Dadalova kuchařka

ŠVÉDSKÁ KUCHYNĚ

Viking

Švédské království: Rozloha: 449 964 km² - Počet obyvatel: 8,8 milionů - Hlavní město: Stockholm (1,54 miliony obyvatel) - Úřední řeč: švédština - Náboženství: švédská luteránská církev - Měna: Švédská koruna (SKr) = 100 öre

Historie
Švédsko zaujímá větší východní a nejjižnější část Skandinávského polostrova a plochou je to čtvrtá největší evropská země. Dějiny země se nám spojují s existencí dávných válečníků, mořeplavců a obchodníků - švédských Vikingů, kteří v 7. století zahájili expanzi přes Pobaltí, východní Evropu, Byzanc až k Bagdádu, kam až na svých obchodních cestách pronikli. Na území Ruska založili řadu opevnění. Kolem roku 1008 bylo přijato křesťanství. Po občanských válkách a sjednocení země, obsadili Švédové na křížové výpravě Finsko (1157) a pak byli poraženi Rusy na řece Něvě (1240). V roce 1397 uzavřeli pod vedením Dánska tzv. "Kalmarskou unii" spolu s Norskem. Byla to protiváha tehdy silné "Hanse" - konfederaci severoněmeckých obchodních měst. Pak nastalo dlouhé a téměř trvalé přetahování s Dánskem o různá území a nadvládu, až se stalo Švédsko, za vlády Gustava II Adolfa (1594-1632), světovou mocností. Do našich dějin vstoupilo během třicetileté války. Války po celá staletí neutuchaly (např. "Velká severní" s Ruskem), až svoje velmocenské postavení postupně země ztratila. V roku 1814 svou spoluúčastí na straně spojených armád Pruska a Ruska bylo poražené Norsko donuceno vytvořit se Švédskem personální unii. Svazek z norského a švédského království byl rozpuštěn až v roce 1905 Oskarem II. Není divu, že po těchto neustálých válečných vřavách zůstalo poučené Švédsko během obou světových válek neutrální. Není ani členem NATO a v zemi vládne po léta sociálně-demokratická strana, která zde zavedla nejštědřejší, ale poněkud aktivní občany vyčerpávající, sociální systém na světě.

Přírodní zdroje
Švédsko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa s vysokou koncentrací výroby i kapitálu. Podmínky pro produkci potravin jsou příznivé pouze na Jihu, takže celkem orná plocha tvoří méně než 7% plochy země. Zemědělství je chráněno dovozními cly a dokáže uspokojit téměř 90% domácí spotřeby. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, na jihu pšenice, ječmen oves, brambory a krmné plodiny. Na farmách dominuje chov skotu a vepřů, méně již ovcí. Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, loví se zejména sledi, makrely a tresky.

Některé oblíbené pokrmy
Švédská kuchyně - jak je možno usoudit s předešlých kapitol je typicky přímořskou, severskou, skandinávskou kuchyní, zaměřenou hlavně na ryby. Z hlediska kulinářského rozšíření, je tady možno označit sleďě za krále mořských ryb. Jednak pro jeho snadnou dostupnost a možnost rozmanitých a chutných úprav.
Švédská kuchyně je již léta-letoucí pověstná svým silným zaměřením na "správnou výživu", která se zde těší velké vážnosti. Tím se nemyslí však strava vegetariánská. Švédským ženám, zvyklým na tradice, údajně naskakuje husí kůže při řeči o vegetariánské stravě. Uzení sledi

Hlídá se však obsah tuků a u mastných výrobku nesměl jejich obsah nikdy překročit 11%; místo másla se již dlouho používá jen kvalitní rostlinný tuk, na regálech obchodů byly již dávno k dispozici odtučněné mléčné výrobky (jako dnes i u nás) apod.
Strava Švédů je relativně skromná. Ryby jsou na jídelníčku několikrát týdně a mezi nimi, jak bylo uvedeno, kraluje sleď např. zapečený sleď nebo makrelaosmahnuté na cibulce a zalité před vložením do trouby smetanou. Na skořápkách mušlí se dobře výjimá pokrm "barevné mušle, který navzdory názvu je připraven z uzených sleďů (makrely) a ve skořápkách mlžů je jen zapečený. Při slavnostnějších příležitostech je podáváno "Janssonovo pokušení". Je to typické švédské jídlo, které nesmí chybět při žádné slavnostnější příležitosti. Tabule bývá vyzdobena miniaturními vlaječkami, fáborky a ubrousky ve švédských barvách - modré a žluté. Kromě piva patří k jídlu i malá sklenička akvavitu. K nejběžnějším kuchyňským přísadám patří cibule, brambory, vejce, jogurt, smetana, kopr, pažitka a petržel. Některé z těchto přísad jsou součástí známých nakládaných "domácích sleďů" ve sladkokyselém nebo hořčičném nálevu. Ovoce je na stole denně a je (i zde na severu) po celý rok v přemíře k dispozici.
Většina švédských žen je zaměstnaná (80% v r. 1989) a rodina se sejde společně až k večeři mezi 17. a 18. hodinou, to závisí na tom jak se lidé dostanou domů. Na snídaní bývá sýr a máslo. A pak je k dispozici velký počet rozmanitých jogurtů, které konsumují s cereáliemi. Ke každému jídlu je k dispozici chléb a máslo. Jsou podávány různé druhy chleba od "bílého" přes pšeničný "černý" až po tradiční křupavý "Knäcke bread". Snídaní před odchodem do školy a za prací je přirozeně důležitým jídlem. Podává se chléb, máslo, sýr a nějaké nezeleninové Smörgasbord

