ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=windows-1250"><META NAME=resource-type CONTENT=document><META NAME=author CONTENT="jura cermak"><META NAME=description CONTENT="Delia Smith - HOW TO COOK"><META NAME=keywords CONTENT="delia, delia_smith,how to cook,kurs vaYení"><style type="text/css"><!--.novyh{font family:Times New Roman,Times,Serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:normal;color:maroon;text-align:left;}.novy1{font family:Times New Roman,Times,Serif;font-size:15pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}.novy2{font family:Times New Roman,Times,Serif;font-size:13pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}.novy3{font family:Times New Roman,Times,Serif;font-size:11pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:maroon}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font family:Times New Roman,Times,Serif;font-size:11pt;font color:black;background-image:none;background-color:#EFEFEF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><br><span class=novyh> KUCHYN MAGHREBU</span><br><br> <img src="maghreb01.jpg"align="left"border="1"hspace="10"vspace="2"><b>Maghreb neboli Maghrib</b> - je arabský termín pro uzemí severozápadní Afriky. Tento termín je dnes asto vaeobecn pou~íván pro airaí oblast ne~ je jen území Maroka, Al~íru a Tunisu, ale specificky se to vaak týká pouze oblasti uvedených tYí zemí, které le~í mezi pohoYím Atlasu a StYedním MoYem. Tyto tYi zem Mahribu si byly blízké svým pYíbuzenstvím lidským, zempisným a svou podYízeností francouzskému poru nictví. Tunisko a Maroko získali nezávislost sou asn v bYeznu 1956. Al~írská cesta za nezávislosti byla delaí, dramati tjaí a bolestnjaí. Nezávislost byla dosa~ena a~ v ervenci roku 1962. V roce 1989 byla ustanovena Arabská Maghrebská Unie (Arab Maghreb Union), která ji~ zahrnovala Líbyi, Mauretánii, Al~írsko, Maroko a Tunisko. VeYejnosti byla pYedstavena Muammarem al-Qaddafim jako arabský superstát sna~ící se vytvoYit spole ný severoafrický trh, avaak ekonomické nejistoty a politické nepokoje, zejména v Al~írsku, zabránily realizovat této myalenky. <br> Obecn se mágribská kuchyn od stylu arabských kuchyní liaí. Nedává tak velký doraz na bohatost mezzé, tzn. mno~ství teplých a studených pYedkrmo. Oblíbené jsou zde lahodné taati ky z lístkového tsta se zeleninovou i masovou náplní, zvané <a href="../slamo/slamor0035.html"target="_self"<i>briky</i> i <i>briuaty</i></a>. Stejn oblíbený je pokrm <i> ak uka</i>, které bychom mohli pYirovnat k zeleninovému le u. Tento pokrm se doplHuje klobáskami <i>mergez</i>, které jsou pYipravovány ze skopového nebo hovzího masa a dokonce se jedí nkdy i syrové.<br> Mágribskou kuchyni spojuje zde nejvíce proslavený <a href="../lexi/lexirK.html#kuskus"><i>kuskus</i></a>. Ve skute nosti je to jídlo berberské, avaak v arabských zemích zdomácnlo a naalo velkou oblibu. Jeho základní slo~kou je druh hrubé krupice zvané kuskus, která se vaYí v páYe, nebo ve vývaru z masa. Takto pYipravený kuskus se pak smíchá s kousky vaYeného hovzího, skopového , drobe~ího nebo rybího masa, zdobí se rozinkami, datlemi a okoYení se rozmarýnem. <br><br><span class=novy1>Marocká kuchyn</span><br> Marocká kuchyn odrá~í bohaté kulturní ddictví zem. Vtaina dneaních, typicky marockých jídel pochází z období Berbero (napY. <i>tajin, kuskus</i> nebo <i>harira</i>). Beduínatí Arabové pYinesli datle, mléko, obilí a chléb, Maurové ze `panlska olivy, olivový olej, oYíaky, ovoce a koYení. Dlouhá okupace Francouzi pYinesla deserty, zmrzlinu, víno a kombinaci grilovaného masa s erstvou zeleninou, ale i <i>croissant</i>, který je dodnes b~nou snídaní v Maroku. A naopak nkterá marocká jídla se dostala do Evropy, kde je dnes lidé pova~ují za tradi ní místní jídla. Klasickým pYíkladem je apanlská <i>paella</i> a nkteré pYedkrmy <a href="../lexi/lexirT.html#tapas"><i>tapas</i></a>, které `panlé pova~ují ji~ za vlastní<br>. Marocká kuchyn je velmi pestrá. Její základy tvoYí nepYeberné mno~ství chutných a osv~ujících saláto, pomalu vaYené maso v chueov dokonale vyvá~ených omá kách, obiloviny a spousta ovoce. Tradi ní jídla jsou zalo~ena na airokém pou~ívání kuskusu. Zvláatní doraz se klade na vyu~ití nejroznjaího koYení, oblíbený je zejména kmín, aafrán, skoYice, koriandr, závor, pepY a máta peprná.