» A což teprve to naše bohatství? Když chudý Němec ráno vstává a ptá se ženy, co bude dnes k obědu, slyší každý den stejnou odpověď: Erdepfl. Jen tak někdy pro změnu má také kartofln. Jak mu je, asi potom celý den, chudákovi, když každé ráno slyší totéž a jedno?! Kdežto my? - My také jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třeba krupmírn a na svatý šábes si uděláme kugl-bramboráček. Zůstaneme proto své krásné jidiš věrni až do příchodu Mesiášova.«

(Jiří Langer, 1894-1943, básník, publicista a překladatel: "Devět bran", 1937)