ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=Resource-Type CONTENT=document><META NAME=author CONTENT="Jura_ ermák"><META NAME=keywords CONTENT="accompaniment,ado gado,gado-gado,ad~ika,ad~vajen,agar-agar,kanténské vlo ky,aisuillety,aioli,ajo blanco,ajouteés,aktinidie,kiwi, ínský agreat,al_dente,alfalfa,ali-bab,amchur,á la americáine,ananas,an ovi ka,á la anglaise,annato,annata,achiote,annatový olej,ajovan,aquavit,akvavit,anona,láhevník, irimoje,antipasta,antipasto,antioxidanty,anýz,anis,arrowroot,appenzeller,asado,asieta,aspik,assiete de crudités,attta,au lait,au naturel,avokádo,hruakovec,azafrán,saflor,a ár"><META NAME=description CONTENT="KuchaYský lexikon - písmeno A"><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:maroon;text-align:left;}.novy{font family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:maroon}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>A</h2><span class=novy>AACHENSKÝ PERNÍK</span><br>- -jsou tyYhranné podlouhlé hndé perní ky, ozdobené cukrovou polevou nebo posypané krystalovým cukrem. Je to specialita msta Aachenu (Cáchy) v Nmecku.<br><br><span class=novy>ABAISSER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro vyválení tsta na ur itou tlouaeku.<a name="abalone"></a><br><br><span class=novy>ABALONE, MOXSKÁ OU`KA, U`EG MOXSKÁ / a. ABALONE, ORMER, SEA-EAR / n. SEEOHR / f. OREILLE DE MER / lat. HALIOTIS ASININA</span><br>- moYatí mkkýai patYící do z po etné tYídy pl~o "Gastropoda", vyzna ujících se vtainou nepárovou tj. jen jednou skoYápkou. PatYí do rodiny "Haliotidae" a rodu "Haliotis". Vyskytují se v <a href="http://www.abalone.net/guide/ab_id1.htm"target="_blank">nkolika druzích</a> ( erný, ervený, ro~ový, zelený aj.). V praxi je souhrn nazýváme "moYská ouaka" a u~ pro svou kulináYskou oblibu patYí mezi ohro~ené druhy; jsou pova~ovány za delikatesu. Jejich jménu napomohl ouakovity tvar jejich skoYápek, které jsou pomrn ploché, kulaté nebo oválné a na konci jsou zakon ené cibulovitou kopulí. }ijí v teplých vodách po celém svt, dorostají zde asi do 10 cm délky a k dosáhnutí dosplosti potYebují 5 a~ 10 let. MoYská ouaka jsou pova~ována za relativn dostupnou lahodku, neboe je rybáYi sbírají ze skalnatého dna moYských pobYe~í, na obou stranách Pacifiku, v pomrn zna ném mno~ství. Nejvtaí producentem je Kalifornie, kde se pstují také na <a href="http://www.abalonefarm.com/index.htm"target="_blank">farmách</a> a odkud se vyvá~í zavaYené v konzervách nebo suaená i uzená do celého svta (zejména asijských zemí v etn Japonska). Jsou prodávána pod názvem "abalone". Na domácím trhu jsou konzumovaná erstvá ("abalone steaks"), a ur it je najdeme v italských a asijských restauracích, kde jsou vyu~ívány na pYípravu chutných polévek na základ vepYového masa, i duaené se zeleninou a ~ampióny, také ro~nné nebo marinované v citrónové aeáv a sezamovém oleji. Abalone jsou na trhu erstvé, mra~ené, v konzervách nebo suaené. Suaené musíme namo it, nechat pYes noc nabobtnat a pak vaYit v páYe 2-4 hodiny. erstvé mohou být asi vaYeny jen 1-2 hodiny a konzervované jsou pYedvaYené tak, ~e mohou být ihned spotYebovány. PYed pou~itím no~em vyYízneme tlí ka mkkýae ze skoYápky, nakrájíme je na plátky nebo nudli ky a pak naklepeme pali kou. Suaená moYská ouaka musíme pYed krájením opakovan (4-5 x) uvaYit v~dy v nové vod a pak je teprve pou~ijeme k dalaí úprav podle pou~itého receptu; ale nesmíme je pYevaYit, proto~e by ztuhly. Tento mkkýa s krásnou skoYápkou (i pro vyrobu aperko) a jantarovým tlí kem je bohatý na bílkoviny, fosfor, jód a vápník. Údajn je dobrodiním pro játra, ledviny a o i. NapYíklad konzervované abalone obsahují ve 100 g témY 25 g bílkovin, 2 g tuku a 990 mg sodíku, dále vitamin niacin a jsou také vynikajícím zdrojem ~eleza<br><br><span class=novy>ABATTIS</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro odYezky drobe~ího masa a drobky <br><br><span class=novy>ÁBGÚ`T</span><br>- nejoblíbenjaí iránské jídlo ze skopového masa vaYeného v jednom hrnci s luatninami, brambory a rajskými jablí ky. Je velmi oblíbeno u strávníko chudých i bohatých a pro svou jednoduchou pYípravu hlavn u hospodynk. Je ka~dodenním obdem obchodníko na bazáru, pracujících i cestujících. Tento pokrm je na jídelní ku ka~dé "kahvecháne" (jídelny) a restaurace. V Teheránu jsou populární stylov vybavené restaurace, kde na jídelní ku je pouze "abgúate dízí", kde se vaYí ka~dá porce jednotliv v malých nádobách zvaných "dízí". "Abgúatrá zijád kon" - "pYidlej abgúae"! i "pYilej vody do abgúaeu"! - volá se do kuchyn, kdy~ se objeví ne ekaný host. Abgúat se servíruje s plackami, cibulí a populárním "toraí", tj. ostrou nakládanou zeleninou. <br><br><span class=novy>ABIU, CAIMO /a. STAR APPLE /f. CANISTEL /ap. CAIMO / lat. POUTERIA CAIMITO, CHRYSOPHYLUM CAINITO L.</span><br>- anglický výraz pro tropické ovoce s karamelovou pYíchutí du~iny. Je jedním z nejlepaích z plodo z botanické rodiny "Sapotaceae", podobá se ovoci <a href="lexirC.html#canistel"target="_self">"canistel"</a> jak tvarem tak vzrostem i listím. Ovoce je vtainou kulaté s tenkou svtle~lutou slupkou a hou~evnatým,bílou prohlednou du~inou. Kdy~ je zcela zralé obsahuje latex, který ulpívá na rtech. Rozmno~uje se rouby nebo semenem. Strom roste v Ji~ním Vietnamu, v Kambod~i a také je pou~íván spíae pro ozdobu v tropické Západní Africe, Zanzibaru a v horkých oblastech Indie. Na Ceylon byl vysazen v roce 1802, mnohem pozdji se rozaíYil na Filipíny, kde se stal astým stromem lemujícím silnice. Je vhodný do chlazeného dezertu pokapaný citrónovou aeávou (<a href="http://www.capetrib.com.au/recipeabiu.htm"target="_blank">"Abiu Dessert"</a>)<br><br><span class=novy>ABSINT / a. ABSINTHE</span><br>- velmi silný bylinný likér s voní lékoYice (tzv. sladkého dYeva).<br><br><span class=novy>ABURAAGE / a. ABURA AGE </span><br>- je japonská potravina vyrobená ze sojových bobo. Je pYipravována rozYíznutím <a href="../soja/sojr0003.html"target="_self">tofu</a> na tenké plátky, které jsou pak fritovány nejprve pYi 110~120 °C a pak optovn pYi 180~200 °C. Aburaage je pou~íván asto k zabalení sushi zvaných "inarisushi", a také je pYidáván do polévek s <a href="lexirM.html#miso"target="_self">miso</a> a duaených jídel. Doporu uje se tenké plátky tofu jeat pYed vlastním pou~itím spaYit vaYící vodou ke sní~ení olejovitosti. Také mohou být áste n naYíznuty a vzniklá dutina naplnna podobn jako známe u chléba <a href="lexirP.html#pita"target="_self">pita</a>. Krom toho jsou plátky aburaage dávány do jídel s nudlí <a href="lexirU.html"target="_self">"udon"</a>, které jsou pak nazývány "kitsune-udon", proto~e barva fritovaných plátko má rezavou barvu pYipomínající barvu liaky ("kitsune"). Dále mohou být plnny napYíklad fermentovanou sójou <a href="../soja/sojr0005.html#natto"target="_self">nattM</a> pYed druhým optovným fritováním. Silnjaí varianta tchto plátko se nazývá "atsuage". Tence seYíznuté plátky tofu o rozmru cca 12 x 6 x 1 cm a pak fritované jsou také pou~ívané pro vaYení s dalaími surovinami, nej astji se zeleninou. Tento druh tofu je dostupný v obchodech zmrazené nebo erstvé. <br><br><span class=novy>ACCOMPANIMENT</span><br>- anglický výraz pro omá ku nebo vedlejaí jídlo, tradi n podávané s ur itým typem jídla - tj. jinými slovy tradi ní pYíloha.<br><br><span class=novy>ACEROLA / a. ACCEROLA CHERRY, BARBADOS CHERRY</span><br>- je tmav ervené, tYeani podobné ovoce rostoucí v Karibiku, na severu Ji~ní i StYední Ameriky a v Mexiku. Má vysoký obsah vitamínu C. Mnoho vitaminu C, který kupujeme a je doplnno vizitkou  natural" je získáno z práv z aceroly. Ovoce má voni podobnou sladké malin. Mo~e být konzumováno erstvé, ale hlavn je vyu~íváno do zavaYenin, pYípravu ~elé a na kolá e. Plody jsou také jsou známé pod názvem "Barbados Cherry" ("Barbadorské tYean") nebo "West Indian Cherry".<br><br><span class=novy>ACIA / a. ACIA BERRY, ACIA FRUIT, ASSAI FRUIT / EUTERPE OLERACEA MART.</span><br>- jsou tropické bobulovité plody pocházející z hlavn z Ji~ní Brazílie z palem rodu "Euterpe", který zahrnuje 25-30 druho rostoucích v tropické StYední a Ji~ní Americe (od jihu Belize pYes Brazílii do Peru). Rostou hlavn na zaplavovaných nivách a mo álech. Jsou to dlouhé atíhlé palmy atraktivního vzhledu, vysoké 15 a~ 30 m se zpeYenými listy a~ 3 m dlouhými. Bobule jsou velmi malé kulaté, ern a~ purpurov zbarvené podobající se brusinkám i borovkám, rostoucích ve velkém po tu na rozvtvených latách, ka~dá se 700 a~ 900 plody. Plody jsou významné pro svoj vysoký obsah antioxidanto (10-krát více ne~ v ervených hroznech, 10 a~ 30-krát více anthokyanino ne~ v erveném vín). erstvé plody jsou k dispozici jen v oblasti samotného rostu palem, avaak v koncentrované form jsou celosvtov významnou sou ástí Yady zdravotních nápojo ("Acai Juice"). <br><br><span class=novy>ACIDOFILNÍ MLÉKO</span><br>- vzniká z oby ejného mléka pYidáním bakterie "Lactobacillus acidophilus". Na rozdíl od acidofilního jogurtu vaak neprobíhá v mléku kvaaení. Je to mléko mírn zahoustlé lahodné, navinulé chuti. Nkteré studie, na rozdíl od vaeobecné domnnky, nepotvrdily efekt acidofilních bakterií na zlepaení za~ívacích potí~í ani ú innost v boji proti laktózové intoleranci. PYedpokládá se vaak, ~e tyto bakterie jsou pYirozen pYítomn ve stYevech a konzumace potravin s acidofilní kulturou tak mo~e napomoci jejich obnov napY. po lé b antibiotiky. Acidofilní bakterie nijak nezvyaují nutri ní hodnotu produktu, toto mléko má tedy stejné vý~ivné hodnoty jako mléko klasické. Je osv~ujícím nápojem. Obsah látek v acidofilním mléku (100 ml): bílkoviny 3,3 g; tuky 3,5 g; sacharidy 4 g; cholesterol 15 mg; energie 250 kJ.<br><br><span class=novy>ACQUACOTTA SOUP </span><br>- je toskánská polévka, její~ recept sahá a~ do doby Etrusko. Je zalo~en na sezónní zelenin a extra panenském olivovém oleji. Dodnes je oblíbeným chodem toskánské kuchyn. Její tajemství zYejm spo ívá v jednoduchosti jejího receptu a jeho pYírodních místních slo~ek. Ka~dé msto má svoji vlastní verzi, i kdy~ nej astji se nachází v Toskánsku verze vyrobená z cibule, raj at, vody, extra panenského olivového oleje, celeru, mrkve, bazalky, chleba, strouhaného sýru pecorino a vejce. Chceme-li pochopit povod této polévky, musíme se vrátit v ase a pYedstavit si, jaké to bylo ~ít a pracovat na zdejaí pod pYed mnoha a mnoha lety. PastýYi se sna~ili najít co nejvíce bylin, které pak vaYili s trochou sádla nebo slaniny, cibulí a jakoukoliv ostatní sezónní zeleninou a pak polévku jedli se silnými plátky ope eného chleba. Recept se mnil v závislosti na ro ním období, klimatických podmínkách, zelenin a tom, co byly k dispozici. PYidávalo se pak trochu sýra, nebo hub, i kusy suaené solené tresky. I dnes je polévka "Acquacotta" velmi populární. Navzdory mnoha zmnám v probhu let se jí podaYilo zachovat své koYeny a zostat co nejjednoduaaí a autentickou jako nikdy pYedtím. <br><br><span class=novy>A ÁR / a. ACHAR</span><br>- je indická sms nalo~eného soleného ovoce nebo zeleniny, avaak také masa, zvYiny a ryb, která dozrává v olejovém nálevu nkdy i zna n dlouho. PYidávají se rozné suroviny, které umo~Hují airokou akáklu chutí od sladké a~ po siln pálivou. D~bán s pYipravenými výrobky se obvykle vystaví na slunce a nkolikrát denn dokladn protYepe nebo promíchá velkou dYevnou l~ící; postupn je pYidávána sol. Na noc se nádoba pYenese na suché, teplé místo v kuchyni. Procedura se nkolik dní opakuje. PYes den se nádoby pYekrývají nkolikrát pYelo~enou tkaninou, pYes noc pak dobYe tsnícím ví kem. Nkteré produkty dosahují správné chuti a von a~ po dozrání, je~ mo~e trvat dva týdny a~ aest msíco. Typickým pYíkladem mo~e být konzervované mango ("aam ka mitha achar") pYipravované ze smsi zeleného manga, kardamomu, Yímského kmínu (cumin) a práakového chilli.<a name="acitron"></a><br><br><span class=novy>ACITRÓN / ACITRON</span><br>- jsou kandované lopatkovité listy kaktusu "biznaga" ("Mamnillaria pringlei", "Barrel cactus") hruakovitého tvaru. Jsou má eny ve sladkém sirupu. Tento pichlavý kaktus se nazývan "nopál" (nebo "opuncie") a roste v horkých klimatických podmínkách Ji~ní Ameriky (Mexico). Je pova~ován za chutné jedlé ovoce stejn jako jeho lopatkovité listy. Tyto listy-lopatky se nazývají <a href="lexirN.html#nopales"target="_self">"nopales"</a> a kdy~ jsou erstvé nebo uvaYené, tak mají ponkud nakyslou chue pYipomínající chue zelených fazolek. Listy mohou být podávány jako zeleninové jídlo nebo jako doplnk polévek, saláto, a vaje ných jídel. Acitrón je pak jejich sladká verze, která je podávána jako pYesnidávka, dezert nebo chueovka po obd.