Špagety s pikantní česneko-tuňákovou omáčkou a olivami
(Jarmila Teplíková, Lenka Světová, Dagmar Derré: "Olivová kuchařka", str. 122, vydal Smart Press Praha, 2006)Špagety s česneko-tuňákovou pikantní omáčkou - můžeme dle autorky připravit tak, že se z hlediska množství surovin řídíme svojí chutí. Pokud chceme omáčku jemnější použijeme s černými olivami jen jednu feferonku. Pro pikantnější verzi použijeme tři feferonky a např. olivy plněné ančovičkami. Také je možno omáčku osvěžit přidáním čerstvého oloupaného rajčete. Podle mého názoru pokud neseženeme plechovku krájených rajčat přímo s bazalkou, použijeme plechovku celých loupaných rajčat (např. italské provenience), které nejdříve v plechovce nožem rozsekáme a bazalku přidáme zvlášť.
Suroviny na 4 porce:
500 g špagety (nebo jiných těstovin)1 plechovka tuňáka1 plechovka loupaných rajčat nebo rajčat s bazalkou1/2 paličky česneku, na plátky2 až 3 feferonky1/2 šálku vypeckovaných olivbylinky: bazalka nebo oregano (mohou být i sušené)panenský olivový olejsůl
Postup přípravy:Těstoviny uvaříme dle návodu "al dente".
Připrava česnekovo-tuňákovou omáčku:Na mírně rozehřátém oleji zlehka osmahneme plátky česneku, přidáme nakrájené feferonky, pochvíli také sušené nebo čerstvé bylinky. Ihned, (aby česnek nezhořkl), přidáme olivy a tuňáka z konzervy, pokud použijeme tuňáka v oleji, přidáme celý obsah, tj. i s olejem.Vše promícháme, prohřejeme a přilijeme rajčata z konzervy.Přisolíme podle chuti, přikryjeme poklicí a chvíli podusíme.Uvařené těstoviny slijeme, vše v míse promícháme a podáváme - nakonec můžeme posypat parmazánem.
Ing. Lenka Světová rozená Nácovská
- vystudovala Vysoku školu ekonomickou v Praze. Věnuje se překladatelské činnosti z angličtiny a němčiny. O gastronomii se začala zajímat kolem roku 1994, kdy se zaměřila na zdravou výživu dětí. Dosud publikuje články týkající se tohoto předmětu v časopisu "Děti a my". Začátkem roku 2007 vyšla "Olivová kuchařka", jejíž je spoluautorkou. Lenka bydlí v Kralupech, stejně jako já. Setkali jsme se před lety v jejím ranném dětství, kdy jí její táta přivedl do volejbalové přípravky sedmiletých a osmiletých děvčat. Přípravku jsem tehdy založil a pak s děvčaty zůstal až do jejich "ženského" věku. Svými vlastnostmi a tělesnými předpoklady se v průběhu doby stala opravdu vynikající volejbalistkou. Skvělé dědičné předpoklady pro sport jako takový, zdědila po svých rodičích. Nutno připomenout, že její tatínek Lubomír Nácovský byl úspěšným československým olympionikem, který získal v roce 1964 na letní olympiádě v Tokiu bronzovou medaili za třetí místo v rychlopalbě s pistole se ziskem 590 b. Byl jsem opravdu mile překvapen její gastronomickou aktivitou, když mně při našem posledním vánočním setkání věnovala zmíněnou kuchařskou knihu.
ZPĚT do kapitolyHOME