Univerzální smetanová omáčka s různou příchutí
(Věra Čermáková, učitelka a naše bábinka, původně recept ještě z válečných dob z Buchlovic, 1943, česká kuchyně)
Smetanové omáčky, to byly maminčiny básně, bílé pohádky vždy krémově sametové a tolik voňavé podle přidané přísady a bylinek. Vyznačovaly se neukojitelností chutě - stručně vyjádřeno "člověk by jedl a jedl, až by praskl". Smetana se za války získávala sbíráním s povrchu čerstvě nadojeného kravského mléka uloženého v chladu na třetím až čtvrtém schodu sklepa v kameninovém krajáči. Pro mléko se chodilo k sedlákům. Většinou se posílala v podvečer děcka s plechovou konvičkou. Já jsem chodil téměř každý den k paní Marii Ondrůškové, vášnivé to buchlovské čtenářce. Bydlela v blízkosti cihelny a její manžel byl cestář, populární vesnický šprýmař a později snad i držitel obecních kozlů. Během zpáteční cesty s konvičkou jsem se snažil demonstrovat od tatínka nabyté vědomosti o fyzikálních jevech. Během cesty jsem dělával experimenty se zemskou tíží. Nejdříve při krátkých zastávkách, později již přímo v chůzi jsem s konvičkou plnou mléka divoce točil a předváděl úžaslým kamarádům a pocestným, jak dokáži já, již v útlém věku, zrušit zemskou přitažlivost. Předváděl jsem tak, že mléko v rotující nádobě obrácené chvílemi dnem nahoru nevyteče. Někdy se stalo, že četnými již pokusy znavené drátěné držadlo konvičky nevydrželo nebo odstředivá síla již překonala sílu mých dětských pěstiček a všechno skončilo někde opodál nebo někdy až za plotem zahrady lemujících cestu k domovu. Základní smetanová omáčka, jejíž předpis zde po letech uvádím, je vhodná pro začínající kuchařky, slaměné vdovce či zhola opuštěné muže. Stačí ji jen dle libosti náležitě ochutit. Tehdy jsme používali přídavek např. podušených hříbku nasbíraných v buchlovských horách – Chřibech nebo právě utrženého kopru na zahrádce apod. Úplně nejlepší však byla omáčka krátce podušenými (pošírovanými) zelenými fazolkami. Tatínek alias Dadala I. hříbky nejedl a tak měl vždy k obědu něco jiného. Fazolky měla zprvu ráda jen naše děvčata (máma a sestra), ale posléze jsem si je oblíbili všichni. Bodejť by také ne, je to dobrota. Ale mezi námi . . . dnes to přiznám, je to vlastně jen různě ochucená bešamelová omáčka . . ., ale hodně jednoduchá!.
Suroviny pro 3 osoby:
  • 250 ml kyselé nebo sladké smetana, případně mléko dle potřeby
  • hovězí vývar, může být i z oblíbené polévkové kostky
  • 1 menší cibule
  • 1-2 lžíce hladké mouka
  • 1-2 lžíce másla nebo rostlinného oleje
  • sůl a pepř podle chuti
  • vybraná chuťová přísada jako např. nastrouhaný křen, dušené houby, kopr nebo fazolky aj.
    Příloha: knedlíky nebo nočky

    Postup přípravy:
  • Cibulku nakrájime na opravdu, ale opravdu malé kousky a necháme ji zpěnit na tuku, nejlépe na másle.
  • Potom přidáváme hladkou mouku a vymícháme hladkou světlou jíšku.
  • Když má jíška správnou barvu zalejeme ji vývarem (např. vývarem nebo rozpuštěnou polévkovou kostkou) a vymícháme v hladkou pastu, do které přidáme podle žádané viskozity smetanu.
  • Stále mícháme na malém plameni dohladka.
  • Konečnou viskozitu případně upravíme přilitím vývaru či mléka tak, aby omáčka dobře držela na knedlíčkách.
  • V případě, že chceme opravdu sametově hladkou omáčku bez jakýchkoliv kousků, tak ji v tomto stádiu přecedíme nebo propasírujeme přes hustší sítko nebo můžeme použít mixér.
  • Hotovou omáčku dochutíme podle libosti pepřem a solí případně i glutasolem a přidáme naši vybranou oblíbenou přísadu (nasekaný čerstvý kopr, na cibulce podušené hříbky z lesa nebo koupíme žampiony či hlívu ústřičnou apod.).
  • Zvlášť chutný je přídavek blanšírovaných zelených fazolek; s výborným výsledkem jsem nedávno uspěl přídavkem zavařených fazolek v plechovce a to i s částí nálevu.
  • Přidané přísady pak jen krátce v omáčce prohřejeme, jsou již přece měkké a tak je již víc netrápíme.

    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]