Valašské frgále - jsou tradiční pečivo jejichž historie je stará více jak 200 let. V chalupách hospodyňky tyto koláče pekly hlavně na Vánoce, Velikonoce, hody, svatby, křtiny a velké rodinné oslavy. V bohatších chalupách se frgály pekly i v neděli. Na těsto se používala směs pšeničné i žitné mouky, která se zamísila mlékem nebo vodou. Vykynuté těsto hospodyňky rozválely ručním válem do tenké placky. Placka musela být uprostřed tenká, okraje vyšší, ale po obvodu tenké asi 1 cm. Za časů našich babiček se koláče do pece podsypávaly hrubou šrotovanou moukou nebo jen otrubami či plevami. Pec se před každým pečením vymetala smrkovým chvojím. Příprava náplní na koláče se zpravidla lišila vesnice od vesnice. Hospodyňky ochucovaly náplně někdy šafránem, někdy badyánem, skořicí nebo dokonce pepřem a majoránkou. Náplně posypávaly bohatě máslovou posypkou a rozdrobeným perníkem. Po upečení okraje koláčů potřely máslem a máslem pokapaly i střed již vychladlého koláče. Traduje se, že frgály z hliněné pece bývaly nejchutnější. V různých částech Valašska se také nazývá pecák, lopaťák, nebo i vdolek. Frgál býval v hluboké historii v řeči hospodyněk nepodařený koláč, ale postupem času se tento výraz používá pro koláč, který má tradičně průměr 30 cm, váží 600 g a je naplněný vždy jednodruhovou náplní, bohatě sypaný drobenkou. Nejtradičnější náplní jsou povidla ze sušených hrušek. Jejich výroba je poměrně náročná, neboť vyžaduje kvalitní celé sušené hrušky a hodně času než se hrušky namočí, uvaří, umelou, dochutí a připraví k použití. Ostatní tradiční náplně jsou tvarohová, maková a povidlová. Náplně byly postupem času doplněny o náplně ovocné, jako borůvkovou s kusovým ovocem, meruňkovou s kusovým ovocem nebo jablečnou či ořechovou. V minulosti se však na frgály používaly také náplně z čerstvého nebo kysaného zelí, z mrkve nebo z cukrové řepy. Tyto náplně se ale v dnešní době už používají pouze pro různé folklórní akce nebo na přání zákazníka. Obří koláče - frgály jsou chahrakteritickou specialitou valašského regionu. První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826 a jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby. Z tohoto důvodu je také poměrně vysoká šance na získání chráněného zeměpisného označení, které uděluje Evropská komise. Chráněné zeměpisné označení by tak mělo přinést lepší odbyt na českém i evropském trhu a mělo by také zamezit konkurenci. Frgály patří mezi tradiční perly Valašska spolu se "slivovicí". (Autor i-informací Renáta Hřebíčková a další)

Na pečení pravých valašských frgálů aj. valašského pečiva se specializovali např.: Cyrilovo pekařství ve Valašském Meziříčí a nebo Cukrárna u Mikulců ve Lhotě u Vsetína. Zde je ochutnáte připravené od profesionálů a doma je pak zkusíte věrně napodobit.

Hospodyňky na Valašsku by měly oprášit recepty. Ve Velkých Karlovicích totiž chystají soutěž o nejlepší frgál. Listopadová akce je součástí několikadenního gastrofestivalu, který nabídne také ochutnávku místních specialit, košt vína a slivovice. Soutěž už dvakrát za sebou vyhrála Anna Šauerová z Karolinky. Loni uspěla s ořechovým koláčem, také letos má vysoké ambice. "Udělat frgál je dost složité a náročné. Těsto několikrát projde rukama. Nejdřív musí vykynout, pak se udělá bochánek, který se vyválí. Dělám frgály meruňkové, borůvkové nebo z jablek. Záleží na tom, co máme doma a co má rodina ráda," popisuje 55letá pekařka, která nabízí nejrůznější druhy frgálů. V soutěži se hodnotí vzhled, tvar, chuť, vůně a poměr náplně k těstu. Tradiční valašský frgál má v průměru 30 centimetrů, váží 600 gramů a vždy je pouze s jednodruhovou náplní. (Zdroj: zlin.idnes.cz)

ZPĚT do kapitoly
ZPĚT do SLADKÉ KUCHAŘKY

HOME