ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="Jura_ ermák"><META NAME=description CONTENT="Lexikon písmeno R"><META NAME=keywords CONTENT="rago, ragout,raj ata, red leicester, retsina,ricotta,robi,roti mouka,ry~e,basmati,rý~ová,roatnka,rozmarýn,rybí omá ka,rý~e_basmati,raj e,roláda rumtopf,Yasy moYské,YeYicha_zahradní,Yecké_ seno,pískavice,raj ata,remoska"><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:green;text-align:left;}.novy{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:maroon}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>R</h2><span class=novy>RADICCHIO, ERVENÁ HLÁVKOVÁ EKANKA</span><br>- je známa v Itálii u~ od 16. století. PYíjemná nahoYklost a tu~aí lisyt vaniknou nejen vsalátu, ale i pYi tepelné úprav.<br><br><span class=novy>RAGÚ / RAGOUT</span><br>- je tradi ní sms z jemných druho masa, zeleniny i jiných pYísad (víno), které se samostatn dusí nebo pe ou a pak se teprve smíchají v bílé beaamelové omá ce. K pYíprav ragú upotYebíme maso telecí, drobe~, brzlík, hudí, slepi í, holubí i kuYecí drobky, kozle í hlavu, koYínek, jazyk. Ze zeleniny pak pYedevaím hráaek, chYest, kvták, hYíbky, ~ampiony a to vae erstvé nebo mra~ené. Svtlou beaamelovou omá ku mo~eme zjemnit ~loutkem, okoYenit sardelkami, citrónovou korou, zelenou petr~elkou. Nakonec na talíYi ragú ozdobíme salátovými listy, citrónem, rajskými jablí ky a pod. V sou asné dob se vaak tohoto názvu pou~ívá k ozna ování témY ka~dé duaené masité smsi (i guláao!).<a name="rahat"></a><br><br><span class=novy>RAHAT-LAKUM</span><br>- orientální cukrovinka, polotuhá, pry~ovité konzistence, vyrobená z cukru a bramborového, rý~ového nebo kukuYi ného akrobu s pYídavkem ro~ové nebo pomeran ové silice. Ve hmot mo~e být jemn nakrájeno konzervované ovoce.<br><br><span class=novy>RAITA, RI-TAH, RAJTA</span><br>- jogurtový salát populární v Indii. Raity jsou smsi hustého, plnotu ného jogurtu s rozmanitou nasekanou zeleninou jako je okurka, lilek, raj ata brambory, apenát nebo také s ovocem jako je napY. banán. Tyto saláty jsou rozmanit koYenny ernými hoY i nými semínky, smsí koYení <a href="lexirG.html#masala"target="slef">garam masala</a> a zelenými bylinkami jako je kerblík, koriandr, Yímský kmín (cumin), kopr, máta, petr~elka nebo estragon. Raity svou jsou protjakem a vyva~ují svou chladností mnohá ostrá indická jídla.<br><br><span class=novy>RAJ E, RAJSKÉ JABLÍ KO, PARADAJKA /a. TOMATO / n. TOMATE, PARADIESAPFEL / fr. TOMATE /it. POMIDORO / ap. TOMATE, JITOMATE / rus. POMIDOR / LYCOPERSICUM ESCULENTUM </span><br>- je dvojdlo~ná, teplomilná rostlina, v naaich podmínkách jednoletá, z eledi likovitých (pYíbuzná paprice, bramboru, lilku aj.). Mo~e dorostat a~ do výaky tyY metro. Pochází ze subtropického pásma Ji~ní Ameriky (nalezeny ve vykopávkách v Peru z 5. století p.Y.n.l.). Do Evropy byla pYivezena Kolumbusem v roce 1498 z jeho druhé plavby. Do Evropy pYialy jeat dYíve ne~ brambory, Z po átku budily nedovru (Matthioli - "mala insata" neboli nezdravá jablka) a slo~ily spía jako exotická okrasná rostlina. Nezralé plody raj at obsahují alkaloid "solanin", který v nadmrném mno~ství drá~dí nervovou soustavu, posobí zkoubn na ervené krvinky, pYípadn mo~e zavinit obrnu dechového centra. Solanin vaak pYi zrání mizí a zralé plody jsou nejen bezpe né, ale naopak velmi zdravé. Obsahují [mg/100g]: draslík 295; fosfor 25; hoY ík 20; vápník 14; ~elezo 0,5; <a href="lexirVW.html#vitaminc"target="_self">vitamín C</a> 25 a~ 50, <a href="lexirVW.html#vitamina"target="_self">vitamín