Předem se omlouvám za nedokonalý překlad. 

 http://www.krestan.sk/blog/selah/ako-to-vidim-ja-1-biblia

 

Na základě několika emailů od lidí, kteří se mě ptají na nejrůznější věci kolem víry, nebo kteří touží po tom, abych jim něco vysvětlil, jsem se rozhodl tyto věci zformulovat do článků, který věnoval novou sérii - Jak to vidím já.

Odpusťte mi tedy, prosím, že tato série článků bude dost neutříděná, články v ní nebudou navazovat jeden na druhý, protože každý bude psaný jako odpověď pro člověka, který se mě na dané téma ptá.

Jedna z prvních otázek, která mi byla položena byla ohledně Bible - proč bychom ji měli brát jako nezměněnou, proč bychom jí měli důvěřovat, proč bychom ji měli chápat jako neomylné vodítko pro naši víru, oporu, o kterou se můžeme opřít, když jistým věcem nerozumíme a podobně?

Takže - proč věřím, že Bible je dokonalé slovo Boží?
Nebylo tomu vždy tak. V době, kdy jsem nehledal Boha a stačil jsem si sám se svým vědomím mého duchovního poznání, v době, kdy jsem praktikoval new age, pozitivní myšlení a okultismus, to, čemu jsem věřil, nevycházelo z Bible. Dlouhé roky jsem se věnoval laickému studiu různých východních filozofií. Také jsem s několika přáteli dlouhé noci rozvíjel všelijaké teorie o časoprostorových spirálách. Po pravdě řečeno, všechno to začalo zkušeností s klinickou smrtí, alespoň já si myslím, že se o ni jednalo. Vzpomínám to ve svém svědectví Dlouhá cesta . A tento zážitek v mých 14ti letech mi dal jednoznačné vědomí toho, že duše může tělo opustit, a tedy smrtí těla nenastává absolutní konec, jak jsem si dosud myslel. Udělal jsem však chybu nejhrubšího kalibru, když jsem se vydal zkoumat tajemství duchovního světa sám na vlastní pěst, místo toho, abych prosil Boha, aby mi ty tajemství zjevoval On.

Jedna z věcí, proč jsem tak učinil, bylo to, že jsem vlastně nevěřil, že Bůh je živá bytost, která může mluvit s člověkem. Raději jsem se spoléhal sám na sebe. Propadl myšlenkám new age, které hlásá bezmeznou svobodu lidské vůle a přivlastnila si vyjádření: Bůh je láska. Tato věta je z Bible. Jenže učení new age, které se spoléhá na gnosticismus - to jest cestu poznání, když říká, že člověk sám z vlastní síly a snahy může dospět k poznání duchovního světa, nevěří, že Bůh je osoba. New Age se snaží člověka přesvědčit, že člověk je bůh. Že člověk je součást jakési univerzální energie, podstaty lásky, že božstvo je v nás. Naše duše je prý součástí boha.
Tehdy jsem to nevěděl, ale ve skutečnosti všechny tyto myšlenky vycházejí z překroucení věcí, které hlásá Bible. Budete jako bohové - řekl ďábel Evě, když ji navedl na hřích. Bůh je láska - je přímo z Bible, jenže pokud člověk uvěří, že on je bůh, tak věří, že je dobrý. New Age hlásá dobru člověka. Přesně jako humanismus nebo mnohá světová náboženství. To, proč se prý děje zlo na světě není kvůli tomu, že jsou lidé zlí, ale kvůli tomu, že nemají poznání, nejsou osvícení, v podstatě nevědí, že jsou dobří. Vše, co potřebují udělat, je poznat určité pravdy o duchovním světě a o sobě. V té době jsem věřil, že Bible byla upravována a přepisována. Věřil jsem, že některé pasáže z ní vyrvali a schovali, aby mohli lidi manipulovat. Věřil jsem, že originály jsou uschovány ve Vatikánu .atd.. atd..

To nejzajímavější na tom bylo ale to, že toto přesvědčení jsem neměl od žádného člověka. Nikdo z lidí mi to neřekl. Prostě jsem to poznal sám. Myslel jsem si, že moje duchovní poznání je tak obrovské, že já to prostě vidím správně. O to pevnější přesvědčení o tom přišlo tehdy, když jsem poznal další lidí, kteří tomu věřili stejně jako já. Bibli jsem postupně začal číst víc a víc a byl jsem nesmírně překvapen a potěšen, že v ní vidím potvrzení všeho toho, čemu jsem věřil. Všechno v ní jsem si věděl vyložit tak, jak se mi hodilo v souladu s mým chápáním duchovního světa.

