ZABIJAČKOVÉ POCHOUTKY - ZÁSADY A DESATERO PRÁCE
Ne každý si u nás může dovolit držet si doma prase a někdy v zimě uspořádat pravou zabíjačku Ale jen málokdo z nás se neolizuje při tom kouzelném slově, necítí už vůni zabijačkové polévky a jitrnic a nepovzdechne si: "Copak jde udělat zabijačku v paneláku"? Jde to, jen nesmíme chtít mít naráz doma vcelku celé prase. Tak vše potřebné doneseme z obchodu a od řezníka po kouskách a když to máme pohromadě v lednici, pozveme rodinu a přátele. Můžeme si maso také objednat u specializované firmy s kompletní dodávkou - vše v balíčku a až do domu. To jsou mně věci. Teď si uděláme správnou domácí panelákovou zabijačku a zde máme návody na její báječné dobroty.
Desatero pro výrobu zabijačkových specialit
Druhy a kvalita surovin
  • Maso - na zabijačkové pochoutky použijeme hlavně hlavu, kolínka, nožičky, případně bůček a ramínko a dále droby (jazyk, srdce, játra, případně plíce a slezinu do jaternic), jak je podrobněji uvedeno v kapitole: "Maso pro zabijačkové pochoutky". Na zrnité výrobky s většími kousky (tlačenky) nepoužíváme masa ani rozvařená ani tuhá.
  • Bílé pečivo - přidáváme pro zjemnění a sladění chuti (žemle, žemlovka). Přidáváme je namočené a vymačkané
  • Velké kroupy - jsou obroušená ječná zrnka a mají fukci pečiva. Uvaříme je den předem a seznáme, že jejich objem se změní 1 až 2krát. Nesmíme je rozvařit a ani nesmí být tvrdé.
  • Koření - přidáváme pro chuťovou úpravu a zlepšení stravitelnost. Koření pepř, nové koření, kmín, zázvor, muškátový oříšek, hřebíček aj. umeleme nebo promneme (majoránka) a přesejeme.Čištění a praní střev
    Tenké střevo vyprázdníme vymačknutím obsahu, obrátíme a propereme ho v teplé vodě (33 až 40 °C) a vodu 3 až 4 krát vyměníme. Můžeme použít vířivou pračku, necky a březové koště nebo je protahujeme ve sněhu (nahradí dvoje praní ve vodě). Voda na konci praní musí být čistá a poslední vodu okyselíme octem (250 ml na 1 litr vody) a pak ještě opláchneme v čisté vodě. Obrácená střeva jsou určená k výrobě jaternic. Pokud střeva koupíme jsou již v podstatě vyčištěná, jen je ještě namočíme do vody a pro jistotu přepereme.
    Míchání surovin
    Nahrubo nakrájené masa navzájem a s ostaními surovinami mícháme opatrně, abychom je zbytečně nerozmělnili.
    Soudržnost výrobků
    Bílkoviny masa jsou teplem sraženy a nemohou tedy vázat v sobě ani vodu, ani zajistit soudržnost výrobku. Soudržnost obstarává kolagen obsažený v kližkovitých surovinách (kůže, vazivo). Množství přidávané vody nebo vývaru pak záleží na obsahu kolagenních látek a tuku. Nadměrné měkké výrobky signalizují, že bylo použito velké množství polévky, příliš tuhé zase, že bylo použito nadměrné množství kližek a nebo bylo maso nedostatečně uvařeno.
    Barva výrobků
    U tmavých výrobu s krví (jelítka, tlačenky) je nežádoucí světlá barva. To může znamenat nedostatek krve ve výrobku, ale také, že krví byly obarveny spíše houska a kroupy spolu s tučným masem.
    Vůně výrobků
    Vůně musí být příjemná, lákavá a jakákoliv změna ve vůni znamená obvykle špatné ošetření střev.
    Chlazení hotových výrobků
    Po uvaření, výrobky schladíme opláchnutím ve studené vodě a dochlazením na vzduchu a to vždy rozložené v jedné vrstvě. Když je dáme na hromadu na sebe tak světlé výrobky na povrchu ztmavnou.
    Solení a kořenění
    Správné osolení a okořenění raději kontrolujeme zkouškou uvařením jednoho výrobku předem a jeho ochutnáním s následnou případnou úpravou chuti směsi.
