»Veliký nůž kmital v Jolanině ruce a ostří pravidelně sekalo do prkna, jak na něm krájela chléb, koňský salám, slaninu, cibuli, papriky, vše na kostky. Pak si otřela loktem z čela pot, vše zasypala hojně solí, pepřem a paprikou a vjížděla nahýma rukama (na sobě měla jen kalhotky a podprsenku) až po lokty do té hromady žrádla, až je prohnětla do čtvrtmetrové pyramidy. Nakonec polít arašídovým olejem a servíruje na prkně bez příborů.«
(Vladimír Páral, 1932, český prozaik:"Milenci a vrazi", Praha 1969)