„A když Ježíš přestal mluvit, řekl Šimonovi Petrovi: Jeď na hlubinu, a spusťte sítě k lovu. A Simon Petr mu odpověděl: Mistře, přes celou noc jsme pracovali a nic jsme nechytili; ale na tvé slovo spustím sítě. A když to udělali, nabrali veliké množství ryb, takže se jejich síť trhala"1).
Tato slova jsou napsaná v evangeliu jako základ toho, co by mělo být řečeno pro užitek. Některým snad k poučení a některým k sváru, potupení, vyvolání hněvu a trápení. Ale nebude se jednat v této věci, s Boží pomocí, o nic jiného, než jen o to, abychom my poslední, poznali věci první a vrátili se k nim, jestli nám to Bůh dopřeje. Protože už nadešel čas nejhorší. Čas bouře, čas na volání a pláč a čas všelijakých oklamání, tak že by se mohlo stát, že by všichni lidé do jednoho byli oklamáni skrze divy a zázraky, které pocházejí od falešných Kristů a před kterými by nikdo neobstál, kdyby Bůh pro své vyvolené ten čas nezkrátil2). Proto my nejposlednejší jsme jako po požáru, když se sesype spálený dům a vznikne hromada sutin a jen nějaké náznaky zde nebo tamle ješte ukazují, že tu někdy stál pokoj, ale na základ se všechno sesulo a porostlo to lesem, ve kterém se pase a bydlí zvěř. Proto, kdo se dopátrá základu u domu, který je spálen a základ se hluboko zasypal a na povrchu je už dlouho porostlý špatnými věcmi? A právě proto není snadné v těch troskách najít pravý základ, protože ty věci které na tom zasypaném základu vyrostly jsou špatné a mnozí jim říkají základ a přivlastňují si zásluhu za ten růst na sutinách zbořeného domu. Říkají: „Toto je základ a cesta, kterou mají všichni jít," a další to také tak dělají.
A tak mnozí ukazují jiný základ odporující základu zasypanému a v novotách zarostlému. Proto je těžké nalézt pravý základ. Neboť, kdyby ho žádný nikde neukazoval a kdyby řekli, že se základ zasypal a že není na co stavět, snad by mnozí chtěli ten základ najít a kopali by, aby pořádně postavili pravé dílo, jako po spálení Božího chrámu Idumejskými pohany, Nehemiáš a Zorobabel s proroky, když se po sedm desáti letech vrátili z babylonského vězení, stavěli s nesnázemi město a chrám na spálených zbořeninách3). Ale toto duchovní dávno zašlé zbořeniště se hůře opraví do původního stavu, když k tomuto základu se nemůže žádný jiný položit než Ježíš Kristus4), od něhož mnozí utekli k jiným bohům a ve kterých si vybudovali základy a tak zapřeli Ježíše, Syna Božího svým pokrytectvím.
1) Luk. 5:4-6
2) Sr. Matouš. 24:22-24; Marek 13:20-22
3) Ezdráš 4
4) Sr. 1. Kor. 3:11