<br><br><span class=novy>ACKEE, AKEE, AKEE APPLE, ACHEE, VEGETABLE BRAINS / BLIGHIA SAPIDA</span><br>- je tropické ovoce rostoucí v oblasti Západní Afriky a na Jamajce, které po rozloupnutí vypadá jako mozek a proto se mu Yíká také "rostlinný moze ek". Je pYíbuzné li i (Lychee a Longan) a roste na stále zeleném strom, který vyrostá do výaky kolem 10 metro a má hustou korunu. Ovoce hruakovitého tvaru vá~í 100-200 g. Do Anglie ovoce poprvé pYivezl z Jamajky v roce 1793 vice-admiral William Bligh (1754 1817, velitel lodi Bounty) a vdecky je pak popsal. Ovoce bylo importováno na Jamajku jeat pYed rokem 1778 ze Západní Afriky, pravdpodobn na otrokáYské lodi. Od této doby se ovoce stalo nepostradalnou surovinou v karibské kuchyni. Jedlá je vaak jen erstvá du~ina, semena pYilehlé ásti plodu jsou jedovaté. Obsahuji toxiny hypoglycin A a hypoglycin B. Jedlé ásti ovoce se vyvá~í v plechovkách a prodávají ho dokonce i v obchodním Yetzci TESCO. <br><br><span class=novy>ACQUA COTTA / ACQUACOTTA</span><br>- toskánská tradi ní polévka povodem z italského pobYe~ního teritoria "Maremma grossetana" (provincie Grossito). Její název v pYekladu znamená "vaYená voda". PYipravuje se z erstvé zeleniny jejím pouhým uvaYením ve vod za pYídavku dalaích domácích dostupných suroviny. Chue a von polévky závisí na erstvosti a druhu pou~ité smsi suroviny. Existují i varianty napY. s moYskými plody. Typické slo~ení: voda, cibule, raj ata, toskíánský extra virgin olivový olej ("maremmano"), celer, mrkev, bazalka, okoralý domácí chléb, ov í sýr pecorino a vají ko. Ka~dopádn tato polévka je snadná a rychlá co se týká pYípravy a umo~Huje brzkém zahYátí celé promrzlé rodiny v chladných zimních dnech, kdy~ se doma vaichni setkají.<a name="adobo"></a><br><br><span class=novy>ADOBO, ADOBO STYL, ADOBADA</span><br>- je apanlský slovo ozna ující zposob marinoví a koYení masa (kuYecího, vepYového) duaeného s koYením a posléze podávaného s vají ky natvrdo a bramborami (adobada). V nkteré variant bývá pokrm navíc zjemHován pYídavkem kokosového mléka, které poskytne pastelov bílou omá ku a hodn pYíspje i k zahuatní. Adobo je také ozna ení velmi asto pYipravovaného jídla filipínskými hospodynmi. Je zde pYipravováno vepYového, kuYecího nebo z kombinace obou. Vtaí kusy marinovaného masa jsou velmi zvolna na mírném ohni duaeny ve smsi sójové omá ky, octa, drceného esneku, bobkového listu a erného pepYe, a~ je maso dohnda zbarveno. Pokrm pochází ze severní ástí Filipín a odtud se rozaíYila jeho obliba do celé Ameriky i Evropy. V DDK najdeme recept na výborné "filipínské kuYecí adobo" <a href="../kur/kurr0042.html"target="_self"><b>ZDE</b></a> ve dvou variantách. <br><br><span class=novy>ADO GADO, GADO-GADO</span><br>- tento oblíbený indonéský pokrm je sms syrové a jen áste n uvaYené zeleniny, podávaný s omá kou pYipravenou z burských oYíako s pYídavkem koYení chilli a <a href="../kor/korr0022.html"target=_blank>kokosového mléka</a>. astokrát je termín "gado gado" pou~íván pro jakoukoliv koYennou omá ku, která se pYidává pro chueové obohacení rý~e a rozli ných zeleninových pokrmo. <a name="adzika"</a><br><br><span class=novy>AD}IKA - KOXENÍ / n. ADZIKA / a. ADZIKA</span><br>- sms koYení gruzínské a arménské kuchyn. Existuje mnoho typo tohoto koYení, v~dy vaak obsahuje sladkou i pálivou papriku, esnek, <a href="lexirS.html#sumah"target=_self>sumah</a>, koriandr, kopr, sol (18 %) a sms vonných bylinek (<a href="lexirCH.html#chmeli"target="_self">chmeli - sunli</a>). Je dostání b~n v obchodech, ale doma si ji mo~eme také pYipravit: rozetYeme stejné mno~ství bylinek bazalky, koriandru, majoránky a kopru, k tomu pYidáme desetinu celého mno~ství aafránu. Smícháme a tak získáme sms chmeli-suneli. Teprve potom spojíme 3 díly chmeli-suneli se 2 díly sladké papriky, 1 dílem esneku, 1 dílem koriandru, 1 dílem kopru, s trochou soli a vinného octa. Vznikne pikantní polotuhá pasta. Je vhodná k rý~ovým, zeleninovým i masovým pokrmom. Nej astjí se jí koYení fazole ("lobio"). Je vhodná také ke grilování mas (kuYe, ryby, aaalik), do mletých mas a náplní, k duaeným i pe eným masom (guláa, skopové, jehn í, ryby, drobe~, vepYové), k duaené zelenin. Je to voHavá, mírn pikantní sms koYení. Dávkujeme ji podle chuti (na 1 kg 1-4 l~i ky smsi).<br><br><span class=novy>AEROPRESS</span><br>- je stále populárnjaí zposob pYípravy kávy. Vynález z roku 2005, se skládá z plastového válce s pístem, do spodní ásti se vkládá papírový filtr. Atypické je na nm to, ~e se káva zalévá vodou horkou jen 80 °C. Po nasypání dávky kávy (18 gramo na celý objem) se káva zalije vodou, zamíchá se a pak se ihned pomalu pístem 20 a~ 30 sekund protla uje. Mezi pístem a sítkem se neustále udr~uje vzduchová bublina; to znamená, ~e v okam~iku, kdy se veakerá tekutina protla í do aálku, je práce hotová. Nesmí se ozvat sy ivý zvuk, tj skon íme s presováním v okam~iku, kdy tekutina projde filtrem. Pak u~ by se do kávy dostaly látky, které z kávy nechceme vylouhovat a poakodily by její chue. Aeropress se snadno istí, sta í vyaroubovat sítko, pístem kávovou sedlinu vytla íme do koae, omyjeme pod kohoutkem a máme hotovo. A koliv se doporu uje jen o chlup hrubaí mletí ne~ u kávy na espresso, lze tu kombinovat rozné hrubosti s roznou délkou stla ování. Hlavn pro tuto vlastnost a mo~nost experimentu ho milovníci kávy zbo~Hují. Nevýhodou je, ~e filtry zatím nekoupíte v ka~dé samoobsluze, je tYeba si zásobu objednat u specialisto. Kávovar aeropress stojí asi 800-900 korun, 350 náhradních filtro koupíte na internetu za 150 korun.(podzim 2010).<br><a name="aflatoxin"></a><br><span class=novy>AFLATOXINY</span></br>- jsou druhem mykotoxino nacházejících se pYirozen v nkterých potravinách: araaídy, oYechy, pistácie a výrobky z nich; suaené ovoce a výrobky z nich, obilí a výrobky z nho, koYení. Mykotoxiny jsou látky, které vznikají jako produkty látkové pYemny toxinogenních kmeno mikroskopických hub (plísní), které mají toxické ú inky na lovka. Aflatoxiny</a> jsou za pYíznivých podmínek produkované zejména plísnmi, ze kterých nejnebezpe nejaí je "Aspergillus flavus". Tato plíseH pYi nesprávném uchovávání potravin rychle roste a bhem svého rostu produkuje aflatoxiny. TvoYí se pouze pYi vyaaích teplotách, jako nejni~aí se uvádí teploty 16  17 °C, zpravidla se vaak jedná o teploty nad 25 °C. Z pYibli~n 20 druho aflatoxino byly jen tyYi objevené v potravinách (B1, B2, G1 a G2). Modifikované aflatoxiny mo~eme najít v mléku a mlé ných výrobcích (aflatoxiny M1 a M2). Mají schopnose hromadit se v lidském tle s velmi vá~nými následky: poakozují játra a mohou vznikat zhoubné nádory. Výskyt aflatoxino souvisí s výskytem rakoviny jater v tch zemích, kde byl zjiatn v potrav jejich vysoký obsah. Musíme si dát velký pozor ji~ pYi nákupu a skladování potravin. (<a href="http://www.biotox.cz/toxikon/mikromycety/potraviny.htm"target="_blank">Jak se bránit? <small>(klikni zde)</a>, jak je patrno z pYípado uvádných ob as v denním tisku.</small><br><br><span class=novy>AGAPE</span></br>- byl skromný pokrm, který spolu jídali první kYeseané, aby vyjádYili své ideály kYeseanské lásky a sdílení, aby si pYipomnli poslední ve eYi Je~íae a jeho u edníko. Povodem je to Yecké slovo, které znamená "láska". Pozdji se tyto hostiny zvrhly ve výstYední hodokvasy, a~ musel pape~ký koncil zakázat, aby probíhaly pYímo v kostelech. "Eucharistie", dneaní kYeseanská svátost po~ívání posvceného chleba a vína, je jen malou pYipomínkou povodního ceremoniálu agape.<br><br><span class=novy>AFFOGATO</span></br>- je jednoduchý italský kávový dezert i nápoj obsahující zmrzlinu ("gelato") zalitou silným esspressem ("affogato"= utopený) a nahoYe je pak jeat ozdoben kope kem aleha ky nebo zmrzliny. Mo~e obahovat také vychlazenou karamelovou nebo okoládovou omá ku. <a name=agar></a><br><br><span class=novy>AGAR-AGAR / KANTÉNSKÉ VLO KY / AGAR-AGAR</span><br>- rostlinný polysacharid získávaný z moYských Yas - chaluh jako napY. "puchratky ostnité" ("Eucheuma spinosum") a jiné z eledi "ruduch". V Indii je známý jako " ínská tráva". PYipravuje se rozvaYením vy iatných Yas, filtrací vzniklého roztoku a jeho ochlazením, rozYezáním a nakonec suaením. Ve vod siln bobtná a má ~elírovací schopnosti (8x vtaí ne~ ~elatina). Po dlouhou dobu se pou~íval jako kultiva ní inidlo v laboratoYích. V kuchyních nahrazuje ~elatinu k pYíprav ~elé, huspenin, krémo aj., ale má úpln jinou strukturu a proto se také pou~ívá v jiných dávkách. K dostání jsou bílé a ervené varianty; bílá varianta je vhodná jako lahodná salátová pYísada spolu se sekanými mandlemi, sezamovým olejem a sójou.<br><br><span class=novy>AGRAFA</span><br>- obecn plechová spona; v gastronomii jde o drátnou sponu k zajiatní zátky aumivého vína. <br><br><span class=novy>AGRUMES</span><br>-je obecný francouzský název citrusového ovoce, rodiny pomeran o, krvavých pomeran o, grepo, citróno, limetek a mandarinek.<span class=novy>ACHAR, ACHAAR</span><br>- je slovo pYevzaté z jazyka "Hindi a ozna uje rozli ným zposobem konzervované koYenné pYílohy neboli omá ky salsy. Jsou oblíbené po celém indickém subkontinent, v Jihovýchodní Asii a vobec vaude, kde jsou usídlená etnická jihoasijská spole enství. Podobný pokrm v Malajsii se nazývá "acar", zatímco na Filipínách je to "achara". <a name="#annato"></a><br><br><span class=novy>ACHIOTE, ANNATA / BIJOL, ANNOTO</span><br>- je apanlský název pro semena z lusko keYovitého stromu <a href="#annatto">"Bixa orellana"</a> (rodu "Annatto") povodem z Ji~ní Ameriky. Semena jsou v podstat bez chuti, ale jejich ~lutá barva se pou~ívá jako potravináYské barvivo (napY. margarinu, sýry aj.) podobn jako vyu~íváme napY. kurkumu nebo aafrán. Jsou hlavn pou~ívána v mexické a indické kuchyni. Annato je dostupné jako celá semínka, práaek nebo pasta, která je napYíklad vyu~ita k pYíprav yucatanského (Mexiko) pokrmu "recado". Recados" je kyselá marinovací pasta pYipravena z hYebí ku, esneku, erného pepYe, oregána, cuminu, koriandru a vinného octa. ervená barva pasty je zposobena pYidáním "achiote" do smsi a je zde hlavní surovinou. V Karibiku jsou semena vtainou sma~ena v tuku; po odstranní semen je zlato-~lutý tuk pou~íván ke sma~ení zeleniny nebo masa. Bhem této procedury se zlato~lutá barva zmní na zlatohndou. Mexické kuchaYky vtainou pou~ívají pastu ze semínek annata achiote) spolu s konzervanty (kyselina octová), které se zcela rozpouatjí v horkém tuku; její pou~ití je lehké a mo~e být také pYidána do marinád a omá ek k zlepaení jejich barvy. okoládový nápoj Aztéko s vanilkou obsahoval semínka annata. Pou~ití annata k prohloubení barvy okolády bylo do 17. století b~né i v Evrop. Díky apanlskému vlivu si annato naalo cestu i do jihovýchodní Asie. Na Filipínách jsou vtainou semena drcena na práaek a pYidávána do polévek a duaených jídel; maso je vtainou marinováno s koYením obarveným annatem. Takto získaná barva je nahndle ~lutá, stálejaí ne~ barva z annatového oleje v Karibiku. Hlavní pou~ití annata dnes je v potravináYském barvivu ozna eném jako E160b. <br><br><span class=novy>AIGUILLETTY, AIGUILLETTES</span><br>- ( ti égijety) gastronomický výraz z francouatiny pro kousky masa ve tvaru tenkých prou~ko. Jsou to tenké, kolmo krájené krou~ky napY. prsního masa z drobe~e (viz <a href="../dru/drur0051.html"target="_self">rouenská kachna</a>) nebo masa rybího, které se pYipravují s pikantní omá kou podobné rago (ragoqt). <a name=aioli></a><br><br><span class=novy>AIOLI / fr. AIÖLI</span><br>- ( ti éjoli, franc. ail, ti él = esnek) tzv. provensálské máslo neboli esneková majonéza. Je oblíbená na jihu Francie v Provence k pe ením, sekaninám, rybám i studenému masu. NejdYíve 6 - 8 strou~ko esneku utlu eme najemno v hmo~díYi a pak za stálého tYení mícháme v míse jednom smru s erstvým ~loutkem a olivovým olejem (1 aálek). Jakmile sms ztuhne jako smetana, pYidáme nkolik kapek vla~né vody a aeávu z poloviny citrónu. Zvolna za stálého míchání pYidáváme olej, a~ "aioli" zhoustne do konzistence másla, viz napY. recept <a href="../hov/hovr0043.html"target=_self>Hovzí na provázku</a>.<br><br><span class=novy>AIRAN</span><br>- výborný studený mlé ný nápoj rozaíYený vaude na Kavkaze a ve StYední Asii. Je vyrábn z pYedem svaYeného a pozdji zkysaného mléka, které se Yedí studenou pramenitou vodou, ve mstech pak minerálkou s ledem, pYi em~ voda tvoYí 30-50% objemu airanu.