Kterou? Sir Walter Scott, novelista, básník a literární kritik, na smrtelné posteli požádal svého zetě: "Přines mi tu knihu". "Kterou knihu si přejete, pane?" ptá se Lockhart. "To je nesmyslná otázka - je pouze jenom jedna kniha - Bible!" ... Ale tento člověk zemřel v r.1830. Mohlo by se říci to, co komunisté po léta říkali o historických postavách, které se jim právě nehodily do krámu: "Byl poplatný své době". Takovouto vignetu "nalepili" na Jana Husa, Jana Ámose Komenského a na další křesťanské velikány, na kterých se nedala najít žádná skvrna, která by opravňovala tyto "nepohodlníky" z historie vymazat. Nakonec i Ježíš z Nazareta byl přece "revolucionářem", jak se jistě pamatujete.... A i když se, většina z vás pousměje, a prohodí, že to byli právě komunisté, kteří byli " své době poplatní " - stále tu zůstává nezodpovězená němá otázka: A proč Bible? Proč ne Korán, Bhagavad-Gita, Budhistická Therevada, Konfuciovy "Analecty", či učení Lao-c°. Proč ne "Humanistický Manifest?" Takové námitky dostaneš většinou od lidí, kteří ani jednu z těchto zmíněných knih neviděli - natož aby ji prostudovali! Ale pojďme nejprve, až na začátek toho celého problému Možná, že vás překvapím prohlášením, že každý člověk přemýšlí! Jistě, u některých by to jeden nepoznal - ale je tomu tak! Každý se ptá, a protože otázky jsou vázané na myšlení - každý přemýšlí! Každý dává otázky - ať už sám sobě či jiným. A jaké tak jsou ty, opravdu důležité otázky, které jednají o smyslu, podstatě, a také o budoucností našich životů? Nemám na mysli něco jako: Kolik mám v kapse? Kolik v bance? Jsem, podle jiných, slavný, úspěšný? Vzbuzuji u lidí závist? Tak tyto otázky mají opodstatnění jen dočasné. Co mi bude platné, když o mně budou děti číst v čítance, když já se budu dívat na kytičky zespodu? Smrt je takový buldozer, který zarovná všechny kopečky, hromádky, nebo třeba zámky či mrakodrapy - na tom společném písečku všech lidí. Můžeš mít na hrobce napsáno: Nejbohatší člověk světa! - ale do rakve ti dali šaty bez kapes!..... Ty skutečně důležité otázky, které si lidstvo dává po celou dobu své existence jsou: Jaký smysl má můj život? Proč vůbec jsem? Kdo jsem? Odkud jsem přišel? Kam jdu? Má život - vůbec nějaký smysl? Totiž: Pakliže život nemá smysl, účel všeho kolem nás je zcela nesmyslný! A nakonec ta stará otázka, kterou si už položil starý Job: "Pakliže člověk zemře, bude znovu žít?"... Jak na to odpovědět? Dovol, abych tě "šokoval" prohlášením, kterým jsem si zcela jistý: Nepotkal jsem ještě člověka, který by neměl odpovědi na tyto otázky! Každý má odpověď!! Ovšem, když se na ně podíváš trochu zblízka, dojdeš k závěru, že není možné, aby všechny ty odpovědi byly správné!! Uvěříš-li jedné, musíš odmítnout druhé! Ale odpověd má každý, a tak bude jistě velmi poučné, se na některé podívat.... Vezmeme ty, jejichž učení a moudrost má každý z vás, ještě v živé paměti - komunisty. Základní princip komunismu je materialismus. Ten tvrdí, že hmota je tou konečnou realitou - ne duch, jak tvrdí křesťané (a vlastně theisté, vůbec).. Tím ovšem, nevyhnutelně, je každý důsledný komunista ateistou - jak jinak? Co z toho plyne? Pakliže hmota byla prvotní a duch sekundární, všechno nadpřirozené co si člověk vymyslel, existuje pouze v jeho představách - včetně Boha a bohů. Další komunistický předpoklad je dialektika, která navrhuje, že protiklady se dají sloučit ve smyslu: Téze + Antitéze = Syntéze. Komunista věří, že život má původ pouze v hmotě, stvořitel neexistuje, po smrti není život. Ale není nějaká, lepší odpověď?......... Další, dost rozšířený názor je tak zvaný sekulární, nebo-li naturalistický. Jsem nucen prohlásit, že nevidím nějaký rozdíl mezi touto odpovědí, a tou předešlou! Největší životní otázky můžeš najít v Humanistickém Manifestu z r. 1973. Tento začíná člověkem, (přírodou), ne Bohem. Sny o posmrtném životě, o něčem jako nutnost spásy duše, o pekle a podobně - jsou škodlivé! Lidstvo se přece zcela přirozeně vyvinulo evolučním procesem! Není žádný přesvědčivý důkaz, že člověk přežívá svou vlastní smrt! Co se týče morálky, etiky, ta není absolutní a musí se řídit potřebami společnosti! Já jsem oprávněný (sám sebou), dělat cokoliv, co není proti současným zákonům. Člověk je zvíře - sice na vrcholu evolučního žebříčku - ale zvíře, které je součástí přírody. Život nemá pražádný účel - hledat smysl života vůbec - je nesmysl.... Dále máme mnoho lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou relativisté. O co běží? Nejsou žádné absolutní pravdy, které by se nikdy neměnily. Dnešní pravda, se snadno stane lží či omylem, příští týden! To, co je dnes užitečné, dobré, se může, za určitých okolností, změnit v opak. O tom, co je správné, či nesprávné, rozhoduje většina. To znamená, na příklad, že to, co je zákonné v Los Angeles, nemusí být zákonné v Pekingu! Tím se člověk stává rozhodčím, který určuje co je etické, a co není. A právě tak člověk sám. Dnes je prohlášený za lumpa - zítra za světce. Jak je to možné? Protože se mění morálka, názor na dobro a zlo. Dnes Bůh existuje, ale co zítra? Ovšem relativisté mají také dilemma: Pakliže je pravdou to, co tvrdí- jak to, že se - pojednou - toto jejich tvrzení o tom, že všechno je relativní, stává pravdou absolutní? Je to vlastně anarchie, protože když já prohlásím něco za dobré a ty za špatné - který "soudce" rozhodne v našem sporu? Ateistický existencialismus. Kafka, Camus, Sartre - byl jsem do nich zamilovaný v šedesátých létech až po uši! Člověk jako kámen, vržený do prostoru - ať dělá, co dělá - svůj osud nemůže změnit! Tvou při (Proces), nemůžeš vyhrát, ani pozměnit její výsledek. Hovoříš s postavami, které jakoby o něčem rozhodovaly, ale vlastně nemají vliv na zhola nic! Hledáš majitele, toho nejvyššího (Zámek), ale on se vždy nachází někde jinde, než ty hledáš! Camus je úplně stejný (Cizinec, na příklad). Sartre se zdá být trochu méně "beznadějný" ale jen zdánlivě (Hnus, Cesty svobody). Stále je tu člověk, který je "odsouzený ke svobodě"! Johny Cage, hudebník, existencialista, "skládal" hudbu tak, že tahal noty z klobouku! Ne, nemám ani jednu kazetu s jeho "hudbou"! Pro existencialistu je smrt lepší, než život, protože ani jedno nedává smysl, a tak na tom vůbec nezáleží! A co takhle agnostik? Odpoví ti, že neví (on je jedinou vyjímkou!) Ale, je rozdíl mezi "Já nevím" v tom smyslu, že jsem o tom nic nečetl - a tím, že nejsem, a NEBUDU NIKDY SCHOPNÝ, něco vědět! Jeho premisa je, že realitu není možné pochopit! Neznáš ji, a nikde nenajdeš "návod", jak ji porozumět. Takový návod