Jozue.

Úvod.

     

Vernon McGee, jeden z mých učitelů Bible, říkával: V Genesis se Israel narodil. V Exodusu byl vyvolen. V knize Leviticus poznal cenu krve, v Deuteronomy byl poučen. V knize Jozue ho čekal boj a dobývání. Jak už jsme si řekli: ten dar od Boha - Zaslíbená Země - byl jejich ale bude záležet na nich, kolik si budou schopni "ukousnout!" A jak jim Jozue, ke konci knihy praví: "Poslušnost k Bohu bude tím faktorem, který rozhodne, kolik z této země si budete schopni zabrat!" Jak už víme, vše co byl Israel schopen dobýt, byla asi desetina z celé té jejich země. Zřejmě tu poslušnost nijak "nepřeháněli." Podle Talmudu, napsal Jozue celou tu knihu, kromě posledních pěti veršů. Byl velkým generálem. Narodil se jako otrok v Egyptě a za doby Exodu z Egypta mu bylo 40 let. Bylo mu 80, když převzal vedení Israelského národa. Když Amálek napadl Israel, byl to Jozue, který zorganizoval obranu. U Kadeš-Barnea byl Jozue jedním z těch 12 zvědů. Byl také jedním z těch dvou, kteří pevně věřili že jim Bůh v dobytí pomůže, a navrhovali aby Israel překročil Jordán a počal zábor země. Jozue je "sympaťák!" Na jednu stranu rozhodný, praktický a odvážný - jako třeba Ezau - ale na rozdíl od Ezaua, Jozue věřil a sloužil Bohu - Jozue miloval Boha! Jméno Jozue (Joshua) znamená "Jehova spasí." To stejné slovo v Novém Zákoně je Ježíš. Jozue je takovým prototypem Krista jak jménem, tak i prací: Víra, vůdcovské schopnosti, věrnost a oheň v srdci! To byl ten muž, který se jmenoval Jozue. Jeho pověření nepředcházela ohnivá písmena napsaná přes oblohu. Dostal jej od jednoho starého muže, který znal Boha jako nikdo před ním. Ten muž znal Jozue - a věděl co v něm je.... Tato kniha Jozue, je velmi praktická i pro nás. Zaslíbená Země nemůže sice znamenat nebe, jelikož v nebi neexistuje konflikt, ale je - něco jako my - v tom dnešním světě. To skutečné "dobytí" toho, co pro nás zde Bůh připravil, záleží jen na naší víře v Něj! Abys mně pochopil: Nemám na mysli "dobytí" Bavoráků, weekendových chat, letů na Kanárské ostrovy a tučné konto v místní bance! Tohle všechno končí posledním úderem Tvého srdce! Já mám na mysli "odměny", o kterých píše Pavel v 1Korint.3:10-15. Ty odměny, jejichž "platnost" začíná v okamžiku konce hodnot dočasných...

Kapitola první.

Verš 2. Ano, Bůh opět zdůrazňuje že ta celá země byla jejich - tu přece slíbil už Abrahámovi, Izákovi, Jakubovi (Israeli).. Kolik si z té země vybojují, to záleželo na nich....... Verše 8,9. Tyto dva verše jsou tak pravdivé! Ovšem, poznat se to dá - až teprve, když uposlechneš - jako vždy! Tato kniha Bible, pakliže ji přijmeš jako Boží Slovo - jako Jeho dopis pro Tebe - Ti dá všechno, co v tomto životě budeš potřebovat! Jistotu, spokojenost, odvahu, moudrost, mentální rovnováhu - v tomto potrhlém světě! A tím i nepřímo zdraví fyzické, schopnost pomáhat druhým, odvahu postavit se tváří v tvář - třeba i smrti. Vždyť víš z této knihy které věříš, že smrt je počátkem života, který už nekončí. Dále Ti tato kniha dává "vzdělání", aby jsi mohl pomoci těm, kteří ještě "stojí venku" se všemi těmi problémy a problémky, které jsi míval i Ty - kdysi! Verš 12. Už z knihy Numeri 32:1-5 víme, že dva a půl kmene nepřešlo přes řeku, a usídlili se na "nesprávném" břehu Jordánu. Jozue jim připomíná podmínky, za jakých jim to bylo povoleno. Že musí nejprve pomoci druhým kmenům dobýt jejich podíly na západ od Jordánu. I dnes, je mnoho Křesťanů zabydlených na tom "nesprávném" břehu! V Boží rodině sice jsou, ale nikdy plně nepoznají zde na Zemi to, co slíbil Ježíš v Janovi 10:10!