A</a> 0,82; <a href="lexirVW.html#vitaminb1"target="_self">vitamín B1 0,03</a> <a href="lexirVW.html#vitaminb3"target="_self">vitamín B3 neboli nicain 0,03;</a> 0,53,</a> <a href="lexirA.html#antioxidant">antioxidant</a> lycopin úmrn dle zralosti od 3,4 do 20,8, suaina je 6% (s 4% cukro, organickými kyselinami citrónovou, jable nou, z mikroprvko najdeme m a jód. Má ochranné vlastnosti pYi dn, revmatismu, chorobách krevního obhu, ovlivHuje tvorbu krve a prospívá pYi ledvinových chorobách. V eských zemích se více roaíYily raj ata a~ po první svtové válce. Obecn bylo dodnes vypstováno tisíce odrod nejroznjaích velikostí, tvaro i barev. Nejvtaím producentem jsou USA. Svtová produkce stále roste. Nyní se sklizeH odhaduje na 100 mil.tun/rok.U velkoproducento jsou vaak rostliny rozn upravovány za ú elem zvýaení výnosu a schopnosti snáaet pYepravu. a tak se trhají jeat pYed dozráním a mnohdy se pstují v chemických roztocích apod. Xada menaích výrobco se chopila této pYíle~itosti a sna~í zachovat raj atom jejich pravou chue a voní. V kuchyních mají zna né roaíYení v salátech, omá kách, v zape ených pokrmech, protlacích, nápojích aj. Zejména jsou oblíbená v Ji~ní Evrop jako je Itálie, kde je zvláat populární v národním jídle <a href="../salde/salder0054.html"target="_self">"Insalata Caprese"</a> - salátu z erstvých raj at, mozzarely s listy voHavé bazalky, nesmí chybt na pizze, s tstovinami aj. U nás je zvláae oblíbená zasma~ená <a href="../om/omr0034.html"target="_self"> rajská omá ka</a> napY. s nadívanými paprikami. <br><br><span class=novy>RAJ ATA SLADKÁ / POTATES, SWEET</span><br>- mají oran~ovou a~ bílou du~inu, pYipravují se jako raj ata, ale kdy~ je vaYíme, ztrácíme hodn z jejich lahodnosti. Tepelné úpravy jako je pe ení, nebo opra~ení jako chipsy, jim zachovávají nejlepaí chue. Pou~ívají se také pro pYípravu dezerto, pudinko a kolá o. <a name="rajcatasusena"></a><br><br><span class=novy>RAJ ATA SU`ENÁ</span><br>- jsou nej astji prodávána nalo~ená v olivovém oleji. Italové je suaí venku na prudkém slunci, kdy plody jednoduae rozpolí, ochutí kyselinou citrónovou, pYípadn pro zachování sv~í barvy kyselinou askorbovou, k tomu pYidají apetku moYské soli. Zajímavou variantu pYedstavují raj ata má ená v cukru. Suaení pak obstará pouze sluní ko, co~ v naaich podmínkách prozatím nelze. Proto musíme raj ata suait bu v oby ejné troub (60°C, asi 6 hodin) nebo v horkovzduané troub (max. 60°C, krataí dobu), pYípadn v suai ce na ovoce, kam se vaak celé polky nevejdou. Doporu uje se pou~ít tzv. "raj ata tomatová", tedy odrodu s oválným tvarem plodo, která obsahují o poznání mén vody. Podomácky suaená raj ata uchováváme ve sklenicích a kontrolujeme, aby nechytla plíseH. Nejlépe je, kdy~ jsou nalo~ena do olivového oleje lisovaného za studena. Olej nejdYíve hodn ohYejeme na pánvi (nesmí vaYit), suaená raj ata pak narovnáme do isté a suché sklenice, její~ dno pokryjeme plátky syrového esneku. Vae pak zalijeme horkým olejem tak, aby byla raj ata potopená a hned uzavYeme zaví kem. Suaená raj ata chutnají nejen samotná s chlebem, ale dají se vyu~ít k pYíprav rozných jídel. Nakrájená se hodí do tstovin a do omá ek, ohYátá jako teplá pYíloha k pe eným nebo restovaným masom, do zeleninových nebo francouzských saláto s kachními ~aludky i kozím sýrem. Suaená raj ata se doporu uje pYed pou~itím namo it, výluh mo~eme pou~ít tYeba do polévky; raj ata nalo~ená v oleji namá ení nepotYebují.