5. Mojžíšova (Deuteronomium)

Úvod 

Toto je poslední z pěti Mojžíšových knih. Z titulu, který vlastně znamená "Druhý Zákon", nesmíme usuzovat, že toto je pouhé opakování toho, který dal Bůh z hory Sinaj. Je to víc, jak rekapitulace. Téma této knihy je překvapivě "Miluj a poslechni!" Možná, že Tě překvapí, že pojem "láska" se objevuje již tak brzy, ale to slovo - až do teď, je v Bibli 22 krát. Deuteronomium učí, že poslušnost je reakce na Boží lásku! Tohle sice ještě není Kristovo evangelium, ale ten velký princip už zde je! Je pravda, že nás Bůh nemůže spasit skrze Zákon, ale Zákon je dobrý! Ten "zakopaný pes" je v nás! A proto nás Bůh musí spasit svou Milostí. Ta část o Mojžíšově smrti (34:5-12) byla, s největší pravděpodobností, sepsána jeho nástupcem Jozuem. Nezapomeň, že za těch 38 let v poušti vyrostla nová generace, která potřebovala tento Zákon znovu vysvětlit, už i z pohledu nových zkušeností z divočiny! Ukázaly se jiné problémy, které možná Zákon neřešil - nehledě na fakt, že Bůh klade na srdce otcům, aby denně učili Zákon své děti! 



Kapitola 1. 

Mojžíš znovu vypráví vše, co se odehrálo - i svůj omyl. Ten základní hřích, který spáchali, byla nevíra! Bůh jim řekl, že jim dává zemi, která je plná mléka a medu. Dále jim slíbil, že půjde před nimi, že je povede. Nakonec je vedl už z Egypta! A pak najednou byli v zemi "obři", "opevněná města" a podobně! Jako by Bůh na to všechno nestačil! A tak se pochodovalo zpět do pouště. Nakonec se zmiňuje o té porážce od Amoritů. Plakali? Ano, ale proč? Protože dostali nářez - ne proto, že neuposlechli Boha! A proto těch čtyřicet ztracených let! 



Kapitola 2. 

Nikdy jsem nepochyboval o tom, že náš Bůh má smysl pro humor: "Už jste se natočili dost - kolem té hory - obraťte se na sever!" Vidíš, nevěděli kam jít! Stále se motali kolem hory Seir! A ještě bych chtěl poukázat na jednu skutečnost, která mi potvrzuje, že zemřou-li mladé děti, Bůh je (možná!) nevolá k odpovědnosti: Bůh nepotrestal zákazem vstupu do Zaslíbené Země ty, kteří v době první Kadeš-Barneje nebyli ještě dospělí! Jiný, zcela odlišný pohled, jsem napsal v komentáři na knihu Římanům! Proč? Protože nejsem Bůh a učím se každým dnem! Další zajímavý poznatek: Ne všechny národy kolem byly pro Izrael povolenou kořistí! Zpět, v Genesis 36 jsme se dozvěděli, že Ezau žil v Seíru a že Ezau je vlastně Edom. Bůh zřejmě dal tuto zemi Ezauovým potomkům do vlastnictví. To je ten kraj, kde leží to známé, ve skále vytesané město Petra, v západní části Jordánska. 



Kapitola 3. 

Mojžíš dále popisuje všechny ty události za posledních 38 let. V těch posledních verších je mi Mojžíše líto, když prosí, aby ho Bůh pustil do té země, která byla jeho cílem po 40 let. Ale Bůh, jako správný otec, mu praví: "Už mi o tom Mojžíši nemluv!" Problém spočívá v tom, že i když nám Bůh naše hříchy skrze Krista odpustí a "vymaže" je, následky těchto s námi jdou někdy po celý náš život! Hříchy jsou jako hřebíky, které jsi zatloukl do dveří. Bůh ty hřebíky vytáhne, požádáš-li Ho, ale ty jizvy v těch dveřích zůstávají! 

Kapitoly 4 - 6. 

Zde jsem v tom nejtěžším z toho všeho, co jsem napsal. Mám na mysli i Nový Zákon - protože toto dopisuji až po skončení celé knihy. Vracím se zpět, abych sem vložil to, o čem se domnívám, že je víc než důležité - víc než velmi důležité! Ne, není to těžké pochopit - zdaleka ne, je to však velmi, velmi těžké přijmout do srdce, do každého atomu Tvé bytosti, Tvého "Já!" Pakliže to ale neučiníš, budeš mít po celý Tvůj život jen náhražku. Ta Tě možná může uspokojit zde, v tomto životě ale neplatí "tam - potom!" 

Ta náhražka je jako dudlík, který sice (někdy) utiší, ale nezažene příčinu pláče! Tohle bych dal každému už do kolébky! Tedy: Ježíš Kristus? Ano! Jeho oběť na Golgotě? Jistě! Víra v Jeho prolitou krev za naše hříchy jako výkupné? Samozřejmě! Ale: Nejprve musíš "potkat" toho Boha jako Otce - tu První Osobu - a musíš uznat nejenom Jeho existenci, ale také i Tvůj dluh vůči Němu! Dluh, který nebudeš nikdy schopen splatit! A jakmile uznáš Jeho existenci a ten dluh - budeš muset dojít k rozhodnutí, zdali Mu chceš věřit nebo ne! Uvěřit, i když občas nechápeš "proč, jak, kdy"...atd. Když si ale uvědomíš, co On pro Tebe udělal, potom by Ti nemělo dělat potíže nařízení v 6:5! Boha se nemůžeš naučit milovat do té doby, dokud si neuvědomíš, co pro Tebe udělal! Nejprve pocítíš vděčnost. Teprve z té vděčnosti se může vyvinout láska - a to nejtěžší je pro nás vždy poslušnost! 

