Povidlové kynuté knedlíky Anuše Kejřové
(Anuše Kejřová: "Úsporná kuchařka - Zlatá kniha malé domácnosti", 8. opravené a doplněné vydání, Hradec Králové, 1928, česká kuchyně)

Suroviny:
  • 500 g mouky
  • 1 lžíčka soli
  • 250 ml vlahého mléka
  • 10 g kvasnic
  • 1 lžička cukru
  • 1 žloutek
  • povidla
  • máslo na omaštění, tvaroh

    Postup přípravy:
  • Dáme na mísu 1/2 kg sypké mouky, lžičku soli a necháme na kamnech (zejména v zimě) ohřáti.
  • Do 1/4 litru vlahého mléka dáme 10 g kvasnic, lžičku cukru a necháme zkynouti.
  • Do zkynutého rozkverlaného kvásku přidáme 1 žloutek (bílek si uchováme na jiný pokrm), rozkverláme a vlijeme do mouky.
  • Hrneček ještě vypláchneme vlahým mlékem a vše zaděláme v tužší těsto, které vytloukáme tak dlouho, až se v něm dělají puchýře.
  • Pak je necháme na kamnech 1/2 hodiny kynouti.
  • Zkynuté na vále ve výši prstu rozválíme, krájíme čtverce a doprostřed dáme lžičku nepřipravených povidel.
  • Knedlík zakulatíme a necháme na prkénku ještě asi 1/4 hodiny dokynouti.
  • Zavařujeme je do slané vody a vaříme podle velikosti 10 – 15 minut.
  • Přesvědčíme se, jsou–li uvařeny vyndáme jeden knedlík a opatrně jej roztrhneme pomocí dvou vidliček.
  • Když se nám prst doprostřed neboří, jsou dosti.
  • Pak je rychle dírkovanou naběračkou vyndáme a každý jednotlivý rychle velkou vidlicí propíchneme, aby z něho pára vyšla a zůstaly kypré (zůstane-li v nich pára knedlík se srazí a ztvrdne).
  • Tyto knedlíky musí se vařiti ve velkém rendlíku, hrnci, aby měly dostatek vod a místa; nejlépe jest je dáti vařiti na dvakráte.
  • Uvařené dáme do pařáku, než je neseme na stůl.
  • Mastíme-li knedlíky sádlem, posypáváme je oslazeným tlučeným makem; používáme-li rozpáleného másla, dáváme na ně oslazený strouhaný syreček (tvaroh = tvarůžek).
  • V zimě v době drahých vajec, dáme půl lžičky prášku "Žlutě" A. Kejřové do trochu mléka rozpustiti, nahradí drahé vejce.
  • (My bychom mohli zkusit třeba "Vajahit").

    Varianty:
    Třešňové knedlíky
  • Táž práce a příprava, místo povidel dáme do knedlíků stopek zbavené, očištěné třešně
    Višňové knedlíky.
  • Liší se od třešňových pouze tím, že višně musíme posypati cukrem.
    Jablkové knedlíky.
  • Jablka na hrubém struhadle rozstrouháme, skořicovým cukrem posypeme a místo povidel do knedlíků dáváme. Jinak knedlíky děláme tak jak povidlové
    Borůvkové knedlíky
  • Do knedlíků dáme jednu lžičku syrových očištěných borůvek a jsou-li kyselé, trochu je cukrem přisladíme.
    Rebarborové knedlíky
  • Rebarbora nakrájí se na kousky, spaří vařící vodou a nechá na sítě okapati - nespařená není zdravá; podle chuti se přisladí, plní se jí knedlíky atd.
    »Moje babička vařila podle Kejřové. Koupila si tuhle kuchařku „do výbavy“ v šestadvaceti, a vydržely pak spolu po celých třiasedmdesát let. Déle, než pamatuji, měla tahle knížka s recepty svoje místo v šufleti kuchyňského stolu, který ve třicátých letech vyrobil rusínský truhlář podle dědečkova nákresu (a podle několika přiložených latěk určujících rozměry, truhlář totiž nebyl gramotný). Dnes už ty stránky dávno nejsou běloskvoucí, podepsalo se na nich šestaosmdesát roků, tisíce procestovaných kilometrů a desetitisíce doteků. A to nejen doteků prstů, ale občas i zobáčků, protože krom kuchařek, kuchařů a strávníků si tohle šesté opravené a doplněné vydání "Úsporné kuchařky Anuše Kejřové" oblíbili i naši anduláci. Původní vazba už dávno vzala zasvé, a tak kuchařce k jejím padesátým narozeninám babička věnovala nové vyvázání u knihvazače Kahovce (který se možná nejmenoval Kahovec, ale Hankovec – babička si k stáru už někdy trochu pletla jména). A když mu tu kuchařku svěřovala, tak Hankovce (anebo Kahovce) poprosila, aby na konec knížky přidal a vyvázal ještě další prázdné listy, na které potom do knížky vlastnoručně připisovala recepty, které sama objevila, vytříbila, poznala na cestách po světě anebo získala od kamarádek. Mezi spoustu věcí, pro které byla skvělá, totiž patřilo i to, že ani po devadesátce se nepřestala zajímat o svět a měla odvahu objevovat a zkoušet nové věci. Kuchařka babičku přežila. Pořád je ve stejném šufleti stejného kuchyňského stolu, pořád ji otvíráme, na okrajích jejích stránek teď vytváří drobné krajkoví andulák Andy toho jména již šestý. Nějakou dobu po babiččině smrti jsme pak zalistovali až na konec, a tam, pod receptem na Velikonoční nádivku, jsme objevili její rukou přípsaný poslední recept, nám ještě neznámý. Samozřejmě jsme jej vyzkoušeli. Vyzkoušeli od té doby už mnohokrát, a na babičku pak s láskou vzpomínáme nejen my, ale i chuťové buňky naše i případných hostí. Byly to její "Jablečné řezy z 250 g hladké mouky, 250 g hrubé mouky, 1 hery, 3 lžíc cukru, 1 prášku do pečiva a trochy mléka. Těsto rozdělila na dva díly. Náplň: 1 a ½ kg jablek nakrájených, 12 lžic cukru, 3 bal. vanil. pudinku, zamíchat vše dohromady a dát mezi ty 2 placky a upéct.«

    (Vladimír T. Gottwald : Babiččin poslední recept, blog.idnes.cz, pondělí , březen 2011)
    nahoru
    ZPĚT do kapitoly
    ZPĚT do SLADKÉ DDK
    HOME
    [CNW:Counter]