DaveHunt: Globální mír

1. Falešný Kristus

NĚKDE, V TUTO DOBU, na této planetě, žijetéměř jistě Antikrist, a čeká na svou příležitost. Pokus o senzaci? Ale kdepak!Tato pravděpodobnost je založená na střízlivém rozboru současných událostí vesrovnání s předpověďmi Bible. Dospělý muž, pravděpodobně aktivní v politice,možná již nyní obdivovaná osobnost, jehož jméno vyslovuje denně kdekdo. Neboje, možná, hlavou mezinárodní společnosti, málo známý mezinárodní, velmi bohatýbankéř s velikým vlivem, či sportovní hrdina a je i možné, že se vynoří ztotální anonymity. Někde je pečlivě školen, i když nemá ani potuchy o tékonečné roli, pro kterou ho Satan připravuje. Právě tak ti, kteří hopřipravují, nemají nejmenšího tušení koho připravují.. Ať už je kdokoliv nebokdekoliv - jedna vášeň tohoto muže ovládá: touha po moci. Přesto dobromyslnost,rozšafnost, nezávislost a principiálnost se vyznačuje ve styku s lidmi.Každopádně nevypadá nebezpečněji, nežli je akceptovaná forma dnešníspolečnosti. Je zcela možné, že v této části jeho života je zcela přesvědčenýže jeho motivy jsou vcelku čisté a nesobecké. Posedlost, která žene tohotovýjimečného muže aby vynikl ve všem co dělá, vybrousila jeho nádherné kvality azapálila osobní kouzlo, které z něj udělá Satanova vyvoleného Mesiáše, který budevládnout světu. Právě tak, jako Jidášova touha po penězích ho učinilazranitelným vůči Satanovi, tak vášeň po moci udělá tohoto budoucího Antikristaprávě tak zranitelným. Satan v něm nalezl někoho, skrze kterého se pokusí oještě ďábelštější plán pro zrazení Krista. Antikrist bude hnaný svým snem ovládnutí - ano, možná ve svých očích pro záchranu světa - že bude ochotnýzaplatit jakoukoliv cenu - i nechat se vést Satanem - aby udělal zásah dohistorie. Tak to bylo předurčeno, tak se to stane. Antikrist! Média světa takovlivnila mysl lidí, že toto slovo okamžitě vyčaruje představu příšery, zekteré zlo jen čiší! Ale hollywoodské karikatury hrají do ruky tomu pravémuAntikristu, protože na toho žádné podezření nepadne. Jeho úžasné kvalityzakryjí dokonale temné plány. Až přijde čas převzít moc, bude to v doběnejvětší krize, která nemá obdoby a on bude oslavovaný jako zachránce světa -alespoň tak bude vypadat. Apoštol Pavel nás rychle vyvádí z klamu: „Satan sámse převléká jako anděl světla - není divu, že jeho pomocníci vypadají jakoslužebníci světla.“ (2 Korint. 11:14-15).

Antikrist není žádným obyčejným služebníkemSatana! A proto si můžeme být jistí, že bude určitě vypadat jako ten„nejčistější anděl světla.“ Ano, takový „titul“ se na něj bude hodit!

Zatím co řecká předpona „anti“ obyčejněznamená „proti“ nebo „v opozici k“, může také znamenat „na místo koho“,„náhrada za.“ Antikrist bude zahrnovat obojí. Bude v opozici Kristovi, alezároveň se bude za něj vydávat. Taková maškaráda bude mnohem snadnější v dnešníspolečnosti, kde rozdíl mezi dobrem a zlem je v mnoha případech zcela mimorozlišení, kde většina univerzit a seminářů téměř vyloučily koncept morálníchabsolut ze svého myšlení. .. Společnost prochází - krok za krokem - přípravoupro příchod Satanova Mesiáše, a v dnešním bodě historie vyprodukovala generacitak perverzní, že je schopná považovat Antikrista za Krista. Ve jménu svobody asvobody volby, tento tak požehnaný národ, odsoudil své nezrozené k nejkrutějšísmrti, zesměšnil posvátnost manželství, baví se filmy a hudbou koncertovanou nasadismus, Satanismus, sexuální zvrácenost, zničil miliony mladých drogami,vytvořil válečnou zónu v předměstích velkoměst, a celou planetu otrávil. Zlobude velmi brzy zralé pro sklizeň. I kdyby člověk takový morální úpadek aekologickou katastrofu v padlém světě čekal, co církve? Ti, kteří se nazývajíKřesťany, dokonce i znovu-zrození evangelíci, poslouchají tu stejnou hudbu,chodí na stejné filmy, pozorují stejné televizní programy, uctívají ty stejné „hrdiny,“a žijí téměř stejným životním stylem. Porovnáme-li je s generací před padesátilety, jsou biblickými analfabety. Toto je pravda hlavně když se jedná oproroctví Písma. Jejich svědomí se možná pohne a občas i svých hříchů litují,ale těžko je to přinutí aby se zamysleli na tím, že jejich generace je zcelazralá pro příchod Antikrista... Antikrist? Většina lidí ho bere tak vážně, jakoMikuláše nebo vodníka. Vše co o něm vědí, jsou ubohé pokrouceniny z hororovýchfilmů! A přesto ta strašná pravda je mnohem hrůznější, i když se světu budezdát, že vešel do zlatého věku blahobytu a míru, pod tím nejlepším vůdcem vhistorii lidstva... Ježíš varoval, že jich přijde mnoho, a budou se vydávat zaKrista. Tito početní, malí antikristové kteří byli již ve světě, jak Janvysvětluje v 1 Jan 2:18, jednou připraví cestu pro toho pravého Antikrista,který se objeví v „posledních dnech.“ A zde máte ten finální podvod: Satan sevydává za Boha, Antikrist za Krista a - nejen celý svět, ale také odpadlácírkev se nechá touto šarádou nachytat. Místo aby učinil frontální útok naKřesťanství, ten zlý zkorumpuje celou církev zevnitř, a bude se vydávat zajejího zakladatele. Bude kroutit Kristova slova a zároveň tvrdit, že on sám jeKristem. A tím podkope vše, co Kristus ve skutečnosti je.

Něco méně než tato ďábelsky zlá strategie, bybylo pod úroveň Satanova génia!

Toto je zcela jiné scenário, než si většinalidí představuje. Pakliže vůbec na Antikrista věří, kreslí si ho jako zléhoošklivého obra , kterého pozná i dítě! Ve skutečnosti to bude ta nejlepšínapodobenina Krista, jakou je Satan schopný vytvořit. Kompletně oklamaný toutomaškarádou, svět ho bude vítat jako spasitele. A zde to počíná být „husté!“Pakliže Antikrist bude považovaný za Krista, jeho následovníci musí být přece„Křesťané“! Církev té doby, ho bude - bez jediného nesouhlasu - oslavovat jakosvého vůdce. ... Takovýto zvrácený a totální podvod je za hranicí našípředstavy. Není to, co se průměrný človíček dozvídá, tím méně by to v tomtosvětle uváděla média. Ale je to obraz, který nám podává Bible, je to obraz, kekterému současné události jasně poukazují. A taková je teze, kterou budemezkoumat na následujících stránkách. Je okamžitě zřejmé, že takové nemyslitelnéscenário vyžaduje určité podmínky, které by to činily důvěryhodným. Za prvé,odpadlá církev posledních dnů bude muset být tak zkorumpovaná, že vlastně budev opozici tomu, co učil Kristus - zatím co bude tvrdit, že je Mu věrná.Satanova lež bude ctěna jako Boží pravda uvnitř církve - bez toho že by sivedoucí kteří lžou, a ti, kteří obelháváni jsou - vůbec uvědomili, že se nějakátaková metamorfóza odehrála. Kromě toho takový obrat musí nastat ještě předtím, než se objeví Antikrist oficiálně. Pavel velmi vážně varuje: „V žádnémpřípadě se nenechte od nikoho oklamat; ten den nepřijde, dokud nedojde kvelkému odvrácení se od Boha, a neobjeví se Antikrist, syn zatracení.“ (2Tesal. 2:3). Zatím co apostasie je bezpochyby spojená s všeobecným morálnímúpadkem, který ovlivňuje všechny sféry života od rodiny, výchovy, školství,obchodu až po politiku, její primární význam je odklon od Boží pravdy! Lidébudou pohrdat zdravou doktrínou (2 Timoteovi 4:1-4). Pro mnoho lidí budeobjektivní pravda nahrazena pocity a zkušeností. Druhým zase intelektualismus askepticismus ospravedlní to, co se bude zdát zcela rozumnou novou vírou. ....Sám Ježíš, když vznesl otázku zda vůbec nějaká víra zůstane do doby Jehonávratu (Lukáš 18:8), mluví podobně jako Pavel. Když se Ho učedníci ptali cobude charakterizovat svět těsně před Jeho příchodem, odvětil jim, že to budedoba největšího náboženského podvodu, jakou kdy svět zažil. Předešel svoupoznámku varováním: „Mějte se na pozoru, ať vás nikdo neoklame!„ (Matouš 24:4).Ti, kteří si toto varování vezmou k srdci, ti nepodlehnou duchu Posledních Dnů.

Právě tak jako Bůh, který pláče nadrebelujícím světem a oddaluje svůj Soud, aby dal lidem více času k obrácení,tito lidé budou mít touhu přinést Pravdu zpět do světa. Každý kdo miluje Bohavíce než tento svět, a komu znamená Boží ocenění života víc než vrtošivé názorylidí , ten se snadno ubrání klamu, který zaplaví svět. Kdo se Boha bojí a držíse Jeho Slova, nemá strach, co si o něm jiní myslí či říkají. ... Svět musí býtnejprve připravený jak nábožensky tak i politicky, aby přivítal Antikrista ažse dostane k moci. Jestliže „Křesťanství má být oficiálním náboženství světa,(což logicky musí být, bude-li se Antikrist vydávat za Krista), potom musí býtdostatečně tolerantní a širokomyslné, aby mohlo vyhovět a být přijatelné pro všechnanáboženství světa. Co se politické situace týče, svět bude muset být sjednocenýv pohledu na globální mír a ekologickou záchranu, až se tento muž objeví. Skrzemnohé překvapující událost za posledních 24 měsíců (r.1990 !) se političtívůdci pojednou nalezli zázračně transportováni do nového světa, kde takovápříznivá atmosféra počala převládat. Hodně zásluhy na tom se musí přiznatbývalému sovětskému presidentu Gorbačovi. Jeho neobvyklé pochopení situacespojené s odvahou, otevřelo Východní Evropu k předtím nemyslitelnému styku svenkovním světem, skončilo Studenou Válku, a počalo novou éru vzájemné důvěry arostoucí spolupráce mezi USA a Sovětským Svazem. Posledních sedmdesát let jsmežili v obavách, že komunistická diktatura se pohne vpřed, aby spolkla svobodnýsvět. Ale pojednou jsme viděli, jak nový, překvapující obraz vystoupil, anečekaně nás překvapil. Obraz, který každého stratéga zaskočil: Demokraciepochoduje na Východ! Dokonce i v Sovětském Svazu jsou svobodné volby! Proč tatonová svoboda hraje do rukou budoucího Antikrista se ukáže jak budemepokračovat....

Pravda, Čína potlačila snahy o podobnéreformy. Ale i ona bude muset podlehnout názoru světa, nebo trpět stále většíizolaci od společnosti, která se stále více sjednocuje a neostýchá se o tommluvit. Svět Islámu také zůstává svázaný se svou vlastní agendou, a je stálenáchylný akceptovat volání po Svaté Válce proti zbytku lidstva. Ale i varabských zemích roste opozice proti autokratickým vládcům, ať už náboženskýchči světských. Silné volání po demokracii se nedá stále odmítat. Existujenarůstající mezinárodní „podhoubí“ velké síly, které je schopné prosaditdemokracii celosvětově - a možná rychleji, než se nyní zdá... Navzdoryobčasnému vzplanutí nepřátelství a vážných politických problémů, vidina míru nazemi se nezdála být tak realistická jako v současnosti.

Během překvapivě krátké doby se může skutečnězdát, že se konečně lidstvo spojilo a vyloučilo hrozbu velkých nebezpečnýchválek na této planetě. Bude zajištěn globální mír. Zní to podivně, ale to budeto nejhorší, co se lidstvu mohlo přihodit, jak brzy zjistíme. Na následujícíchstránkách budeme stopovat události a procesy, které se zdají stavět kulisy nasprávná místa pro grandiózní příchod světového vládce. Již se pomalu zdvihá oponana finální akt lidské historie - jak my jí známe. Zatím co Bůh úmyslně uschovalmnoho před naším zrakem, sdělil nám všechno co chce abychom věděli o téneuvěřitelné konfrontaci mezi Kristem a Antikristem - směrem k čemu se událostizrychlují - a roli, kterou každý z nás musí zahrát. Proroctví je obtížnýpředmět, a mnoho lidí bylo odrazeno neúspěchy falešných předpovědí. Jiní sedomnívají, že toto téma je nutně morbidní a skličující - a proto je lépe se muvyhnout. Ale tento obraz není jen tma, smrt, zkáza, jelikož proroctví takénabízí příležitosti bez obdoby těm, kteří pochopí a poznají „znamení doby“ abudou ochotni uvěřit a jednat podle toho, co Bible vyhlašuje pro náš den...___________ * ____________

2. Když říkají „mír a bezpečí.“

SPRAVEDLIVÝ A TRVALÝ MÍR! Taková bylauniverzální touha lidstva od rozbřesku historie. Celosvětový mír a konec válekpo všechny časy! Nic se nezdá být tak žádoucí, a přece tak nedosažitelné! Kdyžuvažujeme o tom, čeho člověk za ta léta dosáhl, jak to, že ještě nenalezl předpispro globální mír? Jak je možné, že jsme se stali nukleárními obry a zůstalimorálními trpaslíky?... Kdyby jen to ostudné ničení majetku a životů se mohloskončit, a ty nespočítatelné miliardy vydávané na zbrojení se mohly použítkonstruktivně! Co všechno by takový nádherný svět vědy a technologie mohlvyprodukovat! A nyní, konečně, prospekt míru, jaký tento svět nikdy nepoznal,se proměnil z nemožného snu, v realistickou naději. Ve skutečnosti, národysvěta opravdu založí mezinárodní mír bez obdoby - a to pravděpodobně velmibrzy. Tím jsme si jisti, protože to bylo předpověděno v Bibli po tisíce let, žese tak stane v „Posledních Dnech.“

 Tentočas míru je popsán - ovšem nikoliv s radostí, ale se smutkem, jelikož prorociprohlásili, že bude předcházet holocaust, který ohrozí samou existenci životana této planetě. Proč? Odpověď na tuto otázku zabírá celou Bibli, která vlastněpředpovídá dvě období globálního míru: první období uskutečněné za vládyAntikrista a druhé ustavené při příchodu Ježíše Krista v moci a slávě kplanetě, kde byl tak surově odmítnut a ukřižován.

Válkou unavení obyvatelé Země budou tímprvním obdobím nadšeni v přesvědčení, že je to počátek Milenia. A skutečně, pourčitý čas se bude zdát, že ekonomické, sociální a ekologické problémy světabyly vyřešeny. Ovšem to bude ten veliký omyl! Bibličtí prorokové varovali, žetento falešný mír uvede tu Great Tribulation (Dobu Strastí) potom, co Kristusvytrhne ty své do nebe, a sedm let později to všechno vyvrcholí nejstrašnějšíválce všech dob - Armageddon! Ve svém odhalení, apoštol Pavel prohlašuje:

„...a až oni (svět - ne praví Křesťané)počnou říkat „Mír a bezpečí“, potom náhlá zkáza na ně padne - jako když ženarodí - a tomu neuniknou...“ (1 Tesalonským 5:3). Na jedné straně se zdá být nepochopitelné,že mezinárodní mír který právě dosáhli, bude předehrou ke katastrofě. Ale jinakto ani být nemůže, protože vůdci světa budou vyjednávat mezi sebou, aniž bypřijali v úvahu zásadní roli, kterou má hrát Princ Míru, Ježíš Kristus. Kdybybylo lidstvo schopné dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, dokázalo by žeBible - která učí jediný mír skrze Ježíše Krista vládnoucího na Zemi - nenípravdivá. Proto všechny pokusy humanistů jsou předem odsouzené k zániku. Říkámetím, že by se světoví vůdci neměli snažit dosáhnout globálního míru? Jistěžene. Musí se o to pokoušet. Ale ti, kteří nejsou Křesťany, si neuvědomujímarnosti svých snah a jsou hnáni nutností použít jakýkoliv prostředek kdosažení míru. Křesťanští vedoucí jsou povinni pracovat pro globální mír, alena druhé straně musí zcela zřetelně prohlašovat světu, že jediná naděje proglobální mír je lítost za to že porušili Boží zákony, přijmout Ježíše Kristajako Spasitele který zemřel za hříchy světa, a požádat Ho aby se vrátil a vládlna Zemi. Dalo by se namítnout, že křesťanský president Spojených Států by bylvystavený výsměchu, kdyby seriózně přednesl něco podobného v OSN. Ovšem,otázkou není jak by takové prohlášení bylo přijato, ale zda je v souhlasu sBožím Slovem. Nemáme mluvit pravdu bez ohledu na to, jak na ní budou posluchačireagovat? Bible je jednoznačná: „Není míru pro zlé, praví můj Bůh.“ (Izaiáš57:21). Dokud člověk nebude litovat svých hříchů a neusmíří se s Bohem, pravýmír na Zemi být nemůže. Andělé označili narození Ježíše Krista těmito slovy:„Sláva Bohu na výsosti, a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“ (Lukáš 2:14). PřišelPrinc Míru, skrze kterého bude ustaveno Boží Království. Jiná cesta není. A jakse to stane? Někteří lidé věří, že míru lze dosáhnout vzděláním všech, aby se spolehlina svůj vnitřní potenciál pro dobro.

Jiní zase radí, aby jsme všechny přesvědčili- pro blaho lidstva - aby následovali dokonalého příkladu Ježíše Krista. Dalšískupina věří v zajištění míru tím, že přesvědčíme hlavy států o nesmyslnostiagrese. Potom zde jsou takoví, kteří chodí po světě se zprávou o „UniverzálnímOtcovství Boha, a Bratrství Lidí.“ To nás má přivést k vzájemnému respektujednoho k druhého a dovolit nám žít v míru. Ale tohle všechno se už zkoušelotolikrát!

A opět, Bible je zde velmi jasná. Petrvysvětloval prvním pohanským konvertům, po vzkříšení Ježíše Krista, že „mír mábýt prohlašovaný skrze Ježíše Krista“ (Skutky 10:36). Toto je radikálnímyšlenka pro většinu dnešních Křesťanů. Kterýpak kazatel či evangelista káže„globální mír skrze Ježíše Krista“ na dnešním radio-programu nebo televizi?Pavel prohlašuje, že tento mír byl jak pro ty, „kteří stáli daleko“ (Pohané),tak pro ty, „kteří stáli blízko“ (Židé). (Efezským 2:17), a že tento mír bylmožný pouze skrze Krista, který zemřel za hříchy světa:

„Bůh nás k sobě usmířil skrze Ježíše Krista... Bůh v Něm (na kříži) usmířil svět se sebou .. odpustil jim jejich hříchy .a nás pověřil prohlašovat toto slovo usmíření“ (2 Korintským 5:18, 19). „Bůhudělal usmíření skrze Kristův kříž, usmířil všechno k sobě .. v těle Krista,skrze smrt...“ (Koloským 1:20, 22).... Hebrejští proroci slíbili dosaženídokonalého míru pod vládou Mesiáše, bez korupce a nečistoty, nemoc i smrt jenzřídka, a země bude jako ráj. O této tisícileté vládě Bible prohlašuje:„Milosrdenství i pravda jsou pospolu; spravedlnost a mír se políbily..“ (Žalm85:11). Bez vítězství milosrdenství, pravdy a spravedlnosti nemůže být pravéhomíru. Věříme Bibli? Potom musí Křesťané prohlásit tento fakt jako částevangelia Ježíše Krista. Jsou v církvích tací, kteří ostře cítí nedostateksociálního zájmu na straně mnoha Křesťanů. Pracují pro sociální spravedlnost,pro ekologickou záchranu naší planety, pro mír a harmonii mezi národy. Totojsou dobré a záslužné cíle, ale nedají se uskutečnit bez podřízení se Božímuplánu pro tento svět. . Většinou je tendence prohlašovat evangelium výlučnějako lék na osobní hříchy, a zajištění si věčný pobyt v nebi. Všeobecně senemluví o tom, že je také Božím prostředkem pro zajištění míru pro tuto planetuv nesnázích tak, jak to prohlásili andělé při zrození Krista, a jak činilaranná církev.

Je povinností každého křesťanskéhopolitického vůdce - ať už presidenta, vyslance, či jiného - prohlásit velmijasně celému světu, že veškeré lidské úsilí za dosažení míru je marné, pokudnení Ježíš Kristus pozván zpět na Zemi, aby vládl jak v individuálních lidskýchsrdcích, tak i nad všemi národy. Stvořitel celého vesmíru a lidstva, který jepětkrát nazvaný „Bohem Míru“ v Novém Zákonu (Římanům 15:33, 16:20 - Filipským4:9 - 1 Tesalonským 5:23 - Židům 13:20 ), má mírový plán pro planetu Zemi -plán, který byl opovržlivě odmítnut už tím že se lidstvo pokouší dosáhnout mírucestou humanismu. Tato snaha bude hrát do rukou Antikrista, který jeautomaticky přijímán, pakliže pravý Princ Míru v lidských plánech není. KdyžKristus odsoudil israelské vůdce pro tvrdost jejich srdcí, vysvětlil jimnásledky jejich odmítnutí Ho jako israelského Mesiáše - odmítnutí, ke kterémuse jednou přidá celý svět - slovy: „Přicházím ve jménu mého Otce, a vy mnenepřijímáte; jiného, který přijde ve svém vlastním jméně, toho přijmete.“ (Jan5:43). Před falešným Antikristem varoval Daniel: „Mírem, (mírovou cestou) zničímnohé..“ (Daniel 8:25). Vypadalo by to téměř neslušné, brát v potaz nynějšímezinárodní optimismus, který se náhle rozhořel v posledních měsících roku 1989a který stále nabývá na síle. Na toto období bude jistě vzpomínáno jako nanejúžasnější epochu moderní éry - ne-li celé historie lidstva. Ovšem , může totaké znamenat první velký krok směrem k tomu iluzornímu času míru, který měliprorokové na mysli. Na příštích stránkách budeme studovat důvody, proč je topravděpodobné. Den za dnem, pomocí kouzla televize, celý svět pozoroval v úžasusenzační odvíjení se událostí, které by byly před krátkou dobou nemyslitelné.Pojednou byla stržena Železná Opona mezi Maďarskem a Rakouskem, a to dovoliloútěk na Západ tisícům Východních Němců. Tato neuvěřitelná událost bylanásledována zbouráním Berlínské Zdi a třeštící příliv lidstva proudil nadšeně vobou směrech v radostném spojení. Jakoby nějakým nadpřirozeným rozkazem,komunistické diktatury Východní Evropy - zdánlivě nezranitelné - padaly vrychlém sledu jeden za druhým jako kostky domina. Tyto nepadly tlakem zvenčí,ale zevnitř. Ne vpadnoucí armádou, ale neozbrojenými občany, kteří pochodovalipo ulicích po tisících, desetitisících, statisících a tak porazili svéutlačovatele prostou přesilou. Jedinou výjimkou bylo Rumunsko, kde bylozapotřebí armády a krveprolití, k vyvrácení zlé vlády. A to všechno bezjakéhokoliv zásahu ze strany Sovětského Svazu - dokonce někdy i s jehopovzbuzením - což bylo dalším důkazem - pakliže byl nějaký zapotřebí - ženastala nová éra. To nemožné se stalo! Z Vatikánu promluvil papež Jan Pavel IIže „svět je v tomto momentu ...

jako probuzený z noční můry, a otevřel se klepší naději.“

 Neuvěřitelný pokrok událostí se zdál vyhlašovat nic méně, nežstřemhlavý pád Komunismu ve Východní Evropě uprostřed dříve nemyslitelnýchveřejných omluv od komunistických vůdců za minulé hříchy a nedostatky. Nebylomožné dále zapírat že Marxismus, ideologie která byla vyhlašována za spásulidstva, mizerně zklamala. Náhle, jakoby odnikud, a bez racionálního vysvětlení,prudký vítr svobody a demokracie počal vát přes Východní Evropu, a smetlvšechno před sebou. Rusko a jeho satelity procházely rychlou a radikálnítransformací, která překvapila i ty nejlepší pozorovatele Kremlu. Jak presidentGeorge Bush později prohlásil ve svém každoročním projevu Unii Spojených Států,31 ledna 1990:

 „Právě skončily události roku - revoluce 1989 - byla to řetězováreakce, změna tak markantní, že vyznačila počátek nové éry v lidském dění.Dnes, kdy se Komunismus pokládá, naším cílem musí být vedoucí role ve vykovánínejlepší naděje pro svobodu: veliké a rostoucí sdružení svobodných národů. . Jetaké doba pro vybudování nového vztahu se Sovětským Svazem - podpořit apovzbudit mírový proces vnitřní změny směrem k demokracii a ekonomickémožnosti.“

 Jakse tak tyto úžasné události odvíjely, počaly se na mne valit telefonáty adopisy a připomínaly mi knihu, kterou jsem napsal o sedm let dříve: “Mír,Prosperita a Přicházející Holocaust.“ „Pozorovali jsme scénário, které jste takpřesně popsal....“ mně bylo řečeno nesčetněkrát, „a teď ty neuvěřitelnéudálosti ve Východní Evropě jsou jako šlehačka na dortu!“ A tak to vypadalo.Nadšené řeči o globálním míru bylo slyšet všude, a zdály se dávat dobrý smysl.Ovšem těm, kteří věřili tomu, co kdysi apoštolové a proroci psali v Bibli, těmse zdálo že už se pomalu zdvihá opona nad posledním dramatem Země. Antikrist užjistě čeká někde za rohem na svou příležitost - a potom holocaust!

 Kdyžjsem, v roce 1982 tu knihu psal, nezaměstnanost byla na vrcholu (USA) od konceválky, a stále stoupala. Nad Wall Street-em visel opar beznaděje a smutku. Poměsících slabostí a pesimismu stál Dow ( burza) na 700 a odborníci předvídalináhlý sestup, který bude podobný tomu z roku 1929. Knihy křesťanských autorů předvídalypád dolaru, pád mezinárodního bankovního systému, a brzký útok Sovětského Svazuna Israel. Tyto knihy se rychle prodávaly. Nikdo nepochyboval, že Blízký Východmůže explodovat každou chvíli. Světští komentátoři se shodli na tom, žepolitické a ekonomické vyhlídky jsou ty nejhorší od doby, kdy se napolozničenýsvět počal vzpamatovávat od Druhé Světové Války. V tomto kontextu - jsem - nazákladě biblických předpovědí napsal „Opačné scénário“, jako titul prvníkapitoly.

Navrhovala, že na rozdíl od všeobecnéhoočekávání - jestliže jsme skutečně v posledních dnech předcházejících UchváceníCírkve, potom jistě uvidíme stálé zlepšování světové situace na všech stranách.Burzovní trh půjde nahoru (dnes je asi 11.000 - pozn. překladatele). Reaganovaekonomika bude fungovat, dolar posílí, a zvyšující prosperita (i když bezsolidní báze) se počne rozvíjet. Vedoucí osobnosti světa zdánlivě vyřeší sporymezi sebou, zmírní se napětí. Nové smlouvy přinesou novou naději a zdánlivý mírna naší planetu plnou nesnází....

 Ten„přicházející nový věk nebývalého míru a prosperity právě za rohem“ (Dave Hunt:Peace, Prosperity and the Coming Holocaust - 1983) bylo nabídnuto v knize,která je na cestě k vyplnění. Události během minulých osmi let - zdaleka tanejdelší doba poválečné historie bet „krize“ následovala v pozoruhodném stupniteze „Míru a Prosperity.“ Burzy se vyšvihly do nevídaných výšek, zatímconezaměstnanost hluboko klesla. „Glasnost“ a „Perestrojka“ Michala Gorbačeva, nakteré se s počátku díval každý s podezřením, se staly běžnými výrazy vděčnémuZápadnímu světu. Čím dál tím více srdečnější schůzky Sovět-Americké, a jednánío zbraních, přinesly nové naděje pro odzbrojení a trvalý mezinárodní mír.Londýnský konservativní týdeník „Spectator“ to shrnul takto:

 Evropasi žije v nejšťastnější době své historie. Už prožila své nejdelší období bezvšeobecné války - 45 let, 1945-90 - od doby, kdy koncept Evropy byl vytvořenýve Středověku. Navíc na západ od Železné Opony je každý evropský státparlamentární demokracií. A Evropa na západ od Železné Opony činí stálý pokrokve vytváření společných hospodářských institucí, zatímco všechny evropské státyprožívají nejvyšší životní standard ve své historii. A ještě lepší výhled je naléta devadesátá. To „Opačné Scénário“, které se zrodilo před osmi léty, máještě daleko k přípravě světa na ten konečný holocaust. Ale ten neočekávaný pádKomunismu ve Východní Evropě, který se odehrál tak rychle ve druhé poloviněroku 1989, náhle posunul prospekt světového míru - tím také Vytržení Církve anásledný příchod Antikrista - trochu blíže, možná blíže, než si myslíme. Zpohledu biblických předpovědí bychom měli být velice opatrní spíše, nežpropadnout nadšení v oceňování nových svobod komunistických režimů a zlepšenésituaci ve vzájemných vztazích. Nesmíme zapomenout na vedení Bible kdyžhodnotíme současné události. Pakliže se budeme držet Božího Slova, potomuvidíme, že to co jsme viděli rozvíjet se po celém světě, nemusí vést kvyřešení problémů tohoto světa, ale k jeho největšímu neštěstí. Není nebezpečnékorelovat současné události s biblickým proroctvím? Jistě, je.

Ale pakliže biblické předpovědi o „PosledníchDnech“ jsou skutečně inspirovány Bohem, potom ten čas, o kterém oni psali, akterý bude popisovat současné události, musí přijít. Na následujících stránkáchuvidíme, že současné noviny a televizní zprávy odrážejí to, co Bible popisujejako vyvrcholení lidské historie........ Pomocí televize jsme měli výsadu býtisvědky míchanice nedůvěry a nadšení ve tvářích těch, kteří byli právěosvobozeni od komunistických režimů. A i my jsme měli svůj podíl na sdíleníradosti, která proběhla Východní Evropou. Máme vůbec právo pronést něco, co bytoto nadšení potlačilo? Jistě, musíme, pakliže biblické předpovědi to vyžadují.Právě tak i historie nabízí svou moudrost tomu, kdo bude naslouchat. Bylo bydobré, abychom si připomněli, že optimistický názor o trvalém mírucharakterizoval Evropu těsně před vypuknutím Druhé Světové Války. Poutavábiografie Winstona Churchila od Williama Manchestra nám připomíná Hitlera,člověka který se dostal velmi blízko k postavení Antikrista - a přesto oklamalcelý svět sliby míru:

 „Thomas Jones, který byl ve Whitehall jako doma po čtvrt století,píše ve svém deníku: „všichni možní lidé, kteří se setkali s Hitlerem, jsoupřesvědčeni, že on je faktorem pro mír ... nehledá válku .. ale přátelství..“.... Při setkání s reportéry potom co celou hodinu rozmlouval s Hitlerem, LloydGeorge o něm řekl že ho považuje za „největšího žijícího Němce“.. O rok pozdějinapsal: „Přál bych si abychom měli muže těchto kvalit při řešení problémů vnaší zemi.“ Nacistickým cílům přáli dokonce anglikánští duchovní, kteřívyjádřili „neomezený obdiv pro morální a etickou stránku Nacionálně-Sociálníhoprogramu, jeho pevný postoj k náboženství a Křesťanství, a jeho etickýchprincipů..“ Sir John Simon, ministr zahraničí od 1931-35 .. viděl v Hitlerovine aroganci, ale člověka „staženého do sebe, nesmělého a nezajímajícího se oudálosti v Západní Evropě.“ Později ho popsal anglickému králi jako „rakouskouJohanku z Arku s knírkem.“ Arnold Toynbee .... který byl právě tak okouzlenýříšským kancléřem prohlásil, že je „přesvědčen o jeho upřímnosti v touze pomíru v Evropě a pevném přátelstvím s Anglií...“

 Winston Churchil Hitlerem podvedený nebyl, ale stál téměř sám vesvém varování, že Vůdcovy záměry zaženou Evropu do války. Když se tak dnes - sjasným pohledem díváme nazpět - zdá se být neuvěřitelné že vedoucí osobnosti tédoby, téměř jednomyslně chválily neracionálního poloboha který se stal německýmvůdcem, a měly víru, že mír je zajištěn. A přesto ten „hrdina“, kterého kdekdochválil, byl nebezpečný megalomaniak, který má své historické místo v galeriinelidských zrůd.

Kromě toho, on - zcela upřímně - vyjevil svéúmysly na samém počátku, ale tato bolestná pravda byla přehlédnuta téměř všemi... Právě tak jako v minulosti, mezinárodní vůdcové se mohou mýlit, a mohou býttaké špatně pochopeni, klíčové události mohou být vadně naplánovány. Jistotamíru a bezpečí není nikdy jistější, než když je svět na samém pokraji války.Ale dnešní optimismus se zdá být - v mnoha ohledech - oprávněný na základěnedávného vývoje. Dokonce i invaze do Kuwaitu se stala mezníkem na cestě keglobálnímu míru. Poprvé v historii se národy světa - téměř bez nesouhlasu -spojily proti agresorovi a velmi rychle vrátili svrchovanost státu, který bylokupován. Rusko, a dokonce i Čína, byly v solidním souhlasu se Spojenými Státy.To, co se nakonec mohlo vyvinout ve světovou válku, se stalo poučením, že dny,kdy mohl agresor beztrestně napadnout a okupovat kohokoliv - už skončily.Zřejmě nastal rozbřesk nového dne. Ve své řeči k americkému lidu, presidentBush prohlásil:

 „Začínáme novou éru. Tato nová doba může být plná slibů, dobasvobody a míru pro všechny národy. Ale, jestliže nás historie něco učí, je tofakt, že agresorovi se postavit musíme - jinak nám zničí naší svobodu.Usmiřování nefunguje.“

 Oněkolik měsíců dříve, Michal Gorbačev optimisticky prohlásil: „Vidím rozkvétatnový světový řád, ve kterém mírové spolužití založené na dobré vůli - budeuniverzální normou.“ ... Další politické osobnosti vyjadřují stejnou důvěru.Mají pravdu? Každý by tomu rád uvěřil, ale kde je pravda?

 Bohužel, pravdu v politice je téměř nemožné odhalit - což činí tímvíce důležité to, co říká Bible. Pakliže kdy byla doba, kdy bylo třeba požádatBoha o moudrost a hledat pochopení toho, co Jeho Slovo předpovědělo pro našívlastní dobu - teď ta doba je! Na následujících stránkách se pokusíme - bezjakýchkoliv detailních a komplikovaných teologických argumentů - zjistit, jakblízko bychom mohli být k odhalení Antikrista a Druhému Příchodu JežíšeKrista..... ___________ * ____________

3. Splnění v našich dnech?

VELMI DOBŘE SE PAMATUJI, jak jsem za svéhomládí v třicátých létech naslouchal - se stále silnějším přesvědčením - potulnékazatele, kteří přicházeli do naší malé kongregace věřících aby nás učili zPísma o předpověděných „znameních“, která budou ohlašovat přiblížení se DruhéhoPříchodu Ježíše Krista. Dokonce i v oněch dnech se vyskytoval skepticismus cose týkalo „Posledních Dnů,“ i když ještě nepřevládal tak, jako dnes.

Nebyl to příliš nekontroverzní námět, kdeexistuje mnoho různých názorů? Jakou cenu má spekulace o budoucnosti? Pročnežít věrně v přítomnosti, a nechat budoucnost Bohu? Konec konců - to co se mástát se v určeném čase stane - tak proč se předčasně starat?

Byli ovšem i takoví, kteří pevně v proroctvíBible věřili a také věřili že bylo dáno proto, aby bylo možné rozeznat soudobá„znamení časů“ aby vedla postoj i akce té budoucí generace, která bude zaživavzata do nebe při Kristově návratu. Takový byl pohled mých rodičů, a Křesťanůkteré jsme znali, kteří brali biblické předpovědi velmi vážně. Živě se pamatujina vzrušené diskuse o tom jaké místo v biblických předpovědích zaujímají tynebo jiné události současnosti. Jaký význam má krach na burze v roce 1929 aVeliká Krize, která následovala v třicátých létech? Jak do toho zapadá New Dealpresidenta Roosvelta, se svými novými ekonomickými prvky a bankovnímiopatřeními? A co Hitler, který nabíral na síle v Německu, a jehož vliv vzahraničí rostl? Mohl by on být tím předpovězeným Antikristem? Pamatuji se navšeobecný souhlas v tom, že on by byl velmi vhodným kandidátem! To všechno povíjen a jen čas....

Existovalo několik základních premis, kteréevangelíci té doby považovali za důležité pro řádné vyložení předpovědí„Posledních Dnů,“ které jsou dnes již téměř zapomenuté. Za prvé, musel se dělatrozdíl mezi Církví a Israelem; každý z nich měl svůj unikátní vztah k Bohu aKristu. Mýlit se v tom, pro který z nich ta nebo ona předpověď přísluší,znamenalo dojít k velikým zmatkům v pochopení událostí „Posledních Dnů.“ Ale sesprávným pochopením, předpověď vrhá cenné světlo na přítomnost a budoucnost,zatím co proroctví již splněná (jsou-li rozpoznána) dodají nepopíratelné důkazyo tom, že Bible Božím Slovem je. Za druhé, člověk musel pochopit rozdíl mezi„Vytržením“ a Druhým Příchodem Ježíše Krista. Ty byly viděny jako oddělenéudálosti. „Vytržení“ bude pro Církev, kdy ji Kristus vytrhne ze země a setká ses ní někde v prostoru, a vezme si jí, jako svou nevěstu do domu svého Otce knádherné svatbě. Druhý Příchod bude pro Israel o sedm let později, kdy Kristuspřijde viditelně v moci a slávě se svou Církví na zemi, aby zachránil svůj vyvolenýlid od armád Antikrista a aby počal svou tisíciletou vládu s Davidovaobnoveného trůnu v Jerusalémě. Před křížem Ježíše Krista bylo lidstvo rozdělenodo dvou skupin: Židé a Národy. Starý i Nový Zákon vysvětlují velmi jasně, cozapříčinilo toto rozlišení: věčné Smlouvy, které Bůh sjednal s Abrahámem,Izákem, Jakubem, a s jejich potomky skrze Mojžíše. Tyto smlouvy byly pouze proIsrael, který jimi byl oddělený od zbytku světa (Leviticus 20:24-26). Tím sestal „vyvolený lid“ absolutně unikátním. Israel byl segregovaný od ostatníholidstva Mozaickým Zákonem a svým jedinečným vztahem s Tím, který má potěšení vtom, že se nazývá „Bohem Abraháma, Izáka a Jakuba.

(Exodus 3:6), Tak byl také identifikovanýJežíšem (Lukáš 20:37) a Petrem při jeho inspirovaném prvním kázáním na DenLetnic (Skutky 3:13). Ten důležitý rozdíl mezi Židy a Národy je udržovanýkonzistentně celou Biblí, a speciální vztah Israele vůči Bohu je prohlašovánjako věčný: „.. a tak budeme odděleni Já a tvůj národ, ode všech lidí, kteří jsouna povrchu země...“ (Exodus 33:16).. „Který jiný národ na zemi je jako tvůjnárod Israel kterého má Bůh za svůj - navždy? (1 Letopisy 17:21-22). „.. vyjste byli bez Krista, odcizení od společenství Israele a cizinci smluv slibů,bez naděje a bez Boha.“ (Efezským 2:12). Po kříži se zrodil nový útvar: Církev,kterou Ježíš slíbil, že postaví (Matouš 16:18). Jako výsledek jsou nyní třičásti lidstva: Židé, Národy a Církev. Pavel říká že nemáme být „kamenem úrazuani Židům, ani Národům ani Boží Církvi.“ (1 Korint. 10:32).. Je zásadnípochopit, že tyto tři rozličné skupiny lidstva existují vedle sebe v nynějšímsvětě, a budou tak pokračovat až do konce Milenia. Musíme udržovat jasný rozdílmezi nimi, a chápat, že Bůh jedná s každou skupinou jinak. Toto je zásadnípostup při vykládání předpovědí. Církev byla vytvořena skrze nabídku „NovéSmlouvy“ vztahu k Bohu jak Židům, tak i Národům. Tato nepřivedla Národy podMozaický Zákon (jak někteří mylně učili), osvobodila je od něj, a postavila jepod vyšší zákon, „zákon Krista.“ (Galatským 6:2). Pavel vysvětluje žepříslušníci Národů, kteří byli „odloučeni od společenství Israele, bez účastina smlouvách Božího zaslíbení“ byli „postaveni blízko Bohu, krví JežíšeKrista.“ Bůh „strhnul zeď rozdělení“ (mezi Židy a Národy) a „zrušil ve svémtěle Zákon přikázání, obsažený v nařízení, aby udělal v sobě ze dvou (Žida apříslušníka Národů) nového člověka.“ (Křesťana). (Efezským 2:12-15)... Tytoverše (a mnohé jiné) jasně učí, že Křesťanství nenahradilo Israel, ale přišlodo existence jako třetí jednotka, skládající se jak ze Židů, tak i Národů,lišící se od obou. Tak jak Národy existují mimo církev, tak existuje mimocírkev i Israel, se všemi Božími sliby a plány, které zůstávají v platnosti. Veskutečnosti, většina předpovědí „Posledních Dnů“ se týká Israele, jelikož tenbude pokračovat na zemi a bude čelit Antikristovi a době „Jakubova soužení“(Jeremiáš 30:7). po tom, co Církev byla Kristem vzata ze Země do nebe. Co seCírkve týče, Boží plány pro ní jsou unikátní a rozdílné od plánů jak proIsrael, tak i pro Národy.

Shrneme-li to všechno dohromady, vidíme, žepředpovědi budou při nejlepším nejasné, ne-li zcela nepochopitelné, když sineuvědomíme že načasování, způsob a účel Kristova Příchodu je rozdílný pro„Židy, Národy a Církev Boží.“ Používání nejasného „Ježíš se opět vrátí“,„Návrat Ježíše Krista,“ „Kristus přichází,“ může způsobit neporozumění. Vracíse - pro koho? Přichází pro koho? Pro svou Církev, nebo pro Israel? V tom jeveliký rozdíl!

Zamyslete se. Matouš 24:29-30: „Hned poútrapách těchto dnů .. se ukáže znamení Syna člověka na nebi ... a všichniuvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a slávou.“ Tyto veršese dnes prezentují jako absolutní důkaz toho, že „Vytržení Církve“ se odehrajepo Době Strastí. A tak by tomu bylo, kdyby to poukazovalo na Kristův Příchod zaúčelem si vzít svou Církev do nebes. Na druhé straně, pakliže to popisujeKristův Druhý Příchod k záchraně Israele, jak tomu také je, potom Biblepost-tribulační Vytržení neučí! ... My můžeme získat absolutní jistotu toho, žepakliže správně předpovědi porozumíme, potom můžeme také znát přesný sledudálostí Posledních Dnů, protože Bible je dokonale spolehlivá.... Ti, kteřípopírají neomylnost Bible, jsou buď zaslepeni předsudky, nebo se spoléhají namylné informace. Mezi všemi náboženstvími světa, žádná taková kniha neexistuje.V každém případě žádné jiné svaté knihy neobsahují ověřitelné předpovědi, kteréby se byly naplnily. Tím méně specifická, přesná proroctví, která by bylo možnoaplikovat na přítomnost či budoucnost. Druhé náboženské knihy nejsou vcelkuplatné ani historicky. Starodávné Hindu, nebo Buddhistické knihy existují v mnohaverzích, a nabízejí vzájemně nesouhlasící filosofie a dokonce konfliktní popisyúdajných událostí v minulosti - události, které se faktuálně - nikdy nestaly.Postavy a jejich dobrodružství v hinduistických klasických knihách, jakoBhaghavad-Gita, nebo Ramayana, jsou čistými výmysly. Na druhé straně Biblehovoří o skutečných lidech, místech národech a událostech, které se dajíprozkoumat a ověřit. Na rozdíl od Knihy Mormonů, na jejíž podporu se nenašelani špendlík evidence, musea celého světa jsou plná přesvědčivých hmatatelnýchdůkazů, které potvrzují historickou přesnost Bible. Školní děti v Israelistudují historii podle Starého Zákona, zatím co biblické popisy terénu a místvedou archeology k místům starodávných měst, k dlouho zasypaným studním, starodávnýmobchodním komunikacím. V každém případu, kde kritici napadli Bibli, kdyžarcheologové vykopali evidenci, Bible se ukázala být na sto procent spolehlivá,a skeptici neměli pravdu. .. Zatím co toto není pojednání o biblickéneomylnosti, není možné přehlédnout skutečnost, že existuje intensivnípodkopávání důvěry v autoritu Bible a tím také podkopávání důvěry v Boží Slovo.

Petr svědčil, že apoštolové prezentovalifakta, ne „vymyšlené báchorky.“ (2 Petr 1:16) Nemá cenu se dívat na biblicképředpovědi, máte-li pochyby o přesnosti Božího Slova. A proto je důležité dodatještě několik odstavců v ustavení faktu, že biblická proroctví nejsou na stejnérovině jako knihy které vám předpovídají štěstí nebo blahobyt, tajemné knihyjako Nostradámus, nebo předpovědi dnešních psychiků... Skutečnost, že Biblebyla na sto procent přesná v předpovědích které se již naplnily, dává silnýdůkaz pro akceptování její přesnosti i v předpovědích, které jsou ještě vbudoucnu. Poukážeme na ně, jak tak budeme pokračovat .. Kromě proroctví, Bibletaké jedná se všemi možnými daty, které se dají ověřit v každém směru.

Některá ta zajímavější ověření byla provedenábývalým profesorem princetonské university, Robertem D.Wilsonem, který sevyznal ve více jak 40 semitických jazycích, a jehož kniha „Vědecké VyšetřeníStarého Zákona“ je dnes klasikou. Wilson dosvědčuje: „Po čtyřicet pět let bezpřestání, od doby co jsem opustil universitu, věnoval jsem se studii StaréhoZákona, ve všech jeho jazycích, v celé jeho archeologii, ve všech překladech -a pokud to bylo možné, ve všem co bylo spojeno s jeho textem a historií.Postavím se každému, kdo učiní útok na Starý Zákon na základě evidence, kterounemohu přezkoumat!“ Chtěl bych vás ujistit, že není jediná stránka StaréhoZákona, kde bychom měli jakoukoliv pochybnost.“

Wilsonovy roky studií osvětlily svazkydůkazů, mezi kterými tyto následující poukazují na dokonalou přesnost Bible,velmi nezvyklým a zajímavým způsobem. Wilson píše:

„Existovalo 29 králů starověku jejichž jménajsou zanesená nejenom v Bibli, ale také na pomnících jejich doby. Tato jménamají 195 souhlásek. .... v hebrejském Starém Zákonu jsou dvě - možná tři ze 195- u kterých mohou být pochyby zda se psaly přesně tak, jak jsou napsány napůvodních monumentech. Některé z těchto monumentů jsou dva tisíce - některé ažčtyři tisíce let staré. ... Srovnejte tuto přesnost s jinými písemnostmi ...vezměte seznam králů Egypta, který byl sestavený tím největším učencem svédoby, knihovníkem v Alexandrii v roce 200 před Kristem. Na seznamu je 38 králů- z tohoto počtu lze rozeznat tři, nebo čtyři. Ten stejný muž sestavil takéseznam králů Assyrie; pouze v jednom případu víme o kterého krále se jedná - aani ten není napsaný správně. Vezměte Ptolemalose, který sepsal soupis 18 králůBabylónu. Ani jeden z nich není správně napsaný, nikdo by nevěděl o koho sejedná, kdyby nebyly ještě zdroje jiné. Až někdo začne mluvit proti Bibli,zeptejte se ho na jména králů, které Bible popisuje.

Figuruje tam 29 králů Egypta, Israele, Moábu,Damašku, Týru, Babylónu, Assýrie, Persie, a deset různých zemí. Každý z nich másvé správné jméno v Bibli, správnou zemi a je umístěný ve správném časovémsledu! Zamyslete se nad tím!“

V každé zkoušce, kterou Bibli podrobíme -dokonce přesnou identifikaci králů starověku a správné vypsání jejich jmen - seukazuje dokonale přesná. A tudíž, my máme všechny důvody věřit jí i v těchoblastech, kde zkoušku provést nemůžeme. Jednou z těch, pochopitelně, jsouproroctví budoucnosti .... I když je to předmět kterému jsem se po létavyhýbal, protože mnozí moderní „experti“ prohlašovali kontradikční výklady, jáosobně jsem vlastně byl v proroctví vychovaný. Stále mám živě v paměti jaksedím na shromážděních, kde biblická proroctví byla systematicky vyučována.Většinou podle velikých barevných grafů, které někteří potulní kazatelépředváděli. Stal jsem se přesvědčeným už v mladém věku, že existuje množstvípřicházejících událostí, které byly tak jasně v Bibli popsány, že si člověkmohl být absolutně jistý, že se jednou odehrají. Na prvním místě bylo -pochopitelně - „Uchvácení“ Církve; událost, která jak už jsem vysvětlil, semůže stát ve kterémkoliv okamžiku. S počátku jsem se na tuto díval se strachem,protože jsem ještě nepřijmul Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele. Neměljsem žádné pochyby o tom, že budu ponechán na zemi a budu následovat Antikristaa prožívat veliké strasti z Božích soudů vylitých na Zemi. Velmi dobře sepamatuji, jak silně přesvědčení tito kazatelé před padesáti lety byli, že dvě -extrémně důležité události mající vztah k „Vytržení“, se rapidně přibližovaly:1) Návrat nevěřícího Israele zpět do své země, 2) Oživení Římské Říše,spojující Západní Evropu a tím připravujíce základnu pro Antikrista. V těchdnech nebylo na světové scéně nic, co by dávalo naději aby i jen jedna z těchtodvou předpovědí, se naplnila. A přesto - první přišla v roce 1948, a vytvořilajeviště pro další prorocké naplnění. A jak se zdá podle událostí v Evropě,druhá z těchto předpovědí je na své cestě v dnešní době. Nic, co by si člověkmohl vymyslit, nepřevyšuje zázračné zrození státu Israel. Od té doby, po vícejak 40 let, jsme viděli zachování existence Israele navzdory neuvěřitelnéopozici. Existuje stále ještě rezoluce OSN z roku 1975, která srovnáváZionismus - hnutí za návrat do Israele - za rasismus. Ve skutečnosti tatorezoluce odsoudila samou existenci státu Israel, který se nedal zastrašit.Zůstává dnes jako nejúžasnější zázrak v lidské historii.

Nenávist a neustálé násilí a pronásledování,nemá obdoby mezi kterýmikoliv jinými národy. V žádném případě nemáme běžnévysvětlení. A zde nacházíme další důkaz pro inspiraci Bible. I jen povrchnístudie pokusů o vyhlazení Židů během staletí odhaluje určitou ďábelskoudimenzi, kterou nelze popřít. Ani není třeba hledat ten důvod příliš dlouho.Israel je hlavním námětem biblického proroctví, z nichž většina ho opět stavído své země v době „Posledních Dnů“, s Mesiášem spravedlivě nad ním vládnoucím.Je to do Israele, kam se Kristus vrátí, aby porazil Antikrista, ustavil svékrálovství a vládl z Jerusaléma. Kdyby nezůstali žádní Židé na zemi, aby semohli vrátit do své země a ke svému Mesiáši, nebo když už by tam dorazili apotom byli zničeni, potom Bůh by se stal lhářem a Satan by dosáhl nerozhodnéhovýsledku ve své bitvě s Bohem o kontrolu vesmíru. Už skutečnost, že potomciJakuba budou rozehnáni do všech zemí světa po 2500 let (od babylónskéhozajetí), a zůstanou rozeznatelnou etnickou skupinou, to už je dostatečnýzázrak. Ale že tento pronásledovaný národ - po tom co přežil nesčíslné pokusy ojeho zničení - se jednou vrátí zpět jako národ - to je mimo jakoukolivpředstavu! Dále, že tento kousíček neúrodné - kdysi neproduktivní divočiny abažin, bude -jak proroci předpověděli - naplněný moderními městy a bohatouúrodou, by mělo přesvědčit toho nejzatvrzelejšího ateistu. Vyvážet potraviny doEvropy, technologii do Japonska a květiny do Holandska? To je šílené!

Ale dále. Kdo by i jen ve snu - předstoletím, nebo jen před padesáti lety - pomyslel na to, že tento bezvýznamnýkus reality, bude ve středu pozornosti světa - týden za týdnem, rok za rokem,desetiletí za desetiletí? A to ne nějaký obyčejný zájem, ale strach z toho, jakjednat s tímto národem ve vztahu k jeho arabským sousedům, jak zabránit, abyválka v této oblasti nepřerostla ve válku celosvětovou? A přece se stalo to, coBible předpověděla:

„Hle, postavil jsem Jerusalém před všechnynárody jako pohár, který je roztřese....“ „ a v tom dni udělám Israel kamennýmbřemenem pro všechny národy. Všichni, kteří jej budou chtít pozvednout, zraníse do krve, i když všechny národy se proti němu srotí...“ (Zachariáš 12:2-3)..

Kdo by byl tak pošetilý, aby si představoval,že po svém znovuzrození, armády tohoto Liliputána mezi národy budou soutěžit vsíle - a přesahovat ve výkonnosti armády USA a Ruska! Mrňavý Israel, velikostíšestiny jednoho procenta zemí arabského světa, je víc než důstojným soupeřempro okolní arabské země - i když poměr je 1:40 a i když dostávali všechnumožnou pomoc od Sovětského Svazu, od nejnovějších zbraní, až po strategicképoradce - po tisících. Potom co Irák obsadil Kuwait v srpnu 1990, a hrozil všemsvým sousedům otravným plynem, syndikovaný fejetonista George Will poukázal naisraelskou odvahu a vojenskou schopnost takto:

„Západ by si měl s vděčností připomenoutúčinný a odvážný zásah Israele, když v roce 1981 zničil v zárodku irácký vývojnukleárních zbraní.“

Až do naší doby se sporadické šarvátky sIsraelem omezují pouze na Střední Východ. Každý ovšem ví, že dříve nebo pozdějivypukne boj a tento nepatrný kousek země bude explodovat do Armageddonu! Totaké Bible předpověděla před 2500 lety:

„Shromáždím všechny národy do bitvy protiJerusalému.... Hospodin vytáhne, a bude bojovat proti těm národům.... A Jehonohy budou ten den stát na Olivové hoře ... Hospodin bude Králem nad celouZemí...“ (Zachariáš 14:2-4, 9) ... Dnešní Israel má mnoho chyb kteréneomlouváme, a za které obdrží Boží soud. Není v zemi z vlastních zásluh, aleproto že Bůh plní slib daný Abrahámovi, Izákovi, Jakubovi, jak přísahal, že takv „Posledních Dnech“ bude. Můžeme si být jisti, že Bůh, který Israel dovedlzpět, nedopustí aby byl znovu zbavený svých kořenů. Běda tomu, kdo se o topokusí! Jeremiáš 30 - 32 by měl stačit (a jsou i další), aby udělal každémujasno, pokud se tohoto předmětu týče. Následující je typické:

„Ó Israeli ...Jsem s tebou“, praví Bůh,„abych tě zachránil; i když skončím s národy, kam jsem tě vyhnal, přesto stebou neskončím, ale řádně tě opravím.“ A ti, kteří tě požírají budou požráni... Slyšte Boží Slovo , vy národy. .. Ten, který rozehnal Israel, jej opětshromáždí a bude udržovat jako pastevec udržuje své stádo ... a už nikdynebudou mít smutek.. Tak praví Bůh, který dává ve dne slunce a v noci měsíc ahvězdy.... kdyby tyto přestaly existovat, potom sémě Israele by přestaloexistovat také.... Slyšte, přijdou dny, praví Bůh, kdy Jerusalém už nikdynebude vytržený, nebo svržený navěky...“

Důležitost Israele v událostech PosledníchDnů a porozumění předpovědí týkajících se Israele a jeho země nemůže být nikdypřeceněna! I když Kristus porazil Satana na kříži, a dokázal své vítězství tím,že vstal z mrtvých, nebylo by žádné finální ukončení tohoto boje, kdyby Satanmohl zničením Židů - zabránit splnění slavnostnímu slibu Boha k Israeli.Prozatím všechny Satanovy pokusy ztroskotaly.

Ovšem, Antikrist se ještě jednou pokusí - ato v gigantickém měřítku - o to „konečné řešení“, které nazval Adolf Hitler„Židovský Problém.“ Kristus se osobně vrátí v tom čase na Zemi, aby zachránilty, kteří „vytrvali až do konce.“ (Matouš 24:13. V celé historii nepřichází nictak blízko zázraku, jako moderní Israel a jeho dopad na svět - to všechno jakosplnění speciálních předpovědí. Nic více není zapotřebí k přesvědčení - i těchnejvětších skeptiků - o nadpřirozené povaze a kompletní spolehlivosti Bible. Apřesto jen tak málo lidí věří navzdory veškeré evidenci! A tak znovuzrozeníIsraele nabízí další lekci celému světu: Víra není ovocem intelektuálníhosouhlasu tváří v tvář zdrcujícímu důkazu, ale ovoce srdce, které miluje pravdu,a chce poznat a konat Boží vůli!

V nedávných létech jsme byli svědky tvořícíhose stadia splnění další strategické předpovědi, o které jsem v mládí tolikslyšel: oživení staré Římské Říše, ke kterému má podle Biblického proroctvídojít v „Posledních Dnech.“ Bylo zcela fascinující pozorovat, jak konceptvolného spojení šesti západoevropských zemí pod názvem „Treaty of Rome,“ sepomalu rozšiřuje až na dvanáct, které se měly stát „Spojené Státy Evropské“ v1992. Zatím co někteří studenti biblického proroctví srovnávali „EuropeanEconomic Community“ (EEC, nebo EC) s oživeným Římským Impériem, Césarovékontrolovali mnohem větší království - svět jejich doby. Formace EEC byl pouzeprvním krokem, který studenti tak pečlivě sledovali. Jak by se mohl, ten stejnýproces, rozšířit na celé území, které bylo tenkrát pod Césary? To byla taveliká otázka, která nyní mohla být - alespoň z části - odpovězena. PádKomunismu ve Východní Evropě na podzim 1989, dal do pohybu proces, kterýslibuje sjednocení všech národů na zemi, a tím zřídit celosvětovou vládu, nadkterou bude vládnout Antikrist. Otevřely se dveře, které zahrnují dokonce iSovětský Svaz a bývalé satelity - koncept, který byl ještě nedávnonemyslitelný. Pakliže se tak stane, potom už samotná velikost, právě tak jakoekonomická a vojenská síla EC , která by se rozprostírala od Atlantiku až ponejzazší hranice Ruska, by donutily aby se připojil i zbytek světa. Jede známýanalytik napsal:

Členství v EC je již otevřené pro ty evropskénárody, které přijaly demokracii a jsou ochotné se dohodnout na vstupu do Unie.A tak se zdá být správné, aby - jak tak se bude Evropa zpoza bývalé ŽeleznéOpony liberalizovat, zdá se být správné, aby se EC rozšířila na Východ. Vdlouhém výhledu bude evropská struktura považována za něco ještě více ambiciózního.Povídání o vládě světa je už staré nejméně 100 let a nikam to nevedlo. Alestále se rozšiřující asociace, založená na sdílených kulturních hodnotách jemnohem slibnější myšlenka.

Koncept evropské kultury není konvenční, aleglobální idea. Činíme první krůčky k ekumenické společnosti, která se nakonecrozšíří na celou planetu. (Johnson, „Age of Deals“) ...

 Tentosekulární autor neměl ani potuchy o tom, že píše o jedné z nejúžasnějšíchpředpovědí Bible. Ta „ekumenická společnost“ není nic jiného, nežli oživenéŘímské Impérium, s vládou Antikrista. S pohledu Bible, nadšení z nových svobodkomunistických národů, není tou nejlepší reakcí. Zlepšené vztahy se Západemjsou přípravou na tento vývoj. Oživení Římského Impéria které je na cestě, nenípouze poslední ze série předpovědí Bible, ale je to zároveň znamení blízkostiAntikrista a Kristova Příchodu kdy On ho bude konfrontovat. Z Boží milosti jsemžil dostatečně dlouho, abych viděl, že proroctví se stává historií. Je úžasnépozorovat jak se tyto události rozvíjejí - události, které Bible předpovědělapřed tisíci lety. Ty nejúžasnější jsou ale ještě před námi!

___________ * ____________

4. Poslední z „Posledních Dnů?“

JE MOŽNÉ, že bychom již žili v „PosledníchDnech?“ A pakliže žijeme, co to znamená - a co s tím můžeme dělat? Je vůbecněco k „dělání?“ I jen dotknout se takové otázky v sekulární společnosti byvyvolalo zdvořile zdvihnuté obočí, potlačený smích, nebo i otevřený výsměch.Tohle všechno už přece viděli mnohokrát v apokalyptických filmech! Také i mnohoKřesťanů tento předmět „odepsalo“ jako „strašáka“, kterého používají horlivíevangelisté, aby „probudili hříšníky.“ A pak máme jak Křesťany tak ine-Křesťany, kteří zlostně odsuzují diskuse o „Posledních Dnech,“ jakoporaženeckou filosofii, vykreslující pouze chmurnou budoucnost, která vyvolávápesimismus a brzdí pokrok... Člověk takovou reakci chápe. Je to velminepříjemný předmět debaty. Už ta fráze „Poslední Dny“ má v sobě implikacikatastrofického konce lidské historie - alespoň historie jak ji známe my - nebodokonce konce světa. A téměř každý, přes snahy ten pocit ignorovat, se nemůžezbavit dojmu že něco takového by se mohlo velmi dobře přihodit - a raději na tonemyslí..... Ať už je reakce jakákoliv, není úniku od faktu, že od Genese až poApokalypsu - výrazy a fráze jako „poslední dny,“ „pozdější dny,“ „čas konce,“ adalší podobné výrazy jdou stále a stále celou Biblí a jsou něco jako hlavnítéma této knihy. Jen samotná kniha Daniel, mimo verše o kterých jsme sezmínili, o tomto předmětu jedná neustále. Daniel nabízí pohled na události„posledních dnů“ a my o nich budeme hovořit později...

Zajímavá fráze - „čas konce“ - se vyskytujepětkrát, a Danielovi je řečeno že Bůh určil specifický čas, ve kterém přijdekonec. Historie lidstva, tak jak ji známe každopádně skončí. Příčinou budelidská vzpoura a přímá Boží intervence. Bůh zasahoval i v minulosti: Potopa,Zmatení jazyků v Bábelu - a učiní tak opět, až lidské zlo dosáhne takovéhovrcholu, že Bůh jej přestane snášet. Bůh ví přesně kdy se to odehraje, tak jakozná všechno, co k tomuto klimaxu povede. Jak blízko té době jsme my, kteřížijeme dnes? Je to možné odhadnout? Bohužel existovali nadšenci, kteří bylipřesvědčeni že ví, kdy nastane konec, a kteří byli schopni přesvědčit množstvínásledovníků, aby prodali nebo rozdali svůj majetek a vylezli na blízké kopce aočekávali příchod Ježíše Krista. Apokalyptické teorie kvetou na každém koncistoletí - a obzvláště na konci tisíciletí. A tak to stejné se dá očekávat, jakse tak přibližujeme ke konci roku 2000. Lidé počnou opět hovořit o rozbřeskunové éry míru a blahobytu (ne každý očekává Boží soud).. Skeptici většinouargumentují tím, že ranní Křesťané a dokonce i apoštolové - včetně nespočetnýchdalších během staletí, se domnívali že žijí v posledních dnech, a tudíž tatofráze pozbývá významu. Je pravda, že v Den Letnic (Skutky 2:17), Petr se zdáaplikovat starozákonní předpověď o „posledních dnech (Joél 2:28-32) na sesláníBožího Ducha na apoštoly v tu dobu. Ovšem, čtete-li pozorně kontext v Joélovizároveň s Petrovou řečí, ukáže se jasně že Petr neprohlašoval že to, co sestalo ten den, bylo naplnění Joélova proroctví. Spíše to byla ukázka toho co byse stalo, kdyby Israel projevil lítost nad odmítnutím Krista: Mohl zažítmileniální vládu Mesiáše, kterého Joél popisoval. Byla to nabídka, kterouIsrael odmítl (jak bylo také předpovězeno), kterou ale přijme v budoucnu, potomco prožije Boží soud, který na něj Bůh sešle. Apoštol Jan, když psal asi v roceAD. 95, prohlásil: „Děti, nastala poslední doba; a jak jste slyšeli, že přijdeAntikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů, podle toho víme, že nastalaposlední hodina.“ (1 Jan 2:18). Ale Jan neprohlašuje že už „poslední dny“přišly, jak se někteří domnívají. Dal jasně najevo, že i když už v jeho doběvyšlo do světa mnoho antikristů - ten finální Antikrist se objeví až vbudoucnosti. Když nad tím uvažuje Petr, píše že budou „posměváčci posledníchdnů,“ kteří se budou snažit zesměšnit celou tu ideu (2 Petr 3:3-4) DruhéhoPříchodu. Petr vysvětluje, že uběhne mnoho let než přijdou „poslední dny“ a žepro Boha tisíc let je jako jeden den. Ale že Boží soud jednou přijde včetnězničení celého vesmíru.

Petrova terminologie naznačuje, že Petrneočekával tyto „poslední dny“ v době svého života...... Pavel také hovořil oudálostech „posledních dnů“ jasně jako o budoucnosti, když poukazoval najednotliviny, které se nestanou před jeho smrtí. Timoteovi řekl: „Čas mého odchoduje blízký, Bojoval jsem dobrý boj, dokončil jsem svůj závod..“ (2 Timoteovi4:6-7). Efezským Křesťanům napsal: „Po mém odchodu (smrti) přijdou draví vlci,kteří stádo neušetří...“ (Skutky 20:29).. Je zcela zřejmé, že ani Pavel, aniPetr neočekávali události „posledních dnů“ v jejich době... Uvědomte si, že„Uchvácení“ (Rapture) se může odehrát v kterémkoliv okamžiku. Ano, právě takjako dnes, i tenkrát ranná církev sledovala a čekala v touze, že půjde do nebe,při té slavné události. Neexistují žádná explicitní (jasná) znamení, že„Uchvácení“ je za rohem. Znamení „posledních dnů“ není pro církev, ale pronevěřící Israel! Nic nestojí mezi Církví a „sladkou nadějí“ setkat se s Kristemněkde v prostoru.... Události, které Kristus předpověděl, když se Ho ptali naznamení Jeho druhého příchodu mají za účel varovat Israel před přicházejícímAntikristem, a také upozorňují, že potom co Israeli zaručí mír, bude se hosnažit zničit. Tato znamení budou také ohlašovat příchod israelského Mesiáše,který přijde aby je zachránil před útočícími armádami světa - událost ke kterépoukazují Křesťané jako Druhý Příchod Ježíše Krista s mocí a slávou. Ovšem,jelikož „Uchvácení“ se odehraje před tím, potom určitá znamení poukazující nablízkost druhého příchodu mohou vrhat své stíny dost daleko napřed, aby ukázalaCírkvi, že „Uchvácení“ se může odehrát v každém okamžiku, a aby žila vočekávání... Co se druhého příchodu týká, bylo by jistě předčasné aby Israeločekával, když je pouze pár znamení v evidenci. Ježíš prohlásil: „Až uzřítevšechny tyto věci, pak poznáte, že je (druhý příchod) blízko, přede dveřmi...“(Matouš 24:33).. A tak byl Israel varován, že se dá - dost přesně - vědět, kdypřijde ten okamžik Mesiášovy intervence pro jejich záchranu. Jak mnoho těchtoznamení vrhnou své stíny před svým skutečným příchodem v době „Uchvácení“ nikdonemůže předpovědět. Ale my víme najisto, že naše generace je tou prvnígenerací, které se tyto stíny objevily - a nyní je jich už mnoho!

Zdá se, že pisatelé Nového Zákona chápalitermín „posledních dnů“, jako čas, který počal odchodem Ježíše Krista avyvrcholí Jeho Druhým Příchodem.

Této události budou předcházet určitáznamení, která poukáží na to, že současná generace žije v posledním, z„posledních dnů.“ Je vzrušující poznat, že žádná generace ještě neměla jedinýsolidní biblický důkaz k tomu, že žije v posledním z „posledních dnů“ - žádnágenerace - až ta naše! .... Proč by naše generace - na rozdíl ode všech přednámi - měla žít v posledním z „posledních dnů? Protože tak mnoho hlavních znameníBible, která varují že Kristův příchod se blíží, nemohla být aplikována vminulosti, ale teprve nedávno. Poprvé v historii se mohou - každým okamžikem -objevit všechna znamení, která ohlašují Druhý Příchod. Ve skutečnosti, tatogenerace - jako žádná generace před ní - má dostatek evidence pro víru, žeDruhý Příchod je velmi blízko. Jaká jsou ta znamení, která se nedávno stalaplatná, a viditelná po prvé v historii? Ježíš nám jich několik dal. Na příkladhovořil Na příklad když hovořil o událostech které budou předcházet Jehonávrat, varoval o době nebývalých destrukcí, které budou tak hrozné, že „kdybytyto dny nebyly zkráceny, nikdo by nepřežil..“ (Matouš 24:22). Takový výrok bylzáhadou pro minulé generace: Jak by mohl být ohrožený život na zemi luky, šípy,meči - nebo i konvenčními zbraněmi Druhé Světové Války? Ovšem, naše generacevyvinula hromady zbraní dříve neznámých, které skutečně mají schopnost zničitživot na této planetě. A tak jsme první generací v historii na kterou možnosttéto předpovědi nečeká někde v budoucnosti. Může být splněna každýmokamžikem... Ve vizi budoucnosti, kterou mu dal Kristus, viděl Jan světovládce,který kontroloval celou zemi nejen politicky, a vojensky, ale i hospodářsky.Nikdo nebude moci nakupovat ani prodávat bez záhadného „666“ znamení - ať už naruce nebo na čele, které bude svědčit o věrnosti k němu. (Apo.13:16) Minulégenerace braly tuto hrozbu vážně, ale nebylo možné, kontrolovat veškerý obchoda bankovnictví z jednoho centra. Dnes máme počítače, komunikační satelity acelosvětovou bankovní síť, která takovou kontrolu umožňuje. Kromě toho nebudetrvat dlouho, než takový systém začne být prosazován. A zde máme dalšípředpověď posledních dnů, která minulým generacím nepřišla ani na mysl... Jantaké uviděl jak celý svět uctívá Satana společně s Antikristem: „A oni uctívalidraka (toho starého hada, Ďábla či Satana) (Apokalypsa 12:9), který dal Bestiisvou moc. ; a uctívali Bestii.“ (13:4). Taková předpověď by byla předešlýmgeneracím neuvěřitelná, ale ne tak dnes. Satanismus nejtvrdšího zrna je dnes„nejrychleji-rostoucí sub-kulturou mezi mládeží Ameriky. Další analytik píše:Alarmující vzrůst Satanismu a čarodějnictví jsou temnou stranou oživení okultuv New Age.