<br><br><span class=novy>AIRLIE</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny, který ozna uje brambory upe ené ve slupce, jejich~ ást vnitYku je vydlabána, rozalehaná na pyré s máslem, smetanou a petr~elkou. Touto smsí se zptn zaplní vydlabané dutiny a brambory posypané strouhaným sýrem se dope ou.<br><br><span class=novy>AJO BLANCO</span><br>- je vlastn studený oukrop. Je apanlským národním pokrmem, oblíbeným hlavn v Andalusii. Strou~ek esneku utlu eme s 7-8 sladkými mandlemi a utYeme s olivovým olejem pYidávaným po kapkách, a~ vznikne jemné tsto. Tsto se rozmíchá s 1 litrem studené vody, pYidávané po ástech. Osolíme opepYíme a podáváme s houskou nebo bílým chlebem.<br><br><span class=novy>AJOUTEÉS</span><br>- ( ti a~uté) je masitý pYíkusek, napY. jsou to malé dávky beefsteaku, Yízku, ~ebírka (kotlety), drobe~e apod., které se podávají se zeleninou.<a name=ajowan></a><br><br><span class=novy>AJOWAN, AD}VAJEN, DRSNOPLODÍK / a. AJOWAN / f. AMMI DE L´INDE / n. AMMEI / lat. TRACHYSPERMUM AMMI SP.</span><br>- je koYení pou~ívané v Indii a v dalaích zemích Asie a Afriky. Jsou to semínka jednoleté rostliny pYíbuzné kmínu, která vypadá jako petr~elka. Rostlina "ajowan" ("Carum copticum") z rodiny "Umbelliferae" dorostá a~ do výaky 90 cm v dosplosti. Má silnou voni podobnou tymiánu. KoYení jsou svtlehndé oválné na~ky obsahují esenciální "ajowanský olej" (2,5% do 5% v suchém plodu), kde dominuje thymol (35% do 60%); dále zde byly de nalezeny alfa-pinen, ß-cymen, limonen and e-terpinen, který má aseptické ú inky. Teprve a~ po promnutí semínek prsty, ucítíme silnou tymiánovou voni, chueí je nahoYklá, koYenná a atiplavá. Semínka se u~ívají do smsí koYení (kari, berbere aj.). Jako koYení se pou~ívá v afrických a asijských kuchyních do luatninových pokrmo, chleba atd., podobn jako <a href="lexirK.html#cumin"target="_self">"Yímský kmín"</a>. Nejvíce je oblíben ve StYední a Severní Asii a Severní Indii. Je sou ástí indických recepto pYi pe ení kolá o, lehkých zákusko a chlebo. Je také populární v arabském svt, napYíklad jako sou ást ethiopské smsi koYení <i>"berebere"</i>, která vykazuje jak indický, tak arabský vliv. V jihoindické kuchyni (která je pYevá~n vegetariánská), je pou~ívána do o ky, fazolí a také do zeleniny proti nadýmání. U nás ji pou~ijeme také do indických smsí s oYíaky a luatninami, do chlebo, suaenek ale i lístového tsta.<a name=novy>ajvar</a><br><br><span class=novy>AJVAR</span><br>- je pasta pYipravovaná z ope ených a oloupaných ervených paprik, pe eného lilku, esneku a chili papri ek. Je zvláat oblíbená na Balkán, zejména v Srbsku (640 t/r). Podle slo~ení mo~e být pasta sladká, pikantní nebo velmi pálivá. Je pojídána jako sendvi , tj. namazaná na chlebu pYípadn jeat dále okoYenná nebo se zeleninovým salátem a asto je podávána s grilovaným nebo restovaným masem. Lidov je nazývaná "kaviár chudého mu~e". Nej astji je pYipravována uprostYed podzimu, kdy jsou papriky nejkvalitnjaí a uchovává se konzervovaná ve sklenných sklenicích po celou zimu. Ajvar je tak sou ástí zimního jídla zvaného "zimnica", které obsahuje navíc jeat konzervovaná raj ata. <a name="akacie"></a><br><br><span class=novy>AKÁCIE, AKÁT, KAPINICE, AKÁCIOVÁ KnRA / ACACIA, ACCACIA BARK / ACACIA PENATA subsp. INSUAVIS</span><br> - známá pod obecným názvem "cha-om" je druh akátu, který z hlediska po tu asi 33% ze vaech druho, které rostou v Thajsku. Tento trnitý, víceú elový keY nebo malý stromek o výace maximáln do 5 m roste hojn v zemi rozptýlen nej astjim v blízkostí thajských usedlostí. Najdeme zde vaak i malé plantá~e pro komer ní sklizeH jedlých listo. Thajci pojídají listy syrové nebo jen spaYené, ale v~dy se "samba" (thajská obdoba <a href="../lexi/lexirS.html#sambal"target="_self">sambalu</a>) koYennou omá kou, která je smsí esneku, chilli, soli, citrónové aeávy , krevet a krevetové pasty. Listy mohou být vyu~ity jako zelenina v Yad ostYe koYenných pokrmoh. Velmi asto jsou listy dávány do omelet a ty pojídány s ostrým "samba". Je to jedno z nejobvyklejaích jídel v této zemi. NapYíklad "Kaeng Kae" - severothajské kari, není vobec pYedstavitelné bez pYídavku listo Acacia penata. Z akacie se v kuchyních vyu~ívá také kora ("accacia bark"), která má hoYkosladkou chue. Je údajn k dostání v supermarketech s asijským zbo~ím. Acacia penata je pou~ívána také v orientální medicín a známá v kosmetice.<br><br><span class=novy>AKTINIDIE, KIWI, ÍNSKÝ ANGRE`T / nm. KIWI / lat. ACTINIDIA CHINESIS</span><br> - podrobnosti viz <a href="lexirK.html#kiwi"target=_slef>kiwi</a>. <a name=alaska></a><br><br><span class=novy>ALASKA BORnVKA/ lat. AMELACHIER ALNIFOLIA</span><br>-opadavý keY, který dorostá výaky 1-2 m. Je povodem z kanadských prérií a je proto odolná vo i tvrdým pYírodmím podmínkám. Rostlina je nenáro ná na podu, lze ji pstovat jak voln na zahrad, tak i v nádobách na balkonech. Plodit za íná a~ tYetím rokem asne se i nejklrutjaí mrazy - nevymrzá. Bhem léta pYi dvojím sbru získáme z keYíku 8-12 kg plodo s chutí, která chutí pYed í doposud vaechny známé odrody borovek. Listy rostliny je vhodné na pYípravu lé ivého aje je~ posíluje imunitu, posobí preventivn vo i rozným ~alude ním a stYevním onemocnním. Je podpornou potravinou i pYi onkologických problémech. Plod borovky "Alaska" je zdrojem Yady vitamíno (zejména vitamín C a B12), ú inných barviv a minerálních látek. Krom pYímého konzumu se v kuchyních uplatní na pYípravu marmelád, aeáv, limonád, ovocných poháry, ovocných kolá o aj. <br><br><span class=novy>ALBERTKY</span><br>- jsou trvanlivé pe ivo - suaenky. PYipravují se z tsta :1 kg mouky (700 g polohrubé nebo hrubé a 300 g akrobové mou ky) a 120 g másla nebo margarinu.<a name="albumin"></a><br><br><span class=novy>ALBUMINY</span><br>- jsou bílkoviny neutrální povahy, rozpustné ve vod; srá~ejí se varem. Albumin <i>sérový</i> (krevní) je obsa~en v tekutin krevní a lymf. "Laktalbumin" -je obsa~en v mléce v mno~ství asi 0,5%, "ovalbumin" - je ve vaje ném bílku a získává se vysuaením vy iatného bílku z erstvých vajec pYi teplot 30 a~ 50°C. Pou~ívá se jako pYídavek do vý~ivných pYípravko a promyslov (k íYení, lepidla aj.). "Myogen" - je svalový albumin, který tvoYí ást svalových bílkovin.<br><br><span class=novy>ALCARRAZA</span><br>- arabský porézní kameninový d~bán, ve kterém se chladí kapalina na principu jejího odpaYování. Nádoba napY. s vodou je umístna na stinné místo vystavené provanu. Malé mno~ství vody prosákne a~ na její povrch a vypaYuje se, pYitom odebírá zbývajícímu obsahu v nádob teplo potYebné na její odpaYení (výparné teplo). Obsah d~bánku se ochlazuje. Jde o obdobný zposob, kterým naae babi ky, jeatpYed pYíchodem lednic, ochlazovali v lét d~bán s limonádou. Zabalily ho jednoduae do vlhkého hadru. Slovo "alcazarra" znamená v arabatin "d~bán".<a name=aldente></a><br><br><span class=novy>AL DENTE</span><br>- obecn pYevzatý italský kuchaYský termín pro suroviny, které jsou uvaYeny správn: tzn. jsou mkké, nerozvaYené, jeat pYimYen tuhé "na skus". Nej astji se tímto zposobem hodnotí uvaYené tstoviny a rý~e. <a name="ale"></a><br><br><span class=novy>ALE</span><br>- je slovo ozna ující ji~ od starovku zkvaaený alkoholický nápoj získávaný pYevá~n z paeni ného sladu. Název "ale" je dnes pou~íván pro celou skupinu siln zkvaaených piv. Kvaaení tohoto typu nápojo probíhá pYi vyaaí teplot, ne~ je obvyklé u b~ných le~áko (15 23°C). Kvasinky pYi této teplot produkují ji~ znatelné mno~ství estero a jiných druhotných aromatických vedlejaích produkto. Výsledkem je pivo s jemn "ovocnou" pYíchutí pYipomínající jablka,hruaky, banány i avestky. Vyrábí se hlavn v Anglii,- Skotsku, Irsku (Irish red ale), USA, Nmecku (Altbier, Kölsch) Belgii a Holandsku (Abbey beer,Trappist beer) aj. <br><br><span class=novy>ALERGIE NA POTRAVINY</span><br>- zposobují tzv. "alergeny", co~ jsou malé ástice, které tlo vnímá jako cizí a v jejich pYítomnosti spouatí celý systém obranných reakcí, v etn tvorby protilátek. ím slo~itjaí povrch tato ástice má, tím je pravdpodobnost imunní reakce vtaí. Proto jsou za nejsilnjaí alergeny pova~ována pylová zrna, peYí, chlupy zvíYat, proteiny. Proteiny jsou základní slo~kou potravy a tak se objevují asto pYípady alergických reakcí na nkteré po~ivatiny. Na povrchu sliznic trávicího ústrojí, stejn tak i v plicích, probíhají intenzivní obranné rekce a produkují se protilátky. Nkdy mo~e alergen vzniknout z atypické po~ivatiny a~ ve stYev vlivem innosti stYevních bakterií. Je nutno rozliaovat mezi alergií a nesnáaenlivostí (napY. nesnáaenlivost na mlé ný cukr laktózu). Pokud se alergen dostane do tla, dochází ke zvýaené produkci "histaminu". Jeho posobením se rozaiYují cévky, dociluje se vyaaího protoku krve a tak je zajiatno dodání potYebného mno~ství protilátek k likvidaci alergenu. Histamin je odpovdný za projevy svdní, pálení a slzení o í, kýchání a vyrá~ku i projem. Svdní nutí ke akrabání a tím i k výraznému prokrvování ko~e napadené ásti tla, kde probíhají obranné reakce. Vyaaí prokrvení, znamená lepaí pYísun protilátek, ale také intenzivnjaí odvod akodlivé látky do dalaích tkání tla, co~ mo~e zposobit dalaí nepYíjemné reakce jinde. Lépe by bylo svdní pYekonat a pYísluané místo neakrábat. Z potravinových alergeno jsou uvádny mléko a lepek. Mléko se projevuje zácpou i projmem, sýry mohou vyvolat migrénu. Migrénu mo~e vyvolat i lepek, který zposobuje projmy s úbytkem na váze - (onemocnní "celiakie"). Celiakie je stYevní porucha, kdy lepek obsa~ený v obilovinách doslova likviduje klky v tenkém stYev a tak naruauje vstYebávání ~ivin. Bílek mo~e vyvolat vyrá~ky a ~alude ní potí~e a podpoYit vznik ekzémo. Problematická mo~e být sója a sójové výrobky, oYechy, umlé pYísady, okoláda aj. <br><br><span class=novy>ALERGENTNÍ SLO}KY</span><br>- obsa~ené v potravin musí výrobce uvádt na atítku s jejím slo~ením. Týká se to: obilovin, korýao, vajec, ryb, araaído, sójových bobo, mléka, oYecho, mandlí, celeru, hoY ice, sezamového semínka a výrobko z nich. Výjimkou z této povinosti je pYípad, kdy smaotný název odkazuje na tuto alergentní slo~ku /napY. vejce, mléko). <br><br><span class=novy>ALFABETI</span><br>- italský název pro tstoviny ve tvaru písmenek - "písmenka".<a name="alfalfa"</a><br><br><span class=novy>ALFALFA</span><br>- a koliv ozna ení "alfalfa" je pou~íváno pro zhodnocené krmivo - vojtaku, jsou její naklí ená semínka pou~ívána i pro lidskou vý~ivu. Alfalfa klí ky jsou oblíbeným pYídavkem do saláto a do sendvi o. Jde o semínka euroasijské rostliny "Medicago sativa" - esky "vojtaka". Arabové pojmenovali tuto rostlinu AL-FAL-FA, neboli otec vaech potravin. Podporuje vstYebávání a vyu~ití cukro, bílkovin, vápníku, ~eleza a jiných stopových prvko. Po staletí byla pou~ívána v alternativní medicín jako prostYedek proti stárnutí a k celkovému posílení organismu, který je mimo jiné dán anabolickým efektem ú inných látek obsa~ených v alfalfa. Vojtaka je známá svým vysokým obsahem <a href="lexirVW.html#vitamin"target="_self">vitamino</a> A, E, D, K a vitaminu B6 - pyridoxinu. Klí ky obsahují a~ 40% bílkovin, tedy podstatn více, ne~ vtaina druho ~ivo iané stravy. Více ne~ obsahují vejce, mléko a hovzí maso. Mimo to obsahuje celou Yadu minerálo (draslík, vápník, fosfor, ~elezo) a chlorofyl, který má dezinfek ní a antiseptický efekt.