<br><br><span class=novy> RAJSKÁ - KOXENÍ / n. TOMATENSOSSE / a. TOMATO SAUCE</span><br>- mletá sms koYení ur ená pro pYípravu pokrmo z raj at, pYedevaím pro raj atovou omá ku a polévku. Skládá se - ze suaené cibule, erného pepYe, bazalky, bobkového listu, hYebí ku, nového koYení, tymiánu, smsi koYenové zeleniny, cukru, soli (5 %) a malého mno~ství glutamanu. PYíjemn ochucuje raj atovou omá ku a polévku. Lze ji pou~ít i do hrachové polévky, le a, do duaeného masa apod. Skvle chutná na raj atech, ale i na raj atovém salátu, pizze a apagetách.<br><br><span class=novy>RAKIJE</span><br>- je povstná velmi silná balkánská pálenka z eholkoliv. Vtainou se vyrábí z obilí, z hrozno nebo jiného ovoce, ale mo~eme narazit i na rakiji z mléka. ernohorci si ji asto pálí podomácku. Jsou také pYesvd eni, ~e panák dobré rakije vylé í nachlazení, bolesti kloubo nebo rozné ekzémy. <br><br><span class=novy>RAKYTNÍK XE`ETLÁKOVITÝ / lat. HIPPPHAE RHAMMONIDES</span><br>- je mimoYádn nenáro ným keYem s cenným ovocem. PYed destiletími byl o nho u nás vtaí zájem, dnes upadá nezaslou~en v zapomnní. Je to keYík nenáro ný, dobYe rostoucí ve slune ných polohách i na chudaích podách. KoYenové výb~ky, které vytváYí, dobYe zpevHují pía ité svahy. KoYeny ~ijí v symbióze s hlízovitými bakteriemi, které izolují vzduaný dusík a dodávají ho podle potYeby rostlin. Je to dvoudomá rostlina a proto je nutno vysadit v~dy 5-6 sami ích keYo na jeden sam í keY. Oran~ov ~luté plody jsou významnou surovinou pro výrobu léko, mastí, potravinových doplHko. V kuchyních se plody zpracovávají na rozné kompoty, aeávy, marmelády a suaí se. Obrovské mno~ství vitamínu a dalaích biologicky aktivních látek plody pYedur uje hlavn jako stravu pro rekonvalescenty, dti, staraí osoby a vaechny co chtjí zostat dlouho zdraví. `eávu - získáme v b~ném odaeavHova i a získáme osv~ující tonizující nápoj. Je zdrojem minerálních látek, hlavn draslíku, sodíku, vápníku, hoY íku a esenciálních aminokyselin. Obsahuje malé mno~ství glukosy, fruktosy a bílkovin. Plody - jsou významným zdrojem vitamínu E (nejvíce ze vaech ovocných druho!), vitamín C, P, beta-karoten, skupinu vitamínu B, organických kyselin a tuku. PYi zpracování na d~emy a dalaí výrobky, pYi kterém se pou~ívá celá bobule, má výsledný produkt vysoký obsah minerálních látek - draslíku, sodíku, vápníku a hoY íku. <br><br><span class=novy>RAMEKIN</span><br>- francouzský výraz pro kameninové nebo hlinné nádoby (misky, peká ky rozných tvaro) pou~ívané pro zapékání pokrmo i následné servírování.<br><br><span class=novy>RATAFIJA</span><br>- sladká koYenná koYalka, která se objevila ve staré ruské kuchyni v 18. století.<a name="ravioli"></a><br><br><span class=novy>RAVIOLI</span><br>- jsou zeleninovými a masovými nádivkami plnné italské tstoviny. Obecn jsou tstoviny plnné nádivkou a pYipravované z nekynutého, tj.nudlového tsta, známé hodn dlouho. Ji~ Boccaccio se o nich zmiHuje v Decameronu. A koliv se pova~ují vaeobecn za typické italské jídlo, tak nejstaraí známý recept je popsán na anglo-normanském pergamenu z roku 1290. V ka~dém italském regionu se postupn vyvinula místní varianta ravioli, která je odlianá jejich tvarem a náplní. Své jméno mají ravioli odvozené od italského slova "ravvolgere" - balit, obalovat. V Ligurii je nazývají "pansôtti" - jsou plnné s bylinkami z místních kopco a jemným sýrem, v regionu Emilia se setkáme s do prstenco tvarovanými "tortellini" a "cappelletti (italsky = "malá epi ka")- zejména v Boloni a Modén, zatímco v Piemonte si pochutnáme na polkruhových i obdélníkových "agnolotti", plnnými napY. humry, krevetami a zeleninou. V minulosti byly zeleninové nápln pou~ívány pro postní dny a nebo v letech, kdy byla nouze získat maso. Masové nápln byly zase vyu~ívány ke zpracování masových zbytko po nedlním obd nebo jiném sváte ním hodokvasu. V dneaní dob vtaina Italo, kupuje ravioli hotové a zmrazené. V této podob se ve také velkém rozaíYily po celém svt. Plnné tstoviny obdobné ravioli známé i z jiných svtových kuchyní: napY. v ín jsou to <a href="lexirJ.html#jiaozi"target="_self">"jiaozi"</a> nebo <a href="lexirVW.html#wonton"target="_self">"wontony"</a>, V Japonsku <a href="lexirG.html#gyoza"target="_self">"gyoza"</a>, v Koreji "mangu", v Tibetu "momo", v Turecku "manti", v Nmecku avábské <a href="lexirM.html#maultaschen"target="_self">"Maultaschen"</a> a kone n i ~idovské <a href="lexirK.html#kreplach"target="_self">"kreplach"</a>, nám mohou zde poslou~it jako pYíklady. To vaak není vaechno. V Libanonu se podobné jídlo nazývá "shishbarak" (aíabarak), co~ jsou tstovinové balí ky plnné rozsekaným hovzím masem a uvaYené v horkém jogurtu. V Rusku jsou jejich obdobou <a href="lexirP.html#pelmeni"target="_self">"pelmeni"</a>, na Ukrajin sladké <a href="lexirVW.html"target="_self">"vareniki"</a> a u východoevropských národo, jako Poláko, Ukrajinco, Rumuno, Ruso, Lotyaco, Litevco a Slováko, jsou to oblíbené <a href="lexirP.html#pirohy"target="_self">"pirohy"</a>. <br><br><span class=novy>RA}NI I</span><br>- je v povodem z balkánské kuchyni. Jsou to kousky masa ope ené na apízu - apejli. V ernohorské kuchyni jde o apíz s kousky masa ope enými na plocho. Pokrm je oblíben témY v celé Evrop z rozných typo masa (vepYové, kuYecí, aj.) a v Malé Asii, kde pYevládající surovinou je témY výhradn skopové maso a zelenina a to z nábo~enských dovodo. <a name="rebarbora"></a><br><br><span class=novy>REBARBORA, REVEG KADEXAVÁ / a. RHUBARB / n. RHABARBER / f. RHUBASRBE / it.RABARBARO / ap. RUIBARBO / rus. REVEG / RHEUM UNDULÁTUM</span><br>- je druh zeleniny, který má velký obsah jable né a citronové kyseliny, zato pomrn malý obsah vitaminu C, ale je výborným zdrojem vitamino skupiny B. Má mnoho "niacinu" dobrého pro krevní obh a energii bunk, "kyseliny pantotenové", kyseliny listové pro krvetvorbu a posílení nervové soustavy. Rostlina pochází z východního Tibetu a ze stYední íny. Zde se z ní také ji~ odedávna získávala jedna z nejstaraích a nejvíce cenných orientálních drog. V Evrop se rebarbora za ala pstovat a~ na pYelomu stYedovku a novovku, a pak díky tehdejaím zámoYským objevom se dostala i do Ameriky. Nejvíce se pstovala ve Francii. Na jihu Evropy se podaYilo vypstovat odrodu, nazvanou "reveH bulharská". Obsahuje hormonáln ú inný estrogen, zvaný "rapontikosid". V naaí republice se rebarbora intenzivn pstovala koncem 19. století na ji~ní Morav a jako droga, se vyvá~ela pYedevaím do Ruska. Mnozí se pYou, jestli jde o ovoce nebo zeleninu. Z rebarbory jíme Yapík a to v~dy tepeln upravený, nikdy ne syrový. Je velmi bohatá na vápník a dále obsahuje draslík, mangan a v neposlední Yad je tu hodn vlákniny, která zbavuje organismus jedo a odstraHuje zácpu. Opatrn ji konzumujeme, pokud máme problémy se ~alude ními kyselinami a podrá~dnou sliznicí ~aludku a pYi náchylností k projmu. NepYíjemný je obsah kyseliny aeavelové, zejména pro ty, kteYí mají potí~e s ledvinami nebo mají sklony k tvorb oxalátových kameno. V kuchyních je vhodná jako pikantní pYíloha k pe eným masom a i v úpravách nasladko (zavaYenina, kompot, marmelády, krambl, atní, víno, náplH kolá o omá ky aj.). Sezona za íná v polovin kvtna a nejlépe je, kdy~ ji vyu~íváme jen do poloviny ervna, kdy má nejmén kyseliny aeavelové. Nejvíce vitamínu C skrývají Yapíky v horní ásti. Zvláae lé ivá forma rebarbory má latinský název "Rheum palmatum" a liaí se od "konzumní" hlavn tvarem listo..