Určité žánry rockové hudby si vypůjčujísatanická znamení, a mnoho pomýlených mladých lidí - jak v USA, tak i v Evropě,jsou přitahováni satanickými kulty.“ Satanisté mají své kaplany v US armádě, ajsou chráněni zákonem pro ochranu náboženského vyznání. Zvyšující se explozeSatanismu celosvětově je zvláštním jevem naší doby, čím obraz jak celý světuctívá Satana, není již tak absurdní. Zatím co se o vyloženě zjevný Satanismuszatím zasahuje pouze fanatický okraj společnosti, ta váženější část lidí jepřitahována k Satanovi pod jiným jménem: Lucifer. Film „2010“ byl krásnouukázkou „vymývání mozku“, které se nyní děje: Blízko konce filmu, kdy se USA aSověti chystají k nukleární válce, objeví se pojednou na obloze nové slunce.Tato událost je tak úžasná, že zcela transformuje celosvětové vědomí, zastaví nepřátelskéúmysly a vytvoří mír. Ve svém románu, autor Arthur C. Clarke nám prozrazuje, žejméno toho nového slunce je Lucifer!

Časopis Life uvádí interview vedoucích osob vUSA na téma o smyslu života. První z nich odpovídá: „Náš cíl je ... vrátit sedo Edenu, spřátelit se s hadem .. a rozestavět počítače mezi divoké jabloně...“Takové prohlášení v seriózním magazínu by bylo nemyslitelné ještě o jednugeneraci dříve! Logo jedné mírové organizace „Peace On Earth“, ukazuje globus svelikým drakem (biblické ztotožnění Satana) jak sedí na vrcholu zeměkoule achrání ji. Brožurka prohlašuje něco, co by bylo považováno za šokující ještě vpředešlé generaci, ale co je už dnes akceptováno:

„ .. jak tak vcházíme do věku, který senazývá věkem Aquaria, vstupujeme do doby spolupráce mezi spirituální amateriální říší, a tak je už čas abychom se usmířili s drakem a spolupracovaliv partnerství s moudrostí a mocí, kterou drak představuje.....“ (Brožurka„Peace on Earth“, Baltimore, Maryland). V té stejné době je svět postupněformován k uctívání Antikrista - právě tak je formováno nominální Křesťanství.Pavlovo varování před apostázií (odpadnutím od víry) je početné a časté. Jednoz nich je téměř neuvěřitelné: „Duch mluví jasně, že v pozdějších časechodpadnou někteří od víry, budou naslouchat svádivým duchům a doktrínám démonů.“(1 Timoteovi 4:1). Takováto předpověď je šokující: říká že v posledních dnechbudou často stýkat se zlými duchy lidé, kteří se nazývají Křesťany! A našegenerace toto prožívá v nebývalé hojnosti, jako nikdy v historii... Ano, pokusyo kontakt se spirituální říší byly vždycky pomocí seancí, Quija tabule, a ijiné pomůcky. Ale účastníků nikdy nebylo mnoho, ti nebyli ochotni o svýchpokusech mluvit s kýmkoliv, protože na takovou činnost pohlížel průměrný člověkvelmi negativně.

Dnes ale je spiritismus prováděný milionylidí po celém světě, i když pod různými jmény, a je akceptovaný všude. Odmateřských školek, přes většinu škol až po obchod (jako technika úspěchu) , vpsychoterapii a v medicíně - tak zvaní „vnitřní vůdci“ (inner guides), kteřínejsou nic jiného než Pavlovy svádějící duchové - jsou všude a denněkontaktováni....Tito přinášejí velmi konsistentní zprávy, které lze popsat jako„doktríny démonů.“ Plně jsme to dokumentovali v knize „America: The Sorcerer ´sNew Apprentice.“ (nový čarodějův učedník). Stačí jen podotknout, že tento jevje unikátní pro naší generaci a doslova exploduje všude!

V církvi je také patrný zřejmý odklon odvíry, ale zde je to ve jménu „víry.“ Kontaktují se ti stejní svádějící duchové,ale zde se tito nevydávají za „hlubší rovinu lidské duše“ nebo „vyšší Mistry“,ale za samého Krista! Praxe vizualizace „Krista“ (u Katolíků funguje dobře„Marie“), se používá při „vnitřním hojení“ a za účelem vylepšení modlitebnípraxe a za hlubší poznání toho, co učil Kristus. Že tento „Ježíš“, který sezjevuje a žije svůj vlastní život není Pán Ježíš Kristus, ale „svádějící duch,“který přináší „doktríny démonů,“ to jsme dokázali v knihách jako „Seduction ofChristianity“ a „Beyond Seduction.“ O tom se nebudeme již rozepisovat. Alerozšiřující se exploze tohoto jevu, se stává přebujelou dokonce i v církvi! Toje opět něco unikátního pro naší generaci a dává to další důkaz že jsme možná vposledním z těch posledních dnů.. Pavlovi byly dány pozoruhodné, důvěrnéinformace, které jsou tak unikátně aplikovatelné na moderní svět, že se k němunemohly dostat jinak, než božskou inspirací.. Varuje: „.. v posledních dnechpřijdou nebezpečné časy. Lidé budou milovat sami sebe.“ (2 Timoteovi 3:1-2). Pravda,lidstvo bylo vždy egocentrické, sobecké, narcissistické. Ovšem naše generace jetou první, která se učí „milovat sama sebe“ před tím, než bude moci milovatBoha a druhé lidi. První přikázání bylo pozměněno na : Budeš milovati sebe“namísto „budeš milovat Hospodina tvého Boha.“ To je nyní až na místě druhém.Kristus by býval nikdy neučil „Čiň druhým tak, jak by sis přál aby oni činilitobě“, kdybychom nenáviděli sama sebe. Jeho nařízení „miluj svého bližního,jako sebe samého“ zřejmě předpokládá, že sami sebe už milujeme, a proto účelemtohoto příkazu není sebelásku povzbudit, ale opravit. Vyzývá nás, abychom dalisvému bližnímu něco z naší láskyplné péče, kterou na sebe tak vydáváme.

A přesto populární zpěvák gospel hudby, kterýpočal svou kariéru písní „Veď Nás Velký Yahweh“ zpívá nyní „Největší Láska JeMilovat Sebe...“ Dokonce i evangelické církve dnes ve svých seminářích učí svéčleny, jak milovat sebe. Je to jako by jste vylévali benzin do ohně, který užmimo kontrolu je! A opět: Tento jev je unikátní pro naší generaci. Jan také vesvé vizi uviděl, že bude uctíván nejenom Drak (Satan), ale také Antikristabudou lidé uctívat jako Boha. Pro minulé generace by to považovaly za směšné,že by ne jen někdo, ale celý svět uctíval člověka jako Boha. Ale za posledních30 let, bozi-lidé, přicházeli z Východu. Bhagwan Shri Rajneesh, BabaMuktananda, Maharaji a mnoho jiných přišli na Západ, a byli doslova uctívánijako Bůh, tisíci svými následovníky. Zatím co - prozatím - jen malá částlidstva tyto guru uctívá a následuje, i tak se uctívání člověka jako Boha stalo- poprvé v historii, na Západě, běžnou záležitostí. Herci, herečky sportovníhrdinové, i politické osobnosti jsou mezi těmi, kteří guru uctívají... Světdneška je bez jakýchkoliv pochyb připravován pro toho, „který usedne v chrámuBožím, a bude se vydávat za Boha..“ ((2 Tesalonským 2:4). Tato předpověď budemít své primární naplnění, až Antikrist usedne v židovském Chrámu, který budeznovu postaven. Existuje ještě sekundární aplikace: Tělo Křesťana se stává„chrámem Božím“ skrze tu skutečnost, že Duch Svatý žije v každém opravdovémKřesťanovi („jste Božím chrámem, .... a Boží Duch obývá ve vás....“) 1Korintským 3:16.. a tak by to mělo být s celým lidstvem. Namísto toho Antikristbude povyšovat sebe jako Boha, který žije v lidském těle. Dnes, poprvé vhistorii, nejenom několik yogínů, ale stále se zvětšující miliony obyčejnýchlidí po celém světě se snaží zadívat se mysticky hluboko do sebe. A tam, kde byměl být chrám Boží, se snaží najít své „vyšší Já“, které je údajně Bohem. PraxeTranscendentální Meditace, a jiné formy Yógy jsou velmi rozšířené. Cílem je„sebeuvědomění,“ uvědomit si, že jsem Bůh v lidském těle.... Je to ta stejnálež, kterou Had použil na Evu. Zřejmě zbožštění sama sebe hraje důležitou roliv uctívání Antikrista, a dává nám další poukaz k tomu, že naše generace - možná- žije v tom posledním z posledních dnů.... Ale člověk nepotřebuje Východnímysticismus aby sebe sama zbožštil! Tato filosofie je základem humanisticképsychologie, která získala uznání během posledních 20 let. Jedním z jejíchvedoucích je Carl Rogers, který se odvrátil od Křesťanství již v semináři aobrátil se ke studii psychologie.

Rogers nabídl svým studentům náhražkusekulárního „znovuzrození“ - zkušenost či zážitek být „pokřtěný tekutou vodousebe sama.“ Když prohlásil, že „Já, ve svém neomezeném potenciálu, je vlastněBůh.“ Rogers vzdorně prohlásil: „Kdo potřebuje Boha nad toho, který je ve vás?“Přes jeho protikřesťanský postoj, Rogersovi byla udělena cena v roce 1967,Americkou Pastorskou Poradní Asociací! Jako kontrast ke Kristovu „zapři sebe!“(Matouš 16:24, Marek 8:34). a Pavlovu napomenutí „pokládejte jeden druhého zalepšího než sebe..“(Filipským 2:4), vedoucí „křesťanský psycholog píše bezstudu:

„Pod vlivem humanistických psychologů jakojsou Carl Rogers a Abraham Maslow, mnoho z nás, Křesťanů začíná vidět, potřebusebelásky a sebeocenění. Toto je dobrý a potřebný pohled.“ (BruceNarramore:“You Are Someone Special“, Zondervan 1978). Ježíš varoval, že jedno zhlavních znamení, které bude ohlašovat blízkost Jeho návratu bude náboženskýklam, podvod: „Mějte se na pozoru, aby vás nikdo nesvedl..“ Potom počalvysvětlovat části tohoto klamu: „Povstane mnoho falešných proroků, a svedoumnohé ... Povstanou falešní Kristové i falešní proroci; budou konat velikáznamení a zázraky, takže kdyby to bylo možné, podvedli by i vyvolené..“ (Matouš24:4, 11, 24). Sekulární analytik, který psal před 50 lety, by nikdynepředpověděl celosvětové náboženské oživení, které předpověděl Ježíš. Namístotoho by byl předpokládal že naše doba bude charakterizována skepticismem aateismem, že věda pokročí natolik, že nikdo nebude mít zájem o náboženství.Žádná vzdělaná osoba nedá svou důvěru „spirituálním hodnotám,“ a materialismusovládne svět. .... Jak „vedle“ by takový „prorok“ byl! Na druhou stranu, jaksprávně Kristus předpověděl, že přijde mnoho falešných proroků a falešnýchmesiášů - a oklamou mnoho lidí. Implikace byla zcela jasná: Oživení náboženstvízachvátí v poslední dny celý svět. Bohužel, nebude učit pravdu, ale velkémnožství lidí bude podvedeno falešnými proroky i falešnými mesiáši. Přesnosttéto, 1900 let staré předpovědi, se popřít nedá... Viděli jsme překvapujícírůst zájmu o spirituální zkušenosti - zájem tak značný, že sovětský presidentGorbačov byl nucený pozměnit své plány, a vyjednávat s papežem. Co se falešnýchmesiášů týká - ty se dají počítat na stovky, ne-li na tisíce! Jeden z mnoha jekorejský Sun Myung Moon. Když dříve se vždy jen náznakem vydával za Mesiáše, Moonvyhlásil svůj nárok jasně při slavnostním otevření „Assembly of the WorldReligions, v San Francisku v srpnu 1990. Jak uvedl „San Francisco Chronicle“:Když se obklopil vybranou sbírkou swami, učenců, lámů a immámů, Reverend SunMyung Moon se ve čtvrtek prohlásil za Mesiáše nového světa.“

Falešní proroci? Ti jsou mezi těminejpopulárnějšími postavami v křesťanských médiích. V prosinci 1989, Oral aRichard Roberts rozeslali potenciálním dárcům balíčky, obsahující dvě svíčky,jedna červená, druhá zelená.

Příjemci byli požádáni, aby červenou svíčkuvrátili zároveň se žádostí o modlitby za to či ono, a - pochopitelně inevyhnutelné „příspěvek víry“, který údajně „uvolní jejich víru.“ Na Štědrý Densi každý doma zapálí svou zelenou svíčku, zatímco Oral a Richard zapálí všechnyty tisíce svíček červených. Současné zapálení svíček - jak bylo řečeno - posílímodlitby pronášené v tu dobu a vytvoří „zázraky.“ Vidíte, jak standardníčarodějnická technika se adaptovala na „křesťanskou“ metodu k vybíránípříspěvků! Jejich „pozitivní“ zpráva se ovšem líbila mnohem více, nežli„negativní“ prohlášení těch, kteří skutečně za Boha mluví! Když čelil falešnémuujišťování, že „všechno je v pořádku“, Jeremiáš odpověděl slovy Boha: „Odebraljsem mír tomuto lidu, pravil Bůh..“ (Jeremiáš 16:5). Jeremiáš chmurně varovalpřed nevyhnutelným Božím potrestáním všech „positivních“ falešných proroků,kteří slibovali Israeli „Mír, mír tam, kde žádný mír není..“ (Jeremiáš 6:14,8:11).. Ezechiel nazval taková falešná ujištění „vizí marnosti „ a prohlásil:

„Protože vaše slova jsou klam a vaše vizelež, chystám se na vás .. Pozdvihnu svou ruku proti prorokům, kteří majífalešná vidění a věští lži. Svedli jste můj lid slovy Mír, mír, když žádný mírnení...“ (Jeremiáš 13:8-10). My žijeme v podobném soumraku historie. Tentokrátse to usazuje po celém světě. A opět ti, kteří varují před přicházejícím Božímsoudem, jsou obviňováni z negativismu. Ten kouzelný „všelék“ PositivníhoMentálního Postoje (PMA) je učen v sekulárním světě obchodu, psychologii,školství, lékařství a - také v církvi. Jak nedávno inzeroval Volkswagen vmagazínu Time: Myšlenka je tou nejmocnější silou vesmíru. .. máme schopnostzměnit každou myšlenku ve formu silou naší mysli..“ (Wayne W.Dyer „A Letter tothe Next Generation, Time October 17, 1988). Dnes mnoho Křesťanů považuje zafakt, že naše myšlenky a naše slova - ne Bůh, řídí náš osud, že my jsme malíbozi pod Ním, schopní stvořit náš vlastní svět. Jeden seminář známéhokřesťanského mluvčího, který učí „úspěch-motivační kursy,“ slibuje: „Jak DostatTo, Co Chcete.“ (Zig Ziglar: „How To Get What You Want“ on tape No 1105 inW.Clement Stone „Collection of Casetzte Tapes).. Populární kniha jinékřesťanské osobnosti má titul: „Jak si napsat s Bohem vlastní lístek do nebe.“Takováto filosofie je zřejmě v rozporu s Kristovou modlitbou v Getsemanskézahradě:

„Otče, pro Tebe je všechno možné; vezmi tentopohár (kříž) ode mne, ale přesto ne má ale Tvá vůle ať se stane...“ (Marek14:36). Zřejmě, kdyby byl Kristus znal a chápal „principy úspěchu“, které sednes učí v kongregacích, Nový Zákon by byl zřejmě napsán zcela jinak..

Kdyby býval Kristus prošel kursem DaleCarnegie-ho, „Jak Získat Přátele a Ovlivnit Lidi“, býval by On mohl získat nasvou stranu rabíny i Římany a nebyl by skončil na kříži! Namísto „negativního“učení které Mu dělalo jen nepřátele, mohl dosáhnout svého cíle mírumilovněpomocí principů „pozitivního myšlení.“ .... Zatím co jsme ujišťováni dnešními„proroky“ že žijeme v té „největší obrodě“ jaká kdy byla, církev klesá hloubějia hlouběji do apostázie, kterou předpověděl Kristus a Jeho apoštolové.Okultismus New Age - všech barev i forem prožívá explozi, a to nejen ve„světě,“ ale také v církvi - té největší pohanské obrody, jakou kdy svět zažil!Znamení „posledních dnů,“ které poukazují na to, že Boží soud není daleko, tatoznamení jsou všude kolem nás!

Rozbujelá homosexualita, pornografie,potraty, a další jiné formy vyložené nemorálnosti se stávají normou jak prosvět, tak i pro církev. Smilstvo a rozvody jsou téměř tak časté u Křesťanů,jako jsou časté ve světě. Životní styl studentů na křesťanských univerzitách senijak neliší od životního stylu jejich humanistických protějšků. Před více jak30 lety kázal A.W.Tozer, že více než „obrodu-oživení,“ potřebuje církev spíšereformaci! V naší době je stav ještě horší, což činí toto prorocké varovánímnohem aktuálnějším dnes:

„Mým přesvědčením je, že - za okolností jakéjsou dnes - nepotřebujeme vůbec žádné oživení, obrodu. Široko-zasahujícíoživení toho druhu Křesťanství jaké známe v USA dnes, by asi bylo morálnítragedií, ze které bychom se nedostali dříve, než tak za sto let.“

A přesto všechno, výhled na humanistickýsvětový mír je stále jasnější. Zdá se, že člověk je na okraji vyřešení svýchproblémů bez Boha. „Mír a bezpečnost“ zaznívá odevšad. Je to ten největší klam:Zrádné ticho před bouří! Lidstvo již brzy sklidí Boží hněv za to, že odmítloJeho Syna, který je připravený se vrátit s odplatou. Je jasné že ta znamení,která ohlašují druhý příchod, už vrhají své stíny a signalizují, že našegenerace žije v posledním z posledních dnů. .. Když každá z těchto událostí, okterých jsme se zmínili, stojí sama o sobě, její cena jako „znamení posledníchdnů“ není příliš veliká. Ale když vidíme konvergenci těchto událostí - v jednomčasovém rámci, a obzvláště nedávný vývoj ve Východní Evropě - kousky skládačkypočínají zapadat do sebe. Význam tohoto sběhu událostí se nedá přecenit.Političtí vůdci světa jsou stále více nadšeni vidinou míru. Mnoho se mluví o„nové éře,“ a o zřízení „nového světového řádu.“ Pro ty, kteří studují biblickáproroctví, je naopak ten pohled velmi chmurný...

A pro ty, kteří opravdu Kristovi patří - ikdyž jsou smutni z klamu a neštěstí, které na tento svět přicházejí - existujeradost a vzrušení z poznání, že už to nemůže být dlouho než uslyší ten Kristůvhlas, jak je volá k setkání v prostoru někde nad Zemí. Jakou motivaci nám totouvědomění dává pro čistý život a pro rozhlašování jasné Boží zprávy lidstvu! Ajaká zpráva to je? Ten standardní „evangelický“ přístup byl dlouho slib hojení,radosti a požehnání pro ty, kteří ke Kristovi přijdou, ale světu který se jižvidí v éře míru a blahobytu, taková zpráva nedává přílišnou motivaci. Zprávakterou svět potřebuje, je uvědomění si hříchu a strach z Božího soudu! Dokud silidé neuvědomí že porušili Boží zákony, a že svět je na pokraji sklizně Jeho hněvu,nepocítí potřebu odpuštění, za které Kristus zaplatil svou krví. Přinášettakovou zprávu, bude sice den ze dne obtížnější, ale je tou jedinou kterázabrání, aby lidé nepřicházeli ke Kristovi z nesprávných důvodů, a tak bylisnadno ovlivněni klamem Antikrista. Nahání to hrůzu a zároveň to ale vzrušuje,když si uvědomíme naší odpovědnost i privilegium, zachránit co nejvíce lidí.Zachránit je před hněvem, který se nezadržitelně blíží.... ___________ *____________

5. Sjednocená Evropa: Krůček ke globálnímumíru?

 Ocitli jsme se v poslední dekádě druhého tisíciletí od narozeníJežíše Krista. Devadesátá léta už nyní jsou vyhlašovány za nejvzrušující anejnadějnější dobou v lidské historii. Nikdy před tím se nezdál prospekt světovéhomíru a blahobytu tak slibným - a nikdy před tím se neobrátilo světové mínění odzoufalství k radostné naději jako teď, když lidstvo vstupovalo do poslednídekády tisíciletí. Jak rapidně se neuvěřitelné události zrychlily a navršilyjedna na druhou! Dokonce i ti nejlepší političtí pozorovatelé byli nečekanězaskočeni... Užaslý svět pozoroval jak neuvěřitelné události přešly VýchodníEvropou. Scházela slova popsat situaci. Jeden žurnalista řekl: „Jedna stranakončí - komunistická strana!“ („The party is over - the Communist Party!) Jennaznačit takovou možnost před několika měsíci, by bylo dokonale směšné. Jakrychle se všechno změnilo! Ta zdánlivě nezničitelná mentalita Železné Opony sepojednou transformovala do srdečné otevřenosti a spolupráce mezi Východem aZápadem. Winston Churchil první řekl toto pojmenování ve svém slavném projevu vroce 1946 : „Od Štětína v Baltu, do Terstu v Adrii, přes kontinent padlaželezná opona.“ Stala se drsnou životní realitou o jejíž stálosti nikdonepochyboval. Pak pojednou - s překvapující lehkostí, čtyřicet tři let a mnohomrtvých později - ta zlá opona už nebyla... To všechno „absolutně nemožné“ seodvíjelo den za dnem krokem, který bral dech.

Jak jeden televizní komentátor, (který bylpřítomný na historickém setkání Gorbačeva s papežem, a později setkání Bushe aGorbačeva, které okamžitě následovalo) prohlásil: „Úžasné změny zcelatransformují svět v tak rychlém sledu, že jim sotva stačíme!“ Francis Fukuyamaz americké vlády prohlásil:“ toto není jen konec Studené Války, ale konechistorie jako takové...“ První stránka magazínu Time, listopadu 11 1989 píše osetkání Garbačev-Bush s velikým titulem: „Staví Nový Svět“. Gorbačovy „Glasnosta Perestrojka,“ na které se díval jak Západ tak i Východ s nedůvěrou, po měsícetiše kvasily. Po historické schůzce s Bushem, perestrojka náhle explodovala sneodolatelnou silou nejenom v Sovětském Svazu, ale po celé Východní Evropě.Dělo se nemožné! Utlačovaní občané nadšeně tančí na Berlínské Zdi, a odvážně jistrhávají, zatím co pohraniční stráž se na to dívá se souhlasným úsměvem!Neuvěřitelné? Ale vždyť jsme to viděli na televizi, a s námi celý svět!Gorbačev prohlásil:

„Věci se opravdu mění tím nejradikálnějšímzpůsobem. Lidé mají na politiku vliv, a pakliže si někdo přeje změnu pouze vjedné oblasti, potom je na velikém omylu!“

 Vrychlém sledu padaly marxistické totalitní režimy jeden za druhým. Zdánlivěneporazitelné, bortily se tváří tvář pokojným demonstracím. Statisíce studentůruku v ruce s občany ze všech koutů společnosti - lidé kterým by se ještě předněkolika dny ani nezdálo že by se něčeho podobného účastnili - vyšli do ulic,mávali prapory a žádali svobodu! Nebyla jim upřena a výsledky byly dramatickéaž za hranice představ.. Představte si obrázek: nejvyšší vrstvy zkomunistických stran po celé Východní Evropě, kteří po léta odsuzovalikapitalismus a předstírali že představují rovnost pro všechny, byli odhalenijako úplatní a zkorumpovaní kriminálníci. Totalitní tyrani, kteří vládliterorem a zastrašováním, byli sami postaveni před ne-komunistické soudy! Nováevidence o základním sobectví a pokrytectví lidského srdce byla vláčena tiskemcelého světa:

Wandlitz, Východní Německo - Masivní železnébrány skrývaly luxusní apartmenty, kde starší členové vlády a komunistickéstrany po léta žili. Po celé zemi, jsou bývalí vládci odsuzováni za plundrováníveřejného majetku. Peníze takto získané ukládali v zahraničních bankách. Odchvíle kdy přestal železný stisk strany na občany Východního Německa, ukázal sedříve nevídaný luxus, ve kterém tato „horní vrstva“ žila. Nové a nové zprávy seobjevovaly téměř denně, a měly hluboký dopad na Východní Němce, kteří byliučeni, že za socialismu žijí všichni za poměrně stejných podmínek. Reakce bylabouřlivá. Tisk Národně Demokratické Strany komentoval, že „miliony lidí zemějsou přesvědčeni, že se z nich staly svedené oběti..“ Jeden student píše:„Otázka korupce znamená rozpuštění komunistické strany ... dnes vidíme, jaká jeskutečnost...“ Dělník Východního Berlína poznamenává: „Je to nechutné ..

jak si žili, zatím co nám kázali o tvrdšípráci, větším úsilí pro socialismus..“ V městečku Rottleberode, byla bývalástarostka předvolána před jakýs takýs soud, zbavena titulu a obžalována zobohacování se na úkor občanů.... Představte si shromáždění členů Varšavské Smlouvyv polovině prosince 1989, které se konalo těsně po schůzce Gorbačev-Bush. Bylojim řečeno, že se všechno mění: Máte volnost jít každý svou vlastní cestou.Většina té „staré gardy“, která byla navyklá po desítky let jen rozkazovat, namítinku chyběla. Těm několika, kteří se dostavili bylo jasné, že to znamenákonec. Nicolae Ceausescu, rumunský despota po 24 tragických let, na tomshromáždění byl a posmíval se novým tvářím a schovával svůj zmatek za tváří„nic-se-neděje.“ Několik dní později tvrdě a bezohledně nařídil svým hordám,aby bezcitně postříleli desetitisíce mírumilovných občanů kteří žádalidemokracii - jen aby si udržel svou moc. Avšak během 36 hodin byl svrženvlastní armádou. Ceausescu uprchl z hořícího paláce, byl chycen a popraven i sesvou ženou Elena, 25 prosince 1989. To byl poslední diktátor z VaršavskéSmlouvy. Po celé Východní Evropě zdánlivě nemožné události, jako že milionylidí uvězněných za nyní neexistující Železnou Oponou prožívají něco, o čem sejim ani nesnilo. Demokracie provedla invazi do komunistického světa! Ke konciroku 1989, jako reakci na prosby a žádosti Paul Weyrich se vydal se skupinouodborníků do Východní Evropy aby podávali informace o „politickém styluZápadních demokracií.“ Často nazývaný „jedním z nejschopnějších politickýchoperátorů v konservativním hnutí“ Weyrich a jeho team se setkali v Moskvě s tím„největším a neuvěřitelnějším zážitkem v životě“ když pracovali v NejvyššímSovětu. Říká Weyrich:

Zástupci sovětů neskrývali fakt, že dávajípřednost soukromému majetku, volnému obchodu, obnovení náboženství, a mělivážné otázky na metody politické akce v USA. Osud více než pěti miliardobyvatelů Země se připravoval ke skoku do neznáma. Zřejmě, podle nějakéhomysteriózního dekretu „nadešel čas“ k tomu, aby se tato transformaceuskutečnila. A nebo je ještě nějaké zlověstnější vysvětlení?

Někteří analytikové byli přesvědčeni -někteří ještě jsou, že glasnost a perestrojka byly částí nějakého tajného plánuna konečné zničení Západu. „The MacAlvany Inteligence Advisor“ varuje, že„Gorbačev, jeho výtečná KGB, spisovatelé i vojenští stratégové se rozhodli,„vyměnit“ nominální kontrolu nad satelity Východního bloku za neutralizaciZápadní Evropy a zničení vojenského spojenectví NATO.

Plán má v úmyslu dovolit Americe, aby převzalafinanční břemeno Východní Evropy.“ Troubíc na poplach, který vyslovil takéSolženicin a druzí, Donald McAlvany argumentuje:

„Od Lenina až po Gorbačeva, komunistickévedení hovoří o nutnosti použití bohatých finančníků (jako Armand Hammers,David Rockefeller) aby pomohli financovat světovou revoluci. A tak komunistickévedení je ochotné souhlasit se sjednocením Německa a později i Evropy ...plazit se před Západními dobrodinci, usmívat se, klanět se a přiznávat svéchyby ... a při tom žádat o finanční a průmyslovou pomoc ke změně. Ale vurčitém okamžiku (pisatel odhaduje tak v polovině devadesátých let), Sověti,nejmistrnější podvodníci v historii „podrazí“ své liberální dobrodince azaútočí na Spojené Státy...“

McAlvany pokračuje v úvaze, že sjednoceníNěmecka a neutralizace Západní Evropy byly na plánovacích prknech Kremlu podlouhá léta. Ta zdánlivá demokratizace Východní Evropy je mistrným plánemSovětů, přivést Západ do odzbrojení a potom začít poslední boj za celosvětovoudominanci. Tato teorie je posílena autoritou ne menší nežli John Lenczowski,který byl ředitelem Evropských a Sovětských záležitostí v Radě NárodníBezpečnosti 1983-87. Lenczowski nám podává další znepokojující fakta:

„Zatím co se Západ dívá v úžasu na zdánlivýrozpad jednoho komunistického režimu Východní Evropy za druhým, tentopozorovatel doznává určitý pocit nejistoty... V roce 1984 Anatolij Golitsyn,jeden z nejznámějších přeběhlíků, který kdy opustil KGB, předpovídal falešnouliberalizaci Východní Evropy a Sovětského Svazu. Reformy mají být takradikální, že Západ nebude moci udržet veřejné mínění ve prospěch silné obrany.Jedno ze scénárií, které Golitsyn předvídal (v té době byl Gorbačev ještěobyčejným aparátčíkem), zboření Berlínské Zdi, koaliční vládu zahrnující Solidaritua církev; návrat Alexandra Dubčeka do vlády v Československu, sovětského„Dubčeka“ (Gorbačeva) po Leonidovi Brežněvovi, amnestii pro disidenty, a návratlidí z exilu, místo pro Andreje Sacharova ve vládě. Podvod velikostiGolitsynova scénária je za hranicí představy Západu. Ale právě takový bylpodvod provedený Moskevským trustem v létech 1920 a dále, vytvoření falešné„opozice.“ Toto podvádělo jedenáct západních výzvědných agentur po několik let!„ The Detroit News, February 1.1990).. Dejme tomu že Golitsyn měl pravdu, a žedemokratizace Východní Evropy je neuvěřitelným podvodem. I tak by se zdálo, žese všechny ty události již zcela rozvinuly mimo lidskou kontrolu. KomunistickýHumpty Dumpty - jak se zdá, spadl tak daleko a potloukl se natolik, že anislavná KGB, ho nedá dohromady. Musíme si zřejmě počkat, jak to dopadne...

Jedna věc je ale jistá: Větší část z Leninovaimpéria zla zachvátily plameny - a tím nepravděpodobným žhářem, který škrtlsirku je - nikdo jiný, nežli předpokládaný vůdce Komunismu, sám sovětskýpresident.. Není nemožné i to, že Gorbačev použil starý plán Kremlu pro„falešnou demokratizaci Východní Evropy“ jako pláštík pro své vlastní scénário.V opačném případě by bylo nemyslitelné aby vydržel tak dlouho jak vydržel, anižby ho další členové Politbyra vytlačili od kormidla... Bylo by možné, abyGorbačevovy plány měly v sobě jeho osobní ambice, které mířily mnohem dále, nežbyla jeho pozice? Už dnes průzkum veřejného mínění prozrazuje, že kdyby dnesbyly volby, Gorbačev by neměl vážného soupeře na post nejvyšší hlavy SpojenéZápadní Evropy. A není vyloučeno, že jeho ambice jdou ještě dále... Skeptikzůstává přesvědčený, že to všechno je jen pouhý trik. Ovšem zdá se, že seudálosti dostaly příliš daleko, než aby Kreml byl schopný otočit hodiny zpět. Ato i kdyby Gorbačev byl zbavený moci. (psáno v 1990 !). Ale kdo by dnes stál ojeho místo za dnešních okolností? S papežem po svém boku, sovětský presidentodvážně a rozhodně prohlásil:

„Rozhodli jsme se, pevně a neodvolatelně,založit naší politiku na principech svobody volby. ... Tím že jsme se vydali nacestu radikální reformy, socialistické země překročily čáru, za kterou užnávratu není...“

Železná pěst sovětského Komunismu, který sidržel své poddané surovou silou, se mění do svobodné společnosti. Už se světnemusí třást při pomyšlení na pochod marxistické totality na Západ. Z čistajasna, záhadně a oproti očekávání všech expertů - demokracie se pohnula naVýchod! Nejenom všechny komunistické vlády padly, ale všechny se pohybují, jakjen rychle to možné je - směrem k demokracii západního stylu! .. Ještěvýznačnější, možná, než veřejná prohlášení o spolupráci bylo prostředí bratrskélásky a důvěry, které Bush a Gorbačev projevovali jeden vůči druhému naspolečné tiskové konferenci na Maltě v prosinci 1989. Noviny celého světapřinášely titulky: “Nová důvěra plní US-Sovětské vztahy, Přátelství, Nadějenamísto podezření..“ Andrej V. Nikiforov, redaktor vlivného sovětského magazínu„USA“ to všechno shrnul:

„Konfrontace ideologií končí. To samo o soběje historický posun ohromné důležitosti Nyní ve skutečnosti jednáme z premisy,že máme společné zájmy se Spojenými Státy v mnoha směrech ... ještě zůstávajíproblémy z éry konfrontace, ale už to nejsou překážky, jako byly kdysi.. Tatodůvěra se zdála narůstat s každým setkáním Bushe a Gorbačeva. Mnozí stařínepřátelé na obou stranách Studené Války, se cítili zmateni.

Jeden z úředníků Kremlu poznamenal: „Někteříz těch „starých,“ kteří ještě na ministerstvu zahraničí zbyli, chodí sem a tama vrtí hlavou.. Co se zde mění, nejsou jen naše vztahy mezi USA nebo Západem,ale celé pochopení světa, naše místo v něm, naší země a i nás samých...“ Význampro naplnění biblické předpovědi pozoruhodných historických událostí, kteréjsme popsali a které pokračují, by měl být jasný. S příchodem demokracie doVýchodní Evropy se otevřely dveře pro něco, co si nikdo nedovedl představit:možnost, že bývalé komunistické národy se spojí se svými nepřáteli na Západě, avytvoří mnohem větší Evropu, než se komu snilo. Takové spojení by mohlo skončitnebezpečí opakovaných válek, které zde zuřily od prvního osídlení primitivnímikmeny. A že tento vývoj by mohl representovat ohromný skok k falešnému míru podAntikristem, je velmi silnou možností... Kromě toho, rozšíření Evropské Unie,zahrnující Východní Evropu si zřejmě bude žádat revizi těch nejvíce přijímanýchvýkladů, které se týkají znovuzrození Římského Impéria. V příští kapitole sezamyslíme nad nejúžasnějšími předpovědmi Bible: Danielův výkladNabuchadnezarova snu o velké soše. Deset prstů noh sochy “ze železa smíchanéhos jílem,“ (Daniel 2:43) byly všeobecně chápány jako předpověď, že oživenéŘímské Impérium se bude skládat z deseti národů Západní Evropy. Toto je jižnyní v potížích, jelikož EU má již nyní 12 členů, a je zcela možné že dalšízápadní státy se přidají; přidáme-li ještě státy Východní Evropy, můžeme nacelou tu teorii „deseti národů Evropy,“ zapomenout.....Vlastně ve skutečnostito nikdy nedávalo smysl srovnávat oživené Římské Impérium pouze se ZápadníEvropou protože ta byla pouze zlomkem starého Impéria! Zdá se, že se otevírajídveře pro globální sjednocení národů, a tím globální mír.. Když bude sjednocenýcelý svět, můžeme si být jistí, že Antikrist nebude vládnout pouze nad jehomalou částí! A tak se pohybujeme o další krok k pochopení, že jediný možnývýklad je doslovný výklad Janova prohlášení, týkající se Antikrista:

„ . a byla mu dána moc nad všemi kmeny,jazyky i národy. A všichni, kteří na zemi žijí, ho budou uctívat, jejichž jménanebyla zapsána v knize života Beránka, Beránka který byl zabitý již od počátkusvěta. (Apo 13:7,8)

I když se neodvážíme být dogmatičtí, zdálo byse, že to předpověděné oživení Římského Impéria ve skutečnosti znamená celosvětovéimpérium, kterému bude vládnout Antikrist. Později uvedeme další důvody protento předpoklad. Podle Bible bude Antikrist používat svou moc a sílu velmibezohledně, při čemž zničí tři národy (Daniel 7:8), pohltí je a rozbije nakousky.

(Daniel 7:19). V každém případě to nebude „svět lásky.“ Ale jeho království bude mít zprvu také prvky svobodnéhosjednocení a demokracie, bude uctíván, což naznačuje jakousi příchylnost adůvěru. Ten celý obraz zůstává záhadou.. Jistě, napadá spousta otázek. Člověkse může ptát, proč se vůbec nějaké znovuzrození starodávné říše musí odehrát. Aproč právě Římské Impérium, a ne jiné? Které charakteristiky starého Říma jsoutak důležité aby musely být přítomné v posledních dnech světa?

Odpovědi k těmto a také k jiným otázkám seukáží zřejmými, až prostudujeme důležité biblické předpovědi, a podíváme se napříbuzné události v historii i v současné době. V tomto procesu objevíme, žeoživení starého Římského Impéria Caesarů a Papežů, je jednou z nejdůležitějšíchudálostí předpověděnou pro poslední dny. Není nic méně důležité nežli návratŽidů do Zaslíbené země a Vytržení Církve. Vlastně, bez něj by se Druhý Návratnemohl vůbec odehrát.... ___________ * ____________

6. Danielovo pozoruhodné proroctví.

V GENESI 11:6 NAJDEME jedno z nejúžasnějšíchprohlášení Bible: „Pohleď, jsou jeden lid a všichni mluví stejnou řečí ... a toje teprve počátek jejich díla.... potom jim nebude nic nemožného.“ Bylo to upříležitosti Boží návštěvy Věže Bábelu, a to prohlášení bylo důvodem, proč jimzmátl jazyky aby opustili svůj ďábelský projekt. Proč ďábelský? Protože zřejměobrážel ambici Satana: „Vystoupím na nebesa, povýším svůj trůn nad Božíhvězdy.“ (Izaiáš 14:13).. Nedlouho před tím, Bůh zničil obyvatele Země Potopou,protože „v jejich mysli bylo neustále zlo..“ (Genese 6:5).. A nyní tak brzy potom velikém soudu, potomci Noého - místo aby začali na zemi čerstvý a správnýzačátek, soustředili svou imaginaci za cílem ultimátní vzpoury: postavit věžkterá by jim umožnila přístup k samému trůnu Boha, a tím se stavěli na Jehoúroveň....

Historie ukázala, že Boží odhadnutí sílyimaginace bylo správné, a že Jeho soud byl spravedlivý. Zatím co člověk narozdíl od Boha, nemůže stvořit něco z ničeho (jen se pokuste si vymyslet novouzákladní barvu pro duhu!), jeho imaginace je volná k průzkumu neuvěřitelnéhovyužití sil, které jsou ve vesmíru, a které si Bůh vytvořil pro svou vlastnípotřebu. A cokoliv si člověk představí ve své imaginaci, nakonec najde způsobjak to vytvořit. Je dokázáno, že člověk dovede rozvinout cokoliv, co mu věda,technologie či nějaký šílený nápad přinese na mysl, už bylo mnohokrátprokázáno. Včerejší scifi je „fait accompli“ dneška..

A kdo by chtěl popřít, že lidská imaginaceopakovaně - vedla člověka do hlubšího a hlubšího zla, že špatnost, podlost,ohavnost či krutost prospívá, zatímco osud Země visí na vlásku?

Opuštěný pro Boží soud a ponechán v ruináchzkáze, Bábel byl postavený znovu století později, aby lidé mohli pokračovat - zjeho vrcholu - uctívat hvězdy a pohanská božstva. Kolem věže vyrostlo městoBabylón, hlavní město prvního světového impéria. Stal se centrem astrologie ačarodějnictví, prototypem falešného náboženství a lidé pronásledovali svůjstarý sen z původního Bábelu: Dosáhnout nebe pomocí lidské inteligence, vespojení s okultními silami a mocnostmi. Pod brilantním vedením NabukadnesaraII, nejen Babylónské slavné visuté zahrady, ale celé město, pokrývající víc než100 čtverečných mil se stalo jedním z divů starého světa. Bylo obklopenéhradbou více než 30 metrů vysokou a 27 metrů silnou, na jejímž povrchu mohlizávodit kolem města čtyři dvoukolé vozy tažené koňmi. Bůh použil velikou moctohoto impéria, aby potrestal svůj lid Israel za jeho modloslužebnictví.Dokonce se zmiňuje o Nabukadnesarovi jako o „svém služebníku“ a říká, že muIsrael daroval. (Jeremiáš 25:9, 27:6).. Jerusalém byl zničen, kdysineporazitelní válečníci pobiti nebo rozprášeni, jeho hrdý lid ponížen nasběrače odpadků, a jeho šlechta odvedena do zajetí. A tak se stalo, že v první deportaciŽidů byl Daniel a jeho tří společníci, Šadrak, Méšak a Abed-nego asi tak v roce605 BC. přivedeni do Babylónu. Tito čtyři se rychle odlišili od ostatníchjejich neústupnou věrností k Bohu Israele. Odmítali absolutně jakoukolivkorupci babylonskými svody - dokonce i jídlem, které jedli. Za to jim Bůhpožehnal. Ve zručnosti, znalosti a moudrosti byli na královském dvoře shledáni„desetkrát lepší, nežli všichni mágové, astrologové a kouzelníci.“ Daniel1:20), mezi kterými také oni sloužili králi. Ta služba je zavedla jejich životydo nebezpečí. Aniž by o tom věděli, Nabukadnesar požádal, aby mu poradcinejenom popsali, ale také i vysvětlili jeho sen. Astrologové a mágové odvětilikráli, že žádný vládce ještě nežádal něco tak nerozumného. „Pověz nám svůj sen,a my ti vyložíme jeho význam.“ Ale král již sen zcela zapomněl a - poprvé vživotě prohlédl jejich šarlatánství. Když mu nemohou popsat jeho sen, proč byměl věřit jejich výkladu - či čemukoliv jinému, co prohlašovali za tajnévědomosti? Rozzlobený Nabukadnesar nařídil, aby všichni mudrci v Babylónu bylipopraveni... Když se Daniel dozvěděl o králově nařízení a o důvodu pro něj,slíbil králi že mu jeho sen popíše a vyloží, pakliže mu král dá čas, aby semohl pomodlit svému Bohu. Tu noc to Bůh Danielovi zjevil jako první z vizí,které mu odhalil později. Příštího dne řekl Daniel králi:

„Na nebesích je Bůh, který odhalujetajemství, a ten ti, králi, sděluje co se stane v posledních dnech.

Ty králi, jsi viděl velikou sochu, a jejívzhled byl hrůzný... Hlava z ryzího zlata, hruď a ramena ze stříbra, břicho aboky z mědi, stehna ze železa, nohy z části ze železa, z části z hlíny. Viděljsi, jak se - bez zásahu rukou - utrhl kámen, udeřil do nohou sochy aroztříštil je na kusy. Potom bylo železo, hlína, měď, stříbro a zlato rozdrcenya byly jako plevy na letním mlatě. Vítr je odnesl beze stop. Kámen, kterýrozbil sochu, se stal velikou skálou, a zaplnil celou zemi.“ (Daniel 2:28,31-35). Potom Daniel podal králi význam snu, který mu vyjevil Bůh. Vysvětlil, žeNabukadnesar, reprezentovaný hlavou ze zlata, je vládcem prvního světovéhoimpéria. Tři další části sochy - stříbro, měď a železo jsou předzvěstí dalšíchtřech světových impérií, které budou následovat po Babylónu. V pozdější vizibude Danielovi prozrazeno jméno dalšího impéria - Medo-Persie, a detaily, kterése týkaly třetího království, jasně identifikovaly řecké impérium. To čtvrté,pochopitelně, bude Řím. To všechno je už dnes historie. Daniel byl tak přesný,že skeptici, kteří popírají Boží inspiraci Bible se snaží dokázat, že autoremDaniela nebyl Daniel, ale že kniha byla napsána o staletí později. Ovšem,musela být napsána až po tom, když tato království přišla a opět odešla -protože nikdo není schopný - jak oni tvrdí, předpovědět budoucí světovéudálosti takové velikosti. Ovšem, pokud není inspirovaný Bohem, jak Danieltvrdil, a jak evidence prokáže......

Ve skutečnosti bylo demonstrováno že knihaDaniel byla napsaná během babylonského zajetí, před tím, než poslední dvěimpéria přišla do existence. Ovšem, předvídání těchto impérií nebylo zdalekatou nejúžasnější částí Danielovy interpretace králova snu, ale proroctví, že točtvrté, Římské Impérium. bude oživeno v poslední dny! Jestliže se to stane,potom je to ta největší předpověď Bible! Jeho důležitost bude jasnější, ažbudeme pokračovat dále. Socha odhalila další hlubší pohledy, které se nadajíjen tak přejít. Na příklad, Římské Impérium představují dvě nohy ze železa.Bylo ve skutečnosti rozdělené na dvě části? Jistě že bylo, a to jak politicky,tak i nábožensky, mezi Východem (Byzant a Východní Ortodoxní církev), a Západem(Řím a římský Katolicismus) někdy v polovině IV století A.D. Brzy na počátkupátého století se Impérium rozpadlo politicky, pod náporem barbarů. Na Západěsice zůstalo sjednocené pod římsko katolickými papeži, kteří vládnou Římudodnes, a kteří právě tak budou hrát důležitou roli v oživeném Impériuposledních dnů.

Jak víme, že musí být oživeno? Proč bynemohlo těch deset prstů reprezentovat nějaký aspekt původního Impéria? Existujeněkolik důvodů. Když Daniel vysvětloval těch deset prstů nohy sochy, udělaljedno úžasné odhalení:

„Ve dnech těchto králů, ustaví Bůh nebeskrálovství, které nebude nikdy zničeno; a toto království rozdrtí a pozřevšechna ta království, a samo už zůstane navěky...“ (Daniel 2:44)

Zřejmě, to co ty prsty představují, se ještěnestalo. Boží království nebylo ještě „v dobách těch (deseti) králů“ zřízeno.Ve skutečnosti ani ve Středověku takoví králové neexistovali. I když byly -občas rozmíšky mezi vládci, nikdy nebylo deset králů v jedné době. Když serozdělení odehrálo, jak jsme uvedli, Impérium se rozdělilo na části dvě, nedeset. Kromě toho se ještě neobjevil Antikrist, aby vládl nad starým ŘímskýmImpériem. A tak toto musí být - pro jeho vládu - oživeno ..... V pozdější viziřekl Danielovi archanděl Gabriel, že „potom co Mesiáš přijde a bude zabit, lidtoho prince (Antikrista), který přijde, ten lid zničí město (Jerusalém), a ichrám....“ (Daniel 9:26). .... Jako naplnění této úžasné předpovědi - a vícenež 600 let po Danielovi - římské armády pod velitelem jménem Titus, zničiliJerusalém i jeho chrám v 70 A.D. Tím také identifikovali „lid“ Antikrista. Totonelze vyložit jako že Antikrist se narodí někde v teritoriu toho, co kdysibývalo Římské Impérium. A tudíž máme přesvědčivý důvod, proč Římské Impériummusí být oživeno.

Jistě, Daniel nepoužil výrazu „oživit“. Onviděl nohy a prsty nohou jako pokračování impéria, které představovalo nohy,které opět byly pokračováním těch tří impérií předešlých. Bude to „lid“čtvrtého impéria, který zničí Jerusalém i chrám. Ale ten „lid“ je takéidentifikovaný jako Antikristův „lid“, v jeho hodnosti jako „prince, kterýpřijde“. A jelikož je jasné, že nad starým Římem nevládl, toto impérium musíbýt obnovené, aby mohl „vládnout nad lidem“, se kterým ho Bible ztotožňuje. Veskutečnosti bude císařem nad císařstvím celosvětovým, které má kořeny - a budev mnoha rysech podobné Římskému Impériu císařů a papežů, jak později uvidíme.

Někteří spisovatelé se pokoušeli dokázat, žeNero byl tím Antikristem. Ovšem Nero vládl před zničením Jerusaléma, kdežtoAntikrist podle předpovědi, přijde až po této události. V době zničeníJerusaléma byl ještě „princem který přijde.“ Dále, Bůh nezničil Římské Impériumv době Neronovy vlády - ani v žádném jiném čase „kamenem, který se utrhne bezpomocí rukou,“ v jedné ničící ráně.

A v žádném případě nezaložil Bůh své věčnékrálovství během Neronovy vlády, ani v žádné jiné době existence ŘímskéhoImpéria. A tudíž z toho musíme vyvodit jediné: Římské Impérium bude nutněobnovené, aby zbylé části Danielovy předpovědi se mohly naplnit - včetněKristova Druhého Příchodu, který „rozdrtí na kousky a pohltí tato království(reprezentovaná deseti prsty), a na jejich místě ustaví své vlastní mileniálníkrálovství. Co se těchto deseti prstů týká, vyslovili jsme již názor, že zde nejdeo deset národů Západní Evropy. Pravděpodobnější se zdá možnost, že prsty sochymohou znamenat globální regiony, na které bude svět za Antikrista rozdělený.Tyto regiony budou pravděpodobně rozhodnuté pro usnadnění počítačové kontrolypeněžnictví a obchodu za nového hospodářského systému, o kterém se dočteme vApokalypse 13: 16-18. Mohou být také totožné s „Regionální Bezpečnostní Radou,“které byly navrhnuty od krize Irák-Kuwait, jako prostředku k řešení takovýchsituací v budoucnosti. Není v rozsahu této knihy zabývat se s Danielovýmipředpovědmi do hloubky. Daniel předpovídá přesné datum Kristova triumfálníhovjezdu do Jerusalema jako přicházejících 69 „heptads“, (týdnů) roků, což je 483let potom, co „vyšel příkaz k restauraci Jerusalema.“ (9:25).. Archeologovénašli a i zdatovali dopis, který Nehemiáš obdržel od Ataxerxese Longimana, vekterém dostává Nehemiáš autoritu znovu vystavět Jerusalem. A tento byl napsanýprávě na den, který oslavujeme jako Květnou Neděli! Tato skutečnost bylaprozkoumána a potvrzena sirem Robertem Andersonem, který byl - po mnoho let -hlavou kriminální vyšetřovací divize Scotland Yardu, a je výborným Křesťanem.Důkazy o tomto podává ve své knize „Přicházející Princ“. Uprostřed těchtopodrobností nesmíme zapomínat na ten veliký obraz: Není to pouze království,které ožije, není to ani světové impérium, ale oživuje se všechno, copředstavuje Bábel, ve kterém všechna království zobrazená sochou mají svékořeny. Nejenom Římská Říše, ale sám Babylón, (kde byl poprvé oživený Bábel),bude také oživen. A tak ve vizi posledních dnů kterou dostal Jan, je Řím nazván„MYSTÉRIE, VELIKÝ BABYLÓN, MATKA DĚVEK A VŠECH OHAVNOSTÍ NA ZEMI.“ Dalšídiskusi o této „záhadě“ odložíme do kapitoly 10. Jak jsme už viděli, Bábel sestal Babylónem, centrem náboženství okultu, smyslnosti, bohatství a světovémoci. Po celá ta staletí Babylón reprezentoval lidskou vzpouru proti Bohu tím,že se snažil si na boha hrát pomocí svého génia a psychických sil, ve spolku seSatanem.

Bible nám říká, že celý tento babylonskýnábožensko-politický systém dosáhne svého vrcholu za vlády Antikrista - a žeBůh bude tento systém soudit a nakonec jej zničí. Tento soud byl poprvévyslovený ústy Izaiáše těmito slovy:

„Babylón, perla mezi národy, pyšná okrasaChaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, zničené Bohem. Nikdy už nebudeosídlen, nebude obydlen po všechna pokolení; žádný Arab si tam stan nepostaví;ani pastýři tam nenechají odpočívat svá stáda...“ (Izaiáš 13: 19-20.)

Po léta byly tyto verše čteny v kostelech pocelém světě (doprovázené diapozitivy babylónských zřícenin ), jako „důkaz“ - žese stalo přesně to, co Izaiáš předpověděl. „Babylón nebyl znovu postavený anikdy nebude!“ Na neštěstí - pro tento výklad - starodávný Babylón je obnovovánnikým jiným, než neslavným Saddámem Hussejnem, jehož megalománie si vyžadovala,aby jeho jméno bylo vyraženo na každé cihle, kterých bylo na rekonstrukcivyrobeno na milióny. Hussejn se vidí jako nový Nebukanedzar který povede novouarabskou konfederaci, oživené Babylónské království - s konečným cílem zničeníIsraele. Logo, zhotovené pro 1987-1988 Festival, který se konal v Babylónu,mělo dvě tváře z profilu: Nebukanedzar nalevo, Hussejn v pravo. Téma obouFestivalů bylo: Od Nebukadnezara k Sadámu Hussejnovi, Babylón prochází Renesancí.Byla tedy konečně Bible chycena při falešném proroctví? Ne, pouze tento veršbyl špatně vyložený. Izaiáš staví toto zničení do „Dne Páně,“ kdy „Bůh potrestásvět“, a jeho popis (13:9-11) zní jako „Veliká Tribulace“ z Matouše 24.Předpovídá zničení Babylónu v posledních dnech - budoucí zničení, které Janpopisuje v Apokalypse, kapitole 18. Že Bible nepoukazuje na obnovené městoBabylón v Iráku - o které se tak pošetile snaží Saddám Hussejn - by mělo býtkaždému jasné.... Tady jde o mnohem, mnohem více! ... Bůh předpovídá, že Jehokonečný soud padne na to veliké Zlo, které počalo u věže Bábelu, a které začalosílit až teprve když politika, náboženství a věda se staly mnohemkultivovanější - až nakonec je celý svět sjednocený v honbě za starodávnou Satanovoulží. Toto je ten Babylón znovu-oživený, s centrem v Římě - který bude zničený,aby už se nikdy neobnovil! Tento světový systém, který uzurpoval právoplatnémísto Jerusaléma v pokusu o ovládnutí světa - musí být zničen! Teprve potombude Jerusalému vráceno jeho místo, kde bude vládnout Kristus po tisíc let.Božím řešením prvního Bábelu bylo to, že jim zmátl jazyky, aby předešel přesnětakovému neštěstí, ke kterému se lidstvo žene dnes.

Pavel vysvětloval, že jeden z účelů Božíintervence bylo vytvoření národnostních hranic, držet je od sebe, aby jepovzbudil k hledání Boha a pravdy. (Skutky 17:26-27). Namísto toho, stále nastezce vzpoury, plný arogance a touhy hrát si ve vesmíru na boha, moderníčlověk se chce prosadit nezávisle na svém Stvořiteli. Prohlásil také, že odčiníto, co Bůh udělal v Bábelu. Bude se snažit „rozmotat“ všechny jazyky pomocísimultánních překladů komunikací pomocí celosvětové sítě satelitů, a opětněnárody sjednotit. Nejenom že se Bábel pomalu obnovuje, ale existuje tendence sevychloubat skutečností, jakoby se chtěli Bohu vysmívat. Je pozoruhodné jakčasto je Bábel společný s moderní snahou sjednotit opět svět za jedním cílem ajedním jazykem. Oficiální plakát Evropské Rady, která reprezentuje EU je jednímz příkladů. Zobrazuje EU jako Bábelskou Věž ve stavbě, s 12 hvězdami, kterépředstavují 12 národů Spojené Evropy. Čteme nápis: „EVROPA, MNOHO JAZYKŮ, JEDENHLAS.“

Další si vybírají stejné téma. Ve speciálnímvydáním pro Evropu, Wall Street Journal , IBM zobrazuje Spojenou Evropu takéjako Věž Bábelu v konstrukci a transformující se do mrakodrapu moderního města.Lockheed Aircraft Corporation, si vzala stejné téma. Když inzeruje o svýchschopnostech v magazínech jako Scientific American, Lockheed prohlašuje, žejejí počítačový systém „bojuje proti efektu Bábelu“ o získání všech zpět, zaúčelem globálního porozumění.

Je toto náhlé zaměření se na znovupostaveníBábelu jen taková náhoda? Ať už je, nebo není, fakt je že projektyreprezentované tímto cílem, vyplňují biblickou předpověď jako nikdy před tím.Toto scénário se stává ještě hrůznějším, když si povšimnete že těch 12 hvězd,které reprezentují členy EU při Radě Evropy, nejsou obyčejné hvězdy, ale hlavoudolů obrácené pentagramy, symboly Kozla z Mendés nebo li Satana. Opět jen náhodnýsběhl událostí? Zajímavá otázka......

__________ * __________

7. Dvě veliké záhady.

MEZI NEKONEČNÝMI VÝČTY zločinů všeho druhu,které se denně objevují v tisku, příliš často čteme hrůzné zprávy - přílišhrůzné k uvěření.. A přesto tyto nelidské zrůdy - ať je to Charles Manson,Richard Ramirez, „Noční Vrah“ z L.A., - jsou, k naším rozpakům - zcela lidští,členové našeho druhu homo sapiens.

Je velmi znepokojující si uvědomit, že titozločinci, ať už jsou jakkoliv odporní byli - v drtivé většině - zřejměnormálními dětmi, jejichž narození přineslo radost jejich rodičům, a jejichždětství slibovalo nádhernou budoucnost.

Kde se stala ta chyba? Odkud se sebralo tomnožství neomluvitelného zla? Jak mohlo zůstat skryté za fasádou zdánlivénormality? Jak mohlo něco tak odporného existovat, aniž by o tom rodina čipřátelé něco věděli? Některé z těch nejhnusnějších zločinů, včetně zohavováníobětí a i pojídání jejich těl, provedli takoví, kteří se zdáli - jejich rodinámi přátelům - jako nejlaskavější, lidské bytosti , které znali.... Není protodivu, že Bible představuje dobro a zlo jako dvě veliké záhady a dává si prácivysvětlit, co je v jejich pozadí.. Když soudce Michael Tynan z L.A. odsoudil ktrestu smrti Richarda Ramireze v listopadu 1989, prohlásil, že neexistovalyžádné polehčující okolnosti. Ukázal soudu že Ramirez, který dokonce vyřezal očijedné ze svých obětí, neprojevil ani tu nejmenší lítost, a že ve svýchzločinech ukázal „krutost, bezohlednost, surovost, za hranice lidskéhopochopení.“ Ramirezova závěrečná řeč před soudem byla:

„ Nevěřím na pokrytecká, moralistická dogmatavaší - tak zvané civilizované společnosti... Z takových červů jako jste vy, semi zdvihá žaludek. Všichni jste pokrytci. Nerozumíte mi. Není to od vásočekáváno. Nejste toho schopni. Jsem za hranicí vaší schopnosti chápat. Jsemmimo dobro i zlo. Jednou budu pomstěn. Lucifer žije v každém z nás... Vy, legienoci! Plemeno temna! Neopakujte chyby Nočního Vraha a neprojevte žádnou milost!(Los Angeles Times, November 8, 1989). Neexistuje žádné psychologickévysvětlení pro Ramireze - není ani žádné pro nás! Lidské chování se nedázredukovat na nějakou formulku! Psychologické „kriminální profily“ mohou„pasovat“ ve všeobecném slova smyslu ve většině případů, ale svoboda volby alidský důmysl činí předpověď činu individuálního jedince nemožnou! Bůhprohlašuje: „Lidské srdce je zrádné a zoufale zkažené, kdo je zná?“(Jeremiáš17:9). Ostudný seznam lidské špatnosti v historii našeho druhu, jasně svědčí opravdivosti tohoto soudu.......

Bylo ironické srovnávat tiskové zprávy pocelé Americe. Vedle zpráv o úžasném růstu svobod ve Východní Evropě, bylyzprávy - mnohem podrobnější - o hrůze, kterou přinesla léta tak oslavovanésvobody na Západě: epidemie vražd, znásilnění, loupeží, sodomie, pornografie,zneužívání dětí a Satanismu; organizovaného zločinu jako obchodu, drogovékartely sestřelují dopravní letadla a používají bomby na banky, na veřejnébudovy, na nevinné civilisty - jen aby si udrželi své „právo“ vydělávat milionyna úkor milionů zničených životů; gangy mladých terorizují své okolí - dokoncei města - nahodilé střílení na dálnicích, a epidemie AIDS, která můžezdecimovat a zničit Západ - ten strašný seznam jde dál a dál.....

Přes všechny nevýhody života pod útlakemdiktátorských režimů, bylo tam - alespoň méně zločinu, než na Západě. Jistě,alkoholismus byl rozšířený, zneužívání dětí i rozvody, ale drogy se neprodávalyna každém rohu, nebylo tolik zabíjení a studentských revolt na školách.

Komunismus byl nepřítelem svobody, ale zároveňvelmi tvrdý na zločin. Člověk mohl chodit po ulicích Moskvy nebo Leningradunebo jakémkoliv jiném městě, malém či velkém, zcela beze strachu že budeokradený nebo znásilněná, nebo zastřelený jen tak z legrace... Ztratí se tyto„výhody“ nesvobody, až Západní „svoboda projevu“ se dostane plně na Východ? Užnyní se rychle rozrůstá zločin v Sovětském Svazu... Ano, zlo bují po celémsvětě - a to nejenom ve stylu těch zločinů, které nás šokují, ale i v „legální“oblasti zábavy kterou Západní prosperita tak podporuje. Veliké částiStockholmu, Kopenhagenu, Amsterodamu, Frankfurtu, Paříže, Londýna, New Yorku,Los Angeles, San Franciska a dalších, se staly nestydatým bahništěm hříchu.Sodoma a Gomora by jim mohly závidět jejich odporné zlo chráněné „svobodou projevu“bující celým Západním světem, a hlavně moderní techniku, pomocí které se zlošíří.. Můžeme pochybovat o tom, že se totéž zlo rozšíří nyní mnohem rychlejipřes otevřené hranice na Východ, které byly kdysi tak neprodyšně uzavřeny? Přisvém příletu na budapeštské letiště, v červenci 1989, Billy Graham pochválilodstranění obchodních překážek, ale varoval:

„Problémy, kterým náš svět čelí, jsoufundamentálně morální a spirituální povahy, a nemohou být vyřešeny jenhospodářsky nebo politicky. Bylo by tragédií, kdyby Maďarsko spadlo do stejnépasti jako mnoho lidí v mé zemi - získalo celý svět - a ztratilo svou duši...Příliš často byl ekonomický pokrok a rozšířená svoboda doprovázena morálním aspirituálním rozpadem...“

Je možné, že Západ se už tak dlouho vychloubálidskými právy a svobodou, že není ochotný vidět svou vlastní hrůzu a korupci?Západní technologie vytvořila materialistický ráj, který se stal předmětemzávisti Východní Evropy. Ovšem na druhé straně to přispělo k explozi drog,pornografie, zneužívání dětí, organizovaného zločinu - to všechno se nynídostane - spolu s demokracií, na Východ. Jak Robert Benne, ze „Střediska proCírkev a Společnost“ v Salemu, poznamenal:

„Toto vítězství demokratickýchkapitalistických (ve Východní Evropě), by mělo být přivítáno malým potleskem,jelikož morální základy Západu, které demokracii a kapitalismus umožnily, sepomalu vytrácejí....“

Na podzim 1988 měl Bill Moyers jednu ze svýchtelevizních specialit: Rozprava o Zlu. Byl to klasický příklad jak humanistickýpřístup k tomuto subjektu je beznadějně nedostatečný, aby se dostal na kloubzákladním faktům lidské existence.

Slyšeli jsme mnoho vzdělaných diskusí, mnohovzdělaných a výřečných lidí - někteří s impozantními akreditivy - z nichž anijeden nebyl schopný nabídnout nic než nadějnou sice, ale velmi vratkou ideu, žeskrze vzdělání, lidstvo nakonec problém zla vyřeší.. Celá ta debata - i kdyžobčas intelektuálně podnětná - nebyla schopna odpovědět na ty skutečné otázky.Člověk odcházel s dojmem, že se může „cítit dobře,“ protože se zaobíral v„poctivém zkoumání“ tímto nepříjemným tématem - a hlavně proto, že jsmepřiznali, že „trochu dobra a trochu zla je v každém z nás,“ i když stále ještěneumíme ani definovat, ani vysvětlit jak dobro tak i zlo... Ramirézovo hrůznéprohlášení že „Lucifer je v každém z nás“ se zdá být blíže pravdě....

Lucifer! Ano, tam to všechno začalo. Bůhinspiroval Izaiáše, aby krátce odhrnul závoj minulosti, abychom pochopili tenneuvěřitelný původ zla:

„Ó, jak jsi padl z nebe, Lucifere, synujitřní hvězdy!.. Řekl jsi si v srdci, vystoupím na nebesa, povýším svůj trůnnad hvězdy Boží, zasednu na Hoře Setkávání.. Budu jako Nejvyšší.. Přesto budešsvržen do pekla, do nejhlubší jámy..“ (Izaiáš 14:12-15). Nepochopitelně zláambice transformovala nejvyššího Božího anděla, „pomazaného cheruba“ (Ezechiel28:14) do „starého hada,“ zvaného Satana nebo Ďábla. (Apokalypsa 12:9).Luciferova hořící vášeň , vyjádřená pěti „Já chci“ („I will“), byla prototypemsebe-prosazení - něco, co je dnes považováno za tajemství úspěchu. Může to býtpravda? Ano, pád té nejmoudřejší a nejkrásnější bytosti přišel skrze postoj,který je dnes tolik kultivovaný a považovaný za chvályhodný v dnešníspolečnosti, a který tvoří základ seminářů „úspěchu“ a nejvíce prodávanýchknih! Může ještě někdo pochybovat o tom, že Lucifer je „bohem tohoto světa,“který „zaslepil mysl všech těch, kteří nevěří? (2 Korintským 4:4).

Prosím, uvědomte si také, že tato vzpouranebyla vyvolaná nějakým špatným prostředím, dětstvím v chudobě, negativnímvlivem společnosti! Lucifer žil v bezprostřední blízkosti Boha! Ani se to jehochování nedá přičíst nějakému traumatickému prožitku z mládí, který by bylzaložený někde hluboko v jeho podvědomí. Lucifer nevyrostl v ghétu, ani nebyljako dítě zneužívaný! Jeho problémem nebyli ani rodiče, kteří by mu stálestrkali „pod nos“ náboženství. Ani jeden z těchto faktorů, které tak rádipoužívají psychologové a psychiatři nemohl být příčinou porušení Božího Řádu atéto bezohledné touze po moci. A žádná psychoterapie by nepomohla, aby Luciferporozuměl sám sobě a seznámil se svými pocity. Dnešní pochybné teorie o lidskémchování, které zasáhly jak sekulární svět, tak i církve, nepřinášejí tenskutečný lék, protože nemohou jednat se zlem, které si zotročilo lidskou mysl iemoce.

Kromě medikálních případů, každá teorie která„nepasuje“ na „případ Lucifer“ nikdy nenormální úchylné lidské chovánínevysvětlí, protože Lucifer je morálním „otcem“ lidstva. Už Ježíš to zcelabolestně vyjádřil: „Vy jste z vašeho otce, ďábla, a děláte to, co on chce.“(Jan 8:44) .Není potom divu, že se potřebujeme „narodit znovu“ Božím Duchem doJeho rodiny! Bohužel ale toto rčení se stalo otřepanou frází, bez jakéhokolivvýznamu!

Je třeba si také uvědomit, že pád Lucifera senestal proto, že měl o sobě špatné mínění - něco, co se dnes považuje zapříčinu všeho - od závislosti na drogách , k pornografii a homosexualitě.Lucifer se nepovažoval za podprůměrného tvora, Pýcha a „Já“ byly u kořene tétovzpoury - kosmické anarchie, do které bylo - bohužel - zataženo i lidstvo...Ďábel se rozhodl že bude jako Bůh - určovat si vlastní standardy chování, adělat si to „po svém.“ Není to tak dnes ve světě? ... Lucifer byl vyhnán znebe, i když tam nějaký omezený přístup má. Počala kosmická válka mezi Satanema Bohem, která stále zuří, ale blíží se ke svému zakončení... Kdyby to bylapouze otázka prosté síly a moci, Bůh by mohl vyřídit Satana v jednom okamžiku.Namísto toho je to bitva pravdy proti lži, smrtelný boj o mysl a věrnost -nejdříve andělů, a potom o srdce celého lidstva, jelikož Satan svedl Evu, abyse postavila na jeho stranu. Boj v naších individuálních životech je nepatrnou,mrňavou částečkou mnohem většího konfliktu mezi Bohem a Satanem, a jsou s nímintimně spojené. Každý z těchto stratégů má svůj plán, a naše věčná budoucnostzávisí na tom, koho budeme následovat.

Bůh nás miluje, a přeje si nás získat zpět -ale nebude na nikoho vykonávat nátlak! Každý z nás musí mít svobodu uvědoměnísi svého hříchu proti Bohu, litovat toho a přijmout Krista jako svého Spasitele- nebo Ho odmítnout a následovat Satana. A kromě toho musí mít Jeho Nepřítelsvobodu pro rozšiřování svých lží, pro nabízení falešného evangelia a přeměnusvěta v ráj - pakliže to svede... Kolik andělů následovalo Satana nám řečenonení. Víme ale to, že „andělé, kteří si nezachovali své vznešené postavení,jsou ve věčných poutech a v temnotě pro veliký den soudu.“ (Juda 1:6). Toneznamená, že jsou zavřeni na nějakém místě, ale že jejich mysl je v temnotě -bez naděje, že by se mohli zachránit před budoucností, která je čeká.. Satan, ikdyž je brilantní nad naše představy, je megalomaniakem který podvedl sama sebetím že se domnívá - stále ještě domnívá, že nad Bohem ve svém povstání zvítězí.

