Maso ve víně - naložené v níže použitém láku, je vlastně mořidlo nejčastěji používané na divočinu. Tento pokrm byl údajně dělán o vinobraní, aby "chlapci měli dobrý základ a nelezlo jim víno dohlavy". Je zřejmé, že Češi se víno pít stále více učí a pijí jej rádi. Z vinobraní se staly turistické akce, které dávno lákají nejen na koštování nové úrody či ochutnání domácí kuchyně. Je to dnes velký byznys, který se koná už i v oblastech, kde víno nemá velkou tradici. Avšak mezi nejstarší slavnosti patří "Znojemské vinobraní". V historickém průvodu se zde objevují v družině krále Jana Lucemburského kejklíři, šermíři, fakíři a nechybí ani rytířská klání nebo výuka středověkých tanců a šermování. Neméně tradiční jsou "Slavnosti vína v Uherském Hradišti", kde se tradičně provozuje lidová kultura Slovácka, včetně krojů, tance, hudby či hodování s nezbytnými vdolečky, škvarkovými pagáčky a slivovicí. Současně probíhají i jarmarky výrobů tradičních řemesel, a nezbytný je slavnostní průvod krojovaných účastníků. Více než šedesátiletou tradici má "Pálavské vinobraní" v Mikulově.

Lák necháme vychladnout a pak použijeme na moření masa vcelku.

Poznámka
Moření masa - používáme pro zlepšení chuťových vlastností a pro zvýšení křehkosti zejména masa zvěřiny. Je vítaným zpestřením i u jiných druhů mas připravovaných způsobem "a la zvěřina". K moření se nejlépe hodí druhy masa s vyšší jakostí – svíčková, hřbet a kýta. Reálně můžeme rozdělit nakládání na suché a mokré. Pro "suché moření" je charakteristické použití kořenové zeleniny, jalovce, tymiánu, nového koření a bobkového listu. Z uvedených suroviny umícháme směs, kterou obalíme maso a necháme několik dnů zrát. Při "mokrém moření" je složení výchozích surovin v podstatě stejné, přidává se však voda, ocet, červené víno. Při mokrém moření dochází k většímu vyluhování látek z masové hmoty, proto by se maso nemělo nakládat na více než tři dny. Mořidlo je cenná surovina a použíje se při dalším kuchyňském zpracování naloženého masa.

ZPĚT do kapitoly

HOME