<br><br><span class=novy>ALI-BAB</span><br>- francouzský gastronom, autor knihy "Gastronomie pratique", která vyala esky (812 stran) pod názvem "Labu~nická kuchyn" <br><br><span class=novy>ALGINÁTY</span><br>- jsou ~elírovací prostYedky, které se pYipravují z rozných druho moYských Yas. Lze je pou~ít ke zpevnní a ke stabilizaci aleha kových náplní, k výrob pudinkových krémo a rosolo studenou cestou.Pou~ívají se také k výrob alginátového ovoce. Alginátové ~elé se vyrábí ervené s pYíchutí griotte, zelené meruHkové, ~luté s pYíchutí pomeran e a hndé spYíchutí rumu. <br><br><span class=novy>ALKERMESOVÁ `dÁVA</span><br>- kermesové ("chermes") barvivo, tzv. "nepravá koaenila", ervený práaek vyrábný ze zaschlých sami ek ervce "Coccus ilicis", hmyzu ~ijícího na nkterých druzích oYeaáko ve StYedomoYí. Byla dYíve u~ívaná hojn jako náhrada za drahé barvivo karmín. <br><br><span class=novy>ALKOHOL, ETHANOL</span><br>- byl ve stYedovku doporu ován proti mnoha nemocím. Ve 14.století byl nazýván "aqua vitae" a ta byla pova~ována za královnu vaech léko, chránící pYed chladem a udr~ující mládí a ~ivot. Název alkohol se za al pou~ívat mnohem pozdji. Dnes je spolu s nikotinem nejrozaíYenjaí a bohu~el oficiáln povolenou návykovou látkou. Chemicky se jedná o ethanol (C<small>2</small>H<small>5</small>.OH). Alkohol sni~uje naptí, tlumí úzkost a zábrany neboe tlumí aktivity centrálního nervového systému. Malé mno~ství (25 a~ 28 g istého alkoholu/den) má pYíznivý vliv na cévy, ale uvedené mno~ství je pro ka~dého jedince individuální. VstYebávání alkoholu zpomaluje sou asná konzumace jídla a mléka, naopak cukr a kysli ník uhli itý jeho vstYebávání zvyauje (aumivá vína, bur ák). Mírné pití (tj. max 30 g alkoholu/den) prokazateln omezuje innost krevních deati ek, a sni~uje obsah bílkoviny, podílející se na vzniku krevní sra~eniny. Tím je vysvtlován pYíznivý vliv mírných dávek na sni~ování výskytu cévních a srde ních onemocnní, proto zejména ervené víno má pYíznivé ú inky na ni~aí výskyt cévních a srde ních onemocnní. Ve <a href="lexirVW.html#vino">vín</a> jsou obsa~eny látky  "flavonoidy", které jsou silnými <a href="#antioxidant">antioxidanty</a>. Jsou pYibli~n desetkrát ú innjaí ne~ <a href="lexirVW.html#vitamine"target="_self">vitamín E</a> a chrání mastné kyseliny pYed oxidací a vznikem reaktivních radikálo. V bílém vín je obsah tchto látek ni~aí. Slupky erveného vína obsahují zvláatní látku "trihydroxystilben", která je mimoYádn ú inným antioxidantem a navíc siln brání shlukování krevních deati ek. Tato látka pYechází v ur itém mno~ství do erveného vína pYi jeho zpracovávání. V b~n pou~ívaných po~ivatinách se tato látka vyskytuje jenom ve slupkách burských oYíako. Jeden gram alkoholu pYedstavuje pYísun 29,8 kJ energie (0,5 litru desetistupHového piva obsahuje asi 15 a~ 18 g alkoholu, 12°pak 20- 25 g). Jeden litr vína obsahuje promrn 130 a~ 160 g a 1 litr b~ného destilátu asi 320 a~ 380 g alkoholu. Souhrnn Ye eno alkohol, lépe Ye eno etanol, zvyauje hladiny ochranného nebo "dobrého" HDL cholesterolu, ím~ chrání pYed nánosy usazujícími se v tepnách a sni~uje tak riziko infarktu a mrtvice. Tak~e v podstat jakýkoli nápoj obsahující alkohol pomáhá sni~ovat riziko srde ních onemocnní. Odborník vaak upozorHuje, ~e zdravotn výhodné jsou jeden maximáln dva drinky denn. Alkohol je velmi rychle vstYebáván pYedevaím v tenkém stYev, ale také pYes sliznici v ústech a ~aludku. VstYebávání pYes ~alude ní sliznici zposobuje rychlé opojení pYi konzumaci nala no, neboe odtud je alkohol rychle dopraven krví do mozku. PYibli~n 5-8% alkoholu vstYebaného do krve je vylou eno mo í a vydýcháno. Zbytek je odbourán posobením jaterního enzymu "alkoholdehydrogenázy". Dole~ité je, ~e rychlost odbourávání je stále stejná a nezále~í na mno~ství pYijatého alkoholu. PYijatých 10 g je odbouráváno pYibli~n za 2 hodiny; 100 g asi za 20 hodin. Rychlost odbourávání se zvyauje fyzickou zát~í, proto~e dochází ke zvýaení protoku krve tkánmi, ovaem pokud není sou asn naplnno trávicí ústrojí pYijatou potravou. PYi po~ití jednoho piva se zvýaí obsah alkoholu v krvi asi o 0,3 promile. PYi zvýaení obsahu nad 4 promile mo~e dojít k selhání krevního obhu a dýchání s následkem smrti. Alkohol se v tle postupn odbourává pYes acetaldehyd a~ na kysli ník uhli itý a vodu; spoluposobí vaak i jiné látky. Zdraví nepoakozuje ani tak samotný alkohol, ale acetaldehyd (viz <a href="lexirC.html#cirhoza">cirhóza jater</a>). Po pocitech nadaení a euforie se vtainou dostavuje deprese. Alkohol velmi snadno pYechází pYes placentu a poakozuje vývoj plodu, sni~uje ú inek léko proti epilepsii a cukrovce. Naopak zesiluje ú inek uklidHujících prostYedko a psychofarmak, antibiotik ze skupiny tetracyklino. Pro lidi se ~alude ními vYedy je obzvláat nebezpe ná sou asná konzumace alkoholu a kyseliny acetylsalicylové napY. z aspirinu  mo~e dojít ke krvácivosti do ~aludku.<br><br><span class=novy>ALLEMANDE</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny, kterým jsou ozna ovány brambory nakrájené na velmi silné plátky, polité hndou omá kou, je~ pYipravíme s citrónové aeávy a bílého vína. Po zahuatní vmícháme ~loutek a máslo.<br><br><span class=novy>ALLGÄUER BERGKÄSE</span><br>- je nmecký "horský" sýr chránný certifikátem EU ozna ením povodu pocházející z Bavorska a vyrábný z kravského mléka. Výroba je povolena pouze ve venkovských okresech Lindau na Bodamském jezeYe, Nová Paka, Ostallgäu, Grafton, Ravensburg dále pak ve mstech Kaufbeuren, Kempten Allgäu a Memmingen a to jen tehdy, kdy~ mléko pochází z Allgäu. Allgäu horská krajina, která zaujímá ji~ní ást bavorského okresu Schwaben a má asi 560 tis. obyvatel. Jde o aromatický, pikantní sýr s intenzivní koYennou chutí. Sýry mají tvar kruhu o výace 8-10 cm a promru 40-90 cm s hmotností 15-50 kg. Barva sýru je tmav ~lutá a~ nahndlá, obsahuje 45 a~ 50% tuku. Podává se vtainou s chlebem i jako doplnk saláto; je také vhodný k zapékání.<br><br><span class=novy>ALLUMETTES</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny, kterým jsou ozna ovány sma~ené tenké bramborové nudli ky.<br><a name="alma"></a><br><span class=novy>ALMA JABLÍ KOVÁ PAPRIKA / a. HUNGARIUM APPLE PEPPER, ALMA PAPRIKA PEPPER / lat. CAPSICUM ANNUM</span><br>- je malá kulatá paprika z rodiny "Solanaceae" s du~natou a aeavnatou stnou s ú~asnou kombinaci sladké a kyselé chut. Má ~lutozelenou barvu, zraje do ervena, ale v tomto stadui se prakticky nesklízí. Pravá Alma paprika má pálit neboe jadYinec a ~ilky mírn pálí. Vyniká plnou chutí a aroma. Malá ~lutozelená kulatá papri ka je pou~ívána do guláao, je velmi chutná erstvá i nakládaná. Nakládají se celé plody v etn jadYince do sladkokyselého nálevu stejn jako kozí rohy velmi asto spolu s dalaí zeleninou (napY. ve znojemském nálevu: 3,75 l vody; 1,25 l octa, 400 g cukru; 100 g soli; povaYíme; do sklenic: kopr, cibuly, mrkev, nové koYení, celé erné koYení, bobkový list; sterilizace: 35 minút pri 85°C. Lahodkou jsou vtaí plody plnné zelím a nebo rozinkami. Plody naplnné zelím se dají konzervovat i mlé ným kvaaením, stejn jako tradi ní kysané zelí. erstvá Alma se dá pou~ít do polévek, pod masa apod napYíklad v kombinaci s feferonkou. V sou asné dob je pokládaná za národní specialitu maarské kuchyn, zejména odroda "Czentesi Csipos". jak její název napovídá. <br><br><span class=novy>ALMONDKY, MANDLOVÉ PRSTY</span><br>- jsou anglické placky z kYehkého tsta, plnné. Náplní je marmeláda a mandlová makronková hmota. <br><a name="alojsie"></a><br><span class=novy>ALOJSIE TXÍLISTÁ / a. LEMON VERBENA, LEMON BEEBRUSH / lat. ALOYSIA TRIPHYLLA</span><br> - opadavý trvalý keYík pocházející z Argentíny, Paraquae, Uruquae, Chile a Peru. Rostlina byla do Evropy pYivezena `panly v 17. století. Vyrostá do výae 1 a~ 3 metry, ale u nás jen do výae 30 cm. Alojsie u nás vymrzá, proto se doporu uje ji v naaem prostYedí pstovat jako nádobovou rostlinu. Vydává intenzivní citrónovou voni. Preferuje plné slunce, hodn vláhy a lehce jílovitou podu. Rostlina má svtle ~luté api até listy a vykvétá bílými drobnými kvty v srpnu nebo a~ v záYí. V kuchyních se pou~ívá pro svou citrónovou voni k pYíprav ryb, drobe~e, do zeleninových marinád, salátových zálivek, d~emo, pudinko a nápojo. Dále jsou listy alojsie vhodné k pYíprav bylinných ajo a osv~ujících sorbeto. aje mají lé ivý ú inek (podpora trávení, za~ívací potí~e, nadýmání, deprese, nachlazení aj.). Olej získaný z rostliny obsahuje pYevá~n citral (30-35%), dále nerol, geraniol. Pou~ívá se ve voHavkáYském promyslu a v pYírodní medicín k lé b nervových a za~ívacích problémo. Plátnýsá ek s listy si mo~eme pYidat do koupele a tait se z citrónové von adokonalého relaxa ního ú inku takové lázn. Navíc rostlina odpuzuje komáry a dá se vyu~ít jako repelent. U nás jsou prodávány suaené listy jako aj, napY. <a href="http://www.andele.info/obchod/index.php?main_page=product_info&products_id=453"target="_blank">na Internetu ZDE</a> <br><br><span class=novy>ALPHONSE</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny ozna ující brambory vaYené ve slupce, oloupané, nakrájené na plátky, osmahnuté na másle a posypané strouhaným sýrem.<br><br><span class=novy>ALSASKÉ, ALSACIENNE</span><br>- ozna uje nové brambory s máslem, slaninou nakrájenou na kosti ky a cibulkou.<br><br><span class=novy>ALY A</span><br>- plan rostoucí zakavkazká slíva "Prunus cerasifera". Slívy jsou hlavní sou ástí speciální pYísady do pokrmo zvané <a href="../pol/polr0028.html#tkemali""target="_self">"tkemali"</a>, pou~ívané v kavkazské kuchyni (<a href="../narod/narodr001.html"target="_self">Gruzie</a> aj.) jako pYílohy ke sma~eným jídlom, pYípadn k okyselení nkterých pokrmo jako napYíklad masových polévek <a href="../pol/polr0028.html"target="_self">char o</a><br><br><span class=novy>AMANDINE</span><br>- francouzský výraz pro pokrm podávaný nebo zdobený na másle opra~enými mandlemi (amandier - mandlovník). Bývá asto vyslovován "almondine".<br><a name="amaranth"></a><br><span class=novy>AMARANTH / LASKAVEC OCASATÝ, OHNUTÝ, ERVENÝ aj. / PIGWEED / AMARANTHUS CAUDATUS, RETROFLEXUS L., PURPUREUS</span><br>- je rostlina okrasná (napY. druh "Caudatus") i prastará u~itková zemdlská rostlina (druh "Olpir"), pocházející z Ji~ní Ameriky. Byla známá ji~ v dobách Inko, Aztéko a Mayo. PYedkolumbovatí Aztékové mu pYikládali nadpYirozenou sílu a za lenili ho do svých krvavých nábo~enských ceremoniálo. PYed pYíchodem apanlských dobyvatelo (1519) aztécké ~eny pYipravovaly tsto ze smsi jeho semínek smíchaných s medem nebo lidskou krví obtí, ze kterého tvarovaly postavy bo~ko, a ty pak byly obYadn sndeny. Vydaení conquistadoYi, spolu s lidskými obtmi zakázali i pstování amaranthu. Rostlina pak upadla v zapomenutí na nkolik století, tYeba~e její kultivace dále pokra ovala v odlehlých oblastech And a Mexika. Amaranth je jednoletá rostlina vysoká 150 a~ 213 cm, se airokými syt zelenými listy. TvoYí okázalé kvtní hlavice s po etnými nádhernými chomá ky tvoYenými z malých ervených nebo purpurových kvto, podobných jeteli. Palice obsahují tisíce drobounkých semínek (0,6 - 2,1 mm) o kovitého tvaru, zlatav a~ krémov sndými, ob as a~ tmavé barvy. Nejsou to pravá obilná zrna. Rostlina je pYíbuzná apenátu i Yep, je zaYazována do rodiny "Chenopodiaceae", ale asto ji najdeme ve vlastní rodin "Amaranthaceae". Jméno je odvozeno od Yeckého slova "marainein" - znamenající "nikdy nevadnoucí", proto~e není jednoduché rozpoznat, zda-li rostlina kvete i je ji~ odkvetlá. Dnes se pstuje ve velkém na plantá~ích, které poutají svou povznáaející nádhernou barev pYecházejících od tmav ervené, nachové, oran~ové, ro~ové, zelené a~ do bílé. Krom toho, ~e je amaranth vzhledov atraktivní, je nenáro ný, snadno se pYizposobuje horku i suchu, netrápí ho ~ádné vá~né choroby. Jedlá drobou ká semínka velikosti zrnek máku i listy mají lahodnou, mírn nasládlou chue. Semínka se pou~ívají v kuchyních na vaYení (nabobtnají) a listy do erstvých saláto; chutnají jako apenát a také mohou být stejným zposobem zpracovány. Amarantové semínko pYevyauje klasické obilná zrna svými nutri ními hodnotami:<br>a) Obsah proteino (15-18%) - je vysoký s nezanedbatelným mno~stvím "lysinu" (vliv na duaevní rozvoj, zvláat dtí.) a "methionu", tj. dvou esenciálních aminokyseliny, které nejsou zas tak obvyklé v obilovinách (obsahují 3 x více lysinu ne~ je ve paenici).<br>b) Obsah tuko (9 a~ 11 %) - ve form oleje, který obsahuje nenasycené mastné kyseliny. PYíznivý je obsah esenciálních mastných kyselin. Vedle kyselin palmitové, stearové a olejové, jsou pYítomny esenciální kyselina linolenová a linolová (50%). Nenasycené mastné kyseliny, naaemu organizmu pomáhají sni~ovat obsah "apatného" cholesterolu v krvi.<br>c)Obsah vitamíno - hlavn ze skupiny B-komplexu - thiaminu B1 a riboflaminu B2 je vysoký. Thiamin je dole~itý pro správný metabolizmus, nervový systém a srde ní sval, riboflavin je zase nepostradatelným initelem pro tvorbu hemoglobinu, podporuje detoxikaci jater a je dole~itý pro rost tla zejména u dtí a novorozenco. Zvláatní význam má pYítomnost nkterých <a href="http://www.mednet.cz/pacienti/strava/strava1L.htm#pes"target="_blank"> vitamíno</a> s ú inností <a href="#antioxidant">antioxidanto</a> obsa~ených v semenech (<a href="lexirVW.html#vitamine"target="_self">vitamin E - tokoferol</a>) i v listech (<a href="lexirVW.html#vitaminc"target="_self">vitamin C</a>, betakaroten). Amarantan obsahuje alfa-tokoferol (ú inná chemická forma vitamínu E), který také podporuje sni~ování apatného cholesterolu v krevním obhu lovka. Dole~itou rolí tokoferolu je ochrana oxidabilních ástí v bun ných membránách mastných kyselin a dalaích slo~ek lipidového (tukového) charakteru. Nedostatek alfa-tokoferolu v lipidních strukturách vede velmi pravdpodobn k urychlení procesu aterosklerózy.