Smrt


                             Jak budeš jednou umírat,
                                      Křesťane?

             My lidé, jsme byli vždy fascinováni možností znát  budoucnost. Každý z nás má - tam někde hluboko v srdci - takovou  touhu vědět co se stane zítra, za měsíc, za roky. Pro tuto naší  zvědavé slabůstku vždy, v každé generaci vyrostli šidílkové,  nepoctivci, podvodníčkové obojího pohlaví, kteří založili svůj  chlebíček na této naší slabé stránce... Inseráty těchto vševědů  vidíte v každých novinách i časopisech. Však je znáte. Vždy se  tváří velice zasvěceně a smrtelně vážně - ať už mají na hlavě  turban nebo ne, a v ruce křišťálovou kouli nebo taroky....
        Občas se mně na tento problém někdo zeptá. Jak jsem  odpověděl prvnímu, tak odpovím i poslednímu: Jediná osoba, která  v tomto vesmíru zná budoucnost je Bůh! Žádný člověk nikdy nevěděl  a ani budoucnost vědět nebude! Jistě, každý z nás tu touhu má - ale  dovedete si představit váš život, kdyby jste věděli způsob a den  vaší smrti a nebyli schopni v tom cokoliv udělat? Věřím, že někteří  lidé by se z toho zbláznili! Kdyby jste věděli, že vás příští týden  potká něco strašného a že tomu nemůžete zabránit! Myslíte, že by  jste mohli klidně spát každý den vašeho života? A proto nás Bůh  většinou nechá v nevědomosti.

      Nezapomeň, Křesťane, že Bůh chce abys šel, či šla životem  očima víry v Něj, ne podle toho co vidíš! To znamená žít každý den,  každou hodinu v pevném přesvědčení (věříš Mu?) že On je příliš  moudrý než aby udělal nějakou chybu či omyl, a že tě příliš miluje  než aby ti ublížil. Prostě skutečný křesťan-ka má v srdci Jeho  slib: "A já jsem s vámi až do konce věků". "A když nyní odcházím,  znovu se vrátím a vezmu vás k sobě". Ten, kdo není jen "křesťanským  hercem" nemá o těchto slibech pražádné pochyby!

        Jak budeš jednou umírat, Křesťane? Vraťme se o téměř dva  tisíce let k jedné snídani. Jan už má pouze pár veršů aby zakončil  své evangelium a popisuje poslední setkání apoštolů a vzkříšeného  Ježíše Krista - Boha Syna. A zde máme malou ukázku toho, že Bůh zná  budoucnost každého člověka. Ježíš, v této poslední kapitole říká  Petrovi zcela přesně, jak on, Petr, jednou zemře. Ježíš začíná  větu: "Ámen, ámen pravím tobě..." Janovo evangelium je jediné,  které popisuje toto rčení. Kdykoliv Ježíš začíná těmito slovy,  zastavte se a vezměte to smrtelně vážně, protože On tím upozorňuje  na důležitost informace! Naposledy, kdy to Ježíš použil, bylo když  předpověděl Petrův pád tam na dvoře velekněze. A co říká Petrovi  zde ve verši 18? "Petře, jednoho dne tě vezmou a ukřižují právě  tak, jako ukřižovali mně"...
         Nezapomeň, jenom pár minut uplynulo od okamžiku, kdy Ježíš  znovu přijmul Petra a dal mu poslání: "Krm mé ovce". Neuplynula  příliš dlouhá doba od chvíle, kdy Petr - tam v té horním pokoji -  prohlásil přede všemi: "I kdyby Tě všichni zradili, já ne! Já bych  za Tebe zemřel!" Všechno se tenkrát obrátilo vzhůru nohama.. Nyní  jako by Ježíš Petrovi říkal: "Ano, Petře, zemřeš za mně, dostaneš  ještě jednu zkoušku". Nezapomeň, Křesťane, Křesťanko, že nejméně  jednou v životě se dostaneš před svou Kadeš-Barneu právě tak, jako  Israelité na cestě z Egypta! Jednou budeš mít příležitost ukázat,  jaká ta tvá víra skutečně je!
          Ano, Petr nakonec dostal svou příležitost za Krista zemřít.  Tradice nám dokonce říká, že Petr - na svou vlastní žádost - byl  ukřižován hlavou dolů... Historie nás informuje že Petr byl  zbičován, uvězněn a nakonec ukřižován. Lidé jako Eusebius, Fox v  knize "Fox Book of Martyrs", a velká většina prvních patriarchů  křesťanství se na tom shoduje.