Kapitola druhá.

Zde se nám představuje žena velmi "pochybného" charakteru! Bible říká že se živila prostitucí. Opět jdou zvědové. Tentokráte však nevyzvídají zda jsou schopni dobýt - ale jak nejlépe se tam dostat! To je rozdíl! Proč je vlastně Rachab - nejenom přijmula, ale i zachránila, za cenu riskování vlastního života? Kniha "Židům," kapitola 11:31 říká: "Nevěstka Rachab uvěřila." To je ten důvod! Ona sama to těm zvědům vysvětluje. Další "bomba“: Otevřeš Nový Zákon - a už na sedmé řádce se píše o Rachab! Jak se tam dostala? Jenom jedno slovo: Vírou!

Vírou se dostala do Kristovy linie Josefa. Rachab - prostitutka, Pohanka od narození - ukázala víc víry než všichni ti patriarchové dohromady! Nyní si povšimni další skutečnosti. Co říká Rachab ve verších 9-11?. "Slyšela jsem." Prostitutka Rachab slyšela a uvěřila! Jak dlouho to bylo, co Bůh vysušil moře, aby Israel mohl přejít na druhou stranu? 40 let, že? Po těch 40 let dával Bůh příležitost lidem z Kanaanu, aby Mu uvěřili! Celkem 420 let! Toto udávám na adresu těch "kritiků", kterým se nelíbí, že Bůh dal ty národy Israeli k vyhlazení. Jak dlouho by, asi tak čekali oni? Když slyšela Rachab, slyšeli i druzí.......

Ani v Novém Zákonu se Bůh nezměnil. Dal - zcela jasně- najevo že ti, kteří odmítnou Ježíše Krista, půjdou do pekla. Sami z jejich vlastní, svobodné vůle! Nikdo tam nemusí! Každý z nás má, pokud tu ještě žijeme, volbu toho Boha přijmout a nebo odmítnout! Je zcela jisté že až k tomu dojde, opět se naleznou lidé s měkkým srdcem (a mozkem), kteří budou tvrdit "že jim Bůh měl dát více času".. Více času? 1900 let uplynulo! Bůh je trpělivý. Verš 11 prozrazuje že nejenom slyšeli, ale také věděli že je to pravda! Dnes po tomto světě chodí mnoho lidí kteří vědí, že Kristus zemřel, byl pohřben - a vstal znovu z mrtvých. K Bohu mají ale stejně daleko, jako ti, kteří nikdy neslyšeli! Rozdíl mezi těmi prvními a těmi druhými - z hlediska Boha - se neodvážím zhodnotit! Na to nemám buňky!

Kapitola třetí.



Překročení Jordánu bylo velmi důležitou demonstrací víry. Víry, která jim scházela před 40 lety. V tom okamžiku jakmile přejdou na druhý břeh, budou se muset postavit armádám těch národů, které tam žily bez toho, aby v případě přesily mohli ustoupit. Teď už jim bude bránit při - případnému ústupu - Jordán. To, co se událo při tom, když Israelité přecházeli Jordán, byl vlastně ještě větší zázrak, než při průchodu Rudého moře! Když stáli u moře, Mojžíš udeřil vodu holí - a po celou noc, se vody valily na obě strany až se objevila suchá zem, že? V případě Jordánu, který byl právě v povodňové fázi, jejich přechod zablokoval vody až k městu Adamu a voda po jejich levé straně zcela odtekla do Mrtvého moře!. Ještě jeden symbol. Po celou tu dobu v poušti kdykoliv se někde utábořili, Archa Úmluvy stála uprostřed tábora. Překročení Jordánu je jako přechod přes smrt, do nového života. Jak vidíš, právě tak jako Archa, i Bůh-Syn šel první....