<a name=recato><a><br><br><span class=novy>RECATO ROJO, ACHIOTE PASTA</span><br>- je oblíbenou smsí koYení z Mexika . Je to povodn mayská sms, která je nyní siln spojena s mexickou kuchyni na Yucatanu. Bez recado v marinád na nalo~ení nebo potYení masa pYed grilováním se na Youkatanu mexická kuchyn neobejde.Sms koYení recato rojo obvykle zahrnuje: annatto, mexické oregano, kmín , hYebí ek , skoYice , erný pepY , nové koYení , esnek a sol . Annatto semena obsahují barvivo, které poskytuje smsí ervenou barvu a tím poskytuje masu nebo zelenin výrazný ervený odstín. Viz také heslo DDK lexikonu <a href=lexira.html#annato"target="_self">achiote</a>.<br><br><span class=novy>RED LEICESTER</span><br>- sýr pocházející ze stejnojmenné anglické oblasti. Má jemnou chue, výraznou barvu a je vhodný k zapékání.<br><br><span class=novy>RÉDUIRE</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny znamenající redukovat, tj. odpaYit tekutinu na ur itý menaí objem.<br><a name="reshi"></a><br><span class=novy>REISHI, LESKOKORKA LESKLÁ / ang. POLYPORE MUSHROOM / jap. REISHI, MANNENTAKE / ín. LINGZHI / lat. GANODERMA LUCIDUM</span><br>- je jedlá houba z Dálného východu. Jméno reishi nebo Ling Zhi, co~ znamená "bo~ská houba nesmrtelnosti". Je povodem z Japonska a od roku 1937 je pstovaná na umlých kulturách. Nyní se ponejvíce pstuje v ín a pro své vynikající vlastnosti ji v minulosti smli pou~ívat pouze panovníci. Byla pova~ována za elixír ~ivota. Houba reishi se vyskytuje v rozných variantách ( ervená, fialová, modrá, ~lutá, erná a bílá), z nich~ nejcennjaí je  pro terapeutické ú ely  uznávána barva ervená. Obsahuje velké mno~ství látek mimoYádných vlastností a pou~ívá se ji~ mnoho tisíc let v tradi ní ínské medicín jako jedno z nejcennjaích terapeutik. Obsahuje vaech osm esenciálních aminokyselin a má vysoký obsah ~eleza, selenu a vitaminu B. Její vysoký obsah polysacharido podporuje stimulující ú inek pro imunitu, gano-derma-polysacharidy zase zpomalují rost nádoro. V Japonsku se z toho dovodu pou~ívá reishi jako prevence lé ení a terapie rakoviny. Japonské studie informují také o pozitivním vlivu na poruchy spánku a neurastenie ( vyzna ující se mnoha symptomy bez organické pYí iny). Houba reishi má mimo to efekt na sni~ování hladiny cholesterolu, podporuje krevní obh a posobí proti trombózám, za co~ vd í triterpenom, které navíc zpomalují také uvolHování histaminu - látky, která zt~uje ~ivot alergikom. Vynikající vliv má na obhový systém. Houba reishi posobí protizántliv a pomáhá pYi ur itých problémech s játry. Proto~e mo~eme bohu~el houbu reishi zaYadit do naaeho jídelní ku jen zYídka, je mo~no si obstaratt suaenou reishi houbu napY.ve form kapslí (napY.