    Teplota varu
    Vařené výrobky vkládáme do vařící vody nebo polévky (100°C). Teplotu pak a udržujeme na požadované teplotě, která je obvykle nižší než bod varu vody a pohybuje se v rozmezí 85 - 95 °C.
    Praskání výrobků při varu
    Popraskání je způsobeno pravděpodobné vařením při příliš vysoké teplotě a nebo převařením tj. var trval příliš dlouho. Výrobek může být také příliš naplněn a nebo obsahuje vzduchové bubliny. Pokud jsou přítomny vzdouchové bybliny, tak výrobky ihned od počátku plavou na hladině. Případně bubliny je nutno odstranit a to již při plnění, propíchnutím stěny střívka špendlíčkem.
    nahoru

    Technické pomůcky k nabíjení a jejich použití
    Střeva uzavíráme špejlemi a plníme je ručně nebo pomocí pístových a šnekových nabíječek
    Špejle
    Oba konce naplňovaných výrobků uzavíráme špejlemi. Špejle mají být před použitím zcela suché, aby zbytečně nepružily a dobře se lámaly. Vhodné je špejle na povrchu potřít tukem, abychom usnadnili protahování střevem. Pro snažší protažení špejli přiřízneme jejich jeden konec nožem do špičky.
    Špejlování
    Vlastní špejlování jak ještě prázdných tak naplněných střev, provádíme takto:
    stisknutý konec střívka propíchneme v jeho rohu, co nejblíže k okrajům špičatým koncem dřívka (špejle). Střívko přidržujeme, špejli obtáhneme vrchem přes otevřený okraj a střívko potom ve stejném směru propíchneme ještě několikrát (tzv. prošíváme), tak aby celý otvor byl uzavřen. Zašpejlované střívko posuneme na konec špejle a tu odlomíme. Špičatý konec špejle stále zůszává, jak chytré!
    Obvykle se uzavírají střívka popsaným prošíváním špejlí, ale je i rychlejší způsob. U naplněného střívka necháme prázdný asi 1 cm dlouhý konec. Propíchneme obě jeho stěny špičkou špejle, pak jaternici jednou či dvakrát otočíme kolem podélné osy (zamotáme ji pod špejlí). Tak vznikne kousek zakrouceného střívka. Těsně pod ním střívko znovu propíchneme přes obě stěny jaternice v již naplněném střevě a přesuneme jitrnici na drubý konec špejle. Špejli v přiměřené délce odlomíme.
    Způsoby plnění nabíjením čili narážením
    Připravené zabíjačkové směsi plníme do střev nebo obalů z plastů ručně nebo mechanicky. Ručně plníme tlačenky nebo huspeniny do forem pomocí naběračky nebo hrnku. Ruční plnění zaručí lepší rovnoměrnost masité náplně. Při určité zručnosti lze i jitrnice a jelítka plnit ručně. Většinou však, my amatéři, užíváme pro plnění střívek malých ručních kovových nebo skleněných pístových nabíječek nebo šnekovou nabíječku vyrobenou přizpůsobením mlýnku na maso.
    Pístová nabíječka - narážečka
    Potřebnou nabíječku si můžeme koupit půjčit, případně i sami vyrobit. Potřebujeme k tomu kus plechu o rozměru 30 až 40 cm čtverečních. Nejlepší je plech nerezový, mosazný, či měděný. V nejhorším případě i plech pozinkovaný.
    náčrtek nabiječkyZ plechu nastříháme tři díly podle náčrtku. Velikost můžeme upravit podle vlastních potřeb. Hrany plechu začistíme a připravíme k letování. Problémem bývá dát všem třem dílům souměrný kulatý tvar. Musíme se prostě snažit a být trpěliví. Když máme plechy a náustek zakulacené spojíme jednotlivé díly dohromady letováním.
    Tím je hotovo tělo nabíječky a vyrobíme si ze dřeva píst. Stačí ho vyrobit z jednoho kusu dřeva, která opracujeme do tvaru kuželky podle náčrtku (válec - celkový výška: 270 mm, průměr 100 mm, spodní válcová část pístová 100 x 20 mm, délka středního odlehčení 100 mm, horní část: 95 x 100 mm).pístová a šneková nabiječka Spodní část - píst musí těsně sedět v těle nabíječky.
    Když základní vybavení připraveno a můžeme se pustit do práce. Nakonec rozměry a tvary si přizpůsobíme podle vlastní potřeby. V dnešní době si můžeme vyrobit nabíječku např i z PET lahve.
