Waldorfská pedagogika.

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra didaktických technologií

 

Je antroposofie Rudolfa Steinera pravý vědecký a náboženský názor pro naše děti?


Seminární práce

Brno 2011

 

PdF:SZ7MK_ALP1 Alternativní pedagogika Autor práce: Kamila Kroupová

 

Waldorfská pedagogika.

Pod pojem Waldorfská pedagogika, nebo také tzv. Waldorfské školství se ukrývá takové množství kontroverzních skutečností, že si jistě málo který z rodičů nebo pedagogů dokáže udělat nějakou reálnou představu o problematice Waldorfského školství. V této seminární práci se pokusím alespoň nastínit historii, motivy a skryté proudy v pozadí. Pokusím se pro ty, kteří zůstávají názorově neutrální a těch je jistě většina (ke které jsem do této chvíle také patřila), poukázat na důsledky se kterými budou muset počítat, pokud se nepoučí ze zkušeností těch, kteří byli tak odpovědní a nám ostatním předali svou osobní zkušenost s Waldorfským školstvím.

 

První věc, která vás upoutá začnete-li se zajímat o Waldorfské školství je naprostý rozpor v názorech na ni. Někteří Waldorfské školství vášnivě hájí a jiní zatracují. Ovšem mnozí další lidé se vyjadřují záporně pouze ve smyslu provádění, či praktického uplatňování, jinak "správných a dobrých" zásad které Waldorfské školství údajně hlásá. Rodiče, kteří dávají svoje děti na Waldorfskou školu většinou ani neznají její ideologický základ, kterým je antroposofie, což je filozofie, náboženství, či jakýsi světonázor, který vytvořil Rudolf Steiner. Podívejme se tedy co Waldorfské školství vlastně je.

 

Antroposofie

 

je esoterická nauka odvozená od theosofie nabízející mystický vhled do podstaty člověka, přírody a nadsmyslově duchovních světů. Antroposofie se při prozkoumávání duchovního světa zaměřuje na dosáhnutí přesnosti a srozumitelnosti přírodovědeckého výzkumu fyzického světa. Založená byla rakouským filosofem Rudolfem Steinerem (1861-1925). Antroposofie mimo jiné vychází z teozofie rosekruciánů, kterou, jak sám Steiner říká: "přizpůsobil do formy přiměřené dnešní době". Později jsou do ní stále častěji vnášeny prvky křesťanství. Antroposofie byla velmi rozšířena počátkem 20. století a v její střízlivější podobě je základem kontroverzní (steinerovské) waldorfské pedagogiky.

 

 

Teozofická společnost

 

Německá pobočka Teozofické společnosti vznikla roku 1902 a jejím prvním předsedou byl známý publicista a pedagogický reformátor Rudolf Steiner. Roku 1911 se však s Teozofickou společností rozešel, protože nesouhlasil s její přílišnou orientací na indické zdroje, a založil Antroposofickou společnost, jejímž byl opět předsedou. Steinerovy antroposofické myšlenky se pak promítaly do waldorfského (steinerovského) školství.

 

 

Zakladatelkou Teozofické společnosti byla H. P. Blavatská (1831 - 1891), která cestovala po Blízkém Východě, Indii a Tibetu. Všude se stýkala se šamany, médii a "tajnými Mistry". V roce 1873 emigrovala do New Yorku, kde roku 1875 spolu s několika Američany založila "Teozofickou společnost". Se svým přítelem právníkem Henry Steel Olcotem, vášnivým zájemcem o spiritismus se Blavatská zapojuje do spiritistických seancí také jako médium.Vydala také řadu knih. Programem Teozofické společnosti bylo studium starověkých náboženství, filosofií a věd, snaha odhalovat a rozvíjet božské psychické síly uvnitř člověka a vytvářet univerzální lidské bratrstvo. Rasistické prvky teozofie měly velký vliv na arijské hnutí v Německu a při vzniku nacismu, z teozofického hnutí však později vymizely.

