Pěstování penízovky sametonohé
(Z časopisu "Recepty prima nápadů", duben 2006 a internetové stránky, srpen 2008)
Penízovka sametonohá - "Flammulina velutipes"- je také někdy nazývaná zimní nebo plamenečka sametonohá či jen krátce sametka. V přírodě vyrůstá v bohatých trsech nejčastěji od listopadu do března. Začíná růst na podzim, ale velmi častá je v listopadu, po prvních mrazících. Její růst zastaví jen velký mráz (-10 °C), který ji však vůbec nepoškodí, stále je po rozmrazení jedlá ("vánoční houba", "penízovka zimní"). Stane se, že ji najdeme i v létě, ale to se pak vzhledově trochu liší. Třeně už nemají ty tmavě hnědé chloupky, ale jsou oranžově žluté a lysé. Jedná se o dřevokaznou houbu, která roste na mrtvém dřevě i na dřevě poraněných živých stromů. Poranění stromů mohou být způsobena například prvními mrazy. Není závislá jen na lesním prostředí, najdeme ji i v břehových porostech podél potoků, v zahradách, ovocných sadech nebo při patě starých šípkových keřů, zejména na kmenech, větvích nebo pařezech hlavně maďálů, vrb a topolů. Hojný je tento druh penízovky i v lužních lesích. Dnes si můžeme tuto houbu vypěstovat sami a nemusíme čekat na podzim či příznivou zimu. Patří do stále se rozšiřující rodiny "uměle chovaných hub", jako jsou např. žampióny, hlíva ústřičná, šii-take, jidášovo ucho, polnička topolová, opěnka měnlivá, límcovka obří aj. Také u ní odborníci prokázali protinádorové aktivní látky, sloučeniny s antibakteriálními účinky a také posiluje imunitní systém. Ve světové produkci má penízovka sametonohá veliký význam. Je celosvětově rozšířená; roste v Evropě, v Asii, v Austrálii, v Severní Americe i v Africe. Výhodou je, že tvoří plodnice v době, kdy se teplota přiblíží bodu mrazu, tedy v období, kdy je jiných hub v přírodě nedostatek. Dnes ji již nemusíme hledat na dřevě listnáčů za příznivého podzimu a zimy, ale můžeme si ji vypěstovat uměle. Lze ji pěstovat na doma na pilinách, špalcích, pařezích i přirodně na stromech nedaleko našeho domova.
Penízovka sametonohá v přírodě Postup při pěstování na pilinách
  • Piliny z listnatých stromů musíme nejdříve vydenzifikovat vařící vodou, což provedeme to tak, že naplníme pilinami PP umělá střívka, kterého se používají při zabijačkách např k výrobě tlačenky a zalijeme je vařící vodou.
  • V zavázeném střívku se nechá voda vychladnout, pak vespod udělají dírky a nadbytečná voda samovolně vyteče.
  • V takto upravených pilinách už přímo ve střívku se penízovka kultivuje.
  • Kolíkem uděláme do obalu delší otvor nebo střívko rozvážeme a do pilin rozdělíme koupenou sadbu.
  • Střívko zase zavážeme jako sáček a naočkované sáčky necháme prorůstat v místnosti o teplotě 20°C až 25°C, kdy substrát je prorostlý asi po 3 týdnech
  • Když se na pod stěnami stěnách střívka začne už objevovat bělavé mycellium, vršek sáčku ustřihneme a za pár dní se dočkáme již prvních špenlíkových hlaviček penízovky.
  • K navození rychlejší tvorby plodnic naočkovaný substrát přenesme do místnosti s teplotou 10 °C až 15 °C a v tomto případě nastává první sklizeň plodnic již po 14 dnech.
  • Když je teplota nižší, tvorba plodnic probíhá pomaleji.
  • Houba potřebuje ke svému vývoji světlo apak houby rostou jako z vody a aby se vytahovaly vytvoříme na vršku sáčku kornout z alobalu.
  • Pokud si opatříme sadbu v odborné prodejně v přiloženém návodu se dočteme i o tom, jak penízovku pěstovat například i na špalcích.

