Podobenstí o kvasu, které je právě před námi, BMG označuje jako klíčové podobenství této kapitoly. Dovolte, abych vám pomohl rozeznat jeho důležitost, žádá nás o pozornost náš vykladač.
Pověděl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí." M13,33
Království nebeské je jako kvas. Tady se ovšem nemůžeme zastavit, neboť jinde PJ kvas staví jako přirovnání něčeho negativního.
"Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí."
Co ten kvas zde znázorňuje? Jsou takoví, kteří kvas vykládají jako evangelium. Je to však ta správná interpretace?
Pojem kvas se v Bibli vyskytuje celkem 98-krát, z toho 75-krát ve SZně a 23-krát v NZně, a to vždy v záporném smyslu. Velký biblický učenec Dr.Lightfoot prohlásil, že rabínské spisy používaly kvas jako symbol něčeho zlého. Ve SZně bylo zakázáno používat kvas při čemkoli, co bylo spojeno s obětmi pro Boha. A v NZně sám PJ varoval před kvasem farizeů a saduceů (M16,6). AP varuje před kvasem zla a špatnosti (1K5,8ekum).
A tak bychom mohli ještě chvíli pokračovat dalšími příklady, které dokládají, že Písmo si ve svém symbolismu neprotiřečí. Pokud je tedy kvas všude v Písmu použit jako obraz zla, je nepravděpodobné a nelogické, aby v tomto jediném případě byl obrazem něčeho dobrého, nebo dokonce evagelia, přesvědčuje nás náš vykladač.
Evangelium může být reprezentováno třemi měřicemi mouky.Jak jsem na to přišel? chápe naši otázku MG. Inu mouka se vyrábí z obilného zrna, o kterém jsme ve velmi pozitivním smyslu hovořili v souvislosti s předchozími verši, s předchozími podobenstvími. Tam obilné zrno jednoznačně podle slov PJe znázorňovalo BSo.
Uvědomme si, že toto podobenství je zobrazením toho, co se stane na zemi v intervalu mezi odmítnutím Mesiáše a jeho skutečným vyvýšením na této zemi, kdy se stane viditelným, zřejmým Králem a kdy ustanoví zde své království.

Sledujme, co se stane s tím BSem, které je znázorněno rozemletým obilným zrnem, čili moukou. Mouka je smíchána s kvasem do té míry, že všechno prokvasí.
Náš MG vysvětluje tento proces, o kterém PJ zde hovoří, jako současnou směs čisté biblické zvěsti a všech možných lidských nebo taky vysloveně ďábelských nauk. Neznám jediný současný kult, který by se nějak neopíral o Bibli, tvrdí náš učitel. Dokonce i vyznavači a uctívači ďábla čerpají své poznání s Písma, z Bible. A nutno říci, že často ty nejzáludnější falešné nauky nejbravůrněji dovedou citovat základní výroky z BSa.
Jaký je účinek kvasu, tedy kvasnic, nebo droždí v těstu nebo v pečivu? Jednak se celé dobře promíchané těsto provzdušňuje a nabývá na objemu. Ale kvasnice také přispívají k typické chuti určitého pečiva. A výsledné pečivo je díky kvasnicím také snáze konzumovatelné, je měkké... a tak bychom mohli pokračovat v domýšlení účinku kvasu v těstě, nebo v pečivu.
MG v aplikaci tohoto zamyšlení dodává, že to je důvod, proč ty mnohé současné kulty a všelijaká falešná učení jsou tak přitažlivé. Mají v sobě totiž cosi chutného, nebo přímo přitažlivého, jsou totiž přizpůsobeny lidským touhám a někdy taky vysloveně lidským vášním, jak to ve svém varování píše AP Timoteovi.
