»"V prvních letech první světové války si zvykly zvláště chudší ženy na lepší stravování a těžko věru dnes, kdy je peněz méně, se zvyká na předválečný stav. "Veť to bylo aš protivá pánu Bohu, jak si nekteré roby, dyš přišly do Brodu nebo Holešova pro válečné potpory, v hospodách porúčaly. Tá chtěla guláš, iná zaséj itrnice, Mařa Hadašova si porúčala smažený řízek z krkovičky a dožvíco fšecko by si nebyly naporúčaly. A tej pijatiky také si dopříly, že sa některým aj jazčiska mňátly. Až panáček mosél na kazatelnici proti téjto mlsnotě a objeznosti i rozežranosti vykřikovat".«

(Antonín Václavík: "Luhačovské Zálesí", národopisná studie, Luhačovice 1930)