pomazánky na chleba. Také může být k snídani ovesná kaše nebo nějaký jogurt s cereáliemi a ovšem čaj a káva, většinou černá. Oběd bývá kolem poledne v pracovní přestávku, všechny děti dostávají oběd zadarmo ve škole. Rodinná večeře představuje důležitou událost se značným sociálním významem. Každý může být celý den pryč, ale měl by se vrátit vždy domů, zanechat všech činností, jako je práce, učení atd. a dostavit se na večeři. Pro mnoho rodin je večeře jediným společným setkáním za celý den.
Její příprava ani nemůže být nijak složitá, není mnoho času. Oblíbené jsou zapečené mísy z masa (i sobího) nebo ryb s bramborem, zeleninou a kořeněnou omáčkou. Pozoruhodná je švédská tradice čtvrtečních večeří, kdy se podává hustá hrachová polévka s tymiánem a se spoustou cibule. V této polévce uvařený libový bůček se podává pokrájený na vedlejším talíři jako příkrm. Velmi oblíbené jsou pokrmy z jemně mletých mas (knedlíčky, šištišky, placičky) např. masové knedlíčky z hovězího masa ve smetanové omáčce. Druhým chodem bývají vždy palačinky nebo palačinkový dort s jahodovou zavařeninou. "Plněné omelety" jsou obvyklou součástí švédského hlavního jídla - večeře, podávané mezi 17. a 18. hodinou. Večeře se skládá z polévky, různě upravených ryb, masa, drůbeže, plněných omelet, doplněných malou porcí různě upravených brambor, vařenými těstovinami, zadělávanými hnědými fazolemi, žampióny a doplněné vždy velkou porcí zeleniny jak v teplé úpravě, tak v čerstvém stavu ve formě salátů. O volných dnech rodina zasedne společně ke stolu dvakrát: v dopoledních hodinách k přesnídávce (mléko, ovesné vločky strouhané oříšky, zavařeniny, knäcke brot se zeleninou), která nahrazuje snídaní i oběd, a večer při slavnostnější večeři (pečeně, ryby, plněné omelety aj.).
Slavnostnější tabule - "smörgasbord" (čteme smérgósbúd tj. obložený stůl neboli světově známý tzv. "švédský stůl") je velmi bohatá nabídka studených pokrmů a lahůdek (celá uzená šunka, pečená kuřata, červené zelí dušené s jablky, další masová jídla, nářezy, vařená vejce, paštiky a hodně rybích jídel zejména ze sleďů a z korýšů atd.). Stoly jsou zdobeny švédskou vlaječkou, dřevěnými figurkami, svíčkami a žlutomodrými ubrousky. K pití se podává kromě piva i "akvavit" - ochucená vodka (viz níže) v malých štíhlých sklenkách. Všichni společně zazpívají písničku zakončenou zvoláním: "Skol!" Důležité je si přitom pohlédnout si vzájemně do očí. Za střídmost v jídle jsou Švédové odměněni: v plné duševní síle se dožívají v průměru 76 muži a přes 83 let ženy. Ty ryby opravdu dělají zázraky!
Všimněme si ještě na závěr švédského národního alkoholického nápoje "Akvavitu" a jeho zajímavé tradiční výroby. Jak praví severská legenda:
". . .jestliže někdo již ve své smrti oněmí, smoč jeho rty v akvavitu, on pak znovu ožije a nabude opět řeči".
Jedná se o tradiční skandinávský ochucený destilát, zamenající dánsky "voda života", obsahujícího od 42 do 45% obj. alkoholu. Tento průzračný, slabě nažloutlý likér je připravován fermentací brambor nebo obilní kaše. Akvavit - skandinávská vodka

Destilát je pak výrazně ochucen kmínem nebo římským kmínem, nebo použitím citrónové či pomerančové kůry, kardamomu, anýzu a fenyklu. Tento destilát má historii, která sahá až do 18. století. Dnes není už známo, kdo první přišel na to, že tento destilát zkvašených norských zemědělských produktů, ochucený bylinami a kořením, skladovaný v sudech pro sherry se významně vylepší, bude-li uskladněn na lodích během jejich dlouhých námořních cest. Dlouhá doba takových výletu, stálé houpání lodí na mořských vlnách v kombinaci se změnami tepla a chladu, významně zlepšují chuť této legendární pálenky. LINIE AQUAVIT je nejznámějším druhem aquavitu. Patří mezi druhy, které uzrávají na plachetnicích během jejich dlouhých cest kolem světa - do Austrálie a zpět. Ve skandinávských zemích se tento druh pálenky obyčejně podává chlazený, nemíchaný, často přímo z mrazničky v malých jednoduchých skleničkách. Pije se všechen obsah najednou ("na ex"). Je to vedle piva švédský tradiční vánoční nápoj, oblíbený zejména pro svůj blahodárný vliv na trávení. Umožňuje zmenšit problémy vánočního přejídání.

Odkazy

Přehled internetových kuchařek - švédských (skandinávských) pokrmů v angličtině

Švédská kuchyně - zkušenosti se švédskou kuchyní na stránkách "Tiscali - cestování" v češtině
nahoru
ZPĚT do kapitoly

HOME