<br>d) Obsah minerálních látek - je v porovnání s obilninami opt nkolikanásobn vyaaí, se spoustou stopových prvko: draslíkem, fosforem, hoY íkem, manganem, mdí, <a href="lexirS.html#selen"target="_self">selénem</a>, sodíkem, vápníkem, zinkem a ~elezem. Obsah ~eleza je a~ ptkrát vtaí, vápníku obsahuje dokonce dvakrát více ne~ má mléko.<br>e) <i>Obsah vláknin (7%)</i> - je tYikrát a~ tyYnásobn vyaaí ne~ klasických obilovinách, co~ má pozitivní preventivní ú inek rakoviny tlustého stYeva. Vaechny uvedené látky jsou obsa~eny v zeleném listoví i v semínkách. Semínka mají rovnomrnou kvalitu, proto~e vý~ivné látky jsou soustYedny do tzv. "nutri ního prstence", který obklopuje stYed obsahující pYevá~n akrob. Bhem kuchyHského zpracování jsou dobré nutri ní vlastnosti zachovány. Z hlediska kuchyHského pou~ití patYí amaranth k nejvý~ivnjaím a nejzdravjaím rostlinám na svt a je pYedpokládanou potravinou pYíatích tisíciletí.<br>Amaranthová semínka mohou být <i>kuchyHsky vyu~ívána</i> samotn jako <a href="lexirC.html#cerealie"target="_self">cereálie</a>, semleté na mouku, naklí ená nebo opra~ená apod. Mohou být pou~ívána ve smsích s ostatními obilninami pYi sma~ení, v jíakách do polévek a omá ek. Amaranthovou mouku mo~eme pou~ít k pYíprav b~ných jídel. Je doporu ováno ji pYidávat jako pYíms do buchet, piakoto, chleba a vaech druho pe iva. PYi kombinaci amaranthu s paenicí, kukuYicí nebo s hndou rý~í získáme kompletní skladbu proteino a vysoce hodnotnou potravu srovnatelnou napYíklad s rybím, erveným nebo drobe~ím masem. PYi vaYení kaaí dáváme na 1 aálek amaranthových semen 1 a 1/2 aálku kapaliny napY. vody. nebo vody zYedné stejným mno~stvím vývaru nebo jable ného sirupu. Zrní ka a vaYíme a~ jsou mkká, co~ vy~aduje asi 18-20 minut. Amarant má lepkavjaí texturu, která kontrastuje s nadýchanou texturou vtainy obilovin a proto musíme pe liv hlídat, abychom ho nepYevaYili - pokrm by byl trochu gumovitý. PYídavek erstvých bylinek nebo oddenku zázvoru mo~e zajímav ochutit pokrm nebo pro pYípravu hlavního chodu mo~eme uvaYit jejich sms s fazolemi.<br>PYi pYíprav "cereální snídan" zvýaíme kapalinu a~ na tYi aálky, semínka uvaYíme a osladíme <a href="lexirS.html#stevia"target="_self">steviou</a>, medem, nebo hndým rý~ovým sirupem, pYidáme rozinky, suaené ovoce, nové koYení a nco oYíako. Chue amarantu je jemná, sladce oYíaková, s náznakem chuti svtlé melasy a pYípadn s variantami chutí, podle pou~ité odrody. Amaranthová mouka má také pYíjemnou oYíakovou chue a pou~ívá se k pYíprav pekaYských výrobko jako jsou: chléb, bagety, <a href="../maf/mafr0001.html"target=_self">mafinky</a>, kolá e buchty, koblihy, lívance dále do jíaek, imitace oYíakového másla i tstovin. Amaranthové tstoviny jdou zbarveny po uvaYení dohnda, vypadají jako semolinové tstoviny. Pro <i>kynutá tsta</i> napY. na chléb musí být tato mouka smíchána s moukou standardní, proto~e neobsahuje vobec ~ádný gluten - <a href="lexirL.html#lepek">lepek</a>. V tomto pYípad pou~íváme smsi: 1 hm. d. amaranthové mouky s 3 - 4 hm. d. paeni né nebo jiné glutenové mouky napY. ze ~ita, je mene a ovsa. Na druhé stran je tato skute nost vítána bezlepkové diety na nejroznjaí výrobky, které mohou rozaíYit rozmanitost stravy nemocné <a href="http://www.coeliac.cz/?p=disease&Lang=cz"target="_blank">celiakií</a> (onemocnní za~ívacího traktu, kdy lepek, pYítomný v klasických obilovinách, zposobuje nkterým lidem zánt sliznice tenkého stYeva).Pro nekynutá tsta na pYípravu chlebových placek a tstovin apod. mo~eme pou~ít ve smsi pouze samotnou amaranthovou mouku. Naklí ením semínek zvýaíme obsah vý~ivných látek a samotné klí ky mo~eme pou~ít na sendvi e a do saláto nebo jen tak prost ke ~výkání. Amaranth v rozli ných lidských kulturách naael Yadu zajímavých pou~ití. napY.: V Mexiku, jsou jeho semínka míchána s cukerným roztokem k pYíprav cukroví obecn známého jako "alergia" (atstí), semínka jsou mleta a pra~ena k výrob tradi ního mexického nápoje nazývaného "atole". Peruánci z fermentovaných semínek pYipravují nápoj "chicha" nebo rozná piva. Karnevalové tane nice asto vyu~ívají amaranthových kvto jako rudé rtnky a k barvení tváYí. V Mexiku i v Peru listy slou~í jako zelenina k vaYení nebo sma~ení. V Indii je amaranth znám jako "rajeera" (královské obilí) a jeho semínka zde pou~ívají k výrob cukroví nazývaného "laddoos", které je podobné zmínnému mexickému "alegria". V Nepalu ze semínek vaYí kaai "sattoo" nebo po rozdrcení na mouku pYípravují indické placky <a href="../chle/chler0006.html"target="_self">"capati"</a>. V Ekvadoru jsou kvty vaYeny a erven zbarvená voda je pYidávána do rumu "aquardeinte", k pYíprav drinku který údajn " istí krev". Od roku 1975 byl amaranth rozaíYován do masov <a href="http://plants.usda.gov/cgi_bin/plant_profile.cgi?symbol=AMARA"target="_blank">USA </a>. Kdysi plevel, byl pozdji uznán za vý~ivnou rostlinu s vysokým obsahem bílkovin. Proto se nyní stále více pstuje plantá~nicky napY. v Coloradu, Illinois, Nebrasce aj. státech. Amarantové produkty (semínka, mouku) skladujeme nejlépe v chladni ce, ve vzduchotsných nádobách, sklenicích se aroubovými, abychom zabráníli ~luknutí nenasycených mastných kyselin. Takto mo~eme skladovat amaranth 3 a~ 6 msíco. Amaranthová semínka i mouka jsou k dostání v obchodech se zdravou vý~ivou. U nás je prokopníkem amaranthových výrobko spole nost <a href="http://www.amaranth.cz"target="_blank">AMR AMARANTH a.s.v Hradec Králové</a>. Zajímavé je spousta dalaích internetových opdkazo napY.: <a href="http://www.specialfoods.com/amaranth.html"target="Blank"> Special Foods - Amaranth</a> - <a href="http://chetday.com/amaranth.html"target="_blank">Amaranth a Healthy Grain for Vegetarian</i></a>, recepty Karen Railey - <a href="http://www.amaranth.cz/pages/ref/index.htm"target="_blank"> celá stránka odkazo</a>.<br><br><span class=novy>AMARELKA KRÁLOVSKÁ, AMRHELE KRÁLOVSKÁ/ AMARYLLIS BELADON</span><br>- je nebarvící svtlá odroda vian, která pro svou jasn ervenou barvu a lahodn nakyslou chue (podobn jako viaeH apanlská) je oblíbená na d~emy a kompoty. <br><br><span class=novy>AMARETTI</span><br>- jsou italské mandlové pusinky, které pYed pe ením posypeme práakovým cukrem.<br></a><a name=amaretto></a><br><span class=novy>AMARETTO</span><br>- je italský likér se zYetelnou voní po mandlích i kdy~ je vyrábný z meruHkových pecek s 28 % alkoholu. Jeho název je odvozen od slova "amaro" (hoYký). Povodní likér "Amaretto di Saronno" pochází ze Saronno v Itálii (Lombardie). Tvrdí se, ~e kdy~ malíY Bernardino Luini v roce 1525 maloval fresku Madony pro kostel "Santa Maria delle Grazie" v Saronno, ml tehdy romantickou aféru s mladou aenkýYkou, kterou si sjednal jako modelku. MalíY pak vymyslel a také vyrobil pro svou lásku tento voHavý likér. Jeho tehdejaí receptura pravdpodobn vycházela z hroznového brandy, ve kterém vylou~il meruHková jádra. V dneaní dob, jsou meruHkové pecky a jádra marinovaná v brandy. Výsledný nápoj je pak oslazen <a href="http://www.webtender.com/db/ingred/357"target="_blank">cukrovým sirupem</a> (tzv. "sirop de gomme" nebo "gomme syrup") a zbarven karamelem dohnda. Mnoho dneaních výrobco - destilatéro ji~ vyrábí likér podle svých vlastních postupo. Amaretto je nezbytnou sou ástí veleslavného dezertu <a href="../hypsladkuch/ovodez/ovodezr0016.html"target="_self">"Tiramisú"</a>, který je pYipravován ze sladkého ~loutkového krému na bázi sýru <a href="../syr/syrr002.html#mascarpone"target="_self">mascarpone</a> a podlouhlých cukráYských piakoto, (<a href="lexirL.html#ladyfingers"target="_self">"ladyfingers"</a>) smá ených v likéru a silné káv. Likér se také vyu~ívá k míchání rozných koktejlo; napY. "Amaretto Sour" s citrónovou aeávou, s plátkem pomeran e a tYeani kou nahoYe.<br><br><span class=novy>AMBASSADEUR</span><br>- ozna ení úpravy brambor toto~ná s úpravou <a href="#anna">"Anna"</a>, avaak pYidáváme nastrouhaný sýr.<br><br><span class=novy>AMBROSIA</span><br>- byl pokrm, který pYináael nesmrtelnost boho Yecké mythologie. V dneaní dob pYedstavuje chlazený ovocný dezert s pomeran i, asto také s banány a posypaný strouhaným kokosem.<br><br><span class=novy>AMCHUR, AM UR</span><br>- suaené zelené mango a nastrouhané na práaek. Dodává jídlu kyselost, kterou nahrazujeme citrónovou aeávou. Pou~ívá se do indických pokrmo.<br><br><span class=novy>AMERICKÝ, AMERICAINE á la </span><br> - ozna ení zposobu podávání plodo moYe, nej astji humra a polorejnoka neboli asa moYského v omá ce koYenné olivovým olejem, bylinkami, raj aty, bílým vínem, rybím vývarem, brandy a pelyHkem.<br>- zposob úpravy vaYených brambor, které rozma káme na kaai a okoYenné je pak osmahneme na pánvi dohnda.<br>- bramborový salát s raj aty a vaYeným celerem, zalitý octovou zálivkou a ozdobený kole ky vajec a cibule.<br><br><span class=novy>AMERIKÁNKY</span><br>- nízká kole ka ve tvaru polokoule, pYipravenán z pevného tYeného tsta s kypYícím práakem. Z tsta vykrajíme kole ka a narovnáme je na plech. PYi pe ení tsto "naroste" do tvaru polokoule. Plochou stranu kole ek po upe ení potYeme svtlou cukrovou polevou.<br><br><span class=novy>AMOLETKA</span><br>- pánev na opékání omelet - amolet dYíve té~ amuletek.<br><br><a name=aminokyseliny><span class=novy>AMINOKYSELINY</span><br>- jsou základními stavebními kameny <a href="lexirB.html#bilkoviny">bílkovin</a>. Jejich kombinace a pomrné zastoupení ur uje vlastnosti bílkovin a vymezuje jejich pou~ití. Jsou z nich slo~eny struktury s rozdílnými funkcemi - svalovina, ko~e, vlasy nebo nehty. Vý~ivová hodnota bílkovin závisí na pomrném zastoupení aminokyselin a jejich vyu~itelností. Z dvacetitYech aminokyselin vyskytujících se v potrav dovedeme v tle syntetizovat jen 15, zbývajících 8 musí být pYivedeno potravou. Mezi ty nepostradatelné neboli "esenciální" patYí: tryptofan, valin, leucin, isoleucin, lysin, fenylalanin, methionin, a threonin. AMK se ú astní metabolické pYemn jednak "anabolickými procesy" - tj. stávají se základními stavebními kameny pro tvorbu tlních bílkovin (svalovina, ko~e, nehty, vlasy enzymy aj. struktury) a jednak "katabolickými procesy" - tj. kdy~ tlo odstraHuje z molekul aminokyselin pavek (amoniak) a tak zbytek molekuly je vyu~íván pro zisk energie. Nadbyte ný pYíjem aminokyselin vede ke tvorb pavku se vaemi negativními dosledky. V procesu jeho odstraHování hraje mimoYádnou úlohu L-glutamát, co~ je sol kyseliny glutámové (HOOC-CH.NH2 CH2-CH2-COOH), která je nejrozaíYenjaí v aminokyselinách nej astjaích potravin. pavek z nich uvolnný je vázán na alfa-oxoglutarát za vzniku L-glutamátu. Ten jej doká~e znovu uvolnit za sou asného vzniku mo oviny, která je pak vylou ena mo í. Takto se tlo zbavuje pavku, který je pro tlo vysoce toxickou slou eninou. Zna né mno~ství pavku se vytváYí inností stYevních bakterií, ten se vstYebává do krve a játra ho pak vychytávají. Velmi malá mno~ství amoniaku v krvi posobí toxicky na centrální nervstvo (mihotavý tYes, rozmazání vidní, polykání slov). PYi cirhóze mo~e dosáhnout obsah pavku toxické hodnoty. Proto radji omezujeme bílkoviny. pavek má nepYíznivý ú inek na mozkovou tkáH a ochranným mechanismem je opt posobení kyseliny glutámové, která pYijme dalaí molekulu pavku za vzniku glutaminu (NH2.CO-CH.NH2-CH2-CH2-CO.NH2). Ten je transportován do jater, kde z nj vzniká opt mo ovina. Zásoby kyseliny glutámové v mozkové tkáni vaak mohou být asem vy erpány a musí ji vytváYet z jiných zdrojo, a tak mo~e dojít k poruae fyziologické rovnováhy a k poruchám centrálního nervstva. Kyselina glutamátová je nezastupitelnou aminokyselinou pYi pYemn pavku na mo ovinu. Aminokyselinu glutamin vyu~ívají stYevní buHky jako vhodný zdroj energie.<br><br><a name=amonium></a><span class=novy>AMONIUM, KYSELÝ UHLI ITAN AMONNÝ, PAVÁ SnL, SP`NÁ SnL</span><br> - kypYící prostYedek jinak zvaný "cukráYské dro~dí" nebo dYíve také "sol jeleního rohu" nebo "jelení sol". Preparát prodávaný v obchod je sms kyselého uhli itanu amonného <small>NH<sub>4</sub>HCO<sub>3</sub></small> a karbamidu amonného <small>NH<sub>2</sub>.CO.NH<sub>4</sub></small>. Býval pYipravován suchou destilací zvíYecích odpadko, jako jsou ko~e, kopyta, rohy a odtud je i jeho staraí název. Pozdji se za al pYipravovat sublimací síranu amonného s uhli itanem vápenatým. Je to jemný bílý práaek, pící siln po pavku, ponvad~ teplem dissociuje na vodní páru, plynný amoniak a kysli ník uhli itý, ím~ tsto kypYí. Do tsta je pYidáván rozmíchaný v tekutin nebo je-li tYeba rozválen vále kem mezi dvma papíry a vpraven pYes jemné sítko do mouky. Hrubé amonium zanechává v pe ivu nepravidelné póry a povrch pe iva není hladký. Na 1/2 kg mouky sta í 10 g. Pou~ívá do pe iva nízkých tvaro (perní ky, nízké linecké aj.), proto~e ve vyaaích tstech zanechává nepYíjemný pach po pavku. Uchováváme ho ve sklenicích se zabrouaenou zátkou, neboe posobením vlhkostí ya kyslíku se rozkládá. Dnes je k dostání v Yad drogerií, kam je dodáván výrobcem - pardubickou firmou <a href="http://www.proxim-pu.cz"target="_blank">Proxima</a>. Ve výrobcích je uveden jako polo~ka "CukráYské dro~dí" - hydrogenuhli itan amonný (malobalení po 100 g).