Kosmatice
(Dagmar Lánská, Bohumír Hlava: "Vitamíny z domova i z daleka" (doplněno DDK), str. 140, Práce Praha, 1982, staročeská kuchyně)
"Kosmatice (kocmatice) - slovo kocmatice vykládá p. proť. Planský, jako termin pro smažená vejce (Český Lid II.). V Čechách východních, zvláště však na Čáslavsku sluje kosmaticemi (kocmaticemi) jídlo připravené z osmaženého květu bezu černého (bezinkového) jehož plody, známé bezínky zavařeny s cukrem, dávají výborný dryák k barvení vín a jiných tekutin a našim hospodyním velmi dobře známy jsou. Kosmatice z tohoto květu strojí se takto: Rozvitého květu natrhá se s delšími stopkami, pak se omočí v solených žloutcích, načež se obalí moukou a dá usmažiti v másle jako kobliha. Při smažení státi musí stopka bezového květu vzhůru, za níž usmažená kosmatice se vytáhne z másla ven. Tyto kosmatice bývaly druhdy oblíbenou lahůdkou dětí i dospělých, nyní jen málo kde je strojí".
(A. Šolta:"Český lid V" v Praze 1896.)
Suroviny:
  • květy bezu černého
  • 250 g mouky
  • 250 ml mléka
  • 3 vejce
  • 1 lžíce oleje
  • sůl
  • olej na smažení.

    Postup přípravy:
    Příprava těstíčka:
  • Z mouky, mléka a vajec oleje a soli ušleháme licí těstíčko.
    Smažení v těstíčku:
  • Dobře oprané právě rozkvetlé květy bezu černého namáčíme v těstíčku. Smažíme je v horkém oleji. Nejprve je chvíli držíme v oleji za nejsilnější stonek a pak ho z ostatními odstřihneme nůžkami. Osmažené kosmatice položíme na papírový ubrousek k odsátí přebytečného oleje.
    Podávání:
  • Podáváme naslano s brambory nebo nasladko posypané cukrem a skořicí.
  • Poznámka: - stejně jako květy bezu se smaží květy akátu.
    »Slečna nemluvila o přírodě jen tak. Měla velmi věcné cíle, a aby jich dosáhla mobilizovala do zbraně všechno, co během roku na zahradě vonělo a kvetlo. Předkládala panu Vichrovi své city přizdobené všemi krásami přírody, a dopouštěla se jediné chyby, že s nimi zacházela jako s hovězím, které se pro zvýšení požitku obkládá zeleninou. "Když kvete akát, jdu do zahrady a nastříhám si plný košík květů. Ach, to je vůně. . . A málokdo ví, že akát nejen voní, ale i výtečně chutná." Pan Vichr se na slečnu podíval trochu nechápavě, ale pak si vzpomněl, jak v dávném dětství trhal fialové kvítky jeteliny a sál z nich jako mlsný medák šťávu, a usmál se. "Celé hrozny květů namočím do slané vody a pak je obalím v těstíčku z vajec, mouky a mléka. Osmažím je na oleji a posypu cukrem, protože akát chce hodně cukru, víte? Ale pak je to báseň! Někdo dává přednost kosmatici. Není špatná. Je jí tu na zahradě moře. Tu nesladím. Je lepší slaná a chutná trochu jako květák a trochu jako mandle. Mám ráda kosmatici . . . Musím vás na ni příští jaro pozvat."«

    (Jindřiška Smetanová - 1923 , česká prozaička:"Koncert pod platanem - Idealistka", Praha 1959).)
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]