Jeho následovníci - ať už z říše andělů nebolidí se dostali nakonec do stejného klamu - i když už pro některé na výsledkuboje nezáleží - to jejich povstání se stalo samoúčelným a tak už jde jen o tenzápas - výsledek už důležitý není.. Karl Marx představuje nepochopitelnýpříklad záhadné zotročující síly zla - beznaděje toho, kdo se stal Satanovýmučedníkem, který ví že ho čeká Boží soud a přesto není schopný se v lítostiobrátit. Nelze pochybovat o tom, že Marx byl vědomým přívržencem Satana.Richard Wurmbrand, který byl 14 let vězněn v komunistickém Rumunsku,dokumentoval tento fakt ve své knížce „Byl Karl Marx Satanistou?“ Dalšíspisovatelé došli ke stejnému závěru. Ve svém mládí byl Marx horlivým Křesťanema nikdy svou víru v Boha neodvolal! Namísto toho se stal Jeho úhlavnímnepřítelem. Je důležité si uvědomit že Marx - právě tak jako jeho pán Satan,nebyl nikdy ateistou! Právě tak jako démoni, kteří „věří a chvějí se strachem“(Jakub 2:19). Marx se chvěl také, ale pokračoval v nenávisti a v boji protiBohu, o jehož existenci nepochyboval. V jedné ze svých básní napsal: „Přál bychsi, abych se mohl pomstít Tomu, který nahoře vládne - nic než pomsta minezbývá..“ V jiné básni naříká:

„Nebe jsem se vzdal - to vím velmi dobře - máduše kdysi Bohu věrná je určena pro pekelné hoře..“

Marxova živelná nenávist vůči Bohu - aobzvláště proti Křesťanství - byla dlouho charakteristickým znakemsocialistického systému, který založil. Komunismus byl otevřeně proti Bohu protiKristu. Tento otevřený přístup se ale minul účinkem. Lidstvo je nevyléčitelněnáboženské a pokrytecky svatouškovské. Toho konečného svodu lidstva lzedosáhnout pouze pomocí falešného náboženství - ne ateismem! A Satan je si tohovědom! A tak Antikrist bude nejenom hlavou světové vlády, ale také světovéhonáboženství! Je jisté, že ta nová tvář Komunismu, která se představuje Západupod vedením Gorbačeva, a která nabízí „svobodu svědomí“, je jeden z kroků,nutných pro příchod Antikrista. Jak dlouho Satanovi a jeho démonickým hordámbylo dovoleno Boha vyzývat, a kolik mezigalaktických bitev bylo již svedeno tonevíme. Ale je jasné, že se Bůh rozhodl odhalit ve svém Slově to, že Satanovavzpoura nemá za cíl nic menšího, než svrhnout Boha. A jako hlavní část svéstrategie, Satan zamýšlí ustavit své globální království zde na Zemi, sAntikristem jako hlavou v roli světového vůdce. Přijde čas, který Bůh uzná zavhodný pro své účely a povolí, aby Antikrist ovládl svět. Ta doba může býtblíže, než se domníváte. Nic z toho co jsme uvedli, zlo nevysvětluje. Nelze hovysvětlit právě tak jako každý jiný rys lidského chování.

A každá teorie, která se domnívá ževysvětluje - na příklad na základě špatného zacházení utrpěného v minulosti,proč se lidé chovají tak, jak se chovají, pak vlastně dodává omluvu zla - neřešení.. Bible hovoří o zlu jako o záhadě, protože zahrnuje nevysvětlitelnéotázky, pro které není racionální odpověď. Jak se mohl Lucifer - tennejnádhernější Boží tvor - stát Satanem, zosobněním zla? Proč Bůh dovoluje abyse to stalo? Proč snáší toto povstání, které se staví proti Němu na tétoplanetě? Jistě, Bůh nás chce získat na svou stranu svou láskou - a láskuvynucovat nelze: musí být volná, aby se mohla rozhodnout sama dobrovolně,ochotně. A tak musí mít volbu: přijmout právě tak jako odmítnout, milovat nebonenávidět. Ale to přináší další otázky: Proč někteří uvěří a druzí ne? Pročněkteří přijmou pardon, který Bůh nabízí - a jiní odmítnou? Jak se může láskatak rychle změnit na nenávist?

Ať už je to přiznání jakkoliv bolestné,musíme uznat že existuje hluboký proud zla v naších srdcích. Pavel to nazývá„záhadou zla,“ která funguje ve světě jako kousek droždí. Prozatím jeomezováno, brzděno Bohem, ale jednou přijde den, kdy tato zábrana budeodstraněna natolik, aby zlo mohlo přinést své ovoce. Potom spadne maska, a zlobude odhaleno, a každý bude vidět co vlastně zlo je. Začalo s Luciferem, alesvého vrcholu dosáhne s člověkem - Antikristem, kterého Bible také nazývá„člověkem nepravosti, synem zatracení. ten zlý..“ Pavlův popis příštího řáděníneomezené morální nečistoty, posílené psychickou mocí je neobyčejný:

„Ať vás nikdo ničím nesvede, protože ten DenKrista (Uchvácení, Vytržení, Rapture) nepřijde dříve než apostázie (odpadnutí)a potom bude muž hříchu odhalený, syn zatracení, který se staví proti všemu avynáší se nad všechno, co je od Boha, a tak si sedne v Chrámu a prohlásí se zaBoha. A vy víte, kdo ho nyní zadržuje - aby se ukázal ve své době. Totiž záhadazla již pracuje, pouze ten, který brání zlu bude bránit, dokud nebudeodstraněný z cesty. A potom bude ten zlý odhalen, ten kterého Pán zničí dechemsvých úst, a zničí ho září svého příchodu - toho jehož příchod je podle plánůSatana se vší lží a lživými znameními se vším klamem hříchu ve kterém zemřou,protože neměli lásku k pravdě, aby mohli být spaseni..“ (2 Tesalonským 2:3-10)

Záhada zla, která kvasí v našem světě, jepředurčená k explozi v obnaženém odhalení pod vládou Antikrista. S počátkunebude nijak hrůzná, vlastně nebude ani jako zlo vypadat. Mnoho z těch, kteříbyli nakonec stažení do syrového, perverzně zlého Satanismu dosvědčují, že bylinalákáni (právě tak jako mnoho přívrženců New Age) atraktivní „bílou magií,“která slibovala psychické síly.

Chtěli použít tu „světlou stranu Síly“ prodobro, a také aby si splnili všechna svá přání a touhy. To byl ten první krok.Potom těch kroků bylo více - ve směru, který nebyl s počátku plně pochopen.Postupně se to momentum směřující dolů zrychlilo, až byli strhnuti vírem zla,které je nyní zcela fascinovalo. to stejné zlo by jim bylo - na počátku -nevyhnutelně odporné. A tak to bude s celým světem, až se uvolní, - bezjakýchkoliv zábran - Satanova moc za vlády Antikrista. Jedním z nestrašnějšíchprohlášení Krista svým učedníkům bylo, když řekl: „jeden z vás je ďábel!“ Mělna mysli Jidáše který Ho zradí - a tím vlastně zradí celé lidstvo. Některé ztěch hrůzných pasáží Bible naznačují, že ti, kteří se odmítnou vzdát svévzpoury proti Bohu, budou - jak se tak bude to skutečné, nezbrzděné zlo rozvíjet,budou změněni - svými vlastními vášněmi, v přípravě na peklo, a stanou se (jakoJidáš) ztělesněním toho zla, kterým byli tak fascinování, a nakonecprostoupeni.. Soud nad nimi je tak strašný, že Bůh vysloví nad těmi, pro kterénení již žádná naděje:

„ten kdo je špatný, ať je špatný dál, kdo jenečistý, nechť nečistým zůstane.. (navěky).. “ (Apokalypsa 22:11).. Vedle zlaexistuje ještě jedna záhada v tomto světě: Záhada dobra. Právě tak jakomanifestace zla v lidských tělech je mimo naše pochopení, tak je to i s dobrem.„Proč mne voláš dobrým?“ se ptá Ježíš někoho, kdo Ho oslovil „dobrý Pane.“„Pouze jeden je dobrý, a to je Bůh,“ řekl Boží Syn. Matouš 19:17 Ježíš tímtonijak nepopíral své Božství, jen potvrdil skutečnost. Jeho Božství sedokazovalo skrze dobro, kterému nebylo obdoby, a oddělovalo Ho od každé jinébytosti. Pavel o Něm prohlásil:

„Veliké je tajemství zbožnosti: Bůh se ukázalv těle, byl ospravedlněný Duchem, viděn od andělů, byl hlásán národům, došelvíry ve světě, byl přijatý ve slávě..“ (1 Timoteovi 3:16)

Proč vlastně Bůh zakázal Adamovi a Evě, abyjedli se stromu poznání Dobra a Zla? Proč by to ovoce mělo být pro ně smrtelné?Protože člověk - sám o sobě - není schopný znát a nebo konat dobro! A prototouha po poznání Dobra a Zla sám ze sebe, a být schopen konat dobro a vyhnoutse zlu vlastní silou se rovná touze po tom, aby se stal Bohem. Toto byl tenultimátní akt vzpoury. Člověk sám sebe přesvědčil že k tomu aby byl dobrý -Boha nepotřebuje. Tím se sám izoloval od toho jediného zdroje Dobra, a stal seotrokem Zla. Jakmile lidstvo nastoupilo špatnou cestu - už nebyla možnostnávratu. Dokonce i takoví, kteří litovali a chtěli se obrátit, byli drženi jakoSatanovo rukojmí.

Zůstalo jen jedno řešení: Sám Bůh se musístát člověkem a zaplatit ten dluh, který Jeho spravedlnost vyžadovala, a tímdát lidstvu příležitost odvrátit se od své vzpoury a přijmout Ježíše Kristajako Spasitele. Boží Dobro by se tak spojilo s lidstvem, ale tentokrát se poutojiž zlomit nedalo. To je to, čím Kristus je a proč přišel na tuto planetu. ProKřesťany volá Pavel vítězně: Kristus ve vás, naděje spásy!“ (Koloským 1:27))..Také Satan má člověka, který ho reprezentuje v této válce na zemi: Antikrist.Tak jako „Ježíš Kristus je Bůh manifestovaný v člověku, tak Satan se budemanifestovat v Antikristu. Až se objeví, Satanův člověk se představí jako Božímuž, Antikrist se bude vydávat za Krista , a většina lidí půjde za ním..Nabídne lidem alternátní plán záchrany - ne od hříchu, jelikož tento konceptbude odmítnut, ale záchranu před ekologickou katastrofou a záchranu předválkou. Přislíbí mír a blahobyt, dobrý život zde na Zemi raději „než nějakou tupohádku o nebi.“

Záhada zbožnosti finálně představuje Krista,jak obrací lidi zpět k Bohu, jeho přítomnost v nich, a přípravu na nebe. Záhadazla představuje Satana odvracejícího lidi od Boha a jeho přítomnost v nich,jako přípravu na peklo. Satan představuje evangelium „sebe-sama“ a ambice,která se podbízí lidské pýše. Učí, že každý z nás má uvnitř sebe prostředky kvlastní spáse. Satan nebude popírat, že se lidstvo dostalo “tak nějak nascestí,“ Satanova diagnóza zbavuje lidi jakékoliv odpovědnosti. Podle něhonejsme odloučeni od Boha skrze hřích, ale jsme odcizeni od sebe samých a našehoprostředí skrze naší nevědomost o tom, kdo vlastně jsme. Domníváme se, že jsmeubozí smrtelníci, zatím co ve skutečnosti jsme bohy. My nepotřebujeme nějakého„externího Spasitele,“ ale prostě se potřebujeme naučit napojit se na nášnekonečný potenciál, který se nachází uvnitř každého z nás... To je stejná,příjemná lež, která svedla Evu.....

Všechno co se odehrává v lidské historii,pohybuje figurkami na šachovnici, blíž a blíž k tomu finálnímu konfliktu meziKristem a Antikristem, a k nevyhnutelnému konci Satana. Historie lidstva - takjak ji známe - vyvrcholí ve střetnutí - tváří v tvář Krista a Antikrista,Božího muže a Satanova muže. Kdy se to stane? Nikdo neví, ale je jasné že semusí nejdříve odehrát určité události... Mezi ty nejdůležitější, které postavíkulisy pro Druhý Příchod patří oživení Římského Impéria, o kterém jsme se jižzmínili. Starodávný Řím byl těsně spojený s Kristovým prvním příchodem, a takmusí - ve své obnovené formě - být angažovaný v příchodu druhém.. Toto jefascinující fakt jak historie tak i předpovědí, a klíčový faktor v pochopenírůstu Antikrista....

_____________ * ______________

8. Oživené Římské Impérium

SOVĚTSKÝ PRESIDENT MICHAL GORBAČEV je hnánvášní: Vidět jak Sovětský Svaz a jeho bývalé satelity se stávají částí novéSjednocené Evropy - a potom „sjednocený socialistický svět“ svobody a míru! Jakdlouho se s tímto neuvěřitelným, nemarxistickým snem Gorbačev zaobíral než serozhodl, že už je k tomu zralá doba, a publikoval to ve své knize: „PerestrojkaNové Myšlení pro Naší Vlast a Svět,“ v roce 1987, to nevíme. Povzbuzený tím,jak nadšeně byla kniha veřejností přijata, důrazně přednesl a časově upravilsvůj sen na Shromáždění OSN, v prosinci 1988. Bylo to poprvé po 25 letech, kdysovětský president toto shromáždění oslovil. Tato kulturní a přesvědčivá řečtoho, kdo byl zvolený „Mužem Desetiletí“ magazínem Time, je propastný rozdíl odhrubé tirády, se kterou se proslavil Nikita Chrusčev, když si ještě pomáhalranami do stolu svou botou.. Gorbačevův projev byl mistrným dílem na roviněstyků s veřejností. Každého překvapil tím, když oznámil jednostranné sníženípočtu sovětských vojenských sil rozmístěných ve Východní Evropě, a vyzval všechnyaby odmítli používání vojenské síly v mezinárodních vztazích. Varoval, žeuzavřené společnosti neuspějí a volal po demokratizaci každého národa a pouniverzálním uznání lidských práv a plnou svobodu pro každého jednotlivce.Většina Západníků se domnívala, že jde opět o nějakou starou sovětskoupropagandu. Sovětský vůdce, který požaduje „demokratizaci všech národů?“Přestaňte si dělat legraci! A odsuzuje „uzavřené společnosti“ k zániku? Není torys právě jeho vlasti? Jen málo z těch, kteří ten den slyšeli jeho projevvěřili, že všechny „uzavřené společnosti“ Východní Evropy skutečně zkrachujíběhem jednoho roku ode dne této prorocké řeči, ale téměř každý od té doby počalvěřit nejenom Gorbačevovi, ale také jeho revolučním návrhům, které senezastavily u břehů Evropy, ale rozšířily se do celého světa. Jak bych si přál,aby někteří z mých starých učitelů a kazatelů z mého mládí byli dnes naživu!Jak by byli nadšeni když by uviděli celý tem pohyb k oživení Římského Impéria,o kterém s takovou jistotou učili před padesáti lety! Jsem si jistý že by takérozpoznali svůj vlastní omyl vysvětlení „deseti prstů“ na nohou Nabukadnezarovysochy. (Daniel 2:31-45), jako deset národů Evropy. Už jsme se zmínili o tom, žejak události tak i fakta historie, si vyžadují mnohem širší pohled na to, cotěch „deset prstů“ představuje... Na vrcholu své moci, starodávný Římkontroloval teritoria, daleko za hranicemi Evropy. Jako dodatek máme Řecko,Turecko, část toho čemu se dnes říká Východní Německo. Dále značnou částMaďarska, Rumunska, Jugoslávie, Albánie, Bulharska, Sovětské Arménie, a dalšíchčástí Sovětského Svazu kolem Černého moře. Césarovo staré Impérium takézahrnovalo Sýrii, Libanon, Israel, Jordán, Egypt a středozemní oblast SeverníAfriky až k Atlantiku.

Prostě - srovnávání oživeného ŘímskéhoImpéria s teoretickou deseti-člennou konfederací Západní Evropy, byl každopádněomyl. Ovšem, jaké oprávnění má teorie, která rozšiřuje impérium Antikristadaleko za aktuální oblast, kterou kontrolovali císaři Říma? Důvodů je mnoho. Césarovévládli nad světem své doby - dává proto smysl že Antikrist, hlava obnovenéformy Římského Impéria, by měl vládnout nad světem své doby, který dneszahrnuje všechny národy. Ale, není trochu domýšlivé vynechat největší částzemě, včetně velkých civilizací Indie a Číny, poukazujeme-li na Římské Impériumjako „svět své doby?“ Opět, existují pro to důvody.

Sama Bible popisuje ta čtyři království,reprezentované sochou Nabokadnezarova snu jak „vládnoucí nad celou zemi.“(Daniel 2:39). A tak musíme pohlížet na starý Řím jako na „světové impérium,“pakliže máme přijmout biblickou perspektivu. Z toho ovšem vyplývá, že obnovenéŘímské Impérium bude světovým impériem také. Co to znamená ve světě posledníchdnů, je jasně prohlášeno v poslední knize Bible: „. a byla mu dána moc nadevšemi kmeny, jazyky a národy. A všichni, kteří žijí na zemi, ho budouuctívat...“ (Apocalypsa 13:7-8). Jak už jsme poukázali dříve, tyto veršejednoznačně učí, že Antikrist bude vládnout nad celým světem, a že celý svět hobude uctívat.. Z předešlých důvodů je téměř jasné, že nakonec se všechny národysvěta sjednotí. A také by nedávalo příliš smyslu, kdyby - ve světle biblickýchpředpovědí - vládl Antikrist pouze nad malou částí sjednoceného světa. Kromětoho, jak československý president Václav Havel vyzdvihl v článku napsaného napočátku 1990, v US News & World Report:

Evropa byla kolébkou civilizace, kteráformovala svět po posledních 2000 let. Spirituální podněty starověku, Judaismusa Křesťanství, se spojily do síly, která zformovala svět tak, jak ho dnesznáme. ... Evropská civilizace objevila, probádala, podmanila si a ovládla jinékontinenty, jiné civilizace. Zanesla evropské myšlení do všech koutů světa...Nejenom že tyto koloniální státy rozšířily evropskou kulturu kolem světa, aletaké ty své kolonie „pokřesťanštily.“ A tak vznikl základ pro odpadlou církev,která bude následovat Antikrista v domění, že je Kristem. Je to ten„spirituální impuls nebo podnět“ jak říká Havel, který víc jak cokoliv jiného,poutá celý svět ke starodávnému Římu. Jak uvidíme, tento článek je tennejdůležitější.. Obnovení Římského Impéria začíná sjednocováním Evropy. Potomse začne expandovat podle příkladu starého Říma a posléze podle nedávné érykoloniální.

Vidíme, jak se tento vzor pomalu vynořuje vtom nejdůležitějším vývoji, aby se tak naplnila proroctví posledních dnů.„Demokratizace“ Východní Evropy, která je na své cestě podle Gorbačevovascénária, otevřela dveře pro sjednocení Východu a Západu v něco mnohem většího,nežli se komu snilo. Byla to perestrojka, která navrhovala něco, co se v tédobě zdálo být šílenstvím: Sjednocená Evropa od Atlantiku po Urál.. Ten druhývůdce, který sdílel Gorbačevovu neuvěřitelnou vizi nebyl nikdo jiný, než papežJan Pavel II. V roce 1987, když vykonával mši pro 55 tisíc lidí v německémSpeyeru , apeloval také ve prospěch Evropy „od Atlantiku k Urálu.“

Potom co padla Berlínská Zeď a Komunismus veVýchodní Evropě se zcela rozpadl, přišli i další s podobnou myšlenkou. Napočátku 1990, brzy po navázání oficiálních styků s Vatikánem po 40 letech,maďarský zahraniční ministr Gyula Horn navrhl, aby Východní národy, se zapojilydo politických rad NATO - myšlenka, která byla v minulosti zcela nemyslitelná.Prohlásil:

„Rád bych zdůraznil, že sjednocená,demokratická Evropa je naším cílem. K tomuto cíli jsme museli přehodnotit mnohověcí...“

V tom článku, který jsme citovali již dříve,Václav Havel pokračuje:

„Po více jak 40 let neexistovala jedna Evropa- ale při nejmenším dvě. Jednou je Evropa Západu, země demokracie a relativníprosperity. Tou druhou je Evropa Východní, jejíž totalita byla do nedávna bezopozice, Evropa, která se nyní probudila..“ Směr proudu se otočil a vydláždilcestu pro nesmírné změny kterých jsme ve Východní Evropě svědky... Evropané naZápadě ukázali jasně, že chtějí překonat politické a zeměpisné překážky a vejítdo nového tisíciletí jako jedna společnost. Evropané na Východě projevili právětak zájem sjednotit se s touto obcí sjednocených národů.. Největší zásluhy oúžasné změny ve Východní Evropě patří jednoznačně Gorbačevovi. NeslavnáBerlínská Zeď už není; žádná bariéra mezi Východním a Západním Německem, jak sejmenovaly. Staly se opět jedním - něco, co by nikdo nepředpověděl ani za stolet. Ale to je jen začátek. Nemění se pouze Evropa - mění se celý svět. A tovšechno a mnohem víc v budoucnosti - vzešlo z odvahy jednoho člověka - jehovize, a úžasné odvahy postavit se proti zuřivé opozici uvnitř sovětskéhierarchie, prosadit perestrojku a glasnost.

Ohromným důsledkem toho byl konec tak dlouhohrozící Studené Války a vyhlídka na mír, kterou světoví státníci nynívyjadřují...

Ovšem další zásluha patří také presidentuReaganovi, který udržoval US válečnou mašinérii při síle a pohotovosti -navzdory domácí opozici a také pro jeho nesmlouvavý postoj na rovnoprávnéodzbrojování. Dále také patří zásluhy presidentu Bushovi nejenom za to, žepokračoval ve vyjednávání se Sověty z pozice síly a ne slabosti, ale také žerychle pochopil změny, které Gorbačev prosazoval, a že vůči němu reagovalpřátelstvím a důvěrou.. Bez Gorbačeva u kormidla Sovětského Svazu se mohlosnadno stát, že by se byl Sovětský Svaz, z důvodů své beznadějné hospodářskésituace, rozhodl pro jedinou další možnost - válku. Namísto toho máme nové adříve nemyslitelné partnerství Spojených Států a Sovětského Svazu -partnerství, které pracuje pro vzájemné zájmy světového míru a jednoty.. Nenípochyb o tom, že rozdělení mezi Východem a Západem skončilo a je jen otázkoučasu, kdy bude Evropa sjednocena „od Atlantiku až po Urál.“ Ale to ještě nenívšechno. V procesu je něco mnohem většího. Východní blok spojený se Západemplus přísun financí na zlepšení východního hospodářství, výsledná Evropská Uniebude mít moc vládnout světu. V takové situaci se bude každý snažit připojit -už z hospodářských a bezpečnostních důvodů. Potom co Křesťané odejdou v Rapturea jeho vliv zkonsolidovaný, Antikrist použije síly aby se udržel u moci. Jehokrálovství nakonec zachvátí válka soutěžících frakcí u Armageddonu, alenejdříve musí být položené základy, a to se nyní děje.. Nově spojené Německovyzvalo Spojené Státy a Kanadu aby utvořily nové „trans-atlanticképartnerství,“ podpořené smlouvou o dokončení rozdělené Východ-Západ. Japonsko adalší asijské národy jsou připravené vyjednávat o jejich vztahu k nové Evropě.A opět se Gorbačev ukázal jako prorok, když v tom stejném projevu volal poadoptování nového ekonomického systému jako klíče k novému a sjednocenému světumíru a blahobytu... První moskevský pověřenec, který měl proslov při otevřeníškolního roku na americké universitě, odcházející velvyslanec Yurij V.Dubinin,řekl že „Studená Válka je zastaralá, a že nyní stojí USA a Sovětský Svaz nejako soupeři, ale jako partneři, a že se musí účastnit na „novém mezinárodnímřádu.“ Už jsme se zmínili o tom, že londýnský „Spectator,“ na téma nové většíEvropy, která slibuje spojit Východ a Západ: Činíme první kroky směrem kekumenické společnosti, která se - finálně- rozšíří do všech koutů našíplanety.“

Globalismus! Už jen sama ta myšlenkavyvolávala v myšlení Křesťanů hrůzný obraz Antikrista, vládnoucího světu. Alena takovouto reakci se dnes pohlíží - v některých křesťanských kruzích - jakona paranoidní přežitek ze „strašáku Antikrista“ který bránil pokroku.

Nyní se všeobecně považuje za samozřejmé, žesvět se musí nějak sjednotit v jakési formě asociace, která nezná hranice avlastenectví. Nutnost takového společenství se vidí nejenom jako zábrana TřetíSvětové Válce, ale také jako záchrana celé planety, která je na pokrajiekologické katastrofy.

Dále existují ekonomické a peněžní důvody prosjednocení světa, které jsou právě tak lákavé. Pakliže nejste Křesťanem, kterývěří že buď Kristus, nebo Antikrist musí vládnout světu, nic nedělá lepší smyslnež nějaká světová vláda, která je mírná a laskavá.. Posléze můžeme očekávatzvětšující se, a méně skrytou propagandu „jednoho světa“ ve všech vrstváchspolečnosti, počínaje od vládních kruhů, až po mateřské školky... Jak NárodníVýchovná Asociace říká:

„Se střízlivým chápáním skutečnosti, jsme sevydali na cestu, která změní směr amerického školství pro 21 století tím, žepřijímá ideály globální společnosti, rovnost a vzájemná závislost všech lidí anárodů, a výchovy jako prostředku k dosažení světového míru...“

I kdybychom vynechali Antikrista, i takzůstanou zřejmé morální následky, které vzniknou sjednocením světa. Nedílnousoučástí nového globálního vzdělání je - jak Allan Bloom varuje ve své knize„The Closing of the American Mind“ donutit studenty, aby si uvědomili, žeexistují i jiné způsoby myšlení, za účelem vytvoření nové světové obce - avytvořit lidi bez předsudků. Bloom používá termín „předsudek“ poněkud ironicky,jelikož v té nové společnosti nemůže existovat jeden názor správný, a druhýnesprávný - hlavně ne v náboženství! Nesmí existovat absolutně žádná absolutna,jelikož takový dogmatismus by zničil globální jednotu! A tak Lynda Falkensteinz „Northwest Regional Educational Laboratory“ argumentuje:

„Černé a bílé odpovědi pravděpodobně nikdyneexistovaly, ale už jsme za dobou, kdy by i mýtus mohl přežít. Kompetentníobčané musí jednat ve velké šedé zóně, kde absolutna neexistují...“

Nejnebezpečnější část globální výuky spočíváv učení náboženství. Speciálně toto je tou oblastí, kde je třeba vymýtit„předsudek,“ a zavést toleranci pro všechny víry. A tak nové curriculum naamerických školách volá po vyučování - ne náboženství, což je zakázáno - alevyučování o náboženství jakousi srovnávací metodou všech náboženstvích světa.

Také sovětské školy, kde vládl ateismus,plánují podobný program „náboženských studií.“ Evangeličtí vedoucí se spojili sliberály a ateisty, ve schválení takových globalistických programů, jako je„Williamsburg Charter.“ Jeho curriculum ve všech státních školách po celéAmerice - které je zaměřeno na vychovávání globálních občanů pro nový světovýřád, bude učit studenty, že všechny náboženské víry je nutné tolerovat. Jepotom velmi malý krůček - obzvláště v dětské mysli - od tolerance k akceptaci.Učitelé pochopitelně nesmějí - ani náznakem - připustit možnost, že by snadjedno náboženství bylo pravdivé, a to druhé ne - tím méně, že pouze jedno znich může být správné! A studentům zbývá pouze jeden závěr: Všechna majístejnou platnost.. A tudíž vůbec nezáleží na volbě náboženství, jelikož„správné“ a „nesprávné“ neexistuje. Je to koncept, který se vyučuje již po létav programech, jako je na příklad „Values Clarification.“ Je to dokonalápříprava pro Antikristovo světové ekumenické náboženství. Vytváření partnerstvímezi veškerými náboženskými vírami, je přece základ pro vytvoření globálníchobčanů a světové vlády Antikrista... Politická jednota není praktická,rozdělují-li nás náboženské bariéry. V „Učení pro zítřek: Úloha budoucnosti vevýuce,“ Wendell Bell jasně učí, že „zničení pověr a kulturních absolut,“ jenutné, aby se lidstvo zbavilo pout pro nový svět budoucnosti. K vytvořenínového světoobčana je nutné odstranit všechny „předsudky“ proti vírám, kterémohou mít druzí. na tuto skutečnost zapomínají Křesťané, když se nadchnou pronovou „svobodu svědomí,“ která se nabízí. „Focus On The Family Citizen nadšeněoznámil zprávu: Gorbačev prohlásil v rozhovoru s papežem Janem Pavlem II, že„jeho národ potřebuje křesťanské morální hodnoty.“ Ale co to znamená?

Gorbačevova propagace „duchovních hodnot“musí být brána v kontextu jeho varování proti „zastaralým dogmatům.“ Bylojasnou urážkou Toho, který je Alfou i Omegou (Apokalypsa 1:8). když prohlásilna svém setkání s Ronaldem Reaganem v roce 1990 v San Francisku (kde„tolerance“ přinesla své smrtelné ovoce v podobě AIDS)

„ Všechno se musí změnit.

Tolerance je Alfou a Omegou nového světovéhořádu!“

Evangelické Křesťanství je již považováno zanepřítele této nové „svobody svědomí,“ a musí se buď změnit, nebo musí býtpostaveno mimo zákon - protože učí to, co je považováno za vrchol netolerance:Ježíš Kristus je jediným Spasitelem a buď v Něj věříte, nebo jste navěkyztracení! A přesto církevní vedoucí - jak Protestanti, tak i Katolíci,nastupují nadšeně do vlaku směr „jeden svět“ , který se může držet pohromadětolerancí všech věr! Už v roce 1970 Lutheránská církev USA adoptovala oficiálnípostoj prohlášením pod titulem : Světová Obec“ Etický imperativ ve věkuvzájemné závislosti...“ Pod titulem: „Směrem ke globálnímu společenskému řádu“se propaguje zřízení „světových a regionálních institucí“ ke zřízení novéhosvětového řádu.“ Národní Konference Katolických Biskupů právě tak vyjádřilasvou podporu pro globalismus posledním Pastýřským Listem:

Vstupujeme do éry nové globální vzájemnézávislosti, která vyžaduje globální systém spravování (governance) aby zvládlapřípadné konflikty .. takové rostoucí napětí se nedá vyléčit cestou přístupujednotlivého národa. Něco takového potřebuje společné úsilí celé světovéspolečnosti....

Když už máme souhlas katolických biskupů,papeže a mnoha protestantských vůdců, proč tedy nesjednotit všechny národy dojednoho globálního bratrství? Proč by měla světovláda být zlem sama o sobě- aproč by jí měl vládnou právě Antikrist? Teď, když už pominula hrozba globálníhokomunistického ovládnutí světa - zdálo by se, že sjednocení světa by se nestalonásilným prosazením jedné ideologie, ale dobrovolnou asociací národů, kterébudou tolerantní vůči diferenci druhých.. Zdá se to jako naplnění Danielovaproroctví, že oživené Římské Impérium bude železo smíchané s hlínou. A tak„hlína“ demokracií vystupující z komunistických diktatur, vytváří novýmezinárodní socialismus a přidává prvek přesvědčování, který bude hrátdůležitou roli v tomto klamu. „Železo“ odcházejících totalit se musí smíchat s„hlínou“ demokracie, aby mohlo být Římské Impérium oživeno. Dobrá, ale jaká jedůležitost oživení starodávného Římského Impéria? Proč právě toto impérium a nejiné? Jakou roli - pakliže vůbec jakou - bude hrát Řím? Odpovědi na tyto otázkynás přivedou přímo k jádru věci. Tam to začíná být napínavé! Je fascinující siuvědomit, že starodávný Řím sloužil více než jedním způsobem které se týkalyprvního příchodu Krista. Na příklad, to byl způsob římské popravy ukřižováním,který zapříčinil, že Ježíš zemřel způsobem, který předpověděl David: „všechnymé kosti jsou vykloubené. (charakteristické při ukřižování), probodali mojeruce a nohy .. dělí se o moje roucho, o můj plášť losují...“ (Žalm 22:14-19). Aprávě tak, jak v Jeho smrti, tak i v Jeho narození hrál Řím svou roli:

 Istalo se, že vyšel od Césara Augusta příkaz, aby se provedlo sčítání lidu. A takkaždý šel do svého města, aby byl zapsán. .. A také Josef odešel z Galileje, doměsta Davidova, které se nazývá Betlém (protože byl z rodu Davidova) aby senechal zapsat se svou ženou Marií, která byly těhotná. A tak se stalo, jak tampobývali, Marie porodila svého prvorozeného syna.

(Lukáš 2:1-7)

Zajímavé! Byl to výnos Římského Impéria(které tudíž muselo existovat, aby Kristus mohl na svět přijít) který postavilJosefa a Marii do Betléma právě v ten čas, kdy se měl Ježíš narodit , aby sesplnila další předpověď, kterou každý Žid uzná za mesianistickou: Ale ty,Betléme Efratský, přesto že jsi malý mezi tisíci v Judeji, z tebe mi vzejdeten, který bude vládcem v Israeli - jehož původ je od pradávna - od věčnosti.“(Micheáš 5:2).

 Apřesto Ježíš, i když se v Betlémě narodil, a splnil jiná kritéria, kteráhebrejští prorokové předpověděli o přicházejícím Mesiáši, nad Israelem nevládl,když se před 1900 lety objevil. Jeho lid Ho odmítl jako svého krále, a namístotoho Ho ukřižovali - událost, kterou hebrejští proroci předpověděli také.. Jetedy zřejmé, že se musí ještě jednou vrátit, mají-li být biblické předpovědisplněny.. A kdy to tedy bude? „Ve dnech těchto králů“ říká Daniel. Tito„králové“ jsou reprezentováni těmi deseti prsty ze železa a hlíny, ze kterýchse bude skládat obnovené Římské Impérium. Je také vhodné, aby se vrátil v doběkdy Impérium, které hrálo takovou roli v Jeho prvním pobytu na zemi, se staloještě jednou Impériem světovým.. Dále je vhodné aby se vrátil aby zničil toImpérium, které Ho ukřižovalo, a které ve své obnovené formě se bude snažit ozničení Israele. Kromě toho musí být obnoveno, aby v něm mohl vládnoutAntikrist. Jeho poddaní „lidé prince který přijde“ by - kdyby mohli -ukřižovali Krista opět. Ano, jejich armády, které se budou snažit zničitIsrael, budou vědomě bojovat proti Kristovi, až se vrátí konfrontovatAntikrista, zničí ho a nastolí tisíciletou vládu ve spravedlnosti.

Je zde ještě další prvek, který nesmímepřehlédnout. Římské Impérium nebylo pouze politickou, hospodářskou a vojenskou- ale také vysoce náboženskou skutečností.. Ve skutečnosti náboženství hrálodominantní roli jak před, tak i po pokřesťanštění Říma. A tudíž, má-li totostarodávné Impérium být obnoveno, potom i jeho náboženství musí být obnoveno -protože bude mít důležitou úlohu v tom, že svět Antikrista přijme a bude houctívat. Aby splnilo kritéria předpověděná pro poslední dny, obnovené ŘímskéImpérium musí mít dva náboženské prvky ze své minulosti. Za prvé v něm musívládnout nový pohanský „císař,“ který bude uctíván jako bůh. Tak tomu bylo vdobách ranné církve. Během periodických vln pronásledování Křesťanů, všichnikteří odmítli uctívat obraz císaře jako boha, byli zabiti. Ale Bible násnenechává na pochybách že i tento zdánlivě extrémní prvek starého římskéhonáboženství bude oživen:

 ....aby vytvořili znamení bestie. (Antikrist).. a způsobili žekaždý, kdo neuctíval sochu bestie, byl zabit...“ (Apokalypsa 13:14-15)

 Z téstejné pasáže jasně vyplývá, že bude obnoven ten blízký pracovní vztah, který existovalmezi papeži a císaři.

Je to ta zázraky-tvořící druhá bestie zApokalypsy , kapitola 13 - jasně náboženská postava která je známá pod názvem„falešný prorok,“ který způsobí, „aby každý kdo žije na zemi, uctíval tu prvníbestii.“ To je ten, který zhotoví sochu té první bestie (Antikrista) a vydánařízení o trestu smrti pro každého, kdo odmítne Antikrista uctívat...

Ten „falešný prorok“ musí být hlavou „SvětovéCírkve“ identifikované v kapitole 17 jako „Záhada Babylón“. Dokonce i katolickýapologeta Karl Keating připouští, že Babylón představuje Řím. Nynější papež JanPavel II se horlivě snaží o sjednocení všech věr. Zřejmě tomu rozumí tak, ženejenom Protestanti a Katolíci - ale celé lidstvo se musí sjednotit v jednomsvětovém univerzálním náboženství... ______________ * _______________

9. Císařové a papežové.

DĚJE SE NĚCOÚŽASNÉHO. Není to jen fakt, že Studená válka skončila, a že bývalí nepřáteléspolupracují s pocitem vzájemné důvěry. Není to také skutečnost, že seKomunismus ve Východní Evropě rozpadl a my vidíme novou formaci nové evropskéobce táhnoucí se od Atlantiku až k nejvýchodnějšímu pobřeží Pacifiku. Není toani ta skutečnost, že se zdá vycházet nová éra míru, ve které jsou agresořiokamžitě konfrontováni zbytkem světa, který jim naznačí, jak se chovat mají.Všechny tyto jevy jsou hotové zázraky- ale je zde něco více. Jako dodatek - ato velmi významný dodatek - je celosvětová exploze zájmu o náboženství aspiritualitu. Zmínili jsme se již dříve, že Ježíš i apoštolové předpověděli obdobízdánlivého míru, které povede k Armageddonu, a také předpověděli náboženskéoživení, které bude klamem, a připraví svět pro Antikrista. Nejúžasnější z tohovšeho je fakt, že se všechny tyto události odehrávají v jednom čase, čímž sestaví kulisy pro naplnění předpovědi o oživení Římského Impéria. Je li tomuskutečně tak, potom jste svědky jedné z nejdůležitějších událostí všech dob,která předchází jak příchod Antikrista, tak i Druhý Příchod Ježíše Krista...

V poslední kapitole jsme viděli že jelikož ŘímskéImpérium bylo vysoce náboženskou společností s oficiálním světovýmnáboženstvím, proto také obnovení tohoto Impéria bude vyžadovat restauraci tohostejného náboženství na stejný status jako dříve. Pakliže se stane toto, budeto mnohem významnější, než jakákoliv událost politická nebo vojenská. Otázkouje tedy, zda jsme svědky růstu náboženství ve všeobecném slova smyslu, nebopohyb směrem k restauraci oficiálního náboženství starého Římského Impéria. ...Politická schůzka presidenta Bushe a Michaila Gorbačeva na Maltě na začátkuprosince 1989, hrála nepochybně hlavní roli v ustavení nového vztahu vzájemnédůvěry a spolupráce mezi dvěma vůdci a velmocemi, které reprezentovali.. Ovšem,tato schůzka se dá správně ohodnotit pouze v kontextu se schůzkou, která seodehrála prvního prosince téhož roku, a to mezi Gorbačevem a papežem JanemPavlem II.

Tato schůzka změnila veškerá pravidlainternacionální hry!

V roce 1945, jako reakci na námitku že byVatikán mohl protestovat proti některým rysům sovětské politiky, Stalin řeklironicky: „Kolik divizí Vatikán má?“ Bylo to zřejmé uznání síly 900 milionůKatolíků po celém světě, co přimělo Gorbačeva aby uzavřel mír se současnýmpapežem. Podle názoru Josefa Sobrana, fejetonista a starší editor „NationalReview:

Ta skutečná schůzka - ta, která si zasloužítitul „historická,“ - se neuskutečnila na Maltě, ale ve Vatikánu. Tam sesetkaly Moskva a Řím... Moskva byla na kolenou... Pan Gorbačev, pokřtěnýKřesťan, hovořil o papeži jako o „svatém otci, chválil papeže a jeho vliv navšechny víry.. Lidé jako Jan Pavel II, Lech Walesa a Michael Gorbačev .. jsouzakládajícími otci nového světového řádu... Proč učinil Gorbačev svou cestukterá nemá obdoby do Vatikánu, a ne do sídla Světové Rady Církví se sídlem vŽenevě? Ať nám to vysvětlí on sám. Po audienci u papeže, uchopil svou ženuRaisu za ruce - tento ateistický profesor „vědeckého Marxismu“ a řekl jí:Navštívili jsme tu nejvyšší náboženskou autoritu světa!“ „Autorita“ - a mockterá s ní jde ruku v ruce - je to čemu Gorbačev rozumí a chce použít.

Na rozdíl od dřívějších Kremelských vládců,Gorbačev už po měsíce jasně naznačoval, jak velikou důležitost náboženstvípřipisuje.. A proč také ne, uvědomíme-li si, že v Sovětském Svazu je přes 70milionů Křesťanů, plus dalších 74 milionů v jeho východoevropských satelitech..To se ještě nezmiňujeme o rostoucím počtu Muslimů a Buddhistů. Role, kterounáboženství formuje svět - je zřejmě veliká, a vůdce světového ateismu tentofakt hodlá využít.

 Kdyžpozval vůdce Ruské Ortodoxní Církve do Kremlu na velmi publikovanou schůzku, aslíbil větší náboženskou toleranci, požádal o ho podporu ve snaze o vnitřnízměny, a odsoudil veškeré minulé náboženské persekuce. Tato neobvyklá schůzkabyla na prvním místě televizního programu „Vremja,“ tvořila první stránkyPravdy a i jiných hlavních deníků toho dne.. Gorbačevův postoj vůči náboženství- zejména vůči Křesťanství - byl neuvěřitelný obrat od oficiální politikyKremlu. Jako vůdce země, jejíž oficiálním náboženstvím je „vědecký ateismus,“jeho svatou povinností bylo zničit všechny ostatní víry. A přesto ve své knize„Perestrojka,“ Gorbačev směle odhaluje svou sympatii pro náboženství a uznávájeho roli kterou musí hrát v zabezpečení míru a založení nového světovéhořádu.. Ta skutečnost, že jako dítě byl pokřtěný v Ruské Ortodoxní Církvi,znamená pro Gorbačeva málo, pakliže vůbec něco. Křesťanství je pro něj důležitépouze pro svou funkci jako důležitá přísada pro sjednocení vlastní země, pakEvropy a posléze celého světa..

Ve skutečnosti Gorbačev - zcela překvapivě -apeloval několikrát na ruské „křesťanské“ kořeny k ospravedlnění do jehozařazení do nové sjednocené Evropy.. Tato prohlášení mátla Západní experty naSovětský Svaz. Gorbačev se zdá být svolným s oživením „Křesťanství“ v SovětskémSvazu, protože to vidí jako podstatný krok směrem ku členství v E.U.! Píše vPerestrojce:

Někteří lidé na Západě se nás snaží vyloučitz Evropy. Takové pokusy nemohou však změnit geografické a historickéskutečnosti.. My jsme Evropané. Staré Rusko bylo spojené s EvropouKřesťanstvím, a rok 1988 označuje tisíc let od příchodu Křesťanství do Ruska..Děje se něco neskutečného! Vůdce světového Komunismu-ateismu, který se zavázalzničit všechna náboženství, nyní tvrdí, že Sovětský Svaz je křesťanskou zemí apodporuje růst Křesťanství! Nikdo se zdravým rozumem, by si takové nemožnéscénário nevymyslel! A přesto se před naším zrakem rozvíjí. Musí - aby senaplnila biblická předpověď. A je to právě tento fakt, který činí rozvoj těchtoudálostí tak důležitým a zároveň vzrušujícím pro Křesťana! .. Papež Jan PavelII projevil pozoruhodný souhlas s Gorbačevem již dlouho před jejich historickýmsetkáním v prosinci 1989. Navzdory převládajícímu ateismu ve Východní Evropě,po více jak 70 let, papež cítil, tak jako Gorbačev, jakou zásadní roli budehrát náboženství - a to zejména Křesťanství - při vytváření nového řádu světa.Jak oznámil Newsweek:

Drahokamem v papežově utopistické vizi je -sjednocená a pokřesťanštěná Evropa, táhnoucí se od Atlantiku až po Urál. Fázíčíslo jedna by bylo ukončení rozdílu mezi Východní a Západní Evropou. Fázečíslo dvě by potom bylo smíření mezi římskými Katolíky a ortodoxními Křesťanysovětského Východu... Tento „sen“ - jako první stupeň k novému světovému řádu,je sdílen jak papežem, tak i presidentem Sovětského Svazu. To musí být víc nežnáhoda! Co se odehrálo na jejich tajné schůzce v Římě, kde spolu mluvili ruskybez tlumočníků, není možné vědět. Ale co víme je, že jejich vzájemný „sen“počal dostávat formu krátce po jejich setkání.. V Římě, při řeči kterápřipravovala půdu, dva dny před historickým setkáním, označil Gorbačevnáboženství, „jako mocnou morální sílu, která perestrojce napomáhá.“ Otevřeněprohlásil, že „hledá morální sílu organizovaného náboženství jako spojence prorestrukturalizaci odcizené sovětské společnosti.“

Toto úžasné prohlášení hlavy Sovětského Svazubylo pragmatické přiznání že ateismus, oficiální víra Ruska, totálně zklamalpři podchycení národa, zatím co náboženství, surově potlačované a opovrhovanépo 70 let, rozmnožovalo své přívržence.

Užaslý tisk oznámil:

Při potvrzení nového oficiálního pohledu nanáboženství v národě, který byl agresivně ateistický, Gorbačev řekl papeži, žepřívrženců mnoha věr, Židů, Muslimů, Buddhistů a Křesťanů, žije dnes vSovětském Svazu. „Všechny z nich mají právo uspokojovat jejich spirituálnípotřeby. Již velmi brzy bude adoptován zákon o svobodě svědomí...“

Na oplátku papež dal své požehnání krestrukturalizaci sovětské společnosti pod Gorbačevovým programem, nazvanýmperestrojka. Tato „restrukturalizace“ už přinesla nevídané množství televizníchprogramů bohoslužeb, otevření 3000 kostelů za posledních devět měsíců, a oslavaortodoxní mše v kapli Nanebevzetí, která je uvnitř Kremlu - poprvé od r. 1918.Asociace Náboženských Novinářů pojmenovalo Gorbačeva „náboženským novinářem“roku 1989, a nazvalo schůzku s papežem „nejdůležitější náboženská novinovázpráva roku 1989.“

Tito dva vůdcové, kteří jsou popsáni vnovinářských zprávách jako „dvě nejdůležitější osobnosti na dnešním světovémjevišti,“ se dohodly nastolit diplomatické vztahy a oficiální spojení meziSvatou Stolicí a Kremlem které byly přerušeny v Revoluci 1917.. Není pochyb, žetoto nové partnerství mezi papežem a Gorbačevem má za svůj cíl sjednocený svět -nejenom politicky, ale také nábožensky. Důležitost tohoto se nedá přecenit.Papež a Gorbačev nejsou jediné světové osobnosti, které vidí „náboženství“ aspeciálně „Křesťanství“ jak hrají klíčovou roli při formování nového světovéhořádu. Jak už jsme viděli, dalším je československý president Václav Havel.Robert Muller, bývalý asistent Generálního tajemníka OSN, který nedávno odešelna penzi, prohlásil: Dospěl jsem k pevnému přesvědčení, že náš budoucí mír,spravedlnost a uspokojení a harmonie, nebude záviset na vládě světové, ale nabožské nebo kosmické ... mým velkým osobním snem je vytvořit mohutnou aliancimezi všemi hlavními náboženstvími a OSN. .. Když hovořil o hlubokýchekonomických nesnázích, které sužovaly Sovětský Svaz, navzdory „pětiletkám,“ sovětskýekonom Stanislav Šatalin prohlásil, že „spirituální a morální obroda jepotřebná, aby dělníci vykonávali svou práci.“ World Press Review napsal:

Aby se Rusko mohlo připravit na připojení sek evropské společnosti, budeme muset dovolit, aby křesťanské náboženství znovuzabralo popředí života. Protože Rusko je v základu hluboce křesťanská země, ato je ta hlavní pověřovací listina k evropskému statutu.

Pojednou každý sekulární vůdce prohlašuje, žene pouze náboženství, ale Křesťanství je klíčem k sjednocení Evropy! Proč jetomu tak? Jelikož Antikrist se bude vydávat za Krista, , jeho přívrženci„Křesťané,“ a jeho světové náboženství, musí být zkorumpovaná forma„Křesťanství.“ Není to jen papež, který volá po „spirituálně sjednocenéEvropě,“ ale velký počet dalších osobností se hlásí ke stejnému názoru.Ortodoxní vedoucí disident Alexandr Ogorodnikov předpovídá „druhépokřesťanštění“ Ruska. Zdá se, že tento proces už začal, pod smělým vedenímGorbačeva - jak se také stát muselo.. To ovšem neznamená to, co si většinaKřesťanů pod tím představuje! ...

Evangelíci se cítí povzbuzeni novounáboženskou svobodou zavedenou do Sovětského Svazu Michailem Gorbačevem. Apravda - nemělo by se šetřit snahou po využití této svobody - pokud trvá -rozšiřovat evangelium jak to jen jde. Nemusí to trvat dlouho! Mnohoevangelických vedoucích je zamilováno do papeže Jana Pavla II. Údajný Americkýexpert na rodinu (pozn. překlad. James Dobson, který vydává „Focus on theFamily“) považuje papeže za „nejvýznamnějšího náboženského vůdce, který sezmiňuje o Ježíši Kristovi.“ Jsou další kteří věří, že on učí evangelickouzprávu, která má obrátit svět ke Kristu.. Ve skutečnosti ani papež, aniGorbačev nemají tu nejmenší sympatii pro „znovu-zrozené“ evangelickéKřesťanství, které papež veřejně zesměšňuje, a své ovečky před ním varuje!Zatím co povzbuzuje dialog s Buddhisty, Muslimy a Hinduisty, papež varujeKatolíky aby se nedali „svést protestantskými fundamentalistickými sektami.“Faktem je, že jak pro papeže, tak i pro Gorbačeva „Křesťanství“ znamená římskýKatolicismus! Ten byl - „shodou okolností“ - oficiálním náboženstvím ŘímskéhoImpéria. Náboženstvím, které musí obnovit svůj status před příchodemAntikrista!

V té stejné době kdy se pokládají základy propolitické oživení Římského Impéria, se děje něco, co má stejnou důležitost.Církev a „Křesťanství“ starého Říma před našima očima oživuje s požehnánímvůdců světových náboženství - a dokonce i protestanských vůdců! Krátký pohleddo historie nám pomůže pochopit, že to co se stalo s Křesťanstvím zaKonstantina - děje se opět dnes.. Staré Římské Impérium bylo pluralistickouspolečností - něco o co se snaží jak Gorbačev, tak i papež. Každé náboženstvíbylo tolerováno. Byla pouze jedna výjimka: Křesťanství, které svým vlastnímučením odsuzuje každé jiné náboženství světa! Křesťané byli nenáviděni,pronásledováni a i zabíjeni. Ne snad proto, že věřili v Krista - ale proto, ževěřili pouze v Krista! To byla ta víra, kterou Petr tak odvážně vyhlásilrabínům v Jerusalému - které židovské náboženské vůdce tak rozzuřilo, že serozhodli zabít všechny apoštoly:

„.. vězte vy všichni, i celý Israel. Stalo seto ve jménu Ježíše z Nazareta kterého jste ukřižovali, a kterého Bůh vzkřísil zmrtvých.

Mocí Jeho jména zde před vámi stojí tentočlověk. V nikom jiném spása není - není jiné jméno pod nebem, které by vásspasilo...“ (Skutky 4:10-12).. Ta stejná víra vyvolávala nenávist a opovržení iu pohanských vůdců. Římané byli přesvědčeni, že křesťanský „ateismus“(odmítnutí pohanských božstev), vyvolalo hněv bohů na celé Impérium. Křesťané„opustili náboženství svých předků“ .. přijali „židovský mýtus,“ a z„kriminálníka“ (Ježíše) udělali hrdinu... Právě tak jak si kdysi římští císařiuvědomili, že pronásledování Křesťanů je marné, tak i Gorbačev přišel kestejnému přesvědčení, Prohlášení Tertuliána „krev mučedníků, je sémě Církve“bylo hlubokou pravdou. Císař Konstantin rozhodl, že aby se dala Evropasjednotit, Křesťané musí mít svobodu uctívat tak, jak chtějí.. Gorbačev zřejmědošel ku stejným názorů pokud se to týkalo Sovětského Svazu a světa. SovětštíKřesťané by si měli připomenout historii!

Geniální vojevůdce Konstantin také pochopil,že bez náboženské harmonie není politické jednoty. Ovšem, dosáhnout tohotocíle, by vyžadovalo spojení mezi Pohanstvím a Křesťanstvím. Jak se to mělouskutečnit? Impérium potřebovalo ekumenické náboženství, které by oslovilokaždého občana této mnohokulturní společnosti. Dát Křesťanství oficiální statusještě nezaručilo vnitřní mír Impéria. Křesťanství muselo projít takovoutransformací, aby i Pohané mohli „konvertovat,“ aniž by se museli vzdát starýchvěr a rituálů!!

Konstantin sám byl pravým příkladem tétoúčelovosti. Adoptoval Krista, jako nového boha, který mu dal vítězství vrozhodující bitvě u Milviánského Mostu v r. 312 a přivedl tohoto boha domů jakovítězného dobyvatele. Ovšem jako císař, pokračoval ve své funkci jako „PontifexMaximus“ imperiálního pohanského kněžstva známého pod titulem „KolejPontifikátu.“ I když na jedné straně dotoval stavby křesťanských chrámů, nadruhé straně podporoval chrámy pohanské. Jako „křesťanský“ císař, bylKonstantin automaticky hlavou „de facto“ křesťanské církve a tuto církev svedlsliby moci. Tak počalo ničení Křesťanství a tento proces stvořil římskýKatolicismus, jak jej známe dnes. Satan nabídl Kristovi všechna královstvísvěta, bude-li se mu klanět a bude-li ho uctívat. Ježíš pochopitelně odmítl.Konstantin nabídl - pro své vlastní cíle - spoluvládu církvi, která bylavyčerpaná pronásledováním - a církev svodu podlehla.. Jak historik Will Durantvysvětluje:

Konstantin aspiroval na absolutního monarchu;taková vláda by získala z náboženské podpory ....

možná, že by taková nádherná organizacebiskupů a kněžstva se mohla stát prostředníkem k usmíření, sjednocování, kvládnutí? Konstantin během své vlády zacházel s biskupy jako se svýmipolitickými poradci; svolával je, předsedal nad jejich sněmy, a souhlasilprosazovat všechno, na čem se jejich většina rozhodla. Skutečný Křesťan je vždynejprve Křesťanem, potom státníkem! U Konstantina tomu bylo naopak -Křesťanství bylo pro něj prostředkem, ne cílem.. „Křesťanství“ se staloprostředkem téměř pro každého. Být „Křesťanem“ bylo životně důležité prokaždého, kdo chtěl mít úspěch v obchodě, politice, dokonce i v armádě. A tak sestalo mnoho lidí „Křesťany“, jen pro výhody, které „Křesťanství“ poskytovalo.Byl to problém, kterého byla církev ušetřena v dobách, kdy Křesťanstvíznamenalo pronásledování, a i případnou smrt. Teplá místa v duchovní sféře - odkněze k biskupovi, kardinálovi a i k papeži připadla tomu, kdo nabídl nejvíce.Augustin si stěžoval na tento zničující vliv na Křesťanskou církev:

„Člověk, který vejde (IV století) do kostela,uvidí tam opilce, lakomce, podvodníky, hazardní hráče, smilníky a svůdníky,lidi kteří nosí amulety, klienty čarodějníků, hvězdopravce.. Je třeba vědět, žetento dav, který plní kostely na křesťanské svátky, plní divadla na svátkypohanské...

 A tak„Křesťanství“ Římského Impéria, které je známé pod názvem římský Katolicismus,a jehož hlavou je papež, není to stejné jako biblické Křesťanství ranné církvea mučedníků.. Namísto toho to bylo římské Pohanství, pod nátěrem křesťanskéterminologie a formy.. Durant píše:

Když Křesťanství ovládlo Řím, celá strukturapohanského chrámu, titul i háv hlavy - Pontifex Maximus-e, uctívání VelkéMatky, spousta utišujících božstev, pocit nadpřirozené přítomnosti, radoststarých festivalů, a nádhera dávných ceremoniálů - prošla - jako mateřská krevdo nového náboženství a dobytý Řím si podmanil svého dobyvatele.

 Zatímco Křesťanství obracelo svět, svět obrátil Křesťanství!

Jako hlava církve, si Konstantin přisvojildva nové tituly jako dodatek k pohanskému Pontifex Maximus: „Vikář Kristův“, a„Biskup biskupů“ .. Titul „Vikář Krista“ je zajímavý. Slovo „vicar“ pochází zlatinského „vicarius.“ Řecký equivalent tohoto slova je „anti“, jako ve slověAntikrist. Použijeme-li řečtinu, potom Konstantin, jako „vikář Krista,“ bylAntikristem právě tak, jako jsou všichni papežové - nesou stejný titul..Antikristem bude nový Konstantin, hlava obnoveného celosvětového ŘímskéhoImpéria, zatím co papež bude jeho asistentem - druhá bestie v Apokalypse 13.Ranná protestantská církev jednoznačně nazývala papeže Antikristem - ne kvůliherezím Říma, ale protože životy mnoha papežů ilustrovaly Antikristovo zlo.

Víc než jeden papež „uvolnil“ „Petrův trůn,“když byl zabit žárlivým manželem, který ho přistihl v posteli se svoumanželkou. Dokonce i katoličtí historikové připouštějí, že mnoho z papežů bylinelidská monstra, jaká kdy po zemi kráčela. V knize „Vikáři Krista“, JezuitaPeter de Rosa nám připomíná, že papež za papežem vyvolávali zmatek, zabývali sevraždami, drancováním, znásilňováním, krvesmilstvem, a korupcí nejhoršíhodruhu. Jejich odporné životy jsou skvrnou na stránkách historie. Je výsměchem,nazývat tyto bezostyšné perverty jako „Vaše Svatost“, nebo „Vikář Krista“... Ikdyby všichni papežové byli vzorem čistoty a ctnosti, i tak by bylo výsměchemtvrdit, že představují nepřerušenou „apoštolskou posloupnost“ zpět až kPetrovi. Takový koncept je v Novém Zákonu zcela neznámý. Ale i kdyby tomu takbylo, bylo by nutné pro každého papeže - jako vlastníka autority údajněpředávané od Petra, aby předal osobně tuto autoritu svému nástupci.

Ale papežové si své nástupce nevolili, (právětak si je nevolí dnes)tím méně aby na ně položili své ruce a touto autoritou jepověřili.. Stalo se zvykem, že papežové byli voleni občany Říma - občany, kteříměli vlastní sobecké zájmy na tom či onom kandidátu. Taková volba by těžkomohla být nazvána „apoštolskou posloupností“ a není také v Římě dnespřijatelná. Někteří papežové byli svrženi rozzlobeným davem v protestu protijejich neuvěřitelnému zlu. Někteří byli ustaveni nebo svrženi králi či císaři.Politická účelnost, nebo bohatství a vliv kandidáta často určovala, kdo papežembude. „Apoštolská posloupnost? Nesmysl!

Jako odměnu za jejich loayalitu, Konstantinobdařil papeže (úřad, který on sám vytvořil), aby tak „vylepšil“ použití církvepro dobro Impéria. třemi náboženskými tituly Byl to Konstantin, který rozhodl,že když je Řím hlavním městem Impéria, římský biskup bude duchovní hlavoucírkve. Do té doby neexistoval „papež“ - pouze biskupové se stejnou autoritou,kteří řídili regiony: Řím, Antioch, Alexandrie, Jerusalém a Konstaninopolis. Odtéto chvíle papežové těsně spolupracovali v administrativě Impéria. Ty třitituly, které jim Konstantin udělil, používají papežové až podnes.. Zatím co vpočátku bylo Římské Impérium totálně pohanské, „Křesťanství“ se nakonec stalojeho oficiálním náboženstvím. Vlastně to bylo „Křesťanství“, které dalo Impériujednotu, a drželo jej jak kulturně, tak i nábožensky. Když se, později Impériumrozpadlo politicky pod náporem Barbarů, udržovalo se stále nábožensky stálevytrvalou přítomností římsko katolické církve se svou geniální směsí Pohanstvía Křesťanství stále se sídlem v Římě. ..

Nakonec to byli papežové, ke kterým vzhlíželsvět středověku, pro vedení v té - tak dlouho očekávané obnově Římského Impéria- kterou si každý představoval jako příchod „starých dobrých časů.“ Nikomu alena mysl nepřišlo - ani papežům, ani teologům - že obnovení Impéria bylo v Biblipředpověděno jako zlo, které se přihodí v době „posledních dnů, na které padneBoží Soud. Ignorance biblických předpovědí stále převládá mezi Katolíky - ataké počet Protestantů, kteří tomuto subjektu rozumí, se zmenšuje.. Podobnostmezi Konstantinem a Gorbačevem je - při nejmenším - fascinující! Gorbačevukázal svým soudruhům mnohem lepší cestu jak zničit církev: Dejte jí stejnousvobodu jakou má na Západě, a přijměte ji jako partnera k řešení problémůstátu. Sdílejte s ní „království světa“ právě tak, jako to udělal Konstantin.Namísto ateistického vymývání mozků, nová taktika je mnohem jemnější aefektivnější. ... Gorbačev se zdá mít na mysli stejné „Křesťanství“ jakoKonstantin - a v zásadě pro stejný účel. Ovšem on nepotřebuje vytvořit nové„Křesťanství, protože to už zde existuje - bylo vytvořeno Konstantinem před1600 lety v minulosti. A dnešní vliv vykonávaný hlavou římského „Křesťanství“zdaleka přesahuje hranice bývalého Impéria, což dělá z papeže ideálníhopartnera pro Antikrista ve vládě nad tím, co bude jednou království Temna. Tatoúvaha nemíní prohlásit Gorbačeva za Antikrista, a Jana Pavla II za FalešnéhoProroka - ale takový obraz se definitivně vynořuje - ať už tuto roli budou v„posledních dnech“ hrát tito dva, nebo jiní. Poslední kusy skládačky počínajído sebe zapadat přesně podle biblické předpovědi... Podle US News & WorldReport, papež Jan Pavel II má každý týden diskuse s presidentem G.Bushem a takés Michailem Gorbačevem. Fakt, že papež je téměř univerzálně považovaný zanáboženského vůdce světa nabírá na důležitosti, jak tak vidíme nástup k oživeníŘímského Impéria. Některé politické osobnosti se přidávají k názoru bývaléhonáměstka Generálního Sekretáře OSN , Roberta Mullera, aby se papež dostavil nashromáždění OSN a promluvil „za všechna náboženství a spirituality“ tétoplanety... Celkový obraz se stává jasnější a jasnější.. A také hrozivější..._____________ * ______________

10. „Babylónská děvka.“

 OHROMNÝ CHRÁM ISLÁMU - Dome of the Rock“ je postaven na místě,odkud Mohamed - údajně vystoupil do sedmého nebe na okřídleném koni, který měltvář ženy. Chrám zabírá přesně střed chrámové hory v Jerusalémě, jeho zlatákulatá věž dominuje panoramatickému obrazu starého města z Olivetské Hory, ajeho existence blokuje israelskou vytouženou rekonstrukci Šalamounova chrámu.Když vejde dovnitř, návštěvník je oslněn nádherou nablýskaných mramorovýchpilířů a množstvím ruční práce ozdobného vykládání ve složitých arabskýchvzorech.

Návštěvník se nikdy nezbaví úžasu z velikostia krásy tohoto třetího nenejsvětějšího místa muslimských svatostánků.. Nedávnojsme, potom co jsme ztrávili nějaký čas v Israeli, letěli jsme přímo do Říma. Ajak jsme tak jeli kolem kolonády, která vroubí to úžasné náměstí předkatedrálou, uvědomil jsem si, že představa, která mi utkvěla v mysli zdřívějších návštěv, zdaleka neodpovídala ohromným rozměrům a klasické nádheřetohoto místa. Jerusalémský kopec Chrámu byl jako trpaslík ve srovnání s NovýmJerusalémem římského Katolicismu. Zde bylo ústředí církve, která prohlašovala,že převzala postavení a úkol semena Abrahámova a stala se tak Božím královstvímna zemi, a která odmítala přiznat Israeli oficiální uznání.. Když jsem vešel dobaziliky, počal jsem ji bezděky srovnávat s muslimským svatostánkem, který jsemnedávno navštívil. Uvědomil jsem si, že žádné srovnání možné není! Půl tuctutakových muslimských chrámů by se vešlo do chrámu svatého Petra! A co se krásytýče - bezpočet soch od takových mistrů jako byl Michelangelo - nekonečnémozaiky připomínající biblické příběhy - ohromná, sluncem zalitá barevná okna,to vše mi vzalo dech! Jak jsem tak zíral v úžasu na to nevyčíslitelnébohatství, pochopil jsem něco, co řekl apoštol Jan, když dostal vidinu moci abohatství této církve: „Velice jsem užasl, když jsem ji spatřil.“

Bylo to něco víc nežli materialismus asensualita, co Jana překvapilo - byla to nepochopitelná spirituální korupce. Žeby Křesťané prvního století, nenávidění a pronásledovaní celým světem - by semohli transformovat do centrálně kontrolovaného impéria náboženských perverzípod maškarádou zástupce Krista. To bylo něco, co Jana šokovalo! Jeho vize bylaúžasně přesná, jak následující verše prozrazují:

 „Ukáži ti soud nad tou velkou děvkou, která sedí na mnoha vodách,a se kterou smilnili králové světa. ..... a viděl jsem ženu, sedící na dravébestii nachové barvy, plné rouhavých jmen, která měla sedm hlav a deset rohů... Na čele měla napsáno jméno: Tajemství, Babylón Veliký. Viděl jsem tu ženuzpitou krví svatých a krví svědků Krista.. Těch sedm hlav je sedm pahorků, nakterých ta žena sedí, ... A žena, kterou jsi viděl, je to veliké město, kterévládne nad králi země. (Apokalypsa 17:1-3,5,6,9,18). Bůh vždy nazýval nevěrusvého lidu vůči Němu „spirituálním smilstvem.“ Klanět se modlám a uctívatjakéhokoliv boha kromě Boha, je jeden z největších hříchů. Jeremiášova obžalobaJudeje byla“ páchání smilstva s kameny a dřevem“ (modly). (Jeremiáš 3:9). -obžaloba sdílená i jinými proroky, nám osvětluje Boží náhled na Pohanství..

Tento standard je porušený chválou Hiduismu,Buddhismu a jiných Janem Pavlem II. , jak už to bylo po staletí směsí Pohanstvía „Křesťanství“ v římsko katolické církvi, kterou on vede.

To že tato žena je nazvána děvkou, kterásmilní, jí identifikuje jako falešnou církev, na rozdíl od „nevěsty, ženyBeránka.“ Pravá církev by se dopustila cizoložství, kdyby se spojila sbezbožnými králi - což falešná církev děla.. Že tato nádherně oblečená žena jenazývána děvkou, poukazuje na to, že o sobě tvrdí, že je tou pravou církví..Ale ona se prodala, kšeftujíce s předstíranou spirituální autoritou a vyměnilasvůj vztah s Kristem, za podíl v královstvích tohoto světa... Totožnost této„děvky“ je nad jakoukoliv pochybnost! Ona je město, stojící na sedmi kopcích(nebo pahorcích.) Zatím co Řím není jediným městem takto situovaným, byltradičně známý jako město postavené na sedmi pahorcích. Je také městem, kterésplňuje další kritérium: „se kterým králové země prováděli smilstvo“ a „kterévládne nad králi země.“ Není to politický Řím, ale Vatikán jehož celosvětovámoc a vliv působí na národy až dodnes. Mnoho z jeho nespočítatelného bohatstvíuvnitř Vatikánského Musea a Sixtýnské Kaple bylo darováno papežům vládci mnohanárodů, kteří vstoupili s Vatikánem do nečistých vztahů.. Toto smilstvo budehrát důležitou roli v přípravě světa pro Antikrista. Může se jednat pouze ořímsko katolickou církev! Žádná jiná církev nepožívala - ani vzdáleně -takového vlivu nad zemskými vládci. Papež přijímá a žehná stálý proudpřicházejících hodnostářů, včetně teroristů, jako je Yasser Arafat advokát násilnýchrevolucí, jako Nelson Mandela. Papež je zřejmě tou nejvlivnější osobou na zemi.V předvečer své schůzky s Gorbačevem navrhl papež „zřízení stálých svazků sKremlem.“ Hlava křesťanské, té „jediné pravé církve,“ navrhuje trvalý svazek svůdcem světového ateismu a Komunismu? Je vidět, že ekumenické lži nemajíhranic! Papež znovu demonstroval, že římsko katolická církev je tou „velkouděvkou.“ Jak by se mohly nazývat „svazky“ Kremlu s Katolíky, než „smilstvo skráli země?“ Rozsah klamu na obou stranách je vidět z následujícího prohlášenímluvčího Kremlu, Gennady I. Gerasimova, když tlumočil sovětské nadšení zpartnerství s Vatikánem:

Křesťanské hodnoty jsou hodnoty lidské, ajsou stejné jako socialistické (komunistické) hodnoty.“

Proč by si chtěli světoví vládci skočit dopostele s Vatikánem? Uvědomují si totiž, že papež má takovou moc, která je vmnoha ohledech větší, než ta jejich.

Není to pouze 900 milionů Katolíků a jehonezměrné bohatství co je příčinou udržování přátelských vztahů s římskokatolickou církví; je to proto, že občané Vatikánu se nalézají - ve velkémpočtu v téměř každé zemi. A ti vytvářejí mezinárodní síť, která zasahuje dosamých center světové moci.. Jsou tyto miliony Katolíků, z každé národnostivěrní? Jistě, někteří mohou kritizovat své duchovenstvo, ale - hluboko ve svéduši - každý Katolík stále věří, že církev má klíče od nebeské brány, a bezjejí laskavosti na něj čeká jen peklo.. A tak moc, kterou Vatikán drží svépoddané, je mnohem větší, než jakou má kterákoliv sekulární vláda na svýmiobčany. Když přijde čas volby - není pochyb o tom, kterým směrem ta skutečnávěrnost zamíří.