~ Reishi-MLR T 90 s 500 mg biomasy v tablet nebo Reishi-MLR P250 s 250 g jemn mleté biomasy). Porovnej také údaje na i-stránce <a href="http://www.lecivehouby.cz"target="_blank">Lé ivé houby</a>. <br><br><span class=novy><a href="http://web.telecom.cz/remoska"target=_blank>REMOSKA</a></span><br>- malá, horním víkem elektricky vyhYívaná nádoba na pe ení, zapékání, duaení, sma~ení, ohYívání, rozmrazování a rozpekání. Slou~í k pYíprav masa i mou níko a vzhledem k úpYívodu tepla víkem získáváme velmi chutné a aeavnaté tj. nevysuaené jídlo. Remoska stojí na stojánku, má nepálivé úchytky na pYenesení a dnes je ji~ vybavovány kvalitním teflonovým povlakem firmy Du Pont. Vzhledem ke kvalit pe ení má, podle provedených testo, nejlevnjaí provoz. Za ala se u nás vyrábt ji~ v roce 1957 a dodnes je na trhu ve dvou zmodernizovaných verzích - "Original" obsah 2 litry a "Grand" s obsahem 4 litry. Je vývozním artiklem napY. do Anglie, USA, Mexica aj. Britský magazin "Good Housekeeping" ji zvolil za nejprodávanjaí kuchyHský elektrospotYebi  na pe ení roku 2001. Firma "Remoska" z Frenatátu pod Radhoatm má 35 zamstnanco a v loHském roce ve Velké Británii prodala 30 000 kuso svého výrobku, a to jen díky jedné aikovné a vitální anglické paní, roda ky z ech, která ji zde pomohla prosadit. Na sou asném trrhu jsou v prodeji obdobné oválné nádoba na pe ení a fritování firmy Bravo - "Bravoska", které mají mo~nost regulovat teplotu tepené úpravy.<br><br><span class=novy>RETSINA</span><br>- známé Yecké bílé víno s proslulou chutí pryskyYice. asto se pije jako stYik, ale musíme ho Yedit jen vodou (!), se sodou mní svoji svéráznou chue..<br><br><span class=novy>REZISTENTNÍ `KROBY</span><br>- jsou sacharidy, které naopak v ur itém mno~ství velmi aktivn podporují hubnutí. Tyto akroby se v podstat chovají, jako by chtly zabránit trávení. Putují skrz trávicí systém v témY neporuaené podob, pYi em~ produkují mastné kyseliny, je~ stimulují odbourávání tuku pYedevaím v oblasti bYicha a boko a zároveH povzbuzují játra ke spalování tuko. Díky tomu se zrychlí metabolismus, zaktivuje hormon sytosti a lovk hubne, a koliv nemá pocit hladu. Navíc shozená kila se týkají pYedevaím tuku, svalová hmota zostává. Pomocí tchto údajn "zdravých akrobo" se zaru uje nejen rychlý zposob, jak se zbavit pYebyte ných kilogramo, ale také dlouhodobý ú inek bez jojo efektu. Lidské tlo je stavné na pYíjem sacharido, ani mozek bez nich nedoká~e fungovat a je tedy naprostý nesmysl se tchto potravin zcela vzdávat. Pokud tedy lovk zaYadí do své snídan potraviny s rezistentními akroby, pak tlo za ne spalovat tuky a zároveH lovk zkonzumuje a~ o 25 procent mén kalorií bhem celého dne. B~n zkonzumujeme okolo 4,8 g rezistentních akrobo denn, pokud tedy zvýaíme jejich konzumaci na 15 g denn, nastartujeme tak organismus a výrazn urychlíme hubnutí. Potraviny s vysokým obsahem rezistentních akrobo : <i>Banány</i> - jsou vobec nejbohataím zdrojem rezistentních akrobo. ZároveH obsahují i vlákninu, je~ potla uje chue a aminokyselinu tryptofan, která zvyauje hladinu serotoninu a tedy pomáhá zlepait náladu. <i>Fazole </i> - témY polovina akrobu, je~ fazole obsahují, je rezistentní. Navíc jsou i bohatým zdrojem vlákniny. Pro hubnutí tedy témY dokonalé. <i> Brambory</i> - také obsahují rezistentní akroby a vlákninu, a navíc jsou pYírodním zdrojem inhibitoru proteinázy - pYírodní chemické látky, která zvyauje pocit sytosti. <i>Polenta neboli také vaYená kukuYi ná mouka</i> - obsahují krom rezistentních akrobo a vlákniny i vtaí mno~ství bílkovin. <i>Hndá rý~e</i> - lovk ji tráví mnohem pomaleji ne~ bílou rý~i. Podle jedné studie lidé, ji~ jedí hndou rý~i, mají a~ o 24 procent ni~aí hladinu glykémie (hladina cukru v krvi), ne~ ti, co upYednostHují bílou variantu. <i>Je men</i> - je bohatý na rezistentní akroby a zároveH i na rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, která sni~uje chue k jídlu a podporuje trávení. PYi hubnutí nutno dodr~ovat ur itá pravidla, ale jsou celkem b~ná a