Kapitola čtvrtá.

Hlavní poučení z této kapitoly? My máme učit naše děti Kristovu zprávu - o tom, jak Bůh tak miloval svět, že přišel na tento svět - tou nejpokornější cestou - a narodil se - ne v paláci, ale ve stáji! Proč? Aby, asi tak třicet let později, obětoval sám sebe a tím umožnil nám, (to je těm, kteří Ho přijmou a uvěří, že to skutečně učinil), věčný život s Ním. Máme učit tu novou generaci o té nepochopitelně velké lásce Boha k lidstvu! Máme je učit, aby si uvědomili, že smyslem života zde - není nahromadit materiální bohatství, které si sebou stejně jednou nemůžeme vzít - ale bohatství, které nikdy nezrezaví a zloději neukradnou. Bohatství poznání Boha.

Kapitola pátá.

Hned první verš ukazuje jak byli všichni ti obyvatelé překvapeni. Jistě se domnívali, že Židé počkají s invazí až Jordán opět opadne. Nečekali Boží zásah a doufali, že než Israel počne s přechodem řeky, budou již na něj vojensky připraveni. Obřízka byla znamením, které spojovalo Israel již od Abraháma - s Bohem. Je zřejmé, že Židé toto, po cestě divočinou zanedbávali, ať už částečně - či úplně. Mana přestala hned po tom, co pojedli potravu nové země. 13-15. Právě tak jako Mojžíš měl své setkání na Midiánských pláních, tak i Jozue potkává tu stejnou bytost, Boha-Syna, na pláních Jericha. Proč to musel být Bůh? V poslední knize Bible, Apokalypse, je Janovi dvakráte řečeno, (19:10.. 22-9) aby se neklaněl ani andělu - pouze Bohu! Jelikož si Bible neprotiřečí je jasné, že kdyby tato bytost byla pouze andělem, okamžitě by to Jozuemu řekl! Proto také si tak představuji: Kdyby někdo byl přišel za Jozuem, jak tak už pátý den pochodoval s vojskem kolem hradeb (viz příští kapitola) a řekl by mu: "Jozue, nezdá se ti to být tak trochu legrační, chodit kolem hradeb s muzikou potom jít domů a druhý den začínat znovu?" Jozue by možná odpověděl: "Jistě, souhlasím, vypadá to divně." "Tak proč to děláš? Ty jsi přece generálem!" Jozue by odvětil:"Kdepak, já jsem pouhý voják. Tady je Někdo, kdo to nařídil a já jen poslouchám rozkazy.. Také se mi to zdá být divné - ale co já vím?"

Kapitola šestá.

Izaiáš 55:8 a 9 říká: "Vaše cesty nejsou moje cesty.." Jaká pravda! Dovedeš si představit, že by někdo z nás přišel na takový plán dobytí města? Jericho bylo připraveno, jak nejlépe jeho obránci byli schopni obranu připravit! Když se tak dívali dolů s těch hradeb a viděli pochodující armádu s hudbou - jak se asi cítili? A druhý den totéž a tak dále. To muselo být divadlo! Ano, Jeho cesty nejsou naše cesty! My se máme ještě tolik učit! Dobyl Jozue Jericho? Ne! Jozue poslechl Boha a Bůh srovnal hradby jako domek z karet! Jericho je něco jako "svět" pro Křesťana. Svět je silný, mocný. 1Jan 5:4 říká že naše víra je schopna tento svět přemoci. Kniha Židům 11:30 praví: "Hradby Jericha padly vírou." Verš 26 podává kletbu, kterou Jozue vyslovil nad Jerichem. V 1Královské 16:34 vidíme že ta kletba zasáhla toho, kdo Jericho znovu postavil.

Kapitola sedmá.

