»"Husa . . . Husa . . . (čte profesor) . . Husa nadívaná, zvaná též štrasburská. "Ano to je ono. Čti, čti!" "Používáme hus zvlášť sádelnatých se zbytnělými játry, čehož dosáhneme vykrmováním za omezeného pohybu. Husa má mit pět až sedm měsíců." "Sedm měsíců! Čti dál" "Oškubejte, vyvrhněte vnitřnosti omyjte. Oloupejte "jablka", odjádrujte . . " "Od-já-druj-te"! " . . nakrájejte, pečte na mírném ohni na zpěněné cibulce. Pokrájejte játra s petrželkou, přidejte jablka, housku máčenou v mléce a pečené kaštany. Osolte, opepřete, dokonale promíchejte a nadívejte břišní otvor . . ." "Tady, tady to je." " . . břišní otvor touto nádivkou, až je kůže napjatá jak buben. Zašijte, svažte nohy a pečte asi dvě hodiny". (odmlka) "To je všechno?" "Všechno"«
(
Robert Gurik, 1932, kanadský dramatik:
"API 2967", Světová literatura 1/1987)