Pohrdavě jsem si na internetu bavil s křesťany, kteří v ní viděli Boha, který je oddělen od lidí a který vyžaduje od lidí poslušnost. Jaká úzkoprsost, myslel jsem si. Biblí jsem si uměl obhájit i mou víru v reinkarnaci. Upřímně se vyznávám, že jsem byl tak pyšný na velikost svého duchovního rozhledu, že jsem si přestavoval, že jsem reinkarnovaný Ježíš Kristus, který byl opět poslán na zem vysvětlit lidem, jak to vlastně všechno je. Tak bytostně jsem tomu věřil, že na stránce fórum.sk, která tehdy byla lídrem v internetových diskusích, jsem si dal nick INRIA.
Moje pokrok však rázně změnilo směr. Jednou z hlavních věcí, které mě ovlivnily byly věci, které napsal Watchman Nee v knize Duchovní člověk, když vysvětluje existenci duchovní bytosti člověka v jeho těle a dost markantně tyto dvě přirozenosti, tělesnou a duchovní, odlišuje. Ve zmíněné knize také velmi prostým způsobem poukazuje na fakt, že člověk je stvořen jako trojjedinná bytost, když má tělo, duši a ducha. Neznám mnoho křesťanských autorů, kteří by to dokázali tak dobře vysvětlit jako on.

Tehdy se ve mně odehrálo něco velmi zvláštního. Při čtení Bible jsem najednou začal vidět to, o čem psal Watchman, a ne to, co jsem tam předtím viděl já. Najednou to celé začalo do sebe zapadat jaksi lépe. Bylo to pevnější. Moje víra v new age myšlenky se začala rozpadat jako stará bouda.

 A tehdy učinil Bůh ještě něco většího. Ukázal mi směrem na Ježíše. Najednou jsem viděl, že vedl podstatně jiný život než já. Nestíhám za ním ani v morálních záležitostech, natož mocí, kterou dělal zázraky. Uzdravení, které jsem udělal já působením parapsychologie, hypnózy a podobných hokusů pokusů v porovnání s Jeho přirozeným vystupováním v moci, v níž konal, bledli do ztracena.

Nevím vám přesně říct, kde nastal ten moment, když jsem uvěřil, že Ježíš je Bůh. Že to nejsem já. Že nejsem ani Ježíš, ani Bůh nemá se mnou vůbec nic společného,  ​​je oddělen ode mne. Když jsem přijal tyto fakta, totálně se změnil můj pohled na sebe samého. Bůh byl se mnou velmi vytrvalý a každý večer mi promítl uplynulý den před mýma očima - jenže z Jeho pohledu.
Začal jsem vidět, jaký jsem zkažený, jaký jsem pyšný, jaký jsem samospravedlivý, jak chci mít za každou cenu pravdu a nezřídka kvůli tomu změním názor, ba co víc, tvářím se, že ten názor jsem nezměnil, ale měl jsem ho od počátku takový. Ohýbal jsem slova, jak se mi hodilo, jen abych byl já vítěz v debatě, abych měl já navrch nad lidmi. Najednou jsem viděl své vlastní srdce jako hlubokou a tmavou díru, jakoby studnu, jeskyni v zemi, z níž vystupoval otřesný smrad a křik. Žalostný a zuřivý křik mého vlastního já, které bojovalo se sebou samým. Už mi bylo jedno, jak to s tou Biblí je. Už jsem se nesnažil dokazovat, že ta kniha nemá pravdu. Když jsem ji četl, mluvila ke mně. Dnes vím o ní pár tajemství a jedno, asi takové nejhlavnější je, že Bůh ji napsal (skrze lidi, kterým kladl na srdce slova, co mají napsat), prostě Bůh ji napsal tak podivuhodně, že Bible je zvláštní zrcadlo lidského srdce. Znamená to, že každý člověk najde v Bibli to, co chce najít.
Toto nedokáže žádná jiná kniha. Když ji vezme do ruky někdo, kdo si jí chce obhájit svůj názor, svůj postoj, své vidění věci, obhájí si to. Když v ní někdo chce spatřit Boha, který je špatný, krutý a pomstychtivý, uvidí Ho.

Jenže to neznamená, že je to pravda o Bohu . Je to pravda o lidském srdci. Je to zajímavý fenomén - Bůh dovoluje spatřit člověku to, co sám chce v Bibli vidět, aby ho tak postrčil v jeho vlastním nasměrování. Bible vás nebude přesvědčovat, že nemáte pravdu. Bible vám nebude brát vaši víru, vaše přesvědčení. Když v ní někdo vidí kopec nesrovnalostí a protikladů, je to proto, že ten člověk sám je plný protikladů a jeho ano není ano a ne není ne.Člověk, který se vytáčí v životě tak, jak se mu právě hodí. Jediný správný způsob, jak najít v Bibli pravdu, je přijít s prázdnýma rukama. Pokud ji člověk jde číst a už předem má svůj názor, Bůh mu ho nebude brát. Když se však někdo rozhodne zkoumat Bibli takovým způsobem, že svůj názor položí stranou a požádá Boha, aby mu ukázal ten Jeho názor, tehdy a jen tehdy může poznat Boží pohled v dané věci. I v té, zda je Bible Jeho slovo.

