»"Prášková káva - musí být tak jemná, aby prošla nejjemnějším sítem. Voda s kávou v poměru deset k jedné, v stříbrné konvičce se položí na slabý oheň po dobu tři očenášů. Kdo má rád lahodné chutě může přidat trochu cukru, cedrovou kůru nebo fialkový kořen, které ji osladí a přidá aroma. Káva připravená tímto způsobem pročistí mysl a je dobrá na žaludek"«

(Luigi Ferdinando, Count de Marsigli - poznatky z tureckého zajetí v letech 1683 - 1685)

Džezva - je malá konvice o obsahu 100 až 200 ml s dlouhým držadlem zhotovená z pocínované mědi nebo hliníku, ale můžeme použít i malou pánvičku. V džezvě mužem připravit "kávu ARAB". Do nádobky nasypeme moučkový cukr a postavíme ji na horkou plotýnku, kde necháme cukr zvolna roztavit. Když již začíná karamelizovat, nalijeme na něho do džezvy opatrně jen pod hrdlo vodu, přivedeme k varu, odstavíme a nasypeme kávu. Promícháme lžičkou a po opětovném vzkypění máme svoji kávu ARAB hotovou. Přelijeme ji do šálku.
V některých arabských zemích přidávají do kávy koření: např. drcený kardamom, kousky skořice nebo několik hřebíčků. Někde nabízejí vodu z pomerančových květů, kterou vždy přidáváme jen v malém množství - jedné až dvou kapek na porci. Jemenská káva "KAHVA MUR" je připravována spařením velmi jemně mleté kávy s přídavkem hřebíčku a zázvoru.

«Vaření kávy bylo u něj důležitým obřadem. Měl nejlepší holandskou kávu, jakou bylo možno dostat, a starostlivě ji opatroval v uzavřené nádobě. Tuhle kávu Ezra (Pound) každé ráno otvíral a připravoval tak, že nabral malou lžičku a položil ji na surové plátynko anebo myslím na jemné lněné plátno, které měl kdovíjak napnuté nad šálkem, a přeléval přes ně vřelou vodu po jedné dvou kapkách. Jen takto, podle názoru básníka, vznikne káva, která se dá pít. Popíjeli jsme ji, silnou a dobrou spolu.«

(William Carlos Williams, 1883-1963, americký básník: "Autobiografie", Revue svět. literatury, 5/1975)

»"Dej mi muže, jenž pije dobrou horkou, černou, silnou kávu k snídani! Muže jenž kouří dobrý černý, tlustý doutník po obědě! Nakrásně můžeš honit se za zdravou výživou, nebo hořce brojit proti kávě! Však já znám kouzlo šálku kávy! Jen mně nech udělat pro muže jeho kávu - je mi jedno, která po něm šilhá okem! Dejmi dvě sirky na den - jednu před kávou na snídani, druhou na jeho doutník po obědě! Jen ať si zkouší všechny hurisky křesťanstva zapálit oheň v jeho srdci!"«

(Helen Rowland, 1875-1950, americká novinářka a humoristka)

Irská káva - byla údajně poprve připravena v době před druhou světovou válkou, kdy začínala přeprava zboží hydroplány mezi Irskem a Amerikou. Jeden z amerických pilotů, přiletěl do Irska a chtěl smetanový dort a kávu. Protože obojí chtěl hodně rychle, hostinský Joseph Sheridan, šéfkuchař u Foynes (kraj Limerick) mu to naservíroval vše tak říkajíc dohromady a navíc přidal irskou whisky na zahřátíl. Tak údajně byla připravena první irská káva. Foynes je přístav a byl předchůdcem dnešního mezinárodního letiště Shannon na západu Irska. Jiná verze přisuzuje vznik "Irish Cofee" konkrétně na noc 10. listopadu 1952, kdy na uvedeném letišti v restauraci "Buena Vista" vznikla vzájemnou spoluprací majitele restaurace Jack Koepplera a cestovatele-spisovatele Staton Delaplane. Odtud se pak recept rozšířil do celého světa. Recepty na irskou kávu se různí podle oblastí, kde se připravuje – někde přidají kakao jinde vanilkový cukr, základ zůstává ale vždy stejný. V Čechách se irská káva v restauracích podává se šlehačkou, ale to je omyl, na správnou irskou kávu patří smetana!

Egyptská káva - ´Ahva

nahoru
ZPĚT do kapitoly

HOME