Ten největší a nejnebezpečnější nepřítel, kterého máš - jsi Ty sám(a)! Bydlí ve stejném "domě" jako Ty. Používá ten stejný mozek jako Ty. Má ty samé ruce, kterými dělá to co dělá. Tento nepřítel Ti může udělat více škody, než kdokoliv jiný a je největším handicapem ve Tvém křesťanském životě! Jsou dva faktory, které znesnadňují "jednání" s tímto nepřítelem. Za prvé: Nebudeš nikdy zcela ochotný tohoto nepřítele identifikovat, ukázat na Něj prstem! Půjde Ti "proti srsti" označit Ho za nepřítele! Ve skutečnosti - ať už se mnou souhlasíš nebo ne - máme ho, tak nějak "rádi!" Druhý problém je, že on je uvnitř nás! Kdyby vyšel "ven" a bojoval jako chlap - bylo by to jiné - ale on to neudělá! Ne proto že by byl zbabělý, ale proto, že se mu bojuje mnohem lépe tam, kde je! Národy, města, i jednotlivci byli zničeni tímto nepřítelem "uvnitř." Až budeš pročítat Apokalypsu, podívej se, co říká Kristus kongregaci v Pergamu. Měli mezi sebou ty, kteří se drželi Balaamova učení a i učení Nikolaitů. Ve Thyatirech měli opět Jezebel. Kristus jim vlastně říká: "Máte v sobě něco, co vám přináší vlastní zkázu!" Alexandr Veliký byl možná, ten největší lidský vojevůdce, který kdy žil. Ještě mu nebylo třicet pět a už dobyl téměř celý, tenkrát známý svět, ale nakonec zemřel jako trapný, ubohý opilec, který se zadusil vlastními zvratky! Ano, Alexandr porazil svět - ale nebyl schopen porazit Alexandra!

Jedinou bitvu, kterou děti Israele při tažení do Země Zaslíbené prohráli - neprohráli "z venku", ale "zevnitř". A opět to staré poučení, které opakuji, jak jen umím: Israel dostal darem od Boha území velikosti dnešního Pakistánu. V dobách největší slávy za Davida a Šalamouna, neměli nikdy více než území o velikosti Irska! Příteli, či přítelkyně - kteří toto čtete: Víte vy vůbec - máte - alespoň potuchy o tom, co znamená "život v hojnosti" z úst Boha? Podívejte se do Jana 10:10! A Ježíš vždy mluvil pravdu! Uvědomujete si, o co se zde připravujete? Dovedete si vůbec představit ten "plný stůl", který nám zde On připravil? Nemluvím pochopitelně o bankovním kontu, Mercedesech a vilách někde na Azurovém pobřeží. To máš dnes a zítra jsi "pod drnem!" Mluvím o tom vnitřním pocitu radosti, štěstí, jistoty - které jsou stejné ať svítí sluníčko, či padají kroupy! Stejné když jsem zdravý jako řípa, a nebo když umírám na rakovinu! Pavel tohle velmi dobře pochopil a ukazuje to v dopise Filipským 4:11-13.

A to je ten plný život pro nás Křesťany v tomto nepřátelském území! Ve světě, který je, dočasně okupován nepřítelem a jeho spojenci! Myslíš li si, že to přeháním, podívej se co říká Bůh-Syn v mé nejmilejší kapitole Bible Jan 17! Nezapomeň: Svět Ho nenáviděl a nenávidí dodnes! A právě tak bude nenávidět i Tebe pakliže bude vědět najisto, že k Němu patříš! Zvykni si být ve střehu, pakliže začneš být příliš populární, když Ti lidé začnou říkat že jsi "prima člověk" a podobně! Ježíš nebyl nikdy populární jen když jim naplnil žaludky! Ale zpět k Israeli. Verš 10. "Co tu tak ležíš na tváři? Vstaň a jdi si srovnat to, co je špatné v Israeli! Máš v táboře hřích!" Bůh je velmi pragmatický. Je mnoho Křesťanů, kteří po dny "kňučí" před Bohem! To nemá cenu, příteli! Jdi sám na kořen toho problému - a teprve až potom, když nejsi sám schopen, obrať se k Bohu! Ale nezapomeň, že ve většině případů je to ten Tvůj nepřítel "uvnitř!" A opět: To řešení s Akánem by se mohlo zdát Tvému liberálnímu cítění kruté. Nakonec - podobně by jsi mohl cítit s obyvately Aje. Podívej se: Pakliže uznám existenci Boha a naučím se - byť i jen velmi uboze - chápat Jeho lásku, potom za sebe odmítám, a to pro všechny časy - uvádět v pochybnost správnost jakéhokoliv Jeho řešení - ať už v tomto, nebo v jakémkoliv jiném případě!