Jistě každý z nás někdy pozoroval třeba svou vlastní maminku nebo babičku, jak pekla nějakou kynutou buchtu nebo nějaké jiné kynuté pečivo. BJ vzpomíná, jak ho maminka odháněla od mísy se zadělaným těstem, které někde v teplém koutě za pecí nechala kynout. Odháněla ho, aby kolem nezpůsobil průvan, aby těsto dobře nakynulo. A když už nakynulo tak je vzala a vložila do trouby. Víte, co by se stalo, kdyby to nechala ještě déle, kdyby třeba na to těsto zapomněla? Kynulo by tak dlouho, až by třeba překypělo z té mísy a taky by se zhoršila jeho chuť... Prostě způsobilo by to škodu.
Toto podobenství nás tedy učí, že do pravého BSa se postupně vloudí různé jiné nauky, které to čisté učení Písma docela prokvasí a v konečném důsledku také znehodnotí. V konečném důsledku půjde o úplné odpadnutí.
"Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí." M13,33
Sám PJ se na jiném místě ptá: Nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?" L18,8
MG nás ubezpečuje, že podle originálu už jen způsob, jak je položena tato otázka, předznamenává zápornou odpověď. Jinými slovy řečeno, při příchodu Syna člověka, PJe, bude na zemi totální odpadnutí. Totéž, čili budoucí odpadnutí a kacířství a tak dále, potvrzuje AP ve svých listech Timoteovi (2Tm4,3). Odpadnutí je vidět rovněž na církvi v Laodicei, jak je nám to zaznamenáno ve Zj3,14-19. Tak se tedy postupně rozvine ten kvas a nutno říci, že my jsme toho svědky...
Podobenství o kvasu nám Matouš podává jako závěr této série podobenství PJe:
Toto vše mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích; bez podobenství k nim vůbec nemluvil, M13,34
aby se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka: ,Otevřu v podobenstvích ústa svá, vyslovím, co je skryto od založení světa. M13,35
Skutečnosti, které PJ lidem kolem sebe nyní v podobenstvích oznamuje, tedy nebyly nikdy před tím ve SZně lidem zjeveny. Zjevuje je až nyní sám Boží Syn při svém vtělení. Při svém příchodu na tuto zem v podobě člověka. Jak dále uvidíme

Přestože PJ k zástupům mluvil pouze v podobenstvích, pak, jak jsme už viděli, alespoň svým učedníkům některá z těch svých podobenství podrobněji vyložil. Když skončilo tohle kázání PJe, které jsme právě sledovali, přichází chvíle odpočinku a také příležitost, aby se učedníci ptali...
Potom opustil zástupy a vešel do domu. Učedníci za ním přišli a řekli mu: " Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!" M13,36
On jim odpověděl: "Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka M13,37
a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; M13,38
nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. M13,39
Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. M13,40
Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, M13,41
a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. M13,42
Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!" M13,43
Tolik tedy výklad toho podobenství o pšenici a koukolu, jak jej podává sám PJ.
Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, M13,41
MG připomíná, že i v tisíciletém království bude ve skryté podobě existovat zlo, ale přijde den, přijde chvíle, kdy i to bude odňato, kdy veškeré zlo bude vybráno, jako se při sklizni bude vybírat a oddělovat plevel od pšenice.
a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. M13,42
Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!" M13,43
Tato drsná slova vycházejí z nejjemnějších úst našeho Spasitele, přátelé. Pro někoho to může být nepochopitelné. Někdo se i při své svévoli s oblibou odvolává na nekonečnou Boží lásku... Ach ano, Boží láska je bez mezí. Úplně klidně by se do ní vešli všichni hříšníci, kdyby činili pokání a kdyby přijali PJe. Ale pokud pokání nečiní a PJe nepřijmou, pokud se nevydají tou Boží cestou, kterou on sám za tak vysokou cenu ze své lásky připravil, jak může někdo takový čekat něco jiného, než je tu popsáno... Taková je skutečnost. Boží láska je veliká, ale kdo se od ní odvrátí, ten přirozeně okusí její opak...