Italská polévka "Minestrone"

(Jo-Anne Coxová a Elizabeth Towersová:"1000 klasických receptů z celého světa", str.29, Nakladatelství Columbus Praha, 2000, italská kuchyně)
Minestrone - znamená italsky "velká polévka", která se vaří po celé Itálii, ale uvedená verze je z Livorna. V jiných alternativách obsahuje nejčastěji těstoviny nebo rýži např. Minestrone alla Milanese. "Minestra" označuje vývar podávaný s různými vložkami a parmazánem; minestrina je pak čistý vývar s těstovinami a rýží. Četba niže uvedeného procítěného výňatku z krásné literatur ve mně vyvolala vzpomínku na moje již dávné mládí, na jakousi "buchlovskou" variantu této jižanské polévky, kdy využíváme všechno co doma najdeme. Vařil si ji "starý mládenec", náš pan učitel a my jsme ji nazývali po něm "otiskovská". Byla tak dobrá, že v ní i lžíce sama stála.
Suroviny:
  • 1 lžíce oleje
  • 100 g šunky pancetta nebo hodně prorostlé anglické slaniny, nakrájené na čtverečky
  • 2 středně velké cibule, nasekané
  • 2 stroužky česneku, rozmačkané
  • 1 brambor, na kostičky asi 1 cm
  • 1 mrkev, nakrájená
  • 1/4 hlávky zelí, nastrouhané
  • 1 řapík celeru
  • 450 g rajčat, oloupané a pokrájené
  • 200 g zelených fazolek, pokrájené
  • 600 ml kuřecího vývaru + 600 ml vody
  • bouquet garni (svazeček s 2 bobkovými listy, 2 snítky rozmarýnu, 2 snítky tymiánu)
  • sůl a pepř
  • parmezán, čerstvě nastrouhaný při podávání


  • Postup přípravy:
  • Na pánvi na rozehřátém oleji osmahneme za míchání šunku, cibuli, česnek, asi během 5 minut.
  • Když je cibule měkká a mírně zezlátne, přidáme brambory, mrkev, celerové řapíky, zelí, pórek.
  • Smažíme další 2 minuty tak, aby se zelenina hezky pokryla olejem.
  • Přidáme rajčata, fazolky, horký vývar, promícháme a zvolna vaříme pod pokličkou na mírném plameni necháme tzv. táhnout asi 15 až 20 minut, nebo až zelenina změkne.
  • Odstraníme bouquet garni a přidáme pepř.
  • Parmazán podáváme zvlášť v misce.
    »"Minestra je denním chlebem sedláků v Lombardii a v Piemontu a připravuje se obdobně s ještě větší fantazií. Do horkého oleje přidej sůl! Prskající radost ztiš cibulí pokrájenou nadrobno a hrstí rýže. Ta se musí upražit. Pokud je v domě maso, neb i takové chvíle se vyskytnou, dá se do hrnce také. Nakrájet na kostky: syrový nebo uzený špek, šunku vepřové, telecí skopové, hovězí z krávy či vola. Pak přijde zelenina pokrájená nadrobno nebo nahrubo; jen se podívej, nevypadá to na prkénku jako na obraze: karotka, všechny možné druhy zelí, česnek, celer, hrášek, zelené fazolové lusky, fazolové boby, houby, rajčata. A koření; zavři oči; není to procházka po bazaru Instanbulu: pepř, bobkový list, tymián, majoránka, estragon, bazalka, petržel, česnek. Tohle všechno se dusí na mírném ohni, dokud ze směsi nezačne stoupat skvělá vůně; v tu chvíli přilít horkou vodu, přiklopit, vařit. Do vroucí vody pak přihodit hrst těstovin: nudle, špagety, makaróny. Dvě až tři lžíce červeného vína nebo sladkou smetanu. Rýže makarony a brambory musí být uvařené doměkka - ochutnej a podávej. Do polévky přisypeme ještě strouhaný sýr, k poklévce přikusujeme křupavý bílý chléb a pijeme husté červené víno, chianti, pietmonské nebo španělské víno z Alicane. Jíme tak dlouho, až začneme mít lehkou hlavu a dvěstě let upadne do zapomenutí, jíme dokud nám nezazáří slunce, nerozšumí se moře a nezavoní glycínie. Dokud nemáme pocit lenivého blaha, spokojenosti a sytosti. Jen žádný strach, má drahá, když ti dojde rýže nebo nemáš cibuli; tento pokrm má pokaždé jinou tvář; vyskytují se kuchaři, kteří víno vypijí sami a kousky masa vyloví; takže na závěr: co máš a čeho nelituješ, šup s tím do hrnce, tak se dělá minestra!"«

    (Jakob Flach, švýcarský botanik, geolog, loutkář a prozaik:"Minestra", Frankfurt na Mohanem 1981).

    nahoru
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]