Není proto překvapující, že všechny většínárody světa - včetně USA - mají své vyslance ve Vatikánu, právě tak, jako jemají v jiných zemích světa. Když chtěl Gorbačev udělat mír se Západem, jehoprvní bylo zřídit vztahy s Vatikánem. Tento fakt hovoří za knihu! Will Durantneskrývá svůj obdiv, když vysvětluje, jak církev zdědila svou moc odrozpadajícího se Římského Impéria - moc, která bude mnohem větší až budeImpérium oživeno:

Otěže a um vládnout předalo umírajícíImpérium novému, potentnímu papežství. .. armády státu vystřídali misionářicírkve, kteří se šířili všemi směry podél římských cest; a buřičské provincie,tím že přijaly Křesťanství, opět uznaly suverenitu Říma. .. Během dlouhého bojeVěku Víry, autorita starodávného města vytrvala a rostla, až v Renesanci sestará klasická kultura zdála povstat z hrobu, a nesmrtelné město se opět stalocentrem a vrcholem lidského života, bohatství i umění. Když potom, v roce 1936oslavil Řím 2689 let od svého založení, mohl se podívat zpět nanejimpozantnější kontinuitu vlády a civilizace v historii lidstva. Nechť sezdvihne opět....

Durant si neuvědomuje, že Bible předpovídáopětné oživení Impéria, kde bude vládnout Antikrist, čímž přivodí Boží soud nacelé lidstvo, který bude končit v Armageddonu. Že tato Záhada-Babylón budeztělesňovat stejné manželství Bábel-Babylonského Pohanství s „Křesťanstvím“,které starodávný Řím vytvořil pod Konstantinem, je zcela jasné. Církev, kterouzaložil Kristus, se nazývala „ekklésia“ v Novém Zákoně, což znamená „ti, kteříbyli povoláni“, povoláni ze světa, k nebeskému občanství. „Kdybyste byli ztohoto světa, svět by vás miloval“.. řekl Kristus učedníkům. „svět miluje tysvé; ale jelikož z tohoto světa nejste, já jsem vás vyvolil ze světa, svět vásnenávidí. .. Když perzekvovali mne, budou také perzekvovat vás...“ (Jan15:19-20)

Kristův slib pronásledování věrných byl vícnež pravdivý, během prvních třech století Křesťanství.

Církev však rostla navzdory mučednictví azahrnovala deset procent populace. Pak přišel Konstantin, který dal Křesťanůmstatus ve světě - a to je zkorumpovalo. Církev, která zasnoubena Kristovi jakočistá panna (2 Korintským 11:2), měla vyčkávat Jeho příchodu, kdy by ji vzal doOtcova domu na nebeskou svatbu, počala hrát děvku se světem. Brzy se stala tímzlem, kterému se oddala. „ZÁHADA, BABYLÓN VELIKÝ, MATKA DĚVEK.... Po staletí tobude „Křesťanství“, které svět uvidí....

Když Řím podlehl barbarským armádám, církevtruchlila - ale ze sobeckých důvodů. Papežové, které Konstantin ustavil, velmičasto potřebovali pro svou ochranu větší armádu, než jakou si mohli dovolit.Naděje na Krista, vracejícího se pro ty své, byla pohlcena v pozemskýchambicích, kterým by těžko mohl pomoci „nastav druhou tvář!“ Zapomenuta bylataké Jeho slova „Mé království není z tohoto světa; kdyby bylo z tohoto světa,potom by mojí služebníci bojovali.“ (Jan 18:36). Království papežů z tohotosvěta bylo, a potřebovalo ozbrojený konflikt. Scházeli jim jejich partneřicísařové a tak toužili po obnovení Římského Impéria, aby „Boží království“mohlo být na Zemi rozšířeno. Papež Innocent III ve svém projevu vyjadřuje, coby takové partnerství znamenalo:

 Situace světa, který je v rozvalinách, by se zlepšila naší(papežskou a císařskou) pílí a pečlivostí - protože papežská autorita akrálovská moc - jsou k tomuto účelu postačující...

V naději že obnoví toto, tak dlouho očekávanéimperiální oživení, papež Lev III, kterému dav vyrval oči z pomsty za jehonesnesitelnou tyranii a zlo, dotápal se po bok Charlemagne-ho, položil na jehohlavu korunu, a prohlásil ho za císaře! Byl to Boží Hod vánoční r 800 A.D. Králse účastnil mše v římské katedrále. Servilně slibujíc svou věrnost, papežklečel před králem, jehož ochranu zoufale potřeboval. I když před ním klečel,papež zároveň demonstroval autoritu udělat Charlemagne-ho císařem. I kdyžChalemagne papežem opovrhoval, přijal tento nový titul, příštích 40 let strávilv čele své nájezdné armády a rozšiřoval „Boží království“ vojenskou silou.Charlemagne vysvětlil toto aranžmá mezi papežem a císařem : „Je na naší straně,abychom bránili železnou rukou svatou církev Kristovu kdekoliv - před vnějšímútokem Pohanů a nájezdy nevěřících. .. Je to na nás abychom, nejsvatější Otče,pomáhali s našimi armádami - s vaší rukou pozdviženou jako ruka Mojžíše.“

Nikdo v těch dobách nezpochybňoval tvrzenícírkve, že mimo římsko katolickou církev není žádné spásy.

Bez svátostí, které udělovala pouze katolickácírkev, nikdo do nebe nemohl jít. Civilní vládci, jakkoliv mocní, se chvěli připohrůžce exkomunikace. A tak římský Vatikán , tak jak ho Jan viděl ve své vizi,vládl nad králi země - a vládne tak podnes, i když nenápadněji - jak toGorbačev nepřímo naznačil. Kdo by si pomyslel na konci prvního století když Janpsal poslední knihu Bible, že církev, tak nenáviděná a pronásledovaná, budevládnout Impériu? A přesto se to stalo. Zde máme další, pozoruhodnou předpověď,jejíž splnění dává další evidenci o spolehlivosti Bible. Do Reformace si zřejměnikdo nepovšiml tu zřejmou skutečnost, že římsko katolická církev pomalu veskutečnosti formovala vizi, kterou dal Janovi Kristus. Zmínili jsme se orostoucí evidenci skutečnosti, že Římské Impérium se obnovuje. Není o nic méněnápadné, že římsko katolická církev začíná získávat bývalou důležitost a žebude hrát důležitou roli, až se počne odvíjet scénário „posledních dnů.“ VJanově vizi to je - alespoň na čas - žena jedoucí na zvířeti, kteráreprezentuje jak obnovené Římské Impérium, tak i Antikrista. Někteří studentiBible tvrdí, že ta žena je přebudovaný Babylón v Iráku. Navrhují, že Irák„pojede na zvířeti“ tím, že bude kontrolovat většinu nafty, a tím vykonávatnátlak nad Antikristovým evropským impériu. Právě naopak! Antikrist je takmocný, že nikdo s ním válčit nemůže (Apokalypsa 13:4-7). Kdyby se mu zachtěloarabské nafty, prostě si ji vezme. A bude uctívaný všemi na zemi - včetněArabů. Neuvěřitelné? Uvidíme, jak se to může stát. V žádném případě zrestaurovanýBabylón v Iráku - Husseinův Disneyland v poušti, nesouhlasí s Janovým popisemté ženy. Ta je „opilá krví mučedníků Ježíše Krista“ (Apokalypsa 17:6). a „v níbyla nalezena krev proroků, a svatých, a všech z nich, kteří byli na zemizabiti.“ (18:24). Téměř milion mučedníků zemřelo katolickou Inquizicí jen veŠpanělsku, Francii a Holandsku. Přesto fráze „všichni kteří byli zabiti nazemi“ poukazuje na to, že Jan viděl zlo a modlářství, které přicházelo zBabylónu, a vrcholí ve falešné církvi posledních dnů. To bude zahrnovat všechnanáboženství pod vedením papeže v Římě. Že tento Babylón posledních dnů jepopisován jako žena, identifikuje ji opět jako římsko katolickou církev, prokterou žena „Panna Marie“, je dominantním božstvím. I když to mnoho Katolíkůbude popírat, ona převzala místo Boha a Krista.

Zdá-li se vám být přehnanou myšlenka, že„Marie“ je hlavním božstvem Katolicismu, zamyslete se nad výňatkem z klasickéknihy „The Glories of Mary“, přijatou Vatikánem, napsanou kardinálem Alphonsemde Liguori:

Padá a je ztracený ten, kdo se neuchýlí kMarii. .. Budeme vyslyšeni rychleji, uchýlíme-li se k Marii a budeme volat jejísvaté jméno - než kdybychom volali ve jménu Ježíše Krista. .. Mnoho věcí žádámeod Boha, a nedostaneme je; požádáme-li Marii, obdržíme je .. ona je dokonce iKrálovnou Pekla.. Veškerá moc je Ti dána - jak na nebi, tak i na zemi .. najejí rozkaz všichni poslouchají - i Bůh. Bůh umístil celou církev pod dominanciMarie.. Optáte-li se Katolíka, proč se modlí k Marii, většina z nich odpoví, žeto nečiní - že pouze žádají o přímluvu tak, jako když Protestant požádápřítele, aby se za něj modlil. Ale modlitby jsou zamířené na Marii, o všechno,včetně zabezpečení, až po odpuštění hříchů a věčnou spásu. Oficiální modlitbylze nalézt v takových doporučených publikacích jako „Devotions in Honor of OurMother of Perpetual Help.“ Na zadní straně je psáno: Žádné dítě Marie nenínikdy ztracené. Jak se stanete „dítětem Marie“? Je to lepší, než být dítětemBoha? Následující je typické pro knížky modliteb a chválení Marie:

„Ó Matko věčné pomoci, Ty uděluješ všechno,co Bůh dává nám, ubohým hříšníkům. Přijď tedy k naší pomoci...nejdražší Matko..Do Tvých rukou skládám mou věčnou spásu, a Tobě svěřuji svou duši . Protožekdyž mně ochraňuješ Ty, drahá Matko, nebojím se ničeho: ne mých hříchů, protožeTy pro mne získáš pardon, ne ďáblů, protože Ty jsi mocnější, než celé Peklo,ani dokonce Ježíše, mého Soudce, protože jednou, jedinou modlitbou od Tebe,bude usmířen.. Jen jedné věci se bojím, abych - v hodině pokušení bych opomnělk Tobě volat a tak zahynul na věky.. Získej pro mne, tedy, odpuštění mýchhříchů....“

Taková je falešná a modloslužebnická MarieKatolicismu - urážka Boha a Marie Bible. Ona sama hledala odpuštění hříchů aspásu, které Kristus zajistil svou vlastní krví, a On je zdarma rozděluje všem,kteří Mu uvěří. Je vyobrazený jako nepřátelský Soudce, který by nás odsoudil,nebýt Marie a její přímluvy! Jak ohavné! A přesto je čím dál více Protestantů,kteří se spojují s katolickou církví k „evangelizaci světa“ do roku 2000.Katolické dogma o Marii v Bibli nenajdete. Bylo rozvíjeno během staletí, jakcírkev vyráběla své mimobiblické učení. „Marie“ byla vyzdvihována víc a více,zatím co Kristus byl stále méně důležitější.

Žádné odmítnutí Krista není tak ďábelskyvychytralé, jako vypočítavé snižování Krista v římsko katolické tradici, vejménu pravého Křesťanství! Typické katolické noviny z konce 1990 připomínajífarníkům:

Marie, jak říká litanie, je „ÚtočištěmHříšníků,“ a „Nebeskou Branou.“ A je také „Nebeskou Branou“ pro ubohé duše vOčistci; za ně bychom se měli k ní modlit.. Svatý Bernard napsal: „Žádnýhříšník, jakkoliv veliký je ztracený, ochraňuje-li ho Marie...“ Slova kmeditaci na týdny.. Církev se modlí: „ Skrze Pannu Matku Boží, nechť nám Bůhudělí spásu a mír...“ Denně bychom se měli modlit ke Královně Míru za mír, vnašem rozháraném světě.“ Potřebujeme její ruku, aby nás vedla podél temné cestyživota....

 Vesrovnání s Marií, je Ježíš Kristus podřízenou osobou. Téměř vždy je zobrazovanýjako bezmocné dítě na jejích ňadrech, malé dítě, držící se Marie za ruku, neboneživé tělo, ležící přes její kolena, jako v Pietě, od Michelangela. Ježíš byldítětem v minulosti, ale Katolicismus Ho takto zobrazuje v přítomnosti.Falešnou prezentaci Ježíše Krista nenalézáme pouze v oficiálním katolickémumění a literatuře, ale i v údajných „zjeveních.“ Vize „Marie“ ve Fatimě,Portugalsku, které tolik od té doby tolik znamenaly pro papeže - a obzvláštěpro Jana Pavla II., jsou velmi jasné ve snižování Krista a v povyšování „Marie“na Jeho místo. Při několika příležitostech „dítě Ježíš“ doprovázel svou matku„Marii“, když se zjevovala jako „Naše Paní z Fatimy.“ Oficiální popis zjeveníprohlašuje:

Desátého prosince 1925, se Nejsvětější PannaMarie zjevila Lucii, s dítětem Ježíškem po svém boku, a vznášela se na oblakusvětla. Naše Paní položila ruku na rameno Lucie, zatím co ve druhé ruce drželasrdce pokryté trny, které nevděční lidé probodávají každým okamžikem, a nikoho,kdo by je odstranil nápravou, reparací.. Jak mohou Katolíci slepě akceptovattak zřejmě falešné učeni? Jak „Marie“, tak i „Ježíš“, kteří se u Fatimyzjevili, se prozradili jako zamaskovaní démoni herezí, kterou učili! Patnáctéhoúnora 1926, „dítě Ježíš“ opět vyzývalo Katolíky, aby „rozšiřovali zprávu, žeoddanost a reparace mají být uskutečněny vůči „Neposkvrněnému Srdci Marie, abylidstvo mohlo být spaseno!!!“ Jaká perverze v porovnání k prostému ajednoduchému evangeliu spásy vírou ve výkupnou oběť Krista, a přesto takovázpráva je propagovaná tou „jedinou pravou církví.“ Další důkaz přesnosti Janovyvize.. Že toto zjevení „Ježíše“ byl klamající démon je zřejmé už z toho, žepředstavuje malé dítě. Ježíš Kristus byl asi tak 33 let starý, když zemřel nakříži. Potom co porazil Satana, Smrt a Peklo, posadil se po pravici Otce nanebesích - dospělý muž ve vzkříšeném a oslaveném těle, které stále nese známkyukřižování. Apoštol Jan viděl Krista jak On je nyní a jak Ho popsal vApokalypse 1:13-18.

Kolem Něj byl takový majestát, že Jan „padl kJeho nohám, jako mrtvý.“ A přesto Katolicismus trvá na zobrazování JežíšeKrista jako bezmocné dítě, nebo malé dítě, závislé na své matce Marii, která jenyní „Královnou Nebes.“ Pakliže připustíme že ti, kteří zjevení viděli říkajípravdu, potom ti dva duchové se jim museli zjevit jako muž a žena. Marie aJežíš? Zřejmě ne. Mohli to být pouze démoni, rozšiřující satanské lži. Ta mnoházjevení „Marie“ po celém světě, a fakt že miliony lidí jejím slibům věří, jesplnění Pavlovy předpovědi:

„Duch výslovně praví, že v posledních dnechněkteří od víry odpadnou a budou naslouchat klamným duchům a doktrínám démonů.Jsou to pokrytci a lháři, kteří mají vlastní svědomí zapečetěné horkýmželezem...“ (1 Timoteovi 4:1-2).. Nikdo není tak přesvědčený o hodnověrnosti zjeveníve Fatomě, jako nynější papež Jan Pavel II. A také nikdo není oddanější této„Marii.“ Jan Pavel II., který „zasvětil svůj život i svůj úřad Naší Paní.“ má„M“ (Marie) na svém erbu; jeho osobní motto, které má vyšité na svých šatech vlatině je: „totus tuus sum Maria“ (jsem celý Tvůj, Marie“). Tento papež máneobyčejné osobní důvody pro svou oddanost k Marii. Zatím co se zotavoval zpokusu na svůj život, napadlo ho že se to stalo 13 května 1981, v den výročíprvního zjevení Panny Marie ve Fatimě, 13 května 1917. Zjevila se mu ve viziaby mu prohlásila, že zachránila jeho život pro speciální úkol, který má ještěvykonat. Jan Pavel II. vykonal slavnostní pouť do Fatimy 13 května 1982 , kdese „modlil před sochou „Naší Paní z Fatimy.“ Tisíce lidí slyšely, jak zasvěcujesvět Marii, jak ona požádala. Nejméně při třech příležitostech - 16 září 1983,25 března 1984, a v prosinci 1985 „zasvětil svět Naší Paní.“ se zvláštnízmínkou o ruském lidu. Ona slíbila, že když papežové a biskupové zasvětí svět aRusko jejímu Neposkvrněnému Srdci, ... Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí, Rusko seobrátí a bude mír...“ Takové prohlášení je v přímém rozporu s Biblí, kteránabízí „mír s Bohem, skrze našeho Pána Ježíše Krista.“ (Římanům 5:1) jako darBoží milosti - mír, který byl vykoupený „krví na kříži.“ (Koloským 1:20).Individuální mír přichází ke všem, kdo věří evangeliu. Globální mír se staneskutečností teprve, až se vrátí Kristus a bude vládnout z Jerusaléma, jakproroci předpověděli.. Přesto že si „Marie“ osvojila místo Krista - jako ta,skrze kterou přijde mír, papež i jeho církev tuto herezi podporuje.. Pouze včástečné poslušnosti k žádosti „Naší Paní z Fatimy“ impozantní počet papežů jízasvětilo svět, ale ne Rusko. Toto částečné zasvěcení vykonali: Pius XII. 7července 1952, Pavel VI. dvanáct let později, Jan Pavel II, 13 května 1982, aopět 13 května 1984 a v datech uvedených dříve.

Tím že prohlásila že „Pán jí svěřil mírsvěta“ toto zjevení „Naší Paní z Fatimy“ nabídlo svůj vlastní mír namístoKrista.:

„Modli se růženec každý den pro získání míruve světě .. Modli se, modli se hodně.. čiň oběti za hříšníky, protože mnohoduší jde do Pekla. Nemají nikoho, kdo by za ně konal oběti a prosil za ně.. Bůhsi přeje v celém světě zřízení oddanosti k mému Neposkvrněnému Srdci. Kdybylidé dělali to, co jim říkám, mnoho duší by bylo spaseno a nastal by mír...

 „Modli se růženec každý den aby přišel mír...? Populární katolickýtelevizní program inzeruje: „Není problém, který by růženec nevyřešil, a nabízíbezplatnou telefonní linku pro informace. Modlit se růženec znamená odříkat„Otče náš“ a „Sláva Otci, Synu a Svatému Duchu šestkrát každou z nich. Ale„Zdrávas Maria, milosti plná, musíte odříkat 53x ! Růženec končí : „ZdrávasMaria, milosti plná, náš živote, naše sladkosti, a naše naděje. K Tobě pláčeme,.. k Tobě posíláme své vzdechy, smutek i pláč...“ Ano, ta žena dominuje. Jeurážkou Boha tvrdit, že „mnoho duší jde do Pekla, protože za ně nikdo nekonáoběti.“ Je pouze jedna oběť za hřích, která zachrání duši od Pekla a ta bylaskončena 1900 let v minulosti! Je zřejmé, že hlavním cílem těchto zjeveních jepodkopat to, co Bible učí o spáse z milosti skrze víru v dokončené dílo JežíšeKrista, a Jeho slavné Vzkříšení... A přesto každý papež za posledních 60 letsvědčil o hodnověrnosti zjevů ve Fatimě. Jan Pavel lI. prohlásil, že „zprávaFatimy je určena každé lidské bytosti a je mnohem důležitější a nutnější, nežkdy před tím. Padre Pio, jeden z hrdinů současného papeže, (který, abyzachránil duše z Očistce, údajně krvácel ze svých dlaní - napodobení Kristovýchstigmat a utrpení), byl také přesvědčený o pravosti Fatimy.. Články v novináchdnes přičítají „Naší Paní z Fatimy“ to že zabraňuje válce, že zbořilaBerlínskou Zeď a smířila Západ s Východem. Přesto je Jan Pavel II. přesvědčenýo tom, že tím, že se nedodržela časová hranice určená k zahrnutí do zasvěcenítaké Rusko, na svět přichází přísný soud. Papež také věří, že mu „Paní zFatimy“ dala rozhodující roli v zajištění světového míru. K tomu se ještěvrátíme. Oddaní Katolíci, ze kterých přes 20 milionů patří k „InternationalFatima Rosary Crusade,“ jsou přesvědčeni, že to byla Marie, kdo se u Fatimyzjevil. Víra v to, co tyto démonické bytosti prohlašují, činí římské Katolíkypřístupné k falešnému míru, který nastolí Antikrist. Aby mohl tuto pověrčivostvyužít, může Antikrist použít podobné „zjevy“ v jeho novém světovémnáboženství, co Katolíci - s ostatními náboženstvími mohou přijmout..

Podobné zjevení „ Panny Marie“ se událo vLourdech ve Francii a na jiných místech kolem světa (a stále pokračují).Zprávy, které přinášejí jsou konzistentní a tak v kontradikci s Biblí, že by jebiblická Marie nikdy vyslovit nemohla! Činíce si nároky na autoritu apřívlastky Krista, toto zjevení „Naší Paní z Fatimy“ prohlašuje:

Nikdy vás neopustím. (toto je slib Ježíšeučedníkům - a předpokládá všudypřítomnost - vlastnost, kterou má pouze Bůh). MéNeposkvrněné Srdce bude vaším Útočištěm a Cestou, která vede k Bohu. (Bůh jenaše Útočiště - Žalm 46:1 - Kristus o sobě prohlásil, že je cestou k Bohu. )..Obětujte se .. pro obrácení hříšníků, (pouze Kristova oběť může hříšníkůmpomoci) a pro splacení hříchů, spáchaných proti Neposkvrněnému Srdci Marie.(Všechny hříchy jsou proti Bohu, a Marie je jedním z nich! Její srdce není„neposkvrněné,“ protože „všichni zhřešili..“ (Římanům 3:23).. Slibuji že pomohukaždému, v jeho hodině smrti se všemi svátostmi potřebnými ke spáse, každému,kdo na první sobotu za sebou následujících pěti měsíců půjde ke zpovědi, apřijímání, odříká pět desítek růžence a bude mým společníkem po čtvrt hodiny -zatím co medituje nad záhadami růžence s úmyslem učinit vůči mně reparace..“

 „Mariina “ nabídka „milostí potřebných pro spásu“ a „vedení kBohu“ vytváří další popření Kristovy vykonané oběti na kříži - popření, kteréje nepřímo vyslovené v katolických dogmatech a rituálech. Je to Mariino srdce,vůči kterému svět musí učinit reparace za zlo, které bylo vykonáno protiNeposkvrněnému Srdci. Další hereze. David prohlašuje: „Pouze proti Tobě jsemzhřešil..“ (Žalm 51:6). Hřích je proti Bohu - ne proti Jeho tvorům! A tak tímže „Marie“ vyžaduje reparace vůči svému srdci, staví se na místo Boha. Takovépozdvižení ženy je nejenom shodné s Janovou visí, ale činí také tuto smíšeninu„Křesťanství“ a Pohanství přijatelné všem - v době, kdy ženské hnutí získalo napopularitě a moci. Další posílení identifikace římsko katolické církve jako„děvka“: žádná jiná církev nespáchala tolik spirituálního „smilstva,“ jakým jevinna církev římsko katolická. A jelikož Katolicismus, jak se vyvíjel, odpočátku pod Konstantinem, byl vlastně Pohanstvím pod maskou „Křesťanství,“stále se přizpůsoboval pohanským náboženstvím lidí, které „pokřešťanštil“. Například na Haiti, každý ceremoniál Woodoo počíná katolickou modlitbou.

Říká se, že Haiti je „85% katolické, a 110%Woodoo.“ Nebezpečný spiritistický kult „Santeria,“ který se rychle šíří poAmerice, je také směs „Křesťanství“ a Afrického Pohanství, vedený ve jménukatolických svatých, kteří jsou jen démoni v přestrojení.. Navštivte - na kterýkolivnáboženský svátek hřbitovy v Rio de Janeiro a uvidíte tam Katolíky, jak prosí opomoc - společně s katolickými svatými - duchy svých zemřelých,,, Katolickéduchovní útulky po celém světě míchají „Křesťanství“ s Hinduismem, Buddhismem ase všemi druhy věr a praktik New Age. Takovým typickým je „Ashram Ya Azim,“Center pro Meditaci Františkánských Sester, ve Willard, Wisconsin, kde hledají„Kristovo Vědomí“, pomocí různých New Age technikami.. Na svou obranuvysvětluje Virginia Barta, president Františkánských sester USA: Můžeme býtKatolíky a zároveň být otevření za hranice dogmat a doktrín, a uznávatmystickou pravdu ve všech náboženstvích...“

Věří Katolíci v moc svých obrazů, soch aostatků? Jan Pavel II. prohlásil nedávno v Bazilice Sv. Petra: „Tajemnápřítomnost´ transcendentního Prototypu se zdá být přenesena do posvátnéhopředmětu... oddané rozjímání o takovém předmětu se zdá být jako skutečná cestak očistění duše věřícího.. protože ta samotná věc, požehnaná knězem, , může býtv určitém smyslu, analogií se svátostmi - považována za způsob usměrnění božímilosti...“ Takovéto modlářství Bible opakovatelně odsuzuje jako spirituálnísmilstvo! ... Celý výtisk květen/červen „Katolického světa“ byl věnovánBuddhismu.

Všechny články byly sympatické, včetně několikavstřícných poznámek od papeže. Jeden z článků měl dokonce titul: Buddhauctívaný jako křesťanský svatý.“ Jan Pavel II. má velmi tolerantní názor naBuddhismus i na ostatní náboženství. Považuje „Tibetan Buddhist Deity Yoga“svého přítele Dalai Lamy, včetně modliteb čarodějných doktorů, spiritistů, akaždou jinou víru za něco, co „plodí spirituální energie“, které vytvářejí„nové klima míru.“ Podobných příkladů je mnoho viz zprávu v Los Angeles Times:

Jan Pavel II. si zul boty, aby se tiše adůstojně posadil s nejvyšším patriarchou Thajských Buddhistů, v buddhistickémklášteře v Bangkoku. .. Papež později pochválil „starobylou a úctyhodnoumoudrost“ asijských náboženství. Spirituální smilstvo? Snažte si představitPetra v buddhistickém chrámu, jak chválí buddhistickou moudrost! Nebo apoštolaPavla, jak říká hinduistickým posluchačům (jak Jan Pavel II. řekl při svénávštěvě Indie), „že nepřišel učit, ale poučit se z jejich bohatéhospirituálního dědictví.“ Ani jeden z ranných Křesťanů by nebyl býval popravený,kdyby bývali zaujali podobný postoj k pohanské praxi Říma.

Ve skutečnosti - oni raději zemřeli, než bypřipustili kompromis - jak činí dnešní papež, v roli „Náměstka Ježíše Krista.“Vědom si „poslání“, které mu dala „Naše Paní z Fatimy,“ současný papež udržujekontakty se světovými náboženstvími. Přijímá za fakt, že „oni slouží stejnémuBohu“ a že „jejich modlitby jsou právě tak efektivní, jako modlitby Křesťanů..A také se nepokusil žádného z nich obrátit. On prostě chce jenom to, aby hokaždý uznal jako morálního a spirituálního vůdce světa.. I když tou „děvkou“ jekatolická církev, všechna náboženství budou jednou shromážděné pod Vatikánem.Už dnes vidíme vedoucí Protestanty spolupracující s katolickou církví apřijímající její ekumenismus. Nový duch kompromisu se šíří „křesťanskými“církvemi a ostatními náboženstvími. Papežův vyhlášený respekt k Buddhismu jde okrok dále s episkopálním biskupem z Newarku, který se jmenuje John S. Spong:

Na podzim 1988 jsem uctíval Boha vbuddhistickém klášteru. Když se rozprostřel voňavý dým, poklekl jsem před třemisochami Buddhy s pocitem, že dým ponese mé modlitby směrem k nebi. Byl to promne svatý okamžik, .. daleko za slovy a za vírami, které používá každénáboženství - je božská síla, která nás všechny spojuje.. Už se nikdy nepokusímobrátit Buddhistu, Žida, Hindu, nebo Muslima. Budu spokojený tím, že s nimikráčím směrem k Bohu který žije - jak já věřím - za obrazy a sochami, které násoslepují..“

Taková „jednota“ bude převažovat mezináboženskými směry pod Antikristem. Dokonce i některé „modlitební snídaně“,které přivádějí politické a náboženské osobnosti dohromady - dělané na způsobté první ve Washingtonu D.C., které byly původně zamýšlené jako způsob prosvědectví o Kristu, se pomalu mění na ekumenické platformy pro akceptovánívšech náboženských věr. Když navštívíte „Mezináboženskou Modlitební Snídani“setkáte se s rabíny, Buddhisty, nebo řecko-ortodoxní a Bahaisty. Na takovémshromáždění by bylo proti společenskému bontónu kdyby přišel Ježíš Kristus aprohlásil: „Já jsem Cesta, pravda i život. Nikdo nepřijde k Otci, než skrzemne“. Takový dogmatismus by nebyl tolerován lidmi, kteří káží toleranci provšechna náboženství. Ale: Kdo je dogmatičtější? Ten, který učiní pravdivéprohlášení, nebo ten, kdo nedovolí opakování takového prohlášení ve svépřítomnosti? Člověk by musel být slepý aby neviděl, jak se již staví základ procelosvětové náboženství. Správný křesťanský postoj k ekumenismu se dá snadnourčit.

Snažte si představit reakci Pavla, kdyby sedozvěděl, že Timoteus pořádá „inter-náboženské modlitební dýchánky“ na které bypozval židovský Sanhedrin, exkomunikované heretiky, a kněžstvo z různýchpohanských chrámů! Představte si Petra, jak se omlouvá židovským osobnostem zato, že byl tak dogmatický a negativní, že prohlásil: „V nikom jiném není spása,- není jiné jméno pod nebem, kterým bychom mohli být spaseni.“ Představte siho, jak nadšeně schvaluje názor: „Každý z nás má svou cestu k jednomu cíli!“

Ano, je to žena, která jede, a tím kontrolujebestii. která je zřejmě nesrovnatelně silnější než ona. Antikrist falešnoucírkev potřebuje právě tak jako Gorbačev potřebuje pomoc náboženských vůdců vSovětském Svazu dnes. Ovšem jednou přijde chvíle, kdy „.. a těch deset rohůkteré jsi viděl, i ta bestie začnou děvku nenávidět, oberou ji o všechno ažzůstane nahá, rozervou její tělo a spálí ohněm..“ Bůh použije Antikrista i jehopomocníky aby konečně vykonal soud nad odpadlou církví. Jediné zbývajícínáboženství bude uctívat Antikrista a Satana, který mu dal moc. Když se tentoden dostavil, uslyšel Jan hlas z nebe: „Vyjdi, můj lide z tohoto města,neúčastni se na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy!“

______________ * _______________

11. Komunismus, Katolicismus a osud světa....

KOMUNISMUS! JAKÁ TO BYLA METLA, odpovědná zasmrt více než 120 milionů lidí, nemluvě o mučení a žalářování nesčetnýchdalších milionů! Bojovně ateistický - nejvíce proti Křesťanství, kteréKomunisté považují za úhlavního nepřítele a její systém víry se snažilicelosvětově zničit a nastolit svůj vlastní. Tato ambice se zdála vycházet - jaktak následovatelé Marxe a Lenina zabírali stát za státem v letech po tom, coRoosevelt dal Stalinovi darem Východní Evropu. Není také divu, že Křesťané - odpočátku - považovali Komunismus za velkého nepřítele. Celé kongregace se oddalyboji proti Komunismu. Tisk prováděl analýzu všeho, co napsali Marx, Lenin, GusHall, Mao Tse Tung, aby ukázaly odporný plán na zničení Křesťanství - a taktomu také bylo. Jiní se zaměstnávali pašováním Biblí a finanční podporou zaŽeleznou a Bambusovou Oponou. Těchto taktik už ve Východní Evropě nenízapotřebí. I když Gorbačevův motiv - hrát roli šampióna za náboženskou svobodu- není o nic méně pragmatický než byl motiv Konstantina, dnes je možné poslat Biblea kázat evangelium na ulicích - něco, co bylo zcela nemyslitelné před krátkýmčasem. To stejné může být eventuálně pravdou v Číně, na Kubě a jinde.

Bohužel ale, pravda už není tímnejdůležitějším artiklem jak byla dříve. Gorbačev ví, že sovětští lidé musí mítněco v co věřit mimo sebe samé, a mimo jejich nezáviděníhodných okolností.Taková „víra“ je nutná k tomu aby je převedla přes nesmírně obtížnou cestu knějaké formě demokracie a tržnímu hospodářství. Ten, již vytížený Západ budemuset sdílet své bohatství nejenom s neschopným hospodářstvím Komunismu, aletaké s dalšími nevyvinutými zeměmi ve světě. Západní země se neodváží býtneštědré, aby perestrojka nezkrachovala...

Komunistická Revoluce začala v Rusku a odtudse rozšířila po celém světě. Po více než 70 let byl Sovětský Svaz podpůrnoubází pro tento nakažlivý mor, a ta se nyní rozpadla. Sověti, potom co otevřeněpřipustili že Komunismus nefunguje, tento opouštějí a vydávají zákony prosoukromé vlastnictví, studují obchodní metody aby zřídili svobodné podniky, asnaží se o spojení s kapitalistickým Západem. Zdá se rozumným očekávat, že takjak se Komunismus rozšířil z Ruska po světě, tak opět z Ruska se rozšíří jehoodmítnutí.. Je tedy Křesťanství zázračně Bohem zachráněno, aby začalo nové,celosvětové oživení? Jistě je mnoho důvodů pro díkůvzdání a církev by mělavyužít tuto dobu k rozšíření evangelia - jak jen rychle to půjde. Ovšem v téstejné době si musíme být jistí tím, že to co hlásáme je to pravé evangelium ane to falešné, které se nyní propaguje. Bohužel, kdysi zavřené hranice jsounyní otevřeny jak pro pravdu, tak i pro lež.. Přestože církev ve VýchodníEvropě využívá tuto novou svobodu, v té stejné době je korumpována herezemi,které přicházejí ze Západu. Sovětská národní televize nyní vysílá prvníkřesťanský program, těsně před začátkem zpráv. Je to kreslený program pro dětinazvaný „Super Book,“ který zhotovil „Christian Broadcasting Network.“ Bohuželdivák nepozná rozdíl mezi okultní silou kterou používají hrdinové jinýchprogramů a „silou“, která vyzařuje z té zázračné knihy. Sověti jsou zaváděnifalešnou reprezentací Křesťanství.. První televizní evangelista, (RobertSchuller) kterému povolili vystoupit na sovětské televizi vysvětloval, že nebylpozvaný proto že jeho bohatí přátele učinili tlak na sovětské úřady, ale projeho „nesektářský přístup, který se sovětským úřadům líbil .. jeho přístupnebude evangelistický, navzdory jeho silnému náboženskému přesvědčení. Řekl žebude prezentovat svou „starou zprávu o možnostech myšlení“ .. zprávu o sebeocenění, která nebude „příliš zatížená hovorem o Kristovi.“ Jeho humanistickéevangelium, které je podáváno jako Křesťanství, a které přitahuje největšíamerickou audienci v neděli ráno, bude nyní svádět také Sověty... Další krůčekna cestě k novému celosvětovému náboženství Antikrista.. A i zde nalézámepronikající vliv Katolicismu, který tento kazatel považuje za dokonaleslučitelný se svou protestantskou vírou.

Ještě než postavil svou Katedrálu za milionydolarů, odletěl do Říma s náčrtkem plánované Katedrály, aby obdržel „požehnáníod Svatého Otce.“ Martin Luther se musí v hrobě plakat! My bychom měli také, azároveň se modlit, když vidíme, jak části skládačky zapadají do sebe. Vlivtohoto muže je obrovský. U příležitosti desetitisícího televizního vysílání,přišli blahopřát také president Bush a čtyři ještě žijící presidentí bývalí!

Římsko katolická církev a Ruská Ortodoxní,které by papež chtěl spojit, by byly zdaleka největším „křesťanským“ vlivem veVýchodní Evropě. Síla, která by zaplnila vakuum způsobené pádem Komunismu.Skutečnost, že Katolicismus přebírá vliv ztracený Komunismem, není důvodem kradosti; je to strategicky nutný tah. Římské Impérium nemůže být oživeno bezobnovení vedoucí úlohy Katolicismu! Toto obnovení se nyní rodí, s podporouvedoucích protestantských a politických osobností. I když utlačoval, žalářoval,mučil a zabíjel miliony Křesťanů, Komunismus vlastně tím nejhorším nepřítelemKřesťanství nebyl! Tento přívlastek patří „děvce Babylónu“, která předstírá„Křesťanství“ a přesto poslala do pekla více duší než Marxismus, se kterým mámnoho společného! Ironické je, že římský Katolicismus je daleko více totalitní,než kdy byl Komunismus!

Bylo by legrační - kdyby to nebylo taktragické - vidět Gorbačeva jak na schůzce s papežem slibuje tomutospirituálnímu despotovi, že Sovětský Svaz bude respektovat náboženskou svoboduvšech svých občanů! Na této scéně je něco zlověstného - obzvláště když se papež„zapojuje do hry“ a pózuje před světem jako šampión „svobody svědomí.“ Toto jepodvod nejvyššího stupně! Taková svoboda je upřena římsko katolickou církvívšem svým členům, kteří musí přijmout její učení bez otázek - nebo být navěkyztracený.

Teprve po komunistické revoluci začaliKřesťané považovat Komunismus jako systém Antikrista. A přesto už 400 let předr. 1917 byl tak ztotožňovaný Katolicismus všemi Protestanty. VšichniReformátoři - od Luthera, Kalvína a Knoxe a zbytkem jejich současníků bylipřesvědčeni, že římsko katolická církev je představitelem veliké apostázie,ohlášené v Bibli. A takový byl pohled většiny protestantských vedoucích odWesley-eho, Whitefielda Spurgeona až po D.Martin Lloyd Jones-e. Bylo byužitečné se zeptat co přesvědčilo Protestanty aby změnili své staleté a hluboképřesvědčení - protože to se změnilo! I když Katolicismus zůstal stejným, mnohoz dnešních evangelistických vedoucích připouštějí, že se dá spolupracovat sŘímem v „evangelizaci“ světa. Ve skutečnosti je římský Katolicismusnejmocnějším a nejefektivnějším nepřítelem Křesťanství v historii! Jeho učeníje mistrovským příkladem podvodu a klamu..

Není zapotřebí číst co bývalí Katolíci, neboanti-Katolíci píší - stačí číst oficiální publikace římsko katolické církve,aby jste poznali, že to je ten největší a nejnebezpečnější kult který kdyexistoval!

A přesto dnes málokterý „kultovní expert“zařadí katolickou církev na svůj seznam, protože dnes je nepřijatelně„negativní“ jakákoliv kritika Katolicismu... Tento postoj kompletně odmítáReformaci a ohromné množství mučedníků, kteří položili své životy aby zlomilitotální kontrolu, kterou na mysl a duši lidí vykonával Řím.. Partnerství s Římemstaví kulisy pro příchod Antikrista. Jeden autor píše:

1973 vydání knihy J.Oswald Sanders -se „Kultya Ismy“ uvádí Katolicismus na prvním místě. Ve vydání z roku 1981, bylakapitola o Katolicismu vypuštěna. .. Josh McDowell a Don Stewart (v jejichknize „Understanding the Cults“ vypočítávají 11 charakteristických rysů kultu.Římský Katolicismus má všech 11, a na seznamu není...Proč?

Svědkové Jehovy, Sung Myung Moon- ovaUnifikační církev, a jiné kulty - ti všichni sdílejí rasy kultu, které jsou podlouhá léta zakotvené v Katolicismu. První bod, který Mormonská církev uvádí,zní velmi povědomě - jen změna několika jmen a dat: Jejich je ta pravá církev,mimo kterou není spásy, a že současná hlava této církve je tím pravým zástupcemKrista na zemi skrze apoštolskou posloupnost od Josefa Smith-a, pravého Božíhoproroka. Katolíci si činí stejné nároky pro svou církev a papeže.. Doktrínykultů v sobě velmi často obsahují mnoho, co se zdá být biblické. Mormoni, například potvrzují, že Kristus zemřel za naše hříchy a třetího dne vstal zmrtvých. Ovšem Jeho oběť není dostačující. Jsou to dobré skutky, poslušnostvůči Mormonské hierarchii, účast na chrámových rituálech, co zaručuje věčnýživot, který Kristus nabízí zadarmo! A přesně tak je to v římském Katolicismu:Církev uděluje spásu skrze kněžské rituály, bez kterých by bylo lidstvoztracené - navzdory tomu, co vykonal Kristus. Jak Mormonismus, a i jiné kulty,Katolicismus popírá individuální jistotu spásy, skrze osobní přístup ke Kristu.Na místě Toho, který řekl „přijďte ke mně“ Řím praví: „přijďte ke mně“ a trvána tom, že spása není „milost skrze víru“, ale musí být získána skrze členstvív církvi a poslušnost k jejím mnoha příkazům a nařízením.. Dalším rysem kultuje neomylnost vedení, která vede k bezpodmínečnému podřízení se dogmatickémuautoritářství. Vedení kultu se nikdy nemýlí. Ustavuje pravidla pro život,definuje podmínky, a doslovně myslí za své členy. Žádný kult nevykonává takovoukontrolu důkladněji a účinně jako římsko katolická církev skrze údajnou neomylnostjejího papeže a kněžské hierarchie. Zatím co nastalo - od Druhého VatikánskéhoSněmu, 1962-65 - povrchní povzbuzování ke čtení Bible, Katolík nesmí nechatPísmo, aby mluvilo samo za sebe, musí to vidět tak, jak to vykládá církev.

V červnu 1990, vatikánský hlídací pesortodoxie, německý kardinál - se svolením papeže - vydal v osmi jazycích„Instruktáž“ pro teology a biskupy. Jak uvedl Los Angeles Times :

„V uplatňování centrální autority .. dalVatikán otevřeně na vědomí všem římsko katolickým teologům - a dále Katolíkům,kteří se příliš ptali - že nebude tolerovat jakýkoliv disent k oficiálnímuučení církve.. Svoboda víry nemůže ospravedlnit právo k nesouhlasu“ říkádokument .. „ a právě tak disent nemůže být ospravedlněný jako právo na sledovánívlastního svědomí... Podlehnout pokušení nesouhlasu, znamená dovolit kvasunevěrnosti k Svatému Duchu, aby počal růst...“

 Katechismus jasně prohlašuje, že „člověk může obdržet znalostBožího Slova pouze od katolické církve, a to jen skrze ustavené orgány...“Katolík musí „přijmout cokoliv Božská Církev (mimo které není spásy), učí oVíře, Morálce a Způsobů Milosti...“

 Katolický apologeta píše bez omluvy: „Katolík věří v inspiraciBible proto,- že mu tak praví církev - napsáno bez servírku - a ta stejnácírkev jediná, má autoritu tento inspirovaný text vykládat...“ Učení církvemusí být akceptováno všemi členy bez otázek, jinak jsou navěky odsouzeni.Obrovský Vatikánský Sněm II učinil nějaké změny, které by měly Katolíkůmukázat, že Řím neomylným není. Pojednou je Katolíkům dovoleno jíst v pátek maso- i když ti, kteří tak dříve učinili, a nepřiznali to knězi, šli do pekla.Někteří „svatí“, jako svatý Kryštof byli sesazeni a požadavek aby mše bylavedena pouze v Latině, byl opuštěn. Ale to všechno byly jen takovépotěmkinovské vesnice. Heretické doktríny o spáse, které vyvolaly Reformaci senezměnily a církev vlastně získala pevnější kontrolu, jak výňatky z VatikánuII. naznačují:

Ale úkol dávat autentický výklad Božího Slova- ať už je ve formě psané, nebo ve formě Tradice (která je na stejné úrovni sBiblí), byl svěřený pouze žijícímu výučnému úřadu církve. Z Božského ustaveníje to výlučným úkolem pouze těchto pastorů, následovníků Petra a druhýchApoštolů, aby učili věrné autenticky, to znamená s autoritou Krista. ... Věřímev neomylnost požívanou Následníkem Petra (papeže) když mluví „ex katedra“ jakopastýř a učitel všech věrných, neomylnost, kterou požívá celý Episkopát(biskupové, kardinálové) když ji používají jako svrchované magisterium..

Jak tak Reformace získávala na síle, sešel seSněm Trentský mezi 1545-63 aby prodiskutoval požadavky Reformace: Bible a necírkev je konečnou autoritou, že spása je z milosti skrze víru namísto skrzedobré skutky, utrpením za své hříchy, a skrze svátosti udělované církví, žemodlitby nemají být zaměřené na svaté, že nemají být uctívány předměty jakosochy, obrazy nebo ostatky, že namísto „elitní“ vrstvy údajně celibátníhoduchovenstva Bible učí „kněžství všech věřících“ atd. Výsledek bylnevyhnutelný.. Každé heretické dogma bylo znovu potvrzeno, a každý článek víry,na kterých Protestantství bylo založeno a za které nesčetné množství Křesťanůpoložilo své životy, Trentský Sněm odmítl.. Jeho Kánony a Dekrety (jak VatikánII potvrdil) jsou považovány za souhrn římského Katolicismu pro všechny časy..Dnešní Katechismus - více než 400 let později - i nadále požaduje ode všechřímských Katolíků slíbit absolutní poslušnost bez jakýchkoliv otázek aposlušnost k dogmatům, potvrzených v Trentu. Standardní přísaha začíná“

 Akceptuji,bez váhání, a vyznávám že všechno co nám bylo předáno, definováno a prohlášenoSvatými Kánony a Všeobecnými Sněmy - speciálně Svatým Sněmem Trentským aVatikánským Sněmem II., a ve speciálním směru týkajícím se prvořadosti aneomylnosti Římského Papeže... Je velmi obtížné aby římský Katolík uniklkultnímu sevření ve kterém je držený, protože byl vždy učen, že církevkontroluje bránu do nebe. Neuposlechnout ji - znamená věčné peklo. A tak, ikdyž někteří Katolíci ztratili iluze a nechodí na mši či ku zpovědi, v densmrti si stále přejí katolický pohřeb, „co když“ a naději, že jejich příbuznínechají i nadále sloužit mši, aby je dostali z Očistce. Ta kultovní přísaha,kterou přísahali, je v tomto sevření drží:

„Uznávám Svatou Římskou Katolickou a ApoštolskouCírkev jako matku a učitelku všech. a slibuji a přísahám opravdovou poslušnostŘímskému Papeži, následníku svatého Petra, Prince Apoštolů, a Náměstku Krista.. Tu stejnou katolickou víru, mimo kterou nikdo spasen být nemůže, kteroudobrovolně vyznávám, a ke které lnu, tu stejnou slibuji udržovat a vyznávat...do posledního dechu mého života.. Není obtížné vidět, jak takové absolutníbezmyšlenkové pořízení se církevní hierarchii připravuje Katolíky na totálnípodřízení, které bude vyžadovat Antikrist. Jestliže papež prohlásí tohotopodvodníka za Krista, poslušnost Katolíků je zajištěna.. Podřízení se papeži,je mnohem širší, než si většina lidí představuje. Všeobecně se věří, že papežje „neomylný“ pouze když mluví „ex katedra,“ ale tak tomu není..

Následující prohlášení Vatikánu jejednoznačné:

Loyální podrobení se jak vůle, tak iintelektu musí být dáno autentické učící autoritě římského papeže - i kdyžnemluví „ex katedra,“ v tom, že jeho svrchovaná autorita v učení je s respektemuznávána, a že každý se upřímně nakloní k rozhodnutí, jak v mysli tak vúmyslech...

Římsko katolická církev, jako jedinávykladačka Písma, svádí své členy do náruče jiného Boha, jiného Ježíše Krista,a podává jiný plán spásy, než jaký učí Bible. Nastává sémantický zmatek,protože Řím používá biblické termíny jako „ospravedlnění milostí,“ zrození zpanny,“ „výkup krví na kříži,“ a „vzkříšení Ježíše.“ Ale to co pod tím rozumíŘím, je něco zcela jiného od toho, jak tomu rozumí evangelík a jak to Bibleučí! Stačí věnovat několik minut běžně dosažitelné literatuře, abychom siuvědomili, že římský Katolicismus totálně zkorumpoval Kristovo evangelium, apevně bojuje proti tomu, které učí evangelíci. D.Martyn Lloyd-Jones vysvětlujezmatek mezi mnoha Protestanty:

V určitém smyslu se můžete domnívat, žeřímsko katolická církev je tou nejortodoxnější církví na tomto světě. Věří, žeJežíš z Nazareta byl věčným Synem Boha, věří ve zrození z panny, věří veVtělení, věří v Jeho zázraky, věří v Jeho zástupnou smrt na kříži, a Jeho vzkříšení... V tomto okamžiku přijdou na řadu subtilnosti a povstanou okamžitě potíže. Ktéto ortodoxní pravdě přidává- s plusem který zatracuje - věci, které jsouzcela nebiblické, které vlastně Bibli popírají.. Tak nakonec se ocitne vpostavení, ve kterém když přijmeme její učení, věříme lži!

Na příklad, k vyznání, že Kristus zemřel zanaše hříchy, Katolicismus přidává dogma jehož důsledkem je popřenídostatečnosti Jeho smrti. Musíme ještě přidat naše dobré skutky, poslušnost kcírkvi, a přijímání svátostí - to vše musíme přidat k tomu, co udělal Kristus.Růženec, zpověď knězi, křest v církvi, a odpracované odpustky jsou takévyžadovány. Jako dodatek ke Kristově utrpení na kříži, musí také trpětjednotlivec za své hříchy v očistci, kde duše - i když už očistěná krví Krista- musí být ještě „více očištěna“. Potom přichází nekonečný seznam almužen,dobrých skutků a mší, které musí být za nás slouženy potom, co jsme zemřeli,abychom se dostali z očistce a konečně vešli do nebe. Na rozdíl od toho,apoštol Petr prohlašuje, že vzkříšený Kristus zajistil pro věřící „dědictvínehynoucí neposkvrněné a nevadnoucí, které je připraveno pro vás v nebesích,pro vás, kteří jste skrze víru spaseni a drženi mocí Boha.. Protože Kristus daljednou pro vždy svůj život - spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl kBohu..“ Pavel ujišťoval své věřící, že „odejít z těla je být s Bohem....“ (vnebi, ne v očistci!). A co se odchylování od pravdy týče, byl Pavel velmijednoznačný: „jsou lidé, kteří obracejí Kristovo evangelium v pravý opak.

Ale i kdybychom my, nebo anděl z nebe přišel,a hlásal jiné evangelium, než jsme vás učili, nechť je proklet! Římskokatolická církev - od papeže dolů - učí zcela odlišné evangelium od toho, kteréučili apoštolové! Za to, že zavádějí miliony falešným evangeliem, kvalifikujíse na kletbu, kterou Pavel slavnostně prohlásil. A přesto Řím pronáší svouvlastní věčnou kletbu na ty, kteří se odváží prohlašovat evangelium Pavla: ŽeKristova smrt na kříži zaplatila celou dlužnou částku za naše hříchy, a že spásanení ze skutků ale jako dar z Boží milosti všem, kteří uvěří.Trentský Sněmprohlásil, (a Vatikán II potvrdil), že:

Pakliže kdo prohlásí, že po obdržení milostiospravedlnění, je vina věčného trestu lítostivého hříšníka vymazána tak, že užžádný dluh dočasného trestu - ať už zde nebo v očistci - neexistuje, než semůže nebeská brána otevřít, nechť je navěky prokletý! (Kánony a dekretyTrentského Sněmu)...)

My potvrzujeme že existuje očistec, a žeduším tam zadrženým je pomáháno přímluvami věrných .. a že biskupové dohlédnouna to, aby přímluvy živých - to jest i oběti mše, modlitby, almužny a jinéskutky zbožnosti, byly zbožně a oddaně rozdělovány podle zákonů církve..Odmítnutí biblického evangelia by nemohlo být prohlášeno jasněji! Na jeho místěje učena lež, která otevřeně popírá o Pavlovo prohlášení: „Milostí jstespaseni, skrze víru, a ne z vás: Je to Boží dar - ne ze skutků - aby se nikdonemohl vychloubat...“ (Efezkým 2:8-9).. Prohlásit, že každý „obrácený hříšník“za kterého Kristus trpěl pokutu, kterou Boží spravedlnost požadovala, musípřesto trpět za své hříchy i po tom, co obdržel „milost ospravedlnění“, popírákříž a odmítá celou Bibli. Jak potom mohou Protestanti navrhovat spojení sKatolíky, v „evangelizaci světa?“ Dr. Martyn Lloyd-Jones protestuje:

Existuje mnoho hnutí, která se pokoušejí osblížení mezi Katolicismem a Protestantstvím .. tento, římskokatolický systémje nebezpečnější nežli samotný Komunismus!

Římský Katolicismus je mistrovské díloSatana! Je to takové odchýlení se od křesťanské víry, že její dogma je padělek.. ona je, jak Písmo praví, „tou děvkou.“

Dovolte abych vás vážně varoval: Pakliže sezapojíte do takového sblížení s Římem, popíráte krev mučedníků! Existujínevinní lidé, kteří jsou podváděni tímto druhem falše, a je mým i vaším úkolemjim otevřít oči!“

Co se týče Kristovy oběti na kříži, Bible topopisuje zcela jasně: „Není třeba, aby sám sebe obětoval vždy znovu,“ (zahřích), .... „On se však zjevil jen jednou na konci věků, aby svou obětí sňalhřích..“ (Židům 9:25,26).. A přesto je tato falešná doktrína učenařímskokatolickou církví, učení, které je v rozporu s tímto a i jinými veršiBible.

Řím trvá na tom, že pakliže Kristova smrt mábýt efektivní, musí být opakována - „nekrvavým způsobem“ nekonečně v „obětimše.“ Toto se děje, pomocí údajné schopnosti kněží, proměňovat chléb a víno dotěla, krve, ducha a božství Ježíše Krista... Tento strašný podvod se stává vícepřesvědčivý a destruktivní tvrzením protestantských vedoucích, žeřímskokatolická církev učí biblické evangelium. Na příklad, populární televizníosobnost i jeho manželka, kteří vedou největší křesťanský TV program, („Praisethe Lord,“ Trinity Broadcasting Network , vedený Pavlem a Janou Crouch). velmičasto dávají falešný dojem, že katolické doktríny se nijak neliší odprotestantských, a že „diference je pouze otázkou sémantiky.“ Co se týkáTransubstanciace, hereze - kterou než by Křesťané po tisících přijmuli, radějišli na hranici, o té Crouch praví:

“No, my Protestanti věříme v to stejné..Myslíme si to stejné, jen to vyjadřujeme rozdílně....já dokonce vypouštímtermín „Protestant“ z mého slovníku.. Já neprotestuji proti ničemu. Teď je čas,aby Protestanti a Katolíci se sešli jako jedni jak v Duchu, tak i v Pánu..“

Taková misinformace je smrtelně nebezpečná.Zavádí evangelíky do přijímání Katolíků jako pravých Křesťanů - zatím co titopotřebují slyšet to pravé evangelium, aby se zbavili falešné naděje, kterounabízí Řím. Dále klame mnoho jiných, kteří upřímně pravdu hledají, aledostávají falešný dojem, že mezi evangeliem Nového Zákona a doktrínami Římanení žádný rozdíl.. Kdyby Martin Luther žil dnes a bojoval by proti herezímřímského Katolicismu jak činil na počátku šestnáctého století, byl by obviněn z„vytváření nesvárů“ - a to nejenom Katolíky, ale i Protestanty. Protestantštívedoucí, kteří propagují spolupráci s Římem, jsou v opozici vůči té saméReformaci, která jim přinesla svobodu kterou dnes mají, a zároveň zesměšňujístatisíce mučedníků, kteří dali přednost smrti na hranici, než aby udělalikompromis, kteří dnes tito křesťanští vedoucí prosazují....Když volal protitomuto trendu snažícím se spojit Katolíky a Protestanty, který se ukazoval jižv jeho době, C.H.Spurgeon vášnivě prohlásil:

„Obávám se ducha, který by si pohrával sPravdou za účelem společné akce - nebo pro cokoliv jiného pod nebem. Našíotcové tak nepřemýšleli, když na hranicích se vzdávali Smrti.. za pravdy, kterédnes lidé považují za nedůležité, ale které byly tak zásadní, že za ně lidéraději umírali, než aby je zneuctili.. Ó, pro tu stejnou nekompromisní lásku kpravdě!... Modlím se k Bohu, aby nás ochránil od jednoty, ve které by se tytopravdy staly bezcenné! ..

Kéž vždy bude několik lidí, kteří opět a opětodsoudí jakékoliv spojení s omylem, klamem a jakýmkoliv kompromisem s hříchem,a nechť tito prohlásí, že toto je odpor a nesouhlas Boží... Zničení jakékolivjednoty, která není založená na pravdě, je vlastně jednota v Duchu....

Kdyby Spurgeon žil dnes, byl by šokovanýkdyby viděl, že situace - i když byla už v jeho čase špatná, se ještě vícezhoršila během posledních let. Dnes je zcela běžné, že křesťanští vedoucíospravedlňují své cizoložné partnerství s Katolíky ve „světovém evangelismu“ tímže prohlašují: „Neoddělím se od nikoho, kdo mluví ve jménu Ježíše Krista.“ AleMormoni tak mluví, právě tak jako Svědkové Jehovy, členové Christian Science,jiní okultisté - i vyznavači New Age - a jejich „kristus“ je urážející padělek.Právě takový je „Kristus“ římských Katolíků.. Skutečnost, že i evangelíci sepodílejí na tomto přílivu klamu, který připravuje svět na falešného Krista,který povede obrozené Římské Impérium - je tou velikou tragédií naší doby. Apád Komunismu ve Východní Evropě vyvolal nadšení, které dále povede do ještěvětší bezstarostnosti ve věcech zdravé doktríny a otevírá dveře falešnémuevangeliu... Ať už je budoucnost Komunismu jakákoliv, svět není předurčený kpodřízení se marxistickému diktátoru, ale diktatuře Antikrista. Nezvítězíateismus, ale falešné náboženství. A římský Katolicismus bude v tomto hrátklíčovou roli, a tak rozhodne o osudu lidstva. Ovšem, my nemusíme stát bezradněa naříkat nad touto tragédií. Je velikou radostí stát věrný Božímu Slovu apřitom veliká příležitost zachránit mnohé od věčného zatracení... ___________ *____________

12. Ekumenismus a přicházející Nový SvětovýŘád....

Veliká většina válek, které se bojovaly běhemstaletí, byly války náboženské. Později, v obou Světových válkách, náboženstvíjiž faktorem nebylo. Zdálo se, že svět nastoupil do nové éry, kde věda, a nenáboženství, bude prostředníkem v osudu lidstva. Pakliže má být mír ustavený,bude to na základu politickém, hospodářském a vojenském. Alespoň tak tovypadalo.. V nedávné době, ale, důležitost náboženství ve vztahu ku globálnímumíru, se stává jasnější a jasnější. Znovuoživení islámského fundamentalismukonfrontuje svět přízrakem „svaté války“ zapálené fanatickým přesvědčením,které se nedá zastavit rozumem a je nepřístupné vojenským, hospodářským ipolitickým tlakům. Je zřejmé, že potřeba míru mezi náboženstvími světa je právětak důležitá, jako mír mezi národy světa - a že toho druhého nelze dosáhnoutbez toho prvého.

Ovšem výhled na mír mezi bojujícímináboženskými fakcemi v Irsku, Sri Lance, Indii a Pakistánu, a hlavně na BlízkémVýchodě, je při nejmenším velmi mlhavý, vzdálený. Jan Pavel II. věří, že on jepředurčený k tomu, aby žádané sblížení umožnil. Ano, stane se to, ale způsobem,který každého překvapí! A opět, můžeme alespoň částečně porozumět tím, že seobrátíme k historii. Byla to náboženská jednota dosažená Konstantinem a jehopomocníky- papeži, úřad který on založil, která uvedla novou éru ŘímskéhoImpéria. Jak už jsme viděli, podobná jednota musí být realizována, má-li Impériumznovu ožít, jak bylo předpovězeno. Byl to Konstantin, kdo svolal Sněm doNiaceje, sněm, který je nazvaný „první ekumenický sněm“. Křesťané k němu vděčněshlížejí, protože očistil církev od vážné hereze Arianismu, který popíralbožství Ježíše Krista. Ovšem Konstantinovi nešlo vůbec o teologické problémy.Jeho zájmem bylo, aby biskupové mezi sebou souhlasili, ať už se jednalo ocokoliv! Následující výtažek z jeho dopisu ukazuje, že celý cíl jeho náboženskéjednoty, byla propagace jednoty politické:

 Navrhljsem vrátit se zpět k jednoduché formě ideí, ve kterých všichni lidé chápouBožstvo; pevně věřím, že kdyby se podařilo přimět lid, aby se sjednotil natomto subjektu, vedení veřejných záležitostí by se tím velmi ulehčilo. Aleběda! Slyším, že jsou mezi vámi rozpory... Tento spor se mi zdá být o ničem -tato otázka nemá žádnou důležitost; a vy, Arie, máte-li takové myšlenky, ,měljste si je ponechat pro sebe!

I když Konstantin považoval otázku Kristovabožství za nepodstatnou, uvědomil si že stálé sváry v tomto směru by mělynebezpečné politické důsledky pro Impérium. Taková diskuse nesmí pokračovat.Will Durant vysvětluje dilemma Konstantina, a také řešení, které církvi vnutil:

Kdyby byla povolena nejednotnost v tétootázce, chaos ve víře by mohl zničit jednotu a autoritu církve , a tím takéjejí cenu jako pomocníka Státu. .. Jak se tak kontroverze rozrostla a zapálilařecký Východ, aby tuto ukončil, svolal Konstantin první univerzální ekumenickýsněm církve. Svolal všechny biskupy aby se sešli v r. 325 v Bythynijské Niacei,nedaleko hlavního města Nicomédie, a Konstantin hradil veškeré výdaje. Sněmvydal - se souhlasem Konstantina - Niacénské Krédo. Císařský výnos nařídil, abyvšechny knihy Aria byly spáleny. Ukrývání takových přineslo trest smrti. .. Středověkzačal... (Durant Civilization, vol.3 Caesar & Christ). Nový imperátor,který bude vládnout oživenému Římskému Impériu, Antikrist, není ještě v pozici,aby mohl uplatnit nezbytnou Konstantinovu strategii.

V jeho nepřítomnosti a v přípravě na něj, ekumenickáunie všech náboženstvích je agresivně prováděna papežem Janem Pavlem II. Nicpodobného nebylo v celé historii církve, co by se podobalo neúnavné apřesvědčivé diplomacii se všemi vůdci náboženstvích světa za posledních desetlet. Když Jan Pavel II. oslovil World Council of Churches (reprezentující 400milionů Protestantů celosvětově) v Ženevě, papež prohlásil:

„Od mého počátku v úřadu biskupa v Římě, jsemtrval na tom, aby zapojení katolické církve v ekumenickém hnutí bylonezvratné...“

Ano, ve skutečnosti zapojení katolické církvev ekumenickém hnutí bylo významné již před nástupem současného papeže. Tentofakt se zdá být v konfliktu s tvrzením, že jsou tou jedinou a neomylnou církví.Ovšem, zatím co proklíná ex-Katolíky a Protestanty, Katolicismus dovoluje spásumimo svůj „ovčinec“, pakliže si nebyli vědomi prohlášení církve a jejíchsvátostí, byli-li upřímní ve své víře. A tak Matka Tereza a ti, kteří s nípracují, se nikdy nepokoušejí konvertovat ke Kristu umírající, o které sestarají. Namísto toho Matka Tereza prohlašuje:

Když přicházíme k Bohu, přijímáme Ho v našichživotech tím, že se stáváme lepším Hiduistou, Buddhistou Muslimem, lepšímKatolíkem - prostě lepším tím, kterým jste. Jaký Bůh ve vaší mysli je, tohomusíte akceptovat. (Desmond Doig, „Mother Teresa: Her People, and Her Work).

Fakt, že někteří lidé uctívají bohy falešné,vůbec nevešel do filosofie Matky Terezy. Ta prohlašuje falešné „evangelium“,které Protestanti schvalují když se spojují s Katolíky v „evangelizaci světa.“Matka Tereza vyjadřuje přesně povahu římského Katolicismu, která - jako„Babylonská děvka“, musí pokračovat ve svém spirituálním smilstvu aby splnilapředpověď Písma a sehrála svou roli v obživení Římského Impéria. Příkladytohoto smilstva jsou mezi katolickými vůdci početné. Měsíc před svou smrtí,oslavený katolický mnich Tomas Merton řekl na ekumenickém shromáždění zástupcůmpočetných náboženstvích v Kalkutě:

Drazí bratři, už jsme jako jeden. Jen sistále představujeme, že ještě nejsme. Vše, co máme objevit, je naše původníjednota.“

Merton byl jen ozvěnou nejenom Matky Terezyale i mnoha dalších Katolíků, včetně papežů. Na příklad tři katoličtí kněžíprohlašují v jejich knize, která nese oficiální Imprimatur (schválení):

„Neměli bychom váhat vzít ovoce starodávnéMoudrosti Východu a „uchvátit“ jej pro Krista. Mnoho Křesťanů, kteří berou svůjmodlitební život vážně, si pomohli Yogou, Zenem, TM a podobnými praktikami.“(Abbot Thomas Keating, M.Basil Pennington and Thomas L.

Clarke, „Finding Grace At the Center.“ )

Skutečně Řím schvaluje míchanici Hinduismu,Buddhismu a Katolicismu? Jak už jsme předeslali, Katolicismus už takovoumíchanicí je, jelikož vznikl ze spojení Pohanství s „Křesťanstvím.“ V reakci navzrůstající počet případů angažovanosti Katolíků v TM, Zen a jiných formáchvýchodního mysticismu, kardinál Ratzinger (vatikánský strážce pravověrnosti)vydal 23 stránkový list v polovině prosince 1989 třem tisícům římskokatolickýmbiskupům, kde vyjadřuje starostlivý zájem. Toto prohlášení (schválené JanemPavlem II.), nijak východní mysticismus, nebo New Age meditační praxeneodsuzuje, ale ve skutečnosti navrhuje „vzít z nich to užitečné“... Jan PavelII. sám takový synkretismus (eklekticismus) podporuje. Na univerzitách v Kalkutěa New Delhi při jeho návštěvě Indie v roce 1986 na příklad prohlásilhinduistickému posluchačstvu:

„Indické poselství je zásadně důležité, zdůvodu její intuice o spirituální podstatě člověka. Ano, největší indickýpříspěvek světu je nabídka spirituální vize člověka. A svět udělá dobře,pakliže bude dobrovolně naslouchat této starodávné moudrosti a nalezne v ní iobohacení lidského života.“ (Spiritual Visions of Man, „L´Observatore Romano,Feb. 10, 1986).. Jaká to neuvěřitelná řeč hlavy „jediné pravé církve“ týkajícíse modloslužebnického, démony uctívajícího náboženství, které přineslo Indiiabsolutní hrůzu! Dovedete si představit apoštola Pavla v Aténách, jak - namístoodsouzení modloslužebnictví - chválí „starodávnou moudrost“ v uctívání Zea anavrhuje, že řecké Pohanství má cennou „spirituální vizi“ k nabídnutí světu?Ano, to je římský Katolicismus dneška - právě takový, jako za časů Konstantina.A takovým být musí, aby mohl sehrát svou roli posledních dnů, kdy pomůžeustavit nový řád světa, založený na náboženské toleranci, jakou propagujeGorbačev. Merton napsal, že „Buddhismus a Křesťanství jsou stejné ve využíváníběžné každodenní lidské existence jako materiálu pro radikální transformacivědomí. Učil, že „tato transformace kterou Zen Buddhismus nazývá Veliká Smrt,je totožná s tím, čemu Křesťané říkají „zemřít a znovu s Kristem ožít.“ Žeobojí vede ke „smrti „sebe“ a do „nového života který není v nějakém budoucímráji, ale „v tomto životě nyní.“

Tak tomu není! Nesmiřitelný rozdíl meziKřesťanstvím a každým jiným náboženstvím je sám Kristus Jeho smrt, pohřbení aopětné vzkříšení na této planetě za naše hříchy! Kristův záměr byl usmířit náss Bohem tak, abychom nežili pouze „zde a nyní,“ ale navěky s Ním v nebi.Ekumenismus popírá zásadní unikátnost Ježíše Krista! Apoštol Pavel se nesnažil„zemřít sobě“ pomocí nějakých mystických technik, které jsou dnes tak populárnímezi Katolíky, Buddhisty, Hinduisty i přívrženci New Age - a i stále více mezievangelickými Křesťany. Pavlova „smrt sebe“ se uskutečnila vírou v Kristovusmrt za naše hříchy - víra, která nejen že schází, ale je specificky odmítnutaa zavržena v základních článcích Hinduismu, Buddhismu, a i v jinýchnáboženstvích..

