Nedaleko pařížského podniku "Chez Potin" - kde v kuchyni pracoval Jaromír Trejbal, bylo čínské velvyslanectví, takže nebylo divu, že sem kvůli světoznámé studené kuchyni chodívali často i vysocí čínští hodnostáři. Vzpomíná, že zde měli pro ně také sladké dezerty, a samozřejmě z rýže! A sice z rýže studené. Uvedený dezert se podle čínských pravidel původně připravoval tak, že se rýže nejdříve dobře vyprala v teplé vodě, v kastrole zalila studeným mlékem, přidal cukr, špetka soli, máslo, žloutky a očištěné nakrájené tropické ovoce. Kastrol se zakryl pokličkou, pod níž byla kvůli utěsnění silná utěrka, a rýže se v troubě asi hodinu dusila. Hotová se nechala vychladnout a podávala se v malých hezkých miskách. Činští hosté jí pojídali hůlkami. Francouzští kuchaři k této přípravě měli výhrady, a sice proto, že podle tohoto předpisu se rýže s přísadami nepromíchala, takže když byla udušená, nahoře bylo máslo a ani žloutky v rýži nevypadaly nějak moc pěkně. Během času francouzští kuchaři přípravu vylepšily. Stalo se jednou, že i sám velký čínský představitel za tuto vylepšenou "čínskou rýži" poslal do kuchyně blahopřání v počtu několika lahví výborného vína."

Pokud použijeme porcelánové misky, ryžový dezert nemusíme vyklápět, ale jen ho ozdobíme tropickým ovocem, případně šlehačkou a podáváme přímo v miskách.

ZPĚT do kapitoly
ZPĚT do SLADKÉ KUCHAŘKY

HOME