           Velmi příznačné pro našeho Boha je ta skutečnost, že On  Petra "neláká" nějakým slibem úspěchu! Neříká mu: "Pakliže mi budeš  sloužit, budeš mít vilu na Capri, zlatý kočár a spoustu  služebnictva". Neříká: "Krm mé ovce a budeš pastorem nádherné  početné kongregace a všichni si tě budou vážit". Ne! Bůh-Syn říká:  "Pakliže Petře budeš dělat to, co od tebe očekávám, zemřeš hroznou  smrtí".
     Je ohromující, jak většina lidí se domnívá že v okamžiku kdy  se stanou Křesťany, jejich život se změní v rajskou zahradu! Tato  teologie - vlastně teologií není, protože v Bibli o tom nenajdeš  ani zmínku - je moderní spekulativní filosofií a to ještě falešnou!  Chceš vědět, co říká Bůh o tvém životě křesťana - křestanky na této  zemi? Dovol abych citoval v dnešním jazyku verš 2 Timoteus 3:12:  "A všichni, kteří budou žít věrně pro Krista, zakusí  pronásledování". Dnes to nemusí být jako za Nerona, Trojana či  Diokleciána - ale ztratíš většinu přátel a lidé se tě budou  stranit! Ano život Křesťana je něco nádherného - ale v srdci,  v duši - téměř nikdy zásluhou přístupu "světa" k tobě!.........   Teď přicházím k bodu, kvůli kterému jsem tuto úvahu vlastně  napsal. Verš 19. Cituji: Toto mu řekl, aby naznačil, jakou smrtí  oslaví Boha.... Drtivá většina z nás v této rovině nemyslí! Téměř  vždycky se domníváme že musíme něco udělat, vykonat, abychom Boha  oslavili Pakliže získáme mnoho lidí pro Krista, porazíme  v debatách desítky skeptiků, pracujeme jako misionáři, postavíme  nové kongregace, když třebas řekněme, jako křesťanští podnikatelé  dáme peníze na Boží dílo - tak tím Boha oslavíme tak, jak On si  přeje! Ano, jistě, z části to pravda je - ale také je pravdou že  i naší vlastní smrtí jsme schopni (a někdy mnohem přesvědčivěji!)  Boha oslavit!     Jak píše Pavel v dopise do Filipi 1:20: "Toužebně očekávám  a doufám že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždy  i nyní na mně bude oslaven Kristus ať životem, ať smrtí..."
        Kristus vlastně - a to nejenom Petrovi! - říká: Nehleď na  okolnosti kolem tebe - následuj mně! Neber v úvahu bouře kolem sebe  neboj se toho, co ti svět může udělat - finálně to není vlastně nic  - následuj mně, nikdy mně nepřestaň následovat! Uvědom si, že já  jsem tvou jedinou záchranou! Nakonec, to stejné řekl Petrovi o tři  léta dříve, když dával dohromady tu malou skupinku celkem  bezvýznamných lidiček.... A toto je celá podstata našeho  křesťanského života..... A proto na otázku: Jak žít správný  křesťanský život je vždy odpověď: Následuj Krista!
       Ve verších 20 až 23 vidíme něco s čím se potýká většina  Křesťanstva (ne Církve!) až dodnes. Petr, jako vždy zvědavý, rychlý  v úsudku a - někdy hovořící víc než bylo třeba - se ptá: "A co  tenhle člověk? Co bude s ním? Má na mysli Jana, pochopitelně. Jako  by říkal: Já mám být ukřižovaný - a co tedy Jan? Zde se pohled lidí  rozděluje. Někteří se domnívají, že Petr na Jana žárlil, jiní zase  že měl o něj upřímný zájem. Nebyl jsem tam, tak to nevím... Nikdo  z lidí to neví. Poučení z toho? Nech osud těch druhých v Jeho  rukách! Ale odpověď Krista i když to vlastně znamenalo: Starej se  o sebe!" - dala vznik něčemu, čemu se říká tradice církve. Něco, co  nadělalo ve světě už tolik zla a prolité krve!
           Nakonec tradice, kterou staví římsko-katolická církev na  úroveň Písma, tvoří ten největší rozdíl mezi Protestantismem  a Katolicismem. Víte o tom, že existují skupiny, které jsou  založené pouze na tradicích lidí? Ne na Písmu, ale na tom, co si  člověk o Písmu myslí! Ano, Bůh kdysi (Genese 1:26) řekl: Stvořme  člověka k našemu obrazu! Později si člověk stvořil Boha ke svému  obrazu a dělá to až podnes! Jakmile opustíš Bibli a začneš něco  z vlastní hlavy, dostaneš se do potíží, které nikdy nekončí! Totiž:  Člověk se stále mění - Boží Slovo nikdy! Proč si myslíš, že Jan  napsal ten dodatek ve verši 23? Protože už tenkrát lidé počali  tradici tím, že totálně neporozuměli tomu, co Ježíš Petrovi řekl!         Co z toho všeho plyne? Naše budoucnost - každého z nás je  Bohu známa! Znovu bych rád podotknul něco, co jsem se za ta léta  naučil: V životě křesťana neexistuje něco jako štěstí nebo smůla!  Nic jako náhoda! Naše budoucnost je naplánovaná Bohem - aniž by se  dotknul naší svobodné vůle! Pakliže máš problém to pochopit, neboj  se - jsi v dobré společnosti. Jsou tam všichni praví křesťané!

                                                    Někdy v 1996                                                 Tonda.......