logická (sva it, jíst v klidu, pít osm sklenic 240 ml vody denn, nevynechávat ~ádné jídlo, omezit umlá sladidla, sva it astji, minimální denní pYíjem rezistenttních akrobo vy neml byt ni~aí ne~ 10 g, malé talíYe a dávky aj.) <a name=ricotta><a><br><br><span class=novy>RICOTTA</span><br>- italský sýr podobný eskému tvarohu, je vaak jemnjaí a není kyselý. Je to ideální pokrm pro ty, kdo se chtjí Yídit zásadami moderní zdravé vý~ivy. Italská ricotta se nevyrábí z kyselého mléka, jako eský tvaroh, ale ze syrovátky, která zostává po výrob sýra tzv. sladké syrovátky. Syrovátka se zahYeje a nechá koagulovat. Obsahuje proto jen mlé né albuminy a neobsahuje kasein. Je proto velmi snadno stravitelná, vhodná i pro kojence a pro nemocné. Má vysokou nutri ní hodnotu, nízký obsah tuku, vysoký obsah bílkovin. Mezi vaemi mlé nými výrobky je to produkt s nejmenaím obsahem tuku. Obsahuje hodn vápníku, fosforu a vitaminu A a B2. Je vhodná i pro diabetiky. Bhem skladování neuvolHuje syrovátku jako tvaroh a chue zostává stejná. Pln nahradí tvaroh pYi jakékoliv kuchyHské úprav. Výborná je i samostatná. Hodí se pro pYípravu mou níko, dezerto a rozných pomazánek. S trochou marmelády je dobrá jako sva ina pro malé dti. Dalaí informace o tomto sýru jsou v DDK v kapitole <a href="../syr/syrr002.html#ricotta"target="_self">"Italské sýry"</a><br><br><span class=novy>RICOTTA TORTA</span><br>- je jedním ze slavných klasických italských mou níko pYipravovaný ze sýru "riccota".<a name=rijsttafel></a><br><br><span class=novy>RIJSTTAFEL INDONÉSKÝ</span><br> - je holandský název, který v pYekladu znamená "rý~ový stol" ("rice table"), na kterém je pYedlo~ena rý~e s Yadou (a~ 40-ti) vedlejaích malých porcí pikantních pYíloh umístných v miskách. Tyto jsou pojídány s rý~í v rozným kombinacích - dle libosti. Oblíbená vedlejaí jídla jsou vaje né omelety, sambaly, sataye, ryby ovoce, zelenina, zavaYeniny a oYechy. Jde o populární stolování v Indonésii, Holandsku i v Kalifornii, kde pYialo tisíce holandských osadníko. Povodem sahá rijsttafel do období koloniální holandské nadvlády, kdy byly poYádány rozné slavnosti a oficiální bankety, které mly representovat multi-etnickou povahu a bohatství tohoto velmi rozlehlého souostroví, oplývajícího s Yadu zcela odlianých pokrmo. PYi tchto pYíle~itostech byly tato jídla svedena na jeden "stol" jako reprezentativní ochutnávka. Více ne~ pouhý banket a ne~ pouhé jídlo se rijsttafel zachoval i v nezávislé Indonésii, kde je pova~ován za symbolické propojení povodních tradi ních indonéských jídel a je podáván ve zdejaích lepaích restauracích. Typický rijsttafel bude zabírat i nkolik jídelních stolo posetých rozmanitými pochoutkami z celého souostroví. Mo~eme s nim setkat v Holandsku, pro nás nejbli~aí zemi, kde je velmi populární a kde jsou také v obchodech pYistupné potYebné suroviny.<br><br><span class=novy>RJA}ENKA</span><br>- ukrajinský kyselý mlé ný nápoj z 5 dílo mléka, které vaYíme zvolna na velmi mírném ohni a~ do úplného zhndnutí. Mléko musíme neustále míchat, aby se nepYipálilo, pak je dáme vychladit a vlijeme do nho 1 díl kyselé smetany. Zamícháme a dáme na 2-3 hodiny zkysnout.