Jak tak budeš číst tyto kapitoly, uvědom si, že všude, kde Bůh oslovuje Izrael, můžeš dosadit své jméno! To platí i pro 4:1! "Abys zůstal naživu a mohl obsadit Zemi," kterou pro Tebe připravil." ( Jan 14:2,3 ). Zkráceně: Poznej Boha jako Stvořitele (Otec), potom Ho přijmi jako Spasitele (Syn) a posléze jako Učitele (Duch Svatý), který Ti poví a naučí to, co budeš potřebovat a na co budeš stačit! A to je vše, co se od Tebe očekává. Potom také nebudeš mít problém s veršem 5:7! Já vím, že to, co jsem zde napsal, je velmi ubohé, neúplné. Cítím v srdci mnohem víc - ale nejsem schopen to "dát na papír!" Snad ty kapitoly Ti poví, co jsem chtěl, ale neuměl sdělit! 

Najít Boha není těžké - návod nalezneš v kap. 4:29! A teprve když budeš mít tohle ve svém srdci, potom se Ti "rozjasní" a uvidíš (jak už jsem psal dříve), že ten Bůh Starého Zákona je Ježíš Kristus Zákona Nového! Ale, jak už jsem podotkl, nejprve Ho přijmi jako Boha-Otce, uznej v sobě Jeho absolutní suverenitu, uvědom si, že On má vždy pravdu i když se Ti to někdy, možná nelíbí! Poznáš, že Jeho návody pro život jsou ty jediné správné! Jiné nejsou! To si zapiš do srdce! 

Mojžíš mluví hlavně k té nové generaci. Vysvětluje také, proč by měli poslouchat Boží příkazy. Řekněme si to ze dvou odlišných úhlů. První je ten "spekulativní." Doktor, který se stará o Tvé zdraví ví - ne sice všechno - ale mnohem více nežli Ty - co je pro Tebe ze zdravotního hlediska lepší a co horší. Není dokonalý, může se mýlit, ale ve většině případů má pravdu. Teď Bůh. Pakliže je Bohem, zná konec ještě před začátkem - jinak to není Bůh! To znamená, že On, na rozdíl od toho lékaře, ví přesně co se stane, když uděláš a, b, c či x! A já věřím co věřím! Jsem si jistý, že ten náš Bůh je nejenom absolutně inteligentní a moudrý, ale - a to hlavně - je dobrý! Když dáš tyto vlastnosti dohromady - jaký silnější důvod k uposlechnutí bys chtěl? Ten druhý úhel pohledu je: Když si uvědomíš, co On už pro Tebe udělal, slyšíš to Jeho: "Pakliže mně milujete, budete plnit mé příkazy" (Jan 14:21 a 23) a uděláš, co On chce! To je pohled číslo dvě. Tento je pochopitelně cennější! Člověk nikdy plně s Bohem nesouhlasil a nespasený člověk o Boha nestojí vůbec! Proč by měl být někomu zodpovědný za své činy? Celou Biblí jde jako červená šňůra historie lidské vzpoury proti Bohu! A přes to všechno nás Bůh miluje! Dokázal nám to na věčné časy Kalvárií! Zde, ve verši 4:37, to říká po prvé lidu Izraele. 

Verš 5:8 znovu naráží na ten fakt, že lidé nemají zobrazovat jakoukoliv podobu, aby se jí klaněli či uctívali. 



Jeden starý skotský pastor kdysi řekl: 

Lidé nikdy nemalovali obraz Ježíše - 

dokud Ho neztratili ze svých srdcí." 

Když se podívám na verš 5:11, musím se zcela smutně usmát. Zatím jsem ve světě poznal, že žádný národ nepřekračuje tento příkaz jako národ český! A i kdybych to slyšel za den stokrát - vždy budu mít trapný pocit studu za toho člověka. 

Verš 5:17. Už jsem se, myslím, o tom jednou zmínil, ale povím to raději ještě jednou. To slovo "zabít," v Hebrejštině "ratsach," znamená zavraždit. Toto přikázání zakazuje vraždu. Voják, který jde do bitvy, nevraždí! Stát, když popravuje zločince, nevraždí! 

Verš 6:5. Ježíš Kristus cituje tento, jako největší příkaz ze všech (Marek 12:28-31). Pozor příteli: Neexistuje něco jako "milovat Boha a nenávidět lidi!" To nefunguje! "Jak můžeš milovat Boha, kterého jsi neviděl - a nenávidět toho, koho vidíš?" 

Verš 6:13. Náš Ježíš použil tento verš, když Ho Satan v divočině pokoušel (Matouš 4:10, Lukáš 4:8). 

Verš 6:18. Další verš, který je použit Ježíšem, v té stejné situaci. 



Kapitola 7. 

Verše 7:1,2. Tohle je velmi silná řeč! Před chvílí jsme měli "ratsach", což v počátku znamená nenávist, nepřátelství, které vedou až k vraždě. Tento výraz, v Hebrejštině "charam", je "věnovat k destrukci, k zničení..." 

Verše 7:3,4. Vysvětlení: Kromě toho, že zmíněné národy byly totálně demoralizované, navíc ještě je doslova požíraly venerické nemoci, které by byly zničily Izrael v několika generacích! 