Pavel volá vítězně - a s vděčností:

„Jsem ukřižován s Kristem, přesto žiji; nejá, ale Kristus žije ve mně; a život, který nyní v těle žiji, žiji vírou vBožího Syna, který mně miloval a obětoval se za mne..“ (Galackým 2-20)

Římskokatolická církev má dlouholetouhistorii vedoucí roli v ekumenismu. Celá kniha by se dala naplnit příklady, aleněkolik musí postačit. Papežové Jan XXIII. a Pavel VI. se spojili s takovýmiosobnostmi jako je Dalai Lama, Anwar el-Sadat (Muslim), a generální tajemníkOSN, U Thant (Buddhista) a založili „Chrám Porozumění,“ známý jako SpojenéNárody Světových Náboženstvích. Jeho vedoucím pro mezinárodní programy je LuisM.Dolan, katolický kněz. Katolický arcibiskup Angelo Fernandez byl prvních osmlet presidentem „World Conference on Religion and Peace“ v Ženevě, mající zaúkol dát dohromady „rostoucí síť zahrnující veškerá náboženství světa.“ KdyžFernandez odešel do penze, byl nahrazený deseti presidenty, kteří zastupovališest náboženstvích světa... „Jeho Svatost“, Dalai Lama, který je Bohem provětšinu Buddhistů Tibetu, byl velmi srdečně přijímán římskokatolickýmivedoucími ve světě. Dvakrát se setkal s Pavlem VI., a se svým dobrým přítelemJanem Pavlem II., se setkal víc jak pětkrát. „My oba dva máme stejný cíl“ říkáDalai Lama. Na počátku jeho první cesty po USA jako „bůh-král-v-exilu, bylaveliká oslava v St.Patrick Katedrále v roce 1976, kterou „Time“ označil za„výjimečný mezináboženský festival“, který vedl kardinál Cooke. Když prohlásil,že „všechna náboženství jsou v podstatě stejná“ Dalai Lama obdržel zaslouženýpotlesk od davu... Kardinál Cooke poznamenal:

„Toto je jeden z dramatických momentů Ducha.Můžeme jeden druhého přivítat v naších kostelích, Buddhistických chrámech asynagogách.“ (Newsweek, September 17, 1976).. Pod titulem „Duch“ má kardinál namysli Svatého Ducha, ale ekumenismus ve skutečnosti angažuje ducha cizího.Ježíš nazval Svatého Ducha nejenom „Přímluvce“, ale také „Ducha pravdy, kteréhosvět (to znamená ne-Křesťané) nemůže přijmout. (Jan 14:17). To, že „všechnanáboženství jsou v podstatě stejná“ je lež, která je zamířena exkluzívně nanároky Ježíše Krista! Ekumenické hnutí je popření biblické pravdy a hlavně slovJežíše Krista, že On je tím jediným Spasitelem - že každý musí uvěřit v Něho,nebo být navěky ztracen..

Další katolický vedoucí, který byl hlavnímpropagátorem globální náboženské jednoty byl Augustine Kardinál Bea, Jezuita apo 19 let rektorem „Římské Pontifikální Biblické Koleje.“ Kardinál Bea většinoupořádal „Agapes of Brotherhood,“ které byly navštěvovány povětšinou stovkamimezinárodních hostů zastupujících hlavní světová náboženství: Buddhisty,Muslimy, Šintoisty, a všechno mezi tím...Jedna z typických kardinálových řečípři sedmém „agape,“ byla, když zdůraznil „bratrství člověka a Otcovství Boha,které, jak řekl „zahrnuje všechny lidi.“ Ale Ježíš řekl náboženským vůdcům: „Vyjste z vašeho otce, ďábla...“ (Jan 8:44) a varoval Nikodéma, že musí býtznovunarozený v Duchu, aby se mohl stát dítětem Boha, jinak království Božínespatří. Kardinál Bea, který byl osobním zpovědníkem Pia XII., a blízkýmporadcem dalších papežů, chápal vzrůst charismatického hnutí jako prostředníkapro římskokatolické ekumenické cíle. Kardinál vyhledal Davida DuPlessis-e,(známý pod přízviskem „Mr. Pentecost“), kterého pozval na „Druhý VatikánskýSněm..“ DuPlessis a další charismatičtí a pentekostální osobnosti s radostípřijali, a tak se - nevědomky stali pěšáky na katolické šachovnici. A takpočalo akceptování Katolíků protestantskými Charismatiky. Dnešní CharismatickéHnutí je hlavním mostem do Říma. Dalším propagátorem náboženské jednoty, kterýpoužil Charismatické Hnutí (Stanley M.Burgess, Gary B.McGee, Patrick H.Alexander, „Dictionary of Pentecostal and Charismatic Movements,“ Zondervan,1988). aby dosáhl ekumenických cílů Říma, byl Leon Joseph Kardinál Suenens.Kardinál silně ovlivnil „General Council, vytvořený na počátku 1970„Shepherding/Charismatic“ vůdci - Council, který tajně vedl Charismatické Hnutípo léta. Minuty jeho květen-červen mítinku odhalují že Kardinál byl touneznámou rukou, která všechno řídila v zákulisí:

„My jako Rada, jsme oddáni pracovat společněs Kardinálem na obnově a jednotě křesťanských lidí a na světové evangelizaci naprojektech, které byly vzájemně schváleny. V každém projektu bude vzájemněrozhodnuto o vedení, autoritě a metodách mezi Radou a Kardinálem ve světlepotřeby každého projektu.“

„Světovou evangelizaci“ společně seSuenensem, který propaguje falešné evangelium? Na příklad: Kardinál hostil aměl úvodní proslov při „Second World Conference on Religion and Peace“ vLouvain, Belgii, v roce 1974. Tato konference, která obdržela požehnání odPavla VI., hlavně zdůraznila důležitou roli náboženské jednoty, která budenutná při zřizování přicházející světové vlády. Byly slyšeny požadavky pro„nový světový řád.“ Pod katolickým vedením Deklarace Louvain zní:

Buddhisté, Křesťané, Konfucionisté,Hinduisté, Židé, Muslimové, Šintoisté, Sikhové, Zoroastriánci, a další, snažilijsme se zde naslouchat duchu různých a úctyhodných náboženckých tradicí..zápasili jsme s ohromnými problémy, které naše společnost musí vyřešit aby sedosáhlo míru spravedlnosti, a šlechetné kvality života pro každou osobu a každýnárod. Máme radost, že ta dlouhá éra pyšné, a dokonce předsudkové izolacenáboženství lidstva je již nenávratně pryč.

Apelujeme na všechny náboženské komunitytohoto světa, aby si vštípily postoj planetárního občanství....

Zatím co katolické hierarchie a speciálněpapež, plní hlavní řídící úlohu, ekumenismus má širokou základnu vedení -včetně korejského Sun Myung Moona. Toto kvetoucí hnutí pokládalo základy pro„nový řád světa“ po léta. Jeho hlavní výzvou k jednotě je zoufalá potřebaglobálního míru. Moon, který je zakladatelem Inter-Religious Federation forWorld Peace“ prohlašuje: „Všichni muži i ženy by měli strhnout zdi sektářskýchrozdílů .. pro větší cíl . světový mír..“ A zdi skutečně popadaly. Zatím coMoon byl kdysi „nejbrilantnějším antikomunistou a nepřítelem Státu číslojedna“, moskevské „News šťastně dodávaly že „už je čas ke smíření“, potom coGorbačev osobně přivítal Sun Myung Moona v prostorách Kremlu. Moon na toreagoval slovy, že Sovětský Svaz, který nazýval ještě nedávno Satanem, budehrát „přední roli v Božím plánu při vybudování světa míru.“ Jak rychle tytokusy skládačky začínají zapadat do sebe!

Další aspekt ekumenického hnutí jsou „InterfaithCouncils“ (mezináboženské rady), které rostou jako houby po dešti, na celémsvětě. Jen v USA je jich již více než sedmdesát a počet roste. Následujícípopis prvního mítinku „Washington State Interfaith Council“ ukazuje, že jemožné eliminovat náboženské rozdíly v zájmu globálního míru a nového světovéhořádu:

Swami Bhaskarananda, Hinduista, zapěl Bohumodlitbu .. Ismail Ahmed, Muslim, recitoval krátkou modlitbu k Bohu.. Důvěra,jak se všichni shodli, byla tím nejdůležitějším krátkodobým cílem. Při setkáníu Vedanta Society na Capitol Hill, všichni kteří podepsali chartu rady,vyjádřili naději za celou skupinu, jak tam tak stáli před oltářem ozdobenýmobrazy Sri Ramakrišny, Ježíše Krista a Buddhy. „Má podpora a mé srdce jsou vtéto skupině“ řekl Paša Mohajerjasby, člen víry Baha´i. „Baha´ i znamená věřitže světový mír je nejenom možný, ale také nevyhnutelný.“ Bhaskarananda řeklskupině, že Hinduisté věří v harmonii všech věr.“

Podporujíc takový ekumenismus, papežprohlásil, že „Křesťané musí pracovat se všemi náboženstvími, pro zajištěnímíru.“ Zavázal se, že „katolická církev má v úmyslu sdílet a propagovat takovoumezi-náboženskou spolupráci.“ Za tímto účelem udržuje katolická církev stálýdialog se zástupci čtyřech hlavních nekřesťanských náboženství.

Buddhistický mnich píše v „Tibetan Review“ )ato je nadšeně citováno v „Katolickém Světu“) jak oceňuje cíle takového dialogu:

Jednota v náboženství, jak je propagovánaSvatým Otcem Papežem Janem Pavlem II.,a schválená Jeho Svatostí Dalai Lamou,není cílem, který se dá dosáhnout v krátké době, ale jednou přijde den, kdyláska a soucit, které Buddha i Kristus kázali tak výmluvně, jednou spojí světve společné snaze zachránit lidstvo před nesmyslným zničením tím, že je povedouku světlu ve které všichni věříme...“ (Catholic World, May-June 1989). Největšízásluhy za ohromné, globálně propletené ekumenické hnutí, patří papeži JanuPavlu II. Právě tak, jak Gorbačev změnil politický svět, tak papež změnil světnáboženský. Použitím svého ohromného vlivu a emocionálního apelu světovéhomíru, byl papež schopen v roce 1986 shromáždit vedoucí osobnosti dvanáctisvětových náboženstvích v Assisi, Itálii, aby se tam modlili k „Bohu“, vekterého ten či onen věřil, a požádal tato božstva aby přinesla mír světu. Aby ospravedlnilfakt, že ctí modlitby čarodějných doktorů a uctívačů ohně, Jan Pavel II. řeklúčastníkům, že problém míru je nad náboženskými rozdíly.“ (60 religious leadersJoin Pontiff, Streets of Assisi Ring With Prayers for Peace. Los AngelesTimes). Papežovy ekumenické úspěchy, které nemají precedent, inspirovaly dalšívůdčí osobnosti světa, a výsledkem byla nová ekumenická hnutí za světový mír.Jedno z nejvýznamnějších „Global Forum of Spiritual and Parliamentary Leaderson Human Survival“, počal téměř nenápadně v říjnu 1985, když „spirituálnívůdci“ z pěti světových náboženstvích, a zvolení zástupci z pěti kontinentů sesetkali, aby prozkoumali myšlenky za ekologickou záchranu a světový mír. Ztohoto setkání vyrostlo pracovní partnerství mezi náboženskými a politickýmivedoucími světa - něco, co bylo nemyslitelné od dob starého Říma:

Prozkoumali jsme povahu vztahu mezipolitickým a náboženským životem, a došli jsme k souhlasu, že jak političtí,tak i náboženští vůdci potřebují vzájemnou spolupráci, a budou propagovatregionální, národní a i místní spolupráci mezi parlamenty a náboženstvím. ..Vcházíme do éry globálního občanství .. Toto nové vědomí stojí nad jakoukolivbariérou rasy, náboženství, ideologie i národnosti. Máme vizi nové společnosti,ve které dlouhá a tragická historie lidského násilí ustoupí věku vzájemnězaručeného blahobytu a míru...“

Toto vedlo k pětidenní „Global Forum“konference v Oxfordu, Anglii v roce 1988 při které se setkali spirituální alegislativní vůdcové z 52 zemí, aby „spojili všechny víry, se všemi politickýminázory.“ Mezi účastníky byli US senátoři a vedoucí vědci, členové NejvyššíhoSovětu a sovětské Akademie věd, generální sekretář OSN, arcibiskup zCantenbury, Matka Tereza, Dalai Lama, členové kabinetu, kardinálové, swami,biskupové, rabíni, imámové, a mniši. Konference vydala „Final Statement of theConference,“ který prohlásil:

Společný zájem o globální přežití nás svedldohromady .

a my jsme vyvodili z našeho setkání živéuvědomění si zásadní sounáležitosti lidstva. .. přesvědčení, že každá lidskábytost má jak spirituální, tak i politický rozměr. Oxfordská zkušenost změnilakaždého z nás .. a my jsme si dali předsevzetí, která jsou neodvolatelná...“

Poslední Globální Forum se konalo 15-19 ledna1990 v Moskvě. Byl pořádán - jak to návštěvníci nazvali „unikátní aliancí“:Nejvyšší Sovět, první, svobodně zvolený parlament , všechny denominace SSSRkoordinované ruskou ortodoxní církví, Sovětská Akademie Věd, a „InternationalFoundation for the Survival and Development of Humanity.“ Moskevské Forumhostilo více než tisíc účastníků z 83 zemí volalo po „nové planetárníperspektivě,“ která by zahrnovala „novou spirituální a etickou bázi pro lidskoučinnost na zemi.“

Takové ekumenické partnerství mezináboženskými a politickými vůdci je nezbytné pro nástup Antikrista. „Křesťanskápsychologie“ hraje vitální a neuznávanou roli v postavení jeviště pro takovoujednotu. Reprezentuje ten konečný ekumenismus, ve kterém se Křesťané spojínejenom s každým jiným náboženstvím, ale také s ateisty a humanisty. Kristus sestává partnerem Freuda, Junga, Rogerse, Maslowa a spoustě dalšíchanti-Křesťanů, jejichž teorie doplňují tu část „Boží pravdy,“ kterou zřejměSvatý Duch zapomněl do Bible zaznamenat.

Psychologie dodává společnou řeč pro„spirituální dialog“ mezi Křesťany a humanisty, která vede k novémuekumenickému „porozumění.“ Falešná myšlenka psychologie, že musíme být vždy„pozitivní,“ a nikdy nesmíme kritizovat kohokoliv, velmi jemně navrhuje klam,že všechna náboženství jsou stejně platná. Tento názor pomalu „vplouvá“ dohlavních denominací a dokonce i do předpokládaně evangelických kruhů. Abytakovou herezi ospravedlnil, jeden v dnešní době z vysoce vlivných církevníchvůdců, kalifornský televizní evangelista, kterého jsme již citovali,prohlašuje:

Co mne dělí od fundamentalistů je to, že onise pokoušejí přesvědčit každého aby věřil tak, jak věří oni.“ Známe věci, vekterých souhlasí všechna hlavní náboženství. Snažíme se soustředit na tyto(společné víry), aniž bychom urazili ty, kteří mají jiné názory.“ Takovéfalešné „Křesťanství“ nemá v sobě pravdu aby bylo ještě důležité, a tak můžebýt přijato členy ostatních náboženstvích, aniž by museli měnit svou vlastnívíru. Pokládá perfektní základ pro příchod Antikrista. ..

Další dobře známá organizace, o které semusíme zmínit - pro její důležitost: Svobodné zednářství tajně podporujeekumenismus a tiše připravuje své členy aby akceptovali fakt, že jsou částípřicházejícího nového světového řádu. Co je činí tak důležitými je skutečnost,že mnoho z nich zaujímá důležitá postavení ve vedení světa. V USA je stáleznačný počet Zednářů mezi štábem Bílého Domu , v Kabinetu, Kongresu, NejvyššímSoudu a Pentagonu - právě tak, jako špičky ve vedení obchodu. Zednářskáautorita Carl H.Maudy vyzdvihuje hrdě zednářskou toleranci vůči všemnáboženstvím: Zednářství nespecifikuje žádného Boha té, či které víry; pouzevyžaduje, aby jste v nějaké Božstvo věřili - dejte mu jakékoliv jméno - každýbůh postačí.“ Albert Pike, bývalý „Supreme Pontiff“ Univerzálního Zednářství,právě tak nadšeně prohlašuje:

Zednářství je takové (náboženství), kolemjehož oltářů se mohou Křesťané, Muslimové, Hebrejci, Hinduisté následovníciKonfucia nebo Zoroastra shromáždit jako bratří a spojit se v modlitbě...“

A tak papežova ekumenická modlitba v Assisi,byla pouze veřejným prohlášením toho, co Zednáři praktikují soukromě postaletí. Tato skutečnost je nesmírně důležitá, pakliže jsme (jak veškeráevidence ukazuje), došli k tomu bodu v historii, kdy má být oživeno ŘímskéImpérium, aby postavilo pódium a kulisy pro Nový Světový Řád se svýmcelosvětovým náboženstvím, které bude přijatelné všem lidem světa. Je jasné, žeZednářství připravilo mnohé z těch, kteří jsou současnými světovými autoritamiaby mohli hrát klíčové úlohy v těchto událostech, jelikož už dávno tajněpraktikovali to, co jednou bude muset svět přijmout otevřeně. Zamyslete se nadnásledující modlitbou, která byla pronesena při ceremoniích u příležitosti 31stupně skotského rituálu:

Slyš nás vlídně, Ó nekonečné Božství... Dovolvelkou záplavu zednářského světla, aby ve věčném toku svítilo nad celým světema učiň Zednářství vírou celého lidstva.“ (Blanchard, „Scottish Rite MasonryIllustrated, 1979). Navzdory faktu, že je nepopíratelně anti-křesťanskýmnáboženským kultem, Zednářství má mezi svými členy mnoho takových, kteří siříkají Křesťané. Jejich vliv jako vedoucích církví přispívá k tomu, že vhlavních denominacích je jedinečnost Krista stále víc a více popírána.

Na počátku 1990 na svém každoročnímshromáždění Michiganské Episcopální Diecéze, bylo hlasování o tom, zda „Ježíšje Kristus - jediné jméno dané pod nebem, kterým můžeme být spaseni...“ Tatorezoluce, která pouze citovala Bibli, byla nazvána rozvratnou, vedoucí knejednotnosti, a ponižující lidi, jejichž „víra v Boha je právě tak silná jakonaše, i když je definovaná jinak.“ byla schválena a hlasováním prošla náhradnírezoluce, která zavazovala členy Episcopální církve, aby vyhlašovali „DobrouNovinu“, která může být akceptována kterýmkoliv náboženstvím - a tím,pochopitelně zůstává bez jakékoliv spásné síly. Všimněte si nástupu ekumenickéapostástní církve, nevěsty Antikrista! „Pozitivní Křesťanství“ je nepřítelemkříže! Tato pravda uráží ty, kteří ji slyšet nechtějí. A přesto, říci něcoméně, znamená zahrávat si s věčnou budoucností duší! Ekumenický slib „jednoty“je velmi atraktivní, ale popírá Krista a připravuje cestu pro Antikrista a jehocelosvětové náboženství. Právě „sjednocení“ bude tou cestou ke zkáze.

Teď není už ve světě síly, schopné zastavitexplozi ekumenického hnutí, které chce obejmout všechna náboženství. Nejvícerespektovaný americký psycholog poukazuje nadšeně na „veliké kamarádství mezišpičkovými vůdci snad všech náboženských skupin v USA.“ (James Dobson, „Focuson the Family“ January 1987). Skupina křesťanských teologů volá po „skončenínaléhání na superioritu a finalitu Krista a Křesťanství, směrem k uznánínezávislé platnosti jiných směrů.“ Ospravedlňují tuto herezi tím, že prý„hospodářská politická a obzvláště nukleární liberalizace - příliš veliký kuspráce pro jeden národ, kulturu nebo náboženství.“ (John Hick & Paul F.Knitter: „The Myth of Christian Uniqueness: Toward a Pluralistic Theology of Religions,1988). Je to opravdu jen náhodný zběh událostí, že jak politická, tak ináboženská jednota se dostává dohromady v tuto dobu? Čas je zralý. Dokonce iotevřená agrese do Kuwajtu v srpnu 1990, se stala základem pro novou nadějisvěta: Konec vojenských konfliktů. Martin Fitzwater, mluvčí Bílého Domuprohlásil: „Válečný proces už vykonává nový plán pro mír.“

Volání po Džihádu (Svaté válce) SaddamaHusseina, zeslabil arabskou solidaritu, ale pozdvihl otázky o samotném konceptuJihádu. Takové otázky mohou dát v dnešních dnech podnět pro Muslimy, aby sepřestali vidět jako oddělený svět ode všech ostatních, ale jako částpluralistické mezinárodní obce, která se učí žít, respektovat a spolupracovat.Nikdy před tím neexistující solidarita členů Spojených Národů (zahrnujíce iněkteré Arabské Státy), které se postavily proti agresi Sadáma Husseina dalavzniknout optimistické naději, že konečně OSN začíná plnit svůj účel. Udržetcelosvětový mír se pojednou ukázalo být dosažitelnou možností, a to způsobilože političtí vůdci se spojili s náboženským světem ve volání po „Novém SvětovémŘádu.“

Po tom, co se to prodiskutovalo soukromě mezipresidentem Georgem Bushem a jeho štábem, téma „nového světového řádu“ vyšlopoprvé otevřeně na veřejnost.

Než odletěl do Helsinek v září 1990, abyprodiskutoval krizi v Perském Zálivu na schůzce s Gorbačevem, Bush vyjádřilnaději, že „v Helsinkách budou položené základy „nového světového řádu“ a že seustaví pod OSN. Na tiskové konferenci s Gorbačevem president Bush optimisticky prohlásil:

Jestliže národy světa budou jednat vespolupráci tak jak začaly, položí základní kámen mezinárodního řádu -celosvětový mír, jaký jsme ještě nepoznali.. V propagaci tohoto stejného cíle,Secretary of State, James Baker prohlásil na celonárodně vysílaném televiznímprogramu „Face the Nation,“ v září 1990 : „Jsme na prahu vytvoření novéhosvětového řádu“. V minulosti by takové prohlášení bylo brané jako utopie, alenyní to média vzala zcela vážně. „Time“ napsal: Jak George Bush chytal ryby,hrál golf a přemýšlel o světe po studené válce, člen jeho štábu prohlásil, žesi počal také představovat nový řád.“ Noviny po USA přinesly titulky: Presidentvítá „nový řád“ a citují úředníka Bílého Domu, který v úvaze o schůzceBush/Gorbačev prohlásil: Považuji za velmi nadějné to, že vstupujeme do novéhořádu světa, kde Východ-Západ, US-Sověty soupeření už nebude hlavní událostí.“

Když Shevardnaze, sovětský ministr zahraničí,oslovil OSN v září 1990, odsoudil akci Saddáma Husseina jako „hrozbu novémuřádu světa,“ téměř dva roky dříve, než chytil tu stejnou vizi Bush. V jehohistorické řeči k OSN v prosinci 1988 Gorbačev řekl dogmaticky a téměřprorocky:

Další globální pokrok je pouze možný skrzehledání univerzálního souhlasu ve směru nového světového řádu.“

Důvěryhodnost této myšlenky není jižpochybná. Ovšem, tento nový řád povede Antikrist! Náboženské přípravy pro jehonástup jsou právě tak důležité, jako politické. Obě jsou již v pohybu. Aby setento proces zakončil, Bůh dodá tu důležitou přísadu sám... ___________ *____________

13. Ekologické Starosti a Globální Mír....

KDOPAK SE NEKOCHAL nádherou západu slunce,nebo pohledem na nespočetné hvězdy blikající v chladné jasné noci, či téměřmagickými stíny hrajícími si v šeru se siluetou vzdálené hory, nebo delikátníbarvy, které barví poušť při východu slunce, paprsky slunce tančící na řekách ajezerech? A kdo nepozoroval bez dechu tu ohromnou rozmanitost tvorů tétoplanety? Chybí slova k popsání nádhery této země. A přesto nevděční obyvateléjí systematicky zneužívají, a teprve nyní se probouzejí k faktu, že vlastněničí něco, na čem záleží přežití. A i potom co si to uvědomili, nejsou ochotničelit vážnosti situace a pustit se do nějaké akce nápravy.

Následovně, ekologický kolaps je mnohemreálnější, než si většina lidí uvědomuje - a času už mnoho nezbývá...

Na rozdíl od pozdních ekologických reakcí,biblické proroctví předvídalo tento problém již před tisíci lety, a poukazovalona to, že jako důsledek přijde Boží soud. Jako hlavní cíl tohoto soudu, který mábýt vylitý na Zemi, jak to Jan viděl ve vizi Apokalypsy, bude „zničit ty, kteříničili zemi..“(Apokalypsa 11:18). Některé z Božích trestů jsou svou povahouekologické, ničí trávu, a stromy, a znečišťují oceány a řeky. Implikace je, žeto byl člověk, kdo přinesl na sebe tyto následky. ... Otevřením kdysi přísnězavřených hranic, ukazuje se, že znečistění některých oblastí Východní Evropyje za hranicemi možností krátkodobé nápravy. Lesy vymřely; řeky a jezera sestaly chemickou žumpou, úrody beznadějně otrávené, hospodářská zvířatavymírají, a tisíce dětí stojí před předčasnou smrtí. Znečistění vzduchu vJižním Polsku dosáhlo takové nebezpečné hladiny, že se uvažovalo o vydáváníplynových masek obyvatelstvu. Je zapotřebí okamžitě začít s protiopatřeními, aleVýchod nemá jak prostředky, tak i technologii. Znečistění nezná hranic a takmusí pomoci Západ s expertizou i ohromnými finančními výdaji.

Jistě, i Západ má své vážné problémyživotního prostředí. Pitvy mladých dětí, které zahynuly při autonehodách v LosAngeles, vykazují začernalé plíce a ucpané artérie. A tak to jde v celémprůmyslovém světě. Každým rokem mizí tisíc žijících druhů v tom, co biologovénazývají „holokaustem přírody.“ .... Není třeba více detailů. Pro náš účel jeto dostatečné abychom si uvědomili, že tato globální ekologická krize jeschopna sjednotit lidstvo za jedním mezinárodním cílem. A tak ekologické hnutímůže hrát značnou roli ve vytvoření jednoty, která je nutná k příchoduAntikrista.

Klíčem k tomu je globální mír. Skutečný mírby nejenom odstranil hrozbu jaderných pokusů, ale také by byl jedinou možnostívyčistit životní prostředí. Uzavřené hranice nedovolovaly poznat rozsahznečistění, a tím nemohla být mezinárodní spolupráce, která je požadována prozdravou ekologii. Mimo to, nesčetné miliardy dolarů a tolik vojenských sil -stále existujících v bojové pohotovosti, vytvářejí nedostatek prostředků alidské síly pro včasnou záchranu prostředí. Globální jednota je životnědůležitá pro přežití lidstva - a na tomto základě bude jednou přijata....

Svět zoufale potřebuje jistotu trvalého míru,aby mohl vzít prostředky vynakládané na nástroje zkázy a ničení, a namísto tohoje použil k záchraně planety Země, a dal jejím obyvatelům lepší život.

Na štěstí, uvědomění si, že zbraně které dnesmáme by mohly přivést konec civilizace jak ji známe, je ohromným odstrašujícímfaktorem válečného konfliktu, a přináší úžasnou motivaci k vyřešení našíchrozporů mírovou cestou. Pravda, stále je - mezi vůdci touha po moci a strach znepřátelského útoku. Přesto se pohybujeme správným směrem - není ale přílišpozdě? Dwight D. Eisenhower údajně prohlásil: Myslím si, že když lid chce mírtak silně, bude lepší, když jim vlády uhnou z cesty a dají jim ho.“ Právě nedávnojsme viděli, jak represívní komunistické režimy „ustoupily s cesty“ a dovolilymilionům pochodujících občanům, kteří žádali svobodu a demokracii. Začínajídalší miliony, kteří žádají řešení problémů ekologie a míru.. Možná že přišlata doba, o které mluvil Eisenhower.... Jak jsme viděli - potom co ignorovaliekologická hnutí po léta, političtí vůdci si počali uvědomovat důležitostnáboženské jednoty, pakliže se má dosáhnout vytouženého cíle: Nového ŘáduSvěta. Výsledkem toho bylo významné nové partnerství mezi vládou a náboženstvímtak, jak to kdysi zřídil Konstantin, důležitý krok k přípravě světa na oživeníŘímského Impéria a příchod politicko/náboženského vůdce. Motivace je dobrá: míra ochrana životního prostředí, společný zájem, okolo kterého se mohouekumenicky spojit všechna náboženství světa. World Council of Churches nedávnorozhodl, že hlavní zkouškou ortodoxie je postoj vůči životnímu prostředí!

Bohužel Ježíš Kristus, bez kterého žádnýskutečný mír či ozdravení prostředí být nemůže, se tak nějak do tohoto obrazunevešel. Proč? Byl shledán falešným podvodníkem? Ne. Je to prostě proto, žeotázka pravdy se dnes považuje za nedůležitou! Nebylo by v zájmu tolerantníhoekumenismu v Novém Řádu Světa, prosazovat Jeho jedinečnou unikátnost! A taktaké „Křesťané,“ kteří se připojili k hnutí za mír a prostředí, nepředstavujíKrista ve světle tohoto kontextu. A tak se otevírá cesta pro Antikrista, abypředstavil svá řešení.. Při stavění základů jednoho světového náboženství,ekologické otázky jsou stále více vyjadřovány - dokonce i ateisty - vespirituálně panteistické formě New Age terminologie, jako kdyby vesmír bylživou - a dokonce myslící „jednotkou“ (hypotéze „Gaia“)se kterou musíme žít vmíru a harmonii. Na moskevském globálním fóru v lednu 1990, fyzik Fritjof Capraprohlásil, že „spiritualita je společná celému lidstvu.“ Pak definovalspiritualitu jako „pocit/prožitek bytosti, že je spojena s kosmem jako celkem..což dává životu smysl...“ Ale, pakliže člověk odmítne inteligentníhoBoha-Stvořitele s účelem, a volí mlhavé, neosobní „tvůrčí síly,“ potom vesmírnemá žádný účel a život žádný smysl, nebo význam...

Na své plenární řeči na té stejné moskevskékonferenci Al Gore (v té době senátor), prohlásil: Nedovedu si představit, jakby mohly byt vyřešeny ekologické problémy bez poukazu na spirituální hodnotyobsažené v každé víře..“ Gore nemluvil o křesťanské spiritualitě, která jeunikátní, ale o ekumenické „spiritualitě,“ založené na tom, co on nazývá „novouvírou v budoucnost života na Zemi .. která zaopatřuje vyšší hodnoty ve vedenílidských záležitostí...“ Potvrzením směru, ve kterém kráčíme, konečná„Moskevská Deklarace“ volala po „Radě spirituálních vůdců,“ a vytvoření„inter-denominační modlitby“ .. „novou spirituální a etickou bázi pro lidskoučinnost na Zemi: Lidstvo musí vejít v nový souzvuk s Přírodou...“

Právě naopak! Lidstvo nepotřebuje „souzvuk sPřírodou,“ ale se Stvořitelem Přírody! Nečistá planeta je výsledkem nečistotylidské duše! Existuje pouze jedno řešení: Krev Ježíše Krista na kříži, jakozaplacení pokuty za hřích, požadované Boží spravedlností! Všechno to povídání o„spirituálních hodnotách,“ je jen taková mastička na svědomí, pouhýsymbolismus, který smeká klobouk před jakýmkoliv „Bohem, “ který by „tam“ mohlbýt - Satanův klam, aby zaslepil lidstvo ke skutečným problémům.. „Spirituálníhodnoty“ je termín který nikdo nedefinuje, a přesto se každý cítí dobře kdyžjej používá, jako kdyby se nalezla společná rovina pro náboženství a vědu, asdělovalo se tím něco významného! Ve skutečnosti není pravdou ani jedno.„Spirituální hodnoty“ jsou jenou formou „císařových nových šatů.“ Nikdo neví coten výraz znamená. A přesto se stal nedělitelnou součástí navrhovaného řešenísvětových problémů. Prostě řečeno, heslo „spirituální hodnoty“ je novýmsloganem ekologického a mírového hnutí.. Dokonce i někteří evangeličtí vedoucíse zdají být potěšeni tímto povídáním o „duchovních hodnotách. Reagují na to,jako kdyby to naznačovalo, že ti, kteří tento slogan používají, jsou tak nějak„spřízněné duše,“ i když ve skutečnosti mohou být ateisté či okultisté - vtotální opozici vůči Křesťanství. - a povětšině také jsou... Britský princFilip, spoluzakladatel „World Wildlife Fund“ je jedním z vedoucích ochráncůživotního prostředí na světě. Tento spolek začal „North America Conference onReligion and Ecology,“ která je rozhodnutá rekrutovat v lokálních kongregacíchpomoc pro ekologická hnutí. Dokonce sehnali pastory pro kázání na téma„Velikonoční Den 1990“, které okradlo Kristovu smrt a vzkříšení jejich skutečnéhovýznamu a obrátilo smrt na symbol ekologické agónie Země, a vzkříšení na něco,co bychom vlastní snahou mohli udělat. NACRE, která byla hlavním sponzorem „DneZemě 1990“ volá po „spirituálním znovuzrození Západního člověka“, (Východníčlověk je už skrze yogu zcela naladěn), jako tajemství pro rozřešení ekologickékrize.

Její president, Donald Conroy, prohlašuje:

Jestliže se náboženské organizace kolem světaprobudí k etické a spirituální povaze ekologické hrozby, pro planetu Zemi budeještě naděje.“

Při nedávné řeči v Klubu Národního Tisku veWashingtonu D.C., princ Filip dal najevo, že jeho „spirituální hodnoty“ekologického hnutí, nejsou stejné s těmi, které zastává biblické Křesťanství.Po prohlášení, že „potřebujeme náboženskou a spirituální motivaci povzbuditrespekt a péči o přírodu,“ pokračoval v argumentech proti křesťanskému pohleduna záchranu duší pro věčnost: „konec konců, je velmi málo výhodné pokoušet sezachraňovat duše a nebo hledat osvícení či spásu, je-li ohrožená samotná lidskáexistence v důsledku našeho počínání...“ Militantní a stále rostoucí hnutíGreen Peace vyslovuje vážné názory. Je to ale - opět - pokus o zavedení míru nasvětě, bez Prince Míru. Bůh ukončil rebelii v Zahradě tím, že vykázal Adama iEvu ven a postavil ke stromu života plamenný meč Jeho svatého soudu nadhříchem. Kristus vzal tento meč za nás na sebe a stal se „cestou“ k životu,kterým jediný On sám je a který jen On sám může darovat. Ekologická hnutí -přes všechno dobré co reprezentují, jsou pokusy restaurovat lidstvo dopozemského ráje bez usmíření s Bohem, skrze Kristovo výkupné dílo na kříži.Prince Filip patří do rostoucího počtu nominálních „Křesťanů“, kteří se vracejízpět k Pohanství jako výsledek jejich ekologických obav. Skrze svou ženu,královnu Alžbětu je Filip hlavou Anglikánské Církve. Při té stejné řeči řekl:

„Dnes je zřejmé, že ekologický pragmatismustak zvaně pohanských náboženstvích, jako jsou Američtí Indiáni, Polynésané,Australští domorodci, byli mnohem více realističtí ve smyslu konzervační etiky,nežli intelektuálnější monoteistické filosofie zjevených náboženství.“

A tak ekologický zájem podporuje odmítnutíBible a Křesťanství. Povídání o „spiritualitě“ a „svobodě náboženství“ je velmipopulární. Navrhnout že Ježíš Kristus, jako jediný Spasitel je tou jedinounadějí lidstva není tolerováno těmi, kteří káží toleranci. Všechna náboženstvíse musí spojit v generické pohanské „spiritualitě“, k záchraně planety. Šéf„Environmental Protection Agency, William K.Reilly, který se nazývá „čistým irskýmKatolíkem,“ navrhuje „spirituální vizi“ konzervace. Spirituální může znamenatHinduismus, Buddhismus, čarodějnictví, nebo Islám - nebo to nemusí mít snáboženství vůbec nic společného! Člověk může mít „spirituální prožitek“ narockovém koncertu, při opeře, po požití LSD. Dveře jsou otevřené pro všechno -kromě evangelického Křesťanství...

Ve svém projevu k moskevskému globálnímu fóruspirituálních a parlamentárních vůdců o přežití lidstva, Michail Gorbačevnazval celou konferenci „hlavním krokem k ekologickému vědomí lidstva.“ Vyvolalsouhlas od delegátů, když se zavázal, že „zruší nukleární zkoušky docela,učiní-li tak i USA, a že otevře celé území pro inspekce.“ Pokračoval a volal ponovém současném postoji k Přírodě... vrácení Člověka k pocitu sounáležitosti sPřírodou.. Opět ubohý pokus uniknout tomu reálnému problému. Problémem člověkanespočívá v tom, že není v souladu s Přírodou - ale že žije v rebelii vůčisvému Stvořiteli. Pakliže ten „Bůh“ který nás stvořil, je Příroda sama - jsmejen výsledkem přírodních sil, které z nás udělaly to co jsme - potom ať už jsmeudělali cokoliv, bude zcela přirozené a nemůže být považováno jako „znečistění“nebo „vykořisťování“ přírody. Příroda neznečišťuje, nebo nevykořisťuje samasebe! Cokoliv příroda a její tvorové dělají je „přirozený akt“ a nemůže býtnedokonalé. Když zemětřesení, nebo slapová vlna zničí nádherný pacifickýostrov, není na tom nic špatného - protože v přírodě není žádná morálka. Neníšpatné pro lva, když zabije antilopu k obědu, není nesprávné, když brouci neboparazité zničí hektary lesa. Proč tedy by mělo být špatné, když člověk zničídeštní prales, nebo otráví oceán rtutí, je-li opravdu produktem evolučních sil?Není každý čin, každého člověka právě tak přirozený, jako činy jiných přirozenýchtvorů? Není o nic špatnější když továrna znečišťuje vzduch, než když sopkavypustí do atmosféry popel a jedovaté plyny. ... A přesto víme, že jednámeproti přírodě. Kromě toho nás zlobí vlastní svědomí. To by bylo možné pouze,kdyby příroda nebyla vše co je, ale byla sama stvořena Bohem, který je oddělenýa nezávislý na vesmíru, Bohu, který stvořil člověka ke svému obrazu a kukterému je člověk odpovědný za to, jak používá, nebo zneužívá zbytek Božíhostvoření. Neexistuje jiné vysvětlení pro náš pocit ubližování přírodě a pocitviny že tak konáme. Video, které propaguje Globální Forum, má také krátké klipyřečí Matky Terezy, Michaila Gorbačeva, a jiných obdivovaných vůdců. V ukázcevýňatků z řečí, které dávali různí světový vůdci v Moskvě, uvaděč představujeprofesora Cornellovy University Astronomie a Kosmických Věd, Carl Sagana stěmito slibnými slovy: „Carl Sagan zněl spirituálně.“ Skutečně? To by bylozcela podivuhodné u člověka, který je prohlášeným materialistou! Zde máme to coSagan řekl, a co vyvolalo ten komentář a přitom udělalo takový dojem namoskevské posluchače:

Jako vědci, mnozí z nás máme hluboké prožitkyposvátné hrůzy a úcty před vesmírem. Chápeme, že to co je považováno zaposvátné, by se mělo pojímat s respektem a úctou. Náš planetární domov by mělbýt takto přijímán....“

Je neuvěřitelné, jak vypadají Křesťanépotěšeni, když Sagan zní spirituálně.

jako kdyby nyní měli nějakou stejnou víru,která je spojuje! Ve skutečnosti jsou od sebe - jako nebe a peklo! Sagan jeateista. Jeho použití výrazu „posvátný“ je nepoctivé! V každém směru Pohanem,tento „velekněz kosmického uctívání“, řekl: Pakliže už musíme uctívat síluvětší, než jsme my sami, nedává smysl uctívat Slunce a hvězdy?“ Jistě že ne!Sagan vyjadřuje akademický neopanteismus, který se jmenuje ekoteológie. Další zjejích advokátů profesor Georgetown university Victor Perkiss začíná premisou„že vesmír je Bůh.“ A právě tak jako Sagan, Ferkiss se zdá být přesvědčený tím,že tato víra zabrání „ekologickému vykořisťování vesmíru.“ I kdyby zabránila,ještě to z ní nedělá pravdu - ale koho vlastně ještě pravda zajímá? V porovnánís ekologickou krizí, které čelíme, otázka pravdy se zdá být abstraktní anepraktická.. Kromě toho víra v to, že Bůh je vesmír, by nezabránilaekologickému vykořisťování. Spíše by jej povzbudila! Pakliže vesmír je Bohem,potom každý z nás je částí Boha, a nemůže udělat nic špatného! A tak výraz„vykořisťování vesmíru“, nedává žádný smysl! Sagan Ferkiss a ostatní, kteřímají tuto víru, pouze znovu vyjadřují staré Pohanství novými slovy. Jeneuvěřitelné, jak mnoho evangelíků, kteří jsou zapojeni v hnutí za životníprostředí, se zdají být potěšeni povídáním o „uctívání vesmíru,“ jako kdyby tomělo něco společného s uctíváním Boha Bible!! Měli by vědět, že Saganovo „uctíváníkosmu, je v totální opozici vůči Bohu, a je zapřisáhlým nepřítelem evangeliaJežíše Krista.. V první kapitole listu Římanům, Pavel řeší specificky tostarodávné pokroucení pravdy o Bohu, která je viditelná v Jeho stvoření. APavel obviňuje z povstání všechny ty, kteří uctívají stvoření namístoStvořitele. Není žádný zásadní rozdíl mezi animistou, který se klaní před kusemdřeva nebo kamene, kterým připisuje nějakou „duchovní sílu,“ čarodějkou, kteráuctívá Přírodu, „Matku všech nás,“ a universitním profesorem, který uctíváatom, nebo vesmír jako „Boha.“ Všichni jsou odsouzení jako Pohané - ať užstarověcí nebo moderní, nevzdělaní nebo akademicky vyškolení..Pavel napsal:

„To, co lze o Bohu poznat je jim dosažitelné- Bůh jim to odhalil. Jeho věčnou moc a Božství, které jsou neviditelné, lzepřece již od stvoření světa vidět když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takženemají výmluvu. Boha poznali, (z Jeho stvoření) ale nevzdali Mu čest jako Bohu,ani vděčnost nepocítili. Jejich myšlení je zavedlo do marných představ, jejichsrdce se dostalo do tmy. Prohlásili se za moudré a stali se hlupáky; zaměnili....

zaměnili Boží pravdu za lež, uctívali asloužili tvoru namísto Stvořitele...“ (Římanům 1:20-25). Co dnes kolem sebevidíme, je odmítnutí Reformace, a návrat k pohanské orientaci ve vztahu kpřírodě. Občas může být oblečeno ve slabých „křesťanských“ výrazech římskéhoKatolicismu, aby uspokojilo ty, kteří si sice říkají Křesťané, ale nejdou podleBible. Je to část pozoruhodného návratu k náboženství Říma, které je právě nacestě, společně s oživením tohoto Impéria v přípravě na příchod Antikrista.Tento proces je povzbuzovaný papežovou otevřenou podporou pohanství, a Křesťanykteří se zapojují do ekologického hnutí a pracují na záchraně této planety,aniž by jasně prohlásili, že jedinou nadějí pro lidstvo je usmíření s Bohemskrze Ježíše Krista.

Jistě, zájem ekologů je jistě upřímný, alejejich humanistická řešení a respekt který mají pro „Přírodu“, jsou jen pokusyuniknout odpovědnosti vůči osobnímu Bohu, který je stvořil. Namísto morálníchabsolut se potom člověk může chlubit „tolerancí,“ která je - jak pravíGorbačev, „základním kamenem nového řádu světa.“ Nejsme-li odpovědni osobnímuBohu ale „Přírodě,“ která nezná žádnou morálku, pak můžeme širokomyslně schvalovathomosexualitu, potraty, a veškeré výstřelky nemorálnosti, zatím co budemepociťovat hrdost z našeho přístupu k životnímu prostředí. Pavel to podává bezobalu:

 „aprotože si nevážili pravého poznání Boha, vydal je Bůh na pospas jejichzvrácené mysli .... jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsousamá závist, vražda, svár, lest zlomyslnost, pomlouvačnost. Jsou Bohu odporní,pyšní, nadutí, chlubiví. Neposlouchají své rodiče, nemají porozumění...“(Římanům 1:28-31). Jaký přesný popis dnešního světa! Ano jsme vinni zeznečišťování životního prostředí, a měli bychom to napravit. Ale mnozí z těch,kteří stojí v popředí ekologické křižácké výpravy jsou ti stejní, kteří sedožadují větší „svobody,“ aby mohli znečišťovat naše duše, naší mysl - i myslnaších dětí.. A aby ukonejšili svá svědomí, udělají periodické používání novéhotermínu „spirituální hodnoty,“ aby ukázali že nic proti náboženství nemají, aže se drží určitých standardů...

Zpravodaj „Global Forum,“ „Shared Vision“hlásá, že si „ potřebujeme upamatovat náš přirozený původ, a znovu se naučit,jak milovat a respektovat přírodu. Láska našich věčných rodičů, Matky Země, aOtce Nebe, zahrnuje všechno. ... Odmítnutí Boha-Otce a Jeho Syna Ježíše Kristase nedá vyjádřit jasněji.

A přesto mnozí, kteří se nazývají Křesťany,se připojují k hnutí „zpět k přírodě,“ aby ukázali svou ekumenickou solidarituse všemi, kteří mají zájem na dobrém stavu naší planety. V říjnu 1988 se konalotypické shromáždění ekologů z celé Severní Ameriky v Santa Cruz, Kalifornie. Nazahájení pronesli modlitbu amerických domorodců, která děkuje „Bohu-Dědečkovi,“za všechny ty dobré věci, které připravil na „Matičce Zemi.“ Mezipřednášejícími byl baptistický pastor, ekologický aktivista. Setkání končilo„spirálním tancem komunity, který oslavoval Zemi, a který vedla známáspisovatelka, aktivistka, feministická „čarodějka“ Starhawk, která už byladlouho spojena s katolickým knězem Matthew Fox-em z „Holy Names College“ vOaklandu, Kalifornii. Jan Pavel II, použil podobný, panteisticko- New Agejazyk, když propagoval příbuzný koncept v mnoha proslovech. V jeho 1990 „WorldPeace Day“ zprávě na téma „Slavnost Matky Boží,“ papež řekl: „Harmonický vesmírje kosmos obdařený svou vlastní integritou, svou vlastní vnitřní dynamickourovnováhou.“ Arcibiskup z Cantenbury, Robert Runcie, dělal hostitele vCantenburské Katedrále „Cantenbury Festival of Faith and the Enviroment,“ kterýzahrnoval společnou modlitbu a uctívání s Buddhisty, Muslimy, Baha´i , Židy,Sikhy a Hindu. Ta stejná míchanici Pohanství a „Křesťanství,“ kterou daldohromady Konstantin, se nyní oživuje v přípravě na nového Konstantina -Antikrista. Ekologie a mír jsou ty dva zájmy, které osvětlují novou jednotuvšech náboženství. Na ničem jiném nezáleží. Doktríny nejsou relevantní. Takovýbyl závěr Světové Konference: „Náboženští Pracující pro Trvalý Mír aSpravedlivé Vztahy mezi Národy“ konající se v roce 1977 v Moskvě. Delegátipřišli z více než 100 zemí. Buddhisté, Křesťané, Hinduisté, Judaisté,Muslimové, Sikhové a Šintoisté - duchovenstvo i laikové, učitelé a velekněží.Konečné prohlášení, podepsané konferencí znělo:

Naše náboženské víry nás nerozdělují, protožejsme shledali, že naše etické zájmy jsou podobné, a v zájmu o blahobyt celéholidstva jsme nalezli společnou půdu. .. Nediskutujeme o našich rozdílech vdoktrínách, ale jak najít cesty pro společnou snahu o spravedlivý mír.. Nechťmír se spravedlností zvítězí! Nechť je lidstvo schopné kráčet po cestě k vývojisvého potenciálu! Nechť je lidstvo sjednoceno ve společné snaze o mír. Jeopravdu úžasné - jak svět je ochotný přijmout nejenom bezbožnou, ale i bizarní„spiritualitu“ ve své pouti za mírem a ekologickou spásou! Maharishi MaheshYogi tvrdí, že používání jeho „druhu“ Hindu Yogy, kterou on nazývá „TranscendentalMeditation“ přináší mír do světa.

„Ideální Obce“ dokonalého míru se ustavujípomocí hnutí TM po celém světě. Stoupenci Maharashi-ho nyní připisují svémuvůdci a TM, dramatickou transformaci , která prolétla Východní Evropou a konecStudené Války. Kdo dokáže, že nemají pravdu? Dokonce už se objevila vědeckápotvrzení této skutečnosti - mnohými a seriózními universitními profesory avědci.. Jestliže miliony lidí, mnozí z nich vysoce inteligentní a vzdělanímohou být přesvědčeni aby uvěřily neuvěřitelným tvrzením Maharishi-ho, potomnení obtížné si představit svět obdivující Antikrista! Satanův Mesiáš, se svou- zdánlivě neomezenou psychickou silou, která bude světelné roky před dnešnímiguru! Tvrzení Dalai Lamy není o nic méně extravagantní, nežli tvrzeníMaharashi-ho. Tento slibuje globální mír pomocí praxe jeho vlastním druhemyógy, který je obdobou TM, ale podle jeho tvrzení mnohem mocnější. Existuje podhonosným titulem „Tibetian Tantric Buddhist Deity Yoga.“ Dalai Lama slibujezavedení globálního míru tím, že udělá z lidí malé bohy, kteří budou schopnivytvořit „iluzi“ míru. To přece je všechno, co život vlastně je - iluze - azáleží pouze na tom, vytvořit si takovouto iluzi na rozdíl od iluze zla, kteroujsme již tak dlouho uchváceni....

Bere ho někdo vážně? Média každopádně, a jsouk němu laskavější nežli k George Bushovi, či Margaret Thatcher-ové. A jehoúspěchy jsou - předpokládaně - také v pozadí obratu událostí ve VýchodníEvropě. Obdivovatelé Dalai Lamy připisují rituálům Kalachakra, které provádělpo celém světě, vytvořením spirituální atmosféry, a které prý pomohly odstranitŽeleznou Oponu. Tak vážně jsou brány jeho globální mise míru a Deity Yoga, žeDalai Lama obdržel Nobelovu cenu Míru v roce 1989. Papež Jan Pavel II., má svouvlastní teorii, jak nastolit globální mír - teorie, která nedává větší zásluhyJežíši Kristu, než bizarní plány Maharashi či Dalai Lamy - a přesto ho berou -zcela seriózně - miliony Katolíků. Jak už jsme poznamenali dříve, hlavařímskokatolické církve, Jan Pavel II., je pevně přesvědčený, že globální mír -přijde-li - bude ustavený denním recitováním Růžence, a jako triumf„Neposkvrněného Srdce“ zjevu „Marie,“ který je známý pod jménem „Our Lady ofFatima.“ Ovšem v tom stejném čase neodsuzuje papež víry jiné, a připisujemodlitbám a snahám ostatních náboženstvích, určitou zásluhu v hojení planetyZemě....

Jelikož ekumenismus je klíčem pro zřízenísvětového míru, ekumenismus nebude zřejmě možné zastavit. Ti, kteří jejkritizují na základě biblické pravdy, se budou zdát úzkoprsí.

Konec konců, jak už princ Filip naznačuje, jeto sotva praktické starat se o nebe nebo peklo, pakliže jde o existenci životana Zemi! Ekologické problémy a mír za jakoukoliv cenu - má jasně přednost. Akoho by zajímalo, že ta andělská zpráva o „míru na zemi“ při narození JežíšeKrista ztratila svůj pravý význam a že to, co se dnes nabízí, je falešná iluze,která povede do katastrofy?

Je neuvěřitelné, že i když tolik lidí hovořío „spirituálních hodnotách,“ každý opomíjí skutečnost, že člověk je bytostíspirituální, která bude ve své existenci pokračovat i když její materiální tělojiž nežije. Každý se soustřeďuje na „čas,“ zatím co nikdo nemluví o věčnosti;každý hovoří o tomto životě, zatím co život, který přichází potom, ať už nebeči peklo - je totálně zapomenutý! Mohli bychom parafrázovat Kristova slavnáslova: Co je platno modernímu člověku, kdyby získal ekologicky zdravý a mírovýsvět, a ztratil svou duši?

Můžeme se utěšovat v Božím slibu, že jednou -i zemské pouště „pokvetou jako růže,“ až Mesiáš bude vládnout z Jerusaléma potisíc let. Ale i Milénium bude končit válkou, a miliony lidí, kteří poznaliBoží požehnání, se pokusí o zničení Jeho království. Naší finální nadějí jekompletně nový a bezhříšný vesmír čistého štěstí pro ty, kteří dovolí Bohu, abyje pro ten nový vesmír přizpůsobil tím, že z nich udělá nová stvoření v JežíšiKristu....“ Satanův plán je - intelektuálně mnohem přijatelnější, a mnohem víc„brnká na strunu“ lidské pýchy. V blízké budoucnosti budeme vyzýváni abychomspolupracovali ve slibných aliancích pro vytvoření nového světa rovnosti adostatku pro všechny. Novou Rajskou Zahradu. Buďte velmi opatrní, aby vás nikdoneoklamal a vy jste se nezapojili na špatné straně - pro zdánlivě dobrý cíl!

______________ * _____________

14. Ježíš Nazaretský - byl opravdu tím Kristem?

KDYŽ SE ZEPTÁTE PRŮMĚRNÉHO ŽIDA proč nevěří,že Ježíš byl tím Mesiášem, tento velmi pravděpodobně odpoví: “Protože nepřineslmír!“ Na povrchu se tato logika zdá být nepopíratelná. Konec konců, hebrejštíproroci slíbili, že Mesiáš zřídí nad celým světem království dokonalého avěčného míru a - Ježíš tak neučinil. Případ uzavřen.. Vezměte si, na příkladproroctví Isaiáše, které Křesťané tak rádi citují:

„Jeho vláda se rozšíří a bude mír bez konceod trůnu Davida, Upevní a podepře je právem od toho času až navěky. HorlivostHospodina zástupů to učiní...“

Bůh slíbil Davidovi, skrze proroka Náthana :„Dám povstat tvému potomku a upevním jeho království..“ (2 Samuel 7:13).Micheáš k tomu přidal: „a Hospodin bude nad nimi kralovati na Sionu navěky..“(Micheáš 4:7).

Anděl Gabriel potvrdil tato proroctví panněMarii: „Na věky bude vládnout nad Jakubovým rodem, a Jeho království nebudekonce..“ (Lukáš 1:33) Zde máme další vzorek z toho, co prorokové vyhlašovalijednohlasně o příchodu království Mesiáše:

„Vlk i beránek se budou společně pást, a levbude jíst seno jako býk .. nikomu neublíží ani nic nezničí na mé svaté hoře...“

„Raduj se, Jerusaléme... takto mluví tvůj Bůh- hleď, rozprostřu mír jako řeku a jako slávu Pohanů jako tekoucí proud..“(Isaiáš 65:25, 66:10-12).. „..že změním úděl svého lidu, Israele a Judy, apřivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům .. nebudou už sloužitcizákům, budou sloužit Hospodinu, svému Bohu a Davidovi, (Mesiáš) svému králi,kterého pozdvihnu mezi vámi... Potrestám všechny, kteří je utlačují...“ „Ten,který rozprášil Israel, jej opět shromáždí a bude je opatrovat jako pastýřopatruje svá stáda.. už nebudou více smutní..“ (Jeremiáš 30:3,8,9,20, 31:10,12)

Je zřejmé, že tyto předpovědi se nenaplnily.Skeptik ospravedlňuje svou nevíru argumentem: „Křesťanství zde je dva tisícelet - mír ještě nemáme a svět nestojí za nic - proč bych tedy měl věřit tomusloganu „Mír na Zemi,“ který Křesťané vytrubují každé Vánoce?“ Jistě, alevzdělávání zde bylo mnohem dříve - a stále většina lidí není vzdělána, navzdoryknihovnám naplněných statisíci knihami. Kristova spása není automaticky lidstvuvnucena - musí být uvěřena a přijata jednotlivcem, aby byla efektivní. PříchodMesiáše k znovuobnovení Israele jako hlavu národů a zabezpečení světového míru- to byla ta veliká naděje židovského lidu. Mesiášské předpovědi ale obsahovalypodivné kontradikce, které israelští náboženští vůdci shledalinepochopitelnými, a kterým se většina dnešního židovského lidu nechce postavitváří v tvář. Na příklad, Isaiáš také o Mesiáši prorokoval : „..byl v opovržení,kdekdo se ho zřekl, jako ten, před kterým si člověk zakryje tvář.. byl zadržena přiveden k soudu... byl vyťat ze světa živých pro nevěrnost mého lidu ....“(Isaiáš 53:3, 8). Židé nevědomky tyto verše vyplnili, když nechali Kristaukřižovat. Bůh vybral Abraháma, Izáka a Jakuba, a měl v úmyslu vládnout jejichpotomkům. Israel se měl stát teokracií, v tom pravém smyslu slova. živádemonstrace vztahu, který by lidé, i národy mohli s Bohem mít.. A tak kdyžIsrael si počal přát krále, jakého mají národy kolem, Bůh řekl Samuelovi: „Oniodmítli mne, abych nad nimi nevládl...“ (1 Samuel 8:7). A tak Mesiáš, měl-liustavit to pravé království, musel by být Bohem, který přichází jako člověkvládnout nad Israelem. Ano, proroci jasně říkali, že Mesiáš bude Bůh,přicházející skrze zrození z panny, aby žil jako člověk mezi svými tvory: „apanna počne a porodí syna ...

A Jeho jméno bude Nádherný, Rádce, mocný Bůh,Věčný Otec...“ (Isaiáš 7:14, 9:6)

Rabíni nevěřili, že Bůh se musí státčlověkem, aby zajistil naší spásu - a tak ukřižovali Krista za to, že seprohlásil za Boha. A jelikož Bůh zemřít nemůže, tak se ukázalo, že Ježíš jepodvodníkem! Právě tak nemohl mrtvý člověk vládnout na Davidově trůně, a tak rabínidále tvrdili že nemohl být Mesiášem, protože neustavil království. Když potomvstal z mrtvých, podplatili stráž aby tvrdila, že za noci, když oni spali,přišli Jeho učedníci a tělo odnesli.. Dnes rozumíme tomu, čemu Jeho současnícinerozuměli, ale co proroci jasně předpověděli: To že Mesiáš založí svétisícileté království při svém druhém příchodu!

Israel očekával Mesiáše, jak jede na koni svytaženým mečem v čele armády a porazí římské okupanty. Nebylo žádně chápánífaktu, že největším nepřítelem je hřích a „já“ uvnitř člověka, a že účel miseMesiáše byl zbavit lidstvo morálního a spirituálního otroctví. Že všechny tyzvířecí oběti byly pouze poukazem na to, že Mesiáš bude muset zemřít za jejichhříchy - koncept zcela nepochopitelný celým Israelem.. . Někteří upřímní lidéměli své pochyby, jelikož slyšeli „mudrce“ prohlašovat, že Nový Zákon nebylnapsaný apoštoly, ale nějakými horlivými církevníky stovky let po tom, co se tovšechno odehrálo, a tak že je svědectví o Ježíši Nazaretském většinou vymyšlenéa tudíž nespolehlivé. Ovšem, nejenom ta skutečná fakta svědčí o opaku, aletakový názor je sám sobě v kontradikci. Že by nějaký zlý člověk, mohl vytvořitpodvod a vytvořit si fiktivního Ježíše, jehož slova a skutky byly uznávány ikritiky jako nejdokonalejší příklad dobra je zcela nesmyslné.. Víme z historie,že dokumenty Nového Zákona obíhaly rannou církví už před koncem prvníhostoletí. Kromě toho obsahují data, která mohla být známá pouze těm, kteří bylinaživu v době psaní těchto dokumentů. Na příklad Lukáš píše:

„V patnáctém roce vlády císaře Tibéria, kdyžPontius Pilát spravoval Judeu a v Galilei vládl Herodes, jeho bratr Filip bylvládcem v Iturei a v Trachonidě, a Lysanias vládcem v Abilene , Ananáš a Kaifášbyli veleknězi ...... (Lukáš 3:1,2).. Nikdo, kdo by se chtěl vydávat za Lukášepo desítkách - či dokonce stovkách let později, by nikdy nemohl znát všechnypodrobnosti o jménech a lokacích. Teprve po dlouholetém archeologickém bádáníse přišlo na to, že toto svědectví bylo správné na sto procent! Už existencePiláta byly popírána skeptiky až do nedávna, kdy byl objevený archeologickýdůkaz.

Ať už si kritikové říkají co chtějí - my mámemnohem lepší evidenci o tom, že Ježíš Nazaretský žil, zemřel a znovu vstal zmrtvých, než máme o historických postavách, jako byl Julius Caesar, neboAlexandr Veliký.. Zamyslete se nad rozdílem mezi velikým množstvím biblickýchrukopisů, které lze studovat, a chudokrevnost rukopisů čehokoliv jiného z tédoby. Kniha Mormonů nemá žádné starověké záznamy - pouze jediná kopie napsanávlastní rukou Josefa Smith-a, údajně „přeložená“ ze „zlatých desek“, které seztratily. O Caesarových Válkách v Galii (58 - 50 B.C.) máme devět nebo desetrukopisů které za něco stojí, nejstarší z nich je psaný asi 900 let poCaesarovi! Z původních 142 knih Římské Historie Livy (59 B.C. - 17 A.D.) sedochovalo 35, obsažených v asi 20 rukopisech. Ze 14 knih Historií Tacita,přežily pouze 4 a 1/2 , zatím co ze 16 knih jeho Análů deset přežilo zcela, dvěčástečně, jeden z devátého a druhý z jedenáctého století. Co se týká HistorieThucydida a Historie Herodota (páté stol. B.C.) máme asi osm rukopisů odkaždého. Na druhé straně máme asi 15 tisíc rukopisů Bible k prostudování! Ajejich přesnost? Kritikové si byli jistí, že kopie Isaiáše , obsažená vSvitcích od Mrtvého Moře (asi 125 B.C.) bude zcela odlišná od nejstaršíhorukopisu Isaiáše, který máme (asi 900 A.D.) Ale slavný svitek Isaiáše,uschovaný v jeho vlastním muzeu v Israeli, je téměř identický s tím co jsmeměli do té doby! Otázka , zdali Ježíš Nazaretský byl Kristem, nevyvěrá znedostatku informací Bible, ale proto že On zřejmě nesplnil všechno, co prorocipředpověděli. Ve skutečnosti - všechna ta početná proroctví, která se týkajípříchodu Mesiáše, byla splněna Ježíšem - až na ustavení království Israel azajištění globálního míru. Tento zdánlivý nedostatek dával ospravedlnění těm,kteří Ho ukřižovali. To stejné také způsobilo veliký zmatek a zklamání meziJeho přívrženci. Dokonce i Jan Křtitel, který byl Bohem poslán, aby „připravilcestu pro Mesiáše,“ i ten počal pochybovat o tom , že Ježíš je tím „Slíbeným.“Rozčarován a stísněn, posílá své dva učedníky aby se Ho zeptali: „Jsi Ty tím,který má přijít? Nebo máme hledat jiného?“ (Lukáš 7:20). Byla to neuvěřitelnáotázka, když si uvědomíme kdo Jan byl, a ten úžasný důkaz, který již obdržel,že Ježíš je opravdu tím slíbeným Mesiášem Israele. „Od Boha byl poslaný člověkjménem Jan,“ je způsob, jak čtvrté evangelium popisuje Mesiášova předchůdce.„Hlas volajícího v divočině, připravte cestu Hospodinu! (Isaiáš 40:3). Vybranýpro tento čestný úkol, Jan Křtitel (jak archanděl Gabriel slíbil), „budenaplněn Svatým Duchem již v těle své matky“ (Lukáš 1:15),..

A také se stalo, že šestiměsíční embryo vAlžbětině lůně poskočilo, když Marie promluvila, (Lukáš 1:41). a sdělovala jí,„že je těhotná s Božím Duchem.“ (Matouš 1:18). V poznání toho kým je, a co mádělat, Jan Křtitel počal připravovat Israel na Mesiáše tím, že kázal pokání akřtil v řece Jordán všechny, kteří zprávu přijmuli. Bez jakékoliv mystiky - Janobdržel specifické zjevení od Boha, které se naplnilo v živé konkrétnízkušenosti,

„Ten, který mne poslal abych křtil vodou, miřekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha, který na něm zůstane, to je ten, kterýkřtí Svatým Duchem.“ Viděl jsem, a podávám svědectví, že tento je Syn Boží.“(Jan 1:33,34). Po tom, co pokřtil Ježíše, uviděl Jan Ducha, sestupujícího vpodobě holubice na Ježíše, jako splnění Božího slova. Jan přišel o několiksvých učedníků, když je věrně poukázal k Ježíši a prohlásil z Božského zjevení:„Pohleďte, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“ (Jan 1:29). A když ho někdoinformoval o faktu, že počet jeho učedníků se zmenšuje, zatím co Kristův roste,odpověděl: „on musí růst, já se musím menšit.“ (Jan 3:30). Ale i tento vyvolenýprorok došel k bodu, kde už se nezdálo dávat smysl víře, že Ježíš tím Mesiášemje. Jan byl zatčený Herodem, trpěl ve vězení, a měl krátce na to přijít ohlavu. Jak se toto mohlo stát jemu - speciálnímu poslu od Boha, kterýpředstavil Mesiáše Israeli? Není zde někdo pořádně oklamaný? Pakliže je Ježíšskutečně Kristem, oprávněným od Boha k převzetí království a vládnutí na trůněDavida, co potom dělá Jan ve vězení?

Nemáme potuchy o tom, jak dlouho se s tím Janrval, aby se nedostal k tomu hroznému závěru. Pravda byla otřesná - ale jakéhodalšího důkazu je ještě zapotřebí k závěru, že jeho bratranec Ježíš je dobřemíněným, sebe klamajícím podvodníkem? V posledním pokuse o záchranu své víry,poslal Jan dva, ze svého zmenšujícího se štábu učedníků, aby se na Ježíšepodívali a položili mu nějaké ty otázky. V jejich přítomnosti vykonal Ježíšnějaké zázraky a poslal je zpět aby pověděli Janovi co viděli. Evangelia námnic o Janově reakci neříkají, ale domníváme se, že ho Bůh ve hodinách jehozkoušky podržel... Otázka Jana Křtitele vyžadovala specifickou odpověď: „Jsi Tyten, který má přijít“? Nepomohlo by, kdyby se Ježíš zapřisáhl, že Kristem je.Zdali je, nebo není tím Mesiášem který má přijít, by mělo záviset jen a jen natom, zda splňuje mesianické předpovědi! To bylo také proč Ježíš své učedníkyvaroval, aby nikomu neříkali že On Mesiášem je, dokud nesplní předpovědi, anevstane z mrtvých.. (Matouš 16:20-21, 17:9)..

Bohužel Jan, i když byl poslaný od Boha,nerozuměl mesiánským předpovědím o nic více, než rozuměli učedníci Krista, neboisraelští náboženští vůdcové. A ten stejný zmatek - ohledně toho, co prorociřekli o Kristově Druhém Příchodu - panuje i dnes! A proto je zapotřebí věnovattomuto námětu pečlivou pozornost!

Bible obsahuje víc než 300 předpovědípříchodu židovského Mesiáše, v knihách Starého Zákona. Kolem 200 z nich jsouduplikátní, a tak zůstává asi 100 specifických kritérií k vyplnění. Zde mámeněkolik reprezentativních příkladů: Že přijde v určitý čas (viz příštíkapitolu), že se narodí v Betlémě, (Micheáš 5:2), z panny (Isaiáš 7:14), zDavidova rodu (Žalm 89:3-4, 28-36); že vjede do Jerusaléma na oslu, a budevítán jako Mesiáš, (Zachariáš 9:9), že ho nakonec odmítnou vlastní lidé,(Isaiáš 53:3), že jeden z jeho učedníků ho zradí (Žalm 41:9, Zachariáš 13:7) zatřicet stříbrných (Zachariáš 11:12), že bude ukřižovaný Pohany a Židy vespolupráci, (Žalm 22:16), a že vstane z mrtvých (Žalm 16:10). Kristus opakovaněvysvětloval těm dvanácti že musí být ukřižovaný, a vstát třetí den z mrtvých.Tento koncept byl ale, tak vzdálený jejich pochopení Mesiáše, který si podmanínepřátele Israele, že nebyli schopní přijmout ten prostý význam Jeho slov.Právě tak nebyli schopni porozumět zdánlivě si protiřečícím předpovědím.Isaiášovo proroctví že „bude odťat od země živých,“ (Isaiáš 53:8) se zdálo býtneslučitelné s pozdějšími verši (53:10), že „spatří potomstvo, bude dlouhoživ,.“ Tam přece musely být nějaké tajné výklady, ale učedníci se ho bálizeptat..... Jedna myšlenka zaměstnávala jejich mysl: Až Kristus ustaví svékrálovství, oni s Ním budou vládnout ve velké slávě a moci. Toto téma vládnutína trůnu v Jerusalému je tak zaměstnávalo, že při Poslední Večeři projevili jenletmý zájem o to, „kdo z nich Ho zradí,“ a raději se dohadovali „kdo bude vnebi větší“ (Lukáš 22:24).. Představte si jaký šok dostali, tito „téměřprincové“, když Ježíš - zdánlivě bezmocný - byl zatčen, svázán, a odvedenzřejmě na smrt davem, který přivedl Jidáš! To byl Ten, který utišil svými slovybouři, která je ohrožovala na jejich malé lodi! S tou stejnou autoritou hojilnemocné, dával zrak slepým, krmil hladové. Dokonce i mrtví vyšli z hrobu najeho příkaz! Oni viděli zázračné síly mnohokrát. Jaké vysvětlení může být proJeho bezmocnost?

Jediná odpověď se zdála být pravděpodobná:Byli Nazaréncem podvedeni! Jak to je možné, si představit nedovedli, aleskutečnost Jeho zatčení a následné popravy mluvily samy za sebe. Bylo otravnési uvědomit, že rabíni měli pravdu, když Ho nazývali podvodníkem.

To bylo to poslední, čemu chtěli věřit, alekdyby byl skutečně Mesiášem, nikdo by se Ho nemohl ani dotknout! .. Když Hoslyšeli jak říká davu, který Ho přišel zajmout : „toto je vaše hodina, vládatemnoty..“ (Lukáš 22:53). jejich celý svět se propadl. Ti, kteří před krátkouchvílí u Poslední Večeře přísahali, že by raději zemřeli, než aby Ho zapřeli,utekli v panice a ponechali Ho k Jeho osudu. Nikdo z nich si neuvědomil ževšichni: Jidáš, vojáci, rabíni, lůza, oni sami, římské a židovské autority -všichni plnili to, co bylo prorokováno. A tak tomu muselo být : právě tak, jakosíly temna, ani oni si neuvědomili, že Satan bude na kříži poražený.. Ježíšovoprohlášení: „Toto je vaše doba, hodina temnoty,“ označil totální změnu bojeproti Satanovi. Do této chvíle nemohl nikdo na Ježíše, i na Jeho učedníky,položit ruku. Farizejové Ho chtěli zatknout mnohokrát před tím, ale vždy bylnad jejich silami. „Tehdy se Ho chtěli zmocnit, ale nikdo na Něj nevztáhl ruku,neboť Jeho hodina ještě nepřišla...“ (Jan 7:30, Lukáš 4:30, Jan 8:20).. Nyníkonečně ta hodina přišla, a On se podřídil jejich násilí. Od této chvíle budemít Satan a jeho hordy volnou ruku. To samé platí na každého člověka, který sestane Křesťanem. Nenávist, výsměch , pronásledování, a i mučednická smrt -všechno to, co jejich Pán musel projít, čekalo také na ně, a oni tonechápali...