Kapitola osmá.

Teď, když hřích byl odstraněn z Israele, Bůh jim dá vítězství. Něčeho si povšimni: V případě Jericha Bůh nařídil aby všechno co bylo ve městě, totálně všechno, bylo hozeno do ohně, že? A teď co se týče Aje, jim povoluje kořist! Pročpak, asi? My víme z historických záznamů, že Jericho bylo plné nejenom nemorality - ale také i nemocí všeho druhu. Bůh zřejmě ví o bakteriích trochu víc než my...

Kapitola devátá.

Jak tak Jozue postupuje Zaslíbenou Zemí, musí čelit třem úhlavním nepřátelům: Jericho představuje "svět", Aje "tělo" a Gibeonité "ďábla". Jistě si pamatuješ, že strategie Jozue byla: Nejprve Jericho, které bylo položeno právě ve středu země, potom Aje, ležící severovýchodně od Jericha. Na jihu potom žili další - Gibeonité. Zřejmě tito byli "příští v pořadí záboru". Ale Gibeonité byli jako lišky! Předstírali, že jsou z dálky a zatím žili pár kilometrů od středu Israelského tábora! Nakonec i Jozue "skočil" na ten otřepaný trik s tím tvrdým chlebem a odrbanými pytly! Bůh nařídil vyhlazení veškerého obyvatelstva a zakázal jakékoliv "mírové smlouvy"! Přestože Jozue byl rozhodnut poslechnout Boha ve všem, nechal se podvést. Jak jsme si řekli před chvíli: Jericho představuje "svět". Jak porazíš svět? Vírou! Aje představuje "tělo". Jak překonáš tělo? Ne zápasem! Poznej své slabosti, řekni je Bohu, a nech Jeho Ducha aby zvítězil! Nezapomeň že Bůh řekl: "Dám vám Aje".

A nyní tu máme toho třetího "výtečníka" - ďábla, který se nechal zastoupit Gibeonity. Jak bojovat s ním? V dopise do Efezu píše Pavel. "Vezměte na sebe plnou Boží zbroj, aby jste mohli odolat útokům ďábla"..(6:11) a 6:12: „My přece nebojujeme proti lidskému nepříteli - ale proti mocnostem, silám a vládcům Temnoty, proti nadpřirozeným duchům zla." (volný překlad) A jak, tedy, překonat tohoto nepřítele? Drž se blízko Krista a Jeho Slova!

Je neuvěřitelné jak pošetilí jsou mnozí Křesťané dnes! Proč myslíte, že je tolik kultů po světě? Protože lidé jsou pohodlní a i líní všechno konfrontovat s toto knihou, kterou ani většina nezná! Kolik Křesťanů po světě podporuje kdejaký náboženský podvod, nesmysl, lež! Utíkej daleko od toho, o čem nic nevíš! Dám Ti čtenáři jednu starou zásadu: Je li to pravda - není to nové. Je li to nové, není to pravda! Pakliže jsi uvěřil že Bůh této knihy je tím jediným, pravým Bohem a Ježíš Kristus Bůh-Syn, "zavrtej" se do této knihy a hledej pravdu zde! Je to práce na celý život - věř mi. A když budeš znát tuto knihu - alespoň trochu dobře, mohou přijít Gibeonité světa - pod jakýmkoliv jménem - a Ty je poznáš! Ano, tato kniha je smrtelně nebezpečná pro jakýkoliv druh "náboženství!" Dám Ti pár příkladů z historie. Kolem r. 1170 až 1180 vzniklo v Lyonu hnutí t.zv. Waldenseské. Nebudu rozebírat všechny podrobnosti, ale hlavní jejich kredo bylo že "Bible je suprémní autorita v životech Křesťanů." Řím, a hlavně jeho „ztělesnění,“ Innocent Třetí, je hubil jako škodnou! Prvky jejich víry se přenesly do dnešního Protestantství. Další: John Wycliffe, anglický theolog (1330-1384) učil jako jedinou autoritu pro Křesťana Boží Slovo-Bibli. Ke konci svého života ji počal překládat do místního jazyka-angličtiny. Nedožil se dokončení. Po smrti byl prohlášen za heretika (dekret Arundela). Dalším dekretem z r. 1413 bylo nařízeno spálit všechny jeho knihy, a v r.1429 byly, pod dohledem Flemmynga, biskupa z Lincolnu, jeho pozůstatky exhumovány, spáleny a popel vysypán do malého potoka Swift, který se vlévá do řeky Avon. Vskutku pravý příklad křesťanské lásky a milosrdenství!