Verš 7:21. Boží moudrost. Kdyby ty národy, které tam žily, byly vyhlazeny najednou, divoká zvěř by se rozmnožila, protože by nebylo kontroly. 

Verš 7:23. Tyto národy měly být úplně vyhlazeny s povrchu Země. Těm, kteří by to snad chtěli odsoudit jako "nelidské," bych řekl: Jak dlouho měl Bůh ještě čekat? V Genesis 15:16 říká Bůh Abrahámovi, že jeho potomci - až do čtvrté generace, do Zaslíbené Země nepůjdou, dokud se "nenaplní hřích Amoritů." Jak dlouho, kdybys byl majitelem domu - jak dlouho by jsi čekal Ty, než zcela destruktivní "nájemník" přestane ničit Tvůj dům? 



Kapitola 8. 

Nová generace stojí na břehu řeky Jordánu, dychtivá pochodovat vpřed do Zaslíbené Země. Mojžíš jim klade na srdce, aby nejenom poslouchali - bez reptání - Boha, ale aby také nikdy nezapomněli, co se stalo těm, kteří tak nečinili! A také jim poukazuje na některé skutečnosti, které možná byly pro ně samozřejmé, protože se do nich narodili. 

Veršem 8:3, který také Ježíš použil, jim Bůh připomíná, že i když budou mít žaludky plné - bez Božího Slova budou hladoví a prázdní. 

Verš 8:4. Tohle je fantastické! Představ si, že bys měl boty, které se neopotřebují po 40 let! "Ani nohy Ti neotekly." Jeden misionář vysvětloval, že v té jeho "oblasti působení" někde v Orientu, lidí měli - v důsledku stejné stravy - oteklé nohy. Nedostávali všechny potřebné vitaminy a tak se často vyskytovala nemoc beri-beri. Na druhé straně Izrael dostal všechny vitaminy a tyto nemoci nepoznal. Jak? Mana! Potom ještě potřebujeme tu druhou manu - duchovní. To znamená živit se Slovem našeho Boha! To nám zaopatří všechny "vitaminy", které potřebujeme, abychom v tomto světě přežili tak, jak od nás Bůh očekává! Dopis od Boha se všemi těmi "vzácnými prvky," které potřebujeme k růstu. 

Verše 8:5-9. Tohle si vezmi k srdci: Bůh nám Křesťanům tento slib nedává! Občas slyším takový názor (hlavně v USA), že pakliže přijmeš Krista a jsi adoptovaný do Jeho rodiny, Bůh Ti požehná ve věcech materiálních. To není pravda! Vybral jsem - a Ty se na to hned teď podívej - jenom zlomek příkladů. Zkontroluj si to! Nikde nám Bůh neslibuje krásnou bílou vilu na plážích Hawaii a stříbrné Mercedesy, když se dáme do "Jeho strany!" Nikde! 

Ale abych Tě v tomto upevnil, zde máš jen zlomek z těch všech příkladů: Matouš 5:11, 5:44, Lukáš 11:49, 21:12, Jan 15:20, Galatským 6:12, 2. Timoteovi 3:12, 2. Tesalonickým 1:4. Nedávám toho víc, abych Tě neuspal. Jistě, znám bohaté - dokonce velmi bohaté - Křesťany. Jistě. Ale to nám neslíbil! Chceš vědět, co slíbil nám? Tak se obrať na dopis Efezským 1:3. Tam to máš! Jeden z těch největších rozdílů mezi Izraelem a Křesťany je, že Bůh jim slíbil požehnání v tomto světě, nám pak požehnání v Jeho domě. Když si toto uvědomíš, ušetříš si v životě občasné bolení hlavy! 

Verše 8:14-16. Opět ten stejný vadný překlad: "acharyith" znamená budoucnost - zde slibuje Bůh Izraeli vedoucí místo mezi národy v Mileniu (Tisíciletá vláda Krista - osobně zde na Zemi, ale o tom až později). 

Verše 8:17-20. Bůh je varuje a později uvidíme, jak prosperita a síla Izraele byla vždy zcela závislá na jejich poslušnosti k Bohu... 



Kapitola 9. 

Znovu jim Bůh připomíná, že v nich samotných nebylo nic, co by Boha nutilo, aby jim pomohl. Nic. Pamatuj si: Bůh, pakliže se rozhodl někoho spasit, může spasit pouze špatné lidi! Nikdo jiný zde na této planetě totiž neexistuje! To jen kdybys někdy dostal záchvat sebehodnocení! 

Verš 9:3. Bůh bere na sebe plnou zodpovědnost za vyhlazení těchto národů. 

Verše 9:4-6. Nevyvedl je z Egypta proto, že by byli někdo zvláštní - jeho dobrota slyšela jejich pláč. Jinak také: "Vyženu tyto národy proto, že jsou zlí a špatní, ale ne proto, že ty (Izraeli) bys byl dobrý!" Ano, kdo pozná svou "ztracenost" a zavolá k Bohu, ten ho spasí - pro Krista. 

Verše 9:17,18. Většina Křesťanů nemá ani tušení jak Bůh nenávidí hřích a jak ho jednou potrestá! Příteli, Bůh neignoruje jeden jediný hřích v tomto vesmíru! A pakliže - i jako spasený Křesťan - budeš držet někde v šuplíku tvého srdce nějaký hřích, který jsi Mu nepřiznal - Bůh Tě někde po té Tvé cestě životem za něj potrestá! Spasený? Ano! Na cestě k věčnému životu s Kristem? Ano! Spása je dar - a ten neztratíš! Ale pakliže schováš nějaký hřích v sobě, aniž bys ho položil na Krista, "odskáčeš" si to! To Ti garantuji! 



