Část První.

 Apoštol, zázračný hojitel, morální člověk ---- neobrácený  člověk, pokrytec, zloděj, Syn Zatracení, sebevrah, který  šel  domů,  do pekla....

            Jidáš Iškariotský je, bez jakékoliv pochyby, tou  nejodpornější postavou v lidské historii.... Každý národ měl své  zrádce. Amerika Benedikta Arnolda, Norsko Vidkuna Quislinga,  Francie Pétaina, Anglie Lorda "Haw Haw" (William Joyce), my jsme  měli naše Bretschneidry, K.H.Franky, lidi typu Fierlingera  a tisíce malých udavačů-Jidášků, za poslední čtyři desetiletí...  Ale všichni, kromě Iškariotského, zradili pouze lidi - přidali se  na druhou stranu - kdežto Jidáš zradil Božího Syna...

            Prodal Spasitele lidstva za třicet stříbrných a přitom ještě  měl ten žaludek, aby přátelským polibkem Ježíše identifikoval.  Ježíš ho nazval "Synem zatracení". V celé Bibli je toto jméno  použito pouze na dvě osoby: Jidáše Iškariotského a Antikrista.  Jeho čin byl tak nepochopitelně odporný - až za hranici lidského  pochopení, že většina těch, kteří tuto událost později popisovali,  se snažili připsat Jidášovi nějaký jiný motiv, než mamon. Jsou  filmy, kde je Jidáš Iškariotský vysvětlován jako vlastenec, který  chtěl donutit Krista, aby použil své nadpřirozené síly proti  Římu... Pravda, v tomto světle by jsme my, lidé vypadali o trochu  lépe - ale očitý svědek Jan, píše že "Jidáš byl zloděj" a miloval  peníze. Tím padá maska "vlastence".    Ostatní apoštolové o něm hovořili s hrůzou a s odporem, jako  o člověku, který "odešel tam, kam patřil"... Málokdo měl takové  postavení, takovou důvěru, jako on. Jidáš oplatil zlem za dobro,  nenávistí za lásku - a to ještě vůči té nejskvělejší,  nejšlechetnější a nejčistější Bytosti, která kdy po této Zemi  chodila... A tak jméno Jidáš Iškariotský je synonymem pro všechno  to, co je nečisté, hnusné, zrádcovské....            A přece, milý čtenáři, který(á) se zřejmě otřeseš s odporem,  při pomyšlení na tohoto člověka - nejsi vinen stejným hříchem jako  on? Je zcela možné, že jsi na cestě, která vede tam, kudy šel  kdysi Jidáš... Jidáš Iškariotský nebyl vždycky tím, čím skončil!  Jistě existovala matka, která jej milovala, možná, že měl dívku,  která si ho chtěla vzít. Možná, že jeho rodiče cítili hrdost na  svého syna, jak tak chodil s Ježíšem a ostatními po Palestině,  učil, a léčil. Jidáš byl jistě milován a respektován. Byl vzorem  křesťana. Nikdy ho nikdo ani ve snu nepodezříval! Byl Kristovým  učedníkem - vlastně apoštolem, a byl dokonce vybrán za pokladníka  skupiny. A teď se příteli, laskavě zamysli nad následujícím deseti fakty:    V Matouši 10:1-8 čteme popis, jak Ježíš vybral své apoštoly,  poslal je kázat a léčit a dal jim nadpřirozenou sílu. Zde můžeme  začít v našem zkoumání faktů z Jidášova života...

          1) Jidáš byl  povolán, aby se stal apoštolem. Tato pocta, kterou obdrželo pouze  pár lidí v historii lidstva, přišla i na Jidáše. Byl na stejné  úrovni s Petrem, Janem, Jakubem - s tou velikou trojicí, která,  společně s apoštolem Pavlem, později otřásla světem...   Matouš, obrácený celník, který napsal jedno ze čtyř evangelií  Nového Zákona, byl také Jidášovým společníkem. Nemám pochyb o tom,  že Jidáš Iškariotský veřejně prohlašoval, že Ježíši věří a že jej  miluje...Už ta skutečnost, že následoval Ježíše jako jeden z Jeho  dvanácti vyvolených, byla přece důkazem jeho víry, že? Není třeba  uvažovat o tom, zda byl také pokřtěný. Pakliže Jidáš do pekla šel,  šel tam jako pokřtěný člen Církve, jako člověk, který o sobě  prohlašoval, že je křesťanem...

