Další tři podobenství, která jsou ve 13.kap.Mat. před námi, milí posluchači, nám ještě ukazují jiné aspekty nebeského království, jiné jeho stránky...
"Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. M13,44
MG k tomuto kratičkému textu nejprve dodává velmi konkrétní vysvětlení jednotlivých položek, které jsou zde uvedeny. Může nám to připadat trochu dogmatické, můžeme diskutovat, je-li tomu tak, ale za chviličku bude následovat pokus o vysvětlení:
Poklad je Izrael. Pole je tento svět. Ten "někdo", kdo najde poklad, je PJ, který sám sebe dává v oběť, aby koupil to pole, tedy celý svět a aby tím vykoupil především Izraele. Tolik tedy základní podání některých pojmů v tomto podobenství.
Podle našeho vykladače tedy nejde o hříšníka, který by si za vysokou cenu kupoval evangelium. Evagelium totiž není poklad skrytý v poli. Kdežto Izrael je dnes, nebo byl ještě nedávno doslova pohřben ve světových dějinách... Někdo řekne: ale teď je Izrael zase národem, právoplatným státem. Ano, oficiální stát tu existuje, ale na jejich území nebude klid, dokud nepřijmou Mesiáše, který zde udělá pořádek a uvede věci do správného stavu.
I když se už mnoho židů vrátilo do palestiny, národ Izrael je stále ještě z větší části v rozptýlení, konstatuje náš učitel. A co je především podstatné, v současné době Bůh není se svým vyvoleným národem jako s celkem. Ještě s nimi nejedná jako s nimi jednal v minulosti, i když podmínky se tu zřetelně připravují. Ale srdce toho lidu ve skutečnosti není cele při Hospodinu...

AP k té otázce pozice Izraele před Bohem napsal:
Chci tedy říci, že (Izraelci) klopýtli tak, aby nadobro padli? Naprosto ne! Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů. Ř11,11
Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí? Ř11,12
Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom, Ř11,13
abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení. Ř11,14
Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých! Ř11,15
AP tedy věřil, že Hospodin na čas opustil svůj vyvolený lid, že s ním není... Že místo svého vyvoleného lidu věnuje pozornost všem ostatním národům, aby jim nabídl svou spásu...
A prorok Zachariáš, jeden z posledních pisatelů SZna napsal, že přijde nový den pro Izrael. Bude to zvláštní den, zvláštní situace:
Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrtí jednorozeného, budou nad ním hořce lkát, jak se hořce lká nad prvorozeným. Za12,10
Prorok JR na mnoha místech hovoří o novém shromáždění lidu Izraele a také o tom, že jim Bůh dá zpátky jejich zemi. Ovšem konečné naplnění těchto proroctví je teprve v budoucnosti.
A podobenství o pokladu v poli tuto velikou budoucí událost předznamenává. PJ je tím, který dal všecko, co má k tomu, aby získal to pole, ve kterém je tento poklad ukryt. PJ dal sám sebe, aby vykoupil svůj lid, ale spolu s ním vykoupil i celý svět z hříchu. Prorok Zachariáš píše o prostředku, o zdroji očišťující moci, která jednou vytryskne, která bude nabídnuta lidem k očištění jejich hříchů... Jaká moc to bude?
V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty. Za13,1
Chvalme PJe za jeho oběť, za jeho prolitou krev, která nás před Bohem dokonale očišťuje od každého hříchu...