A tak tomu bylo i s učedníky, kteří na cestědo Emaus, vylévali svá „zklamání“, týkající se Ježíše z Nazareta cizinci, kterýse k nim přidal. „Věřili jsme, že to byl on, který měl vykoupit Israel..“(24:21). Totální rozbití této naděje přišlo nečekaně a rychle: „kteréhovelekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali Ho.“(Lukáš 24:20). Tak zaslepeni byli svým smutkem a neporozuměním, že nepoznalivzkříšeného Pána jak tak s nimi kráčel. I když „nějaké ženy“ tvrdily, že „mělyvidinu andělů, kteří říkali, že On je naživu,“ (Lukáš 24:23)., což velikoupotěchu nepřineslo.. Vize by se neměly brát příliš vážně - bez nějaké solidníevidence, která by vizi podpořila. Petr a Jan vyšetřovali a našli prázdný hrob.A ta vypadalo jako vrchol všeho! Když zmizí tělo, jak můžete postavit alespoňpomník, svatostánek?

A tak, pro nedostatek porozumění, celý tennádherný sen o Tom, kterého považovali za Mesiáše, který usedne na trůn Davidaa ustaví své království - a oni vládnoucí s Ním - se změnil ve strašnou nočnímůru. Všichni učedníci žili nyní ve strachu, že budou sdílet Jeho hrozný osud.

Oni neměli žádné pochopení pro to, cohebrejští proroci prohlásili: Že bude „zabit za naše hříchy, mučen za našínepravost...“ a že On zemřel za hříchy světa. .... Jak ironické je, že právě tasmrt, kterou jejich proroci předpověděli, a která byla zcela nutná pro našíspásu, právě ta byla „důkazem“ pro Jeho současníky, že On nemohl být tímMesiášem! „Jsi-li Kristem, zachraň sebe a nás!“ (Lukáš 23:39)

To byla výzva, kterou volali ti dva kteříviseli po Jeho levici a pravici. Kdyby byl zachránil sebe - nikdo jiný byzachráněn být nemohl - ale oni tomu nerozuměli.. „Je-li králem Israele, aťsejde dolů s kříže, a my mu uvěříme!“ (Matouš 27:42). byl posměšný pokřiknáboženských vůdců, kteří zářili pohledem na Jeho zmučené tělo.. NepřítomnostBoží intervence byla přesvědčivá. Kněží i zákoníky připomínali všem, kteří sepřišli podívat jak umírá v agónii: „Věřil Bohu, ať ho vysvobodí, stojí-li oněho!“ Matouš 27:43 Nebyl nakonec Jeho zoufalý výkřik před smrtí „Můj Bože, můjBože, proč jsi mne opustil? Marek 15:34, doznáním, že žádným Božím služebníkemnebyl - tím méně Synem? Fakt, že nebe zůstalo bez ozvěny po té zoufalé prosbě,se zdálo být dostatečným důkazem, že tento bývalý galilejský tesař bylpodvodníkem. Nebyla taková logika nepopíratelná a pevně zakotvená v Písmu?Nakonec, všechna proroctví jasně učila, že Mesiáš obnoví Davidův trůn a slávuIsraele, uvede zlatý věk míru pro celý svět. Ježíš Nazaretský byl totálnímnezdarem. Mír nepřinesl ani v nejmenším, a Jeho vlastní slova - jak takzklamaní učedníci vzpomínali zpět - je měla přesvědčit, že On tím Mesiášemnení: „Nemyslete si, že jsme přinesl na zemi mír; nepřinesl jsem mír, ale meč.Přišel jsem abych postavil syna proti otci, dceru proti matce, snachu protitchýni.“ (Matouš 10:34-35). Odsoudil se přece vlastními slovy!

Namísto míru, přinesl nesváry a rozdělenímezi přáteli, a dokonce i do rodin. Namísto pozdvižení armády k osvobozeníIsraele z římského jha - jak by Mesiáš jistě učinil - tento pokorný a mírnýpodvodník vedl bandu otrhaných bývalých rybářů, výběrčích daní a prostitutek kolemkrajiny a kázal nenásilí. Předstíráním že je židovským králem vzbudil nevoliŘíma a udělal všechno ještě horší než dříve. Nakonec se ho rabíni zbavili.Svědomí, pobouřená učením o spravedlnosti si mohou opět odpočinout. JežíšNazaretský byl mrtev. Jeho zklamaní a zbabělí následovníci byli rozprášeni aschovávali se. To byl konec - jak se každý domníval - i když to vlastně bylteprve začátek. Přesto ani Jeho vlastní učedníci neporozuměli pravdě - až sejim ukázal opět živý, „jim se také po své smrti mnoha způsoby prokázal že žije.(Skutky 1:3).

po svém vzkříšení...“

U kořene pochyb Jana Křtitele a rozčarováníKristových učedníků zůstávají problémy, které jsou s námi podnes, a jsoupříčinou rostoucí kontroverze a zmatku v církvi: Království a kříž. Tenkrát semýlili v tom, kdy Kristus založí své království. Co se kříže týká, tomunerozuměli vůbec! Nehodilo se to na obraz mocného dobyvatele, který svénepřátele zničí, a bude vládnout železnou rukou. Skutečnost, že Ježíš ukazovaltakovou sílu, konal všechny možné druhy zázraků - dokonce křísil mrtvé - to všebylo zcela nepochopitelné, že potom byl ukřižovaný ve zřejmé slabosti. ...

Existuje mnoho lidí v církvi dnes, kteří jsoustále zmatení ohledně toho jak a kdy své království ustaví. Také nesouhlasí stím, že by ten kříž měl charakterizovat křesťanský život. Oni namísto tohověří, že by Křesťané měli vládnout světu. Konec konců, když Kristus pověřovalsvé učedníky po svém vzkříšení: Jděte do celého světa a učte evangelium.“ Marek16:15.. Prohlásil: „Všechna moc je mi dána, jak na nebi, tak i na zemi..“Matouš 28:18. A jako Jeho zástupci, Křesťané již nemají „nastavit druhou tvář“,ale dobít zemi v Jeho jménu. Dnes je všeobecně učeno, že úloha církve jepřevzít všechno od vyučování po uzdy vlády v nastolení Kristova království ,zatím co On se souhlasně dívá z nebe... Že tak tomu není, lze snadno zjistit vBibli. Když se, po svém vzkříšení, ukázal svým učedníkům po dobu 40 dní, ptalise Ho: „Pane, ustavíš v této době israelské království? Otázka ukázala jejich základníporozumění: 1) Nebude to církev, ale Kristus, kdo osobně ustaví království. 2)Ještě se té úlohy nepodjal, ale hodlá tak učinit někdy v budoucím čase. 3)Království se týkalo Israele - ne církve! Kdyby se byli mýlili ve kterémkolivbodě, Kristus by byl jistě opravil! Skutečnost, že tak neučinil, je dostatečnýmdůvodem přijmou stejné tři pohledy co se království týká. Kristus jim jednodušeodvětil, že nebylo na nich, aby věděli kdy se On vrátí na Davidův trůn, abyustavil království Israel - ale ponechal jim jasně víru v to, že to tak přesnějednou udělá!

Po Kristově vzkříšení, byli Jeho učednícialespoň schopni porozumět, že existovala jedna cesta, jak smířit prorockékontradikce Někoho, kdo přišel ve slabosti - a přesto v síle, kdo budeodmítnutý a zabitý, a kdo přesto bude vládnout navěky. Je jasné, že musely býtdva příchody!!!! Kristus musel přijít jednou, aby zemřel za naše hříchy. a takustavil své království v srdcích svých následovníků - a potom, po odchodu donebes, se opět vrátí aby vládl světu z Jerusaléma. Jak jinak by mohly, všechnyty předpovědi být splněny, včetně těch, které prorokují Jeho odmítnutí, smrt avzkříšení? ...

Když byl Mesiáš „odříznut“, (zabit) „ale naza sebe“, (za naše hříchy) , jak předpověděl Daniel (9:26) - nebyla to porážka,jak to Jeho protivníci vnímali. Namísto toho to byl rozhodný tah v tomtokosmickém boji o trůn vesmíru. Tato bitva byla skutečně bojována a vyhrána - sporaženým Satanem - na tom kříži za hradbami Jerusaléma více jak 1900 let zpět.Vše co zůstává, je uskutečnit toto vítězství v Křesťanech, skrze jejich víru vNěj.. A proč ten kříž? Byl skutečně nutný?.... Ve skutečnosti to byla ta jedinácesta, kterou mohlo být lidstvo zachráněno před soudem, který si zasloužilo, ajediná cesta, kterou mohl být Satan poražen. Zatím co se k tomu vrátíme vevětší hloubce později, je v tomto bodě zásadně důležité porozumět, že Kristus,Bůh Sám, přišel na tuto zemi, aby zaplatil pokutu, kterou Jeho spravedlnostvyžadovala. ....

Každý hřích - bez ohledu na to jak malý čivelký v našich očích je, je urážkou proti Boží nekonečné spravedlnosti- a jakotakový si zaslouží nekonečnou pokutu. My, jako konečné bytosti, jsme to nikdynemohli zaplatit. Měli jsme být odděleni od Boha navěky, sdílet osud Satana.Bůh tím, že je nekonečný, tuto pokutu zaplatit mohl, ale spravedlivé by tonebylo, protože není členem lidské rodiny. A tak v lásce a milosti se stal Bůhčlověkem skrze narození z panny. Ovšem, nezůstal být Bohem, to by bylo nemožné,ale právě tak nepřestal být člověkem! Ježíš Kristus je nyní - a vždy budejediným Bohem-člověkem - a tak proto že je tím čím je, byl schopný zaplatitpokutu požadovanou svou vlastní spravedlností - pokutu, kterou jsme zaplatitnemohli. Když tuto plně zaplatil, nabízí odpuštění a věčný život - jako dar zmilosti každému, kdo se od svých hříchů odvrátí a v Něj uvěří. Kdyby ta bitva,která vyšla z povstání Satana, byla vedena na bázi pouhé síly či moci, Bůh bybyl Satana zničil v jedné vteřině! Ale to by nesloužilo Božímu účelu, protožeSatan musel dostat povolení svádět lidstvo. Jelikož Bůh nás miluje, a snaží sezískat naší lásku, bylo nutné, abychom měli plnou svobodu volby toho, co se námzamlouvalo víc: Bůh a Jeho láskyplné požehnání, a nebo Satan a jeho lákačkysvěta. Fakt, že Satan měl moc prezentovat tu konečnou a ultimátní alternativu kBohu, hraje zásadní úlohu v Božím plánu pro lidstvo. Dejme tomu, že nějaký králhledá nevěstu mezi ženami své říše.

Má několik problémů. Nechce ženu, která by siho vzala pro jeho postavení, bohatství či moc - prostě pro to, co by od nějmohla získat- ale proto, že ho miluje. A tudíž on nemůže nařídit aby si hovzala - i když k tomu má autoritu. Kromě toho, ona musí být volná, vybrat sikohokoliv jiného, rozhodne-li se tak.

Pakliže skutečně miluje toho druhého, potomji král nutit nemůže, protože kdyby se stala jeho ženou z donucení, byla byzatrpklá a nešťastná. Z tohoto důvodu nebude Bůh nutit nikoho, aby s Nímztrávil věčnost v nebi. To by změnilo nebe v peklo, plné nešťastných zatrpklýchtvorů! Bůh musí naše srdce vyhrát.. Ovšem, co kdyby král řekl ženě, kterou sitouží vzít, že si ona může vzít kohokoliv chce, ale potom vyžene ze svéhokrálovství všechny muže, kteří by mohli být jeho soky? To by bylo neférové, asoutěž o lásku té ženy, by se stala fraškou. Satan, jako ultimátní rival vsouboji o přízeň lidstva, nebude vyhnán Bohem do konce historie. Satan takésvede ekumenickou světovou církev, aby se stala nevěstou Antikrista, a takposlouží Bohu, který chce získat nevěstu pro svého Syna. I když jeho ukázkalásky je jen maškarádou, se chtíčem jen slabě zamaskovaným, Satan má moc,bohatství, úspěch a zdánlivě nekonečnou řadu rozkoší k nabízení těm, kteří houctívají, Bůh říká lidstvu: „Pakliže je Satanova cesta skutečně tou nejlepší,pakliže má opravdu více opravdové lásky, radosti, rozkoše a uspokojení něž mámjá - potom ho - každopádně následujte!“ David, jako žalmista - potom co zvážilvšechny alternativy a poznal pravdu, prohlašuje:

 „Tymi ukážeš cestu života. Ve Tvé přítomnosti je plnost radosti; po Tvé pravicijsou rozkoše pro věčnost.. Žalm 16:11...

 A cotedy Druhý Příchod? Křesťané, velmi často dělali tu chybu určování dat pro JehoPříchod. Domníváme se, že to není možné. Na druhé straně nám biblická proroctvídávají klíč k načasování Druhého Příchodu ve vztahu k jiným událostem - některéz nich už začínají vrhat své stíny z budoucnosti na světovou scénu.....__________ * ___________

15. Otázka načasování..

JE OPRAVDU NAPÍNAVÉ AVZRUŠUJÍCÍ SI VZPOMENOUT, že nám Bůh, skrze Daniela, dal přesné datumtriumfálního příjezdu Mesiáše do Jerusaléma, který se nyní oslavuje jakoPalmová Neděle - skutečnost, o které jsme se již dříve zmínili. Pravda, žádnédatum pro narození Mesiáše sice není, ale jsou definitivní kritéria popsaná vproroctvích, která umožní Israeli poznat kdy (a kdy ne) se po Něm ohlížet. Tosamé platí pro Druhý Příchod! Už jsme podali několik důkazů, které našegenerace má pro očekávání této události - důkazy, které žádná jiná generaceneměla. Nyní se budeme snažit být více specifičtí v časování této eminentněslavné události.

Jak už jsme poznamenali: Je nezbytně nutné,aby jste dělali rozdíl, mezi Rapture, Uchvácením či Vytržením a DruhýmPříchodem! Při Rapture Kristus na zem nepřijde, ale „vytrhne“ svouNevěstu-Církev k sobě aby se s ní setkal v prostoru, a vzal ji s sebou donebe.. Druhý Příchod nastane asi tak o sedm let později, kdy se Kristus vrátína Zemi aby se střetl s Antikristem a jeho armádami u Armageddonu a takzachrání Israel. Potom zůstává, aby vládl z Jerusaléma, nad národy světa potisíc let.

Nejsou žádné specifické události, které byměly předejít Rapture. a tak nebude žádný signál, který by nám řekl že tato událostje nablízku, protože Církev má očekávat Krista každým okamžikem. Znamení jsoupro Israel, aby poznal, kdy Druhý Příchod je už blízko. Pochopitelně, jak seznamení pro Druhý příchod množí, jak se dnes děje, nakonec se Rapture přihoditmusí! Je jistě zcela legitimní snažit se porozumět - jak blízko může býtpříchod našeho Pána tím, že prozkoumáme současné události ve světle„znamení-posledních-dnů“ která Bible nabízí. .. Je dobré nejprve prozkoumat,jak „časování“ Kristova prvního příchodu byla ve vztahu k ostatním klíčovýmudálostem. Pak budeme mít lepší nahlédnutí do podobných událostí, vedoucí kJeho Příchodu Druhému. Pavel napsal: „Když se naplnil určený čas, poslal Bůhsvého Syna...“ (Galackým 4:4). Syn mohl přijít pouze v ten určitý čas, k určitémunárodu, k určitým lidem, ve určitém příznivém bodu v jejich historii a vhistorii světa.. Už jsme viděli úlohu, kterou sehrálo Římské Impérium, abyovlivnilo lokaci Ježíšova narození, a také způsob Jeho smrti pro splněníproroctví. A jak už jsme poznamenali: právě tak, jak Římské Impérium museloexistovat v době Jeho zrození, tak bude muset existovat v době Jeho DruhéhoPříchodu. Bylo ještě něco, co rozhodovalo o specifickém načasování KristovaPrvního Příchodu? ... Isaiáš prohlásil, že Mesiáše bude předcházet někdo, kdobude volat: “Připravte v divočině cestu Hospodinu!“ (40:3).. Malachiáš totoproroctví potvrdil (3:1), a potom dává další limitaci : „I vstoupí nenadále dochrámu Pán, kterého hledáte.“ To slovo „Pán“ bylo pro rabíny záhadou. Jak můžeMesiáš být také „Pánem = Yahwem?

To že Mesiáš musí být také Bohem, kterýpřichází na Zem, bylo také jasně proroky podáno. Když hovoří skrze Malachiáše,Bůh řekl: „aby připravil přede mnou cestu...“ a že to byl Jeho Chrám, dokterého náhle přijde. Další proroctví byla právě tak jasná, ale o těch sezmíníme později.... Z toho co jsme nyní poznamenali, objevujeme dvě podmínky,které musejí v Israeli převládat, aby mohl svého Mesiáše očekávat. Bylo bypošetilé, očekávat Ho v jakoukoliv dobu- v jakýkoliv jiný čas - a je topošetilé právě tak dnes.

Jedním faktorem byl ten „předchůdce-posel“,který měl připravit jeviště pro Jeho příchod, druhým faktorem byl Chrám.Malachiášovo proroctví, že „Mesiáš přijde náhle do svého Chrámu“ znamenalo žeby bylo zbytečné Ho očekávat v době jejich zajetí v Babylónu. Chrám v té doběneexistoval po tom, co byl zničený Nabukádnezarovou armádou. Tudíž ti kteříčekali, že přijde Mesiáš a zachrání je z jejich zajetí, doufali marně. Nejdřívemusel být postavený Chrám - to se nestalo až v době kdy žil Ezdráš... Je právětak zřejmé, že Mesiáš nemohl přijít po tom, co byl Chrám zničen Titem, v roce70 A.D. Kdyby byl nepřišel do té doby, bylo by pozdě a je tak podnes. A přestooddané židovské rodiny nechávají jedno prázdné místo u stolu když se jí -obzvláště na židovské velikonoční svátky (pasha), pro případ že by se objevilElijáš. Podle Malachiáše by to mělo dávat smysl: „Hleď, pošlu Elijáše proroka,před přicházejícím strašným dnem Páně.“ Malachiáš 4:5. ale ignorují to, coprorok řekl o Chrámu. Ponechávat prázdné křeslo pro Eliáše, bylo a je pošetiléa zbytečné gesto, jelikož nebylo Chrámu, kam Mesiáš „náhle vejde“, posledních1900 let!

Křesťané kteří věří, že Jan Křtitel byl tímEliášem, předchůdcem, (Matouš 17:10-13) jsou přesvědčeni, že Malachiáš 3:1 sesplnil, když Kristus „náhle“ vešel do Herodova Chrámu v Jerusalému, krátce předsvým ukřižováním. V tom, že vyhnal ty, kteří znesvěcovali Boží dům kupčením,splnil další proroctví „horlivost o Tvůj dům mne ztrávila..“ Žalm 69:10. Písmo,které napadlo učedníky okamžitě potom. Jan 2:17. Mnoho biblických předpovědí mádvojitou aplikaci. Pakliže Malachiáš a Žalm 69:10 jsou v této kategorii, potomChrám musí být postavený znovu, nežli přijde Druhý Příchod, a bude muset býtvyčistěný Mesiášem ještě jednou.. Toto se jednou skutečně stane. Otázkou nenízda Israel Chrám znovu postaví, ale kdy tak učiní. Navzdory velmi početnýmpřípravám, které jsou již v běhu, každá diskuse na tento předmět, by byla vdnešní době pouhou spekulací.. Jsou ještě další okolnosti při kterých můžemebýt jistější při časování Kristova Druhého Příchodu, a k těm se také obrátíme.Nejdříve musíme uvažovat o dalších faktorech, které hrály roli při Jeho PrvnímPříchodu. Jak tak žehnal svým synům na smrtelné posteli, Jakub (Israel) učiniltuto neuvěřitelnou předpověď: Žezlo neodejde z ruky Judy, ani soudní právo,dokud nepřijde Mesiáš - a Jemu budou lidská pokolení naslouchat.“ Genesis49:10. Asi v roce 7 A.D.

odebrali Římané židovským soudním orgánůmprávo vynést rozsudek smrti - a tím byl Ježíš Nazaretský odsouzen k smrtiukřižováním a ne ukamenováním, které bylo židovským způsobem popravy. Totoodebrání soudní autority bylo posledním aktem odebrání „žezla a práva soudního“od Judeje. Dříve se to nikdy nestalo - ani dokonce ne za Babylónského zajetí! Atak Mesiáš musel být narozený před rokem 7 A.D. a popravený až po témž roku. Jejasné z těchto několika předpovědí, (a i jiných), že Mesiáš už zde musel být!Přesto Israel stále na Něho čeká, ve zřejmé neznalosti Písma! Pro náboženskéŽidy, kteří vědí, že zde musí být pro Mesiáše připravený, je jasné že je třebaChrám znovu postavit. Ovšem oni odmítají připustit že už tu jednou byl, anemají potuchy o tom, že znovupostavením Chrámu připravují scénário pro JehoPříchod Druhý - a tím také pro příchod Antikrista, pro kterého Chrám musí býtpostavený také..2Tesalonským. 2:4. Zmínili jsme se již také o pozoruhodnýchpředpovědí Daniela.

Ten říká jasně, že Mesiášovo království budeustaveno v čase, který bude politicky zcela jiný, než byl během Kristovaprvního příchodu: Ve dnech těchto králů Bůh nebes ustaví království, které užnikdy nebude zničeno. Daniel 2:44. Jak víme, Daniel hovoří o králích, kteříreprezentují deset prstů na noze „čtvrtého světového království“ 2:40.. popsanépodle snu Nabukadnezara , ve kterém historikové poznávají Římské Impérium. Ty„dny oněch králů“ ještě nepřišly během Kristova prvního příchodu. Impériunevládlo deset králů, ale jeden Caesar v Římě. A tak Davidovské královstvíIsraele nemohlo v té době být založeno, když Israel odmítl Krista proto, že takneučinil. Rabíni to vědět měli - ale nevěděli. Ale těchto deset králů budevládnout v době, až se Kristus vrátí aby založil „království, které nebude užnikdy zničeno.“ Prostě: Musí být Druhý Příchod!

Že Kristus musí přijít opět, aby vládl osobněa viditelně nad touto zemí z Jerusaléma, je něco tak základního, jako Vánočnípovídka z Betléma. Už jsme se zmínili o tom, že když jí oznamoval, že budematkou Mesiáše, anděl Gabriel řekl panně Marii:

„Bude velký a bude se nazývat SynemNejvyššího. A Pán Bůh mu dá trůn Jeho otce Davida; a on bude vládnout nadJakubovým domem navždy - a Jeho království nebude konce.“ Lukáš 1:32-33.

 Každýrok je nám připomínán tento slib v tisících chorálech po celém světě,Handel-ovo: „A bude vládnout po věky a věky - navždy...“ Každému je jasné, žetaková vláda nebyla při Jeho prvním příchodu ustavena. Tato skutečnost - jakjsme již poznamenali, byla důvodem proč Ho mnozí odmítli tenkrát, a odmítajídodnes věřit, že On je tím Mesiášem.

A tudíž je jasné, že pakliže Kristus jeMesiášem Israele - jak Křesťané věří že je - v tom případě se musí vrátit nazem, aby splnil tyto neklamné předpovědi. Pouze potom splní přicházející Mesiášslib andělů: „Mír na Zemi!“ Přesto mnoho z těch, kteří se nazývají Křesťany, užnevěří tomu, co na Vánoce zpívají. Pro velikou část církve slib, že se Kristusdoslovně vrátí na Zemi, aby vládl z Davidova trůnu, se dostal do říšepříjemných a krásných mýtů.. Jelikož Kristus a Antikrist se musejí střetnouttváří v tvář, v tom posledním konfliktu, příchod každého z nich musí býtnačasovaný společně, aby je to svedlo dohromady k tomu finálnímu dramatu. A taknemůžeme uvažovat o otázce načasování Druhého Příchodu Ježíše Krista, anižbychom dávali dobrý pozor na příchod Antikrista. Přicházející odhalení JežíšeKrista své Nevěstě Církvi, Israeli a celému světu, a souběžné odhaleníAntikrista jsou tak navzájem propojené, že se jedno bez druhého nemůže odehrát.Právě tak se nemohou odehrát kromě „v plnosti času,“ kdy jeviště světa bude mítvšechny kulisy na místě právě tak jako budou na svých místech herci a herečkyvedlejších rolí... Pavel napsal : „a pak se objeví ten zlý, kterého Pán Ježíš.... zničí slávou svého Příchodu.“ (2 Tesalonským 2:8..) Je tedy zřejmé:Pakliže jeden z činů vracejícího se Krista bude zničení Antikrista, potom seKristus nemůže vrátit na Davidův trůn v moci a slávě dříve, nežli budeAntikrist pevně usazený ve svém padělku celosvětového království. Ale Antikristse nemůže vyjevit, dokud ta pravá Církev, Kristova Nevěsta, nebude odstraněnaze Země! Tento fakt se zcela objasní, jak tak budeme pokračovat. Opět jasněuvidíme, že Rapture a Druhý Příchod, jsou dvě samostatné události!

Co lze říci k učení, které mezi Křesťanykolovalo, že Antikristem byl Nero, a události, které popisuje apoštol Jan vApokalypse, se již staly? Tento nápad můžete snadno vyloučit. Nemáme žádnýhistorický záznam o tom, že by byl Kristus sestoupil viditelně z nebe a Neronazničil! Ale Písmo je v tom jasné. Viditelný Kristus zničí Antikrista! Žádnýhistorik doposud netvrdil, že by se tyto události, vztahující se k DruhémuPříchodu Ježíše Krista odehrály:

„Tak jako blesk přichází od východu a jevidět i na západě, takový bude příchod Syna člověka...“ Matouš 24:27

„Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli, abudou nad ním naříkat...“

Zachariáš 12:10.....

„Hle, přichází v oblacích, uzří ho každé oko,i ti, kteří ho probodli; a všechna pokolení země budou kvůli němu naříkat...“Apokalypsa 1:7... Početné biblické verše - jako Apokalypsa 13 jasně učí, žeAntikrist bude mít nad světem kontrolu v době Kristova návratu.

Bude to potřebovat „jasnost Jeho příchodu“která Antikrista zbaví trůnu. Následovně ti, kteří učí že jsme nyní v Miléniu,na jehož konci se vrátí Kristus, nebo že Křesťané musí dobýt svět, než seKristus bude moci vrátit, uvádějí lidi do omylu. Kdy tedy Antikrist povstane? Vpohledu na „načasování“, které bylo jasné při Kristově prvním příchodu, nenípřekvapujícím objevit, že Kristův veliký odpůrce může být také odhalen pouze vurčitém čase ve vztahu k jiným podmínkám a událostem.

Pavel napsal : Víte přece, co zatím bránítomu aby se ukázal dříve, než přijde jeho čas...“ 2 Tesalonským 2:6... Zřejměněco specifického se musí odehrát, aby se Antikrist mohl ujmout vlády. Ano,může se to stát až potom! Tento fakt je zcela jasný! Pavel zřejmě již vysvětlilústně to, co zabraňuje Antikristovi v ujmutí se moci - ještě než napsal tentodopis - jelikož jim připomíná: „a vy již víte co zabraňuje...“ Je jasné, že odPavlových dnů až po dnešek, něco specifického zabraňovalo Antikristovi, aby semohl projevit. Je možné že je to tím, že oživení Římského Impéria ještěnenastalo? Událost, která jak víme musí nastat před příchodem Antikrista? Mohloby to být tou překážkou o které Pavel píše? Ne, protože on pokračuje: „Toto zlojiž pracuje, ale skrytě - dokud nebude z cesty odstraněný ten, který tomubrání.“ Tesalonským 2:7.. A tak je „něco“ (událost) a také „někdo“, a působíjako překážky Antikristovi. Kromě toho ten kdo „překáží,“ musí být odstraněn zcesty. Do té doby nemůže Antikrist rozvinout své zlo. Do doby než se tak stane,nemá cenu očekávat Antikrista. Kdo by mohl stát Antikristovi v cestě? Musí býtsilnější než Satan, jelikož Antikrist přichází „podle působení Satana se všímocí...“ 2 Tesalonským 2:9.. Pouze Bůh je silnější nežli Satan, a tudíž je toOn, kdo „překáží.“ Bůh ovšem nemůže v tom jednat sám, ale skrze někoho jiného,jelikož Bůh nemůže být „odstraněn z cesty.“ On je přece všudypřítomný. Nemohlmít na mysli Krista, jelikož Ten odešel a Jeho Druhý příchod nenastane, dokudnebude odhalen Antikrist. Mohl mít Pavel na mysli Boží sílu, která operujeskrze vyvoleného muže či ženu? Ne, protože Satanovi je bráněno přivéstAntikrista po 1900 let - a tak dlouho nikdo z nás nežije! Jsme nuceni dojít kzávěru, že „ten který je v cestě“ se vztahuje na stále pokračující tělověřících, Církev, která existuje od Letnic.

Je to Církev, která musí být vzata z cesty(do nebe), aby Antikrist mohl být odhalen „ve svém čase.“ Pavel se zdá hovořito Rapture - o té neuvěřitelné události unikátní pro Křesťanství, kdy Kristus -okamžitě - „vytrhne“ ze Země svou Nevěstu - Církev, aby s Ním byla v nebi...Tato úvaha by se hodila na frázi „a vy víte..“ jelikož Pavel vysvětlovalRapture Tesalonským velmi podrobně:

„.....sám Pán sestoupí z nebe s voláním,hlasem archanděla a mrtví v Kristu vstanou první; potom my, kteří jsme naživu,budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do prostoru, kde potkáme Pána, a takuž s Ním zůstaneme navěky...“ 1 Tesalonským 4: 16-17... Kristus slíbil svýmučedníkům: „V domě mého Otce je mnoho příbytků .. jdu a připravím pro vás místo... potom opět přijdu, a vezmu vás k sobě, aby jste byli tam, kde jsem já.“ Jan14: 2-3 .. To byla ta veliká naděje prvních Křesťanů. Filipinským Pavel napsal:„vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také očekáváme dychtivě našehoSpasitele, Pána Ježíše Krista.“ Filipským 3:20. „očekávajíce tu blaženounaději... Titovi 2:13.. „Těm kteří Ho očekávají k záchraně, těm se ukáže podruhé.. Židům 9:28. V případě Rapture po době Strastí by nutilo církev očekávatAntikrista, který se objeví první - ne Krista.. Člověk „neočekává“ někoho,pokud ten není očekáván každým okamžikem. Naděje v bezprostřední návrat Kristaprostupuje celým Novým Zákonem. Že to bylo očekávání ranné církve, to se nedápopřít - ať už by si chtěl někdo vykládat dnes Bibli jakkoliv. Když se Pavelzmiňoval o důvodech, proč si byl jistý že Tesaloňané jsou opravdovými Křesťany,dodává zároveň s uznáním, že „se obrátili k Bohu od modlářství, aby sloužilitomu pravému Bohu,“ skutečnost, že „očekávají Jeho Syna z nebes..“ 1Tesalonským 1:9-10 Takové očekávání bylo neklamnou známkou pravého Křesťana vdobě Pavla. Zda bude Církev vytržena před, nebo po Době Strastí - nebo i nakonci Milénia - bylo předmětem dlouhého - ostrého - sporu mezi Křesťany. Jeněkolik perspektiv, ze kterých je možné na tuto otázku pohlédnout. Nemáme zdečas jednat se všemi argumenty - nakonec to není ani nutné. Proč musí být Církevvytržena před odhalením Antikrista, budeme probírat v příští kapitole. Jaksvětové události zrychlují historii k jejímu vyvrcholení, důležitost porozuměnípředpovědí a správné reakce na ně, je čím dál jasnější.. Kdyby bývali - JanKřtitel, Kristovi učedníci a rabíni znali všechna proroctví, nebyli by očekávaliže Kristus založí své království v jejich době. Načasování bylo vadné.

Kristus pokáral své dva učedníky na cestě doEmaus:

„Jak jste nechápaví! To je vám tak těžkéuvěřit tomu, co proroci předpověděli? Cožpak neměl Kristus všechny tyto věcivytrpět, než vstoupí do slávy?“ A počal od Mojžíše a vysvětlil jim všechno coPísmo o Něm psalo.. Lukáš 24:25-27.. To pokárání se zdá být ostré, ale říká námto, jak se On dívá na ty, kteří „nedbají toho, co řekli proroci..“ Dnes by námřekl totéž! Velmi málo Křesťanů bylo ochotno věnovat čas a námahu nutné kporozumění - tím méně aby věřili všem předpovědím, které nám Bible dává. Nenídivu, že mnoho křesťanských osobností přehlíží ta kritéria, která tajednoznačně určují načasování Kristova návratu. Na závěr: Data, která jsme aždo teď prozkoumali se zdají poukazovat na to, že Druhý Příchod se nemůžeuskutečnit dokud se neuskuteční pět, s tím spojených událostí. 1) Nikdy předtím nebývalý spirituální klam a odpadnutí v církvích. 2) Vytržení skutečnýchKřesťanů. 3) Znovuobnovení Římského Impéria. 4) Spojení veškerého náboženstvípod pseudo-Křesťanstvím a pod vedením Říma. 5) Odhalení Antikrista a ustaveníjeho světovlády. Není pochyb o tom, že - jako nikdy před tím v historii - body1,2,4 jsou již na cestě k uskutečnění. Rapture musí být velmi blízko.... Jednaenormně důležitá a velmi těžká otázka zbývá: Co by mohlo způsobit, abyznepřátelené národy přijaly společnou celosvětovou vládu, a aby se navzájemsoutěžící náboženství spojila v jedno, celosvětové náboženství? Jaká úžasnáudálost by mohla zapůsobit na všechny obyvatele této planety, aby se podřídiloAntikristovi jako světovému diktátoru - a dokonce ho uctívali? Existuje jednapřekvapující - přesto zřejmá - odpověď... __________ * ____________

16. Příběh dvou Příchodů.

MNOHO KŘESŤANŮ VĚŘÍ, že ničivá globální válkabude tím prostředkem, který přesvědčí devastovaný svět, aby se podřídil vedeníAntikrista. Někteří spisovatelé dokonce navrhují, že se zároveň odehrajeRapture společně s nukleárním holokaustem tak, že se svět bude domnívat, žezmizelí Křesťané se stali oběťmi a nebudou tudíž podezřívat jakýkoliv tělesnýodchod do nebe. Takovéto scénário by ale okradlo Rapture o její nejmocnějšíefekt, jak uvidíme. Kromě toho myšlenka, že Třetí Světová Válka přinese nesmírnéstrasti je v konfliktu s prohlášením Pavla, který říká že Den Páně přijdenáhle, v době kdy si svět bude myslet že už konečně dosáhl míru a zabezpečení.Tento pohled také nedává smyslu. Dvě strašné války globálních rozměrůnepřinesly Antikrista; nepřinesla by ho ani třetí. Ta by spíše zvýšila napětí,závist, a nechala by svět ještě rozdělenější než před tím - rány a hořkost,které by vyžadovaly léta - možná i generace k zahojení. Ne, připravit svět, abypřijal Antikrista, si bude vyžadovat něco opravdu nevšedního.

Zkusme uvažovat, co by to mohlo být. Nikdydříve se nestaly události, které zatřásly Východní Evropou v roce 1989, aukázaly, že navzdory rychlým a zázračným změnám které se staly, populace sistále ponechaly své mínění a dají se kontrolovat jen obtížně. Gorbačev má stálesilnou opozici proti své perestrojce. Navzdory své veliké popularitě jakočlověk, který umožnil svobodu, konečný výsledek stále visí ve vzduchu v době,kdy tato kniha jde do tisku.. V některých satelitních státech, jako VýchodníNěmecko a Československo, nadšení z nově nabyté svobody rychle vyprchalo.Rozlícené davy vešly znovu do ulic za další požadavky od vlád, které bylynedávno s takovým nadšením přijaté. V Rumunsku byli na ulicích lidé již zatýden, a protestovali proti tomu, co vnímali jako zradu důvěry.. Tato země můžemít lehce opět krvavou revoluci, bude-li stav nynější pokračovat.

Tyto poslední události nám dávají dalšíevidenci o tom, že to bude chtít něco mimořádného - něco více než si můžemepředstavit - aby to způsobilo jednocení celé planety - a navíc uctíváníAntikrista. Ať už to bude cokoliv, co zapříčiní tuto transformaci, musí to mítdopad současný dopad na celou na celou lidskou rasu, ne pouze na nějaký národnebo oblast. Antikrist bude kontrolovat celou planetu: „A byla mu dána moc nadkaždým kmenem, národem, jazykem i rasou.. A všichni, kteří obývají zemi, jejbudou uctívat..“ Apokalypsa 13:7-8... Co může způsobit, aby celé lidstvo -dokonce Muslimy, Židy. Hindu, Číňany svedlo do tohoto styčného bodu?

Ideální událost , která by mohla vytvořittakovou alchymii, - jedním rázem - je Rapture! Ve skutečnosti - Rapture je toujedinou představitelnou událostí, která by mohla spojit celý svět pod jedinouvládou, v jednom náboženství, a okamžitě se podřídit jednomu člověku -Antikristu! A zde máme další vážný důvod, proč Rapture musí předejít odhaleníAntikrista...

Zkusme si tuto událost představit: Promítnětesi ve své mysli tuto neuvěřitelnou událost. Jaké morální a spirituálnívzduchoprázdno by vzniklo, kdyby všichni ti, kteří prohlašovali pravduevangelia - a kteří tak žili, a tímto byli pro celý svět „solí země,“ bylináhle ze země odstraněni. Rodiny, sousedství, školy, obchody a kostely zůstanoubez jakéhokoliv vlivu Krista nebo Boha. Boží Duch přestane usvědčovat svědomítěch lidí, kteří už Krista odmítli. Lavinový vliv náhlého odstranění morálníchzábran je mimo lidské chápání. Humanismus bude konečně zbavený překážek, a budeprokazovat svou dostatečnost k vytvoření ideálního života..

Stejně závratný bude sociální a politickýdopad zmizení milionů lidí z této země. Tato událost bude - sama o sobě - taknáhlá - tak univerzální - a tak záhadná - že bude mít drtivý efekt na emočnístabilitu těch kteří zůstali - že je zcela nemožné si to vůbec zobrazit. lidé -stovky milionů lidí byli svědky okamžitého zmizení někoho kolem sebe a budou toshledávat neuvěřitelným. Dopad toho, co viděli na vlastní oči, může véstmiliony lidí k šílenství. Automobily bez řidičů, letadla bez pilotů, mohouzapříčinit celosvětovou devastaci, ale také nepředstavitelnou paniku. Přerušenéoperace, prázdné kazatelny, učebny, záchranná vozidla bez obsluhy, decimovanékomunikační systémy, přerušení dodávky zboží a služeb - prostě život, jak myživot známe, padne do propasti chaosu a krvavé lidské lázně. Šok, zmatek aprostá hrůza z této globální historické události paralyzuje svět. Jakékolivracionální vysvětlení bude s počátku mimo pochopení a dokonce představivost itěch nejskvělejších mozků... Neuvažující hrůza z nepochopení toho co se stalo -a kdy by se to mohlo opakovat - zachvátí celý svět. Byl to masový únos? Kterágalaktická síla si s námi pohrává? Co jiného by mohlo mít tuto neuvěřitelnou a- zdánlivě nemilosrdnou sílu tak učinit? Jaký osud očekává ty, kteří zmizeli?Byli snad odvlečeni někam na vzdálenou planetu jako otroci? Nebo se tak nějakoddělili od hmotného vesmíru, a přestali existovat? Kdo bude obětí příští?

Vládnoucí instituce - od místních školníchrad až po univerzity, od městských rad až po státní a národní kongresy, od Senátůpo Parlamenty až k presidentům. Jak Pentagon, tak i Kreml bude jistě mítmimořádná shromáždění - s chybějícími členy v mnoha případech. OSN bude mítjistě problémy s vysvětlením co se to vlastně stalo, či s plánováním toho, jakzabránit možnému obdobnému případu v budoucnu. Zabere to jistě měsíce než setento nepředstavitelný chaos uklidní. Kreditní karty, bankovnictví a zmatek vpojišťovnách bude téměř nemožné rozplést. V mnoha případech, velké segmentyobchodu a průmyslu budou paralyzovány v důsledku zmizení operátorů speciálníchsložitých počítačů a klíčových částí zařízení. Budou chybět inženýři i vědcispeciálních oborů, a nebude nikoho, kdy by tuto záhadu vyluštil. Narušení naglobální scéně bude mimo chápání. Nejvíce budou zasaženy Spojené Státy. Pakližeje tam - jak průzkum naznačuje - pouze čtvrtina znovu-narozených Křesťanů,Rapture zdecimuje celou zem - možný důvod, proč o USA není v proroctví anizmínka.

Křesťané jsou na klíčových místech všude!Jejich zmizení přivede Spojené Státy na pokraj zkázy, a je zcela možné že budouzařazeny „pod křídla“ Západní Evropy, kde církev je povětšině mrtvá a budescházet jen malá část populace.. V Číně či Africe bude scházet mnohem vícelidí, ale budou to po většinou dělníci, jejichž řady se snadno doplní nezaměstnanými,a když ne, tak studentstvem či armádou. V Rusku to bude stejné - milionyzmizely, ale málo těch kteří měli důležitá místa. Překvapivé množství zmizí zIsraele, zatím co z muslimských, hindiuistických a buddhistických zemí to budeminimum. Ovšem v globálním smyslu, nenahraditelná ztráta, zmatek a úžas budesdílený celým lidstvem. Rapture je skutečně jedinou událostí, která by mohlavytvořit celosvětovou paniku a hrůzu, totální beznaděj a zoufalství, které bymohly přivést lidstvo do bodu, kde by uvítali světového diktátora. Vlastně toje jediný logický závěr. Náhlé masové zmizení milionů lidí po celém světě,jistě dá pocit sounáležitosti těm, kteří zůstali. Pocit že se potřebují, žepřežili neuvěřitelnou událost s kosmickými implikacemi. A tak pocit blízkésounáležitosti bude spontánně pociťovaný, jak bude svět čelit ohromnékatastrofě. Nejprve tu bude racionální vědecké vysvětlení. Tu jedinou možnost,kterou nikdo nepřijme - ani ti, kteří ji kdysi učili - je Rapture Církve. Bůhnedovolí aby tato pravda byla vůbec uvažována. A náhle - z chaosu se vynoříAntikrist. Člověk, který má síly Satana, který ukáže „znamení a zázraky,“přednese „vědecké“ a přesvědčivé vysvětlení toho co se stalo, a nabídnesmysluplnou a nadějnou cestu vpřed. Celý svět se dostane pod vliv klamu, kterýsešle sám Bůh. Nebude existovat svědomí, které by stáhlo člověka zpět odpokraje zkázy. Ne ve smyslu, že by lidstvo pojednou morálně zešílelo. Ne, právětak jako Satan svedl Evu k sebevědomí stát se lepší bytostí - třeba jako Bůh,tak svede jednou celý svět:

„A potom se ukáže ten zlý, .... který přijdev moci Satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky, avšemožnou nepravostí bude svádět ty, kteří jdou do zkázy, protože nepřijali anemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydá do moci klamu, abyuvěřili lži. Tak budou odsouzeni ti, kteří neuvěřili pravdě, ale milovalinepravost.“ 2 Tesalon. 2:8-12. Člověk může pouze spekulovat, jak přesvědčujícíhypotézu přednese Antikrist, aby vysvětlil masové zmizení lidí. Několikvysvětlení je už nyní v oběhu - každé z nich lze použít v případu Rapture.Mnoho přívrženců New Age - na příklad -očekává náhlé zmizení milionů lidí pocelém světě.

Stane se to ve chvíli, kdy většina lidstvabude připravena udělat „quantum skok“ k vyšší hladině vědomí a tím se vytvořínový druh „homo-noeticus.“ V tom okamžiku ti, kteří nejsou spirituálně„naladěni“ a tudíž nejsou připraveni se spoluúčastnit, budou okamžitěodstraněni do nefyzické roviny, ve které je bude muset jejich karma dohnat, nežjim bude povolen přístup zpět na fyzickou rovinu. To je ta populární teorie.Někteří členové kultu UFO obdrželi „odhalení“, které se týká nastávajícíhomasového zmizení velkého počtu lidí. Tento den je už blízko podle různých„transmisí“ kdy mimozemšťané, kteří údajně lidi na tuto zemi „nasadili“-převezmou iniciativu, aby zabránili ekologické tragédii, nebo nukleárnímuholocaustu. V té době, kdy bude lidstvu „nový řád“ nařízen, všichni ti, kteřínejsou ochotní se podřídit, budou okamžitě transportováni na palubu flotilyUFO. Tito rebelové budou umístěni na planetu otroků, kde bude jejich myslpřeprogramována, než jim bude povolen návrat na zem. K takovýmto fantasiím vedelidská pošetilost!

Vůdci v pozadí „Světové Instantní Spolupráce“(doba, kdy miliony lidí v každé zemi se současně modlí, popěvují si mantry, akaždý rok meditují za mír), také věří, že část lidstva bude odstraněna zaúčelem „očistění“ planety. Zatím co jejich „odhalení“ hovoří o graduálnímodstranění lidí v delším časovém rozpětí, náhlé zmizení by - samozřejmě -dosáhlo stejného cíle. Vůdce tohoto hnutí píše:

„Velmi brzy pozná tento svět nějaké změny...pomocí sil přírody, která si zákonně hledá - znovunabytí své planety. Aby takmohla učinit, musí eliminovat sílu negativní energie která vyzařuje z vědomíčlověka, který tuto nerovnováhu zavinil ..... kdyby se býval větší počet lidípozdvihl k vyššímu stupni vědomí o něco dříve, spirituální energie by byla tutonerovnováhu opravila, a příroda by nemusela vzít věci do svých rukou... Přírodanyní vchází do stadia očištění. Ti kteří odmítnou pozemské změny, budouodstraněni během příštích dvaceti let...“ John R. Price, „PracticalSpirituality“, 1986). Jsou lidé, kteří se hlásí ke Křesťanství, jsou veliceaktivní ve „světovém evangelismu“ a kteří věří, že církev má zabrat svět proKrista, kteří také věří v náhlý masový exodus. Ovšem oni nepředvídají Rapture!(Jistě, ti praví Křesťané odejdou v Rapture - ať už v ní věří nebo ne). Titolidé vzali slova Krista „pak budou dva na poli - jeden bude vzat, druhýponechán.“ (Matouš 24:40). ne jako Rapture, ale jako „okamžité odstranění ksoudu“ karnálních Křesťanů, kteří nejsou částí „velkých Božích hnutí posledníchdnů“. To jsou ti, kteří brání „požehnání církvi“ jejich věčným varováním, učenímo Rapture a Armageddonu. To jsou ti, které Pán v okamžiku odstraní, aby Jehodílo mohlo pokračovat ve „Velikém Oživení“ - nebrzděném „negativismem.“

Pro ty, kteří zůstali, existují čtyři různéteorie, vysvětlující masové zmizení milionů lidí.

Významná a stejná skutečnost na všech čtyřechje: Odstraněni jsou ti nevhodní! A je jisté, že ti kteří zůstanou, se budoupovažovat za šťastné že zůstali na zemi, ať už akceptují jakékoliv vysvětlení!Každý z nich bude šťastný tím, že dostal Antikristovo speciální číslo(pravděpodobně implantovaný mikro-chip), který bude zaručovat ochranu předjakýmkoliv dalším zmizením. Postupně, se zřízením pořádku a stálé rozvíjení seAntikristovy moci, nový pocit hrdosti a určité budoucnosti se v lidech usadí.

Nakonec dojde k všeobecnému souhlasu, že to,co se zdálo být univerzální katastrofou, bylo ve skutečnosti pro lidstvoblahodárné. Ti nepřizpůsobiví byli eliminováni, a u těch co zůstali vzniknejakési vnitřní poznání, že nějaká záhadná transformace, se odehrála v jejichnitru, Nový a lepší druh, určený pro vyšší „rovinu“, se formuje na planetěZemi!

Poroste nadšení s prohlubováním realizace NewAge, - zlaté éry nevídaných příležitostí, míru a celosvětové spolupráce, kterápřinese neomezený blahobyt pro celou lidskou rasu. Lidstvo už nebude rozdělenédo soutěžících národů. států, a hádajících se náboženských frakcí, aleuskuteční se to dávno zapomenuté univerzální bratrství všech lidí, za cílem(zdánlivě dosažitelným), obrácení Země v Ráj.. Sen Carl Sagana o přijetí našíplanety do inter-galatické společnosti dostane nový podnět. Všechny kostelybudou naplněné až k prasknutí. Bude veliká obroda falešného „Křesťanství,“které přijímá Antikrista jako „Krista“ pod kterým se všechna náboženství spojív nové celosvětové náboženství, uctívající Antikrista. Apostázie (odpadnutí) okterém Pavel píše že musí předejít odhalení Antikrista (2 Tesalonským 2:3) akterá je již na pochodu, vykoná své dílo. Náhlé odstranění v Rapture těch,kteří se pokoušeli stát za správnou doktrínou, zanechá zde „křesťanskou“ církevpod vedením papeže, která se stane přístavem pro všechna náboženství světa. Aopět zde vidíme nutnost příchodu Rapture před Tribulací, či Dobou Strastí.Praví Křesťané by Antikrista okamžitě odhalili a postavili by se proti němu - aproto musejí být vzati „z cesty,“ aby Antikrist a jeho následovníci měli plnousvobodu si postavit svou humanistickou Utopii. Bůh zamýšlí demonstrovat plnoupravdu evangelia: Není naděje pro lidstvo, kromě spásy, která je zdarmanabízená skrze Ježíše Krista. Aby mohl tento fakt dokázat, Satan a ti jeho musímít plnou příležitost obrátit tento svět na Ráj - je li to možné. A tak „bůhtohoto světa“ musí na čas vládnout skrze Antikrista - a odstranění všechpravých Křesťanů je pro tento účel nezbytné. Praví Křesťané by byli nuceniSvatým Duchem v nich odmítnout znamení bestie, nebo uctívat jeho sochu. Avýsledkem toho by bylo povraždění všech skutečných Křesťanů. Není ani zmínka otom, že by Bůh, během Doby Strastí, Křesťany nějak ochraňoval.

Právě naopak je nám řečeno:

„a bylo mu (Antikristovi) aby vedl válkuproti svatým, a přemohl je. . a on (falešný prorok) má moc .. aby byl zabitkaždý, kdo neuctívá bestii nebo její sochu...a že nikdo nemůže nakupovat čiprodávat, nemá-li znamení bestie“ Apokalypsa 13:7, 15-18

Každopádně Církev, Kristova Nevěsta, musí býtodstraněná, jelikož Antikrist s ní nemůže ani bojovat, ani jí přemoci, kdyžpřece náš Pán řekl: „a brány pekelné tě nepřemohou...“ Matouš 16:18. Ale kdopotom, jsou ti svatí? Mohou to být pouze ti, kteří neupadli „pod ten mocný klamaby uvěřili lži“ jelikož ještě neslyšeli a neodmítli evangelium! Milionypřijmou Krista během Doby Strastí a za tu svou víru zaplatí životem. Jan píše:

„Potom jsem uviděl (v nebi) veliký zástup,který se nedal spočítat ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků .. před trůnemBeránka, oblečené v bílý šat. . To jsou ti, kteří vyšli z Doby Strastí,očistili si svůj šat v krvi Beránka..“ Apokalypsa 7:9-14. Rapture až po DoběStrastí, by - ztěžka byla „požehnanou očekávanou nadějí.“ Vlastně to by vůbecžádná událost nebyla, protože by téměř žádný Křesťan pro „transport“ nezůstal!Copak by mohl Křesťan přijmout znamení bestie aby přežil, a potom odejít vRapture? To je nemožné! Bible varuje:

„Pakliže kdo uctívá bestii a jeho sochu, aobdrží jeho znamení na čelo nebo ruku, ten bude pít víno Božího pohoršení,které Bůh nalévá nezředěné, do poháru svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou(v pekle)...“ Apokalypsa 14:9-10..

A tak Rapture před Dobou Strastí odstraní tenomezující vliv Boha skrze miliony Křesťanů, což umožní Antikristovi aby bylodhalen a mohl začít svůj program světové dominance, bez jakékoliv zábrany.Také odstraňuje Církev z této Země jako splnění slibu, že „nás vysvobozuje odnastávajícího hněvu, který bude vylit na bezbožné“ 1 Tesalonským 1:10, 5:9,Apokalypsa 3:10.. Ve své vizi viděl Jan nepopsatelné, celosvětové, nadpřirozenézničení, které „pohnulo každou horou i ostrovem z jejich míst“. Slyšel Božíhlas, jak přikazuje sedmi andělům, aby „vylili sedm nádob Božího hněvu nazemi.“ Apokalypsa 16:1. Beránkova Nevěsta (2 Korint.11:2, Efezským 5:31-33. tamnebude aby musela projít touto dobou Božího hněvu.

Právě tak jako Noé byl vzat ze země a umístěndo bezpečí archy před Potopou, a Lot byl odstraněn ze Sodomy, aby Bůh mohlzačít zničení města, právě tak bude Církev vzata ze Země dříve než Boží soudvykoná tu hroznou devastaci. Pavel připomíná věřícím v Tesalonice:

„..až budou říkat je pokoj, nic nehrozí, tuje náhle přepadne zkáza“.

(přepadne „je“ a ne „nás.“) „ Ale vy, bratří(na rozdíl od „nich“) vy však bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohlpřekvapit jako zloděj... Vždyť nás (na rozdíl od „nich“) Bůh neurčil abychompropadli Jeho hněvu, ale abychom obdrželi spásu skrze Ježíše Krista..“ 1Tesalonským 5:3,4,9; 2 Tesal. 1:7,8...

Mnoho Křesťanů má námitky protipřed-tribulační Rapture, jejíž efekty jsme právě popsali. Činí tak proto, že byto prý vyžadovalo, aby se Kristus vrátil na zem dvakrát: jednou pro svou Církeva podruhé zničit Antikrista u Armageddonu k záchraně Israele. „Kde je v NovémZákonu zmínka o dvou příchodech, nebo dvou fázích druhého příchodu?“ se ptajíti, kteří odmítají ideu „tajné Rapture.“

Samozřejmá reakce na to by byla otázka: “Kde,ve Starém Zákonu se říká, že budou dva příchody Mesiáše?“ Nikde. Žádný zproroků to takto neřekl, ale implikace tam jasně jsou. Jak už jsme viděli, bylozcela nemožné umístit do jednoho časového rámce to, co hebrejští proroci oMesiášovi napsali: Že bude zabit, a přesto založí věčné království; že bude Israelemodmítnutý, a že bude navěky vládnout z Davidova trůnu. Musely být dva příchody!Nebyla možnost jak smířit takové kontradikční předpovědi!

Není proto překvapujícím, že předpovědiNového Zákona, týkající se druhého příchodu vykazují stejný problém, a vyžadujísi podobné řešení.. Člověk prostě nemůže natlačit do jedné události a dojednoho časového rámce to, co Nový Zákon píše o Kristovi. Víme na příklad, žese musí vrátit, aby vykonal dva záměry: 1) vytrhnout Církev, aby se s Nímsetkala v prostoru, a vzal ji domů k Otci. 2) Přijít na zem viditelně v moci aslávě, a zničit Antikrista, zastavit zkázu Armageddonu, zachránit zbytekIsraele a ustavit mileniální království. Tyto dvě skutečnosti jsou takrozličné, že se nemohou - logicky - vejít do jediné události. Kromě toho,některé Písmo se zmiňuje o těchto velikých příhodách, jako by nebyly částístejné události. Pavel píše: „Pokud jde o příchod Pána, a našeho odchodu zaNím...“ (2 Tesal. 2:1 - Poznámka: ekumenický překlad to nijak neodděluje -Kralická je lepší, tak je i „Nová Smlouva.“) Zní to jako by „příchod“ a „našehoodchodu za Ním“ byly odděleny. Každopádně Kristův příchod v moci a slávě na zemk potrestání bezbožných, není stejná událost s tou, kde shromažďuje Křesťanyněkde v prostoru, aby je vzal domů. Jeden příchod je pro Israel, druhý proCírkev. Tyto dvě události nemají spolu nic společného a těžko by se mohlyodehrát ve stejném čase. Pavel se o jedné zmiňuje jako „slavné objevení se“ a„požehnané naději“ Titus 2:13.

Jeden je viditelná ukázka Jeho moci a slávy,při soudu nad světem, a druhý je vytržení své Nevěsty k nebeské svatbě v tajnéRapture, úmyslně skryté od nevěřících. Kristův příchod na zem „bude stát v tenden na hoře Olivetské..“ (Zachariáš 14:4). je těžko slučitelné se slibem, že my„se setkáme s Pánem v prostoru - a tak s Ním zůstaneme navěky..“ (1 Tesalonským4:17). Jeho příchod s „desetitisíci svých svatých, aby vykonal soud nadbezbožnými.“ (Juda 1:14,15) by těžko mohl být stejná událost jako „až zazní,mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti, a my všichni budeme změněni..“ (1Korintským 15:52). Jeho viditelný příchod „v moci a slávě - jako blesk přesoblohu“ (Matouš 24:27). kdy každé oko Ho uvidí“ (Apokalypsa 1:7) sotva popisujestejnou situaci jako: “opět přijdu a vezmu si vás k sobě, aby tam, kde jsem já,byli vy také..“ Jan 14:3

 Kristus přivádí s sebou k Armageddonu „armády, které byly v nebi.. oblečené v pěkný šat, čistý a bílý“ (Apokalypsa 19:14). A jelikož nebeskásvatba proběhne o trochu dříve v té stejné kapitole, je zcela jasná implikace,že Jeho Nevěsta „oblečená v pěkný šat, čistý a bílý (verš 8) , která už nebudeod Něj nikdy oddělena („a tak už navždy s Ním zůstaneme“) je po Jeho boku, kdyžse vrací triumfálně na zem, aby vládl.. Existují další důvody, proč musí být dvapříchody. Nejenom proto že ty dvě úlohy, kvůli kterým se Kristus vrací, jsoutak rozličné, že se do jedné události nevejdou, ale podmínky které na zemibudou převažovat, popisují dvě rozličná časová období! Na příklad Kristusprohlásil, že Jeho příchod bude v době míru, prosperity, obchodu a rozkoše -čas, ve kterém to poslední co by lidé očekávali, by byl soud:

„ Až přijde Syn člověka, bude to jako za dobyNoého; jako tehda před Potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne,kdy Noé vešel do archy, nic nepoznali, až všechny zahubila Potopa - takový budei příchod Syna člověka...“ Matouš 24:37-39. Není přece možné, že by Ježíš tímtopopisoval svůj Druhý Příchod na konci Doby Strastí, potom co Boží hněv přineslzkázu, a kdy světové armády jsou uprostřed bitvy u Armageddonu! V tom časepřece nebudou „pracovat na poli,“ „mlít obilí“ jako za normálních časů, tímméně „hodovat, ženit se, vdávat se,“ jako bylo v dobách Noého, krátce předPotopou. Ježíš se zdá popisovat dobu, kterou měl na mysli Pavel, když říkal:„když budou říkat „mír a bezpečí, potom....“ Ano, soud by bylo to poslední, coby předpotopní lidstvo očekávalo.

Ale v době Druhého Příchodu si svět budejasně uvědomovat Boží soud, který se na něj valí ze všech stran: „a budou volatk horám a skalám, padněte na nás, skryjte nás před hněvem Beránka!“ Apokalypsa6:16.. Vidíme zcela jasně, že musí být dva příchody! A to jsme ještěnevyčerpali všechny důvody pro náš názor.. Kristus přichází v době, kdy dokoncei Křesťané tvrdě spí. (Matouš 25:5). Přesto přichází v čase , kdy teror a hrůzanedá nikomu spát: „Neboť tehdy nastane soužení, jaké od počátku světa nebylo, auž nikdy nebude. Okamžitě po soužení těchto dnů, uvidí Syna člověkapřicházejícího na oblacích v moci a slávě..“ (Matouš 24: 21,29, 30). Varuje, žepřijde v době kdy světová situace nás nebude nutit k tomu, abychom Hoočekávali: „Buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy Honečekáte...“ (Matouš 24:44). A přesto přichází, když Antikrist kontroluje celýsvět a veškerý život na této planetě stojí před totální zkázou. Není pochyb otom, že každý Křesťan žijící na zemi v tomto čase, který má i jen malou znalostproroctví, by věděl, že Kristus musí každým okamžikem zasáhnout.. Kristusvaroval: „a kdyby nebyly tyto dny zkráceny, nepřežil by nikdo..“ (Matouš24:22). Potom slibuje: „ale kvůli vyvoleným (Israel) budou ty dny zkráceny..“Jak? No jenom svým příchodem v moci a slávě, jak popisuje několik veršů dále -což v žádném případě není Rapture! Pravě tak jak bylo nemožné vtěsnat do jednéčasové události všechno, co Starý Zákon píše o příchodu Mesiáše, všechno, takstejně je nemožné dát do jedné události to, co píše o Jeho návratu Nový zákon.Z toho stejného důvodu, proč Jeho učedníci měli pochopit že musí být víc nežjeden příchod Mesiáše, tak i my jsme donuceni k závěru, že se musí odehrátještě dva příchody Ježíše Krista.. Někteří se domnívají, že Kristus vytrhnesvou Církev, aby se s ní setkal někde v prostoru, a hned se s ní vrací na zem,aby zachránil Israel a porazil Antikrista. To se těžko zdálo jako splnění slibuže vezme ty své do domu Otce - ani to není způsob, jak by se ženich zachoval kesvé nevěstě! Proč by Kristus zanechal svou nevěstu na Zemi během Doby Strastí,aby ji mohl Antikrist zničit? Proč ji nevzít do nebe, jak Apokalypsa 19:7-10naznačuje aby s ní ztrávil nějaký intimní čas - než jí přivede na Zem, kde s níbude tisíc let vládnout?

Rapture před Dobou Strastí dává také čas vnebi, aby Kristus jednal se svými tak, jak Písmo učí že bude: „Vždyť my všichnise musíme ukázat před soudnou stolicí Krista, abychom každý z nás obdrželodplatu za to, co ve svém životě učinil - ať už dobré či zlé.. (2 Korintským5:10).

Být vytržen ze Země a hned se vracet kArmageddonu - to ani trochu nehraje!

Zatím co byly napsány knihy protipřed-tribulační Rapture, ani jeden argument nemůže anulovat hlavní důvody,které uvádíme pro jejich nutnost: 1) Předtribulační Rapture je jedinouudálostí, která by mohla být příčinou toho, aby se celý svět sjednotil podvládou Antikrista - a je to ta ideální příčina, schopná takovou transformacivyvolat. 2) Předtribulační Rapture je nezbytná aby odstranila brzdící vlivBožího Ducha, který pracuje skrze nás, Křesťany, aby Antikrist měl plnousvobodu rozvinout svou moc a uskutečnit své plány. 3) Předtribulační Rapture jenutná, protože jak jsme ukázali, pouze odstranění Církve se mohou tyto dvěpředpovědi naplnit - jinak by skončily v beznadějném konfliktu.: A) Antikristbude mít neomezenou moc nad všemi obyvateli Země, včetně „svatých“, a zabije každého,kdo odmítne se mu klanět, B) Že „Brány pekelné Církev neporazí...“

Masový exodus milionů lidí vystraší lidi aždo náruče univerzálního „Krista“ nového světového náboženství, který zaženejejich strach, a vyvede je z chaosu. Tato nová víra nebude jen tak bezdůvodná,jelikož Antikrist zdánlivě dokáže že je tím Kristem, protože vytvoří globálnímír. Ujištěný, pacifikovaný a zuřivě loajální svět - nadšeně přivítá svého„Spasitele.“

__________ * ___________

17. Otázka Arab-Islám-Israel.

NÁHLÉ ZMIZENÍ mnoha milionů lidí ze všechkoutů světa, posílené demonstrací téměř božských sil Antikrista, může způsobit,aby ho lidé uctívali a přijali nové celosvětové náboženství. To by mohlo dávatsmysl pro ateisty, Hinduisty, či Buddhisty a speciálně pro jakoby-Křesťany.Ovšem Muslimové jsou něco jiného. Jako Hinduisté a Buddhisté, tak i Muslimovébudou mít jen nepatrnou zkušenost s traumatickým důsledkem Rapture. Na rozdílod synkretického náboženství, Islám nepřipouští žádný kompromis a veliké procentojeho přívrženců jsou ve své víře fanatičtí. Další pochyby o arabské loajalitě(tím méně uctívání), k Antikristovi porostou, když si uvědomíte že Daniel 9:27a Ezechiel 38:11 učí, (a mnoho studentů Bible tak věří), že Antikrist uzavřesmlouvu s Israelem, a zaručí jeho bezpečnost (smlouva, kterou později zruší, apovede celosvětový útok na Israel). Takové uspořádání - zatím co bude vplatnosti - by udělalo z Antikrista nepřítele Arabů. Jak by se potom mohloočekávat, že by se - téměř jedna miliarda Arabů - stala částí Antikristovacelosvětového znovuoživeného Římského Impéria? ... Zde, opět, vidímepozoruhodný vývoj v arabském světě, v této strategické době - zároveň s vývojemve Východní Evropě. Podobnosti jsou, při nejmenším nápadné! Příliš pozornosti zabírajíŽelezná a Bambusová Opona Komunismu. Celosvětové poznání omylů o hrůzáchkomunistického systému přispělo k jeho pádu. V tom stejném čase byla malápozornost upřena na neméně extrémní a krutou zeď, kterou Islám obehnal islámskézemě.

Nedávné události na Blízkém Východě -obzvláště po invazi Iráku do Kuwaitu - přinášejí významné změny. Nedávnéudálosti způsobily, že si svět povšimnul Islámské Opony. Za touto zdí předsudkůje každé náboženství - kromě Islámu - zakázáno. Konverti na Křesťanství nejsoujen zavíráni za to, že opustili Islám, ale jsou ve velkém počtu zabíjeni vTurecku, Afghanistánu, Pakistánu a v mnoha jiných islámských zemích, většinoučleny vlastní rodiny. Svoboda tisku , projevu, a shromažďování, tak jakonáboženská svoboda, dovoz Biblí a křesťanské literatury je odpíráno stejně takjako za Oponou Železnou. .. Tlak mezinárodního mínění, aplikovaný rok za rokem,a poznávání venkovního světa získávané pomocí mezinárodního rádia a televize,hrály důležitou roli v pádu Komunismu Východní Evropy. Nebylo již víc možnéuvádět občany do klamu, že jejich hospodářský stav je lepší, nežli ten západní,jakmile uviděli srovnání skrze televizi. Nejdůležitějším faktorem bylaskutečnost, že systém prostě nevyprodukoval ten ráj, jaký měl pomocí Komunismu vzniknout.Byla to tvrdá, každodenní zkušenost, která se již nedala popírat, a kteránakonec zlomila vaz režimům Východní Evropy - a musí tak učinit i jinde,kdekoliv takový systém je u moci. Je nevyhnutelné, že taková zklamání postihnoui islámské země. Roste evidence, že tomu tak skutečně je. Islám, který sespojil s komunistickými zeměmi proti Israeli, vyvolal podmínky podobné těm,které byly za Železnou Oponou, v každé arabské zemi, kde byl schopen se udržetpři moci jak politické, tak i náboženské. Právě tak jako Marxismus, Islám nebylschopný vyprodukovat ideální společnost, jakou sliboval. A tak mnoho arabskýchzemí - přes všechny ty naftové biliony dolarů - zůstávají mezinejprimitivnějšími národy světa, s výjimkou několika zmodernizovaných měst.. Nikdonemůže popřít, že Islám udržuje autokratický feudalismus a drží zpět jakoukolivdemokracii, která je neznámá v islámských zemích. Práva jednotlivých občanů -obzvláště žen a menšin jsou systematicky potlačována - velmi často krutě - vejménu Aláha. Jako v Komunismu, represívní totalitní povaha Islámu přinesla takénějaká morální požehnání.

Právě tak jako Železná a Bambusová, IslámskáOpona - zatím co zřejmě toleruje homosexualitu - byla schopná zadržet přílivdekadence Západního světa - potraty, rebelie mládeže, organizovaný zločin,drogy, pornografii a jiné formy nemorálností tak běžných na Západě v takzvaných „křesťanských“ zemích jako USA, Jeden důležitý fakt nesmíme aleopomenout: Nemorálnost na Západě je uznávaná jako existující proti učení Bible- a je prováděna jako ve vzdoru proti Kristu, než v Jeho jménu, v islámskýchzemích má většinu prováděného zla na svědomí Korán a je praktikovánu ve jménuAláha, v poslušnosti k jeho proroku Mohamedovi. Nikdo nevolá po Svaté Válce vejménu Krista, jak to činí - v dobrém svědomí - Muslimové ve jménu Aláha. IRA osobě netvrdí že je křesťanská, ale katolická - a jistě nemůže ospravedlnit svůjterorismus z Kristova učení. Kristus nás učil své nepřátele milovat, nastavitdruhou tvář, a pokoušel se získávat lidi láskou. Jako opak, Mohamed učil žeIslám musí být rozšiřovaný mečem, a ti, kteří přijmout odmítnou, mají býtpobiti. Mnoho z důležitých veršů Koránu propaguje zabíjení odpadlíků ane-Muslimů. Mohamed vedl 27 invazí s tvrzením, že Bůh mu nařídil, aby šířilIslám na hrotu svého meče. Mohamedův rod, kmen Quraish, ale téměř celá Persie aTurecko - na příklad - se staly Muslimi touto cestou. Kmen Bani Qareza seMohamedovi vzdal v dobré víře složili své zbraně, a pak Mohamed nechal pobítstovky mužů a rozdělil se s Saad Ibn Muaaz-em o ženy a peníze jako válečnoukořist. Zatím co Korán tak explicitně neříká, učení Islámu je že každý kdopadne při obraně Islámu, jde okamžitě do nebe. Tato víra vytvořila z arabskýcharmád téměř neporazitelná vojska. Po Mohamedově smrti dobila Persii, Turecko acelou Severní Afriku, potom překročili Středozemní moře a dobyli Španělsko.Byli na dobré cestě zabrat celou Evropu, když byli poraženi A.D. 732 v Bitvě uTours ve Francii. Taková byla „víra“ Islámu, kterou chtěli vnutit světu. Byloto - buď se podřídit Aláhu a učení jeho proroka Mohameda - nebo zemřít. Takovéje hanebné dědictví Islámu v těch zemích, které momentálně kontroluje. Je stáleve stopách jeho náboženství pro Muslima, považovat za čestnou povinnost zabítKřesťany a Židy.