 

 

Rudolf Steiner,

 

zakladatel antroposofie i waldorfské pedagogiky, se narodil v roku 1861 v Chorvatsku na území bývalého Rakousko- Uherska (zemřel v roku 1925). Studoval přírodní vědy a koncem 19. století vydával v Weimare Goetheho vědecké díla. Měli na něho velký vliv hlavně Goetheho knihy Metamorfóza rostlin a Teorie barvy. Stal se přívržencem teozofie a od roku 1902 byl generálním sekretářem německé sekce Teozofické společnosti. Steiner byl plodným autorem. Už v roku 1894 napsal a vydal svoji známou knihu Filozofie svobody (Die Philosophie der Freiheit) a v roku 1904 vydává své dílo Teozofie. Rudolf Steiner se dostal do sporů s teozofy později, když se teozofové přesunuli se svými aktivitami do jihovýchodní Asie (zakládali tam i školy - například v Džakartě) a když označili mladého indického chlapce jménem Krišnamurti za reinkarnaci Ježíše Krista, nechtěl to Steiner uznat a v roku 1912 ho z Teozofické společnosti vyloučili. Založil tedy svůj vlastní derivát teozofického učení, který nazval antroposofií (z řeckého "antropos" - člověk a "sofia" - moudrost). V roku 1913 založil spolu svými žáky a obdivovateli také Antroposofickou společnost se sídlem v Dornachu ve Švýcarsku. Sídlí v budově zvané Goetheanum postavené podle jeho architektonických návrhů. Podobá se více chrámu. Tam vzniklo také centrum pro studium antroposofie s názvem Svobodná vysoká škola spirituální vědy. V roku 1922 založili antroposofové také svoji církev - Obec křesťanů, která existuje dodnes a působí také v Čechách a na Slovensku (v podobě občanského sdružení Přátel Společenství křesťanů). Jde o sektu, která se k Steinerově antroposofii stále hlásí. Steiner přednášel a psal svoje okultistické a pseudovědecké bludy neobyčejně sugestivně a získal si hodně přívrženců. Například také Emila Molta, vlastníka tabákové továry Waldorf - Astoria v Stuttgartě. Ten se rozhodl v roce 1919 založit pro děti svých pracovníků školu a přizval si k tomu právě Rudolfa Steinera. A škola byla přesně to, co na rozšíření své filozofie potřeboval. Celý jeho pedagogický koncept nese název továrny, pro jejíž zaměstnance první waldorfská škola vznikla.

 

O Steinerově učení je těžké říct něco opravdu jednoduchého a srozumitelného. Jiří Heřt ze sdružení českých skeptiků Sisyfos se o to pokusil a o pramenech antroposofie napsal, že v Steinerově díle je možné najít prvky předkřesťanských filozofů i prvky pohanské, rovněž jako hlasy gnosticizmu. Píše také, že ze středověkého okultizmu se tam potom ozývá alchymie a astrologie a svoje stopy zanechal i spiritizmus. Z toho totiž vzešla teozofie, která se bohatě inspirovala hinduismem a buddhismem, od kterých převzala víru v reinkarnaci a karmu. Na rozdíl od teozofů kladl Steiner důraz na velmi svérázné chápání křesťanské tradice a byl také ovlivněný rozekruciány. Jde tedy o dost divokou směs všeho možného, navíc smíchanou se Steinerovým osobním příspěvkem, ke kterému prý dospěl cestou mimosmyslového poznání (rozuměj telepaticky). Steiner definoval svoji antroposofii jako "cestu poznání, která vede duchovní obsah člověka k duchovnímu vesmíru". Podle Heřta získával Steiner svoje "poznatky" pomocí hlubokého soustředění a meditace. Popisoval tři stupně poznávání: imaginativní, inspirativní a intuitivní. Tímto způsobem, soustavnou meditací, je možné prý podle Steinera dospět k jasnovidectví a získat tak přístup ke kosmické paměti. Podle svých slov Steiner, hluboce ponořený do kosmické paměti, přímo četl ve "virtuální knize poznání", kterou nazýval "kronika Akáša". Jiří Heřt píše, že to slovo pochází z arabštiny a znamená astrální světlo. Steiner svým žákům sliboval, že se dostanou k "iniciaci", budou "zasvěceni" a nakonec budou schopní jasnovidectví. Heřt také poznamenává, že se od jeho dob nikomu dalšímu nepodařilo číst v té kronice Akáša a celé antroposofické učení až do dnešních dnů proto spočívá v reprodukci Steinerových myšlenek a citací z jeho díla. Jiří Heřt převzal z nepublikované statě O. Štampacha zjednodušenou interpretaci Steinerové nauky o člověku, která se na ilustraci tohoto systému bludů hodí: "Člověk existuje od samého začátku vývoje kosmu. Vývoj vesmíru není ničím jiným než postupným vývojem a osvobozováním člověka.