           2). Jidáš byl křesťanským kazatelem. Nebyl jen apoštolem, ale  byl také, jako ostatní apoštolové, poslaný Ježíšem, aby kázal, jak  čteme v Matouši 10:5-8. Z Jana 4:2, lze bezpečně usoudit, že  křtil, jako ostatní apoštolové. Jidáš dostal od Ježíše moc nad  duchy zla, moc dělat zázraky hojení. Jidáš kázal Kristovo  evangelium "uzdravoval nemocné, očisťoval malomocné, křísil mrtvé,  vyháněl z lidí démony". Nevěříš? Potom se do Matouše 10:5-8  podívej! Jistě, podle Matouše 7:22-23 byli i takoví, kteří, ač  nespaseni, takové zázraky dělali - ale Jidáš Iškariotský chodil po  Palestině, jako jeden, který rozšiřoval evangelium Ježíše Krista..

            3). Jidáš žil ve velmi intimním styku s Ježíšem. Ježíš a těch  dvanáct jak se zdá, byli téměř stále pohromadě. Byl jeden, nebo  dva případy, kdy Ježíš šel pouze s Janem, Petrem a Jakubem - ale  není pochyb o tom, že všechno, co se odehrálo, se ostatní - včetně  Jidáše - dozvěděli z první ruky! Jidáš byl - prakticky - u každého  kázání, které Ježíš konal, viděl každý zázrak, který Ježíš udělal.  Viděl, jak Ježíš vyléčil toho šílence z Gadary, Viděl, jak Ježíš  utišil bouři v Galileji, viděl jak pěti chleby a dvěmi rybkami se  nasytily tisíce. Viděl, jak Lazar po čtyřech dnech, vyšel z hrobu.  Ale co bylo to nejdůležitější: Jidáš znal Ježíše, Jeho povahu,  Jeho lásku k lidem. Viděl, jak Ježíš plakal u Lazarova hrobu, před  branami Jerusaléma. Viděl jak Ježíš dává útěchu truchlícím, naději  těm, kteří žádnou naději neměli, viděl Jeho soucit pro hříšníky.  Jedl s Ním z jednoho hrnce spal s Ním často v jedné místnosti. Jak  se mohl, po takové zkušenosti stát zrádcem?

           4) Jidáš byl - s počátku - člověkem vysokého morálního  charakteru, který uznávali všichni jeho spolupracovníci. Ano, tak  to muselo být! Jidáš kráčel životem jako křesťan a není ani stín  náznaku o tom, že by bývali ostatní apoštolové, měli nějaké  podezření, i když Ježíš, již na počátku řekl: "Copak jsem si vás  dvanáct nevybral sám, a přece jeden z vás je ďábel" (Jan 6:70).  Nezdá se, že by býval někdo podezříval Jidáše! Jidáše uznávali až  do té osudné noci. Druzí žárlili, když Jan a Jakub se snažili  získat vedení, a když jejich matka žádala Ježíše čestný místa pro  její syny (Mat. 20:21-24), ale nějaká aversita vůči Jidáši, není  nikde zaznamenaná!    Dokonce když Ježíš pronesl u poslední večeře ta strašná  slova:"Jeden z vás mně zradí", každý z učedníků se ptal: "Pane,  jsem to já?" O Jidáši ani zmínka! Dokonce když, nakonec Ježíš říká  "To, co chceš učinit, učiň rychle", ani v té chvíli neměl ani  jeden podezření; domnívali se, že má něco nakoupit. Jidáš byl  váženým, důvěryhodným pokladníkem skupiny. Jistě by ho bývali  nezvolili, kdyby měli jen stín podezření! Je strašné si uvědomit  pravdu, že Jidáš byl typem vysoce morálního člověka - a přitom si  uvědomit jeho hrozný konec!

