Zatímco se ryby připravují a jedí, pečou se již v popelu brambory "á la Wernerié". "Jaké to jsou, ke všem sakrům? Taky váš recept, že jo?" "To se rozpůlí brambory ve slupce, do každého se zevnitř udělá důlek, do toho přijde kousek buřta, kousíček slaniny, dvě kapary, nudlička citrónové kůry, hrášek sardelové pasty a pak se k sobě přiloží, stáhnou drátkem tadyhle a zahrabou se do popela." "Hergot, člověče mlčte už," zařval Oskar Nedbal, rozpřáhl se na mne pravičkou a v očích měl vraždu.

(Vilém Verner, 1892-1966: "Sedí rybář u vody", 1948)