YZOP LÉKAŘSKÝ / a. HYSSOP / n. YSOP / f. HYSOPE / šp. HISOPO / lat. HYSSOPUS OFFICINALIS L. - je vytrvalý rozvětvený polokeř vysoký asi 60 cm z čeledi hluchavkovitých„. Lodyhy má porostlé čárkovitými tmavozelenými lísty. V úžlabí listů najdeme shluky modrofialových, ale i růžových a bílých kvítků. Pochází z pobřeží Středozemního moře a ze Střední Asie. Do střední Evropy jej přinesli okolo 10. století benediktinští mniši a byl nejdříve pěstován v klášterních a pozdějí i selských zahradách, a to ještě v 19 století; pak vymizel. Jako koření i jako léčivá droga se používají čerstvé i sušené lístky. Yzop má lehce kořennou, kafrovou vůni a mírně nahořklou příjemnou chuť. Dá se lehce pěstovat na zahradách nebo truhlíčcích jako koření i jako okrasná trvalka. Lze jej vysít na místo přímo nebo množit dělením trsů. Sklízí se mladá nať před květem, a suší při teplotě do 36°C ve stínu. Nať obsahuje silice („pinokampfen“, „pinen“) flavónový glykosid „hesperidin“, asi 8% tříslovin a další látky. Má antibakteriální účinky a zajímavý vysoký obsah vitamínu C (ve 100 g čerstvých listů až 170 mg). Podporuje trávení a působí proti nechutenství. V kuchyních jej lze čerstvý přidávat do bramborovývch, zeleninových nebo i luštěninových polévek, salátů, omáček, dušených zelenin, pomazánek, majonéz, bylinkových másel, dále ke zvěřině, hovězímu masu, do nádivek kuřat, knedlíčků do polévek. V Orientě se připravuje mírně alkoholický nápoj „šerbet“ z zkvašených lístků yzopu. Sušený yzop se hodí do mletých mas, luštěnin, omáček k hovězímu masu a zvěřině a do kořenících grilovacích směsí, do dušených mas, ragú, zelenin, a pod. Ve Francii je součástí „bouquet garni“. Vysoké dávky se ale nedoporučují. YUFKA TĚSTO - jsou teňoučké pláty těsta z mouky, vody a soli. Jsou orientálního variantou našeho těsta na závin. V Turecku prodávají už vyválené kulaté i hranaté pláty těsta zabalené do fólie. V Řecku podobnému těstu říkají „fillo“ (viz DDK). S pláty se musí při práci zacházet opatrně, aby se neroztrhly. Je dobré je přikrýt utěrkou, aby nevysychaly.