Husí prsa a stehna po staročesku
(Eva Šafářová: "Pokrmy s vůní česneku", sešity domácího hospodaření, sv. 136, str. 15, Práce Praha, 1986)
Husí prsa a stehna - pečená po staročesku po oddělení od těla poměrně velkého a masitého ptáka, nám umožní ho ekonomicky zužitkovat na vícero způsobů. Ze zbývajících částí můžeme připravit dobrý kaldon, pikantní dušená ragů na zelenině, použít do šouletu nebo tučné části odříznuté i s kůží vypéci na chrupavé maďarské husí škvarečky či naplnit husí krk nádivkou využívající vedle drobů i část zbylého masa apod. Staročeská kuchyně se vyznačovala využívání česneku i mletého zázvoru. Tuto dvojici v receptu, spolu s pepřem a novým kořením, také skvěle uplatníme."Na sv. Martina bývalo veselo v domácnostech staročeských, selských, měšťanských i panských. Selská pranostika z roku 1710 rýmuje o slavení sv. Martina u našich předků: “Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce; páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají a u jiných pánů se zjednávají." - (Zdena Hochová). Pokud si tedy na svátek sv. Martina netroufneme na celou husu, zkusíme tento recept.
Suroviny:
  • prsa a stehna z jedné husy
  • 4-6 stroužků česneku
  • sůl
  • mletý zázvor
  • husí sádlo
  • 1 velká cibule
  • několik kuliček pepře a nového koření
    Příloha:vařené brambory, nebo bramborové knedlíky s dušeným zelím, ale i s vařeným hrachem/cizrnou doplněnými slakokyselou okurkou

    Postup přípravy:
    Očištěné porce husy protáhneme oloupanými stroužky česneku nakrájenými na klínky. Osolíme, okořeníme mletým zázvorem a po všech stranách na pekáči opečeme na husím sádle. Maso odsuneme stranou a vedle něho na pekáči osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme kuličky pepře a nového koření, a když se po chvilce koření rozvoní, vše podlijeme vodou. Vložíme do trouby de pak pozvolna (max 180°C) husí porce upečeme dozlatova, za občasného podlévání horkou vodou. Porce husy vyjmeme, položíme na teplou mísu, pekáč nahneme a z vypečené šťávy sebereme téměř všechen tuk. Sťávu pak podle potřeby doplníme trochou teplé vody, dochutíme a povaříme, rozvařená cibulka ji dostečně zahustila.
    Podáváme s vařenými knedliky nebo bramborovými knedlíky se zelím, ale také doporučuji s hrachem/cizrnou nebo kaší z těchto luštěnin a k tomu přiložíme sladkokyselou okurku.
    České Budějovice - Tradiční svatomartinské husy neobvykle nadívané jitrnicemi mohli ochutnat lidé v českobudějovickém "Domě U Beránka". Občanské sdružení TAM-TAM, které akci pořádalo, je netradičně připravovalo v peci na chléb, navíc lidem nabízelo zabíjačkové pochoutky. Husy připravovali tímto způsobem také kvůli tomu, aby veřejnosti připomněli pekařské řemeslo. O degustaci takto upečeného pokrmu byl velký zájem. Organizátoři už předem v pátek připravili tradiční zabijačkové pochoutky. Hlavně se snažili udělat co nejvíc jitrnic, aby jich měli dostatek. Každou husu pak nadívali čtyřmi jitrnicemi a dalších šest jich položili na pekáč. Pec na chléb, která je v Českých Budějovicích jediná svého druhu, museli dlouho rozehřívat. Husy v ní potom pekli téměř osm hodin. Museli po nějaké době pečení přerušit a pec znovu vytopit na odpovídající teplotu. V peci na chleba se totiž výrobky připravují jen horkým vzduchem. To znamená, že se nejprve zahřeje hořícím dřevem. Potom z ní pekaři dřevo i popel vymetou a pečou jen pomocí naakumulovaného tepla. Příprava husy nebo třeba i klasického chleba trvá delší dobu, ale myslíme si, že to mělo své kouzlo.Na závěrečné minuty pečení do hus vložili jitrnice a připravovali je tak dohromady. Sdružení TAM-TAM mělo i další důvod, proč zkombinovat husu právě s jitrnicemi. Jeho členové chtěli s nadsázkou připomenout starý zvyk. Kdysi bývalo naprosto běžné, že vykrmenější a naditější husa znamenala větší blahobyt. Sedláci tak mezi sebou soutěžili, čí husa je tučnější, tak chtěli právě těmi jitrnicemi demonstrovat tu naditost. (Zdroj: ČTK, www.ctk.cz, ze dne 13. 11. 2001)
    nahoru
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]