Wycliff neměl ani takový vliv na své rodáky, jako na českou studentskou obec a - na našeho Jana Husa, který byl upálen za kredo: "Sola Scriptura!" (pouze Bible!) mimo jiných názorů jako odsouzení prodeje odpustků a pod. Byly doby, kdy i pouhé vlastnictví Bible se trestalo smrtí! Ano, příteli, Bible je strašně nebezpečná kniha! Přestože Jozue a Israelský národ byli vlastně obelstěni, smlouvu, kterou sjednali, dodrželi.

Kapitola desátá.

V této kapitola Jozue porazí pět Amoritských králů, jak tak táhne na jih. Celé to "jižní tažení" dokončil zničením Makkedahu, Lašiše, Libnahu, Eglonu, Hebronu a Debiru. (jak tak píši tyto řádky, tak včera "slavnostně" vrátili Israelci Hebron "pravým“ majitelům. Bez komentáře). 10:13. Zde se chci dotknout jednoho bodu, který často přináší ironický úsměv do tváří atheistů a skeptiků, a tak nějak "bolí" Křesťany, kteří si, nevím proč, nedovedou srovnat v hlavách (a hlavně v srdcích), že ten náš Bůh není nějaký "mrňavý bůh," který potí usilovným snažením tenhle svět udržet, v jakéms takéms pořádku! Tedy mně, který béře první větu Genese za fakt, by tato informace zcela postačila, ale podívejme se, jak se to snaží leckdo vysvětlit. Tak za prvé, je to pokládáno jako poetické vyjádření. Tím se snaží celý ten zázrak přejít. Ti kteří zastávají toto stanovisko poukazují na knihu Soudců, 5:20 : "Hvězdy na svých dráhách bojovaly se Siserou." Odmítám přijmout tento verš jako poesii, protože nemám dostatek informací k tomu, abych rozhodl tak či onak! Jiní opět přijmuli názor, že Bůh zastavil celý Solární Systém. Udělali ze "Dne Jozue," 23 hodin a 20 minut! Těch zbývajících 40 minut naleznete (chcete-li), ve 2Královské 20:8-11 kde se slunce vrátilo zpět o 20 stupňů na své dráze! Někteří zastávají názor, že Bůh slunce zatemnil. Vysvětlují, že Jozue byl nucen udělat noční pochod asi tak 50 kilometrů a napadl nepřítele ze zadu. Bylo to v červenci - to znamená až 40 stupňů ve stínu, a Jozue potřeboval - ne více, ale méně slunce! Proto také Berkeley Version Bible překládá: "Ó, Slunce, počkej v Gibeónu!" Americká Standard Version praví: "Slunce, buď tiché!"

Pakliže příteli - na rozdíl ode mně - potřebuješ nějaké vysvětlení, nejlépe je zkombinovat verzi o zastavení Solární Soustavy a "tichého" slunce. Jozue sice potřeboval světlo - ne však horko. Nakonec si s tím dělej, co chceš. Pro mně je to zázrak. O tom, jak skoncovali s těmi králi, už nebudu polemizovat. Máte li chuť, zajeďte si na jeden večer do Los Angeles, Detroitu či Miami (už i Prahy) a uvidíte mnohem silnější ukázky toho, co by jste možná zde chtěli kritizovat!

