ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="Jura_ ermák"><META NAME="description" CONTENT="Francouzské sýry"><META NAME="keyword" CONTENT=camembert,roquefort,emental,gran_gru,dadalova_kuchaYka"><style type="text/css"><!--.novyh {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 18pt;font-weight:bold;font-style:italic; color: #B9005C; text-align:left;}.novyh1 {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 15pt;font-weight:bold;font-style:italic; color: #B9005C; text-align:left;}.novy {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 13pt;font-weight:bold; color:#B9005C;font-style:italic;}a {text-decoration: none}a:link {color: maroon}a:visited {color: green}a:hover {color: red; text-decoration: underline}body {font family: Times New Roman, Times, Serif; font-size: 11pt; font color: black; background-image:none; background-color:#FDE7C6;text-align:justify; margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name="nahore"></a><span class="novyh">Francouzské sýry</span><blockquote><small><div>»"Co~ je mo~né pYedstavit si systém jedné strany v zemi, která má na dv st druho sýra?"«</div><div align="right">(Charles de Gaulle, 1890-1970 - francouzský generál, politik a prezident)</small></blockquote> <b><center><a href="#camembert">Camembert</a> - <a href="#roquefort">Roquefort</a> - <a href="#emental">Emental Gran Gru</a> - <a href="#chaource">Chaource Saligny</a> - <a href="#pont">Pont l´Eveque Levasseur</a>- <a href="#chevre">Chévre - kozí sýry</a></center></b><span class="novyh1">Úvod</span><br>Významným initelem ve francouzské vý~iv jsou mlé né výrobky a mezi nimi hlavn sýry. Sýry jsou oblíbené jako dezerty, jako pYísady do tepeln pYipravovaných kuchyHských pokrmo a jsou oblíbené v zapékaných pokrmech. PYipomeHme si i tady známý aforismus <a href="../kuchar/kuchr002.html"target="_self">Brillat-Savarina</a>:<br><center><i>"Dezert bez sýra je jako jednooká kráska"</i></center>. Ke ka~dému sýru je v~dy vybíráno vhodné víno a jedná se o jakési dokonalé "mariage" - man~elství daného sýra a pYísluaného vína. Francouzský "dezertní podnos" se sýry musí povinn (<i>"de riguer"</i>) obsahovat nejmén tyYi druhy sýra:<li>jeden dobYe ule~elý mkký sýr<li>jeden tvrdý sýr<li>jeden plísHový sýr<li> jeden erstvý sýr.<br><br>Napsat povídání o francouzských sýrech je obtí~né a zodpovdné. Na této stránce se jimi budu zabývat postupn, tak jak budu tuto problematiku "zvládat". Prozatím vám doporu uji skvlou internetovou stránku v anglickém jazyku s dokonalou pYehlídkou témY vaech <a href="http://www.fromages.com"target="_blank"> francouzských sýro</a>.<br>Na této zajímavé adrese najdete: charakteristiku sýra, podmínky zrání, vyobrazení, uzemní výskyt výrobco a jiné zajímavosti o celkem 66 sýrech z kravského mléka, 51 kozích a 18 ov ích sýrech. Krom jiného, je zde v~dy doporu eno i nejvhodnjaí francouzské víno k vybranému sýru. Encyklopedii sýro v eském jazyce najdeme na stránkách internetové kuchaYky <a href="http://www.labuznik.com/main.php?"target="_blank"><i>"Labu~ník"</i></a>, v oddílu nazvaném <a href="http://www.labuznik.com/ingred.php?ID=7"target="_blank">"ProYez svtovými sýry"</a> také s patYi nými vyobrazeními. V sou asné dob je zde zmapováno 149 sýro a na dalaích nkolika desítkách se pracuje. Sýry jsou seYazeny abecedn s vyzna ením zem povodu vlaje kou, ve vybrané informaci je uvedena jejich fotografie, charakteristika, chue, doporu eny nejvhodnjaí pYílohy aj.