         5) Jidáš nebyl nikdy ve skutečnosti znovu-narozený! Ježíš,  který to věděl od samého počátku, to naznačuje v Janovi 6:64.  Jidáš nikdy nepřijal Ježíše, jako svého Spasitele. Jistě, dnes  víme, že Ježíš věděl celou tu dobu, že Ho Jidáš zradí. Ano,  smutnou pravdou je, že Jidáš byl morálním člověkem ale nikdy nebyl Křesťanem! Lidi sice oklamal, Boha však oklamat nemohl....

        6) Byla to zřejmě touha po penězích, která způsobila Jidášův  pád. Víte, Bible nám, v několika slovech, říká tak mnoho! V Janově  dvanácté kapitole, vidíme šťastnou scénu té večeře u Lazara.  Marie, jeho sestra jde a použije velmi drahou mast. Jidáš  protestuje v předstírané starosti o chudé, ale Jan 12:4-6 nám říká  jasně, o co asi běželo.. Z této příčiny také vyplývá následek  v   Matouši.26:14-16.

           7) Jidáš byl doslova, posedlý Satanem. Lukáš 22:3  píše:"Potom vešel Satan do Jidáše, který se jmenoval Iškariotský, jeden ze dvanácti". Jan 13:27 říká, že ďábel vložil do srdce  Jidáše Iškariotského, syna Šimona, aby Ježíše zradil" Ten,  který vyháněl démony z jiných lidí, sám se stal posedlý Satanem!  Jidáš byl jako ten muž z Matouše 12:45, ze kterého vyšel nečistý  duch, a později se vrátil - místo bylo prázdné - a přivedl sebou  další démony, ještě více zlé - a stav toho člověka byl horší,  nežli na počátku".Toto by mohlo vysvětlit, proč Jidáš udělal  to, co udělal...

          8). Jidáš, po všech těch příležitostech   které měl, odešel do pekla.!. Zradit Krista polibkem bylo to největší pokrytectví  v dějinách světa! Dovede si někdo představit co cítilo Ježíšovo  srdce v tom okamžiku - i když On to předem věděl? "Příteli, odkud  přicházíš?", byla Jeho slova. Je někdo schopen pochopit hloubku  Boží laskavosti? Ježíše zatkli, svázali - a Jidáš si šel pro svou  odměnu... Byl to nejtemnější okamžik v historii celého vesmíru...

         9). Výčitky svědomí ho donutily, aby peníze vrátil. Jidáš jde  zpět ke kněžím a vyznává svůj hřích. Ovšem tito nejsou nijakou  pomocí. Oni ani nebyli schopní mu ukázat cestu k míru v duši!  Peníze, které za svou zradu dostal - ty stříbrňáky pálily jako  oheň v jeho duši. A ještě v té chvíli - po tom všem co udělal  - Jidáš měl svou příležitost vrátit se zpět. Kdyby se býval, v tu  noc obrátil k Bohu, přiznal svůj čin a vyznal Ježíše Krista jako  svého Spasitele - nemám v sobě ani atom pochyb o tom, že by jej  Bůh - skrze Krista - vzal na milost!!! Jediný hřích, který Bůh  nemůže odpustit je odmítnout Božího Ducha, který nás táhne ke  Kristu, a zemřít bez Spasitele!