Kapitoly 10 - 12. 

Dozvídáme se, že Mojžíš schoval ty kamenné desky Desatera do schránky (Archy) Úmluvy. Byla tam také uschovaná Áronova hůl, která rozkvetla a ještě trocha many. V okamžiku, kdy Židé přešli Jordán a počali jíst plody země, mana už se nikdy neobjevila. Ve verších 22 až 24 Mojžíš rekapituluje ten fakt, že Židé nebyli ani jeden den na cestě z Egypta skutečně Bohu věrní a poslušní. Ovšem, dříve než bychom uvedli nějakou kritiku - bylo by lépe se podívat do vlastního zrcadla! V knize Soudců uvidíš jak: Kdykoliv Izrael porušil slib daný pod Sinajskou horou, padl do zajetí, byl pronásledován nepřáteli a kdykoliv se opět obrátil k Bohu svých předků, Bůh jej vždy zachránil. 

Verše 10:19,20. Další citát, který použil Ježíš v rozmluvě se Satanem. Celá ta země je dost kopcovitá a proto obtížná (alespoň v té době) pro zavlažování. Je to jako kdyby Bůh chtěl, aby byli na Něm závislí i na tom dešti. 

Verše 11:23-25 ukazují, kolik země vlastně Izrael dostal. Je toho asi tak 760 000 čtverečných kilometrů. Izrael ani v dobách své slávy v době Davida a Šalamouna neměl z tohoto daru ani desetinu! 

Verš 11:28. Nejpádnější důraz na poslušnost klade náš Bůh v oblasti věrnosti k Němu. A to je i pro nás pochopitelné. Manželka může být taková kuchařka, že připálí i vodu! Může se občas hádat. I to lze přejít. Ale nevěrná? Nikdy! Největší nebezpečí pro národ je, když se obrátí zády k tomu pravému Bohu a začne vyznávat bůžky - ať už jako bytosti nadpřirozené či bůžky ze světa materialismu. Všechno co stojí ve Tvém srdci výše, než Bůh - cokoliv - je falešný bůh! 



Kapitola 12. 

V celku: Izrael měl - na rozdíl od nás - pouze jedno místo, kde se vykonávalo uctívání Boha. Později to byl Jeruzalém, ale dříve Bůh to místo určoval. V Leviticu 17, když Izrael byl v poušti, bylo nařízeno, aby krev každého, k jídlu zabitého zvířete, byla vylita na oltář jako oběť Bohu. To mělo zamezit obětování bůžkům. Když se později usadili po Zaslíbené Zemi, bylo jasné že ti, kteří bydleli dál od města, nemohli přinášet každé zvíře, které by bylo zabito pro pokrm k oltáři. A proto dostali zákaz jíst krev těchto zvířat. A opět (12:29-31) je jim řečeno, že musí vybít veškeré ty národy v Zemi, aby se od nich nenakazili, ať už fyzicky nebo spirituálně. 



Kapitola 13. 

Varuje před falešnými proroky. I dnes je máme. Když je budeš poslouchat jen tak povrchně, uslyšíš jak krásně hovoří o Kristu, o Bohu a podobně. Při podrobnějším prozkoumání zjistíš, že ten jejich Kristus není Ježíš z Nazareta, ale nějaká padesátá reinkarnace Budhy či Krišny nebo zcela nový Kristus, který přišel spasit svět! Podle Koránu "Aláh syna nemá!" (Šůra či kapitola čtvrtá, verš 171 - pro případ, že by Ti někdo nevěřil...) Ježíš Svědků Jehovy je Ježíš stvořený! První sice mezi všemi - ale pouhé stvoření! Poukazů na nesmyslnost tohoto tvrzení je tolik, že se s nimi nebudu zabývat! Bůh Mormonů byl kdysi člověkem - jako Ty nebo já - a pak se nějak "vypracoval" až tam, kde je dnes! Každý věrný Mormon dostane jednou svou vlastní planetu, kde bude Bohem, a počne se svou ženou plodit obyvatele svého vlastního světa! Ne, nemysli si, že žertuji! Jsou lidé, kteří Ti - s tajemným výrazem ve tváři - sdělí, že Bible má svá "tajemství," která znají pouze oni. Když se k nim dáš, dozvíš se je. Někteří si udělali vlastní Bibli, protože ta naše se jim nehodila do krámu (Mormoni, Svědkové Jehovy). Jiní Ti budou nabízet zaručeně pravé návody pro poznání "Původů, které jsou na sobě vzájemně závislé." No, to je Ti jistě zcela jasné! "Osminásobná stezka," "Jak rychle a bezbolestně splynout s Brahmou" a podobné moudrosti. Prošel jsem je za posledních dvacet let všechny a pak jsem se omluvil Bohu za promarněný čas! 