<br><br>Zde na této stránce této postupn uvedu krátké charakteristiky tch opravdu nejznámjaích francouzských sýro, jejich~ napodobeniny jsou vyrábny po celém svt a jsou v naaich kuchyních dostupné napY. typy Bleu - modrých sýro jako roquefort (niva), camembert (hermelín), emmental (ementál) apod.<br><br> <a name="camembert"></a> <a href="#nahore"><small><b>nahoru</b></small></a><br><span class="novyh1">Camembert</span><br>Je velmi známý sýr po celém svt a je také nej astji kopírován. Znalci vaak vdí, ~e pravý pochází pouze z pti departmano v Normandii. Camembert de Normandie Reaux má certifikát EU ozna ený A.O.C., a mo~e se proto vyrábt jen na tchto ur itých místech v Normandii. Je vyrábn ze syrového nepasterizovaného kravského mléka nasbíraného do speciálních "sýrových" sudo. Jeho povod sahá do stYedovku, kdy ho dlali mniai v kláaterech. Camembert je sýr, který zahajuje svoj proces zrání - "maturaci" bhem tYi týdno s pomocí soli a dozrává v dob, kdy je zabalen a distribuován k zákazníkovi. Pravý camembert musí být uzrálý a~ ke stYedu své hmoty - k jádru. Je to mkký sýr s jemnou korkou a typickou bílou plísní na povrchu s charakteristickou ~ampiónovou pYíchutí. Na Yezu je smetanov zbarvený a mírn krémovité konzistence. Nejlepaí sýr je z letní a podzimní produkce. Na trhu jsou krom výae uvedeného jeat "Camembert le Grang Rustique", "Camembert de Campagne", "Camembert Président", "Camembert Royal", "Réverend le Camembert", "Camembert Val de Saone" .<br>Camembert se asto pYipravuje v klasickém trojobalu, v restauracích se podává sma~ený s bramborem a tatarskou má kou (v pra~ské restauraci Alex se kdysi podával s omá kou brusinkovou - je to nmecká, ale skvlá chueová kombinace). U nás se tomuto typu velmi podobá "Hermelín! - král sýro". Vý et mo~ností, jak vyu~ít camembert i hermelín je rozsáhlý (viz pYíklady recepto v odstavci "Hermelín")<br><br>PYipomeHme jenom:<li>salát z hermelíno, pomeran o, jablk, vlaaských oYecho a lehkého jogurtu<li>kousky hermelínu zapracované do kuli ek mletého masa grilovaných na apízu<li>hermelín zapékaný s banány (nabízela pra~ská kavárna Damúza)<li>samotný hermelín, vyndaný z chladni ky alespoH dv hodiny pYed podáváním, zapíjený dobrým erveným vínem<li>nebo <a href="syrr0003.html"target="self"> nalo~ený hermelín</a> v pikantním ostrém koYení a oleji, nebo upravený s kyselím zelím podle <a href="syrr0004.html"target="self"> paní M.Klímové</a>, dobYe uzrálý a pak zapíjený oroseným pivem.</li><br>Král je zkrátka král, i kdy~ je v provincii. Doplníme francouzské kravské sýry jeat o mkké sýry s bílou plísní na povrchu jako jsou: Brie de Melun, Brie de Meaux (A.O.C.), Brie le Maubert (A.O.C), Réverend de Brie, Brie Paturages Comtois, Président Brie Mix, Reverend le Brie.<br> <a name="chaource"></a><br><br><span class="novyh1">Chaource Saligny (A.O.I.)