není! Na rozdíl od vědce empirika, který prohlásí, že nemá, prozatím odpověď, agnostik ti řekne, že žádná odpověď neexistuje! Velká náboženství Orientu, jako Budhismus a Hinduismus, jsou v této kategorii. Pro ně je finální pravda nepostižitelná, nedá se slovy vyjádřit. V tom případě, ovšem, nemá cenu hledat to, co nelze nalézt! Uvědom si také jednu historickou pravdu: Základ, na kterém stojí agnostik, nemohl nikdy zrodit jakoukoliv vědu v našem smyslu slova!!! Empirik dělá pokus za pokusem aby dokázal, že ten, či onen jev je stálý, jeho výsledek je stále stejný, a tím spolehlivý!..... Ukázal jsem ti problém nejdůležitějších životních otázek. Kromě agnostika (a ten má vlastně také odpověď!), jsme probrali ty významnější - bylo by jich víc. Všechny z nich trpí "chudokrevností" a žádná z nich nepředstavuje vážnou volbu pro myslícího člověka. Podívejme se na alternativu křesťanskou. Ale než začneme - upozorňuji tě, že čelíme něčemu, co se zdá být nezdolatelným úkolem! Shledáme totiž, že i mezi křesťany najdeme různé odpovědi na tyto otázky! Když na takový případ narazíme, jaký nebo čí názor přijmout? Mohl bych uvésti některé takové názory, které nepovažuji za křesťanské - ale kdo jsem já, abych se - sám postavil, a prohlásil nějaké učení, či výrok za nekřesťanské? Kdo rozhodne, co křesťanské je, a co už není? Vezmi si Augustina, nebo Luthera. Prostuduj Kalvína a Armenia. Vezmi římsko-katolického kněze (takového, který zná Bibli!) a porovnej ho s fundamentálním protestantem, jakým je třeba Americký Baptista! Porovnej C.Spurgeona, nebo D.L.Moody-ho s Derek Princem či Roberta Schullera a Olivera B. Greena! Zamotá se ti hlava z těch všech slovních potyček - ze všech těch "bojů" o dušičky! A hned tu máš problém: Ke komu z těchto - pakliže vůbec k někomu - bych měl jít pro tu "pravdu pravdoucí"? A zde jsme u základní otázky: Jaký je tvůj zdroj křesťanského učení? Odkud dostáváš své odpovědi? Druhá otázka: Je ten tvůj zdroj spolehlivý, hodnověrný? Nezapomeň, že na tom závisí celá tvá budoucnost! Poznal jsem za ta léta, že existují tři zdroje autority v těchto otázkách: 1) Tradice, čili autorita římskokatolické církve. 2) Lidský rozum (liberální myslitelé). 3) Bible. Vraťme se, ještě jednou k náboženstvím světa: Budhisté, Šintoisté, Muslimové, Taoisté, Konfucianisté, Zoroastriánci, Jains Hinduisté a mnoho jiných mají své svaté knihy. Ke komu z nich se obrátit? Jedno vím - a to jistě: Křesťanství se diametrálně liší od kteréhokoliv náboženství světa! Jeho učení je v zásadním rozporu s každým náboženstvím. Pakliže by se dalo přesvědčivě demnostrovat, že křesťanství je ta jediná pravda, potom by otázka "ke komu se obrátit?" padla... První premisa Bible: BŮH JE! Písmo neztrácí ani jednu řádku v polemice o existenci, či neexistenci Boha. Jistě jste slyšeli o různých těch filosofických argumentech na toto téma. Jsou tři: Ontologický,(poznání prvních principů a příčin), teleologický, (poznávání účelu, smyslu), kosmologický (studie vesmíru, jako celku). V této studii se s nimi nebudeme zabývat - i když ti mohou občas pomoci v debatě s ateistou. Ovšem, nezapomeň, že všechny ty nejskvělejší argumenty které člověk objevil nepomohou, pakliže ten, kterému byly sdělené, nepřistoupí k Bohu s vírou! Bible jasně učí, že spása se