Pozor na falešné proroky! Bylo to aktuální v době Mojžíše - je to i dnes! Jistě, když tak pozoruješ, třebas v televizi, Buddhistu, jak drží v sepnutých rukou zapálené voňavé tyčinky a modlí se - ke komu nevím. Buddhisté Boha nemají! Když vidím, dnes už i na ulicích Prahy, ty hezké "okravatované" mormonské kluky, čisté, zdvořilé, příjemné. Když pozoruji Svědky Jehovy, jak se pachtí s knížkami a časopisy (oni si je, většinou, platí ze svého a rozdávají!) Když vidím ten Hare Krišna dav - s těmi zvonečky a veselým zpěvem, nemám pochyb o tom, že tohle všechno dělá ty lidi šťastnými a - možná i lepšími - v jejich životech! Ano, ale ta otázka, která mi bzučí v hlavě je : To všechno je hrozně hezké a i na pohled příjemné, ale: JE TO PRAVDA? 

Je pravdou, že až jednou zavřu oči na tomto světě, dostanu zbrusu novou planetu a začnu "zakládat" vlastní obyvatelstvo? Je pravdou, že "splynu s Nirvánou" a mé "já" tím skončí? Je pravdou, že se ocitnu v sedmém nebi a kolem budou poskakovat hurisky s láhvemi nejlepšího francouzského Bordeaux? Je pravdou, že v roce 1918 (!) Bůh zničí všechny falešné (ostatní) církve, i miliony jejich příslušníků? Je pravdou, že potom Bůh založí na Zemi království složené z věrných Svědků a několika z těch, kteří nakonec doznali, že Svědkové Jehovy jsou jedinou pravou církví? (opsáno z knihy "Skončená Záhada" z r.1917 vydaná v Brooklynu). Pozor, příteli: Já jsem "nesnědl" všechnu moudrost světa, ale znám jednoho, kdo ji má a chtěl bych Ti Ho představit! A to je ten důvod, proč toto vlastně píši! Ale k tomu všemu se dostaneme hlavně v Novém Zákonu. Jenom znovu: Pozor na falešné proroky! 



Kapitoly 13 - 20. 

Verše 13:1-11. Tak tohle je radikální, že? To zní našemu "vytříbenému" civilizovanému sluchu jak barbarství! Dovol mi příklad: Když později Severní království (Izrael - Juda bylo království Jižní) upadlo do modlo-služebnictví a Bůh dopustil invazi Assyřanů, tisíce Židů zahynulo okamžitě, další tisíce v otroctví v Assyrii! Co je lepší? Nebylo by bývalo moudřejší, ty falešné proroky ukamenovat ještě před tím, než je tam dostali? 

Verš 13:14. Bůh nechce, aby jednali ukvapeně - nejdříve mají vše poctivě vyšetřit. Ale pakliže se to ukáže být pravda - pak udeřit! Dnes je mnoho Křesťanů, kteří se domnívají, že mlčet je moudré. Ne, mlčení je zbabělost! Tak veliká Boží láska! Tak milující Bůh! Proč nás nevzal domů v tom okamžiku, když jsme přijali Krista? Ztratit spásu už nemůžeme, tak proč ten mizerný (v porovnání) život na tomhle smetišti? Víte, jak bychom se měli - tam doma? Proč nás tu nechal v tomhle cirkuse? Já Ti povím, proč. Abys Mu mohl ukázat svou vděčnost a lásku za to, co On udělal pro Tebe tam na Kalvárii! Pavel (později k tomu dojdeme) mluví o spáse, která je darem, tj. z a d a r m o, a odměnách, které si musíš zasloužit, odpracovat. A to je ten důvod, proč nás tu ten náš Bůh nechává! 

Verše 15:7,8. Toto je velmi pozoruhodný příkaz. Národ ho plně nedodržoval nikdy, ale povšimni si, že ten malý Izrael dostává dary od Židů z celého světa! Jistě, hodně křesťanských kongregací, hlavně z některých denominací, podporuje štědře národ Izrael. Ale nejvíce dávají Židé! Vidíš, Bůh je už na počátku naučil starat se o svého bratra. 

V kapitole 16 jim Bůh dává tři hlavní svátky. Ten první "Paša", jak už víme, je oslavování poslední noci v Egyptě. Druhý je padesát dní poté (padesát = pentecoste v řečtině). Poslední byl Svátek Stánků - řekl bych, Dožínky. Na všechny tyto tři svátky byl povinen každý mužský příslušník Izraele, navštívit Jeruzalém. 

Verš 16:18 ustavuje soud, ne jako naše budovy - ale v bráně města. 

Kapitola 17 hned na počátku varuje před "šizením" Boha. Oběť musela být zcela bez poskvrny - to nejlepší. A opět ten symbol Krista! Oběť bez poskvrny - člověk bez hříchu! Když pravím "člověk bez hříchu"- to se může vztahovat v celém vesmíru pouze na Krista! Jenom On je 100% člověkem a 100% Bohem! Pakliže ubereš z kterékoliv Jeho podstaty - máš jiného Krista! Pouze Bohem: Jak by trpěl, jak by zemřel? Pouze člověkem: Nemohl by se udržet absolutně čistý - a nemohl by zemřít za hříchy světa - nanejvýše tak za hříchy vlastní! Tato doktrína je pro nás strašně důležitá! V A.D. 431. zasedal sněm v Efezu, kde se snažili vyřešit otázku Kristovy podstaty. Nedohodli se. V roce 451 byl svolán sněm Chalcedonský, který upřesnil náš pohled na Krista - na rozdíl od názoru Eutychiánců a Nestoriánců. Rozebírat tyto odlišné názory by potřebovalo vlastní svazek a na to už asi čas nemám! Doporučuji buď knihu "Heresies" (Harold J.Brown) nebo "History of Heresy" (David Christie-Murray). Jsou to fascinující pohledy na staletí lidského zápasu o pravý obraz Boha-Syna. 