    Šneková nabíječka z mlýnku na maso
    Tato nabíječka je zhotovená přizpůsobením ručního nebo elektrického mlýnku na maso jednoduchým připojením narážecí trubky na místo desky na nože. Nabíjení je pak prováděno otáčivým pohybem šneku masového mlýnku. Nabíjecí trubka má nálevkovitý tvar. Průměr části trubky, která je přiložena k mlýnku je přizpůsobena jejímu průměru. Délka přechodné zužující se části je dlouhá asi 10 cm a na ní je napojena trubka, na kterou se navléká střívko. Tato trubka je dlouhá asi 15 cm. Průměr je závislý na průměru výrobku. Nabíjecí trubku pak nasazujeme na hlavu běžného mlýnku na maso, který dobře utáhneme.
    »Kuchař Jurajda se opět vrátil seshora a první jeho pohled padl na zničeného Balouna, který seděl zarmoucené a zničené na lavici u kamen a díval se se strašným zoufalstvím na své vyhublé břicho. "Ty bys patřil mezi sektu hesychastů," s lítostí řekl učený kuchař Jurajda, "ti také hleděli celé dny na svůj pupek, až se jim zdálo, že jim kolem pupku zasvitla svatozář. Pak se domnívali, že dospěli třetího stupně dokonalosti." Jurajda sáhl do trouby, vzal odtamtud jedno jelítko. "Žer, Baloune," řekl přívětivě, "nažer se, až pukneš, udav se, nenažranče." Balounovi vstoupily slzy do očí. "Doma, když jsme zabíjeli, tak jsem napřed," podotkl plačtivé Baloun, požíraje malé jelítko, "snědl pořádný kus ovaru, celej rypák, srdce, ucho, kus jater, ledvinu, slezinu, kus boku, jazyk a potom..." A tichým hlasem dodal, jako když se vypravuje pohádka: "A potom přišly jitrnice, šest, deset kousků, a bachoratá jelita, kroupová i housková, že nevíš ani, do čeho dřív kousnout, do houskovýho, nebo kroupovýho. Všechno se rozplývá na jazyku, všechno voní, a člověk žere a žere. - Tak si myslím," hořekoval dál Baloun, "že mě koule ušetří, ale hlad dorazí, a že už vícekrát v životě nepřijdu dohromady s takovým pekáčem jelitovýho prejtu jako doma. - Sulc, ten jsem nemíval tak rád, poněvadž se to jen třese a nic to nevydá. Žena, ta se zas mohla pro sulc utlouct, a já jí do toho sulce nepřál ani kus ucha, poněvadž chtěl jsem všecko sám sežrat, tak, jak mně to nejlepší chutnalo. Nevážil jsem si toho, tý lahody, toho blahobytu, a tchánovi, vejminkáři, upřel jsem jednou prase a zabil, sežral, a ještě mně bylo ke všemu líto poslat mu, chudákovi starýmu, třebas jen malou vejslužku - a von mně potom prorokoval, že chcípnu jednou hlady." "A už je to tady," řekl Švejk, kterému dnes mimoděk splývaly z úst samé rýmy. Kuchaře Jurajdu opustil již náhlý záchvat soucitu s Balounem, poněvadž Baloun přitočil se nějak rychle k plotně, vytáhl z kapsy kus chleba a pokusil se celý krajíc namočit do omáčky, která ve velkém pekáči tulila se ze všech stran k velké hroudě vepřové pečeně. Jurajda uhodil ho přes ruku, takže Balounův krajíc chleba spadl do omáčky, jako když plavec skáče na plovárně z můstku do řeky. Nedaje mu příležitosti, aby mohl vytáhnouti lahůdku z pekáče, chytil ho a vyhodil ze dveří. Zdrcený Baloun viděl ještě oknem, jak Jurajda vytahuje vidličkou ten krajíc chleba, který se dohněda nasákl omáčkou, a jak jej podává Švejkovi a přidává k tomu ještě kousek seříznutého masa z povrchu pečené se slovy: "Jezte, můj skromný příteli!" "Panenko Marjá," zabědoval za oknem Baloun, "můj chleba je v hajzlu." Klátě dlouhýma rukama, šel shánět něco na zub do vsi.«

    (Jaroslav Hašek, český spisovatel:"Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války", IV. díl)
    nahoru
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]