nezískává znalostí - ale nějaká ta znalost je nutná! Jsme spaseni skrze víru - ale ta víra je to něco, jako ten dotyk ženy v tom davu, když sáhne vírou na lem Jeho šatu (Matouš 9:20). A to zahrnuje rozhodnutí na základě znalosti faktů o Něm. Kdo On je, co udělal, proč to udělal a podobně. Bible kategoricky prohlašuje že "Hlupák si řekl ve svém srdci, že není Boha". (Žalm 53:1) Proč by měl být takový člověk hlupákem? Odpověď není těžká. Abys mohl udělat takové prohlášení, musel bys být vševědoucí - musel bys znát vše, co lze znát. Pakliže neznáš totálně všechno, je možnost, že někde za hranicemi toho, co znáš, může Bůh existovat. Na druhé straně, člověk, který takovou nekonečnou znalost má, a tím může prohlásit, že Bůh neexistuje - musí sám být Bohem! A proto jenom hlupák může toto prohlásit! Ovšem jedna věc je uznat existenci Boha jako Stvořitele, druhá, přijmout Ho jako Spasitele! Z faktu, že Bůh existuje ještě nevyplývá, že Jeho poviností je, aby se lidem představil! Nic z toho jak lidé žijí a jak se chovají, nevyžaduje od Boha, aby oznámil svou existenci! Co On dělá, to je Jeho záležitost! Bůh by se mohl, náhle z čista jasna prohlásit za soudce světa, tento svět zakončit a požadovat od každého z nás výčet z našich životů! Nebo by mohl lidstvo ponechat jeho osudu, až se ti poslední dva pobijí, nebo otráví znečistěným vzduchem - a člověk by se nemohl ani odvolat, protože není nikoho, ke komu by se odvolat mohl! Ale Bůh se lidem představil, a víra v tuto skutečnost je jediná, která vnáší smysl, světlo a naději do našich životů... Přednost křesťanské víry spočívá v učení, že Bible je dopis od Boha, inspirovaný různým lidem, které On k tomuto účelu po dobu asi 1600 let použil. Bůh nadpřirozenou cestou tyto lidi řídil tak, aby bez zásahu do jejich lidské inteligence, jejich vlastního literárního stylu, osobních emocí a jiných lidských faktorů, podal souvislou a srozumitelnou zprávu o sobě a o účelu, který pro svá stvoření předurčil... A toto předurčení je tak dokonale naplánované, že není nijak v rozporu se svobodnou vůlí Jeho rozumných tvorů.... Žádný člověk by nebyl schopen takovou knihu napsat i kdyby chtěl, a na druhé straně by ji nikdy nenapsal, kdyby toho schopen byl.... Toto Boží Slovo je napsané takovým způsobem, že každý kdo jej čte s otevřenou myslí, bez předem přijmuté zaujatosti, může pochopit Boží milost a Jeho dar věčného života skrze Jeho Syna Ježíše Krista. Pochopitelně, pakliže bude Bibli studovat ateista, který si předem určil svou premisu, že Bůh neexistuje, potom dojde opět k závěru, že Bůh neexistuje! Na rozdíl od knih napsaných člověkem, Bible není dvojsmyslná či nejasná, a neobsahuje v sobě ani jednu kontradikci či omyl! Bůh se představil lidem přímo, skrze Jeho napsané slovo - Bibli - a skrze svého Syna, který je Božím Slovem v lidské podobě, aby nám umožnil Boha pochopit na lidské rovině. Tato dvě Slova jsou ve věčné relaci, a nikdy nemohou být oddělena. Jediné Slovo v lidském těle které známe, jediný Bůh v lidském těle, kterého známe je Ježíš Kristus Bible. Není žádný jiný Ježíš Kristus, než ten biblický Kristus! Tuto pravdu bychom potřebovali vytetovat do svých srdcí, abychom na ni nikdy nezapomněli. Konec.... Srpen 1994 Tonda.... |
Antonín Uhlíř > Ostatní články od Tondy >