»"Z obyčejných brambor je možné v kuchyni připravovat doslova kouzla - přesvědčil jsem se o tom v královské rezidenci v Biarritz. Něco podobného jsem neviděl ani v pařížském hotelu Ritz. V královské kuchyni tehdy působil specialista, kuchař Henri Guerot. Předvedl nám přípravu brambor na slavnostní hostiny,. Uvařil velmi kvalitní žlutomasé brambory ve slupce v páře, oloupané prolisoval na pracovní plochu, přidal k nim kukuřičnou mouku, žloutky sůl a uhnětl těsto jako na nudle. Pak z těsta vyválel placku a radýlkem nakrájel čtverce asi 8 x 8 cm. Těsně před prací si už připravil zeleninové, vaječné, mandlové, sýrové a další náplně, kterým se pak dva kornoutky vždy jen zpola naplnily a zasunuly do sebe. Třetí kornoutek, který byl naplněn celý, se zamáčkl shora, takže vždy tři spojené kornoutky představovaly jednu porci přílohy. Těsně před podáváním se na oleji smíseném s přepuštěným máslem ("půl na půl") smažily, Když byly téměř dosmaženy, vyjmul je z tuku, smáčel v rozšlehaných vejcích a jen krátce dosmažil. Bylo to ohromně efektní, kornoutky vypadaly jako ze zlata."«
(Jaromír Trejbal:"Český kuchař ve francouzské kuchyni", Lidová demokracie - příloha Naše rodina, Praha, 1992)
ZPĚT do kapitoly