Znamená to, že jediný správný interpret Bible je Duch Boží . Pouze On zná hlubiny Boží a může je zjevovat. Pokud někdo čte přes filtr svých názorů, které přijal od jiných duchů, Duch svatý se do toho nebude plést, protože dává člověku svobodu. A to i svobodu odmítnout Boha. Bůh má zvláštní přístup - pokud chce někdo hledat pravdu, pomůže mu v tom, a pokud chce někdo potvrzovat své lži, pomůže mu v tom. Slovy Písma: kdo se posvěcuje, ať se posvěcuje více a kdo se pošpinit, ať se špiní více. Kdo se chce zatvrdil, tomu pomůže zatvrdil se více. Bůh se totiž nemusí vůbec obhajovat. K Němu nemůže nikdo přijít s postojem, že by Ho chtěl obviňovat. Může Ho obviňovat, ale Bůh se otočí zády a nechá člověka s jeho špatným srdcem samého. Bůh nikoho nebude násilím přesvědčovat, Jeho nikdo nevtáhne do argumentační diskuse. Pokud někdo opravdu touží poznat pravdu o Bohu, potřebuje uznat první a nejzákladnější věc - že Bůh je Pán. A pokud je Pán, tak mé názory musí jít stranou. Pane, ukaž mi Ty, jak to vidíš.
A toto vysvětluje i mnohé rozdíly v učení různých křesťanských skupinách.

Mnoho učitelů a kazatelů totiž přicházejí k Bibli přesně s tím postojem - ačkoliv si to vůbec nemusí uvědomovat a mohou se dokonce i modlit, aby jim Bůh zjevil pravdu v dané věci - že svůj názor nepoloží na ten pomyslný oltář, ale držíc si ho v srdci rozhodnou se číst Bibli. Hádejte, co v ní najdou?

Opakuji - ne lidská moudrost dokáže objevit pravdy o duchovních tajemstvích v Bibli, ale pouze Duch Páně je může a má právo vysvětlovat. Nechci vás tu zatěžovat statistikami o tom, že Bible je prakticky jediná kniha, která obsahuje proroctví, které se naplňují tak brutálně skutečně a v takovém počtu, že všichni možní "proroci" včetně Nostradama by si škubalo vlasy od zoufalství, ani vás nechci nudit dokazováním výkladu jednotlivých pasáží, které mnozí považují za protichůdné. Nechám to na vás samých, máte možnost prosit Ducha svatého, aby vám jeho slovo vykládal sám. Pokud ho nepřizvete, slovo, které budete číst, vám bude na - ale pouze na smrt, ne na život. Bez Ducha je to mrtvá litera. Přesně o tom to je. Neexistuje jiná kniha, která by to dokázala. 

Řeknu vám ale, že to moje bývalé přesvědčení o tom, že byla přepisována, vyvrátil Bůh, ne člověk.Také dnes vím, že to přesvědčení - které jsem nezískal od člověka - že totiž by měla být Bible přepisována, bylo něco, co mi podvrhli démoni. Démonům se totiž velmi hodí, když lidé ze světa ztotožňují Kristovu církev s organizací římsko katolické instituce. A protože lidé milují tajemné věci a spiklenecké teorie, zcela hladově hltají pohádky o tom, že Vatikán něco ukrývá. A Vatikánu se to také hodí, vypadá mystičtější, důležitější a vlivnější, a tak rozšiřuje moc, kterou manipuluje mysl těch, kteří neznají pravdu.

Pravdu, že Bůh je upřímný ke každému upřímnému a rád se dává osobně poznat člověku.
Navíc na Bibli nemá žádný monopol nejen Vatikán, ale ani žádný jiný lidský spolek. I o tom sama Bible říká - viz 1 Kor 14.36
Stačí si uvědomit například, že Starou smlouvu dal Bůh Židům, ne křesťanům. A do Bible ji začlenili křesťané tak, že požádali Židy, aby jim zlepšili soudržnost kanonické knihy Staré Smlouvy, ke kterým přičlenili Novou. 

A to je slovo, které je také velmi podstatné zmínit:
Bible je smlouva.
Bůh ve své svrchovanosti se sklonil v lásce k lidem a uzavřel s nimi smlouvu. Není to oboustranná dohoda, je to smlouva daná jednou stranou, Bohem, k tomu, aby měl člověk jasno, wo co go. 

