Pěstování máty peprné (Mentha piperita HUDS)

Máta peprná je trvalka, z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Existuje mnoho druhů mát (máta vodní - M. aquatica, klasnatá - M. spicata, dlouholistá - M. longifolia, okrouholistá - M. rotundifolia) a máta peprná je jejich mnohonásobným křížencem, který se v divoké formě v přírodě nevyskytuje. Můžeme ji pěstovat na zahrádce nebo balkónech. Sazenice získáme dělením starých trsů na jaře nebo na podzim nebo bylinku koupíme v květinářstvích nebo např. zahradníctvích zasazenou do kontejnerku a pak ji přesadíme do větší nádoby. Mátu na zahrádce sázíme ve vzdálenosti 50 cm x 20 cm. V těchto ročních obdobích ji také můžeme množit z oddenků. Vyžaduje vlhčí humózní půdu v teplejších polohách, chráněných před zimními větry. Daří se ji v polostínu např. pod ovocnými stromy, zde však rostoucí byliny mají o něco méně silice. Na záhoně máta vydrží tři až pět let. Pro potřebu v čerstvém stavu nebo i k sušení můžeme otrhávat pouze lístky, které obsahují nejvíce více silic s hlavní součástí "mentolem" a dalšími složkami (hořčiny, třísloviny aj.)
Máta má příjemnou mentolovou vůni, která osvěžuje. Proto se užívá do nápojů a ve formě léčivých čajů (2 lžíčky máty v 1,5 l vody = denní dávka) zvláště při nemocech žlučníku a jater. Přidána do pokrmů tlumí křeče zažívacího traktu, zmírňuje nadýmání, povzbuzuje chuť k jídlu, ovlivňuje vylučování žluče. Zevně se používá na obklady čela při bolestech hlavy, odvar jako kloktadlo atd.
Máta mívala své slavné místo ve staročeské kuchyni, kdy se jí lidově říkalo "balšám" (např. staročeský pokrm "vajíčka s balšámem"). Máta je velmi oblíbená zejména u Angličanů zejména ve slavné jejich "mint sauce", na kterou jsou velmi pyšní. Anglický název "mint" je odvozen od latinského mentha. Je nejslavnější příchutí žvýkaček (Peppermint, Spearmint). Máta je častá i v jídlech francouzské, balkánské kuchyně a obecně v jihoevropské, arabské a asijské kuchyni. Zde patří neodmyslitelně ke skopovému masu (např. alžírský šerbah, španělská chanfaina z jater, perské skopové kotlety aj.).
Mátu můžeme použít samotnou nebo ve směsích se šalvějí, yzopem, saturejkou, libečkem estragonem aj. Čerstvou mátu můžeme přidat do nádivek, smetanových sýrů, tvarohových pomazánek, libanonského jogurtu, k dušené zelenině (kapusta, mrkev, hrách, pórek) a začlenit ji do bylinkových marinád. Je škoda, že u nás se její použití omezuje převážně jen na přípravu čaje ze sáčků. Sušenou mátu skladujeme maximálně rok v dobře utěsněné nádobce.

Odkazy:
  • Máta peprná - jako léčivka na stránkách IST Archeus
  • Máta peprná v botanickém herbáři
    nahoru
    Na obsah kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]