Verše 17:2-5 opět ukazují, jak se Bůh dívá na nevěru či uctívání falešných bohů! Absolutní trest za dokázanou nevěru! Ano pravda, dnes jsme se ve většině "civilizovaných" zemích zbavili trestu smrti - ale máme také jednu z nejzkaženějších společností, co paměť sahá! Vytváření falešných bohů, modlo-služebnictví - to bylo tak běžné v těch dobách! Orientální a později řecká mythologie má mnoho bůžků a bohů. Lidé uctívali - a uctívají - raději stvoření, nežli Stvořitele! Kdy to všechno začalo? Myslím že v Bábelu. Bábelská věž byla takovou spojnicí všech těch, kteří nenáviděli Boha. Proč? Bůh přece seslal Potopu a teď začnou uctívat Slunce, jelikož to nikdy potopu nepůsobí! 

Verše 17:9-11. Jediný záznam, který popisuje takovou poslední "instanci" co se rozepře týče, máme v knize Ageus 2:11. Zřejmě Zákon kryl většinu sporných bodů. 

Verše 17:18,19. Opět zmínka o Kristovi. Lidé se občas ptají, proč dnes už Bůh k lidem nemluví? Odpověď je jednoduchá: Všechno, co Bůh chtěl lidstvu říci, řekl skrze Syna! V Matouši 17:5, tam při té Transfiguraci na té hoře - co řekl? "Toto je můj Syn, poslouchejte Jeho." Co víc potřebujeme? 

Konečná část kap. 18. Falešní proroci měli v Izraeli těžký chlebíček! Když se něco, co předpovídali nesplnilo, znamenalo to, že k nim Bůh nemluvil a už jeli! A zde nešlo o předpovědi na sto let dopředu, kdy si to nikdo za prorokova života nemůže ověřit! Nejprve museli "předvést" předpovědi krátkodobé, aby se ukázalo zda jsou skutečně proroky od Boha! Příklad: Izaiáš 37:33-34. Představ si, kolik těch vojáků, kolem Jeruzaléma bylo! Během obklíčení se jistě nudili - nevystřelil by si, jen tak pro zábavu - alespoň jeden z těch tisíců, proti hradbám? Ani jeden? Jeden šíp, vystřelený nazdařbůh a prorok by měl po "kšeftu." Jak vidíme, prorok zůstal prorokem. Ano, tehdejší proroci museli být přesní na 100%! 

Kapitola 19 se zabývá ochranou člověka, který neúmyslně zabil nešťastnou náhodou, jiného člověka. Mohl se zachránit před pomstou rodiny zabitého v těchto městech. Toto pravidlu se nevztahovalo na vrahy. 

Verš 19:21. Příteli, verš jasně ukazuje, co je Zákon! Díky Kristovi, Bůh mně nesoudí podle Zákona! To bych neprošel! Jenom spása skrze Kristovu oběť je schopna mně zachránit! 

Příkazy kapitoly 20 budou nejlépe ukázány v knize Soudců, kapitola 6,7,8. 

Verše 20:10-12. Tyto verše mi připomínají generála MacArthura. Ten také odmítal vést válku, ve kterém nebyl konečný cíl totální vítězství!! Asi to četl zde! 



Kapitoly 21 - 34. 

První verše určují, co se má udělat, byl-li někdo zabit a vrah není znám. 

Další část (21:10-17) předpisuje zacházení se ženou, která byla zajatá ve válce či bitvě. Dále zde vzniká právní ochrana pro prvorozeného. Něco takového jsme viděli v případě Jakuba a jeho žen (Lea a Ráchel). 

Verše 21:18-21. Toto je jeden z případů, kde bych to řešil jinak a tím, pochopitelně špatně, protože Bůh má své důvody a vidí všechno jak dopředu, tak i dozadu, v jednom časovém výseku. A opět vidíme, jak Zákon nemá v sobě atom milosrdenství! My, kteří jsme pod Boží milostí a ne pod Zákonem, vidíme ten rozdíl například v Lukáši 15:23,24! 

Verše 21:22-23. Jelikož trest smrti v Izraeli se prováděl ukamenováním a ne věšením, lze se domýšlet, že zločinec byl ukamenován a mrtvý na výstrahu, pověšen na strom. 

Verš 22:5. Jistě namítneš, že pro nás, kteří jsme pod milostí Boží skrze Krista, Zákon neplatí. Ano. Ale něco Ti povím. Možná, že jsem staromódní, ale Bůh stvořil muže, aby vypadal jako muž a ženu, aby vypadala jako žena! Zdá se, že ženy platí strašnou cenu za to, že chtějí být rovné s muži! Rovnocennost? Samozřejmě! Rovnoprávnost? Jistě! Ale úplná rovnost ve všem? 

Verše 22:9,10. Všiml jsi si, že ten náš Bůh nemá rád "smíšeniny?" To, co zde čteš, vypadá tak trochu legračně pro mně, protože to nejsem schopen pochopit! Bůh ale opravdu nemá rád "mixování"! Vůl a osel budou mít problém pravidelně kráčet vedle sebe, nehledě na rozdílnou sílu každého z nich. Právě tak, když vypereš vlněno-lněnou látku, poznáš, že vlna se srazí - len ne. Ano, Bůh nemá rád "mixy." Právě tak nemá rád, když si Jeho dítě vezme někoho z té druhé linie! Nikdy to nefunguje! 