Bůh ve své smlouvě stanoví podmínky o tom, co je dobré a co ne, co je pro něho přijatelné a co ne. O tom je Stará smlouva, kterou jinak nazýváme Zákon. Nová, která je plynulým přechodem Zákona do milosti, je smlouva milosti. Ježíš sám na sobě naplnil všechny požadavky Zákona, když jako jediný žil dokonale, čistě a bez hříchu, aby nesl trest za porušení Zákona, který náležel nám. Tak milost, která nám nepatřila, mohla být prostřednictvím Jeho smrti připsána na náš účet.
To, že Bible je své podstatě smlouva, mě naplňuje úžasnou jistotou a klidem, že Bůh nám zjevuje své vidění věcí.

Žádná jiná náboženská kniha, ať už korán, védy nebo cokoliv jiného, ​​nenesou prvky smlouvy, které smlouva má mít. Židovská Tóra, Zákon, který mám i já ve své Bibli, je bez Nové Smlouvy neúplná, mluví jen o požadavcích, ale neříká o tom, jak je naplnit. Dokonce hovoří o tom, že to nikdo nedokáže. Proto je tak důležitá a úžasná Nova smlouva, kterou Bůh pokračuje v jednání s člověkem. Bůh odpravdávna jednal s lidmi na základě smlouvy. V Bibli říká, že měl smlouvu s Adamem, uzavírá smlouvu s Abrahamem, atd.. Bůh je Bohem smlouvy. Je to z Jeho strany krok, kterým se takříkajíc omezuje, nebo Impresionisticky řečeno dříve odhlaluje - odhlaluje svou podstatu, svůj charakter. Sám se dobrovolně zavazuje k určitým věcem, přičemž z Jeho postavení to dělat vůbec nemusel. Celá Bible je psána zcela opačným přístupem jako jiné věroučné knihy, které hovoří o tom, jak najít Boha, přijít k Němu a uspokojit Jeho požadavky na spravedlnost a dobro v našem životě.
Bible je naopak celá psána v tom duchu, že Bůh přichází k člověku. On přišel k Noemu, On oslovil Abrama, Xkrát přicházel k nevěrnému Izraeli ... až nakonec přichází ke každému člověku skrze Ježíše Krista a Jeho kříž, když nám posílá svého svatého Ducha, aby přebýval v nás.

Zapomeňte na jiné knihy.
Korán? Víte o tom, že Mohamed psal korán na popud anděla, který se mu zjevil? Dobře, dejte dva a dva dohromady - Bible již v té době jasně říkala:
Ale kdybychom i my, nebo kdyby vám anděl z nebe zvěstoval jiné evangelium místo toho, které jsme vám my zvěstovali, - ať je proklet! Jak jsme dříve řekli, i nyní znovu říkám: pokud vám někdo zvěstuje jiné evangelium místo toho, které jste přijali, - ať je proklet! (Gal 1.8-9)
- Čím si absolutně nárokuje odsouzení koránu jako knihy, na níž spočívá Boží kletba. Bible vám dává svobodu přijmout její slova nebo ne, ale pokud přijmete, uvidíte, jaká je ohromně jednoznačná, co se týče lží. Bible je pro mě milostný román o mně a o mém Pánu, který mi napsal On, Bůh, který mě úplně bláznivě miluje. Vroucně, divoce a přitom něžně. Zjevuje mi v ní to, jaký je On, i to, kdo vlastně je, ale i to, kdo jsem já pro Něho, co má pro mě teď tady a co pro mě má připraveno na potom. Zjevuje mi mé chyby, aby mi vzápětí zjevil, že to nejsou pro Něho žádné nepřekonatelné překážky ve vztahu ke mně, aby je nedokázal odstranit.
Zjevuje mi v ní moudrost jak žít v praktických oblastech každodenního života, zjevuje mi v ní co je podle něho dobré a co špatné a nadto všechno mi zjevuje milost. Mnohokrát slova v ní jakoby vyskočili ze stránky a promluvili mi tak živě, jakoby je tam Bůh napsal jen a jen kvůli mně.
A když mi zjevuje mnohé pravdy na jiných věcech v životě, například při obyčejných každodenních činnostech, Duch mi to při zjevení nějaké pravdy nejednou potvrzuje verši z Bible.
Nebo když se v duchu modlím, aby mi Bůh pomohl se rozhodnout, nebo si žádám odpověď na něco - zkuste uhodnout, co mi častokrát položil do srdce!? Některá slova z Bible.
Pokud bych měl jen Bibli, byl bych velmi ubohý sirotek. Ale On mi dal i společenství s Duchem svatým. A s Ním je Bible něčím úžasným.

Přeji vám mnoho osobních zkušeností s Jeho láskou i při čtení Jeho milostného románu pro vás.