         To je ten neodpustitelný hřích!!!  Jidáš, měl stále ješte čas!    Přes   všechny  příležitosti, které dostal - odešel do  věčného pekla. Ve Skutcích 1:25, prosí apoštolové Boha, aby jim  vybral apoštola na místo, ze kterého padl Jidáš "aby mohl jít tam,  kam patří"...                Jidáš spásu neztratil  -  nikdy  jí neměl!! - Jidáš  ztratil své místo apoštola a kazatele. Jidáš šel do místa, kam  půjde každý, kdo odmítne Boží odpuštění, které se dá získat  zdarma, vírou v Ježíše Krista. Může být knězem, kazatelem, členem  jakékoliv církve, může být morální až "na půdu", odmítne-li  Krista, jde tam, kam šel Jidáš Iškariotský! Že nebyl spasený je  jasné z Ježíšova vyjádření, které zaznamenal Jan v 17:12. Ježíš si  udržel (a udrží!) všechny, kteří Jej upřímně přijmou, ale Jidáš Ho  nikdy v srdci neměl! "Pro takového člověka by bylo by lepší, kdyby  se byl nenarodil", říká Bůh-Syn....

Část Druhá.

              Jidáš Iškariotský a my.. Podivný příměr? Podívejme se na to:  Jidáše kdekdo považoval za vzorného křesťana - a přesto byl  ztracený. Byl pokřtěný - a přesto byl ztracený. Kázal Kristovo  evangelium - a přesto byl ztracený. Dělal zázraky - a přesto byl  ztracený. Věřil mu - kromě Ježíše - každý, kdo jej znal, a přesto  byl ztracený. Je jistě hrozné jít do pekla odkudkoliv, ale  dovedete si představit ten strašný pocit - jít do pekla  z křesťanské církve?? Podle Krista, mnohem - neporovnatelně mnohem  více lidí půjde do pekla, nežli do nebe (Matouš 7:13). Je mnoho  lidí, kteří očekávají "jízdenku do nebe", kteří budou strašně  zklamáni (Matouš 7:21)......              Chtěl bych upřímně varovat všechny ty, kteří po léta chodí do  kostela, jejich jména jsou - někdy už od narození - napsána  v knihách té či oné církve - ale nejsou v Kristově Knize Života  (Apokalypsa 20:15). A všechno, co to chce, je jen ta prostá víra  v dokončené dílo Ježíše Krista!!! Dobré skutky vám nepomohou ke  spáse! Nečetli jste: "I kdybych rozdal všechno co mám, a neměl  Lásku, neměl Boha Spasitele-Krista...nemám nic!!!" Je zcela možné,  že jsi byl(a) postříkaný)á) trochou vody, když jsi se narodil(a)  - Jidáš byl jistě pokřtěný v Jordánu! Je možné, že jsi se jednoho  dne rozhodl(a), že se změníš, a budeš žít novým, lepším životem  - Jidáš, když potkal Ježíše, udělal to stejné rozhodnutí! Miliony  těch, kteří se chtěli sami "zreformovat", budou naříkat v pekle!  Ten důvod, proč Jidáš byl ztracený spočíval v tom, že on nikdy  nedal své srdce Kristovi a nepřijal vírou - prostou vírou dítěte  - spásu, která je nabízena každému člověku této planety.

         Nevím, jaký důvod k odmítnutí Ježíše měl Jidáš, ale vidím  důsledek jeho rozhodnutí. Dnešní člověk se ohání Darwinem,  Freudem, Huxley-em; mluví zasvěceně o azoiku, proterozoiku, dobách  ledových, má zjištěné stáří vesmíru na plus-minus tisíc let  a podobně. Ještě před několika lety byli zvěstovatelé veškerých  pravd Marx, Engels, Lenin, Oparin, Trofim Denisovič Lysenko  a podobní. A přece ta položená otázka není ohledně tvé životní  filosofie - ta otázka zní:" Zajistil jsem tvou záchranu. Chceš ji?  Je úplně zdarma - stačí mi uvěřit a říci ano"... Ale to už je  písnička zcela obehraná, že?...    Smutné na tom všem je, že Jidášova morálka zcela selhala.  Nakonec - opravdová morálka stranou Krista neexistuje - ať se vám  to líbí, nebo ne! Ti farizeové, kteří Krista nechali ukřižovat,  byli také považovaní za vysoce morální osoby, a nakonec skončili  v historii tam, kde skončil Jidáš, kterým tak opovrhovali. Většině  lidí se to nebude líbit, ale: Člověk, který odmítne Krista je  totálně nemorální a jeho srdce je zkažené! Nakonec, co říká  o lidském srdci Bůh? Přečti si Jeremiáše 17:9! Jistě, navenek  všichni vypadají právě tak šlechetně, morálně a úctyhodně, jako  kdysi vypadal Jidáš; ale bez Krista jsou jen zvenčí obílené hroby,  plné zkažeností...         Ježíš Kristus je tím prubířským kamenem skutečné etiky. Pověz  mi tvůj vztah k Bohu-Synu, a já ti povím něco o tvém srdci a tvé  budoucnosti! Pakliže toužíš po spravedlnosti, míru, čistotě, lásce  - budeš hledat Krista. Předstírání není na nic! Podívej se, jak  celá ta maska, kterou nosil Jidáš Iškariotský padla v jedné tmavé  noci.