Verš 22:13. Ve skutečnosti to nebyli lidé, kdo vynalezl ochranu žen, ale Bůh! Jistě, přišlo-li se však na to, že byla nevěrná, byl to její konec. 

Verš 23:1. Toto se zdá být podivné, že? Domnívám se, že toto ukazuje na askezi. Ve středověku, když lidé viděli zkaženost a korupci kolem sebe, opustili svět a vešli do klášterů a nebo žili jako poustevníci. Mnohdy se i mrzačili - aby přemohli svod světa. Jistě, jeden by se jim ani tak mnoho nedivil, ale Bůh tyto extrémy zakazuje! Klášter, to je "ústup"! Křesťan má jít do světa a říkat lidem tu dobrou Kristovu zprávu! (Matouš 28:19, Marek 16:15, Skutky 1:7) 

Verš 23:2. Opět zvláštní verš. "Míšenec" = "mamzer" dítě židovského otce a pohanské matky. Co to znamená pro nás dnes? Musíš se narodit znovu! Tato čtyři slova zní jako vážně varující zvony celému světu! Když jdeš do kostela s vážnou tváří (to se nosí), jdeš tam vlastně nelegitimně, protože i když říkáš "Jsem Křesťan" a nemáš Krista v srdci jako svého osobního Spasitele, pak jsi v tom kostele jako v cizím domě. "Musíš se znovu narodit," říká Kristus jednomu z těch nejzbožnějších vůdců Izraele! Zcela bez zájmu přejde ten fakt, že Nikodém věří, že Ježíš je poslaný od Boha! "Musíš se narodit znovu, opakuje Ježíš s důrazem. Ano, ani pobožný Nikodém nebyl čistokrevné dítě Boha! Do toho se musel narodit a to se mu Ježíš snaží říci! Člověk může být "náboženský" a přesto nebýt narozený znovu! Mnoho lidí na tomto světě projde jejich životy s klapkami náboženství na očích a nikdy nenajdou ten Kristův dar věčného života! 

Verše 23:3,4. Archeologové objevili, že Moabité a Amonité byli skuteční "super-Pohané!" "Poznáte je podle jejich ovoce," říká Kristus. Tito Pohané jim ani vodu v té poušti nepodali a ještě si najali Balaama, aby Izrael proklel. 

Verše 23:5 a 6 ukazují, jak je Bůh citlivý na falešná náboženství. A opět ten stejný příkaz, co se týče potomků Ezaua. 

Verše 23:12-14. Bůh je učí hygienu. Chce, aby byli čistí nejen uvnitř. 

Verše 23:19-20. A ten stejný příkaz jako dříve: Starej se o svého bratra! Nepůjčuj mu na úrok! 

Verše 23:21-22. Bůh tě nenutí k závazkům, slibům. Ale pakliže se k něčemu Bohu zavážeš, bude to od Tebe vyžadovat! 

Verše 23:24,25. Toto dělali i učedníci Ježíše Krista. Bylo to zcela legální, nakonec v knize Ruth, po návratu z Moabitu, Ruth sama paběrkuje na polích. I tam bylo zakázáno druhé sbírání, aby i chudí měli co na stůl... 

Verše 24:1-4. To se zdá být velmi liberální, jednoduché, že? Proč to Bůh dovolil? Ježíš se tomu přibližuje v Matouši 19:7-9. Praví, že pouze pro jejich tvrdá srdce jim to povolil. Ono je vlastně hrozně těžké - i pro Boha - aby nás nějak přiměl, abychom dobrovolně (a to je podmínka!) přijali Jeho pohled na skutečnost! Nezapomeň, že nám dal svobodnou vůli. Kdybychom neměli svobodnou vůli - nevím, na jakém legálním podkladě by nás Bůh mohl soudit! 

Verš 24:5. Tento verš se mi hrozně líbí. Je takový "Božsky teplý". 

Verš 24:7. Je jasné, že Bůh odsuzuje otroctví! 

Verše 24:20-22. Bůh se stará o ty bezmocné, chudé, méně šťastné. On měl velmi dobrý program proti chudobě, jak už jsem předeslal. Kniha Ruth to zpodrobňuje. 

Verše 25:1-3. Mnoho psychologů tvrdí, že veřejný tělesný trest by snížil podstatně kriminalitu. 

Verš 25:4. Bůh se stará i o tažná zvířata. Říká: "Nedávej náhubek volovi, když mlátí obilí. Pracuje - ať se také nají!" Pavel toto používá v 1. Korintským 9:9-11. 

Verše 25:5-10. Bůh ochraňuje ženství. Nezapomínej, že Izraelité byli převážně zemědělci. Země byla rozdělena mezi jednotlivé rodiny a každý (kromě Levitů) měl svůj kus půdy. Když se stalo, že muž zemřel, zanechal po sobě všechno to obilí, živý inventář a vdova na to byla sama. Řekněme, že by přišel nějaký muž z jiného kmene a byl ochoten si ji vzít. To znamená, že by majetek (a hlavně půda!) přešla do vlastnictví druhého kmene. To nebylo dovoleno. Vdova se nesměla vyvdat "ven!" Co měla povolené a co se od ní očekávalo bylo, že učiní nárok na některého z manželových bratrů, bratranců, či blízkého příbuzného a požádá, aby si ji vzal za manželku. Když odmítl, mohla ho popohnat k soudu! Pakliže i potom odmítl, ztrácel v očích sousedů svou čest… Takto Bůh chránil ženy. 

