»Bylo listopadové nedělní dopoledne a věděl jsem co se stalo, sotva jsem zavolal dolů Fritzovi, že jsem vylezl z vany. Vymazal rendlík máslem, vrazil do něj šest lžic smetany, tři čerstvá vejce, čtyři Lambertovy párečky, sůl, pepř, papriku, a pažitku a strčil do trouby. Avšak než jsem šel do kuchyně, stavil jsem se v pracovně. Dřepěl tam Andrew Hibbard s raníky. Sdělil mi, že se špatně vyspal, že už snídal a že by tu hrozně rád měl nějaké vlastní šaty. Pravil jsem, že Wolfe je nahoře v nejvyšším poschodí mezi svými orchidejemi, a že bude vítán, kdyby si je přál vidět. Rozhodl se, že půjde. Šel jsem k telefonu, zavolal Center Street a dozvěděl jsem se, že inspektor Cramer se zatím neukázal a že nevědí, kdy se objeví. Sešel jsem tedy do kuchyně a dal jsem si se svým rendlíkem i příslušenstvím načas.«