<br><br><span class=novy>AMOROSO</span><br>- je nmecký plnotu ný sýr s modrou plísní na povrchu i uvnitY hmoty pocházející z Bavorska. Chue mén uzralého sýra je plná, smetanová a s ur itou mírou pikantnosti. Sýrová hmota je velmi krémová, pokrytá zelenomodrou plísní, která prostupuje i dovnitY. Sýr se velmi dobYe rozpouatí teplem a proto se asto pou~ívá v teplé kuchyni. Je podáván s erveným vínem a erstvým chlebem. <br><br><span class=novy>AMUR BÍLÝ/ CTENOPHARYNG IDELLA</span><br>- je kaprovitá ryba, je~ pochází z východní Asie, kde se vyskytoval na dolního toku Yeky Amur a také je domovem v ín. Do naaich vod byl vysazen po átkem 60. let minulého století (1961 z íny), aby pomohl biologicky istit rybníky a pYehrady od ne~ádoucí vegetace. TémY metrová ryba toti~ patYí mezi pYísné býlo~ravce. Ve své povodní domovin dosahuje i 150 cm a 50 kg. V evropských vodách mívá kolem jednoho metru a 15 a~ 20 kg. Rekordní úlovek v R mYil 115 cm a vá~il 25,4 kg. Pro kuchyHské zpracování vcelku je ale u amura ideální hmotnost dva a~ tyYi kilogramy, ve které se u nás také b~n loví a prodává. Bílá svalovina s minimem tuku této velké ryby si vaak získala i kuchaYe. Krom delikátní chuti u ní oceHují také rychlou úpravu a lehkou stravitelnost, na em~ má zásluhu nízký podíl vaziva. Maso amura je aeavnaté a po tepelné úprav se výborn odlupuje. Doporu uji vyu~ívat v kuchyni hlavn kusy erstvé nebo správn zamra~ené. Jistota ochranné ledové glazury toti~ zajistí, aby se ryba tzv. nevymra~ovala, tedy nevysuaovala. (Nowaco). Na naae pulty vaak pYichází rovn~ naporcovaný chlazený amur. Polky, podkovy i filety nabízejí snad jeat vtaí mo~nosti kulináYských úprav. Krom pe ení a sma~ení se tato ryba napYíklad také skvle griluje. Zejména vynikající je pYipravený v marinád z erveného vína, fernetu, oleje, citrónu, sekaného libe ku a bílého pepYe. Vobec nejlepaí chue má ale v~dy amur erstvý. Tedy s jasnýma, nezakalenýma o ima, svtle ervenými ~ábrami beze skvrn, s ploutvemi neslepenými hlenem a také s lesklou, neotla enou ko~í. erstvá ryba, a nejen amur, není témY cítit, co~ platí rovn~ o filetech z ní pYipravených. `íYí-li kolem sebe výrazný pach rybiny, signalizuje to, ~e u~ mají nejlepaí as za sebou. Profesionální kuchaYi zkouaejí kvalitu ryb vcelku i fileto opatrným pYejetím epele no~e po jejich povrchu. ím mén na ní ulpí materiálu, tím jsou erstvjaí. Svalovina amura vyniká rovn~ po nutri ní stránce, neboe obsahuje plnohodnotné, lehce stravitelné bílkoviny (18-20 %). Nechybjí v nm ani dalaí zdraví prospané látky, zejména tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin, vitamíny A, D, B6 a B12. Je bohatým zdrojem minerálo, zejména vápníku, jódu, fosforu a draslíku. Jestli~e se zvolí u amura odleh ená tepelná úprava, napYíklad pe ení v alobalu se zeleninou, s bylinkami i gratinování s beaamelem, bude ryba vhodná i pro dietní jídelní ek. Energetická hodnota (100 g) je 503 kJ, 6 g tuku, 60 mg cholesterolu. Jedná se o kaprovitou rybu, tím je dána chue jejího masa. Je výte ná v kombinaci s bylinkami, bílými i hndými ~ampióny i se zeleninou. Ur it bych ale nedoporu oval spojení s citrusovými plody nebo pYípravu v pánvi WOK. <br><br><span class=novy>AMUSE-GUEULE / a. APPETIZER</span><br>- francouzský gastronomický termín pro pYedkrm - chueovku.<br><br><span class=novy>AMYL</span><br>- je pudinkový práaek s pYísadou kukuYi né akrobové mou ky.<br><br><span class=novy>ANANAS / an. PINEAPPLE / nm., fr., rus, ANANAS / ap. ANANÁS, PIGA / it. ANANASSO / lat. ANANAS COMOSUS Merr.</span><br> - mnoholetá tropická ovocná bylina poskytující velmi aeavnaté lahodné ovoce kyselo-sladké chuti a vynikající von. Bývá právem nazýván králem ovoce. Pochází z Ji~ní Ameriky. Ovoce je u nás b~n známé a kdykoliv dostupné, ponvad~ je dobYe skladovatelné a snáaí i dalekou pYepravu. Konzervovaný chutná dokonce lépe ne~ erstvý. Je zdrojem vody (70 - 88 %), cukro (0,3 - 0,8 %), bílkovin a minerálních látek, s vysokým obsahem <a href="lexirVW.html#vitaminc"target="_self">vitaminu C</a> Je prodáván erstvý i kompotovaný v plechovkách.Zralé ananasy obsahují enzym "bromelin", který posobí pYízniv na trávení - rozkládá (<a href="lexirP.html#peptidy">peptizuje</a>) bílkoviny . Tento ú inek se vyu~ívá v kuchyních, kdy~ se pYikládá k tuhému hovzímu, které v jeho pYítomnosti zmkn a zjemní. Ananasová du~ina je obecn vhodná pro ochucení mas (napY. kuYe s ananasem, zázvorem, aalotkami, sójovou omá kou). Nej astji ananas konzumujeme pYímo jako ovoce napY. pokropené likérem, nebo v ovocných salátech (napY. salát "del monte" - s jablky a hlávkovým salátem a vaYeným celerem, havajský salát - s hlávkovým salátem, ekankou, tvarohu pomeran em a jablkem, d~emech a v drinkcích aj.<a name=ancovicka></a><br><br><span class=novy>AN OVI KA / fr. ANCHOIS / angl. ANCHOVY / nm.ANSCHOVIS / apan. ANCHOA / it. ALICE / lat. ENGRAULIS ENCRASICHOLUS</span><br>- je malá sardelka (sardel obecná) ~ijící v Atlantiku, ve StYedozemním, Severním a erném moYi. Prodává se oby ejn marinovaná, nebo také nasolená. Nkdy se za an ovi ky vydávali i malí sledi nebo marinovaní aproti. Oby ejn jsou bez hlavy, a tak to lze jen t~ko rozeznat. Mají-li hlavu, tak poznáme an ovi ku podle protáhlé, pYe nívající svrchní elisti. An ovi ka se loví od prosince do dubna na pobYe~ích zmínných oceáno a moYí. Jako pochutina se nakládají se zeleninou a koYením. Nejlepaí jsou francouzské a brabantské, mén dobré jsou apanlské, portugalské a italské. V obchodech na an ovi ky narazíme nej astji jako na o ka, mnohdy nalo~ená s kapary v oleji. Chueov mají sardelky velmi jemné, slané maso. Jejich chue je asi nejznámjaí ze sardelových past, které v poslední dob zase se~eneme b~n v obchodech. Pou~ívat se dají jak na ochucení, tak i jako hlavní surovina pokrmu (napYíklad pe ené). Dobré erstvé zbo~í poznáme podle bílé barvy na povrchu a ro~ové uvnitY, na omak musí být tuhé. Filety nalo~ené do oleje pYidáváme k ochucení omá ek, ve kterých je úpln rozvaYíme. Jsou jednou z ingrediencí ve <a href="lexirVW.html#worcester"target=_self>"worcesterské omá ce"</a><br><br><span class=novy>ANGLAISE, á la</span><br>- francouzky výraz pro pYípravu pokrmu "po anglicky". Styl této pYípravy pokrmo se vyzna uje jednoduchými technikami, jako je napY. pouhé uvaYení zeleniny. NapY. pokrm nazývaný "assiette anglaise" je talíY se studeným masem a vaYenou zeleninou.<br><br><a name=angrest></a><span class=novy>ANGOSTURA</span><br>- je hoYká sms alkoholu a koYení pYipravovaná z výta~ku tropického stromu "angostura", je~ roste divoce v Ji~ní Americe a dalaích bylinných koYení. Je velmi aromatická a hoYká, prot se jen v malém mno~ství dává do duaených jídel a jako pYísada do koktrjlo. Náhradou by mohla být bylinná hoYká nebo worcesterská omá ka.<br>Angostura pYedstavuje je i samotný ji~ hotový alkoholický nápoj Yadící se mezi koYenné bittery a rumy. Má ervenohndou barvu, kterou získal z hoYkých korových drog, kory pomeran o z hoYce a andliky, hYebí ku, muakátového kvtu, kardamonu, galgantu a skoYice. Obsah alkoholu se pohybuje mezi 40% a~ 48%. Tento nápoj se pro svou hustou koncentraci nepodává istý, ale jako Long drink, Yedný tonicem nebo vodou.Tvorcem likéru angostury je doktor J.G.B. Siegert (1796), Nmec, jen~ ve Venezuele zkoumal tropické rostliny s nimi~ provádl rozné experimenty, a~ se mu podaYilo pYivést k dokonalosti recept na hoYký bylinný likér. Ten pak dostal název podle msta, kde Siegert tehdy ~il Angostura (dnes Ciudada Bolivar).<br><br><a name=angrest></a><span class=novy>ANGRE`T; SRSTKA OBECNÁ / a. GOOSEBERRY / n. STACHELBEERE / f. GROSEILLE, MAQUEREAUX / it. UVA SPINA / lat. RIBES GROSSULARIA, RIBES HIRTELLUM</span><br>- jsou bobule stejnojmenného keYe. U nás se významnji roaíYil a~ v 19. století. Dnes je známo více ne~ 80 odrod. První zmínky o angreatu vaak pocházejí z 16. století z Anglie. kdse byl pstován jako lé ivá rostlina. Evropské odrody pocházejí z Kavkazu a Severní Afriky ("Ribes grossularia"), novjaí odrody ze Severní Ameriky ("Ribes hirtellum"). Angreae obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavn citrónovou, jable nou, vinnou a aeavelovou. Cukru obsahuje mén ne~ 10%, pYedevaím fruktózu. Obsahuje stejn vitamínu C jako citróny, vitamín E, karoten a dále menaí mno~ství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, vápník, hoY ík, ~elezo, zinek, mangan, fluór a m. Dále je dole~itý obsah kYemíku, který pomáhá udr~ovat zdravé stny bunk a pevné vazivové tkán a tak pYedchází cévním nemocem, zajiaeuje pevnost tkání a zbavuje tlo t~kých kovo. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny, co~ prospívá srdci. HospodyHky také ocení jeho vysoký obsah pektinu, pYi zaváYení, neboe dobYe ~elíruje. Hodí se nejen na kompot, nýbr~ i na jam. Vhodný je i jako pYísada do atní nebo omá ek k masu. Lze z nj dlat i víno nebo ho pYidávat do ovocných saláto. Nevýhodou bobulí je, ~e mají tuhé a t~ce stravitelné slupky a hojnost zrní ek (nezapíjíme radji vodou). Velmi originální je kombinace angreatu s masem nebo rybami. <br><br><a name=angus></a><span class=novy>ANGUS BLACK</span><br>- nejrozaíYenjaí masné hovzí plemeno na svt. Robustní erné krávy nebo spía bý ci, poskytují tu njaí maso, avaak v ~ádoucím jemném mramorování. Vysoce je cenna i jeho kYehkost, aeavnatost a chutnost. V USA, Kanad, Austrálii i na Novém Zélandu, tento druh skotu tvoYí 70 % vaech zde chovaných masných plemen. Zemí povodu tohoto plemene je severovýchodní Skotsko, kde bylo pYed více ne~ 150 lety vyalechtno. V roce 1860 se uskute nil první import zvíYat do Kanady a pozdji i do USA. `lechtitelé severoamerického kontinentu zvtaili tlesnou stavbu, sní~ili produkci loje a umo~nili tak výkrm býko do vyaaí porá~kové hmotnosti. První telata plemene "Aberdeen Angus" se v R narodila ji~ v roce 1992. V roce 1995 k nám byla dovezena zvíYata erven zbarvená (recesivní homozygoti) - "Red Angus". Plemeno Angus je chováno v R pastevním zposobem v podhorských oblastech na eko-farmách. Produkují bio-hovzí "Bohemia Angus", které mo~eme zakoupit ve vybraných hypermarketech sít Hypernova: Brno, H.Králové, Liberec, M.Boleslav, Ostrava, Praha a Teplice. Na obalech je v~dy ozna en povod ( íslo zvíYete), které koresponduje s íslem testu na BSE - tyto informace si mo~ete ovYit i na internetové adrese <a href="http://www.angus.cz"target="_blank">www.angus.cz</a>.<br><br><a name="anna"></a><span class=novy>ANNA BRAMBORY</span><br>- jsou ozna ovány brambory duaené na másle. Brambory naskládáme do máslem vymazané zapékací mísy, pokropíme máslem, opepYíme a pYidáme petr~elku. V troub pozvolna dusíme. Musí mít chrupavou kor i ku, ale uvnitY zostat vlá né.<a name="annatto"</a><br><br><span class=novy>ANNATTO, ANNATA / a. ACHIOTE, LIPSTICK TREE, ANNATTO SEED / port. ANNATO / fr., ap. ACHIOTE,/ ACHUETE / n. ORLEANS BAUM / bra. URUCUM, URUCU / KUSWÉ </span><br>- je tropický, malý, keYovitý strom "Bixa orellana" patYící do rodiny "Annato". Pochází z oblasti Amazonie a StYední Ameriky. `panlé ho pYivezli do Jihovýchodní Asie zejména na Filipíny a je také oblíben ve Vietnamu. Vyzna uje se jadeitov<sup><b>a</b></sup> zelenými a srdcovit tvarovanými listy. Nápadné jsou jeho oslniv ro~ov a~ ervené kvty se ~lutými ty inkami, které visí v uspoYádaných shlucích. Postupn se mní na kaatanov hndé, a~ kone n vyzrají v ostYe aarlatové asi 5 cm dlouhé ostnaté lusky. Extrakty semen tchto lusko se pou~ívají jako pYirozené potravináYské barvivo jako tzv. "orleánská oran~". Barvivo se pou~ívá napY. k barvení sýro (cheddar), umlých tuko, másla, rý~e, polévek a uzených ryb a mo~e nahradit v kuchyni i barvu aafránu. Je hodn pou~íváno v latinsko-americké a karibské kuchyni pro barvení potravin a pro pYíjemnou voni. Ve StYední a Ji~ní Americe se u~ívá jako pYírodní barva (krom kuchyHského u~ití) k výrob tlových odstíno a rtnek (odtud název: "lipstick tree" - rtnkový strom), obecn pak jeat k barvení mýdel, textilu. Po staletí slou~ilo toto barvivo na Surinamu (pozn.: severovýchod Ji~ní Ameriky) a u amazonských Indiáno k barvení a kráalení tla pYi slavnostech. Odvar listo má lé ivé ú inky pYi nachlazení (rýma), jako podporný srde ní lék s mírn diuretickými ú inky.