Židovské rozinkové víno
Židovské rozinkové víno - podle následujícího receptu je nápoj jak vyplývá z názvu židovské kuchyně, používaný nejen při slavnostním požehnání na úvod šábesu ("sabat","kiduš"), ale i při jiných svátcích, zejména při svátku "pesah" (slaven v březnu nebo dubnu), který připomíná osvobození Židů ze zajetí egyptských faraónů. V tyto dny hospodyně používají nádobí určené pouze pro tuto příležitost. Dům se pečlivě uklidí, vše špinavé a zkažené musí být odstraněno a hlavně droždí ("chamec"). Zkvašené potraviny nesmí být používáno k přípravě žádného pokrmu a dokonce je přísně zapovězeno, aby bylo třeba i v nepatrném množství někde zapomenuto v židovské domácnosti. To se musí zajistit pozorným vyhledáváním ("bdikat chamec"= pátrání po chamecu) a s následným jeho odstraněním ("bitul chamec"). Pojídá se nekvašený chléb "maces", beránka obětovaného tehdy v jeruzalémském chrámu představuje osmažená kost s trochou masa, dále jsou pojídána vejce (symbol života) a rostliny s nahořklou chutí (křen, celer, petržel, salát), která připomínají trpká léta v egyptském zajetí. Následuje druhá, již bohatší část večeře (nadívaná ryba, plněné kuře, vývar s macesovými knedlíčky) a po ní jsou konzumovány moučníky, pečivo a popíjí se rozinkové víno. Víno musí být předem připraveno přirozeně "bez kvasnic" v násadě.
Suroviny:
  • 1 kg rozinek
  • 2 l vody, převařená
  • citrónová kůra
  • skořice

  • Postup přípravy:
  • Rozinky zalijeme převařenou, ale již vychladlou vodou.
  • Nepoužíváme kovové nádobí, nejlepší je kameninový hrnec nebo skleněná nádoba.
  • Zakryjeme a necháme v teple po několik dnů.
  • Asi za tři neděle se vytvoří na hladině povlak, který sebereme.
  • Hotové víno přecedíme, stočíme do lahví, ochutíme citrónovou kůrou a skořicí.
  • Láhve pečlivě zazátkujeme a necháme nejméně týden v chladu až do slavnostní chvíle.
    »Po celý život jedl, pil a veselil se. K snídaní mu dávala manželka studené kuře s rozinkovým chlebíčkem a po statkářském způsobu to zapíjel číší medoviny. Liboval si v lahůdkách, jako jsou pečená holoubátka, krk nadívaný sekanou slezinou, játrové palačinky, vaječné nudle s bujónem et cetera. Lidé ve městě si šeptali, že mu jeho žena Rojze Temerl dělá každý den nudlový nákyp, a má-li Nathan chuť, přichystá prý mu šábesový oběd uprostřed týdne. Po pravdě si ráda smlsla i ona. Děti neměli, zato peněz jako želez, a podle všeho si mysleli, že na veselém životě není nic špatného. Proto oba ztloustli a zlenivěli. Po obědě si zavřeli okenice a chrápali v peřinách, jako by byla půlnoc. Za zimních nocí, dlouhých jako židovské vyhnanství, vylézali z postele a mlsali drůbeží žaludky a kuřecí játra a zavařeniny a zapíjeli je borščem nebo jablečnou šťávou. Pak znovu zalezli do postele s nebesy a dávali si zdát o zítřejší snídaní«

    (Isaac Bashevis Singer, 1904-1991, polsko-americký spisovatel, Nobelova cena 1978:Neviditelný, povídka)
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]