<br> VaYení v Maroku je výhradn ~enskou zále~itostí. Na mu~ích je ochutnat, ohodnotit a rozhodnout o tom, co se bude vaYit. Recepty marocké kuchyn je velice obtí~né pYenést do kni~ní podoby. Ani samotné kuchaYky vtainou neznají pYesné mno~ství a slo~ení surovin. Mo~e se tak stát, ~e jedno jídlo má v jedné domácnosti mnoho podob.<br> Alfou a omegou marocké kuchyn je <i>kuskus</i>. Je to obilnina vyrobená ze semoliny (paeni né krupice), která se pYipravuje snad na tisíc zposobo, se zeleninou, masem i bez.<img src="tagine02.gif"align="right"vspace="2"hspace="2"alt="tagine,tajine"> Národním jídlem je <a href="../lexi/lexirT.html#tajine"><i>tajine (ta~in)</i></a> - duaené maso nebo zelenina. Tajin vd í svému stejnojmené nádob tajin, ve které se pYipravuje. Je to hlinná miska s kónickou hlinnou pokli kou, nkdy i neglazovaná. Sevírovací tajiny bývají bohat zdobené. Dalaím typickým národním jídlem je <i>harira</i> - ostrá o ková polévka, která se pYipravuje bhem 30 dní trvajícího Ramadánu v ka~dém dom. Tato aromatická polévka pYi západu slunce naimpregnujeí vaechny ulice svou typickou voní. Pojídá se s datlemi, nebo medovými sladkostmi (<i>chabakkia</i>, <i>briouats</i> s mandlemi a medem). <a href="hamidr0006.html#bastila"target="_self"<i>Bastila</i></a> - je kolá  s nkolika vrstev tsta phyllo-tsta, mezi které se stYídav dávají kusy masa, houby, vají ka i sladké rozinky, <i>kefta</i> jsou vále ky z mletého masa pe ené na dYevných apízech na ro~ni), a nakonec zmíníme klobásky <i>merquez</i>. PYílohou ke vaem jídlom je <a href="../chle/chler0004.html"target="_self"> arabský chléb</a>. Marockým národním nápojem je mátový aj, b~ná je i káva pYipravovaná tradi ním zposobem v d~ezv nebo d~usy z erstv vyma kaného ovoce. <br><br><span class=novy1>Tuniská kuchyn</span><br> Tuniská kuchyn kombinuje dv velké ctnosti: je velmi zdravá a velmi chutná. Ob tyto vlastnosti mo~eme pYi íst vlivu turecké a francouzské kuchyn. Jejich vlivy se zkYí~ily s domácí kuchaYskou akolou a dary pYírody, <img src="baklava01.jpg"align="left"border="1"vspace="4"hspace="8"alt="Baklava">které tuniská zem pYináaí. Mezi typické ingredience tuniských pokrmo patYí olivový olej, olivy, raj ata, mrkev, brambory, luatniny, petr~elka, vají ka, ryby, kuYecí, hovzí i jehn í maso, koYení a datle. Základem tuniské kuchyn je <a href="../lexi/lexirH.html#harissa"><i>harissa</i></a> - ostrá pasta z ervených feferonek, soli, esneku a olivového oleje. V Tunisku - sou ástí mághribu, je pYirozen národním jídlem také <a href="../lexi/lexirK.html#kuskus"><i>kuskus</i></a>. Mezi vynikající pYedkrmy patYí <a href="../slamo/slamor0035.html"target="_self"><i>brik</i></a> (piroh z listového tsta s nejroznjaími náplnmi - napY. vají kem, tuHákem a kapari nebo cibulkou, bramborami a petr~elkou),<a href="../salde/salder0083.html"> <i>salát mechouia</i></a> (meavija) (salát z raj at, paprik, ope ených cibulí, chilli, kaparo, olivového oleje a citrónové aeávy), <i>odjjas</i> (masové kuli ky v pikantní rajské omá ce s koriandrem a mátou). Tradi ní je také nudlová polévka s jehn ím masem - <i> orba</i>. Oblíbeným hlavním jídlem je <i>tajin</i> a <i> ak ouka</i> (pokrm z masa a zeleniny, podobá se guláai). Tunisko, jako ostatní arabské zem, oplývá airokým výbrem sladkých mou níko. Mezi nejoblíbenjaí patYí <a href="../hypsladkuch/med/medr0016.html"target="_self"><i>baklawa</i></a> (listové tsto plnné oYíaky a medovým sirupem), <i>makroudh</i> (tsto plnné datlovou pastou) a <i>yo-yo</i> (pomeran ová kobliha s cukrovým sirupem). Stejn jako v ostatních zemí je nejtypi tjaím nápojem <i>mátový aj</i>.<p align="right"><small>PYipraveno ve spolupráci s <a href="hamidr03.html#hamid"target="_self">Martinou Hamidovou</a></small></p> <span class=novy1>Odkazy:</span><br><li><a href="hamidh3.html"target="_top"><b>RECEPTY Z KUCHYN MAGHREBU</a></b> - recepty<li><a href="hamidr03.html"target="_self"><b>EGYPTSKÁ KUCHYNÉ ze sbírky Martiny Hamidové</b></a> <li><a href="../kuchar\stredozem\stredozem07.html"target="_self"><b>KUCHYN MAROKA A TUNISU</b></a> - kapitola z televizního seriálu "Floyd ve StYedomoYí "<br><br> <a href=#nahore><small><b>nahoru</small></a><br><a href="hamidh3.html"target="_top"><small><b>ZPT do kapitoly "Kuchyn Maghrebu"</b></small><br><a href="narodh.html"target=_top><small><b>ZPT do kapitoly</b></small></a> <center><a href="../../index.html"target=_top><h5>HOME</h5></a></center> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>