<br> <a href=#annatoil>Annatový olej</a> má uklidHující a antioxida ní ú inky, slou~í jako ochranný opalovací krém i jako prostYedek proti bodavému a dotrnému hmyzu, ochran proti slunci aj. Jako strome ek se mo~e pstovat také na zahrádkách vaude v tropických pásmech i jinde ve sklenících.<br><small><b>Poznámka DDK<sup>a</sup>:<br>Jadeit</b> - je blav nazelenalý nerost - kYemi itan hlinito-sodný, jinak polodrahokam u~ívaný napY. k výrob známých zelených soaek.</small> <br><br><a name=annatoil></a><span class=novy>ANNATOVÝ OLEJ / ANNATO OIL</span><br>- je získáván ze semen rostliny <a href=#annatto>Annato</a> roznými zposoby a informace jsou uveden u tohoto hesla v DDK. <li>Tradi ni výroba - spo ívá v rozdrcení semen, jejich nabobtnání ve vod. Pak je voda odpaYena za vzniku siln zbarvené pasty. Dalaí zposobem je rozdrcení semen a dre je vyluhována horkou vodou v dYevných vanách nebo vaYícím roztoku uhli itanu sodného.<li>Promyslový zposob výroby - spo ívá ve výrob istého krystalického annnata extrakcí várkovým zposobem, filtrací, a pak oddlením za pou~ítí protiproudé extrakce rozdrcených semínek, v proudu selektivního rozpouatdla. Rozpouatdlo se pak odpaYí vakuovou destilací, kdy sou asn dochází k odvodnní. Barevný istý koncentrát pak krystalizuje a tyto krystalky jsou dále u~ívány ve form vodných i olejových roztoko nebo práaku.<br><li>Domácí pYípravu oleje annato - mo~eme provádt, kdy~ se nám podaYí sehnat semínka. Mo~eme si vyrobit vlastní domácí olejí ek. Zde je recept na domácí olejové annatové barvivo: ZahYejeme dva aálky rostlinného oleje asi v 2 litrové t~ké pánvi na teplotu asi 178°C. Te pYidáme 1 aálek semínek a hned je odstraníme z plotny. Pak je ponecháme pYirozeným zposobem vychladnout a následn je odcedíme. Pak olej skladujeme ve sklenné dobYe uzavYené sklenici a v chladni ce. Není to nijak obtí~né.<br><br><span class=novy>ANNETTE</span><br>- zposob pYípravy brambor. Upravujeme je stejn jako brambory <a href="#anna">Anna</a>, ale pYidáme jeat jemn nasekanou cibulku a strouhaný sýr.<br><a name="anona"</a><br><span class=novy>ANONA, IRIMORA LÁHEVNÍK / CUSTARD APPLES / l. ANNONA spp.</span><br>- zelené ovoce tropického stromu rodu "Anona". Vyskytuje se v nkolika druzích. PYedevaím je to "Annona cherimolia" zvaná " irimoja", která je ze vaech anon nejkvalitnjaí. Pochází z And a severních oblastí Ji~ní Ameriky a z oblasti Kaspického moYe odkud se dostala do Evropy v 16. století. Plody pYipomínají tvarem zavYené aiaky borovic nebo spíae zelenou jahodu. Dalaími druhy jsou: ostnitý plod zvaný "guanabana", anona síeovaná, anona aupinatá nazývaný "cukrová jablka" a hybridní druh zvaný "atemoya". NepYíznivou vlastností je praskání pYezrálých plodo jeat na strom. Smetanov bílá a~ krémová du~ina je sladká, aeavnatá a obsahuje velký po et zmá knutých nejedlých semen. Zralá plodenství jsou bohatá cukrem (glukóza a sacharoza). Plody konzumujeme erstvé po odstranní semen, mají osv~ující nakyslou chue. DobYe se zmrazují; vytla ená aeáva se míchá s vínem, zmrzlinou, mlékem likéry a nebo je u~ívána do ovocných saláto. Výborný je i sirup, v zemích odkud pochází se pou~ívá i na rosoly a pYidává do marmelád. Má velkou ~elírovací schopnost. irimoja obsahuje spoustu vitaminu C a je bohatá na vitaminy Yady B a minerální látky.PYi kuchyHské pYíprav ostrým no~em oloupeme aupinatou slupku, du~inu pokrájíme a odstraníme z ní semena. Plody konzumujeme pYedevaím erstvé jako ovoce, ale mo~eme tYeba nakrájet na kosti ky a promíchat se aunkou jako salát. Velmi chutný je i jako kompot - na 25% anony dáme 75% jablek a uvaYíme klasický jablkový kompot. Plod anony zlepaí a zvýrazní chue kompotu.Ve apanlatin se anona nazývá marmelo - odtud název marmeláda. A kdysi se pou~ívala jako lé ivo k výplachom úst, nebo jako tonikum na vlasy.<br><br><span class=novy>ANNONCER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro vyvolání objednávky - tj. annoncování. <a name=antipasta></a><br><br><span class=novy>ANTIPASTA / it. ANTIPASTO</span><br>- italský termín pro pYedkrm ("hors d´oevre"), který v pYekladu znamená: "dYíve ne~ tstoviny", nebo "pYed tstovinami". Tím je také ur en výbr ingrediencí, které tam mohou být zahrnuty. Jsou to: uzenina (klobásy, salám), sýr, ryba, olivy, ovoce a nakládané zeleniny. Tak napYíklad na míse s typickou antipastou nalezneme: kousky melounu obalené v aunce <a href="lexirP.html#prosciutto"target=_self>"prosciutto"</a>, zralé fíky, sýr "provolone", salám, marinované ~ampiony a srdí ka arty oko, olivy s esnekem, filety z an ovi ek nebo maso z tuHáka a nakládaný pepY. Antipasta je pokrm typický svým slo~ením sestávajícím ze studeného masa, zeleniny a sýra. Suroviny jsou v~dy marinované a podávají se jako pYedkrm ).<a name=antioxidant></a><br><br><span class=novy>ANTIOXIDANTY / an. ANTIOXIDANTS / fr. AGENT ANTIOZONE </span><br> - jsou látky, které zpomalují oxida ní pochody v rostlinných a ~ivo ianých buHkách. Z kulináYského hlediska antioxidanty pomáhají v prevenci ~luknutí a zmny barvy potravin. Ze zdravotního hlediska, v lidském tle antioxidanty pYispívají ke sní~ení nebezpe í vzniku rakoviny a k prevenci srde ních poruch. Mezi významné antioxidanty patYí "karotenoidy", které dodávají ovoci a zelenin jejich charakteristickou barvu. Tedy jsou to látky, které neutralizují záludné <a href="lexirVW.html#radikal"target=_self>"volné radikály"</a>. Tyto vznikají jako pYirozené zplodiny látkové výmny. Ve zvýaené míYe se tvoYí v organismu staraích lidí nebo v tle lidí, kteYí ~ijí nezdrav: pYejídají se (hodn tuko), mají málo pohybu, za~ívají silné stresy atd. Pokud se ve zvýaené míYe za nou oxidovat napYíklad ástice cholesterolu, mo~e to vést ke kornatní tepen. Jestli~e volné radikály napadnou DNA (genetický kód v bun ném jádru) mohou vyvolat mutace bunk a spustit tak jejich zhoubné bujení, tedy rakovinu. Antioxidanty tomu zabraHují svou reakcí s volnými radikály. Antioxidanty získáváme zejména z ovoce a zeleniny, ale také z rostlinných olejo, tu ných ryb, mléka nebo nkterých mlé ných výrobko a Yady dalaích potravin. Nejvýznamnjaími antioxidanty jsou <a href="lexirVW.html#vitamin"target="_self">vitamíny</a> A, C a E, z minerálo pak m, mangan, <a href="lexirS.html#selen"target=_self>selen</a> a zinek. Velmi známý a dostupný antioxidant je kyselina askorbová kyselina (<a href="lexirVW.html#vitaminc"target=_self>vitamin C</a>), je obsa~ena hojn v citrusových plodech, stejn jako <a href="lexirVW.html#vitamine"target=_self>vitamin E</a>, který je v semenech a oYechách. Antioxidanty jsou také ve zna ném mno~ství obsa~eny v koaeálové zelenin jako je napY. brokolice (!!! jezte brokolici !). Raj ata obsahují nejvýznamnjaí kartenoid - "lykopen". Vdci se také domnívají, ~e se lykopen významn podílí na sní~ení hrozby rakoviny (!!jezte raj ata!!!).<a name=prokazane></a><br>Dalaí dosud prokázané antioxidanty:<li>Glukosinoláty, isothiokyanáty - jsou obsa~ené v tzv. kYí~até zelenin, zejména v ro~i kové kapust, kvtáku, zelí, brokolici a kedlubnách. Vysoký obsah tchto látek je té~ v erné Yedkvi, Yedkvi kách a kYenu.<li>Rostlinné polyfenoly - jsou pYítomny v obilovinách a aji.<br><li>Flavonoidy - jsou barevné látky tvoYící sou ást vaech vyaaích rostlin; jejich zdrojem je tedy ovoce, zelenina, víno, obiloviny.<li>Terpeny - zdrojem jsou zejména esenciální oleje získané z citrusových plodo, petr~ele, bazalky, máty peprné, eukalyptu nebo tzv. "teatree".<br><li>Isoflavonoidy a trypsinové inhibitory - nejsou pYília rozaíYené. Jejich dostate ným dodavatelem je sója a výrobky na bázi sóji.<li>Slou eniny se sírou - obsa~ené ve vaech cibulovitých druzích zeleniny ( esnek, cibule, pórek). Krom silného protinádorového posobení hrají roli i pYi sni~ování hladiny cholesterolu v krvi a prevenci vzniku krevních sra~enin.<br><li>Katechniny, resveratrol - jejich zdrojem je ervené víno.<li>Chlorofyl - je sou ástí vaech zelených rostlin (vzniká fotosyntézou). <a name=anyz></a><br><br><span class=novy>ANTIPASTI</span><br>- jsou pYekrmy, kterými za íná ka~dý tradi ní italský jídelní ek a k k italské kuchyni patYí zcela neodmysliteln. Tradi n se pou~ívají rozné zeleninové saláty, moYské plody nebo plátek pizzy. Po nich teprve následuje "primi piatti", tj. první hlavní chod (tstoviny,, jídla z polenty). Druhý hlavní chod se nazývá "secondo" (ryby, drobe~, moYské plody, maso, zvYina). <a name=anyz></a><br><br><span class=novy>ANÝZ / n. ANIS / a. ANISEED, ANISE / it. ANICE / ap. ANÍS / rus. ANIS /l. PIMPINELLA ANISUM</span><br>- je zlatohndé ostYe api até aromatické semínko, bohaté na etérické oleje. Pochází z Egypta a Sýrie a vedle kmínu je to jedno z nejstaraích a nejrozaíYenjaích koYení. Pou~ívá se do nkterých druho chleba, do pe iva, k nakládání ervené Yepy, do erveného zelí, okurek. Velmi pYíjemný je v hruakovém a jable ném kompotu. Anýz je mo~no pYidat i k duaeným houbám, pYedevaím k ~ampiónom. Pokud ho pou~ijeme do pe iva mo~em vypustit vaechny dalaí koYení; chue a von anýzu se zde nesnesou s chutí a voní ~ádného koYení. Je velmi oblíben v indické a ínské kuchyni, kde je dáván i do masitých jídel. U~ívá se hlavn v kuchyni Ji~ní Indie. U nás se pou~ívá k výrob likéro.<br><br><span class=novy>APERITIVY</span><br> - jsou velmi nesourodou skupinou nápojo. Jsou pova~ovány obvykle za pití pYed jídlem pro osv~ení chuti. Ve skute nosti mo~e být aperitivem jakýkliv drink, jak napsal v roce 1981 vynikající britský odborník John Doxat. Je to sice pravda, ale vaeobecn se za n pova~ují pYedevaím vermuty, fortifikovaná vína (sherry), ale i portské a nkteré obtí~njí zaYaditelné napojové speciality (napY. Dubonnet, pastis i cider). Mají asto jedno spole né: pomrn vysoké koYenné i bylinné patro, na nm~ se v pYípad vermuto podílí pelynk, v pYípad sherry flor (doslova "kvt"), co~ je vrstva kvasinek je~ se vyvíjí na hladin vína v sudu, jindy zasr látky, které bývají z ásti výlu ným know-how známým jen výrobcom. V sou asné dob se prodávají aperitivy chlazené. Pokud máme k dispozici sklenku se zna kou nápoje, není chyba ji pou~ít. Musíme vaak dávat pozor zda má no~ku nebo ne. Ve sklence s no~kou je vhodné nabídnout aperitiv bez ledu; pokud je bez no~ky, je mo~no servírovat drink práv tak, ale v b~né viskovce se bude ztrácet. V takovém pYípad zále~í na chuti vaaich hosto, kolik ledu do sklenky vlo~íme. V gastronomii vaak se stále uplatHuje italská povr ivost, která dává pYednost lichému po tu kostekv poháru. Dnes bez tzv. aperitivo by mixologie (míchání koktejlo) poskytovala velmi odlianý obraz. Celosvtová koktejlová jedni ka "Martiny" i dvojka "Manhattan" jsou bez nich vobec nemyslitelné.<br><br><span class=novy>APO`TOLSKÝ KOLÁ </span><br>- je kolá  vncovitého tvaru pYipravený z tsta jako na brioaky.<br><br><span class=novy>APPAREIL</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro hotovou hmotu, která se pou~ívá samostatn, nebo ve spojení s jinými komponenty.<br><br><span class=novy>APPENZELLER</span><br>- je avýcarský sýr, který se pYi zrání omývá smsí bílého vína, vody a bylinek.<br><br><span class=novy>AQUAVIT, AKVAVIT, AKKEVIT</span><br>- skandinávská koYalka z obilí (Dánsko) nebo brambor (Norsko) z brambor. PYi druhé destilaci se do nj pYidávají byliny a koYení. (koriandr, fenykl, skoYice, kopr, badyán i hYebí ek). Jeho nejdole~itjaí slo~kou je vaak kmín. Obsah alkoholu bývá v rozmezí 37,5% - 45%. Nejlepaí druhy Aquavitu dozrávají v sudech po sherry nebo portském vín. KoYalka je známá svým unikátním cestováním svtovými oceány dYíve ne~ je konzumována. Zposob tohoto zrání nápoje má stoletou historii, kdy poprve njaká lo vozila tento alkohol zapomenutý v podpalubí lodi v pou~itých sudech od sherry. Po jejich nálezu bylo zjiatno, ~e alkohol skvle vyzrál do pYíslove né jakosti. Název je odvozen od latinského aqua vitae (~ivá voda). Nejstaraí zmínka na akvavit je z roku 1531 v dopuse dánského pána hradu Bergenshus Eske Bill zaslaného Olav Engelbrektsson, poslednímu Yímskokatolickému arcibiskupovi Norska. Dnes nejznámjaí originální zna ky jsou: Aalborg Aquavit, Bommerlunder, Linie Aquavit, Malteserkreuz Aquavit. <br><br><span class=novy>ARABSKÁ - KOXENÍ / n. ARABISCH / a. ARABIAN SPICES</span><br>- mírn ostrá sms koYení vhodná pYedevaím k dochucení a pYíprav arabských pokrmo jako je <a href="lexirK.html#kabab"target=_self><i>"kabáb"</i></a>, <i>"sambúsak"</i>, omá ka z lnných semínek <a href="lexirT.html#tahini"target="_self"<i>"tahini"</i></a> apod.). Obsahuje papriku, <a href="lexirK.html#cumin"target=_self>Yímský kmín (cumin)</a>, koriandr, esnek, chilli a sol (28 %). Hodí se na pe ení a grilování vaech druho mas, dále je výborná k dochucení mletého masa, do duaených pokrmo, luatninových a sójových jídel. Sms mo~eme pYidat do rozných smsí zeleniny s rý~í, do guláao nebo jen tak nasypat na brambory.