Kapitoly jedenáct až čtrnáct.

Jistě, žádná kapitola (ani slovo!) Bible nejsou bez významu - ale některé jsem nucen jen tak "prolétnout"...Je toho přede mnou ještě moc a moc - a hrozně rád bych to dokončil než půjdu "domů". Nakonec většina toho je samo-vysvětlitelná.

Kapitola 11 zakončuje Jozue-ovo tažení. Jediní, kteří nebyli poraženi, byli naší vykutálení Hivité či Gibeonité. Hebron se stal majetkem Kaleba, a jeho potomků. Jak už jsem se zmínil, včera ho Israelci vrátili "původním" obyvatelům..

Kapitoly patnáct až devatenáct.

Tyto nám hlavně popisují rozdělení Země Zaslíbené. Pozoruhodné je Boží ustavení měst útočiště. Kdysi v sedmdesátých letech jsme byli na dovolené na Hawaii. Na tom Velkém Ostrově (jak mu říkají - jinak ostrov Hawaii) je na pobřeží Kona také City of Refuge (Město Útočiště). Ovšem toto je ještě z před-křesťanské doby, kdy se Hawaiské kmeny tloukly mezi sebou hlava-nehlava. Všimni si, že opravdového vraha ani Město Útočiště nechránilo! Dnes má vrah pomalu více práv, nežli jeho oběť! Jeden by očekával že Jozuemu, po tom co vykonal, bude nabídnut výběr toho nejlepšího v Zaslíbené Zemi! Ve skutečnosti si Jozue vybral jeden z nejvyprahlejších kusů země! To připomíná ten případ Abraháma a Lota. Abrahám říká, až neuvěřitelně pokorně: "Půjdeš li napravo, půjdu já nalevo. Zvolíš li si stranu levou, půjdu já na stranu pravou..." Nakonec dostali města i Levité. Podle Božího rozkazu Levité nedostali příděl země - pouze v každém tom přídělu jednotlivých kmenů dostali města. Nakonec se vrací bojovníci z těch dvou a půl kmenu zpět do jejich země za Jordánem.

23:12 - 13. O následcích nesplnění tohoto Božího příkazu je možno se dočíst v dnešních novinách, či televizních zprávách ze světa. Dodnes se rvou, zabíjejí, obviňují jeden druhého, mluví o míru jednou stranou úst - a druhou stranou o "Jihadu", Svaté Válce. Tohle všechno viděl Bůh už před - asi tak - 3400 lety! Jsou jim opravdu "léčkou, karabáčem v bocích a trnem v očích...."

Proto jsem se naučil s Bohem moc nepolemizovat! Když říká abych něco udělal, tak to raději udělám (pokud jsem schopen), než abych se později "škrábal rozpačitě za ušima!" Bůh má vždy pravdu! Nikdy zbytečně nešikanuje! Vždy je to pro naše dobro i když to nevidíme! Vysvětli malému dítěti, že má být očkováno proti obrně - či spalničkám - proč má jít k zubaři, či - vůbec do školy!! I když to - vyjímečně pochopí - nebude v žádném případě souhlasit!

24:14 a 15..Už na počátku jsem pojmenoval Jozua "sympaťákem" a po přečtení těchto veršů snad pochopíte proč: "ale co se týče mně a mé rodiny, my budeme sloužit Bohu!" Bylo mnoho vojevůdců, generálů, maršálů a dobyvatelů v historii lidstva. Ještě jsem ale neslyšel - ani od jednoho z nich - podobné prohlášení. Kniha Jozue je také vázána na obou koncích smrtí. Mojžíš a sympatický Jozue. Až se jednou dostanu "domů," první z lidí se kterým bych se chtěl setkat a - popovídat si je - každopádně Pavel. Mezi těmi dalšími by byl Jozue na čelním místě....

Jozue - konec.