Ten byl zpočátku duchovní bytostí a stál v kosmické hierarchii hned pod devíti sférami božského duchovního světa. Od něho se lidé odpoutali a propadli se tak do hmotného světa, z kterého teď postupně stoupají a obohaceni se vrací k světu duchovnímu. Člověk se přitom vyvíjí ve stupních, opakovanými reinkarnacemi s přenosem karmy. V průběhu této cesty se člověk vyvíjí paralelně s celou ostatní přírodou, zbavuje se tíživé hmoty a svých temných stránek a odevzdává je rostlinám a živočichům, kteří jsou v podstatě jen vedlejší produkty, odpady vývoje člověka. Protože se člověk vyvíjí součastně s okolním světem, má jeho vývoj zákonité souvislosti s neživou i živou přírodou, se sluncem a planetami a je možné mezi nimi najít mnohé paralely. Například: sedm epoch vývoje člověka odpovídá počtu sedmi planet, dvanáct částí jeho těla odpovídá dvanácti znamením zvěrokruhu, jeho čtyři základní temperamenty čtyřem elementům přírody - vodě, ohni, zemi a vzduchu." Kromě toho systému kosmologických bludů Steiner ještě tvrdí, že lidstvo přešlo několikerými vývojovými etapami. První byla Lemuria, po ní následovala Atlantis (totožná s bájnou Atlantidou) a teď žijeme v postatlantském období, které začalo v roku 7227 před naším letopočtem. Od tohoto času už uplynulo sedem epoch. Teď prý žijeme v euroamerické epoše, která potrvá do roku 2573. A konec světa nastane prý v roku 3995, když lidé konečně znovu získají jasnovidecké schopnosti. Všechny tyto nesmysly jsou, přirozeně, nějak zapracované do toho, co se děti učí ve WS, ale to ani zdaleka není všechno.

 

Rudolf Steiner přednesl pro budoucí učitele první waldorfské školy sérii přednášek, jejichž stenografický záznam vyšel také v českém jazyce pod názvem "Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky (1996)". Steiner se v nich ohání karmou a žádá podporu vyšších duchovních mocností. Další český skeptik Čeněk Zlatník se při jejich studiu nedokázal zbavit dojmu, že Steiner zakládá hlavně náboženskou sektu a až na druhém místě vzdělávací instituci. Nešlo jen o dojem. Zřejmě všechno, co v těch přednáškách Steiner budoucím učitelů řekl, si přečetl v kronice Akáša. Několik ilustrací z těch, které vybral Čeněk Zlatník: "Máme v sobě něco, co je hmotné, co však chce z hmotného stavu neustále přecházet do stavu zduchovnělého. Nepřipouštíme, aby se to zduchovnilo; proto to ničíme ve chvíli, když se to chce změnit na ducha. Je to krev - opak nervů... Aby se krev nevznesla vířivě jako duch, aby jsme si ji mohli v sobě udržet dostatečně dlouho, pokud žijeme na zemi, musí být ničená. Proto se v nás ustavičně střídá vytváření krve - ničení krve - vytváření krve - ničení krve, a tak dále, vdechováním a vydechováním." "Co je nerv? Nerv je něco, co se neustále chce změnit na kost. Tomu, aby se změnil na kost, brání jen skutečnost, že souvisí ještě s jinými nekostěnými anebo nenervovými prvky lidské přirozenosti. Nerv chce stále kostnatět, stále je hnaný k tomu, aby odumíral, jako je kost v člověku vždy vysokou mírou něčím, co odumřelo."