<br><a name=arak></a><br><span class=novy>ARAK</span><br>- je destilát z rý~e. Je to také hodnotná aromatická pYísada do pe iva. Pou~ívá se vaak velmi úsporn, napY. do cukrové polevy apod. <a name=root></a><br><br><span class=novy>ARLÉSIENNE</span><br>- ozna ení jihofrancouzské speciality - bramborového salátu. Obsahuje stejné mno~ství brambor, bakla~ánu a chYestu, nakrájených na prou~ky a sms je zalita hustou kyselou smetanou. K ochucení je pYidán jemn nastrouhaný kYen, na míse je ozdoben raj aty a mandlemi<br><br><span class=novy>ARROSER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro pYelévání pe en kapalinou (vlastní aeávou). <br><a name=aroma></a><br><span class=novy>AROMA DO PE IVA</span><br>- jsou výta~ky rozných látek rozpuatných v oleji, ur ených ka romatizaci pe iva. Nkdy obsahují i umleé chueové a vonné pYísady. Pou~íváme je jen v tom pYípad, kdy nemáme pYírodní aromatické látky a v~dy jen v co nejmenaím mno~ství - nkolik kapek. Vtaí mno~ství by mohlo pYekrýt chue pe iva. Aroma se prodávají v malých lahvi kách, obsah je ur en na 500 g mouky. Pe ivo je vaak jemnjaí, kdy~ pou~ijeme ménaí mno~ství. Existují aromata: citronové, rumové, pomeran ové, mandlové, kávové, kokosové, pun ové aj. <br><a name=arrowroot></a><br><span class=novy>ARROWROOT</span><br>- ( ti aró(h)rút) je jemný akrob, vyrábný z hlíz a oddenko rozných rostlin:<li>pravý arrowroot neboli západoindický pochází z oddenko marantových ("Maranta arundinacea" a "Maranta indica"). Pochází ze Západní Indie, ale rozaíYila se na Kanárské ostrovy, do Natalu, na Madagaskar a do Východní Indie. Jeho zrnka se podobají zrnkom bramborového akrobu.<li>východoindický neboli "nepravý arrowroot" správnji nazývá se akrobem kurkumovým nebo zázvorovým, neboe pochází z oddenko zázvorovitých rostlin rodu "Curcuma", které se pstují hojn na Malaboru a v PYední Indii. V Bombaji se prodává erstvý pod jménem "gulál".<li>brazilský arrowroot jako takový k nám pYichází zYídka; je k dostání jen zrnný pod jménem "tapioca"; pochází z hlíz jedovaté rostliny "Manihot utilissima", povodem z Ji~ní Ameriky. Za brazilský arrowroot se asto vydával akrob batátový z batátu ("Batatas edolis").<br>Krom toho se arrowroot získává z nezralých banáno ( t. zv. "guayanský"), z dosen a jiných pYíbuzných rostlin ("arrowroot queenslandský") apod. Arrowroot se pou~ívá k zahuaeování ~elvích a rybích polévek.<a name=artycok></a><br><br><span class=novy>ARTY OK / an. BALL THISTLE /nm. ARTISHOCKE / fr. ARTICHAUT / ap.ALCACHOFA, ALCAUCIL / it. CARCIOFOTO / </span><br>- je statná vytrvalá rostlina teplého klimatu dorostající do výaky a~ 150 cm podobná bodláku. Jeho historie sahá a~ do doby faraono, kde byl ji~ pYed 2500 lety oblíbeným pokrmem. PatYí mezi zeleninu lahodkovou. Ji~ staYí bohatí Xekové a Xímané si pochutnávali na pstovaných arty ocích s pikantními omá kami. V 16. století se objevil na stolech francouzských bohá o a pak na královských tabulích v Anglii a Nizozemí. U nás byl arty ok znám v 16. a 17. století. Arty oky jsou velmi cennou zeleninou, obsahující hoY iny, tYísloviny, zna né mno~ství vitamíno A a B, flavonoidy, inulín, organické kyseliny, slizy, vlákninu aj. V kuchyních pou~íváme hlavice tj. nerozvinuté kvtní úbory. PYipravujeme je bu v celku nebo jen jejich du~natá dna, tzv. "lo~ka". PYed tepelnou úpravou odYízneme dYevnatou ást stonku, odstraníme povadlé listy, obna~ené lo~ko potYeme citrónovou aeávou, aby nez ernalo. Pro dosa~ení lepaího vzhledu hlavice pYed vaYením ová~eme. VaYíme je ve slané vod. Po uvaYení ze stYedu popupte odstraníme zárodky kvto vidli kou. Z arty oku pYipravujeme krémovou polévku s máslovou jíakou a mlékem, podávají se jako pYedkrmy, pYelité omá kou s majonézou nebo plnné jako hlavní pokrm, jako saláty spolu s hlávkovým salátem. Ze syrových arty oko se pYipravuje skvlý salát zakapaný jen olivovým olejem a citronovou aeávou, nakládané je velmi asto najdeme na pizze "capriccioze". Arty oky se pou~ívají se také pYi lé ení poruch trávení, odbourávají cholesterol, stejn jako pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Jsou vyu~ívány v konzervárenském promyslu a z arty oko se dopkonce vyrábjí i alkoholické a nealkoholické nápoje.<br><br><span class=novy>ASADO</span><br>- je po apanlsku upravená drobe~. Slepice nebo holub vaYí se hodinu v osolené vod. Vzniklý vývar se odpní, pYidá se strou~ek esneku, nkolik kousko aunky, trochu na práaek utlu eného nového koYení a trochu aafránu. Znovu se povaYí. Kdy~ je maso mkké, vyndáme je, polévka svaYíme a zahustíme trochou mouky nebo ~loutkem. Podává se jako polévka s uvaYeným masem.<br><br><span class=novy>ASAFEDITA, ASAFOETIDA, ASANT, ERTOVO LEJNO</span><br>- koYení získané s velké rostliny podobné fenyklu rostoucí hlavn v Indii a Iránu. Je pou~íváno do Yady indických jídel, kde je k dispozici v práaku nebo kouscích. Pou~ívá se jenom v malém mno~ství, proto~e vydává smrdutý zápach pYipomínající esnek - viz také <a href="lexirC.html#lejno"target="_self"> ertovo lejno</a>.<br><br><span class=novy>ASIETA</span><br>- (assiette) znamená "za talíYek n eho"; pYi stolování jsou tak ozna eny malé pYedkrmy - "hors d´oeuvre", jejich~ mno~ství není vtaí, ne~ co by vealo na malý talíY. Jsou napY. asiety z kaviáru, Yedkvi ek s máslem, uzeného lososa, oliv apod. Také se proto mluví o asiet salátu, kompotu, nebo ovoce.<br> - "Assiettes volantes", neboli "asiety létavé" se nazývají ve francouzské kuchyni ty asiety, které nutno ihned sníst, jakmile opustí plotnu, aby nepozbyly svého pkného vzhledu a chuti. Tak napY. jsou to "soufflés" - lehounké nákypy apod. Asiety se nedávají na tabuli, ale podávají se stolujícím pYímo kuchaYem po ukon ení jejich pYípravy.<br><br><span class=novy>ASPARTMAN</span><br>- jer umlé sladidlo - náhra~ka cukru. Je asi dvstkrát sladaí ne~ cukr. Nelze je pou~ívat do tepeln upravovaných opokrmu, teplem se ni í.<br><br><span class=novy>ASPIK /<a href="../vep/vepr0085.html#huspenina"target=_self>HUSPENINA</a>, ASPIK, ROSOL</span><br>- pYíjemn chutnající irá ~elatina pYipravená z vy iatného vývaru mas nebo vepYových ko~í. Pou~ívá se k zalévání rozných druho masa, vaYených vnitYností, vajec, drobe~e, ryb, aunky, masových pn, paatrik. PYipravujeme takto oblíbené "výrobky v aspiku". Zaléváme do formy jednoporcové nebo víceporcové. Formu nejdYíve vylijeme malým mno~stvím aspiku, po jeho ztuhnutí dále pYizdobíme, urovnáme tam základní suroviny, znovu dolijeme aspikem a necháme ztuhnout. Výrobek se ztuhlým aspikem krájíme a ozdobíme základními surovinami. Podáváme jako studený pYedkrm. Aspik mo~eme snadno pYipravit z plátkové nebo sypké ~elatiny. Rosol má na rozdíl od aspiku výraznjaí chue po pou~itém vývaru a jeho zbarvení odpovídá barv vývaru.<br><br><span class=novy>ASSIETTE DE CRUDITÉS</span><br>- francouzský výraz pro talíYek plný nakrouhaných rozných syrových zelenin.<br><a name="atole"></a><br><span class=novy>ATOLE [ah-TOH-leh]</span><br>- je oslazená kukuYi ná kaae, známá ji~ z pYedkolumbovských aso. Dnes velmi oblíbená v Mexiku a v nkterých oblastech amerického Jihozápadu. PYipravuje se smícháním tsta na tortilly z kukuYi né mouky <a href="lexirM.html#masa"target="_self">"masa"</a>, s vodou nebo mlékem, rozma kaným ovocem a cukrem nebo medem, výjime n okoládou. V latinskoamerických obchodech je mo~no "atole" koupit instantní; práaek jen smícháme s mlékem nebo vodou. Atole mo~e být podávána horká nebo o pokojové teplot. V Mexiku je obvykle podávvána brzy ráno, kolem páté hodiny, pYed odchodem na pole s plackou tortilly a se zeleninou.<br><br><span class=novy>Á`</span><br>- je speciální iránská hustá polévka s mnoha ingrediencemi, ochucena rozným koYením, vtainou pepYem, ale také i jinými druhy speciálního koYení. Základem je rý~e nebo luatniny. VaYí se u~ od pradávna, co~ dokládá slovo "a~paz" - osoba která vaYí áa neboli kuchaY a výraz pro kuchyni "aapázcháne". Polévka má etné druhy, jednoduché i náro né na pYípravu. Áa je jídlo velmi populární, o tom svd í Yada lidových r ení, propovídek a r ení napY. "áae dahansúzí níst" - "není to nic zvláatního" aj.<br><br><span class=novy>ATTA</span><br>- jemná mouka pou~ívána k pYíprav indických chlebo.<br><br><span class=novy>AU LAIT</span><br>- drink podávaný s mlékem.<br><br><span class=novy>AU NATUREL</span><br>- potrava podávaná syrová.<a name=avokado></a><br><br><span class=novy>AVOKÁDO, HRU`KOVEC / AVOCADO, ALLIGATOR PEAR /ap. AQUACATE</span><br>- hruakovité plody ze stále zeleného tropického stromu "Persea americana" nebo "Persea gratissima". Mají zelenou ko~ovitou slupku, jedno velké semeno a lahodnou ~lutou nebo zelenou du~inu, máslové konzistence a s vysokým obsahem tuko. Jíme je syrové, osolené, nebo je krájíme na plátky a pYidáváme k hotovým pokrmom. Je mo~no je u~ít jako zeleninu (saláty, k masu) i jako ovoce (poháry). Avokádo je nejkvalitnjaí salátové ovoce vobec s vysokou vý~ivnou hodnotou. Nej astji se upravuje s worcesterem, citrónovou aeávou, octem, solí a pepYem. Avokádo je u nás b~n k dostání a v "DDK" je uvedeno nkolik recepto s tímto ovocem. Vyzkouaejte napY. jednoduchý recept: <a href="../salde/salder0031.html"target=_self>Avokádo s francouzskou omá kou</a>, nebo <a href="../salde/salder0033.html"target=_self>Avokádo s YeYichou dle Nero Wolfa </a>.<br>- avokádové listy jsou také pou~ívány jako koYení. Je doporu ováno je napYed vcelku lehce opra~it na pánvi, pak rozdrtit v hmo~díYi nebo tYecí misce, a tím uvolnit jejich voni podobnou anýzu a lískovým oYíakom. U~ívá se pro pYípravu duaenin, zejména kuYecích a rybích jídel. <br><br><span class=novy>AWABI</span><br> - japonský název oblíbených mualí, které jsou nejkvalitnjaí a také velmi drahé. Nejb~njaí jsou v Japonsku muale kaki", které byly kultivovány v Hiroaim v roce 1673, ale dnes se pstují po celém Japonsku. Podávají se syrové s octem, nebo se dusí s rý~í i sma~í v oleji. Také se z mualí pou~ívají v kuchyních srdcovka jedlá a muale venuaina.<a name=azafran></a><br><br><span class=novy><a href="lexirS.html#saflor"target="_self">AZAFRÁN, SVTLICE BARVÍXSKÁ, <a href="lexirS.html#saflor"target="_self">SAFLOR</a>, FALE`NÝ `AFRÁN / CARTHAMUS TINCTORIUS </span><br>- je jednoletá rostlina z eledi hvzdicovitých, která nese úbory ~luto ervené barvy slo~ené z drobných kvítko. Plodem je blavá na~ka obsahující a~ 37% oleje s vysokým obsahem cenných esenciálních kyselin (linolenová a~ 75%). Semena se také pra~í jako oYíaky. Její suché oran~ové kvty obsahují barvivo "kartamin". V kuchyních se pou~ívají kvtní úbory jako výborná náhrada aafránu k barvení pokrmo - polévek, omá ek, masových duaenin, rý~ových, rybích pokrmo aj. V promyslu se pou~ívá jako ekologické barvivo na barvení olejo v kosmetice, v balzámech, krémech a mýdlech. Hodí se i kbyrvení textílií, hra ek a dalaích pYedmto. Rostlina se dá snadno vypstovat i na naaich zahrádkách na leh ích propustných úíatito-hlinitých podách a na slune ném stanoviati. Korunní lístky sbíráme ru n v ervenci v období intentivního kvetení, do vzduaných pYepravek a ulo~íme je na dobYe vtrané místo, nejlépe pod pYístYeaek, bez pYímého dosahu slunce. Suaení trvá pYibli~n dva a~ tYi týdny.<a name=azyme></a><br><br><span class=novy>AZYME, NEKVA`ENÝ CHLÉB</span><br>- je nekvaaený chléb, co~ jsou placky pe ené pouze z mouky a vody, který ~idé jedí pYi svém obYadu zvaném Pascha. Pascha pYipomíná vyvedení Izraelito z egyptského otroctví. Tento chléb se objevuje u~ v popise první Paschy v "Druhé knize Moj~íaov", kde je pYikázáno slavit týden nekvaaených chlebo: "Po sedm dní budete jíst nekvaaené chléb" (Ex 12,15). ObYad "paschální ve eYe" se hebrejsky nazývá "Séder" a to znamená "PoYádek". Atmosféru slavnostní hostiny se zvláatními pokrmy je mo~né do jisté míry porovnat s tím, co pro~ívají kYeseané pYi váno ní ve eYi. Bhem hostiny se rituáln vypijí tyYi kalichy vína a pojídá se zmínný nekvaaený chléb. Dalaí obYadné chody jsou hoYké byliny, symbolizující hoYkost otroctví, ovocný mou ník, pYipomínající hlínu, ze které museli Izraelci v Egypt vyrábt cihly, a kone n pe ená jídla jako vejce a maso s kostí.<br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><br><a href="lexih.html"target=_top><b>ZPT do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 25. Yíjna 2010 / Po et hesel: 102 </small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>