Kopřivy jako špenát
(Dagmar Lánská, Bohumír Hlava: "Vitamíny z domova i zdaleka" (mírně upraveno), str. 42, Nakladatelství "Práce", Praha 1982, česká kuchyně)
Kopřiva - je rozšířená jako plevel v celé Evropě. Roste v křovinách, rumištích, na zahradách, v příkopech a je tak každému snadno dostupná. Už ve starověku se kopřiva používala v kuchyních jako špenát. Je k dispozici v čerstvém stavu již brzy z jara, a tak mohou být její mladé vrcholové listky rostlin nasbírány k naší potřebě. Chuť kopřivy je slabounce nahořklá, příjemná, hodně připomíná špenát. Pálivost ("kopřivový jed") se zničí již při teplotě 80°C tj. spařením. Lístky obsahují mnoho vitamínu C, karotén, vitamíny K, E, B2, kyselinu pantotenovou. Dále řadu organických kyselin, fytoncidy, hodně minerálních látek (Fe, Mg, Ca, Si, Mn) lecithin, třísloviny aj. Proto pomáhají při jarních hypovitaminozách, proti jarní únavě, kopřiva snižuje hladinu cukru v krvi, má vliv na tvorbu červených krvinek, podporuje činnost ledvin a jater. Můžeme ji také použít spařenou a pokrájenou do zeleninových a bramborových polévek, salátů, omelet apod. Nastal jarní čas! Hurá na kopřivy, to si přece nenecháme ujít! Kopřiva měla dříve ještě další využití. Naše maminky "ukládaly maso" tak, že je zakrývaly vrstvou čerstvě natrhaných kopřiv. Tato rada může posloužit i dnes chatařům, chalupářům a trampům, kteří nemají ledničky. Maso uložíme nejlépe do kameninového hrnku a ještě lépe do láku s trochy oleje a několika kapek octa, případně i koření s nímž budeme později maso upravovat. Maso v láku několikrát otočíme a nahoru položíme vrstvu kopřiv. Pak nádobu zakryjeme a dáme na studené místo. Naši tatínkové prý za světové války si jako vojáci čistili "ešusy" kopřivami, které z něj dobře odstranily mastnotu a nečistotu. To se vyplatí i při víkendových výletech či na dovolené pod stanem i v nynější době. Holt, kopřiva je všestranně užitečná!
Suroviny pro 8 porcí:
  • 1 miska vrcholových lístků mladých kopřiv, očištěných a propraných
  • 2 lžíce másla
  • 2 lžíce mouky
  • 1 šálek mléka
  • 2 stroužky česneku
  • muškátový oříšek
  • 1 vejce
  • sůl podle chuti

    Postup přípravy:
  • Kopřivy spaříme vařící vodou na sítku a zbavíme je tak "žahavosti". Na pánvi rozehřejeme máslo, přidáme nakrájenou cibuli, mouku a připravíme cibulovou jíšku. Jíšku rozředíme mlékem, přidáme nasekané lístky kopřiv, vše podusíme spolu s česnekem a muškátovým oříškem. Ochutíme solí. Do hotových teplých kopřiv přidáme vajíčko a rozmícháme.
    Varianta:
  • Kopřivy podusíme současně s cibulkou, pak zalijeme mlékem a zahustíme strouhaným syrovým bramborem. V tomto případě nemusíme přidávat vajíčko.
    »Z etnografických i historických opramenů víme, že salát a špenát odpradávna tvořily důležitou součást lidské výživy. Špenátem se rozuměla zelená kaše z uvařených listů a bylin, nikoli špenát v dnešním smyslu slova. Ten snad pochází z perské oblasti, Řekům a Římanům znám nebyl a v Evropě se objevil až po roce 1100 n.l. Typickou salátovou nebo špenátovou rostlinou byly odedávna v lidové kultuře mladé kopřivy, listy lebedy a merlíku, bršlice neboli kozí nohy ("Aegopodium podagraria") a černobýlu, kozlíček, locika, polníček, řeřicha, rozrazil potoční ("Veronica beccabunda)", barborka obecná ("Barbarea vulgaris"), kuří noha, plícník lékařský ("Pulmonaria officinalis L."), rukevník ("Bunias orientalis L"), smetanka, kostival, ohnice ("Raphanus raphanistrum") a samozřejmě šťovík a šťavel. Na jaře se sbíral popenec, řebříček, listy sedmikrásky a další.«

    (Magdalena Beranová: " Jídlo a pití ve starověku a středověku", str. 144-145, Academia Praha, 2005)
    nahoru
    Na obsah kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]