Následující podobenství rovněž vychází z oblasti zemědělství, ale vzhledem k tomu, že PJ chce ukázat zase jinou stránku nebeského království, tak také docela přirozeně jde o jinou plodinu, o jiné semeno.
Ještě jiné podobenství jim předložil: "Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zasel na svém poli; M13,31
je sice menší než všechna semena, ale když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích." M13,32
Hořčičné semeno, nebo přímo hořčičný strom, jak je nám tu popsán, je velmi nepravděpodobně obrazem církve nebo jednotlivého křesťana, vysvětluje DrMG. V souvislosti s křesťany se v Bibli spíš hovoří o ovoci, mělo by tedy jít o ovocný strom. Ale hořčice neslouží k jídlu jako takovému, hořčice u nikoho nezažene hlad. Je to pouze koření, pouze doplněk jiného jídla..
Hořčičné semeno, o kterém tu PJ hovoří, neroste v nějaký velký jako třeba malý dubový žalud. Ale je to ve skutečnosti statný keř, který vyrůstá někde v pouštních krajinách.
Hořčičné semeno je menší než všechna semena, říká PJ. Jeden liberální kazatel, který působil nedaleko našeho DraMG, jednou učinil veliký objev, že hořčičné semeno NENÍ nejmenší ze všech semen. Myslel si možná, že našel omyl, nebo chybu v Bibli. Věřím, že PJ hovořil o nejmenším semenu užitkových rostlin, které se tehdy sely, o nejmenším semenu, které ti posluchači PJe znali. nikoli o botanice jako takové...
Ale přemýšlejme především, co tímhle podobenstvím chtěl PJ říci.
když vyroste, je větší než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.
Tohle maličké seménko, když je zaseto do dobré země, se po svém vzrůstu stane poměrně velkou rostlinou, stane se dokonce domovem pro ptáky, když si tu ve větvích dělají hnízda... Toto podobenství ukazuje na vnější viditelný růst nebeského království (zatímco další podobenství o kvasu, které teprve přijde, hovoří o vnitřním růstu).
Ve volném průmětu tohoto podobenství na církev PJe, na tu živou duchovní církev, musíme říci, že se sice neobrátil celý svět, ale dodnes má na něj Boží lid značný vliv. Je tu jako sůl země, jako světlo světa... MG zdůrazňuje, že ten primární smysl podobenství o hořčičném zrnu ovšem nemůže být vztažen na církev, protože církev není hořčičná bylina, ale světlo a sůl... Církev PJe tu není něco, co by rozměrově, či nějak populačně převládalo, ale je tu velmi důležitá i pro určitou vnější stabilitu...