Francouzský chřestový krém
(Ivan Vodochodský v programu "Vaříme" na "Radio Frekvence 1", květen 2001)

Suroviny:
  • 300 g zeleného chřestu
  • 1 cibule
  • zeleninový bujón
  • granulovaná světlá jíška
  • 1 lžíce oleje
  • 100 ml mléka
  • 1 žloutek
  • 1 mrkev
  • 1 sáček předvařené rýže
  • muškátový oříšek
  • bílý mletý pepř,
    Příloha: knedlíčky z vařené rýže (vykrajované)

    Postup přípravy:
    Chřest omyjeme, dřevnaté konce odřízneme, spodní, tužší část oškrábeme a nakrájíme na stejně dlouhé kousky. Cibuli nakrájenou na kostičky spolu s chřestem osmažíme na rozpáleném oleji. Zalijeme vývarem ze zeleninového bujónu a uvaříme doměkka. Několik kousků uvařeného chřestu necháme stranou, ostatní rozmixujeme. Chřestovou směs rozředíme mlékem, přivedeme znovu k varu a zahustíme světlou jíškou. Mrkev nakrájíme na kolečka a uvaříme v polévce. Rýži uvaříme doměkka, odcedíme nevstřebanou vodu a necháme vychladnout. Hotovou polévku ochutíme muškátem, pepřem a solí. Do talířů vložíme kousky vařeného chřestu, knedlíčky z vařené rýže (vykrajované lžičkou namočenou v horké vodě) a zalijeme horkým krémem.
    » Když jsem šel jednoho krásného únorového dne kolem Palais Royal, zastavil jsem se u výkladu paní Chevetové, nejvyhlášenější obchodnice s lahůdkami v Paříži, a spatřiv tam svazek chřestu, z něhož nejmenší stonek byl silnější než můj ukazováček. Tázal jsem se jí co stojí. "Čtyřicet franků, pane, " odvětila . - "Je skutečně krásný," řekl jsem, "leč za tuto cenu bude jej moci pojíst věru jen král nebo nějaký kníže." - "Mýlíte se, pane, podobné vybrané věci se nedodávají do paláců, tam si přejí jen dobré, ne však přepychové zboží, ale můj chřest najde přece svého kupce. Povím vám koho: "V tomto městě je nejméně tři sta boháčů, bankeřů, kapitalistů, velkobchodníků a jiných, kteří jsou nuceni nevycházet z domu, neboť mají dnu, obávají se nachlazení, nebo jim to lékař zakázal, nebo z jiných příčin, což jim však nebrání v jídle. Sedí doma u krbu a lámou si hlavu, čím by si podráždili chuť a když se důkladně a bezvýsledně napřemýšleli, vyšlou svého sluhu na výzkumné cesty. Tento přijde pak ke mně, spatří chřest, vykoná, čím byl pověřen, a chřest je koupen za každou cenu. Nebo slíčná mladá žena půjde kolem se svým milencem a upozorní jej: "Hle, drahý příteli, jaký krásný chřest! Pojďme a kupme jej, víš přece, jako výbornou omáčku dovede k němu připravit moje kuchařka!. . . Můj chřest může také být cenou sázky, nebo ho koupí ke křtinám, nebo na oslavu náhlého vzestupu papírů. . . Což vím, co vše se může ještě přihodit? Zkrátka velmi drahé věci najdou rychlejší odbyt, než jiné, poněvadž denní život v Paříži přináší tolik mimořádných událostí, že se najdou vždy dostatečné důvody pro koupi". Když ještě takto hovořila, zastavili se před výlohou dva tlustí Angličané, kteří kráčeli držíce se pod paží a jejich tváře přijaly ihned výraz obdivu. Jeden z nich si dal obdivuhodný svazek hned zabalit a netázaje se vůbec po jeho ceně zaplatil, vzal jej pod paži a odnašel, hvízdaje si "God save the king". "Hle pane, náhoda tak obyčejná jako ostatní, na kterou jsem prve nevzpomněla," řekla mi paní Chevetová, smějíc se.«

    ( Athellme Brillat-Savarin, 1755-1826: "La Physiologie du Gout", NLN Praha, 1994)
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]