 

Následující pasáž je úplným skvostem z kroniky Akáša, který vnese trochu světla také do Steinerova vztahu ke křesťanství a speciálně ke katolické víře, ale i k vědě vůbec: "Na tom, že se rozšířil přírodovědecký materializmus, nese vinu hlavně katolická církev, protože to byla právě ona, která v roku 869 na koncile v Konstantinopoli odstranila ducha. Co se tehdy vlastně stalo? Podívejte se na lidskou hlavu. V proudu skutečností světového dění se vytvořila tak, že je dnes nejstarším článkem lidské bytosti. Hlava vzešla především z vyšších a jak jdeme zpět, tak z nižších zvířat. Pokud jde o naši hlavu, pocházíme ze světa zvířat. Proti tomu se nedá vůbec nic namítat - hlava je jen vyšší vyvinuté zvíře. Dostáváme se nazpět k vyšším živočichům, když chceme hledat předky naší hlavy. Naše hruď byla připojená k hlavě až později, není už tolik spřízněná s říší zvířat, jako je s ní spřízněná hlava. Hruď jsme dostali až v pozdějším vývojovém období. A naše končetiny jsme my lidé získali až jako poslední, nejpozdější orgány, to jsou orgány nejlidštější... Ale tím, že katolická církev se rozhodla zakrýt před člověkem vědomost o jeho vztahu k vesmíru, tedy o skutečné povaze jeho končetin, odevzdala následujícím dobám jen maličko vědomostí o hrudi, ale hlavně vědomosti o hlavě, o lebce. A tu přišel materializmus na to, že lebka pochází ze zvířat. ...Katolická církev je ve skutečnosti tvůrkyní materializmu v této oblasti nauky o vývoji. Zvlášť dnešní učitel mládeže by tyto věci měl vědět." Rudolf Steiner se obracel s tímto apelem na učitele v roce 1919, jejich dnešní waldorfští následovníci se však od tohoto nepříčetného blouznění nijak nedistancují.

 

Pedagogika, medicína, divadlo...