            Ty si můžeš myslet o sobě cokoliv - ale bez Krista se tvůj  charakter počne odloupávat jak slupky na cibuli a nakonec zbude  jen nahota tvého nemocného, zkaženého srdce..... Bible nepíše, zda  byl Jidáš alkoholíkem, zda byl surový, zda se pral, zdali mluvil  sprostě. Ne, jeho hřích vypadal úctyhodný v očích lidí! Jidáš  pouze miloval peníze! Co je na tom dnes špatného - že? Osm lidí  z deseti jsou - v tomto směru stejní, jako byl náš Jidáš! Dnes je  zcela normální, "nadělat co nejvíc peněz, pokud to děláš poctivě  a podporuješ svou církev"...

            Ale Písmo to přece neučí! "Láska k penězům, je základ všeho  zla" píše Pavel v Prvním Timoteovi 6:10. Láska k majetku dělá  z lidí zloděje, vrahy, žebráky, prostitutky. Za peníze lidé  prodají svou nezávislost, za peníze budou noviny inzerovat  cokoliv. Pro lásku k majetku prodávají ženy svá těla, právníci své  duše. Dovol, abych ti - navždycky - položil do tvé duše  skutečnost, že to bylo třicet stříbrňáků, dnešních asi dvacetpět  dolarů, za které Jidáš zradil Božího Syna a utrpěl věčnou hanbu!  Co všechno lidé pro peníze neudělají!               Ježíš mluví o bohatém hlupáku: "Mějte se na pozoru před  chamtivostí - i když má člověk nadbytek, není tím zajištěný jeho  život. Co říká Bůh? "Blázne! Ještě této noci si vezmu tvou duši  a čí bude to, co jsi nashromáždil?".. (Lukáš 12:15 a 12:20).  Pakliže nejsi bohatý vůči Bohu (Matouš 6:19-20), ani jedna hodina  práce za peníze nedává smysl! K čemu ti budou všechny poklady  světa, když je tu jednou necháš a půjdeš do pekla? Nedivím se, že  takového člověka Bůh nazývá hlupákem.             Ani Jakub si nedal "servítek před ústa": "Boháči plačte  a naříkejte! ..Vaše bohatství shnilo, vaše šaty sežrali moli, vaše  zlato i stříbro zrezavělo a ten rez bude proti vám svědčit!  Pakliže ty, který(á) to čteš, nejsi spasený(á), dovolím se ti  říci, že si hraješ na hlupáka! Ježíš řekl:"Nikdo nemůže sloužit  dvěma pánům...nemůžete sloužit mamonu i Bohu"... Nakonec opět  platí ta - skoro dva tisíce let stará otázka: "Co je platné  člověku, kdyby získal celý svět...."                   Když Jidáš Iškariotský, apoštol Ježíše Krista, byl nespasený,  Satanem posedlý zloděj a zrádce - potom my si musíme dávat velký  pozor na falešné učitele, kazatele, proroky! Bible nás tolikrát  varuje! "Chodí k vám přestrojení za ovce, a zatím jsou dravými  vlky"... Pavel učí Korintské totéž:" Jsou to falešní apoštolové,  podvodníci, kteří se vydávají za apoštoly Ježíše Krista. A není  divu; sám Satan se přeměňuje v anděla světla"..  Musíme být velmi opatrní, obzvláště v naší době, kdy se  všechno pomalu zrychluje k těm "posledním dnům"...Když Satan byl  schopen využít apoštola Ježíše Krista, může pomýlit jiné, i takové  - kteří jsou - zdánlivě "neomylní". Jan nás varuje, abychom  "nevěřili každému vnuknutí, ale abychom zkoumali, zda je to  z Boha" (1 Jan 4:1). A jak zkoumáme? No přece ten jediný standard  pravdy je Boží Slovo! Lidem se věřit nedá, když jde o věčný život!  Už Jeremiáš, inspirovaný Bohem, píše:"Prokletý buď ten člověk,  který věří v člověka".