Verše 25:17-19. Bůh nezapomněl, jak Amálek zrádně napadl v poušti Izrael. To byla ta bitva, kdy Mojžíš měl zdvižené ruce a dva pomocníci mu pomáhali, když začal být unaven. Amálekovci byli takoví kočovní bandité po celou dobu své existence. V Exodu 17:16 Bůh prorokuje stálý boj s Amálkem, který symbolicky představuje naší přirozenou povahu, než přijdeme k Bohu. 

Celá dvacátá šestá kapitola jedná o vděčnosti vůči Bohu. Jak říká Pavel v Efezských 5:20, 2. Tesalonickým 2:13, Koloským 3:17. Přečti si to! 

Kapitoly 27-30 se týkají hlavně budoucnosti národa v Zaslíbené Zemi. 

Kapitoly 28-30 jsou ve skutečnosti předpověděná historie, předpověděná ještě než vůbec do Země vešli! Ano, Boží Zákon měl být na očích každý den jejich života. 

Celá dvacátá osmá kapitola zdůrazňuje slovo "pakliže." Pakliže budeš plnit mé zákony, pakliže nebudeš plnit, atd. Od verše 49 potom slibuje Bůh to, co se opravdu potom stalo: Řím měl řeč, která byla zcela odlišná od Hebrejštiny a mocnou, rychlou armádu. 

Ve verších 28:50-53 se popisuje něco, o čem za asi tak 1550 let později píše Josefus Flavius (Žid, který změnil "kabát" a byl jakýmsi historikem u římského dvora). Flavius přesně popisuje, co se odehrálo za obklíčení Jeruzaléma římskou legií v r. 70 AD. V té době se naplnil verš 53 do poslední tečky! 

Verš 29:19 opět varuje před děláním soch a symbolů - kohokoliv! 

Až budeš číst další stránky a jsi-li alespoň trochu obeznámen s historií židovského národa, půjde Ti mráz po zádech! To všechno, co jim Bůh slíbil, "pakliže" - se stalo! Teď: V Bibli jsou tři předpovědi o Diaspoře (rozehnání do světa) a tři o návratu zpět do Země. Tři Diaspory se již odehrály - zatím jen dva návraty! 

Ve verších 30:4-5 Bůh slibuje, že je všechny (v té době žijící, pochopitelně!) vrátí zpět do Země, do které je kdysi přivedl. Kniha Deuteronomium se uzavírá posledním proslovem Mojžíšovým k národu Izrael. Je to smutný obraz, ale ukazuje opět jeden symbol: Mojžíš, představitel legalistického systému, kterému říkáme Zákon, nemohl vstoupit do Země! Ani jeho, který znal Boha jako nikdo před ním, nemohl Zákon zachránit! Zákon nespasí, Zákon odsuzuje! Ukazuje naší špínu, ale nedovede ji odstranit! K tomu bylo zapotřebí oběti. Ne býčků, telat, beranů, či koz! Dobrovolné oběti zcela čistého člověka - bez kazu či poskvrny - který se stane Hříchem světa. Říká se, že Kristus visící na tom kříži byl nevinen. Ano? Ježíš z Nazareta v tom okamžiku, kdy volá to tak strašné "Eli, Eli, lema sabachtani!" "Můj Bože, Můj Bože, proč jsi mne opustil?" - v tom okamžiku, kdy se k němu Otec, který nenávidí hřích, otočí zády - poprvé za celou tu věčnost se Otec Bůh od svého Syna odvrátí - v tom okamžiku byl Kristus tím nejvinnějším člověkem, který kdy umíral! Proč? Protože na Něm visela všechna ta špína hříchů miliard lidí, jako jsem já, jako jsi Ty! Všechny hříchy minulé i budoucí visely na Jeho bedrech! Proto se Bůh odvrátil! A proto také nikdy nebudeme mít ani nejmenší ponětí o tom, jak mnoho Kristus na tom kříži vytrpěl! Na závěr této knihy bych chtěl dodat něco, co už jsem měl v hlavě po léta. Každý, kdo zná alespoň trochu historii lidstva, i kdyby nevěděl komu kapitoly 28 a 29 byly adresovány, poznal by bez přemýšlení! 

Historie tohoto národa je neodlučně spojena s lidskou hanbou, tupostí, nenávistí, ignorancí, pogromy, koncentračními tábory - a já nevím čím ještě! Někdy se stydím za to, že jsem člověkem! Prostě to, čím je zde (Židy) Bůh tolikrát varuje, tak trpělivě a laskavě varuje - se po zničení Jeruzaléma opakovalo ve všech "civilizovaných" zemích světa mnohokrát! Snad kromě USA, všechny tak zvaně "křesťanské" země, prováděly pogromy, posílaly Židy do ghét, kradly jejich majetek, násilně je pokřesťanšťovaly, obviňovaly z rituálních vražd a nazývaly je (Židy): "Ti, kteří zabili Krista," což je nehorázná lež! Krista zabily hříchy lidstva, ne Židé! Nakonec, i když v USA žádné pogromy nebyly, i tato země se zapsala do dějin hanby: Plná loď židovských uprchlíků (930) z nacistického Německa (Květen 1939, Hamburg-American Line - loď St.Louis) byla vrácena od břehů USA - zpět do Německa, kde většina z nich skončila v krematoriích koncentráků! Všichni se "vyznamenali," co se Židů týče!