Rudolf Steiner se celkem vědomě rozhodl odmítnout vědeckou metodu a nahradil poznatky vědy hlásáním zjevené pravdy. Na tom základě založil potom svoji pedagogiku jako součást svého absurdního vidění světa. Všechno ve waldorfské pedagogice je tomuto podivnému světu bludů podřízené. Děti žijí a učí se v nesmyslných cyklech a etapách, které nemají nic společné se skutečným poznáním o ontogenezi člověka a jeho vývojových obdobích. Děti vykonávají každodenně nejrůznější větší i menší rituály (k nim patří také vyučovací předmět, nazývaný eurytmie), které se ve svých vysvětleních odvolává na některé prvky Steinerova bludného světa. Tato zvláštní pedagogika je určitě nejznámějším dědictvím Steinerova světa, ale není jediným. Rudolf Steiner byl nesmírně plodný a pracovitý člověk a šířkou svého záběru působil na některé lidi renesančně, i když jiným se to jeví jako renesančnost mýtické figurky Járy Cimrmana. Založil například antroposofickou medicínu, která je postavená na analogickém systému bludů, ale i na takzvaném biodynamickém zemědělství, které je závislé na éterických a astrálních silách. Neřídí se počasím a zdravým rozumem, ale astrologickými daty. Biodynamické zemědělství se také učí na waldorfských školách. A prodává se tam i speciální kosmetika značky Weleda, která je produktem podivných antroposofických medicínských představ. Kromě antroposofické medicíny či zemědělství existuje ještě i steinerovské divadlo, které uskutečňuje jeho představy v oblasti divadla. Už ve vzpomínaném Goetheane v Dornbachu ve Švýcarsku se i v současnosti konají letní představení jeho "Mysterijních dramat". V norském magazínu Humanist proběhla v roce 2000 ostrá diskuse mezi Petrem Staudenmaierom a Petrem Zegersom, kteří obviňovali Rudolfa Steinera a jeho antroposofii z rasizmu, a Petrem Normane Waagem, který Steinera bránil. Jisté je, že Steiner byl celých deset roků veřejným mluvčím jedné z největších sekcí teozofů a přínosem teozofie do okultních věd byla i její doktrína o základních lidských rasách. Doktrínu "kořenových" lidských ras (Wurzelrassen, někdy i Hauptrassen či Grundrassen) přijal Rudolf Steiner bez podstatnějších změn do své antroposofie. Není to neutrální dělení a tyto domnělé lidské rasy nadřazuje a podřazuje. V roku 1998 vyšel v holandském denníku Trouw článek bývalého žáka waldorfskej školy s názvem Jak mě vychovávali k rasizmu, v kterém s hněvem píše o bludech, které hovořili o běloších, černoších a asiatech jeho waldorfští učitelé. Steiner svůj rasizmus dost kamufloval do různých nesrozumitelných mýtů, ale občas napsal věci i poměrně přímo: "Většina populace Atlantidy se zvrhla a z malé části se vyvinuli takzvaní Árijci, kteří představují současné civilizované lidstvo. Podle názvosloví duchovní vědy, Lemuriáni, Atlanťané a Árijci jsou klíčovými rasami lidstva. Když si představíme, že také klíčové rasy předcházeli Lemuriány a další dvě přijdou po Árijcích v budoucnosti, dostaneme počet sedm." Steinerův bludný rasizmus nemusel být přímým zdrojem nacistického rasizmu, ale určitě patří do široké skupiny jeho příbuzných v bludů v Německu v tom čase.

 

Ani ta škola není nevinná

Waldorfská škola může v některých svých aspektech působit na rodiče i děti příjemně. Waldorfskou pedagogiku však není možné nikdy izolovat od pseudonáboženského učení, které je jejím základem - teda od Steinerové antroposofie. Antroposofií jsou vychovávaní a indoktrinovaní její pedagogové, podle antroposofických teorií učí a vychovávají děti, v jejím bludném světe žijí, a ten bludný svět potom odevzdávají i dětem. Sven Ove Hansson si v časopise Indian Skeptic položil otázku, zda je antroposofie vědou, dospěl však k názoru, že o vědě nemůže být ani řeč. Na antroposofii se vztahuje přesně definice jiného společenského fenoménu: antroposofie je náboženství a její instituce naplňují definici sekty. Je to zhoubný kult. Svým obsahem se řadí někde do sousedství s hnutím New Age. Zůstává dodat, že waldorfská škola je také institucí této sekty, které se daří sektářský bludný obsah pašovat do dětských hlaviček celkem nepozorovaně. Nábožensky založení a křesťansky orientovaní rodiče zapíšou svoje děti do waldorfskej školy, protože je tam vidět prvky křesťanské víry a spiritualitu, nic netuší o tom, že to je nekřesťanská spiritualita bludů, okultních věd a magie a očekávají, že jinak jejich děti dostanou, při rozvinutí duchovnosti, i pořádné vědomosti z oblasti dnešní vědy. Nedostanou ani jedno, ani druhé. Rodiče, kteří jsou při změnu ateisté, zase očekávají, že se naplní sliby, že děti se ve waldorfskej škole vyvíjejí svobodně, volně a demokraticky. Není to pravda - učitel se etabluje hlavně jako neoddiskutovatelná autorita, ( guru ) a škola zanedbává zásadní věci, jakými jsou hledání kauzality ve vztazích, kritické myšlení, sklon klást otázky a výchova k vědeckému myšlení s racionálním testováním hypotéz. Děti se jim ze školy vrátí nevybavené pro praktický život, ale s hlavičkami plnými pseudonáboženských mytologií a rituálů. Jestli jste při čtení úryvků ze Steinerovy filozofie dospěli k názoru, že jde o produkt duševně chorého, schizoidního či blouznícího člověka, nejste první. Rudolf Steiner byl, při všem svém vzdělaní a produktivitě, svedený do bláznivých bludů a lží. Jeho bludům se však v dnešní duchovnost hledající době daří. Špatnou správou je, že se k tomu neumí kriticky postavit ani odborná literatura. Například knížka Mirona Zelinu Alternatívne školstvo vydaná v roku 2000 (!) píše o Steinerovej pedagogike neutrálně, spíše s porozuměním: "Je to filozofia človeka, ktorá ponúka odpovede na otázky o podstate človeka, mysle ľudského bytia, ale aj na otázky, ako môžu vyučovanie a vzdelanie či jednotlivé predmety prispieť k tomu, aby sa dieťa zdravo a ucelene vyvíjalo."

