» Na pražských ulicích byly stánky, u kterých prodával muž s fezem a bílou zástěrou turecký med, rahat, ovocné želé a jiné "orientální cukrovinky". Importovaly se znamenité čokolády švýcarské, Cailler, Suchard, Gala Peter. Naše cukrovinkové a hlavně čokoládové výrobky, produkované hlavně továrnou Maršnerovou, se co do výběru a kvality zdokonalily až po první světové válce, kdy vznikly i jiné továrny, např. Rupa. U nás v obchodě jsme prodávali likérové bonbóny firmy Fürt, německé továrny na půdě Čech. Naše české cukrářství bylo znamenité, ba úplně jedinečné. Cukráři se předháněli ve vynalézavosti: šlehačka, bílkový krém (sníh), máslový krém, pařižský krém a řada dalších, ovoce, čokoláda, káva, ořechy, mandle, kaštany, pistácie, punč, rum, polevy, košíčky, lodičky, dorty, drobné kousky atd. Vrcholu v tomto ohledu dosahovala firma Berger ve Vodičkově ulici, ta byla nejdražší, vyráběla z nejlepšího materiálu. Ve Vodičkově ulici naproti Palackého ulici byl malý krámek firmy Myšák, který Bergerovi vydatně konkuroval Ten se brzy přestěhoval na druhou stranu ulice do nových světlých místností. Každá z obou těchto firem měla svůj určitý styl: u Bergera to byly trubičky s pařížským krémem, u Myšáka prezidentské košíčky, to jest košíčky ze sklovitého cukru naplněné žloutkovým krémem (z vajec a mléka) a punčem s jednou zelenou mirabelkou, byly tedy žlutozelené. Bergrovou specialitou byl jeho nedostižný Sachrův dort. Později se k nim přidala ještě firma Štěrba.«

(Prof. Mudr. Vladimír Vondráček, DrSc."Lékař vzpomíná (1895-1920)", Avicenum Praha 1978)