</span><br> Chaource je sýr známý od stYedovku, produkovaný v Champagne a severním Burgunsku. Jde o mkký sýr z kravského mléka s bílou plísní, válcovitého tvaru, zabalený v papíYe. Vá~í nebo 400 g nebo 200 g. Jde o velmi krémovitý sýr s 50% tuku. Mladý chaource má pevné drobivé jádro, s pYibývající zralostí se jádro zpevHuje a stává se vlá njaí. Kdy~ je sýr trochu víc uzrálý, na jeho povrchu se objevují na ervenalé pruhy, stYed vaak zostává úpln bílý. Mladý sýr chutná slab nakysle, zralý má ovocnou a lehce oYechovou pYíchue.<br><i>Nkteré dalaí francouzské mkké zrajícíí sýry:</i><br> "Epoisses Lincent", "Le Grain d´Orge", "Munster", "Chaumes Veritable", "Le Pié d´Angloys" (výrazná chue), "Paille de Burgongne", "Saint Vernier", "Saint - Félicien" (výrazné aroma), "Olivet Cendre" (v popelu), "Brin de Paille", "Le vierux Pané" ( tverec) aj. <a name="pont"></a><br><br><span class="novyh1">Pont l´Eveque Levasseur (A.O.I.)</span><br> Pont l´Eveque Levasseur je tverhranný, pln vyzrálý mkký sýr z Normandie, který se zde vyrábí ji~ od dvanáctého století. Tehy se nazýval "d´Angelot". Nynjaí jméno dostal v sedmnáctém století podle vesnice, kde se vyrábí. Má tvar tverce, ale s roznými rozmry - grand (19-21 cm), demi (10,5-11,5 cm) a petit (8,5-9,5 cm). Vyrábí se z kravského mléka. Má mkké sýrové tsto s omývanou nebo akrábanou korkou. Tsto je ~luté, hladké, s výraznou voní a pikantní oYechovou chutí. Korka je jedlá se znatelným vroubováním od slámy na ní~ uzrává a s trochou plísn. Sýr bývá nejchutnjaí od ervna do poloviny bYezna. <a name="roquefort"></a><br> <a href="#nahore"><small>nahoru</small></a><br><br><span class="novyh1">Roquefort Vernieres (A.O.I)</span><br> Roquefort Vernieres je vyrábný s ov ího mléka patYí mezi nejstaraí sýry známé svt a je to nejznámjaí sýr z modrou plísní. Vyrábí se pouze z mléka ovcí pasoucích se na náhorních ploainách v oblasti Aveyronu. Byl ji~ zmínn Pliniem a oblíben Karlem Velkým. V roce 1411 Karel VI., král francouzský, neváhal pYijít ochutnat zrající sýr Roquefort do vesnice Roquefort-sur-Soulzon. Zde sýr po léta zraje ve zdejaích tmavých chladných vápencových jeskyních rozkládajících se pod vesnicí. Známé modré ~ilkování pochází od prorostlé plísn <i>Penicillium roqueforti</i>, která povodn pocházela práv ze stn vápencových jeskyní v Ji~ní Francii. Sýr stále dozrává i nkolik let i kdy~ dnes jsou ji~ plísn do sýrové hmoty o kovány. Povrch sýra je snhov bílý s náznakem lesku. Nemá skoro ~ádnou korku, jeho jádro je vaak mkké, drobivé a krémov zbarvené prorostlé aedozelenými ~ilkami, sahajícími a~ k povrchu. Pravý sýr Roquefort je zabalen do fólie a ozna en nálepkou s ervenou ovci na atítku obalu. Jeho název je chránný certifikátem EU. U nás se mu podobá sýr Niva.<br> <i>Nkteré dalaí francouzské ov í sýry s modrou plísní:</i><br>"Roquefort Sociéte", "Morbier", "Fourme d´Ambert", "Bleu des Neiges", "Bresse Bleu", "Blau d´Auvergne", "Saint Agur".<br> <a name="emental"></a><a href="#nahore"><small>nahoru</small></a> <br><br><span class="novyh1">Emental Grand Cru</span><br>Sýr ozna ovaný názvem obecn jako "ementál" je spojován se `výcarskem. Ve Francii je sýr tohoto typu také vyrábn v alpských oblastech Franche-Comte a Savoie. Zde jsou vytvoYeny podmínky pro zajiatní jeho stabilní kvality a dobré trvanlivosti. Základní surovinou je tu né a voHavé mléko krav pasoucích se po celé léto na alpských stráních. Jedná se o sýr speciální neboe je vyrábn v relativn malém mno~ství; ze 700 a~ 1000 litro mléka se doká~e vyrobit 70 