Ano, byly křižácké výpravy a křižáci, kteříudeřili zpět na arabské okupanty - ale ti tak činili v neposlušnosti vůčiBibli! Inspirováni papežem Urbanem II., členové První Křižácké Výpravy, šli aby„znovudobyli pro církev“ zemi, která patřila Israeli. Plundrování,znásilňování, vraždění - šlo s nimi po celé jejich cestě. Povraždili všechnyMuslimy a Židy, když dobyli „svaté město“ ve jménu římskokatolické církve.Jednali v přímém porušování učení Ježíše, jehož kříž - podle jejich tvrzení -nesli. Aby se nenechal zahanbit islámským slibem, že každý kdo padne v Jihádu,kde okamžitě do nebe, papež motivoval svá vojska a nabídl „plné odpustkyvymazávající každý trest za hřích,“ všem, kteří ve válce padnou.

Volání po svatých válkách různými papeži seřadí mezi ty nejhorší kontradikce pravého Křesťanství z Doby Temna, a už by senikdy neopakovalo.

A přesto volání po Jihádu - Svaté válce, jeslyšet dodnes, protože je v dokonalém souladu a harmonii s Islámem a skutkyjeho proroka, Mohameda. Je téměř nemožné porozumět současné situaci na BlízkémVýchodě, tím méně předvídat jeho budoucí vývoj - kromě chápání jej v kontextunáboženství které třímá a motivuje arabský svět.

Nemáme dostatek času, abychom mohli jednat oIslámu podrobněji, ale stručný pohled je nezbytný už proto, že je tonejrychleji rostoucí náboženství světa. Rozšiřuje se všude, a je pravděpodobnéže se s ním setkáte ať už cestujete kamkoliv. V jednom článku s titutlkem:“Jakou roli bude mít náboženství ve vystupujícím globálním zápase?“ Pisatelpřipomíná:

V Chicagu, které bylo kdysi považováno zasrdce Středozápadní Ameriky, je dnes více Muslimů nežli Metodiků, víceBuddhistů než Presbyteriánů, více Hinduistů než Kongregacionalistů . Není toobzvláště módní míchat náboženství a politiku - ale spojení tam je.. Ano, jetam spojení, a nikde není vidět tak výrazně jako na Blízkém Východě, kde jehnací silou Islám. Silou, která je v pozadí posedlosti po vyhlazení jakékolivexistence Israele. „Islám“ znamená podrobení se Aláhovi, tomu Bohu jehožodhalení, která on údajně nadiktoval proroku Mohamedovi a jsou sepsána vKoránu. Nemůžeme ani vyčíslit všechny ty důvody, proč Korán odráží Mohamedovyúzkoprsé ideje spíše, než ideje věčného Boha. Jedno velikou kontradikci aleuvedeme, zaslouží si zmínky. Ve svých ranných kapitolách schvaluje Korán StarýZákon a evangelia Zákona Nového jako Bohem inspirované, odvolává se na jejichautority aby zhodnověrnil vlastní Mohamedova odhalení a vyzývá k poslušnosti kjejím poučkám. Na příklad Aláh říká:

Byli jsme to my, kdo zjevil Zákon. V něm bylovedení a světlo. Podle jeho standardů byli souzeni Židé proroky, kteří sesklonili před Boží vůlí . jim byla svěřena ochrana Boží Knihy.. A v jejichšlépějích jsme poslali Ježíše, syna Marie, k potvrzení Tory, která přišla předním... V ní bylo vedení a světlo a stvrzení zákona který přišel před ním jakovedení a napomínka těch, kteří se bojí Boha. Nechť lidé evangelia soudí podletoho co Bůh v něm vyjevil .. A tobě (Mohamede), jsme poslali písmo v pravdě(Korán) potvrzujíce písmo (Bibli), které jsme poslali dříve.. (Šůra 5:47-51)

A přesto Korán, po schválení Bible - je s nív kontradikci prohlášením: že Bůh je jedna osoba spíše než jeden Bůh, kterývěčně existuje ve třech Osobách jako Otec, Syn a Duch Svatý; že Ježíš na tomkříži nezemřel za naše hříchy, a nevstal z mrtvých; a že spása je z vlastníchskutků spíše nežli milostí, skrze kterou nás Bůh spasí.

Jediný způsob jak může Muslim vysvětlit tytozřejmé kontradikce je prohlášením, že se do Bible, od dob Mohameda dostalomnoho omylů a chyb. Že toto je jasně falešné obvinění lze dokázat pomocí mnoharukopisů které jsou v existenci od Mohameda a ještě před ním, a jsou totožné sBiblí, kterou máme dnes. Pochopitelně, Bible musí být diskreditována, aby seudržel nárok že Arabové, jako potomci Išmaela, jsou praví dědici Božího slibuAbrahámovi. Korán učí, že to byl Išmael - ne Izák, kdo měl být obětovaný Bohu,a jehož potomkům byla země Kanaan darována. Bible učí pravý opak, ale Mohamedzřejmě o tom nevěděl v době, kdy psal tu část Koránu, který Bibli potvrzuje.Někteří Arabové se vskutku v Zaslíbené Zemi usadili, i když většina z nich je volejem-bohatých zemích Blízkého Východu. V roce 1948 jak Židé, tak i Arabovéžili v Palestině. Pod sionnistickým vedením se Židé pokoušeli vrátit do zeměsvých předků, ale většině bylo bráněno. Teprve po tom co svět byl šokovanýosudem šesti milionů Židů v nacistických koncentračních táborech, OSN rozhodloPalestinu rozdělit, aby si Židé mohli vytvořit malý stát, jako místo pro ty,kteří holokaust Adolfa Hitlera přežili. Palestinským Arabům byl přidělenýzbytek Palestiny, jako jejich vlastní stát. Arabové ale tvrdili, že Aláh jimslíbil zemi celou a nebyli ochotni povolit existenci židovského státu. Vjistotě ve své vítězství - vždyť Aláh slíbil, že jejich armády zvítězí vždy -Arabové napadli Židy s úmyslem nahnat je do Středozemního moře. A tak začalaválka 1948. Židé byli donucení bojovat o své holou existenci proti síle, kteráje nejenom daleko převyšovala v počtu, ale také v kvalitě zbraní. Israel vlastnilúzký pruh země podél moře, který se nedal ubránit. A tak u vědomí že Arabovézaútočí najisto znovu, jako část svého vítězství posunul Israel své hranice dovýhodnějšího postavení. Jordánsko následovně anektovalo zbytek Palestiny, kterýOSN určilo pro palestinské Araby. Od té doby v Jordánsku, Libanonu a Sýriispíše než aby je integrovali do své společnosti, byli palestinští Arabovéumístěni v uprchlických táborech, kde někteří z nich jsou podnes. A tím se„Palestinský problém“ udržoval naživu na odiv celému světu. Stále slyšímevolání po tom, aby Israel dal Palestincům jejich zemi - nikdy aby Jordánskovrátilo zemi kterou anektovalo. Od doby kdy ohromná převaha Arabů bylapřemožená mrňavým, právě se narodivším Israelem, nepřestávající volání Arabů pozahnání Israele do moře je slyšet neustále. Naše rodina nikdy nezapomene dobu,když jsme byli v Egyptě v květnu 1967, krátce před vypuknutím Šestidenní Války.

Byli jsme v Kahýře, když se egyptskýpresident Abdul Nasser vrátil z Moskvy, kde mu udělili mírovou medaili. Hnedjak přistál, na letišti ohlásil že válka je neodvratná, a že Israel budezničen. Tento cíl zůstává touhou všech Arabů, i když nedávno i teroristé jakošéf PLO Yasser Arafat, nenápadně připustil, že by bylo možné dovolit existencimenšího Israele, jehož hranice by bylo nemožné obhájit.. Israelci považujítaková prohlášení za pokus o vylepšení dojmu na svět. Israel žije pod hrozboucelonárodního zničení - kdyby Arabové byli schopní to vykonat....

Kdyby býval byl Israel ponechán v klidu, nikdyby své hranice nezvětšil. Arabové sklidili výsledky své vlastní nenávisti achtivosti, což je frustruje a zlobí tím více. Zvětšení Israele se stalo jakodůsledek válek, Israel byl nucený bojovat aby si zachránil vlastní existenci.Stále vzrůstající uvědomění si pokřiku okolních Arabů, kteří volají po SvatéVálce, a kteří mají početní přesilu proti Israeli 50:1 (bylo to ještě horší vdobách ranné existence), nepatrný Israel, vítězný pouze z Boží milosti,rozšířil své hranice v každém konfliktu za účelem zlepšení své obranné pozice.Například Golanské Výšiny byly dlouho používány pro nevyprovokované ostřelováníjak z ručních zbraní tak i raketami, israelských sídlišť na druhé straněhranic.

V Yom Kippur válce v 1973, zatím co Egypťanésoučasně zaútočili přes Sinajskou poušť a Sýřané přes Golanské výšiny pomocítisíců tanků. Israelci, kteří byli překvapeni, s malým počtem tanků a lidí seprobili na vrchol Golan Heights a na druhé straně zahnali Egypťany zpět zaSuez. Israel se už dávno vzdal dobyté Sinaje výměnou za mírovou smlouvu sEgyptem. Na druhé straně, s ohledem na neustálé hrozby zničení od Sýrie, kterájako ostatní islámské národy nechce ani existenci Israele uznat, Israel správnědrží Golanské Výšiny aby zabránil jejich použití jako v minulosti, k obtěžování,ostřelování a útoku. Když irácká vojska přemohla malý a bezbranný Kuwait, byloto pouze zásluhou Spojených Států, které reagovaly na požádání Saudské Arabie,která byla v nebezpečí, jako další oběť. To ovšem zapříčinilo situaci, kterábyla do té doby nemyslitelná: přítomnost „nevěřících“ na půdě nejsvětějšíhoislámského národa, který měl na své půdě Mekku a Medinu - nejposvátnějšísvatostánky Islámu.

Po prvé v historii, zareagovalo OSN téměřjednomyslně aby oponovalo praktickými a přísnými kroky proti národu agresora -pozdvihujíce naděje na „nový světový řád.“ Ještě více překvapující skutečnostíbylo, že se většina islámských národů postavila na stranu OSN proti „bratrské“islámské zemi.

Jen jedna žádost zazněla - od Jordánskéhokrále Husseina, která se všem Arabům líbila: aby stažení vojsk Iráku z Kuwaitubylo spojeno se stažením Israele z „okupovaného území.“ Na společnépress-konferenci v Helsinkách Bush a Gorbačev v tomto bodě spolu nesouhlasili.Bush, zcela správně prohlásil, že není nijaké spojení mezi sporem Arab-Israel akrizí v Zálivu. Husseinova invaze byla aktem nevyprovokované agrese, kdežtoIsrael okupuje území, které byl nucen okupovat v zájmu sebeobrany. Přestovšechno, Gorbačev, který silně vyjádřil solidaritu Sovětského Svazu s PLO, vjeho řeči 1988 v OSN, tentokrát prohlásil:

Zdá se mi, že zde spojitost existuje, protoženeúspěch naleznout řešení na Blízkém Východě (Arab-Israel) v širším slovasmyslu má vliv na naléhavost tohoto speciálního konfliktu (Irák-Kuwait), okterém jsme zde hovořili.. Muslimové, kteří protestovali proti přítomnosti„nečistých cizinců“ na svaté půdě Islámu, trvali na tom, že kdyby si Arabovésvé problémy vyřídili sami, kdyby je každý nechal na pokoji. Taková rétorikamotivovala arabské masy, k vytvoření masových demonstrací za „Svatou Válku“proti Spojeným Státům. Ve skutečnosti, kdyby bývaly USA nezakročily okamžitě,Irák by býval okupoval také Saudskou Arábii a nějaké okolní státy. Jeho moc bydorostla do takové míry že by byl hrozbou pro každý arabský stát. Případnénámitky a žádosti o opuštění okupovaného území, by bylo odmítnuto s pohrdavýmúsměškem. Náhle byli myslící Arabové donuceni přehodnotit své náboženství vesvětle faktu, že teritorium obsahující nejsvatější islámská místa, musí býtubráněny nevěřícími proti Muslimům! Ti kteří už setřásli ze sebe vzpomínky naosmiletou válku mezi islámskými národy Iránem a Irákem, která si vyžádala vícnež jeden milion obětí, a během které se stávala zvěrstva jako použitíjedovatých plynů, byla vykonávána ve jménu Aláha, teď stojí před vážnějšíotázkou. Jak může arabský vládce žádat Araby aby se s ním spojili ve SvatéVálce a v tu stejnou dobu pošlapávat jiné islámské národy do země? Proč bylifanatičtí následovníci Islámu odpovědní za ten nejkrutější terorismus a unášenírukojmích po světě, a zdáli se v krutosti překonávat ve všech možnýchkrutostech? A pakliže je Aláh všemocný, proč musí hájit Mekku nevěřící - protiMuslimům?

Kuwaitský emír byl přijatý v OSN nadšenýmpotleskem a dostal slib podpory OSN, když tam předstoupil v září 27 1990, abypožádal o pomoc proti Iráku. A zde opět bylo trapné podivné divadlo předváděnépřed celým světem, které bylo v kontradikci k tvrzení Islámu a znečistilo obraztohoto náboženství, které tvrdí, že je nad všechna ostatní náboženství.

Islámský národ apeluje na svět nevěřících,aby ho zachránil před jiným islámským státem, který plundruje, ničí, znásilňujea mučí Muslimy, zatím co žádá Muslimy, aby se s ním spojili ke Svaté Válce naobranu jeho zla.

Byl zde další trapný fakt, který mohl mítprávě tak daleké důsledky jako nedávný posun od Komunismu k demokracii vEvropě. Emír Kuwaitu byl feudálním monarchou který, před Iráckou invazíumlčoval tisk, a věznil aktivisty za lidská práva, Bylo velmi nepravděpodobné,že by OSN bylo zainteresováno na znovu ustavení feudálního pána, ale spíše naosvobození země z Irácké nezákonné okupace. Jak tato kniha jde do tisku,všechno ještě visí ve vzduchu. Až bude Kuwait osvobozený, vypadá to na to, žebude muset připustit pod tlakem nějakou demokratickou vládu - a jednou tak budei s ostatními arabskými státy. Nejsilnější ze všech důvodů pro okamžitou atéměř jednomyslnou akci OSN proti Iráku byl názor, že Sadám Hussein, který seukázal být arabským Hitlerem, by dostal pod svou kontrolu tolik naftovýchrezerv, že by všechny průmyslové státy byly odkázány na jeho milost. Tak dobřeznámá skutečnost, přijímaná klidně v minulosti, že šest vládnoucích arabskýchrodin ovládají 44 procent světových zásob, počala vyvolávat obavy. Ve všechtěchto zemích existuje široké hnutí mas za větší svobodu a práva občanů.Nevyhnutelné politické změny přijít musí a ty oslabí také i vliv Islámu. Byloby překvapující, kdybychom nepočali vidět veliké změny v arabském světě, jakojsme je viděli ve světě komunistickém - jak se tak připravuje dějiště pronástup Antikrista. Svět se stává menším a vzájemná závislost jednoho na druhémroste. Bariéry padají. Už není možné zůstat v izolaci za Železnou Oponou, čiIslámskou Oponou. Dokonce i Bambusová Opona podlehne vnějšímu tlaku. Je to jenotázka času. Jak tak pád Komunismu přinesl větší příležitost k rozšířeníevangelia - a mnoho lidí přichází ke Kristu ve Východní Evropě, tak i otřesy varabských zemích přinášejí podobné příležitosti. Po dlouhých staletích, kdynebyla vůbec žádná reakce na evangelium, tisíce Muslimů přichází ke Kristu jakovýsledek uvědomění si nedostatků a chyb Islámu. Slibuje nebe, ale nedává nijakézáruky - kromě smrti v Jihádu - Svaté Válce.

Právě tak jako v Katolicismu, kde „dost“ nenínikdy „dost“, aby se jeden vyhnul očistci, právě tak v Islámu nikdo nikdy neví,zda bylo řečeno dosti modliteb, bylo dáno dosti almužen, vykonán dostatekdobrých skutků, aby se jeden dostal do Ráje.

Když jsou nyní konečně konfrontováninepříjemnými, i trapnými otázkami ohledně Islámu, víra mnohých Muslimů jeotřesená: Proč Mohamed, se svým „novým zjevením,“ dal Bohu to stejné jméno -Aláh - jako hlavní bůžek-modla v Kaabě, starodávném pohanském chrámu v Mekce? Aproč, přestože zničil všechny modly které chrám měl, proč ponechal Kaabu jakosvatostánek? Proč ponechal a pokračoval v uctívání Černého Kamene, (Blackstone) který byl uctívaný spolu se všemi modlami ve starodávných pohanskýchceremoniálech v Mekce? A proč považují a líbají Černý Kámen jako posvátný -jako důležitou část jejich poutě do Mekky?

Takové otázky jsou příčinou, že mnoho Muslimůpřijímá, jako dar od Krista, Jeho milost a jistotu nebe... Na rozdíl odMohameda Ježíš, který mohl zničit všechny své nepřátele jedním slovem, dovoliljim aby Ho ukřižovali - a zemřel namísto nás, za naše hříchy. Modlil se za ty,kteří Ho tam přibili, posmívali se mu, mučili Ho: Otče, odpusť jim, protože oninevědí co činí!“.. Jaký rozdíl od válek proti odpadlíkům, kde muslimské sílybojovaly proti těm, kteří se obrátili od Islámu, aby je buď přivedli zpět k„víře,“ nebo je zabili! A tento primitivní postoj existuje až podnes. Ať už jetakové přiznání jakkoliv bolestivé, inteligentní, myslící Arab nemůže už vícpopírat, že Islám byl odpovědný za opakovanou barbarskou, středověkoumentalitu. Přece není možné popřít, že to neustálé unášení rukojmí, neustálédivadlo na televizi, kde potrhlé davy křičící „Jihád! Jihád! Jihád! SmrtSpojeným Státům! vůbec nepřesvědčuje Západní civilizaci aby věnovala nějakoudůvěru v „mírové Arabské řešení“ problémů Blízkého Východu! Když SalmanRushdie, protože napsal něco, co Muslimy urazilo, má vypsanou odměnu na svouhlavu jedním z nejvyšších představitelů Islámu, a musí se schovávat před Muslimskýmivrahy, - jsou Arabové hrdí na takovýto barbarismus, a mají pocit, že todoporučuje Islám ostatnímu světu? A co se týče zacházení s ženami - bítbeztrestně své čtyři ženy, a neomezený počet konkubín, a rozvádět se pouze tím,že pronese „hotovo“, jak to nařizuje Korán - je zcela kriminální! Je zřejmé, ženastal čas pro změny!

Bohužel, tlak pro změnu přináší takéotevřenost k ekumenismu, který připravuje svět Islámu na přijetí Antikrista.Tento nový přístup byl vyjádřený principálem muslimské university , M.A. ZakiBadawi, v době kdy se zúčastnil Shromáždění Světových náboženstvích v SanFrancisku, v srpnu 1990. Jako reakci na prohlášení Sun Myung Moon-a který sepředstavil jako nový Mesiáš světa, Badawi učinil tuto zajímavou poznámku:Reverenda Moona jako Mesiáše nepřijímáme, ale respektujeme jeho vizi přivéstvšechna náboženství dohromady.“ Další krok je jednoduchý... Satanův Mesiáš budemít neuvěřitelné síly, jaké ani Moon, ani žádný jiný antikrist lehké váhydemonstrovat nemůže. Už jsme zjistili, že Ježíš předpověděl přijetí AntikristaIsraelem. Není už tak těžké si představit, že s trochou přípravy také Muslimovébudou moci přijmout - a i uctívat falešného „Krista,“ zatímco budou prohlašovatvěrnost Islámu. Protože islámský Aláh není Bůh Bible, jak ho představovalMohamed...

_____________ * ______________

18. Ta záhadná Trojice.

MÁME-LI POROZUMĚT tomu finálnímu konfliktumezi Kristem a Antikristem, musíme znát povahu toho Boha, kterému Satanoponuje, a falešné pohledy na Boha které Satana inspirovaly v jeho kosmickém adlouhém boji se Stvořitelem. S hlediska Ježíšova prohlášení, že věčný život je„v poznání toho jediného pravého Boha a Ježíše Krista,“ (Jan 17:3). je lehképochopit proč hlavní částí Satanovy strategie je propagovat falešné koncepty Bohaa nabídnout lidstvu falešného Krista. Ti, které Satan podrží před poznánímpravého Boha, budou s ním sdílet jeho věčný osud. Po celém světě a ve všechdobách, byly tyto dva všeobecné koncepty Boha: 1) Panteismus -naturalismus- to je, že vesmír sám je Bohem. 2)Supernaturalismus - je názor, že Stvořitel je odlišný od svého stvoření. Vevztahu k těmto jsou dva - ještě více si oponující pohledy: 1) Polyteismus - žeje mnoho bohů. (Na příklad Mormoni jsou polyteisté). 2) Monoteismus - žeexistuje pouze jeden Bůh. Antikristova tvrzení jsou založená napanteisticko/polyteistickém světovém pohledu. Pakliže všechno je Bůh a tím jebohů mnoho, potom logicky následuje, že každá osoba je bohem - ať už si touvědomuje nebo ne. Právě na této bázi přesvědčil Satan sama sebe, že by mohlbýt jako „ten Nejvyšší.“ A pod vlivem této iluze se stále ještě snaží!Antikrist, který zřejmě „realizoval svůj vnitřní potenciál,“ je schopný pomocidruhým, aby také dosáhli svého „božství.“ A to je ta veliká lež Hada z Edenu!

Supernaturalismus/monoteismus je rozdělený dodvou soupeřících názorů: 1) Bůh je samostatná bytost. 2) Bůh vždy existoval vetřech osobách, které jsou oddělené a odlišné - přesto jedna. Pouze Křesťanédrží druhý pohled - a dokonce někteří i když se nazývají Křesťany, tento názorodmítají. A přesto je to ten jediný biblický, logický a filosoficky jasnýpohled na Boha! Je také jedinou opozicí k ekumenickému světovému náboženstvíAntikrista. Všechny ostatní pohledy - kromě biblické doktríny Trojice - mohouAntikrista uspokojit!

Panteismus je vlastně takovou formou ateismua má s ním stejné fatální nedostatky. Pakliže všechno je Bůh - pak veskutečnosti žádný Bůh není! Bůh nad čím? V kontrole čeho? Stvořitel čeho? Sebe?Panteismus vede k dalším početným kontradikcím. Bůh by byl prázdnota právě takjako podstata hmoty; byl by nemocí i zdravím, smrtí i životem, dobrem právě takjako zlem. Takový obraz Boha by byl kontradikcí sám sobě... Pakliže vesmír jeBůh - a tudíž vše co je, potom nemáme žádnou referenci, měřítko nebo bod, zekterého bychom mohli vesmír ohodnotit, dát mu účel nebo důležitost. „Nic“ mávýznam nebo hodnotu samo o sobě, ale pouze když ho nějaká osobní bytost použijea hodnotí ho.

Vesmír a lidstvo jako jeho část nemůže mítžádný smysl, pokud není stvořené Někým pro jeho účel, a ten musí být odlišný odsvého stvoření. Panteismus nabízí pouze nesmyslnost, beznadějnost a totálnízoufalství.. Co se týká polyteismu: Pakliže existuje víc než jeden Bůh, pak kdoto vede? Pakliže jeden Bůh je mocnější a má více autority, nad ostatními, jakpotom mohou být všichni „Bůh? Bohové polyteismu vedou války, kradou ženy jedendruhému - aniž by zde byl Někdo, kdo ustaví standardy a bude volat vesmír kodpovědnosti! Není zde žádná báze pro morálku, pravdu nebo mír jak na nebi, taki na zemi. Základní problém polyteismu je rozmanitost bez jednoty!

Dalším extrémem je víra v to, že Bůh je jenjediná Osobnost. Toto je víra Muslimů a Židů, kteří tvrdí, že Aláh či Yahweh je„jeden“. Tu stejnou víru drží pseudo-Křesťané jako Svědkové Jehovy. Některéaberantní (odchylné) křesťanské skupiny tvrdí také, že Bůh je jedna Osoba, a žeOtec, Syn a Duch Svatý jsou jen tři tituly či „úřady.“ Zde máme jednotu bezrozmanitosti!

Že Bůh musí mít jak jednotu tak i rozmanitostje jasné. Aláh Islámu, nebo Jehova Svědků Jehovových a Židů nebo Bůhunitářských „křesťanských“ skupin je nekompletní sám v sobě. Takový Bůh bynebyl schopný milovat či komunikovat před tím, než by stvořil bytosti schopnéinterakce s Ním v tomto směru. Aby mohl Bůh být spravedlivý, pravdivý, svatý ačistý, k tomu by nepotřeboval druhé bytosti, aby tyto vlastnosti mohly býtvyjádřeny, ale aby mohl prožívat pocit lásky - milovat, pak ano. Kvalita láskya schopnost přátelství a komunikace -už svou povahou - vyžadují jinou osobníbytost, se kterou se to dá sdílet. A Bůh by nemohl plně sdílet sebe, než sbytostí, jemu rovnou. Ale Bible tvrdí, že Bůh sám v sobě je Láska. Toto můžebýt pravda pouze v tom případě, že v Božství samém je pluralita Osob čiBožských Personalit, které mohou vyjadřovat a prožívat lásku ve vztahu jedné kdruhé. I když ten výraz Trojice se v Bibli nevyskytuje, jeho koncept je zdejasně vyjádřen a tím dostáváme jak jednotu, tak i rozmanitost, která umožňujelásku a vzájemné vztahy uvnitř Božství....

Bible představuje Boha, který nepotřebujestvoření nějakých bytostí, aby prožíval lásku, spojení a přátelství. Tento Bůhje kompletní sám o sobě, existujíc věčně ve třech Osobách: Otec, Syn a DuchSvatý - individuálně odděleny a přesto navěky jeden Bůh. Tito tři se milovali,byli spojeni v přátelství a radili se společně - před tím, než přivedli vesmír,anděly či člověka do existence. Ano, ten biblický Bůh je láska. (1 Jan 4:8,16 apřesto je jeden. ..

Jako kontrast - Bůh Islámu a současnéhoJudaismu nemůže být láskou sám o sobě protože - koho by byl miloval v samotěpřed stvořením jiných osobních bytostí? Takový nedostatek v Bohu by mělnásledky pro člověka v každé rovině jeho existence. Jak jeden inteligentníautor, který zkoušel východní mysticismus a shledal ho nedostatečným, napsal:

Nepochopitelně kompletní totožnost Boha jeparadigma (vzor) veškerého „osobenství“, jelikož právě pluralita je základem„vztažnosti.“ Takový je „obraz či podoba Boha,“ podle které jsme stvořeni my. Vtomto světle doktrína Trojice není nějakou povrchní mystifikací, ale přímočarýmprohlášením o vícenásobné osobnosti Boha. ... Pakliže je Bůh osobností, ...která se pro nás převádí jako morální absolutna .. potom odcizení lidstva odBoha, se událo přesně na rovině charakteru a vztahu.. (Brooks Alexander, „Oneto One Corespondence,“ 1988). Láska je hlavní zbraní Boha v Jeho boji seSatanem o duše a budoucnost lidstva. Totiž tato válka se nevede pouze za myslčlověka, ale - a to hlavně - za jeho lásku. Každý hřích má tudíž své kořeny,jak prohlašuje Desatero, v neúspěchu člověka reagovat na Boží lásku v plnostikapacity, kterou nám dal. Jak první a největší přikázání prohlašuje:

 „Miluj Hospodina, svého Boha, z celého svého srdce, z celé svéduše, z celé své mysli, z celé své síly; toto je první přikázání.“ (Marek12:30, Deuteronomy 6:5)

My sami o sobě, nemáme schopnost totopřikázání plnit, protože „Láska je z Boha, a každý kdo miluje je zrozený z Bohaa Boha zná..“ (1 Jan 4:7.) Je to Boží láska k nám, která si získává naše srdcea probouzí v nás lásku k Němu. „Milujeme Ho, protože On nás miloval dříve..“Ten veliký čin - a zároveň ten nejsilnější důkaz Boží lásky je skutečnost, žeBůh se stal člověkem, aby mohl osobně zaplatit pokutu, kterou jeho spravedlnostza naše hříchy vyžadovala. A mohl to udělat pouze protože je osobní atrojjedinou Bytostí. Hereze, že Bůh je jedinou osobností (Unitáři) a ne třiosoby existující věčně v jednom Bohu, se dostala do církve kolem A.D.220, skrzelibyjského teologa, jménem Sabellius. Pokoušel se ponechat biblický termín„Otec, Syn Duch Svatý“ aniž by uznal Boží trojjedinou přirozenost. Sabelliustvrdil, že Bůh existuje jako jediná Osoba, která se manifestovala ve třechaktivitách, módách či aspektech : Jako Otec ve stvoření, jako Syn ve vykoupení,jako Svatý Duch v proroctví a posvěcení. I když byla tato hereze odsouzenavětšinou Křesťanů, přežívá dodnes ve skupinách „Jesus Only“, jako UnitedPentecostal Church. Ježíš prohlásil: „Otec miluje Syna a dal veškerou moc dojeho rukou.“ (Jan 3:35). Boží láska se neprojevuje pouze vůči lidstvu, ale - ato předně mezi Osobami Trojice.

Otec, Syn a Duch Svatý, nemohou být pouzemódami, úřady, aspekty, ve kterých se Bůh manifestuje, protože takové senemohou milovat, nemohou se radit, nemohou mít jakýkoliv vztah mezi sebou!Nejenom je Syn prezentovaný jako Osoba, ale Otec a Duch právě tak. Biblepředstavuje každého z nich jako mající svou osobnost: každý má vůli, jedná,miluje a stará se může být zarmoucena nebo rozzlobena. Unitářství okrádá Boha onezbytné kvality, jako samo-existenci a soběstačnost Boží Osoby. Božství?(Godhead). Je to biblické slovo? Ano. Nachází se třikrát v Novém Zákoně KingJames Bible: Skutky 17:29, Římanům 1:20, Koloským 2:9. Na rozdíl od „theos,“které je konstantně používáno v Novém Zákoně pro Boha, tři různé, ale příbuznéřecké výrazy jsou v těchto verších použité: „theios,“ „theiotes,“ a „theotes,“kteréžto King James Bible pečlivě přepisuje jako „Godhead.“ (poznámka: Králickáve Skutcích to přepisuje jako „Rodina Boží“ ve Skutcích, „Božství“ potom vŘímanech a Koloských - konec pozn. ). Výraz „Godhead“ vyjadřuje pluralitubytosti. Pavel píše: „V Něm je přece vtělena všechna plnost božství.“ (Koloským2:9.) Toto prohlášení by nedávalo smysl kdyby, jak „Jesus Only“ propagují, žeKristus je jediným Bohem, a že Otec a Duch jsou jen „úřady“ nebo „tituly.“ Vtom případě Pavel udělal nesmyslné prohlášení, že „Kristus je celá plnostKrista.“

Chtěl Pavel říci, že v Kristovi přebývá celáplnost Božství, jak překládají jiné Bible? To by zlehčovalo božskost Krista.Protože, je li Kristus sám o sobě Bohem, potom co by mělo za smysl říkat, že „vNěm je plnost Božství?“ Ale jestliže je Synem, a jsou li ještě další dvě Osobyv Božství, potom to něco znamená: a to že když Syn se stal člověkem, přinesltuto plnost se sebou v těle. Antikrist přijde namísto pravého Krista. Protoženebude mít stopy po ukřižování jak už jsme uvedli, musí v tom případěprosazovat takový pohled na Krista, který popírá, že Ježíš je tím jedinýmMesiášem. („Kristus“ je prostě řecký ekvivalent hebrejského slova „Mesiáš.“ )Antikrist bude muset popřít skutečnost, že se Bůh doslova člověkem stal, a žetoto spojení mezi Bohem a člověkem pokračuje navěky v osobě Ježíše z Nazareta,který zemřel za naše hříchy a je nyní vzkříšený. Tato běžná doktrína„antikrista“ nabrala mnoho forem a naleznete ji v každém náboženství. Takovéfalešné iluze jsou částí staletí staré přípravy pro dobu, kdy bude Antikristpřijmut světem, jako ten pravý Spasitel.. Jak Židé, tak i Muslimové shledávajíTrojici nanejvýše nepřijatelnou. Jedno z nedůležitějších učení Islámu se týká„absolutní jednotnosti Aláha.“ A přesto Korán opakuje prohlášení Genese:„Učiňme člověka k našemu obrazu..“ Islám nemá žádné vysvětlení pro tutokontradikci.

Už ten první verš Bible představuje Boha jakoplurální bytost. Na počátku Bůh stvořil nebe i zemi.“ A přesto, namístojednotného čísla „Eloah,“ je použit množný tvar „Elohim.“ Je to doslova: „Napočátku Bohové stvořili nebe i zemi. Potom dále je to „Elohim“ který říkápozději ve stejné kapitole: „Udělejme si člověka ....“

Množné číslo podstatného jména Bůh - „Elohim“je ve Starém Zákoně víc jak 2500x, a přesto jednotné číslo slovesa „bara“(stvořit) je jak v Genesi 1:1, a také v téměř každém verši, kde najdete výraz„Elohim.“ A tak máme obojí - jednotný tvar slovesa a množné číslo u podstatnéhojména. To stejné platí v Tóře a celém Starém Zákoně. Kdyby byl Bůh jednouosobností, potom by byla použita forma singuláru „Eloah,“ ne „Elohim. Toto jenevyvratitelný fakt.

U hořícího keře čteme: „A Bůh (Elohim) řeklMojžíšovi : Jsem Ten, který jsem“ (Exodus 3:14). Zde mluví Bohové, a neříkají„My jsme,“ ale „Já jsem.“ A opět ta podivná singularita a pluralita v tomstejném čase, u stejné Bytosti! A to samé je v Exodus 20:2 : „Já jsem HospodinTvůj Bůh“ (Elohim) a Levitikus 11: 44: „Jsem Hospodin tvůj Bůh“ (Elohim).Pokaždé, když Bůh použije o sobě „Elohim“ (90%) namísto „Eloah“ (10%) ,poukazuje na pluralitu své Bytosti. Jasně nám říká že je Jednotou. Výraz„Elohim“ není jediný, ve kterém je Boží pluralita prezentována. Na příklad Žalm149:2, „tvůrce“ je v plurálu, Kazatel 12:1: „Stvořitel“ je v plurálu, Isaiáš54:5: „Tvůrce“ i „manžel“ jsou v plurálu. Unitáři nemají žádné vysvětlení protuto prezentaci Boží plurality ve Starém Zákonu. Většina Židů nemá ponětí otom, že plurál „Elohim“ = „Bohové,“ se nalézá v samém centru slavnéhoisraelského vyznání jedinosti Boha: „Šema yisroel adonai elohenu adonai echad.“(Deuteronomy 6:4). Z tohoto písma, rabín Moses Maimonides učil Židy denněrecitovat: Věřím v dokonalé víře, že Stvořitel, budiž Jeho jméno požehnáno, jeJEDEN.“

Maimonidé ale zfalšoval Písmo - zřejměúmyslně. K vyjádření „jeden“ použil hebrejské slovo „yachid,“ které znamenáabsolutní, nedělitelnou jednotku. Avšak Mojžíš použil slova „echad,“ které můžeznamenat jednotu několika v jednom. Na příklad to použil v Genesi 2:24, kde muža žena se stanou „jedním tělem.“ v Exodu 36:13, kde různé části se stanou„jedním stánkem,“ ve 2 Samuelovi, kde mnoho vojáků se stane „jedním vojskem.“

Bůh nám říká o sobě něco důležitého výběremhebrejských slov.

Kdyby byl chtěl naznačit že je absolutní,nedělitelnou bytostí, byl by zvolil „yachid,“ ale namísto toho volil „echad.“Maiminides udělal vážný omyl, když udělal změnu v Božím Slovu. Jako výsledek,miliony Židů se dostali stranou pravdy - a jsou tam podnes. Islám opakuje tenstejný omyl. Bůh není „absolutní jeden“ - je složenou jednotou, jak učil Mojžíšv Tóře. .. Už jsme se zmínili, a to několikrát, o některých předpovědíchIsaiáše, jako: Bůh sám vám dá znamení. Hle, panna počne a porodí syna, a dá mujménu Immanuel.“ (7:14)  Doslovnýpřeklad hebrejského slova Immanuel je „ s námi je Bůh“ - ne spirituálně, aledoslova přítomný v dítěti pojmenovaném Immanuel. A opět Isaiáš 9:6 : Neboť senám narodí dítě, syn nám bude dán, vláda bude na jeho bedrech; budou mu dánajména „Nádherný,“ „Rádce,“ „Mocný Bůh,“ „Věčný Otec.“

Tento koncept, prezentovaný hebrejskýmiproroky, neexistuje nikde ve světové náboženské literatuře - je unikátní pouzev Křesťanství: Syn se narodí světu, který ač člověk, bude Mocným Bohem. Apřesto že je Syn, bude Věčným Otcem. Isaiáš podává božství Krista, OtcovstvíBoha, a jedinost Boha a Syna. Když se Ježíš ptá rabínů: Co si myslíte o Kristu,(Mesiáši) čím synem je? Okamžitě odpověděli že Davidův. (Matouš 22:42). Kristuspotom cituje: „Pán řekl mému Pánu, usedni po mé pravici, dokud nepoložím tvénepřátele jako podnožku pro tvé nohy..“ (Žalm 110:1). Potom se jich otázal:Když David ho nazývá Pánem, jak může být jeho synem? (Matouš 22:45). Farizejovézůstali bez odpovědi. Jedině „Trojice“ dává vysvětlení k těmto dvěma „Pánům.“Jeden je Bůh Otec, druhý Bůh Syn. Rabíni jistě věděli, že Yahweh opakovaněprohlašoval: “Já jsem Hospodin tvůj Bůh, tvůj Spasitel...a kromě mne žádnýspasitel není...“ Tak potom, když měl zachránit své lidi, kým mohl Mesiáš být -než Hospodin Bůh Israele, který přišel jako člověk? Plná nádhera tohoto faktu -tak nezbytného pro naší spásu - otřásla skepticismem nevěřícího Tomáše tak, žekdyž byl konfrontován vzkříšeným Kristem, zvolal: Můj Pane a můj Bože!“ (Jan20:28). Přesto rabíni obvinili Krista z rouhání, protože řekl, „že Bůh je jehoOtcem, a tak se chtěl rovnat Bohu.“(Jan 5:18). Oni dobře věděli, že o sobětvrdil že je „Bohem Abraháma, Izáka i Jakuba,“ i když někteří tvrdí, že nikdytakový nárok nevznesl. Toto „rouhání“ se stalo jádrem obžaloby, která Hoodsoudila na smrt. „Za dobré skutky tě nechceme ukamenovat, ale za to, že ty,jako člověk se vydáváš za Boha..“ (Jan 10:33, Marek 14:64).

Byli slepí k proroctví Zachariáše, že Israelprobodne Yahweh-o - a naplnili toto proroctví, protože Ježíš Je Bůh - závěr,kterému se nedá uniknout.

Až se Kristus vrátí - viditelně a ve slávě,při svém Druhém Příchodu, Židé, kteří přežili (které On zachrání ze spárů Antikristau Armageddonu), Ho poznají podle ran z Kalvárie na rukou, nohou a v boku.: „Abudou vzhlížet ke mně, kterého probodli. a budou pro něj naříkat.."Zachariáš 12:10. Zde mluví Yahweh, Bůh Israele. Kdy byl probodnutý? Hebrejskéslovo znamená „probodnout k smrti, “ tak jak král Saul žádá svého nosičezbraní: „Tas svůj meč a probodni mne!“ (1 Samuel 31:4). Zachariášovo proroctvíje jak pozoruhodné, tak i jasné. Sám Bůh přijde, v poslední dny, na záchranuIsraele, který bude obklíčený armádami světa a na pokraji zničení. Nepřicházíjako normální člověk, ale jako Ten, který byl probodnutý k smrti, a který sevrátil zpět do života. Až Ho Israel uvidí, pozná Ho podle Jeho moci a síly - apoznají Ho jako Ježíše podle stop po ukřižování, které Jeho vzkříšené tělo stálevykazuje. V tom okamžiku si celý Israel konečně uvědomí, že Ježíš Nazaretský,kterého ukřižovali, a tak dlouho odmítali, je tím Mesiášem, o kterém jimprorokovali jejich vlastní proroci! Všichni pocítí lítost, obrátí se a přijmouHo. (Zachariáš 12:10, 14: 9..)

Proroctví Zachariáše mělo - už dávno -objasnit Israeli, že Mesiášem bude sám Yahweh! To „mne“ na koho se budou dívat,a to „něj“, koho probodli, je stále ta jedna osoba! Není pochyb o tom, že Ježíšměl na mysli tento verš, když prohlásil: „Já a můj Otec jsme jeden..“ (Jan10:30.) Zde stojíme před učením, které odlišuje Boha Bible, od jakéhokolivkonceptu Boha, v kterémkoliv náboženství světa!

Proto také Pavel píše, že kdyby „princovétohoto světa (rabíni, Pilát, Herod...) znali o Kristovi pravdu, neodvážili byse Ho ukřižovat! (1 Korintským 2:8). Byl to právě poukaz na takovou slepotu,když Isaiáš pronesl:Kdo naší zprávě porozuměl? (Isaiáš 53:1). Ta stejná otázkaby byla vhodná i dnes. Právě tak, jak nepochopení Trojice způsobilo že Israelodmítl svého Mesiáše, tak to stejné nepochopení jej zavede do náručeAntikrista. Ten přijde, ne jako člen Trojice, v posvěcení Svatého Ducha, ale„ve svém vlastním jménu.“

Nový Zákon nám představuje tři Osoby, kteréjsou odlišné - přesto každá je Bůh. V tom stejném kontextu máme opakovaně jasnéprohlášení, že je jen jeden pravý Bůh. Kristus se modlí k Otci. Modlí se sám ksobě? „Otec vyslal Syna, aby se stal Spasitelem světa.“ ( 1 Jan 4:14). Poslalsám Sebe? A ještě něco horšího: Jeden úřad se modlil a poslal „titul“? Kristusřekl: „Slova která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe, (z vlastní iniciativy)ale Otec, který přebývá ve mně, ten dělá ty skutky.“ (Jan 14:10).. Budu semodlit k Bohu, a On vám sešle jiného Utěšovatele .. Ducha pravdy.“ (Jan 14:16,17).

Celým Novým Zákonem jdou Otec, Syn a DuchSvatý odděleně, jsou odděleně uctíváni, a jednají jako Bůh, pouze v harmoniijeden s druhým. Starý Zákon také prezentuje tři Osoby v interakci mezi sebou,jako na příklad toto:

„Slyšte mne , Jakube, Israeli - Já jsemprvní, Já jsem také poslední. Má ruka založila zemi, má pravá ruka rozvinulanebesa .. ... od času který byl, Já jsem; a nyní Hospodin Bůh a jeho Duch mneposlali..“ (Isaiáš 48:12, 13, 16). Ten který hovoří o sobě jako „první aposlední“ a Stvořitel všeho, musí tedy být Bůh! Ale On mluví, v té stejnépasáži o dvou dalších, kteří musí být Bůh také: „Hospodin Bůh a jeho Duch mneposlali...“ Kým může být Bůh - a za jakým účelem poslán - a kam? To nemůže býtnikdo jiný než Otec a Duch Svatý, posílající Syna do světa, aby se stal jehoSpasitelem. Bůh je také nazýván „prvním a posledním“ v Novém Zákoně - a tak jei Ježíš. Apokalypsa 1:8 zní: „Jsem Alfa i Omega, počátek i konec, říká PánVšemohoucí.“ Ale Jan přece říká, že hovoří pouze s Kristem! V poslední kapitoleJežíš říká: „Hle, přijdu rychle“ (22:7), s poukazem na svůj Druhý Návrat. Potomdodává: „Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec, první a poslední. (Apokalypsa22:13). A opět Je Ježíš prezentovaný jako Bůh. Isaiáš podává další vnitřnípohled na minulé rozhovory uvnitř Trojice, když Otec a Svatý Duch posílají Synado světa:

„A slyšel jsem hlas Pána který říkal: „Kohopošlu a kdo půjde za nás? Potom jsem řekl, zde jsem, pošli mne..“ (Isaiáš 6:8)

„Hlas Pána“ řekl vše, co bylo řečeno.Hospodin Bůh neříká pouze „Kdo půjde za nás?“ ale také odpovídá „Zde jsem,pošli mně.“ Zde vidíme tu základní jednotu i rozmanitost Božství v jednání.Jsou zde tři Osoby reagující mezi sebou a pracující dohromady -a přesto nejsoutři, ale jeden Bůh.... Bible odhaluje další rozhodnutí přicházející ze společnédiskuse vně Božství: „Bůh řekl, udělejmež si člověka podle našeho obrazu, vnaší podobě.“ - a zase: „Pojďme dolů a spleťme jim jazyky...“ (Genese 1:26,11:7). Proč Bůh říká: „Teď je člověk jako jeden z nás...“ (Genese 3:22). a „Kdopůjde za nás? (Isaiáš 6:8). Kdo je tento „nás“, a o kom Bůh mluví, pakliže jejen jednou Osobou? Nemůže hovořit o andělských bytostech, jak navrhují Unitáři,protože jim by nemohl říci: „Stvořme člověka k našemu obrazu,“ protože žádnýtvor nemůže spolupracovat na tvoření s Bohem! A že Syn byl jedním z těch, kteříjsou zahrnuti v „nás“ je jasné, protože je nám řečeno, že „bez Něho nepovstalonic, co je..“ (Jan 1:3).. I kdyby byli andělé stvořeni „k obrazu Božímu,“nevlastnili by vnitřně, (intrisicaly) Boží podobu.

Kdyby mluvil ke stvořeným bytostem, neřekl by„ k naší podobě“, ale „Stvořil jsem tě ke své podobě..“ Jakmile je o někomzmínka ve smyslu „nás“, nebo „my“, musí být na úrovni Boha! Je nám řečeno, žeSyn existoval věčně ve formě (řecky „morphe“ = to znamená stejná přirozenost)Boha. (Filipským 2:5). „Je září Jeho (Boží) slávy, a výrazem Boží osobnosti.“(Židům 1:3).. Člověk nemůže uniknout faktu, že celou Biblí je Bůh prezentovanýjako pluralita - a přesto jeden, jako mající jak rozmanitost, tak i jednotu.Tento koncept Boha je unikátní ze všech náboženstvích světa. Odmítnouttrojjedinou přirozenost Boha znamená odmítnout Boha Bible, a důsledkem tohoupadnout pod klam, který finálně zapříčiní, že se celý svět bude klanětAntikristovi. Pravda, je to záhada, že jeden Bůh, může být ve třech osobách,ale Písmo a i logika tak vyžadují.. Právě tak je záhadou to, že Bůh nemápočátek, a stvořil všechno z ničeho - a přesto tak to být musí! Je mnohoskutečností, které nedovedeme vysvětlit: láska, krása, pravda, nebo co jelidská duše, lidský duch, ale proto to přece nemůžeme popřít! Bůh nám odhalilsvou trojjedinou přirozenost, abychom Mu mohli věřit, a abychom Ho mohlipoznat. Nemůžeme se odvážit odmítnout to co On říká, nebo Ho snížit na úroveňnaší konečné mysli.. Bůh není nějaká „síla,“ vlastní našemu vesmíru, na kteroubychom se mohli napojit a výhodně používat - a vesmír není Jeho „přístavbou.“První zákon termodynamiky prohlašuje, že energii nelze ani stvořit, ani zničit- a přesto víme, že vesmír tu nemohl být věčně. Kdyby tomu bylo tak, našeslunce by již dávno vyhaslo. Tajemství jeho existence nenajdete uvnitř vesmíru,ale v jeho Stvořiteli, který musí existovat mimo vesmír a odděleně od něj.Druhý zákon termodynamiky prohlašuje, že množství použitelné energie ve vesmíruse stále zmenšuje., a tím celý vesmír „dochází“ jako natažené hodiny.Eventuálně všechny planety vypadnou ze svých oběhových drah, všechny hvězdyvyhoří, a všude zavládne smrt. Všechny plány a sny lidstva, všechny politickéstrategie, hrdinské činy, triumfy i tragédie, všechny agónie i extáze - budoujako písečné hrady zaváté do kosmického oceánu Nicoty. Pakliže Bůh je pouzečástí vesmíru, nebo nějakou silou uvnitř, i On jednou „zhasne,“ a promění se vNic.. Bůh Bible je však Stvořitelem vesmíru, oddělený od něj a odlišný od něj.Není podřízený zákonům které ustavil, aby nad vesmírem vládly. A tady ležíjediná naděje lidstva, jelikož Bůh Bible je schopen zasáhnout do umírajícíhovesmíru a stvořit totálně nový.

Reinkarnace pouze recykluje to, co pomaluklesá do zapomění, Na druhé straně vzkříšení reprezentuje příliv Boží sílyzvenčí, přinášející nesmrtelnost tomu, co by jinak bylo už navěky mrtvé.

Takový je Bůh, kterého musíme poznat osobně,abychom mohli být spaseni. A takového Boha bude Antikrist popírat! Je toTrojjediný Bůh, který stvořil člověka ku svému obrazu - který jediný můžepřijít jako člověk a přesto zůstat Bohem. Jen On může zachránit lidstvo odhříchu a od sebe - a od věčné odluky od Jeho lásky a přítomnosti..

Když Bůh říká: „Hle, posílám svého posla, abypro mne připravil cestu..“ (Malachiáš 3:1). říká, že On sám přijde na svět jakoMesiáš. Celým Starým Zákonem běží: „Já jsem Hospodin; a kromě mne není žádnéhoSpasitele..“ (Isaiáš 43:11) A jak nás spasí? Tím že nám dal Zákon, abychom jejdodržovali? Ne, Zákon pouze odsuzuje ty, kteří jej poruší. . Dejme tomu, ženěkdo stojí před soudcem za to, že spáchal nějaký zločin. Prosí soudce:„Pakliže mně to tentokrát prominete, tak už nikdy zákon neporuším..“ Soudceodvětí: „Pakliže nikdy zákon neporušíte, budete dělat jen to, co zákonpřikazuje. To se jako zásluha nepočítá. Nemůžete udělat nic, aby jste odčinil vbudoucnosti to, co jste spáchal v minulosti. Pokuta za porušení zákona musí býtkaždopádně zaplacena!“

Bůh miluje i toho nejhoršího zločince, alebylo by nespravedlivé aby mu odpustil, protože Jeho vlastní spravedlnost žádá,aby pokuta byla zaplacena. A právě kvůli zaplacení této pokuty se Bůh stalčlověkem. Tím, že tak učinil, nepřestal být Bohem právě tak, jako už nikdynepřestane být člověkem. Kdyby Ježíš nebyl tím jediným Bohem-člověkem,dokonalým a bezhříšným, byl by musel zemřít za své vlastní hříchy. Ale protožeje Tím kým je, mohl zemřít namísto nás, a zaplatit tu nekonečnou pokutu, kteroujsme si zasloužili.

Nyní Ježíš Kristus nabízí věčný život jakodar z Boží milosti všem těm, kteří uvěřili že On zemřel na jejich místě,otevřou svá srdce a přijmou Ho jako Spasitele a Pána. Takovýto plán spásy jezcela neznámý ve světě náboženství a je úplnou anatémou k učení New Age. Je tomožné jen proto, že trojjediný Bůh Bible stojí v totálním kontrastu všemostatním bohům.. Boží láska vůči lidstvu není nějaká neosobní kosmická síla,která operuje nezadržitelně podle nějakého vesmírného zákona. Je intenzívněosobní! Bůh miluje každého z nás vášnivě! Je nám velmi těžké tomuto faktuuvěřit, tím méně jej pochopit.

Hledáme v nás nějaký důvod Jeho lásky. Ovšem,nebylo by nijak utěšující, kdyby nás miloval protože si to nějak zasloužíme -protože my se můžeme změnit, a tak Jeho lásku ztratit.

Naopak, je velmi ujišťující vědět, že On násmiluje protože je Tím kým je sám v sobě, a navzdory tomu kdo a co jsme my! Ajelikož Bůh je láska a nikdy se nemění, jsme zajištěni na věčnost a nemusíme seobávat, že Jeho lásku ztratíme, ať už uděláme, nebo zapomeneme udělat cokoliv.Jak si můžeme být jistí, že nás Bůh miluje? Pavel píše že Bůh demonstroval svoulásku vůči nám, v tom „že zatím co jsme byli ještě hříšníky, Kristus za nászemřel.“ (Římanům 5:8). Bůh dokázal svou lásku k nám skrze kříž Krista - jak tojen osobní, trojjediný Bůh může udělat - žádná rozumná osoba o tom nemůže nikdypochybovat. Jan nám připomíná:

Protože Bůh milovat svět tak, že dal svéhojediného Syna, aby kdokoliv v Něj uvěří nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan3:16)

 „Vtom se ukázala Boží láska, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychommy měli život skrze Něho. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, aleže On si zamiloval nás, a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.“(1 Jan 4:9-10).

Jestliže nás Bůh tak miluje - proč tolik lidíbude od Něj odloučeno navěky? Jsou tři důvody: 1) Bůh je svatý a spravedlivý.Jeho láska nemůže potlačit aspekty Jeho charakteru. Láska by chtěla odpustit,ale spravedlnost musí být uspokojena a diktuje podmínky odpuštění. 2) Zatím coBůh v lásce plně zaplatil pokutu žádanou Jeho spravedlností, člověk musíreagovat. Zaplacení dluhu nemůže být připsáno těm, kteří odmítají existencidluhu. 3) Kromě toho, láska se nevnucuje. Ti, kterým bude odpuštěno, a budou sBohem smířeni, musí být ochotni přijmout lék, který On nabízí. Ti, kteříodmítnou, upisují se k věčné separaci - navzdory Božímu opatření. Pravábiblická láska není pouhá emoce, která zachvátí osobu, jak to nazývá Hollywood- „zamilovat se.“ Naopak - tato láska vyžaduje morální volbu a totální závazek- ze kterého láska nikdy neuhne, ale věrně usiluje o dobro milovaného - i zacenu vlastní ztráty, a trpělivě snáší všechno - až zvítězí. Takový je Boží závazekvůči všem, kteří reagovali na Jeho lásku - „On nás nikdy neopustí.“ (Židům13:5) A nedostatek stejného závazku vůči Bohu z naší strany ničí manželství arodiny, a vytváří plnou škálu chaosu v lidských vztazích což charakterizujednešní svět. Jaké tragické svědectví lidského odcizení od milujícíhoStvořitele!

______________ * _____________

19. Kristus & Antikrist ve finálnímkonfliktu

Pád Komunismu ve Východní Evropě a uvedení„svobody v náboženství“ není žádný Satanův neúspěch. Ta „tolerance“, kterou Gorbačevnyní propaguje, hraje Ďáblovi do rukou.

Ateismus není tím cílem, o který Satanusiluje, ale přemluvit lidstvo, aby uvěřilo ve falešné bohy, a nakonec vevnitřního „Boha-sílu“ v každém z nás! To je jeho cílem! Lidé, kteří sedomnívají že jsou „osvobozeni“ aby splnili své vlastní touhy, jsou slepí kfaktu, že se nenápadně stali otroky Nepřítele jejich duší, a vykonávají jehovůli. „Satan se přeměnil na „anděla Světla“ a nabádá své vyslance, aby seukazovali pod maskou „služebníků spravedlnosti.“ (2 Korintským 11:14,15). Satanje otcem „pozitivního myšlení,“ a je úplným mistrem v tom „jak získat přátele aovlivňovat lidi.“ Zabraňuje, aby jeho falešná teologie byla odmaskována tím, žeobviňuje všechny kteří se o to pokoušejí, z „negativismu“ a z „rozvracení.“

Had nenaváděl Evu, aby pěstí Bohu zahrozila aodmítla Ho, ani ji nenaváděl otevřeně k něčemu zlému. Naopak - svedl jí slibylepšího obrazu „sebe.“ Bude moudřejší, lepší osobou, dokonce bude „jako Bůh.“Co by mohlo být na takových vysokých ambicích špatného? Zlo je zdalekasvůdnější a efektivnější, když je zabalené jako „dobro“. Pakliže může povzbuditvyjádření „lidského základního dobra,“ které je vysokomyslné, altruistické aspirituální - ale bez Krista, - potom je Satan opravdu potěšený!

Satanovým cílem je zkorumpovat svědomí dotakového rozsahu, že jeho lež je přijímána jako Boží pravda. Je velmi daleko odpřání zničit všechna náboženství, Satan usiluje o to, aby se stal vůdcemnáboženství falešného, kde ho jeho následovníci nevědomky uctívají. Apochopitelně, toto falešné náboženství - jak už jsme viděli - musí býtpřekroucená forma Křesťanství, jelikož Antikrist se vydává za Krista. .. Zatímco ten drsný Satanismus kvete, lidé se od něj odvracejí. Satan jenejatraktivnější, když si hraje na Boha! Hrát si na Boha bylo Satanovounejvětší vášní už od toho jeho povstání proti Bohu v minulosti.. „Budu jakoNejvyšší“. (Isaiáš 14:14). A také tímto způsobem se „bůh tohoto světa“ (2Korintským 4:4) bude manifestovat skrze svého mesiáše, Antikrista.. Právě takjako ten pravý Kristus je Bůh „manifestovaný v těle,“ (1 Timoteovi 3:16) stejnětak Antikrist bude Satanova manifestace v těle. A jelikož Kristus je Bůh,Antikrist, který pózuje jako Kristus, musí také předstírat že je Bohem.„Dokonce usedne v Božím chrámu a bude se vydávat za Boha.“ (2 Tesalonským 2:4).Satan Bibli zná, a má touhu po tom aby ho někdo uctíval. Zatím co mu činípotěšení v korumpování lidí, kteří ho potom uctívají jako zosobnění zla, mnohemraději má, když ho uctívají jako Boha!

V Apokalypse 13:3 dostává Jan podivnou viziAntikrista jako jednu z bestií (zvířat), které viděl Daniel, tu velikou šelmu,mající „ sedm hlav a sedm rohů,“ na které jede děvka Babylónu. „A uviděl jsemjednu z jeho hlav jakoby smrtelně raněnou, ale rána se jí zahojila. A celý světšel v obdivu za tou šelmou..

Na základě této vize, mnoho těch, kteří píšío proroctvích jsou přesvědčeni, že Antikrist bude doslovně vzkříšený z mrtvých,aby udělal podvodnou napodobeninu vzkříšení Kristova. Někteří dokonce navrhují,že Antikrist je člověkem který žil už dříve - a vládl jednomu z těch sedmiminulých impériích, které mělo přímý dopad na Israel.. (Marvin Rosenthal : „ThePre-Wrath Rapture of the Church“, 1990)

Je-li tato teorie pravdivá, nelze ji v žádnémpřípadě odvodit od toho, co řekl Jan. Zotavit se z něčeho, co Janovi připadalo„jako by to bylo“ smrtelné zranění - je na hony vzdálené od přivedení k životuzcela rozpadlou, 2500 let starou mrtvolu - a to se ještě nemluví o navrácení seduše a ducha zpět z Pekla! Na druhé straně fráze „jakoby smrtelně zraněná“ sezdá naznačovat, že nikdy mrtvý nebyl. Že to bylo zranění, na které se umírá,ale Antikrist se z toho dostane. To je to nebližší ke vzkříšení, co je Satanschopen demonstrovat. Další navrhují, že některý z dřívějších tyranů v historiilidstva - možná Hitler - se vrátí zpět do života. To zní jako science-fiction.Přívrženci této „zpět-k-životu“ teorie se touto snaží vypadat přijatelnějšítím, že to nazývají „falešným vzkříšením“ protože, na rozdíl od Krista, Antikristopět zemře. Ale to by znamenalo, že vzkříšení Lazara a jiných které Ježíšvzkřísil, bylo také „falešné vzkříšení“ protože Lazar a ti ostatní opětzemřeli. Ne - vzkříšení dává mrtvým život - a Satan takovou moc nemá.

Jedině Bůh je schopný překročit své zákony atím konat skutečné zázraky. Satan nemůže překročit univerzální zákony právětak, jako je nemůže ovládat člověk. Démonické „invaze“ ze spirituálního světado světa našeho, jsou občas mylně pokládány za něco „nadpřirozeného,“ jelikožse zdají porušovat zákony fyzické vědy, jak je chápeme my. Satan a jeho démonijsou ale vázáni zákony spirituálního vesmíru, a tak se pouze zdá - z našeholimitovaného pohledu, že dělají zázraky. Satanův vpád a interference sfyzikálním vesmírem je omezený na to, co mu dovolí Bůh. Až přijde čas, Bůhodstraní všechny zábrany a dovolí, aby Antikrist vykonával „Satanovo dílo celousilou, mocí a lživými znameními s veškerým klamem..“ ( 2 Tesalonským2:9-10)  Používání různých triků budeneodlučitelnou částí demonstrace Satanovy moci na zemi, aby ta jeho mocvypadala větší, než ve skutečnosti je. Tento podvod dosáhne svého vrcholu zaAntikrista. Vzkříšení Ježíše Krista je tím ultimátním zázrakem - absolutnímdůkazem, že Bůh je Spasitelem - a nemůže být proveden kýmkoliv.

Není jednoduché předstírat příchod zpět zesmrti, a to je důvod, proč se světová náboženství neodvážila vyjít se stejnýmtvrzením jako Křesťanství, pro jejich vůdce a zakladatele. Namísto toho jimstaví svatyně. Kromě toho, Hinduismus, Buddhismus, Islám a jiná náboženství anineuznávají nutnost vzkříšení. Na rozdíl od toho, vzkříšení Krista je samýmsrdcem Křesťanství. Jak řekl Pavel, že kdyby nebylo vzkříšení, potom jsouapoštolové lháři - protože tvrdili že viděli vzkříšeného Krista. A Kristus byse ukázal falešným prorokem, protože prohlásil, že vstane z mrtvých. Bible byse ukázala lživým dokumentem, jelikož nejprve Jeho vzkříšení předpověděla, apotom potvrdila že se stalo. Ta celá zpráva Písma - od začátku až do konce - byse ukázala jako učení pro nic, jelikož říká, že smrt je důsledkem Božího soudunad hříchem a dává slib, že Bůh poskytne Spasitele, který navždy smrt porazí..Historická událost smrti, pohřbu a vzkříšení Ježíše Krista na planetě Zemi,činí jakýkoliv druh ekumenismu se kterýmkoliv světovým náboženstvím jaknemožným, tak i ohavným. Mrtvý Buddha, Mohamed nebo kterýkoliv jiný náboženskývůdce, nemají nic společného se vzkříšeným Kristem! Je nesmyslné probíratetická a morální maxima, která to či ono náboženství má s Křesťanstvímspolečné! Tato skutečnost je důsledkem toho, že Boží zákon byl vepsán dosvědomí všech lidí - ale tento zákon nemůže spasit - jen odsoudit! JedinýKristus zaplatil pokutu zákonem požadovanou - a to prokázal svým vzkříšením,Pouze On může spasit. Jsou dvě volby: Přijmout Ho nebo Ho odmítnout. „Dialog“je odmítnutí! Je to pokus „přelézt ohradu,“ jak to podává Ježíš, namístopřijití k Otci skrze Toho, který jediný může v pravdě prohlásit: „Já jsemdveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněný.. (Jan 10:9).. Nepostačí říci, že Ježíšbyl „dobrým učitelem“, pakliže nevstal z mrtvých, protože v tom případě by bylfalešným prorokem, a Jeho učedníci lháři, nebo že Bible nabízí dobrou morálku apřináší ušlechtilou náboženskou filosofii. pakliže Ježíš nepovstal z mrtvých.Není možné „přijmout učení“ Ježíše a odmítnout Jeho vzkříšení, protože Jehovítězství nad smrtí je podstatou Jeho zprávy!

Největší nepřítel lidstva - smrt - nemá vícesílu nad těmi, kteří přijmou Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána.Vzkříšení Ježíše Krista nabízí naději která jde až za tento svět a dokonce ažza tento vesmír k vesmíru novému, který Bůh slíbil namísto tohoto.

Pro ty, kteří Krista odmítnou, zůstává pouzehrozný věčný osud, za který nemohou vinit nikoho jiného, než sebe sama! Co tovšechno má společného se subjektem této knihy? Všechno! Bude jako Přemožitelsmrti ve svém vzkříšeném a oslaveném těle, když Kristus zničí Antikrista přisvém Druhém Příchodu. Jak už jsme viděli, je to podle ran z Kalvárie, až přijdeaby zachránil Israel, podle čeho Ho Israel pozná a uvědomí si, že Ježíš je jakYahweh, tak i Mesiáš. O sedm let dříve poznají Křesťané svého vzkříšeného Pánatou stejnou cestou: podle ran na rukou, nohou a v Jeho boku. Bůh nedovolí, abytyto důkazy vítězství nad hříchem a smrtí mohl někdo jiný napodobit!

Antikrist nebude ani předstírat že by bylvzkříšeným Kristem. Na jaké bázi se tedy bude za Krista vydávat? Téměř jistě sebude vydávat za poslední reinkarnaci „Ducha Krista“, který byl - údajně - vKrišnovi, Rámovi, Buddhovi, Ježíši atd. klam, který Boží Slovo předvídalo avarovalo proti: „A jako člověk jen jednou umírá - a potom bude soud....“ (Židům9:27).. A jak Kristus vystupoval do nebe, dva andělé řekli učedníkům, že „tenstejný Ježíš“, (ne reinkarnace Kristova ducha, nebo „Kristovo Vědomí“) se vrátítím stejným způsobem. Jan napsal, že duch Antikrista popírá, že Kristus přišeljednou-pro-vždy v těle (1 Jan 4:3). což znamená že byl vzkříšený a žije nadálev tom stejném těle.. Víra v Reinkarnaci umožňuje světu, aby přijal „Krista“ bezznámek Kalvárie - velmi chytrá lež! Sotva může být náhodou, že dnes, s tolikaznameními posledních dnů, že teorie Reinkarnace získává miliony stoupenců naZápadě, po tom co byla většinou omezena povětšině na Východě po tisíce let.Opět jeden kousek skládačky zapadl do svého místa, aby signalizoval blízkostAntikristova vzestupu k moci a Druhého Příchodu Ježíše Krista, které po němnásleduje, jako den po noci...

Právě tak, jak starověk odmítl Krista, takmoderní svět přijme Antikrista. Není to nic překvapujícího. Antikrist budepředstavovat všechno, čím se ego-centristický člověk chce stát podle svýchpodmínek a nezávisle na Stvořiteli! Jak kdysi Ježíš řekl: Přišel jsem ve jménusvého Otce a vy mne nepřijímáte. Jiný přijde ve svém vlastním - tohopřijmete..“ Jan 5:43..

„Ve svém jménu“ je klíčem. Antikrist budereprezentovat sebe. Skrze něj se „Křesťanství“ stane ultimátním humanismem.Satanská síla demonstrovaná v Antikristovi, bude oslavována jako psychické sílymysli a tak jako důkaz vrozeného jako-božského potenciálu člověka. Bude se tozdát tím nejvyšším triumfem „sebe“ v naplnění humanistické psychologie „Já“která se nachází nejenom v sekulárním světě, ale také v církvích. A to bude tenslib, že každý z jeho stoupenců - v New Age který vyjde do síly, může prožívatty stejné jako-boží síly. ...

Na rozdíl od náboženství Antikrista, kterépovyšuje „Já“, Kristus učil, že musíme zapřít sami sebe, vzít svůj kříž anásledovat Ho. Ježíš nevyžadoval, aby se učedníci rychle (než si to některý znich rozmyslí!) zapsali do seznamu budoucích „členů církve.“ Ani jim nenavrhl,že by mohli zpívat v kostelním chóru č se dostat do nějakého výboru, aby je vkostele zaměstnal. Naopak - testoval kvalitu jejich oddanosti. „Pakliže mneskutečně chcete následovat,“ by jim asi řekl, „dovolte, abych vám pověděl kamvlastně jdeme. Mým cílem je malý kopec za hradbami Jerusaléma nazvaný Kalvárie,kde mne přibijí na kříž. Pakliže mi skutečně chcete být věrní až do konce,potom bude nejlepší, vezmete-li si svůj kříž už nyní, protože to je to kam mysměřujeme...“ viz Lukáš 9:23-26. Takový negativismus! Ovšem, pakliže se chcemevyhnout tomu aby naše kostely byly plné „Křesťanů“, kteří budou jednou uctívatAntikrista, potom si musíme vzít příklad z Krista v evangelizaci světa..Bohužel, mnozí dnešní vedoucí kongregací jsou příliš „kultivovaní,“ než abypodávali evangelium tím stejným „negativním“ způsobem jaký používal Ježíš aJeho apoštolové. Někteří z našich moderních vůdců prošli semináři, kde je učilimotivaci k úspěchu, studovali psychologii, a adoptovali Dale Canegie-hotechniku, „Jak Získat Přátele, a Ovlivňovat Lidi.“ To všechno považují jakoideální přípravu pro „získání lidí pro Krista..“ Přesvědčí miliony, aby udělali„rozhodnutí pro Krista,“ a ti se domnívají že Kristovým posláním bylo přeměnitlidi tak, aby se „cítili dobře“ sami se sebou, aby si vybudovali sebe-ocenění,aby jim plnil jejich sobecké modlitby, a splnil jejich egocentristické ideje.Jan píše:

„A když byl v Jerusalémě o velikonočníchsvátcích, mnozí uvěřili v Jeho jméno, když uviděli zázraky, které konal.

Ježíš se jim však nesvěřil, poněvadž všechnylidi znal. Nepotřeboval, aby Mu někdo o někom říkal své mínění. Sám dobře vědělco v člověku je.“ Jan 2:23. Proč se nesvěřoval lidem, kteří věřili že On je tímMesiášem? Protože věděl, že špatně pochopili Jeho účel, a nechtěli býtopraveni. Zajímali se pouze o Jeho zázraky, ale svůj kříž už ochotni néstnebyli.. Ovšem dnes by byli uvítáni ve většině kongregací, a mnoho pastorů byse neodvážilo opravit jejich falešné myšlení z obav, že by mohli z kongregaceodejít - a ta by ztratila příjem z desátků. Ježíš se prostě takovým osobámnesvěřil ...

