»Ryba na paprice neboli rybí paprikáš se také nazývá "pravou rybářskou polévkou", a ať je už připravována kdekoliv, musí být připravena z více druhů ryb: kapr, sumec a nejchutnější jsou ryby kraje: jeseter, candát, fogoš. Mohou se přidat i drobné ryby (karas, bělice) Železný kotel před upotřebením řádně vydrhneme, aby jídlo nedostalo železitou příchuť. Ryby omyjeme, očistíme, pak jim propíchneme vaz a krev necháme odkapat do kotle. Pak ryby vykucháme a nakrájíme na kusy asi 5 cm široké. Na dno kotle vkládáme napřed drobné ryby, na ně vrstvy kaprů pak kousky sumce, popřípadě štiky, a nakonec položíme nejchutnější rybu: jesetera, candáta nebo fogoše. Jednotlivé vrstvy ryb poklademe velkou na plátky nakrájenou cibulí. Nedávejme mnoho cibule, polévka z ní by měla nasládlou chuť a my s polévky pálení žáhy. Když jdou všechny ryby v kotli. nalejeme na ně tolik vody, aby byly ponořeny. Jakmile přijde voda k varu, přiměřeně ji osolíme a přidáme lžičku pálivé a lžíci sladké papriky. Pak ještě asi hodinu vaříme na mírném ohni, nejméně ale tak dlouho, až se na povrchu vytvoří škraloup. Polévku nemíchejme, protože ryby by se rozpadly a pomíchaly, občas však uchopme kotlík za ucho a opatrně jim zatřesme. Tato polévka se podává přímo v kotlíku ve kterém se vaří a hostitel nebo hostitelka či rybář rozdělí na talíře porce vrchních nejchutnějších vrstev. Hnědého nebo často kostnatého, avšak chutného kapra dáme pouze tomu, kdo o něj požádá. V některých krajích podávají k rybářské polévce sádlem maštěné nudle. Nemáme-li ani železný kotlík, ani možnost vařit na otevřeném ohni, připravíme rybářskou polévku stejným způsobem v hrnci na plotně. Nemáme-li na přípravu tohoto pokrmu více druhů ryb, postačí nám kapr jako chutná náhražka."«
(Elek Magyar: "Kuchařská kniha - Labužník", str. 70, Pannonia Budapešť 1960)
Jestliže je polévka "připravována jednoduchým způsobem tj. "po rybářsku" např. hned na břehu řeky či jezera, jsou všechny suroviny vloženy najednou do velkého hrnce, nejčastěji kotlíku, a pak příprava vyžaduje jen minimum kuchařského umu. Každopádně ve všech případech je do polévky přidávána jasně červena paprika, která je pro chuť této polévky opravdu zásadní surovinou. Paprika se začala v Maďarsku pěstovat až koncem 18. století a od té doby je s radostí používána téměř do všech pokrmů, včetně rybí polévky. Sladká a polosladká paprika v pokrmech je v Maďarsku nejobvyklejší, aby pálivostí neutrpěla chuť a vůně pokrmů. To však neplatí u rybí polévky. Paprika sice nemusí nemusí být příliš ostrá tak, že nám až nahání slzy do očí, ale středně pálivou papriku musíme použít, neboť jen tak získame typickou chuť halászlé. Silně pálivé čerstvé zelené nebo sušené červené paprikové lusky podáváme k pokrmu odděleně, aby si každý, kdo dává přednost ostřejší verzi, mohl polévku dle libosti dochutit. K polévce je vždy podáván čerstvý bílý chleb, který má mírnít oheň ostřejší chuť pokrmu. Rybí polévka je tradičně v ně kterých oblastech doprovázena moučnou přílohou: tvarohovými nudlemi. Nejen, že každý region má svůj vlastní specifický recept na polévku, ale také má svého mistra kuchaře, který dobrou reputaci regionálního receptu šiří za její hranice. Každoročně se po celém Maďarsku pořádají hojně navštěvované soutěže ve vaření rybářské polévky, kde profesionálové i amateři mají možnost se pochlubit svým receptem. Výsledek jejich snažení je hodnocen přísnou porotou, . . . a následovně i všemi účastníky a návštěvníky soutěže. Jak již bylo poukázáno polévka je chutnější, když je vývar připraven z malých, tzv. plevelných ryb (bělice, karas aj). Jako větší porce klademe do nádoby ve vrstvách rozličné druhy nejchutnějších ryb jako je např. candát, štika, úhoř, lín, pstruh, okoun říční, kapr. V tomto případě bude polévka mnohem, mnohem aromatičtější. Recept na "hálaszlé" z více druhů ryb následuje.
