Špenát, Spinacia oleracea - je rod rostlin z čeledi merlíkovitých. Je to jednoletá rostlina a z hlediska výživy velmi důležitá listová zelenina. Rostlina byla kultivována v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován s perského Esfenaj (اسفناج). Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po celé Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390. Navzdory k dřívějšímu mínění není špenát zvlášť bohatý na železo 2,1 mg/100 g (byla opravená matematická chyba), ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny. Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly, že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degenerace žluté skvrny oční sítnice, která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Avšak současné výzkumy prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka (viz Pepek námořník amerického kreslíře E. CH. Segara ).Pěstování špenátu není náročné. Vyžaduje dobře hnojenou mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku. Můžeme ho sázet prakticky po celý rok, buď brzy z jara, chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, abychom se z čerstvých vitamínů mohli radovat na podzim. Špenáty podle odrůdy vyrostou za 37 - 70 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem. Špenát většinou známe v tepelné úpravě a málokdo jej jí syrový. Přitom právě čerstvý a syrový špenát, respektive jeho šťáva obsahuje 88 %vody a je tím nejlepším pro naše vylučovací orgány. Vyživuje buňky, tkáně, nervy a svaly. Ve št'ávě se nachází kyselina šťavelová, která povzbudivě působí na střevní peristaltiku. Má to však jeden háček, vařením se její účinky neničí. Proto by vařený špenát neměli jíst lidé, kteří trpí nemocemi jako je dna, revma a lidé u nichž hrozí vznik žlučníkových a ledvinových kamenů.

Okyselíme citrónem a prolijeme olejem.

Po přípravě špenátu neodhazujeme špenátové kořeny, lze z nich připravit chutný salát, který je zcela běžný v Turecku, Řecku a jiných balkánských zemích.

Kořeny špenátu takto připravené mají lahodnou chuť a z čerstvého, šťavnatého a většího špenátu mají dokonce humrovou příchuť.

Salát ze špenátových kořínků - Ispanak koku terbieli
(Juliana Fialová aj.: "Mezinárodní kuchařka", str. 134 Statní Zdravotnické nakladatelství 1967, turecká a řecká kuchyně)
.Suroviny

Přidáme trochu oleje a podáváme studené.

ZPĚT do kapitoly

HOME