                         Část Třetí - Hořký konec hříchu.

            Jidáš nebyl ani první ani poslední, kdo si - bohužel pozdě  a tak bolestivě uvědomil, že hřích slibuje mnoho a dává strašně  málo! Hřích tě vždy: Zavede dále, než jsi chtěl(a) jít, zdrží tě  tam mnohem déle, než jsi měl(a) v úmyslu, a donutí tě zaplatiti  mnohem víc, než jsi chtěl(a) zaplatit!! Pohár radosti a rozkoše je  sladký, dokud nepřijdeš k těm dusícím splaškům, které musíš vypít  také... Chudák Jidáš! Toužil po královském bohatství, skončil  u okrádání almužen chudáků! Snil o výnosném teplém místečku po  boku Ježíše v Jeho Království. Když si uvědomil, že Ježíš  o světskou moc nemá zájem, změnil strany, přešel k Jeho nepřátelům  a zradil svého bývalého přítele za pár mizerných mincí!  Kde byli jeho přátelé, kteří mu jistě slibovali nějaký ten  bonus navíc, když se to podaří? Kde byli, když je potřeboval?  Vysmáli se jeho přiznání hříchu a poslali ho pryč. "Co je nám po  tom? Vyřiď si to sám se sebou!" A tak, když všechno dopadlo tak,  jak to bylo naplánované - Jidáš neměl ani dušičku na celém širém  světě, která by mu pomohla najít zpět jeho rovnováhu. Nebyl nikdo,  kdo by se za Jidáše pomodlil. nikdo, kdo by jej potěšil.... Jakou  cenu mají peníze, když jsi je získal za ztrátu své duše? Když tvé  tělo je prolezlé nemocemi, zesláblé stářím - co ti budou platné  všechny peníze světa, když víš, že tě na konci tvé cesty očekává  rozhněvaný Bůh, kterého jsi celý život ironicky ignoroval? Cokoliv  člověk zasije - to bude sklízet!   Víš, žil jsem na tomto světě dosti dlouho, abych poznal, že  můžeš získat poklady, můžeš mít ty nekrásnější ženy (či muže) této  Země - a přesto, nemáš-li Krista, žil(a) jsi zbytečně. Totiž,  jednoho dne u tvých dveří zaklepe Smrt - a potom všechny poklady  světa, všichni přátelé ti budou tak platní - jako Jidášovi jeho  stříbrňáky a přátelé.. A stačí tak málo, aby se z beznaděje  a prázdnoty stala jistota a plný život. Stačí říci Bohu, že k Němu  přicházíš jako hříšný člověk, který nemá jinou naději, než  Kristovu oběť na kříži. A Bůh tě, v tom zlomku vteřiny přijme do  své rodiny, právě tak, jako by býval přijal Jidáše minuty před  jeho smrtí...Proč? Protože Bůh slíbil, že spasí každého, kdo  přijme Jeho Syna......

                                                                    Konec.                  1994.... Tonda.....