    Postup při pěstování na špalcích listnáčů:
  • Další možností je pěstování houževnatce na čerstvě poražených zdravých kmenech živých listnatých stromů o průměru 10-20 cm.
  • Možno použít též pařezy těchto stromů.
  • Pěstování je stejné jako u hlívy ústřičné.
  • Kmeny nařežeme na délku 20-50 cm; kratší kmeny dříve prorostou podhoubím, je však nutno je osadit do vlhčího místa.
  • Budeme-li očkovat zářezy nebo otvory doporučujeme délku kmene okolo 50 cm a rychlost prorůstání můžeme ovlivnit vzdáleností otvorů nebo zářezů.
  • Kmeny používáme i s kůrou.Uměle pěstovaná penízovka sametonohá
  • Sadbou očkujeme do řezných ploch špalků, případně do zářezů (kmen nařízneme motorovou pilou do 1/3 a střídavě z jedné a druhé strany kmene) nebo do otvorů o průměru 12-15 mm vyvrtaných po obvodu kmene.
  • Po naočkování otvory zakapeme parafínem nebo štěpařským voskem, zářezy překryjeme roubovací páskou tak, aby sadba nevysychala.
  • Naočkované kmeny potom ukládáme do PE pytlů, které nahoře zavážeme přes váleček z vaty provázkem
  • Pokud očkujeme na řezných plochách dáme na dno pytle čisté prkénko, na něj nasypeme sadbu a na ni řeznou plochou postavíme kmen.
  • Pokud jsou kmeny delší, dáme na horní řeznou plochu zase sadbu a překryjeme opět prkénkem, které přitlučeme ke kmeni hřebíkem.
  • Pokud jsou kmeny kratší, můžeme jich dát do pytle více na sebe a mezi řezné plochy nasypeme sadbu.
  • Pokud pařezy očkujeme do otvorů vyvrtaných po obvodu, tak do otvorů natlačíme sadbu a otvor zamázneme štěpařským voskem nebo zakápneme parafínem, můžeme použít též gumovou zátku.
  • Na horní řeznou plochu nasypeme sadbu překryjeme prkénkem a přibijeme hřebíkem.
  • Pařez potom zajryjeme folií k zamezení vysychání.
  • Naočkované kmeny uložíme v pytlích na místo, kde se teplota pohybuje okolo 20 °C.
  • Pokud kulturu zakládáme v teplém období roku, můžeme pytle uložit na stinné místo venku.
  • Očkujeme-li více kmenů najednou, můžeme na stinném místě venku udělat z kmenů hranici, obalit folií a nechat prorůstat pohromadě.
  • Jinou možností je nechat prorůstat kmeny v hluboké jámě v zemi:
  • Na dno položíme folii, na kterou nasypeme sadbu a zde pak stavíme kmeny stejným způsobem jako do pytlů.
  • Jámu zakryjeme prkny nebo tyčovinou a folií.
  • Kmeny zakopané do půdy ve stinném vlhčím místě začnou plodit brzy potom co teploty klesnou pod 10°C a plodnice vytvářejí až do trvalých mrazů.
  • Při delší oblevě během zimy se tvorba plodnic obnoví, intenzivně kultura začne plodit podle teplot od začátku března do poloviny dubna.
  • Během teplého období kmeny udržujeme vlhké kropením okolní půdy, případně je můžeme ještě zastínit.
  • Na podzim začne kultura opět plodit podle průběhu počasí, většinou v druhé.polovině října. Kmeny rodí podle tvrdosti dřeva 3-6 let.

    Skladování a kuchyňské využití sklizně:
  • Sklízíme vždy celé trsy v době, kdy je většina plodnic v trsu v optimální zralosti (to je v době, kdy okraje kloboučků jsou ještě mírně klenuté). Z trsu okrájíme kloboučky, třeně nepoužíváme, jsou příliš tuhé. Kuchyňské využití: Penízovka sametonohá je jedlá houba. Pro svou mírnou chuť je vhodná pro přípravu různých kuchyňských pokrmů zajména polévek i když má poměrně tuhou dužninu. Je proto vhodná také k sušení; suchou rozdrtíme na "práškové koření". Pokud ji použijeme čerstvou, odřízneme raději většinu třeňů a použijeme k vaření jen kloboučky, které pokrájíme nadrobno. Dodává dobrou chuť polévkám, omáčkám i masu, ovšem musí být řádně povařena. Vařením získává jemně kořeněnou vůni. Vhodné je též její použití do aspiků, kde malé kloboučky působí velmi dekorativně.

    Literatura s návody na domácí pěstování hub
  • Mycelium Wolf - návody na pěstování, recepty, prodejci, substráty, fotogalerie, výstavy a kontaktní adresa na výrobnu sadby hub v Kvasejovicích 36, Sedlec Prčice 1.

    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]