» Ten pán věděl z vlastní zkušenosti jak to chodí; on byl vykonavatel podobných milosrdných skutků; u něho se také vařila polívka - rumfordská prý - jíž se chudý lid poděloval. Ta rumfordská polívka byla taky na tři třídy rozdělena. V menším hrnci byla hustá, silná, mnoho masa, mnoho rýže - ve větším hrnci také dost dobrá - v kotli odpadky, trhané krupky a tak ledacos, a když pán v poledne přišel a zkoušel polívku v kotli říkal své ženě: "Dost dobrá pro tu lůzu - nač potřebujou silnou; darmo by si žaludky zkazily", a ženám, které přišly pro polévku, vylál, jestliže přinesly větší hrnky, něž žejdlíkové. "Přijdete s takovými džbery; copak myslíte, že toho vaříme po vědrách? Taková silná polívka jako malvaz; té zahřeje lžička více než jiné plný talíř, a vy jí dostáváte žejdlík." Když chudé ženy odešly se svými porcemi, přišly děti rozličného stáří, malé, velké, chlapci i děvčata s hrnky, a ti říkali tomu pánovi a jeho ženě "pane kmotříčku" aneb "strejčku a tetičko" a těm se dávalo z většího hrnku, z té lepší polívky. Konečně, když bylo vše poděleno, zbyl hrnek té nejsilnější polívky, toho malvazu a pán se svou rodinou k ní zasedli, chválili si ji a bylo každý den maso i nějaký přívar, co od té rumfordské odpadlo.«

(Božena Němcová: "V zámku a podzámčí")

Do každé porce nasypeme hrst opečeného chleba.

Poznámka DDK:
Rumfordova londýnská vyvařovna ("Rumford London Soup Shop") - byla otevřena poprve v květnu 1976 a mezi prvními strávníky byli irští dělníci, kteří pracovali v její blízkosti na "Founding Estate". Podle rozpisu surovin a nákladů mohli zde získat za 4 pence celkem dvě dávky hrachové polévky po 700 ml, včetně za půlpeny suchého chleba, tj. jednu dávku na snídaní a druhou na oběd. Podle tehdejších informací dostali jídlo dostačující k úhradě spotřeby energie i při jejich tvrdé práci stavebních dělníků. Byly prodávány poukázky na tři pokrmy: hrachovou polévku, rýžový pudink se švestkami a na vařené hovězí maso. Na polévku pro 400 strávníků zde spotřebovali týdně: 181 - 230 kg masa (vepřové kýty, hovězího, skopového aj.), které bylo vařeno zvlášt. V dalším zařízení byla uvařena hrachová polévka, a pak bylo maso do ní nakrájeno. Tento přídavek živočišných bílkovin byl velmi významným zdrojem živočišných proteinů v poměrně vydatné hrachové polévce. Obsahovala ještě zeleninu a na ochucení i koření. Jak je zřejmé z vedeného účetnictví vyvařovny, dávali strávníci přednost polévce před pudinkem. Pro přípravu polévky byly používané dva litinové boilery, každý po 450 litrech a nádobu nazývanou a vařák ("digester") sloužící k rozvaření masa. Po ukončení stavby, když dělníci definitivně odešli jinam, Rumdorf vyvařovnu přemístil zase na jiné místo v Londýně, kde se opět našlo hodně zákazníků. V Londýně bylo údajně nasyceno tímto způsobem 60 tisíc osob.

Vybavení Rumdorfovy vyvařovny - pro tak rozsáhlou humanitní pomoc muselo mít velkou účinnost. Rumdorf navrhl a zde realizoval dvojitý parní boiler (pařák), optimalizoval kuchyňskou plotnu a odtahovou troubu, vyřešil úspornější vařiče, tlakový kotel aj. Všechna tato zařízení jsou předchůdkyně dnešních parních kotlů, komorového vyvíječe páry a pozdějších sporáků užívaných velkou měrou např. ve školních jídelnách apod.
nahoru
ZPĚT do kapitoly

HOME