»Don taky rád vaří, ale právě tak jako všichni mužští v kuchyni chová se i při přípravě míchaných vajíček jako chirurg - absolvent vídeňské univerzity operující průdušnici novorozeněte. "Podejte mi tu pánev! Kde je máslo? Nahřejte ty talíře! Už jste uvařili kávu? Podejte mi tu špachtli, tu ne, tu velkou. Hněte sebou, stydne to." Prohání personál a sám se oddává činnosti, která proměňuje čistou kuchyň v něco, co vypadá jako po nájezdu mladistvých delikventů zešílivších po velkém požití drog. Jednou z Donových kulinárních specialit je sendvič Monte Christo - směs šunky, švýcarského sýra a krocana mezi dvěma plátky žemlovky, to celé obalené v rozšlehaném vejci a osmažené na másle. Udělá to kdykoliv pro kohokoliv, ale nejraději je podává svým nejlepším přátelům kolem třetí ráno«
(Betty MacDonaldová, 1908-1958, americká prozaička: "Co život dal (a vzal)", Praha 1974)