Příprava domácího ajvaru na zimu- vyžaduje značné množství ruční práce, zejména pokud jde o loupání pečených paprik. Tradičně je ve velkém množství připravován uprostřed podzimu, kdy je paprik nejhojněji a pak konzervovaný a je uchováváme ve sklenicích a spotřebováváme téměř během celého roku. Ve většině domácností zásoby však nevydrží až do jara, takže ajvar lze hodnotit spíše jako zimní jídlo. Často se celá rodina nebo i sousedé se shromažďují péčou spolu papriky, loupají a hromadně dělají ajvar. Hlavní kultivar papriky, který se na Balkáně k tomu používá je nazýván "Roga" (tj. rohy). Je to velká červená paprika s tlustou dužinou a poměrně snadno jde oloupat. Je velká a tvarovaná jako kozí roh a má tlustou dužinu. Roga obvykle dozrávají koncem září. Aby bylo možné vyrobit pravý domácí ajvar tak papriky a baklažány (lilky) jsou pražené vcelku na desce umístěné na otevřeném ohni, či deskách ze dřeva v kamnech nebo v troubě. Pečené papriky si musí posléze krátce odpočinout v uzavřené mise, kde se ochladí a snadno se dají oloupat a dokonale odstranit semena. Papriky jsou pak umlety v mlýnku nakrájené na kousky (tato varianta je často označován jako "pinđur"). Vytvořená kaše je pár hodin dušena ve velkých nádobách - podobné květináčům. Pak se přidává slunečnicový olej a česnek ke snížení obsahu vody a ke zvýšení trvanlivosti po konzervaci. Sůl (a někdy i ocet ) se na konec nalije do horké ajvarové kaše a pak přímo do sklenic, které jsou okamžitě uzavřeny. Nejlepší ajvar se vyrábí v Srbsku, protože pouze ruční odstraňování slupky a semínek zajišťuje onu typickou lehce nahořklou chuťa odstraní pachutě původem ze slupky. Průmyslová výroba v Srbku byla údajně relativně skromná s roční produkcí "Srbského ajvaru" 640 tun . Osijecko-baranjská župa je jedna z oblastí Chorvatska ve Východní Slavonii a jihu Baranji. Ekonomicky je tato oblast stále velmi ekonomicky slabá, vzhledem k tomu, že se pořád ještě vzpamatovává z občanské války v Jugoslávii a na ni navazujících konfliktů. Mnoho domů je stále ještě zničených, působí tu ale naštěstí mezinárodní pomoc. Obyvatelé jsou převážně Chorvati, Srbové byli během ozbrojených střetů přesídleni. Název župy pochází z názvu hlavního města Osijeku a historické části Uherska, Baranyji.