kg tohoto sýru. Sýr patYí k rodin tvrdých sýro vaYeného ze sra~eniny mléka, sýrovina je dvakrát odcezená za tlaku v lisu a následuje pomrn dlouhá doba zrání - a~ 6 msíco. Jeho hmota je na konci procesu zrání velmi pevná, bled ~lutá a je naruaená typickými dírami o velikosti vlaaského oYechu. Nasládlá chue vyzrálého sýra je pro tyto horské druhy sýro charakteristická. PatYí mezi sýry, které bývají amahem ozna ovány (zejména v USA) jako "avýcarské sýry" (<i>"Sviss chees"</i>). Obecn se tím myslí celá rodina tvrdých sýro podobného vzhledu (dutiny), vyrabných podobnou technologií (lisování), jako jsou napY. <i> Beaufort, Comté </i>aj. Sýr <i>Emental Grand Gru</i>, pocházející ze Savoje je ozna en erveným atítkem, který zákazníkovi záru uje, ~e kupuje sýr této opriginální kvality.<br>Fracouzský emental je vhodný pro tepelnou kuchyHskou úpravu napY. do kolá o Quiche, k zapékání na sendvi ích nebo v podob drobných kostek je sou ástí zeleninových a jiných saláto. Je oblíbený pro zapékání pokrmo a stejn jako jeho avýcarský a snad populárnjaí bratranec, je vhodný na pYípravu lahodných fondue.<br><a name="chevre"></a><a href="#nahore"><small>nahoru</small></a> <br><br><span class="novyh1">Chévre - kozí sýry</span><br> Chévre je spole ný název vaech francouzských kozích sýro, vyrábných ze syrového nepasterizovaného mléka. Nejlepaí na kozí sýry je mléko jarní a letní. Charakteristická je jejich chue, která se mní podle délky zrání. Kozí sýr lze konzumovat ve vaech stupních zralosti, od jemných erstvých a~ po suché s pikantním výrazným aroma. Dalaí zvláatností je tvarování do aiaek, homol, pyramid nebo válco. Ve vtain pYípado je pYimícháváno i kravské nebo ov í mléko. Podle výrobního postupu jsou tYi typy kozích sýro:<li> - srá~ené kyselinou mlé nou, s blavým tstem a jemnou chutí<li> - srá~ené sýYidlem a kyselinou mlé nou, tsto zraje pod plísní<li> - srá~ené pouze syYidlem, sýry jsou pevné a tuhé konzistence.<br>Kozí sýry jsou ideální pro dochucování roznými pYísadami, mo~eme je také nakládat do oleje aromatizovaného bylinkami a koYením, ve kterém vydr~í nkolik týdno. Kozí sýry podáváme se salátem jako pYedkrm nebo po hlavním jídle spolu s bílým vínem (napY. "Malvazia", "Malverina", "Müller Thurgau" aj.).<br> <span class="novy">Pouligny Saint - Pierre (A.O.I.)</span><br> - je mkký kozí sýr tvarováný do pyramidy vyrábný z nepasterovaného plnotu ného kozího mléka s 45% obsahem tuku. Pochází z oblasti Loire. Má mkkou vráa itou pYirozenou korku barvy slonové kosti. Kdy~ korka oschne, její vrásky se prohloubí, dostane ervenooran~ovou barvu se vzniklou aedobílomodrou plísní a pevným úpln bílým trochu zrnitým stYedem. Mladý sýr má lahodnou lehce nakyslou chue, vyzrálý pak výrazn oYechové aroma.<br><i>Nkteré dalaí francouzské sýry na naaem trhu:</i><br>a) s bílou plísní - "Chevre Du Poitou", "Buchette Mélusine", "Buché Gourmane", "Chevre du Poitou", "Florette", "Palet de Chévre";<br>b) erstvé kozí sýry - "Chavroux", "Cabridoux", "Petits Chevres Doux", "Ziko" aj. <br><a href="#nahore"><b><small>nahoru</small></b></a><br> <a href="syrh.html"target="_top"><small><b>ZPT do kapitoly</b></small></a><center><a href="../index.html"target="_top"><h5>HOME</h5></a></center> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>