Koně vrané tety z Hané (smažené tvarůžky) s lepenicí
("Prima vařečka", TV Prima, leden 2001)
Suroviny:
  • 8 koleček olomouckých tvarůžků
  • 4 plátky pečeného salámu
  • tuk na smažení
    Na trojobal nebo těstíčko:
  • 1 vejce
  • 2 lžíce mléka nebo smetany
  • hladká mouka
  • strouhanka
    Příloha: lepenice
  • citrónová šťáva
    Na lepenici:
  • 1/2 kg oloupaných brambor
  • 1/2 kg kysaného zelí
  • lžíci tuku (nejlépe sádla)
  • 1 větší cibuli
  • 2 lžíce mléka
  • sůl

  • Postup přípravy:
  • Mezi dvě kolečka tvarůžků vložíme jeden plátek salámu, zpevníme párátkem.
  • Obalíme v trojobalu nebo v těstíčku a usmažíme dozlatova.
    Příprava lepenice:
  • Rozmačkané brambory přelijeme vroucím mlékem a vymícháme v kaši.
  • Oloupanou cibulku nakrájíme nadrobno, osmahneme na tuku vložíme 2/3 dávky překrájeného kysaného zelí a krátce podusíme.
  • Podušené zelí spolu se zbývající částí zelí vmícháme do kaše.
    (<<- na předchozí část ukázky)
    »Z eustonského nádraží jsem odnesl sýry do domu svého přítele. Když jeho žena vstoupila do pokoje, chvíli čichala a potom řekla: "Co je to? Řekněte mi všechno, ať je to zpráva sebehorší." Odpověděl jsem:"jsou to sýry. Tom je koupil v Liverpoolu a požádal mě, abych je vzal s sebou." A dodal jsem, že doufám, že pochopí, že s tím nemám nic společného, a ona pravila, že je o tom přesvědčena, ale až se Tom vrátí, že si s ním promluví. Můj přítel se zdržel v Liverpoolu déle, než předpokládal, a když se ani třetího dne nevrátil, jeho žena mě navštívila. Povídá: "Co říkal Tom o těch sýrech?" Odpověděl jsem, že nařídil, aby byly uloženy na vlhkém místě a aby na ně nikdo nesahal, řekla: "Není pravděpodobné, že by na ně někdo sahal. Přičichl k ním?" Odpověděl jsem, že myslím, že ano, a dodal jsem, že jak se zdá, mu na nich velice záleží. "Myslíte, že by se zlobil, kdybych dala někomu zlatku, aby je někam odnesl a zakopal?" zeptala se. Odpověděl jsem, že by se patrně už nikdy neusmál. To ji polekalo. Povídá: "Nechtěl byste mu je schovat vy? Dovolte, abych vám je poslala." "Madam," pravil jsem, "já osobně mám rád vůni sýrů a na cestu, kterou jsem s nimi onehdy podnikl z Liverpoolu, budu vždycky vzpomínat jako na šťastné zakončení příjemné dovolené. Ale na tomto světě musíme brát ohled na jiné. Žena, pod jejiž střechou mám čest přebývat, je vdova, a pokud vím, snad i sirotek. Má silný, možno říci výmluvný odpor proti tomu, aby ji někdo, jak 'ona říká, ,ničil'. Instinktivně cítím, že přítomnost sýrů vašeho manžela v jejím domě by ji ,ničila`, a o mně nikdo nesmí říci, že ničím vdovu a sirotka." "Dobře tedy," odvětila žena mého přítele vstávajíc, "nemohu udělat nic jiného než vzít děti a odstěhovat se do hotelu, kde zůstanu, dokud se ty sýry nesnědí. Odmítám žít s nimi nadále pod jednou střechou. Udělala, jak řekla, a domácnost svěřila péči posluhovačky, která na otázku, jestli snese zápach sýrů, odpověděla: "Jaký zápach?", a když byla přivedena do blízkosti sýrů a vyzvána, aby si důkladně přičichla, prohlásila, že citl slabou vůni melounů. Z toho bylo zřejmé, že ovzduší panující v bytě této ženě málo ublíží, a proto ji tam nechali. Hotelový účet činil patnáct guineí a můj přítel, když všechno spočítal, shledal, že ho libra sýra přišla na osm a půl šilinku. Řekl, že si nesmírně rád sní kousek sýra, ale že na to nemá dost peněz, a proto rozhodl, že se sýrů zbaví. Hodil je do průplavu, ale musel je zase vylovit, protože lodnici si stěžovali. Prý se jim dělá mdlo. Potom je jedné temné noci odnesl do umrlčí komory. Našel je však ohledač mrtvol a strašně řádil. Řekl, že křísení mrtvol je úklad, který ho má připravit o živobytí. Můj přítel se jich konečně zbavil tak, že je odvezl do jednoho přímořského města a zakopal je na pobřeží. Toto místo se pak stalo proslulým. Návštěvníci říkali, že si ještě nikdy nevšimli, jak je tam silný vzduch, a lidé slabí na prsa a souchotináři se tam hrnuli ještě po mnoho let.«

    (Jeroma Klapka Jerome: Tři muži ve člunu" Praha )

    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]