Opravdu tento systém bludů nabízí odpovědi na otázky o podstatě člověka a smyslu lidského života? V souvislosti se Steinerovým učením je to tragické nedorozumění a úplné selhání odborné autority, která by měla vzdělávací systém před podobnými věcmi chránit. Mnozí vnímají drama lidského světa jako drama boje sil dobra se silami zla. Možná by bylo lepší vnímat ji jako drama boje člověka za pravdu.

Pokud budeme chtít hodnotit tento školský systém, není tedy možné položit otázku jinak než takto: Je antroposofie Rudolfa Steinera ten pravý vědecký a náboženský názor pro naše děti?

 

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Antroposofie

Esoterismus množina nauk nebo "tajných věd" náboženského i nenáboženského charakteru. Esoterické vědomosti jsou utajovány před nezasvěcenými nebo obecně před veřejností, aby se zachovala výlučnost příslušnosti k nějaké skupině, případně z důvodu ochrany před postihem jehož příčinou by mohly být např. společenské předsudky. Jako příklady takových skupin jsou často uváděni Svobodní zednáři nebo různé magické řády. Tajnými vědomostmi mohou být např. magie, alchymie, astrologie atd. Esoterismus v náboženském smyslu může být také zdánlivé nebo i skutečné a před většinou věřících skryté jádro některých náboženství, které je často chápáno jako prazáklad, či esence všech současných náboženství. V západní kultuře se někdy místo o esoterismu hovoří o okultismu (z latinského occultus, ve významu "skrytý"), nebo se používá pojem hermetismus, pocházející od Herma Trismegista, údajného vynálezce alchymie ztotožňovaného i s egyptským bohem Thovtem.

 

 

Literatura:

http://www.tyzden.sk/tyzden-kauzy/alternativne-skoly/clanky/antropozofia-a-skola-bludov-stodola-2.html

Štampach, O.: Anthroposofie. Votobia, Olomouc 2000.

Hansson, S.O.: Is Anthroposophy Science? Indian Skeptic 6, 1994. (Je antroposofie věda? Překlad S.Libovický. In: Rudolf Steiner - Anthroposofie - Waldorfské školství. Praha 1997)

Heřt J.a kol.: Homeopatie, clusterová medicína, antroposofická medicína. Nakl. Lidové Noviny, Praha 1997

Komentáře

Standa
před 2 roky

Komentáře jsem smazal.
Tato seminárka byla napsaná (podle zadání), jako osobní názor na jeden směr alternativního školství a byla hodnocena na výbornou.

Je zcela nepochybné, že většina čtenářů bude mít jiný názor a nebude se jim tyto nakupené informace líbit. Avšak věřím, že pro nový impuls k hledání pravdivých skutečností, to bude člověk milující pravdu, jistě hodnotit pozitivně.

*
*
Překročil(a) jsi maximální délku komentáře o 0 znaků.
*  captcha

Poslední komentáře

CNW: Coutner

[CNW:Counter] Login:nejotazky
heslo:*****