Jako kontrast k těmto lidem, hned druhákapitola nám představuje Nikodéma, na kterého právě tak udělaly Kristovyzázraky silný dojem, ale Nikodém chtěl poznat pravdu! Zde nacházíme tu slavnoupasáž, kde Kristus vysvětluje Nikodémovi že přišel na zem, aby zemřel za hříchsvěta, a že k záchraně je nutné být znovunarozený skrze víru v Něj. V Janu 8 senám připomíná stejná lekce. Ve verši 30 čteme: A jak promluvil tato slova,mnoho jich v Něj uvěřilo. Židé přicházející ke Kristu ve víře! Jaká obroda! Jevelmi poučné vidět, jak Ježíš s těmito „konverty“ jednal:

„Zůstanete li v mém slovu, potom budete mýmiučedníky, poznáte pravdu a pravda vás osvobodí..“ Jan 8:31-32.

Dnes je obtížné si představit ten šok, jakýmusela tato slova mít na posluchače. „Učedníci?“ Za koho se vydává? Kdyžexkomunikovali toho člověka, který byl slepý od narození, a kterém Kristusvrátil zrak, rabíni mu řekli s opovržením: „Ty jsi jeho učedníkem, my jsmeučedníci Mojžíše!“ Jan 9:28. Je jasné, že se Ježíš považoval za většího než bylMojžíš. A „v mém slovu?“ Židé byli hrdí na to, že následují Boží slovo. Tvrdilsnad Ježíš o sobě, že je Bohem? Nebylo žádných pochyb o tom, že se prohlásil zaMesiáše, Slíbeného Vykupitele, a oni byli ochotní Ho jako takového přijmout -pakliže je osvobodí mečem od jejich římských okupantů. Ale to celé povídání otom, že je osvobodí skrze pravdu, bylo jak zklamáním, tak i urážkou! Římanéměli sice vojenskou kontrolu, ale Židé se považovali za intelektuálně svobodné,protože měli Mojžíšův zákon a Chrám. Jak si někdo dovoluje jim navrhnout, žeoni tu pravdu nemají!

Když se jim Kristus snažil vysvětlit že jechce osvobodit od hříchu a od nich samých, zuřivě argumentovali. Popírali zlove svých srdcích a trvali na tom, že jsou dětmi Boha. „My máme jednoho Otce,Boha!“ Jan 8:41. Kristova odpověď je musela bodnout jako dýka: „Vy jste zvašeho otce Ďábla, a jeho vůli konáte!“ Jan 8:44. Rozzuřeni, zdvihali kameny,aby Ho ukamenovali. verš 59. Ježíš nebyl druh Mesiáše, jakého Židé chtěli, aleAntikrist bude přesně takovým, jakým ho celý svět - včetně Židů, bude chtít.Kristus nabízí přivést lidstvo do správného stavu s Bohem který stvořil vesmír,a je odmítnut. Antikrist nabídne to, co Satan slíbil Evě: udělat z lidí bohy, abude přijmut. Ten zásadní rozdíl mezi Kristem a všemi antikristy je zřetelněvyjádřený na populární vánoční pohlednici:

Historie je téměř přeplněna lidmi, kteří byse rádi stali bohy (vyobrazení jsou Alexander Veliký, Julius Caesar, MaharashiMahesh Yogi, Hitler, Lenin, Buddha, Mao Tse Tung)  ale je pouze jeden Bůh, který se stal člověkem..

Naskytne se otázka: Co tohle všechno máspolečného s nástupem Antikrista a Kristovým Druhým Příchodem, a posléze tím finálnímkonfliktem mezi nimi? A opět říkám: Všechno! Střetnutí tváří v tvář uArmageddonu jen uzavírá to, co bylo už vykonáno na Kalvárii - a na bázi toho,jak byl Satan poražený, musí každý z nás udělat svou vlastní věčnou volbu!

Bitva mezi Kristem a Antikristem je bojovánaaž do konečného rozhodnutí, v každém lidském srdci! My si musíme být jisti, nakteré straně nyní jsme. Rozhodovat se, nebo měnit strany při Druhém Příchodu -bude příliš pozdě! Je nezbytně nutné abychom pochopili kdo Kristus je, proč přišela co očekává od nás - jinak bychom mohli být snadno podvedeni a skončit naopačné straně od kříže. Pouze na základě Kristovy oběti na kříži porazí OnAntikrista při svém Druhém Příchodu a ten bude odsouzený do hořícího jezeranavěky. I když - právě tak jako Jeho učedníci máme potíže to pochopit, Biblečiní zcela jasným, že Bůh se stal člověkem, aby skrze smrt zničil toho, kterýmá moc smrti - to je Ďábel..“ Židům 2:14.. Ta stará křesťanská píseň to podávápřesně:

Ve slabosti a porážce, vyhrál korunu vítěze,své nepřátele pošlapal tím, že sám byl pošlapán.On ponížil Satanovu moc, že sestal Hříchem, hřích porazil; pokorný až do hrobu, hrob zničil také, Smrtrozdrtil tím, že zemřel zabit smrtí.. Zobrazený v tom kříži - pro celý vesmír,po věčnost k vidění - hrůza, ošklivost, hnus i odpornost hříchu jsou jasněvystaveny. Užasni - protože v hodině, která rozděluje lidstvo po věčnost, kdyzlo lidského srdce otevřelo veškeré zábrany v zuřivosti proti Bohu, On sepřipojil k hříšnému člověku , aby rozpoutal i svůj hněv proti Oběti visící nakříži. Pohleď na Boží nenávist vůči hříchu - a Jeho hněv vylitý na vlastníhoSyna, Bezhříšného, kterého „udělal hříchem za nás, abychom se mohli v Něm státBoží spravedlností...“ 2 Korint. 5:21.. To co jeho proroci předpověděli, žeIsrael bude nenávidět a také zabije svého - tak dlouho předpověděného Mesiáše -to mělo vzbudit a šokovat odpadlý a tak nábožensky pyšný Israel. Přesto,navzdory všemu varování, to bylo přesně to, co se stalo. Sám Boží Syn-perfektní Člověk - bez fyzické či morální poskvrny, který se sám Israelipředstavil, hojil nemocné, uzdravoval slepé a chromé, křísil mrtvé, krmilhladové, přinášel lásku i radost - byl nenáviděn a proklínán, postaven předsoud - výsměch spravedlnosti - a veřejně popraven. Jaká strašná záhada! Jakstará klasická křesťanská hymna zní: Ty, králi slávy, neseš - pro naší záchranu- trnovou korunu.

Jak je tohle možné? Charles Wesley kdysinapsal: Neuvěřitelná lásko, jak se může stát, že Ty, můj Bože, umíráš za mne?Potom co se stal Křesťanem, slavný raketový vědec Werner von Braun, s úžasemprohlásil:

Zlo vyrostlo na této planetě do takovýchrozměrů, že bylo schopné postavit jeviště se scénáriem, doposud neznámým vhistorii vesmíru: Bůh navštívil své tvory, a ti ho přibili na kříž..

Andělé, kteří se na to dívali v hrůze, jistěočekávali každým okamžikem rozkaz k intervenci a zničení těch, kteřízneužívali, poplivali, zbičovali, a k smrti odsoudili Toho, který je stvořil.Jaká potupa vidět nepatrného človíčka, jak výsměšně nasazuje Pánu Slávy korunuz trnů, když On měl nárok na korunu vesmíru! A On je to nechal udělat, a trpělkaždé ponížení mlčky a pokorně. Satan musel radostí tancovat aniž by bylporozuměl slovům, která Ježíš pronesl, jak se tak díval vpřed - na ten kříž:

„Nyní je tento svět souzen, nyní bude vládcetohoto světa vyvržen. A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě..“Jan 12:31.32..

Adam s Evou se skryli v hanbě a vině, kdyžBůh navštívil Zahradu po jejich neposlušnosti. Když ale přišel Ježíš, bylpřivítán arogantní sebe-dobrotou, která dokonce si ve vlastních očích, celé tohrůzné počínání ospravedlnila.... Adam a Eva alespoň Boží hlas znali - ale kdyžBůh později kráčel mezi svými tvory, zůstal nepoznán. Nenávist, vina, strach, aobranná pýcha byly přirozenou lidskou reakcí těch, kteří se střetli sBohem-člověkem tváří v tvář. Ježíš byl vším, co oni měli být - a proto Hovášnivě nenáviděli!

Zatím co démoni oslavují, a andělé sizakrývají oči, náboženské a civilní autority se spojí, aby zabili nevinnost.Maska lidského dobra spadla, a obnažila pravdu o lidské zkaženosti. Titozkažení tvorové vylili svou nenávist na Toho Dokonalého, který konal jen dobroa kdo reagoval na jejich nenávist láskou a odpuštěním. Tato odporná monstraobklopila půdu kolem kříže, jako krvelačné hyeny! Hůře než zvířata, radostněprožívají Jeho agónii , a vychutnávají to, o čem se domnívají že je perfektnípomstou vůči Tomu, jehož dokonalý život odsoudil jejich pokrytectví a jehožspravedlivá slova probodla jejich srdce. Oni září, jak tak Jeho obličej ukazujebolest, Jeho krev stéká na zem, a přesto je to za jejich hříchy! A opět jsmekonfrontováni realitou, kterou nejsme schopní pochopit: Kopí, které probodloJeho bok, otevřelo cestu krvi, která spasí.. Ten kříž je konečným důkazem nejenomBoží lásky, ale také svědčí o Jeho spravedlnosti a integritě. On nemohl nikdykompromitovat své svaté standardy. Jeho justice musela být uspokojena. Milostnemohla být udělena na úkor pravdy.

Není možné odpustit hřích, žádné smířenívzdorného člověka s milujícím Bohem tím, že budeme udržovat jakési nebeskéúčetnictví - všechno pečlivě zaznamenané v knihách! A Bůh to byl ochoten sámzaplatit!

Jaká láska! My reagujeme svou láskou na láskutěch, kteří nás milují, kteří jsou nám příjemní! Ale On miluje ty, kteří Honenávidí, mučí a přibodnou na kříž! Podívej se v němém úžasu na to, jak On semodlí za ty, kteří Ho právě pověsili na kříž: „Otče, odpusť jim, oni nevědí cočiní...“ Lukáš 23:34. A opět to podal nádherně Charles Westley:

 Jemožné, že bych mohl mít podíl na krvi Spasitele? Zemřel pro mne, pro toho kdoMu způsobil bolest.

 Promne, který o Jeho smrt usiloval? Úžasná lásko -  jak to může být, že Ty Bůh, umíráš za mne!

Ten kříž nekončil v minulé historii.Neztratil svou záchrannou moc, svou sílu inspirovat ať už k lásce či knenávisti, rozdělovat svět na dva tábory. Tento proces stále pokračuje.Učedníci Ježíše Krista budou sdílet Jeho odmítnutí lidmi, Jeho utrpení z rukousvěta, který by Ho ukřižoval znovu, kdyby mohl.. V Jeho nepřítomnosti jde tatonenávist proti těm, kteří nesou Jeho jméno a jsou Mu věrní. Jak se někdo můžeodvážit pokroutit tento kříž tak, aby jej udělal přijatelnějším světu, kterýPána Slávy ukřižoval! U toho kříže musíme pro život zemřít tak abychom jej žilive výměně za život nový - Kristus žije v nás. Pavel triumfálně píše:

„Jsem ukřižovaný s Kristem, přesto žiji -nejsem to sice já, ale Kristus žije ve mně; a ten život, který nyní v tomtotěle žiji, žiji vírou v Syna Boha, který mne miloval a dal svůj život zamne...“ Galatským 2:20.. Kristovo vítězství nad Antikristem v tom finálním bojiu Armageddonu by bylo prázdné, kdyby všichni lidé šli do pekla s ním. Milionybyly zachráněny Kristem ze Satanových spárů, pro Boží slávu. I přes svésatanské síly je Antikrist poražený už před Druhým příchodem těmi Křesťany,kteří budou mučedníky v Době Strastí. O těch, které se zdají být Antikristemporaženi, o těch píše Bible:

 A oniho (Antikrista) přemohli krví Beránka, a slovem svého svědectví; nemilovalisvůj život natolik, aby se báli smrti Apokalypsa 12:11...

___________ * ____________

20. Příprava na sebeklam.

NAŠÍM ZÁJMEM JSOU nástup Antikrista audálosti připravující svět na tento klam. Zabralo by to celou další knihu psáto tom co se stane, až on převezme moc - hrůzy jeho vlády a Doba Strastí.Postačí říci, že po krátkém období Utopie jednoty a míru, to obnovené ŘímskéImpérium “železo, smíchaného s hlínou“ jak řekl Daniel, „se neudrží pohromadě“a počne se rozpadat. Tato země se přemění ve skutečné peklo, až Satan,operující skrze Antikrista, počne hrát svou poslední kartu - jak tak ten jehodlouho-trvající kosmický boj s Bohem, dosáhne svého vrcholu. V zuřivém boji vsamotném nebi mezi Michaelem a jeho anděli .. a tím starým Hadem, nazvanýmĎáblem a Satanem, který podvádí celý svět bude nakonec „Satan svržen dolů naZemi a jeho andělé s ním.“ Apokalypsa 12:7-9.

Planeta Země se stane poslední baštou Satana.Ve své zuřivosti si udržet svou vládu, Satan odhodí poslední masku „andělasvětla.“ Ti, kteří na zemi žijí zjistí s hrůzou co to znamená být služebníkemSatana a hříchu. Anděl z nebe prohlásí jejich zkázu:

„Běda obyvatelům země a moře! Ďábel přicházík vám dolů s velikým hněvem, protože ví, že už má málo času! Apokalypsa12:12...

Ve snaze udržet si vedení, Antikrist najdeobětního beránka, kterého by mohl vinit ze zvyšující se zkázy, jak tak Bůhvylévá svůj hněv na zemi. Potom co poruší svou smlouvu s Israelem, bude sesnažit o něco, čemu Hitler říkal „finální řešení židovského problému.“ Bible tudobu nazývá „Jakubovy svízele.“ Jeremiáš 30:7.. Posledním aktem „jednoty“ sestrany národů, bude pokus zničit Israele jednou a pro vždy. Nevědomky budouplnit Boží účel: Shromáždím všechny národy proti Jerusalému k boji, a městobude dobyto..“ Zachariáš 14:3,4.. Když uvidi porážku Israele na dosah ruky,světové armády se obrátí proti sobě, ve snaze získat kontrolu nad planetouZemí. Armageddon se obrátí v holokaust. Jistě že Israel, který má jadernézbraně, nedovolí aby byl zničen, aniž by je použil. Kristův výrok, že kdybynezasáhl, lidstvo by bylo zcela zničené (Matouš 24:22) naznačuje, že nukleárníboj strašných rozměrů právě nastane, až On přijde v moci a slávě k záchraněIsraele. „Potom vyjde Hospodin a bude bojovat proti těm národům.. A Jeho nohystanou v ten den na Hoře Olivetské.“ Zachariáš 14:3,4...

Pro Krista to nebude žádný veliký boj, abyzlikvidoval Antikrista a všechny armády světa. Bude stačit pouhé slovo od toho,Který má na sobě znaky ukřižování, který „byl mrtev“ a je navždy živý“. a má„klíče od pekla a smrti“ Apokalypsa 1:18, 2:8.. Satan bude zavřený na 1000 letApokalypsa 20:1-3., Antikrist a Falešný Prorok v ohnivém jezeru, zatím coKristus vládne mileniálnímu království z Davidova trůnu v Jerusalémě. Sciencefiction? To, že svět posledních dnů se neodvolatelně obrátí zády k pravdě aspravedlnosti a bude volit falešný mír - a tak bude sklízet Boží hněv a zkázu,je jedno z nejjasnějších učení Bible. V té stejné době se ukáže ta záhadnátvrdošíjná, zatvrzelá zvrácenost lidského srdce. Lidé všude touží po míru, alecesta, kterou lze mír dosáhnout, je lidské pýše odporná.

Lidstvo je jako terminálně nemocný pacient,který by si přál vyléčení které doktor nabízí, ale shledává předepsanoumedicínu (lítost vůči Bohu a víru v Ježíše Krista) příliš nechutnou, než aby jispolkl - a vezme si raději cukrem potaženou, ale smrtelně jedovatou pilulku..

I s tou evidencí kterou jsme podali, se stáleještě zdá být neuvěřitelné, že Antikrist bude schopný tak totálně podvéstlidstvo. Bude nápomocné, když se obrátíme na jednoho člověka, jehož vzestup kmoci a slávě mystifikuje historiky. Adolf Hitler se zdvihl náhle k moci, kteráneměla obdoby v moderní době. Podvedl nejenom Německo, ale téměř celý svět - pourčitou, překvapivě dlouhou dobu. Racionální vysvětlení neexistuje. Díváte lise na filmové záběry Hitlerových veřejných vystoupeních s jejich pompou,slavnostní pochody nesoucí ohromné vlajky s hákovým křížem, fanaticky opakované„Sieg Heil“ ze statisíců hrdel - odhalují neomylně záhadný náboženský prvek.Démonický? Bez pochyby ano. Hitler vyvolal spontánní davovou hysterii,, kteráhraničila s uctíváním. William Shirer autor knihy „Vzestup a Pád Třetí Říše“,který jel do Německa v roce 1934, aby zjistil co se tam děje, napsal do svéhodeníku:

Dnes, pokud se týče velké většiny jehosoukmenovců, Hitler dosáhl vrcholu, jaký žádný německý vůdce před ním nedosáhl.Hitler se stal - už před svou smrtí - mýtem, legendou - téměř bohem.. VHitlerovi byl nějaký pokřivený génius který dosáhl mnoha velikých věcí. Mezi1933 a 37, zatím co zbytek světa se stále ještě válel v bahně Veliké Krize,německá nezaměstnanost klesla ze šesti milionů, na jeden milion. Národníprodukt se zdvojnásobil. Volkswagen šel do výroby, a první dálniční systém nasvěte, „Autobahn“ začal. Velmi mnoho dobra dávalo zlu kamufláž! Simona Weilová,která byla v Osvětími, kde většina její rodiny zemřela, přiznává: Měli jsmeveliké potíže uvěřit, že lidé byli opravdu zabíjeni. Nikomu nepřišlo ani namysl, že nějaký plán na exterminaci mohl vůbec existovat..“

Po líbánkách míru, lásky a bratrství,Antikristův teror, učiní z Hitlerovy vlády blahovolný, dobročinný spolek vesrovnání s tím co bude. Ti, kteří ho odmítnou uctívat, a podřídit se novémuřádu, budou bez okolků popraveni - a celá země o tom bude vědět a celá země stím bude souhlasit. Konec konců, lidstvo právě prožilo neuvěřitelné zmizenímilionů lidí. Strach z toho, že by mohli být uneseni také, je bude - po čas -držet zpátky.

Nejúžasnějším aspektem Hitlerova podvodu byltakový silně „křesťanský“ prvek, který s tím byl spojený. Něco, co budeabsolutně nezbytné u Antikrista. Většina církví v Německu, šla šťastně s tímtonovým pořádkem. Hitler slíbil „svobodu pro všechny náboženské denominace“ -podobně, jako dnes slyšíme ve Východní Evropě. Ve své řeči ze 23 března 1933, včase kdy převzal vládu jako diktátor, Hitler chválil křesťanskou víru a slíbilrespektovat svobodu svědomí.

Několik výtržků z jeho válečných řečí odkrýváneuvěřitelné předstírání toho, že stojí na straně Boha:

1940: „Modlíme se k našemu Pánu, aby i nadáležehnal našemu boji za svobodu.“

1941: Věříme, že obdržíme požehnání odVrchního Vůdce... Pán dal souhlas naší bitvě. Bude s námi i v budoucnu.“

1942: „A budeme se modlit k Pánu Bohu, zaspásu národa.“

1943: „Budeme i nadále dávat celou sílunašemu národu. Pouze pak můžeme … se modlit k našemu Pánu, aby nám pomohl, jakvždy činil..“

Tisíce německých pastorů se sjednotily v nověorganizované „German Christian´ Faith Movement,“ který podporoval nacistickédoktríny a propagoval „Reich Church“ který by byl spojil všechny Protestantypod Stát. Menšina pastorů, vedená Martinem Niemoellerem, (který původněHitlerův příchod k moci přivítal), si konečně uvědomila, že Hitlerovo„positivní Křesťanství“ je ve skutečnosti proti-křesťanské, a tak oponovalinacifikaci církve. „Reich Church“, zformovaný pod vedením lidí, které vybralHitler, byl formálně uznán Reichstagem 14 července 1933. 13 listopadu se událomasové shromáždění „German Christian´ Faith Movement“ ve Sportpaláci. Vedoucínavrhli opustit Starý Zákon a revizi Zákona Nového, aby souhlasil s NacionálnímSocialismem. Resoluce volala po „One People, One Reich, One Faith,“ přísahavěrnosti Hitlerovi, kterou měli podepsat všichni pastoři, a vyloučenížidovských Křesťanů všemi kostely. Vláda teroru Gestapa začala pozavíráním 700pastorů na podzim 1935. Ospravedlňování pod Hitlerem, právě tak jako podKonstantinem, bylo ekumenická „jednota.“ Slyšíme ten stejný, atraktivní slogani dnes. - a celý ten příliv ekumenismu se už zastavit nedá. Ti, kteří tomutooponují, jsou obviňováni z úzkoprsé bigotnosti. Pravda, kterou nemáme prodat zažádnou cenu, (Přísloví 23:23) se již nabízí za humanistickou a mytickoujednotu. Celou tu dobu, co se snažil zničit Křesťanství, a nahradit jej svýmneopohanským okultismem, Hitler stále předstíral že je bojovníkem za to pravéKřesťanství. Následující výňatek z řeči Hanse Kerrla, nacistického ministracírkevních záležitostí, ukazuje, jak očividnou se tato lež může stát, zatím coje nadšeně přijímána „Křesťany“:

Strana je pro Positivní Křesťanství, aPositivní Křesťanství je Nacionální Socialismus.

Nacionální Socialismus znamená plnit Božívůli .. Boží vůle se odhaluje v německé krvi .. Že Křesťanství spočívá ve vířev Krista jako Božího Syna, mne nutí k smíchu. Pravé Křesťanství se reprezentujeve Straně, a německý lid je povoláván Stranou a hlavně Vůdcem ke skutečnémuKřesťanství. ... Vůdce je zvěstovatelem Nového Zjevení..

Stále je nám připomínáno jak je světzranitelný vůči sebeklamu podle toho, jaká úcta - téměř posvátná úcta - jeprojevována některým vůdcům sekt či kultů. Na příklad Dalai Lama je vysocectěný po celém světě, a obdivován masami. Přesto jeho veřejná prohlášení o soběsamém, jsou podobná těm, které jednou bude na sebe vztahovat Antikrist, a toje: že je čtrnáctou reinkarnací Lámy, a že je - doslovně „Bůh.“ Navrhujepřivést světový mír pomocí těžce démonické Yóga vizualizace, do které zatahujedesetitisíce lidí po celém světě. Za toto obdržel Nobelovu Cenu Míru v roce1989! Tento předchůdce Antikrista také oslavovaný římskokatolickou církví,která kdysi dala své požehnání i Hitlerovi. Až budou všichni skuteční Křesťanéodstraněni ze Země, a Duch Svatý nebude již nadále usvědčovat lidská svědomí,potom bude provedení masového klamu tisíckrát snadnější pro Antikrista, než tobylo pro Hitlera. Téměř každá „positivní“ víra, která podpoří klamnou iluzi„nekonečného lidského potenciálu,“ která buduje sebe-ocenění a která se zajímáo sociální spravedlnost pomocí humanismu, bude přijímána, Už dnes, podle„Genocidě Treaty“, která byla nedávno podepsána Spojenými Státy, je zločinemtvrzení, že některé náboženství není pravdivé. (Pozn. překladatele: Pravda,prozatím se tento zákon neuplatňuje- ale je ho možné legálně použít kdykoliv..)Být ekumenický a „positivní,“ je dnes vyžadováno mezinárodním zákonem. Je tojen malý krůček ke kruté vládě budoucího Antikrista.. Dnešní „PositivníKřesťanství“ - které jako kdysi to Hitlerovo obléká okultismus do křesťanskéterminologie, ve skutečnosti ovládlo celou Ameriku, a současně se „exportuje“do Východní Evropy. Ti, kteří propagují „Positive Thinking,“ „PossibilityThinking“ a „Positive Confession,“ jsou mezi nejvlivnějšími mediálnímikazateli, a církevními vedoucími v USA. Každá oprava je nazvána „negací.“ A cose „nových odhaleních“ týče, Charismatické Hnutí produkuje „proroky,“ jejichžvýroky jsou slepě následovány rostoucím počtem Křesťanů - dokonce i když tatoprohlášení jsou v kontradikci s Biblí. Právě tak jako svět, tak i církev jepřipravována na Veliký Klam. Dokonce i pro mnoho evangelíků „víra“ užnepotřebuje Boha jako svůj objekt, ale je vynášena jako „positivní“ síla mysli,která vytváří to, v co pevně a upřímně věříme. A tak to za co se modlíme, to sestane - ne „pakliže je to Boží vůle“, ale jsme li my schopni uvěřit, že se tostane! „Vaše nevědomí má sílu, která transformuje přání do skutečnosti - je lipřání dostatečně silné“ (Norman Vincent Peale, „Positive Imaging“, 1982).

slibuje „křesťanský“ vedoucí, jehož díla jsoučtena šestnácti miliony Křesťanů každý měsíc.. Jeho chráněnec, jeden znejpopulárnějších propagátorů této okultní iluse že „víra“ je silou ovládanoumyslí, vysvětluje nadšeně toto svádící evangelium:

Co je tou kouzelnou přísadou, která zaručujeúspěch a vylučuje nezdary z naších životů? Je to Víra! Possibility Thinking jeprostě jiné slovo pro „víru.“ 

Vy nevíte, jako sílu v sobě máte! .. Můžeteudělat ze světa cokoliv, co si budete přát! (Robert Schuller, PossibilityThinking - Goals. Amway Corp. tape..)

Sváděni tímto falešným učením, Křesťané sepočínají dívat na modlitbu jako na nějakou náboženskou metodu, jak prosaditsvou vůli. Nejdříve se soustředí zrakem na to co si přejí, a potom se pokoušejídostat „víru“, která by jejich přání „zrealizovala.“ Semináře „Jak Si NapsatSvůj Vlastní Lístek S Bohem“ (Titul knížky napsané Kenneth Haginem). tím, že simyslíte určité myšlenky, pronášíte určitá slova, či si vizualizujete své cíle,jsou navštěvované tisíci posluchači. ... Falešné evangelium dneška vychovává„Křesťany,“ kteří jsou přitahováni ke „Kristu.“ který má vlastnosti Antikrista!Tento všeobecně rozšiřovaný, falešný „Kristus,“ už hříšníky k pokání předsvatého Boha nevolá, ale omlouvá bezbožné chování jako problém psychologický,který je důsledkem „traumat“ z dětství. Namísto aby vyzýval své učedníky k„popření sama sebe, pozdvihnutí vlastního kříže a následování toho pravéhoKrista, tento „Kristus“ je učí, aby milovali sami sebe a uznávali svou vlastnívrozenou „hodnotu .“ Tento „Kristus“ neslibuje pokorným, že „zdědí tuto zemi“,ale nabízí kursy „sebe-ujištění.“ Namísto požehnání „těm kteří truchlí.“ varujepřed „nízkým obrazem sama sebe,“ a propaguje positivní sebe-ocenění.“ A spíšenež sliboval nebe „chudým v duchu,“ nabízí finančně chudým atraktivníevangelium stonásobného navrácení všech příspěvků určitým „křesťanským“programům a akcím.. Kromě toho je ta dynamická a motivační naděje v Kristůviminentní návrat popírána těmi, kteří prohlašují, že k Pánu patří. To že seKristus vrátí na zem viditelně a osobně je pohled, který je stále vícepopíraný, ve prospěch nějakého „spirituálního“ druhého příchodu. Populárníautor M.Scott Peck , přestože je New Ager, se prohlašuje za Křesťana a tak jepřijímán dokonce i evangelíky. Hovoří za vzrůstající sektor církve:

Když si pomyslím na ty úžasné změny, kteréjsou zapotřebí pro globální mír ... někdy se zdá, že bude zapotřebí virtuálníhoDruhého Příchodu. Nemám na mysli nějaký tělesný druhý příchod.

Vlastně, jsem hluboce pesimistický připomyšlení na církev, jak pasivně čeká, až se její mesiáš osobně objeví.. Spíšehovořím o vzkříšení Kristova ducha, které nastane v církvi, až Ho Křesťanébudou brát vážně.. (M.Scott Peck - New Age Journal, May/June 1987)

A zde máme jednu ze sugestivních New Age lží,kterou kdy Satan inspiroval! Mnoho Charismatiků dnes propaguje ideu, že druhýnávrat není návrat našeho Pána osobně - v Jeho vzkříšeném těle na zem, aledosažení církve - pomocí Jeho spirituálního těla - vyšší spirituální roviny sevidencí velikých znamení a zázraků. Tento vedoucí New Ager prezentuje tuto leždocela výmluvně:

Jak tak přijímáme Krista v našich srdcích -ne jenom nějakou jednoduchou emocionální konverzí, jakou požadují televizníevangelisté, ale radikální transformací vědomí ... prožíváme příchod Kristaosobně a nyní.. Druhý Příchod Krista není - je to falešný koncept. Existujepouze, jak to podává Bible - příchod Krista skrze mně, skrze vás - jak takvystupujeme ve vědomí.. Finální zjevení Krista nebude člověk v prostoru, předkterým každý musí pokleknout, ...ale evoluční událost.....Nová rasa, nový druhbude obývat Zemi. Lidé, kteří mají formát vědomí, který měl Ježíš. A v tomtoprocesu bude Království Boží skutečně na Zemi založeno, pod vládou Krista vsrdcích a duších všech lidí.. (John White, „New Age and the Second Coming ofChrist“- Body/Mind/Spirit, November-December 1988)...

Jak ďábelsky chytré! Autor nestojí na pozicianti-Křesťana, ale píše jako pravý Křesťan! Neodmítá Bibli, ale „opravujefalešný výklad“ Bible. Jeho teze je velmi přesvědčivá. Vyrůst do plného formátuvlastní vnitřní dokonalosti - se zdá být mnohem impozantnější, nežli v lítostipřiznávat vlastní vzpouru před svatým Bohem! A tato teze zapadá perfektně dopravděpodobného tvrzení Antikrista, že on je reinkarnací Ducha, který byl vKristu - vyšší stav mysli“ - do kterého jak slíbí, lidstvo zavede.Římskokatolická církev - svými dogmaty - popírá Rapture také. To nejlepší, v coKatolíci po smrti doufají, je probuzení v Očistci, v místě kde musí trpět zasvé hříchy po neurčenou časovou délku, která závisí od toho, kolik odpustků sivysloužili, kolik Růženců, Mší a dobrých skutků bude za ně - po jejich smrti -provedeno. A tak učení: „...ti, co zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve, potommy, kteří jsou ještě naživu, budeme spolu s nimi uchváceni do prostoru, vstřícPánu. (1 Tesalonským 4:16-17) musí být ignorováno, nebo poopraveno. Nakonec-mnoho Katolíků bude muset ztrávit v Očistci možná několik tisíc let , jinípouze pár dnů nebo týdnů.

Katolická církev nemá žádné „směrnice“ abymohla říci, jak dlouho tam kdo bude. A tudíž všichni Křesťané nemohou býtvzkříšeni najednou, a společně se svými žijícími Křesťany odejít do nebepohromadě, jak to učí Bible. Kromě toho papež zřejmě nedávno obdržel jedno velmizajímavé „odhalení“ od Naší Paní z Fatimy: Přichází veliké nebezpečí, kteréztransformuje lidské myšlení a postaví ho do pozice, kde bude hrát hlavní úlohuv tom, že bude moci z chaosu vytvořit pořádek. Je to velmi podobné situaci, kdynajednou zmizí z této planety miliony lidí.. Malachi Martin „bývalý Jezuita aprofesor při Vatikánském Pontifikálním Institutu píše:

Jan Pavel čeká.. Bůh musí nejdříveintervenovat, nežli hlavní služba Jana Pavla pro lidstvo bude moci počít. ...Čeká... čeká na jednu událost, která rozštěpí (fission) lidskou historii,oddělí okamžitou minulost od přicházející budoucnosti. .. Potom bude konecčekání Jana Pavla. Jeho úřad jako Služebníka Velikého Plánu potom počne... ažse odehraje ta štěpící událost.. (Martin, „The Keys of this Blood.)

Jak už jsme viděli, Rapture Církve budeskutečnou „štěpící“ událostí! Jednota a mír, jak „Naše Paní z Fatimy“ zjevilanepřijde - ale na tom záležet nebude. Zmizení milionů, vytvoří příležitost, nakterou Antikrist i papež čekají. Ani si nikdo neuvědomí, že si Kristus vzalsvou Nevěstu do nebe, ale bude jim jasné, že jejich čas nadešel. .. Ten VelikýKlam bude navíc podpořený falešným „Svatým Duchem“, který tak zřetelně operujevně Charismatického Hnutí - hnutí, které zahrnuje asi tak 10 milionů Americkýchřímských Katolíků. Jedno z těch prvních předpovědí, které byly vysloveny napočátku katolického charismatického hnutí na začátku šedesátých let, bylo to,co „slíbila Marie z Fatimy, že se opravdu stane. (Edward D. O´Connor, „ThePentecostal Movement in the Catholic Church“, 1971). „Dar jazyků“ byl přijatýspontánně mnoha Katolíky, jak se tak - nebiblicky - modlili k Marii: „S TomemN. to přišlo, jak končil svou modlitbu Růžence“, „Sestra M., jak klečela amodlila se k Požehnané Panně.“ (tamtéž). Všeobecný vliv „křtu ve Svatém Duchu“na Katolíky způsobil zvýšení jejich heretické oddanosti k Marii, a umožnil tak,aby ta odporná dogmata katolicismu byla více přijatelná a smysluplná. Tenstejný „duch“, který podporuje takový klam, bude také podporovat Antikrista.Duch, který operuje skrze katolické vedoucí, začíná pomalu podvádětProtestanty.

To se ukázalo opět při „Indianapolis 1990,ekumenické katolické konferenci o „Holy Spirit and World Evangelization,“ kdeKatolíci měli většinu z 23 tisíců účastníků. Magazín „Charisma“ nadšeněoznámil, že „římskokatolické výukové shromáždění bylo soustředěno na přiváděnílidí ke Kristu - ne do římskokatolické církve, jak se mnozí obávali. („Ready toEvangelize the World: 23 000 chariosmaticks gather for Indianapolis ´90.Charisma & Christian Life, October 1990.) Toto shromáždění bylo zcelanepoctivou misreprezentací. Člověka překvapuje, jak často ti, kteří sedomnívají že mají zázračné dary Ducha, nechápou, že jsou klamáni... TomForrest, kněz který řídí římský „New Evangelism 2000“ z Vatikánu, použilvšechny správné evangelické výrazy, když hovořil před společnýmProtestansko-katolickým posluchačstvem. Vyvolal potlesk, když volal po„křesťanské jednotě“ v „evangelizaci světa.“ Ale když oslovil pouze katolické shromáždění,dal na vědomí, co si opravdu myslí, a také byl odměněný dlouhým potleskem:

Naším úkolem je vytvářet lidi plně a bohatěkřesťanské, jak jen je rychle můžeme přivést do katolické církve .. našíviditelné svátosti spásy. Rád to tak říkám - „Naše viditelná svátost spásy.“ Toje to, čím naše církev je, a my musíme evangelizovat do naší církve. Ne, mynezveme někoho, aby se stal Křesťanem - my ho zveme, aby se stal Katolíkem. Aproč je to tak důležité? Existuje sedm svátostí, a katolická církev má všechsedm. ... my máme Kristovo tělo, pijeme Kristovu krev. Ježíš je na našícholtářích živý, jako oběť.. Stáváme se jedním s Kristem ve svátosti oltářní. ..Jako Katolíci, máme Marii, Královnu Ráje.. Jako Katolíci, máme- a to se mi líbínejvíce - Očistec! Díky Bohu! Jsem jeden z těch, kteří by se nikdy nedostali kté krásné vizi, bez toho. Je to jediná cesta jak jít.

 ..naším úkolem je použít toto poslední desetiletí k evangelizaci každého dokatolické církve ... do třetího tisíciletí katolické historie.. Kromě všechsvých herezí, římskokatolická církev se bratříčkuje se „svádivými duchy“, jakojsou ti, kteří se zjevili u Fatimy ve formě „Marie“ a dítěte „Ježíše“. Tatozjevení a jejich „doktríny ďáblů“ (1 Timoteovi 4:1), byly přijímány každýmpapežem za posledních šedesát let! a tím také sta miliony Katolíků. Podobnéjevy rostou počtem po celém světě od Lipa City na Filipínách až po Bayside NewYork, k Medjugorje, Jugoslávii. Vždy to jsou „zázraky“ a „varování“ světa předpřicházejícím soudem, se slibem, že skrze růženec a intervence „Naší Paní“, mírmůže přijít.

Jeden římskokatolický expert na takové jevy,napsal:

Jsme informováni na všech stranáchpozoruhodnými mystickými jevy: Přízraky, vizemi, proroctvími, extází, stigmatya pod. .. Jistě, máme Fatimu, a denní jevy u Medjugorje. ... Potom je zdeDozule.. a Khibeho v Ruandě, z jevy zcela nové povahy. Slýcháme také opřízracích „Naší Paní“ u Akity, v Japonsku. ... jevy v Chile, v Austrálii aPolsku. .. v Kanadě ... Garabandalu, San Damiano, Kahýře, Amsterodamu..(Brother Michael of the Holy Trinity at Sorbonne: “Messages from Heaven toEarth: Fatima, Medjugorje, Kebeho, and Charismatic Renewal..“ The CatholicCounter-Reformation in the XX th Century.“

V samotné španělské vesnici Garabandal, byloasi 2000 přízraků, doprovázených okultními jevy a poselstvími světu. „PannaMarie“ se zjevuje po světě se zvyšující frekvencí. Je to míchanice obyčejnéhopodvodu (jako byl odhalený v Medjugoje), a skutečných démonických projevů.Poselství, které přichází od „Panny,“ je konzistentní s jinými démonickýmizprávami, a je důležité pro Antikrista: že všechna náboženství jsou v základustejná, a musí se spojit za účelem míru. Nabízí evangelium, které může přijmoutKatolík, Protestant, Muslim i Žid. (Wayne Weible: Miracle at Medjugorje.“ April1988). „Marie“ hlásá: „Každý uctívá Boha podle svého způsobu, s mírem v srdci.“(Christian News, January 2 1989, interrview with Seer Vicka Ivankovic...)

Kontakty s démonickými duchy se množí, činícejak svět, tak i církev více náchylnými k satanskému klamu - více než tomu byloza dob Adolfa Hitlera. Účast v okultu jako je Yóga a další praktiky Východníhomysticismu a New Age filosofie jsou dnes také mnohem větší, než tehdy. OSN mádokonce „meditační místnost,“ kde jsou také babylónské okultní symboly, kdepřívrženci všech náboženstvích, kteří jej navštěvují po statisících každý rok,mohou vyvolat „svého boha uvnitř.“ Pentagon má svůj „Meditation Club“, který sesnaží zabránit válce pomocí „psychického mírového štítu“ kolem celé zeměkoule z„pozitivních myšlenek.“ Sověti mají podobný program. Pomocí „fušování“ dookultu, chtějí „rozvinout lidský potenciál“ a mají mnoho zájemců mezi politiky.Jak jeden novinář nedávno napsal:

Vychází nový den u CIA, Pentagonu a Kongresu:New Age dorazil .. vysocí úředníci se radí s psychiky.. zaobírají se regresíminulých životů, a konsultují média spiritismu. Ve kterékoliv době, jednačtvrtina kongresmanů zkoumá psychické jevy, podle Charlese Rose-ho, ze SeverníKarolíny. „Jde o hojení, proroctví, vzdálené vidění, či fyzické manifestacepsychických sil, jako ohýbání lžiček, či mazání počítačových pásek,“ dodává.

V usilování o okultní a New Age léky, princCharles, následovník britského trůnu - a tím také příští hlava Anglikánskécírkve, došel k závěru, že všechna náboženství jsou v podstatě stejná. Považujese za psychika a věří ve vedení ze spirituální říše. Královna, (také zapojená vokultu), společně s princem věří, že on, Charles, je Vyvoleným - kteří jsou vlinii na trůn, podle božského, předurčeného plánu. ( John Dale, „ The Princeand the Paranormal: The Psychic Bloodline of the Royal Family, 1986).

Princ Charles je představitelem mnohadalších, prominentních postav, které jsou angažovány v okultu a předvídajípříchod humanistického, celosvětového náboženství. Také vědci podporují víru vpsychické síly. „Foundation of Physics“ nedávno vydalo článek napsanývýzkumníkem Princeton University, Rogerem D.Nelson-em v tom směru, že vědeckéexperimenty potvrzují skutečnost, že lidská mysl může ovlivňovat počítače nadálku. (ESP exists, scientist reports, „The Orange County Register“ April 1,1990.) Tato zvyšující se otevřenost k paranormálním událostem a údajnýmpsychickým silám, je důležitou přípravou pro přicházejícího Antikrista, kterýbude demonstrovat síly takového stupně, jaké žádný člověk nikdy před nímneměl.. (Pozn. překladatele: Ježíš j e Bůh, a tudíž toto srovnání se na Nějnevztahuje)

S novou svobodou ve Východní Evropě,okultisté opouštějí soukromí, jdou na veřejnost a jsou nadšeně vítáni. „ChicagoSun-Times oznamuje: „Sověti zírají na první horoskopický magazín.“ „New YorkTimes“ uvádí hlavní článek o explozi okultismu a o spirituální obrodě v SSSR:„Nejmenovaná Hojící Síla má debut na sovětské televizi.“ Víc jak sedmdesát letbylo až 40000 lekcí denně v továrnách, školách v rádiu i na televizi o„důkazech“ že Bůh neexistuje a že „vědecký materialismus“ je jedinou pravdou.Sověti jsou nyní znechuceni tím, že byli ochuzeni o jiné názory a pohledy, ajsou zcela hladoví po spirituálních zážitcích.. Bohužel, tato nová otevřenostvůči všemu spirituálnímu, bez vedení Bible a Svatého Ducha, otevírá dveřesatanským klamům.. A opět se staví dějiště pro Antikrista. Tento trend dostávátakové veliké momentum, že je dalším poukazem na blízkost Kristova DruhéhoPříchodu.

„Washington Post“ píše:

Je li v Sovětském Svazu nějaký „kultosobnosti,“ není v osobě Michaila Gorbačeva, ale v osobě ukrajinskéhopsychologa který, (vizualizací), podává „anestézii na dálku,“ a má audienci 200milionů posluchačů, kdykoliv se objeví na programu „Dobrý Večer, Moskvo!“

Kašmirovský tvrdí, že léčí všechno odsterility a artritidy až po rakovinové nádory a existuje mnoho vděčných, kteřísvědčí o jeho pozoruhodných silách...“

Visualizace je tou nejmocnější okultnítechnikou, kterou známe. Její provozovatelé - od sibiřských šamanů k vedoucímseminářů „úspěchu,“ vědí, že je to ta nejrychlejší cesta, jak navázat kontaktse „spirituálními vůdci.“ Carl Jung řekl kdysi o „Filoménovi,“ svém„spirituálním vůdci,“ toto: „Chodil jsem s ním po zahradě.. byl někdo, komuIndové říkají guru...“ Jungiánský psycholog Hal Zina Bennett nás ujišťuje:Ještě jsem neviděla, že by někdo nebyl schopný kontaktu se spirituálním vůdcem,po půl hodině instruktáže.“ (Hal Zina Bennett Ph.D. „ The Inner Guides..“)

Typický seminář „Power of Imagination“vyučoval tisíce lidí v celé zemi. Vedly to dvě katolické školy, Marquette aLoyola Marymount Universities. Účastníci se učí kontaktovat „vnitřní vůdce“,který k nim doslova hovoří, vždy má pravdu, a bude s nimi po celý život. Tatopraxe explodovala v oblastech výuky, obchodu, medicíny a psychologie od „PrvníSvětové Konference o Obraznosti.“ (First World Conference on Imagery.)Konference byla sponzorovaná Marquette Universitou a Medical College ofWisconsin, v roce 1985. Už nikdo nemusí cestovat daleko tam, kde se „Marie“objevila! Vyučují se vizualizační techniky od mateřské školky až po seminářemanagementu, které umožňují každému vidět „Ježíše“ „Panu Marii“, mimozemšťany,nebo jakoukoliv osobu minulosti - nebo dokonce z budoucnosti. Skrze tutostarodávnou a mocnou metodu otevření se satanským klamům, démoni pózující jako„Ježíš“ jsou kontaktováni pro „vnitřní hojení“ či „modlitbu“, dokonce i mezievangelíky. Psychologové a medici jsou mezi předními propagátory „visualimagery“ k hojení všeho: od nedokonalého sebevědomí, až po smrtelné nemoci.Jejich oficiální schválení dodává určitý nádech serióznosti a solidnostitechnikám, které čarodějní doktoři používají po tisíce let. Alfred S.Alschuler, bývalý president John F.Kennedy University, a nyní hlavou Institutupro Transpersonální Psychologii, nemá „žádné vysvětlení“ pro to, co nazývá„vnitřními učiteli“ ale navrhuje, že by terapeuti měli „pomáhat pacientům, abytito udržovali zdravé kontakty se svými „vnitřními hlasy“ aby mohli využít„moudrost, kterou tyto hlasy nabízejí.“ Připouští, že by tyto „jednotky“ mohlypředstavovat zlo ale odmítá víru v démony, což je jediné vysvětlení, které sena ně hodí. Alschuler přiznává:

Před deseti lety jsem počal slyšet vnitřní hlas.

Jako klinický psycholog, obával jsem se, žeby to mohl být počátek nervového zhroucení.“

Dorothy MacLean, spoluzakladatelka „ScottishFindhorn Community“ připustila, že „její osobní strana odporovala a nechtělanaslouchat, ale v přítomnosti svého nádherného „Boha-sama.“ (jméno jejího„vnitřního rádce“) , byla transformována..“

Když jsem se zeptal na jméno mého vnitřníhohlasu, řekl: “My jsme Velké Bílé Bratrstvo“ ( Pozn. Skupina takzvaných„Ascended Masters,“ velmi známá v okultu) Alfred S.Alschuler, „RecognizingInner Teachers: Inner Voices Throughout History - Gnosis Magazine, Fall 1987...

Dr. Martin L. Rosman, který používávizualizaci vnitřních vůdců ve své lékařské praxi a učí ji také druhé, nazývátuto techniku „esence šamanismu“ (čarodějství) „Když pracujeme s představamitak jak to děláme, děláme šámanství současné a relevantní. .. Někteří z mýchpacientů se astrálně promítnou, a mají vnitřního rádce na astrální rovině..“ Jetohle medicína?

Doktor Rosman a jiní kteří používají tutostarodávnou čarodějnou techniku, přirovnávají ji k vnitřnímu vedení SvatéhoDucha. A Křesťané jsou přešťastni přijmout toto nehorázné tvrzení jako„vědeckou podporu “pseudo-křesťanských okultních praktik, které našli vpsychologii. A tím ten celý podvod houstne!

Altschuler říká: „Ať už se jmenuje Bůh,Ježíš, Démon, Master, Adept, Strážný Anděl, Učitel, jakékoliv jméno exotické,nebo obyčejné -  úloha každého hlasu jeučit..“  To také je!

 Cotito svádějící duchové budou učit v těch posledních dnech, budou „doktrínyďáblů.“ Jak svět, tak i církev jsou podváděni v přípravě ke ztělesněníďábelského klamu, který teprve přijde.. Není nijak obtížné si představit den,kdy miliony „vnitřních rádců“ poukáží na Antikrista, prohlásí ho za Krista - asvět jim uvěří.. Jaká „bouda“!

____________* ____________

21. Naděje Křesťana.

ŽIVOT KŘESŤANA BY MĚL BÝT plný radosti z několikadůvodů. Už vědomí, že má Bohem odpuštěné všechny hříchy, že není třeba nijakéhousmiřování, dává radostné uvolnění od strachu z přicházejícího soudu. Potom jetu ta veliká vděčnost za to, že Kristus vytrpěl věčný trest - který jsme sizasloužili my, abychom mohli žít v Jeho přítomnosti navždy v nebi. Potom je tuta radost z lásky, kterou vzbuzuje Svatý Duch jako reakci na Jeho lásku -lásku, které je daleko za hranicí všeho, co může nabídnout tento svět. Tatoláska dává Křesťanovi vroucí touhu zavděčit se Tomu, který řekl: „Milujete limne, plňte má přikázání...“ Jan 14:15. Snad tou největší radostí je poznání, žese skutečně můžeme zavděčit Tomu, který nás miluje - že naše srdce byla změněnatak, že můžeme nenávidět hřích a milovat spravedlnost. Nedostávají se slova připomyšlení na to, že Kristus v nás žije a dává nám sílu skrze Svatého Duchaabychom mohli žít nový život, který Ho ctí a oslavuje.

Namísto strachu ze setkání s Bohem, toužímebýt v Jeho přítomnosti až - jednou - jako část Církve, která je KristovouNevěstou, uvidíme Ženicha a budeme s Ním spojeni navěky. Být uchvácený vRapture, a setkat se s Kristem někde v prostoru bez prožití fyzické smrti, jevelikou nadějí Křesťana. V tomto srovnání blednou všechny pozemské aspirace.Pavel připomněl Filipským, že „Naše občanství je v nebi, odkud také očekávámenašeho Spasitele, Pána Ježíše Krista.“ (3:20). Titovi napsal: „....očekávatblažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele JežíšeKrista.“ 2:13.. Židům 9:28 píše: „..těm, kteří Ho očekávají se zjeví ne kvůlihříchu, ale ke spáse...“

Člověk neočekává někoho, kdo nemůže ukázat poměsíce, tím méně po roky. Jestliže se Rapture nemůže odehrát dokud se nejdříveneukáže Antikrist, nebo na konci Doby Strastí, jistě by ta zpráva zněla jinak.Není pochyb o tom, že bezprostřední návrat Krista, který je vezme domů k Otci,byl denní nadějí a očekáváním ranných Křesťanů. A tak by tomu mělo být i dnes.Tato slova našeho Pána by nás měla jak povzbuzovat, tak i varovat:

„Buďte připraveni, a vaše lampy ať hoří.Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána. Šťastní jsou ti služebníci, kterépán - až přijde - zastihne bdící. Buďte tedy připraveni, protože Syn člověkapřijde v hodinu, kdy se toho nenadějete..“ Lukáš, 12:35-37, 40.

 „Vhodinu, kdy se toho nenadějete“ Toto by nám mělo napovědět, že čím blíž Jehonávrat bude, tím méně bude lidí, kteří Ho budou očekávat. Je divné, že by tomutak mělo být, ale to očekávání Krista se stále zmenšuje a dnes je velmi nízké.Také to navrhuje, že podmínky na Zemi budou takové, že až se Kristus vrátí,Křesťané budou tak spokojení a v pohodě, že se jim ani nebude chtít opustittoto místo za něčím lepším. Pavlovo varování, které jsme již několikráteopakovali - stojí za to opakovat ještě jednou: Až budou volat „mír abezpečnost“ potom přijde to veliké překvapení! Jsou dnes Křesťané, kteří sistěžují na ty, kteří očekávají příchod Krista každým okamžikem, že „jsou takplní nebe, že nejsou na Zemi k ničemu.“ Ale toto má svou druhou stranu. Ježíš,na příklad byl tak „plný nebe“ jako nikdo v historii, a přesto udělal tolikpozemského dobra! Skutečná hlava „plná nebe“, je někdy zde na zemi, mnohemužitečnější.. Jiní opět tvrdí, že ti, kteří čekají na Rapture, která je vezmedomů do nebe, jen tak sedí se složenýma rukama a nic nedělají. Kritici tomuříkají „escapist mentality“ (mentalita útěkářů). Ovšem.

logicky vzato, čím více jsme přesvědčeni oJeho brzkém návratu, tím budeme pilnější v plnění Boží vůle, žít pro Krista, azískávat pro Něj další, už pomocí víry v Jeho rychlý návrat. Tato „šťastnánaděje“ být věčně s naším Pánem v nebi, je vlastně tou největší motivací zevšech, pro čistý, svatý, a vítězný život. Jan říká, že každý, kdo tuto nadějimá, „očišťuje sám sebe tak, jako On je čistý.“ ( 1 Jan 3:3)

V Koloských 3 podává Pavel nejlepší kompletnípopis křesťanského života - co bychom měli, a co neměli dělat. Křesťan mápotlačovat (umrtvovat) své tělesné vášně: „smilstvo, nečistotu, vášeň, zloutouhu a hrabivost, která je modloslužbou.. zlobu, hněv, špatnost, rouhání,pomluvy..“ A když tak činí, Křesťan má projevovat ve svatosti a láscemilosrdenství, soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. .. Seznam jdedál a dál, a vypisuje kompletní vzor zbožnosti. V této jedné kapitole podáváPavel křesťanský život v neomylných a praktických termínech.. Jistě, každénáboženství, má morální standardy a vyžaduje kód chování, který majípříslušníci následovat.. Buddha měl své Čtyři Šlechetné Pravdy, a OsminásobnouStezku. Konfucius svou sekulární etickou filosofii. Jiná náboženství mají svéstandardy, které do jisté míry obrážejí Boží morální zákon, který je napsán vnašem svědomí. Je ale axiomatické, že žádná etická filosofie nemůže poskytnoutmorální sílu pro dodržování těchto standardů! Žádný zákon nemůže spasit - můžepouze odsoudit! Křesťanství, staví ty nejvyšší požadavky ze všech, ale je tímjediným, které dodává sílu ku svatému životu. V tom leží další prvekjedinečnosti, který Křesťanství odděluje od každého jiného náboženství, jakékdy svět znal.. Pavel nevložil na Křesťany v Kolosu - a na nás dnes - přísnýmorální kód, aby jsme se denně rvali s naší přirozeností tento kód dodržet.Klíč k žití křesťanský život nalezneme v jednom slovu ve verších 5 a 12:„Proto“ „proto umrtvujte hříchy těla.“ .. „proto vezměte na sebe milosrdnýsoucit, dobrotu, skromnost, pokoru...“ Ať už to „proto“ poukazuje k čemukoliv,dává jak důvod, tak i sílu k poslušnosti. Na co tedy to „proto“ naráží? Odpověďnalezneme v předešlých verších:

Protože jste byli vzkříšeni s Kristem,hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí po pravici Boží.. směřujte ktomu, a ne k věcem tohoto světa. Zemřeli jste, a váš život je skryt s Kristem vBohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom i vy se ukážete ve slávě.

Proto umrtvujte.. proto oblékněte....

Síla žít křesťanský život pochází z jistoty avděčnosti za ten nádherný historický fakt, že Kristus zemřel za naše hříchy, aje nyní v nebi po pravici Boha.

Ale pak je tu ještě jedna dynamika: Velkánaděje Jeho brzkého příchodu a naše přítomnost po Jeho boku jako Jeho Nevěsta!To není pouhá teoretická náboženská filosofie, ale živý vztah k Tomu, kterýmůže přijít každým okamžikem, aby nás vzal k Otci do nebe, na novou, věčnourovinu žití! Jakmile nás tato naděje uchvátí, pak máme motivaci a sílu žít jakoznovu-zrození, jako Boží děti, podílející se na Jeho božské povaze...

Kromě toho má skutečný Křesťan hluboký smyslpro Boží svatost a úctu vzbuzující respekt z Toho, komu musí jednou složit svéúčty. Křesťan jasně chápe že překročil Jeho zákony a zná důsledky. Proto takéje tak vděčný za to, že mu byly hříchy odpuštěny. Dokud se člověk sám taktoneusvědčí, není ještě připravený se stát Křesťanem za podmínek, které Bůh vBibli předkládá. Ano, Křesťan je ukřižovaný s Kristem, mrtvý k hříchu a tomutosvětu a blízce ztotožněn s Kristem v Jeho kříži. Byl s Ním vzkříšený do novéhoživota - ve skutečnosti, Kristus je naším životem. Ale jako dodatek ke všemutomu nádhernému - nás Pavel vyzývá k tomuto očekávání: „Až se Kristus, který jenaším životem, objeví, i my se objevíme s Ním ve slávě.“ Uvědomění si takovébudoucnosti osvobozuje od chtíče a strachu, a zbavuje svět jeho pozlátka vnaších očích. Kristus může přijít každým okamžikem, aby nás vzal do domu Otce,kde s Ním budeme spojeni navěky. Potom, až se objeví, „každé oko Ho uvidí..“Israel Ho pozná , my budeme po Jeho boku v oslavených tělech vládnout aspravovat s Ním, „a tak už povždy zůstaneme s Pánem..“ A to je naděje Křesťana.Nebe je naším skutečným domovem, je místem, kde naše srdce je - s Ním! Svět ztratilsvé kouzlo, a Satan se musí vzdát těch, kteří patří Kristu. Jsme svobodní!Kromě toho je bezpodmínečně nutné, aby se opět imminentní Rapture stala tímvelikým očekáváním a nadějí církve - je třeba aby Křesťané svědčili světu otéto brzy přicházející události, a o Druhém Příchodu Krista, kdy bude souditsvět, a založí své mileniální království. Pakliže věříme v Krista, jehožnarození ohlásili andělé, potom musíme uvěřit také tomu, co andělé oznámilijako účel Jeho příchodu na svět: přinést světu mír. Mír jak jen On může zavést,až povládne z Davidova trůnu v Jerusalémě po tisíc let.. Toto není jen nějakámožnost - z několika jiných možností: To je jediná naděje člověka. Ti, kteří vKrista věří, musí nutně oponovat a odsoudit jako falešný a klamný každý pokus o„mír na zemi“ který nezahrnuje Ježíše Krista jako vládce světa! Pakliže setakové prohlášení zdá být příliš extrémní, je to proto, protože tak máloKřesťanů bere vážně to co Bibli učí o globálním míru, příchodu Antikrista aDruhém Příchodu Ježíše Krista.. Jsou pouze dvě osoby, které budou vládnoutcelému světu: Prvním je Antikrist, druhým je Ježíš Kristus. Každý člověk sebude muset sám rozhodnout mezi dvěma antagonisty a jejich rozdílnýmikrálovstvími. Neutrální půda není. Ti, kteří se rozhodli zřídit mezinárodní mírskrze světovládu ku které není přizván Ježíš Kristus, jsou nutně, na straněAntikrista.

Připravují svět pro jeho vládu, ať už touznávají, nebo ne. Takové je nebezpečí, které leží před světem v této chvíli,když výhled na mezinárodní mír a jednotu vlastním úsilím člověka, vypadá takslibně!

Ti kteří tvrdí, že si můžeme udržet ideuKristova návratu k vládě na této zemi jako symbol nějaké „spirituální pravdy,“která je přijatelná pro všechna náboženství, popírají samý základ křesťanské víry.Hlavní rozdíl mezi Křesťanstvím a každým jiným náboženstvím světa se nachází vnezbytné osobní roli, kterou Kristus hraje - na rozdíl od Buddhy, Mohameda,Krišny, nebo Konfucia. Kristus nenabídl pouhou náboženskou filosofii podlekteré se má žít, Kristus nabídl sebe!

Kristus osobně zemřel za naše hříchy nakříži, a On také slibuje, že osobně bude žít v srdcích těch, kteří Ho přijmoujako Spasitele a Pána. Dále slíbil právě tak zřetelně, že přijde osobně na tutozemi, aby zřídil své království v míru a spravedlnosti. Je právě tak popřenímkřesťanské víry odmítnout brát vážně Jeho slib vlády na zemi, jako odmítnoutJeho nabídku být osobním Spasitelem od hříchu a jeho trestu. Křesťanství jezaložené na tvrzeních, která o sobě prohlásil Kristus a na výpovědích očitýchsvědků, jak jsou zaznamenány v Novém Zákonu a ověřené proroctvími StaréhoZákona. Rozdíly, které činí Křesťanství unikátním jsou neslučitelné s každoujinou náboženskou vírou a jakýkoliv pokus o ekumenickou jednotu je popřenímbiblického Křesťanství! A důsledně s odlišností Křesťanství, Bible také učí, žemír do světa nepřijde skrze vítězství Kristova učení, ale pouze skrze Jehoosobní návrat a Jeho vládu z Jerusaléma. Ve skutečnosti se nedá Jeho učenívěřit stranou Něj. To byla ta výzva, kterou Ježíš konfrontoval židovskénáboženské vůdce:

„Zkoumáte Písmo a myslíte si, že v něm mátevěčný život. A Písmo svědčí o mně. Ale vy nechcete přijít ke mně, aby jste měliživot.“ Jan 5:39-40

Jak se někdo může odvážit tvrdit, že světzcela zralý pro soud, může být zachráněný Křesťany, pracujícími společně vnějaké politicko-sociální akci s příslušníky ostatních náboženstvích, právě takjako s humanisty i ateisty! Písmo opakovaně učí, že nic než osobní a fyzickýnávrat Ježíše Krista na tuto zemi, může skončit zlo a bolest. Pavel prohlásil,že „celé stvoření společně sténá a pracuje v bolestech.. jak tak touží poosvobození, které může přijít pouze skrze manifestaci Božích synů.“ Říká velmijasně co to znamená: že teprve až Křesťané obdrží svá nesmrtelná těla, oslavenis Kristem a budou vládnout s Ním, potom tato země bude zbavena bolestí.

Poslední dny před Kristovým příchodem jsouprorokovány jako období rostoucího zla, omylu a spirituálního sebeklamu, jak vesvětě, tak i v církvi. Ovšem na druhé straně Bible naznačuje, že v posledníchdnech miliony lidí po celém světě přijmou Krista jako Spasitele a Pána, a tímurychlejí Jeho návrat. Mnozí z nich budou velmi nepravděpodobnými kandidáty prospásu - přívrženci New Age, feťáci, vězňové, Komunisté, Muslimové, Katolíci,chudí a odpad společnosti - jak se zdá Kristus poukazoval v podobenství oveliké večeři:

„Tu se pán domu rozhněval (na ty, kteřípozvání přijali, pak se k večeři nedostavili, a potom chtěli zakrýt svouneochotu trapnými výmluvami) a řekl svému služebníku: Jdi rychle do ulic auliček města a přiveď chudé, mrzáky a slepé... Služebník odvětil: Pane, udělaljsem, jak jsi přikázal, a stále je místo. Pán mu řekl: vyjdi za město, nasilnice i do keřů, přiměj je, aby se můj dům zaplnil.“ Lukáš 14:21

Nejméně 50 milionů lidí - možná i více - seobrátilo ke Kristu během krátkého období svobody po smrti Mao Tse Tunga v Číně,Vystrašeni takovým obratem, čínské autority počaly zavírat a dokonce popravovatkřesťanské vedoucí dlouho před studentským povstáním a masakru na Tiananmennáměstí v červnu roku 1989- pokojné shromáždění které vedli povětšinouKřesťané. Od té doby - a hlavně po pádu komunistických režimů ve VýchodníEvropě, podmínky v Číně se radikálně zhoršily. Na straně vedení panuje strach,že by mohla povstat armáda, jako se to stalo v Rumunsku, a existují přísnáopatření, aby se zamezilo demonstracím jakéhokoliv druhu. Zdá se, že nastanebrzy nová vlna proti náboženství. Nový dech svobody ve Východní Evropě, by mohlpřinést podobnou obrodu tam. Jak tato kniha jde do tisku, vypadá to, žemnožství lidí se obrací ke Kristu. Následující útržky z několika dopisů od lidíze Sovětského Svazu, kteří uvěřili evangeliu, když jej poprvé v životěuslyšeli:

Byl jsem členem Komunistické strany po 25 letJak já jsem ubližoval Křesťanům! Ale Bůh mi odpustil. Nemohú ani pochopithloubku Jeho lásky. (dopis z Rovna). Společně s mými kamarády jsme se rozhodlivykrást kostel. Přišel jsem do kostela abych to okoukal - a uslyšel jsemkázání, které bylo právě pro mne. Litoval jsem. Mojí přátelé si mysleli, žejsem se zbláznil, ale já se za ně modlím. Chci říkat každému o Ježíši. (dopis zGrodna). Byl jsem zatvrzelým ateistou. .. Ale nyní, z Jeho vůle budu dokazovatže On je.. (Archangelsk). Je mi 80 let a právě jsem obdržel mojí první Bibli. Pláčiz radosti že Bůh mi seslalchléb z nebe. (Záporoží).

Přicházejí zprávy o lidech, kteří povyslechnutí prvního kázání či po obdržení Bible, jsou osvobozeni od hříchu asebe navěky. Následný dopis editorovi, od mladého muže z Novosibirska, Sibiř,byl otištěný v populárním týdeníku „Ogoněk.“ Výmluvně popisuje, co se stalotisícům:

Právě jsem obrátil poslední stránku velikéknihy, a jsem přemožený pocitem vděčnosti a štěstí. Ale zde mi zůstávají hořkéotázky bez odpovědi. Proč nyní, proč tak pozdě? Polovina života je pryč! Kdybyto tak bylo o deset let dříve! Poprvé jsme byl schopní Bibli číst, když už mibylo třicet. .. Bylo to čirou náhodou, jak se ta kniha dostala do mých rukou, ajá byl uchvácen tím, co jsem četl. Ale pomalu jsem se počal plnit rozhořčením.Jak to, že byl takový poklad tak dlouho ode mne vzdálený? Kdo rozhodoval a najakém podkladu byla tato kniha pro mne nebezpečná? Uvědomil jsem si, že jsemnikdy ateistou nebyl a nikdy nebudu. V naší době neklidu a chaosu, kdyžkřišťálové paláce se ukazují být jen papírovými barabiznami, kdy, kdysimajestátní králové jsou pokrytí hanbou, když pod žulovými základy jsou nestálézáklady z hlíny, vím že je jedna kniha ke které se mohu vždy vrátit, a onapomůže, dá mi komfort a podpoří mne v hodině nejhlubšího temna...

Ta „nejtemnější hodina“ je možná blíže, nežsi dovedeme představit. Je staré pořekadlo, že noc se zdá být nejtemnějšíkrátce před rozbřeskem. Na druhé straně Bible varuje, že se věci budou zdátnejjasnější před tou nejtemnější hodinou světa. Nevzrušeni událostmi, ať užpřinesou cokoliv, Křesťanova naděje zůstává pevná:

 „Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat sbudoucí slávou, která má být na nás zjevena.“ Římanům 8:18

Protože toto krátké a lehké soužení vytvářínesmírnou váhu věčné slávy. 2 Korinským 4:17

Jestliže s Ním vytrváme, budeme s Ním takévládnout, zapřeme li Ho, On také zapře nás...“ 2 Timoteovi 2:12

Vládnout s Ním! Tato naděje není popoháněnasobeckou touhou po moci ale láskou a soucitem k této sužované planetě a jejímobyvatelům! Král, se kterým budeme vládnout ve vzkříšených oslavených tělech,je Stvořitelem a Pánem vesmíru. Je také Ten, který miloval lidstvo natolik, žese stal jedním z nás, aby mohl zemřít za naše hříchy. Jak rozdílná Jehodobromyslná vláda v dokonalé spravedlnosti bude - na rozdíl od destruktivnívlády Antikrista - která bude to nejlepší, co humanistický politik je asischopný nabídnout!

Ty nejhrdinější snahy ekologů budou vždykrátké na záchranu ekologického systému země od nahromaděných let lidskébezohlednosti, zneužívání a vykořisťování přírody.

Jako kontrast, Kristus přivede tuto zemi kčisté kráse Edenu a mírumilovnému pokoji. V Miléniu nebude zapotřebíSpolečnosti pro Ochranu Zvířat. A právě tak se nebudou tvorové rvát a požíratjeden druhého. Dokonce i utrpení ubohé mouchy v pavučině jednou skončí,protože:

Vlk bude pobývat s beránkem - leopard silehne vedle kůzlete, tele i lvíče a dobytek budou pohromadě, a malé dítě jepovede. .. Kráva se bude pást s medvědicí, jejich mladí budou spolu odpočívat,lev bude žrát trávu jako dobytče. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije, a dobaziliščího doupěte sáhne malé dítě.“ Isaiáš 11:6-8

Chudoba, hlad a nemoci které mrzačí už nikdynebudou. Silné dobré zdraví a štěstí bude požehnáním lidstva. S hojností provšechny, bude málo důvodů pro chtivost, závist, hněv a nenávist. Satanovotisícileté uvěznění a Kristova perfektní vláda po 1000 let udělá tennejnepatrnější zločin výjimkou. Země bude rájem požehnání a radosti za hranicíchápání. Milénium ukáže nádheru barev, květin, ovoce tak, jako to Bůh zamýšlel- svět lásky, míru a radosti z mezilidských vztahů. .. Ovšem, i když budenádherné - Milénium není tím konečným královstvím, které proroci předpověděli:„Jeho vlády a míru nebude konec..“ Isaiáš 9:7

Milénium končí po tisíci letech - tragicky anásilně - válkou. Ve skutečnosti je milénium konečným důkazem nenapravitelněhříšné a sobecké přirozenosti. Teorie psychologů a sociologů, kteří viní„společnost“ a „prostředí“ z neštěstí lidstva, bude už pro vždy pohřbena. Právětak, jak Satan svedl Evu ke vzpouře v dokonalém prostředí Zahrady - tak sestane i po tom co je Satan propuštěný po 1000 letech. Svede národy k útokuproti Kristu:

Až se dovrší tisíc let, bude Satan propuštěnze žaláře, a vyjde aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga iMagóga, a bude jich jako písku v moři. Vystoupili po celé šíři země a obklíčilitábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale s nebe sestoupil oheň a pohltilje. Apokalypsa 20:7-9

Nádhera Božího království sahá daleko -daleko za lidskou představivost: Co oko nevidělo, ucho neslyšelo, ani člověkuna mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kteří Ho milují...

Celý vesmír, tak nakažený a zesláblýSatanovým kosmickým povstáním, zmizí v jedné jaderné explozi a bude okamžitěnahrazený „novým nebem a novou Zemí, kde přebývá spravedlnost.“ 2 Petr 3:13

Nový vesmír bude obydlený těmi, kteří seobrátili a přijali Boží lék a On je tak mohl stvořit nové.

Efezským 2:8-10 V dokonalých tělech, kteříjiž nepodléhají hříchu, a naplněni Kristovou láskou - budou žít ve věčnéblaženosti z Boží přítomnosti a neuvěřitelná dobrodružství radosti a nádhery,které pro nás naplánoval Bůh pro celou věčnost...

Každým okamžikem už může být pozdě kjakékoliv reakci - ale prozatím je Kristova štědrá a laskavá nabídka pardonu avěčné blaženosti otevřená: Ten, kdo slyší můj hlas a věří na Toho, který mneposlal, má věčný život, nepodléhá soudu, ale přešel ze smrti do života...“ Jan5:24 „A proto kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré to pominulo - hle,je tu nové...“ 2 Korintským 5:17