<a name=robi></a><br><br><span class=novy>ROBI</span><br>- rostlinná bilkovina, neboli "maso ROBI", je na rozdíl od sójového masa, kde jsou základem bílkoviny z luatnin, vyrábno ze smsí rostlinných obilních bílkovin, v etn rý~ové bílkoviny, paeni ných klí ko a ervené Yepy. Jedná se o ji~ tepeln zpracovaný polotovar, ur ený k dalaímu pou~ití v kuchyních, kde mo~e do ur ité míry nahradit maso. Masu se také vzhledem i konzistencí podobá. Z hlediska kulináYského i nutri ního splHuje po~adavky moderní vý~ivy a vzhledem k masu má výhodnjaí cenu. Neobsahuje tuk, cholesterol a má nízký obsah sacharido (diabetici), ale pozor, (!)nehodí se pro bezlepkovou dietu. Podrobnjaí informace najdete v pYísluané kapitole DDK: <a href="../soja/sojr0002.html"target="_self">"ROBI - rostlinná bílkovina"</a>. Vyrábí <a href="http://www.robi.cz"target="_blank">EUROBI s.r.o, Újezd u Brna</a> a na trh je dodáván ve form plátko na Yízky a závitky,jako sekaná nebo nudli ky napY. vhodné na " ínu" nebo do saláto. Nejlépe mn vyhovují plátky.<br><br><span class=novy>RODENÍK</span><br>- pe ivo z kynutého tsta ve tvaru miminka z Ji~ních ech, který byl pe en matce pYi narození deátka. "Rodeník doneanej" se posílal zase mu~i, který byl podle vaeho otcem narozeného neman~elského dítte.<br><br><span class=novy>ROMEO - CIKÁNSKÉ KOXENÍ / n. ROMEO-ZIGEUNER GEWÜRZ / a. ROMEO-GIPSY SPICE</span><br>- originální, hrub drcená sms koYení, která obsahuje sladkou papriku, cibuli, pepY erný, tymián, kmín a sol (25 %). Hodí se na pe ená a ro~nná masa, na uzeniny, do vaje ných pokrmo, do rý~e. Mo~eme ji pYidat také do masových vývaro, na tstoviny, do le a. Skvle chutná i na sma~ených játrech. <br><br><span class=novy>ROKAMBOL / l. ALIUM SATIVUM OPHLOSCORDON</span><br>- je málo pstovaný druh dvouletého esneku. vytváYí stejn jako esnek pali ák na stonku palici s pacibulkami. Tmi se mo~e mno~it. Z pacibulek prvním rokem vyrostou jen jednoduché menaí cibulky. Ty se v pYíatím roce znovu vysazují a dorostají ve slo~ené cibule se strou~ky. Je náro ný na teplo, pochází z oblastí stYední Asie a daYí se mu na ji~ní Morav. KuchyHské pou~ití jako u esneku pali áku.<a name=roketa></a><br><br><span class=novy>ROKETA, ARUGULA, ERUGALA / ROCKET, ROQUETTE, RUGULA, RUCOLA, GHARDIR / ERUCA VESICARIA ssp. SATIVA</span><br>- je odolná stYedomoYská salátová rostlina, která je ji~ dlouho velmi populární v Itálii, Xecku a Ji~ní Francii. Roste divoce v Asii a ve StYedomoYí. Ve starém Xím byly vyu~ívány její listy i semena, ze kterých se lisoval olej. Rostlina má hladké, tmav zelené lístky podobající se pampeliace a je pYíbuzná Yedkvi ce. Listy se pou~ívají k pYíprav aromatického, ale pYíjemn nahoYklého salátu s pYíchutí hoY ice. PYi pYíprav pokrmu odYízneme stopky a spodní tuhé ásti listu, krou~ivým pohybem je v odstáté vod zbavíme bláta a písku, vodu z listo odstraníme natYásáním nebo odstYediv zato ením. Pro svou atiplavou a peprnou chue se hodí jako pYísada do salátu ze sladaího ovoce (pomeran , hruaky aj.). Dále je vhodná na oblo~ené chlebí ky. Staraí listy se vaYí, mohou být duaeny na olivovém oleji s nasekaným esnekem a takto podávány samostatn jako vedlejaí jídlo nebo zamíchané do horkých tstovin. <br><br><span class=novy>RONDON KUCHAXSKÝ, Í`NICKÁ VESTA</span><br>- je sou ástí pracovního odvu profesionálních kuchaYo. Je to kabátec, který se obléká pYes tri ko nebo koaili a má pYi práci hlavn ochrannou funkci. PYi vlastní práci v kuchyni bývá doplnn pasovou zástrou. Kabátec brání poko~ku kuchaYe napY. pYed opaYením, spálením apod, navíc má i reprezentativní funkci. Rozliauje se nkolik druho rondono. Nej astji bývají bílé barvy nebo jsou jiné jednotné barvy pYizposobené majitelem restaurace charakteru provozovny. Bývají jednoYadé nebo dvouYadé, nkdy barevn lemované s výraznými barevnými knoflíky (modré, erné, ervené), pYípadn zna kami podniku atd; pYipomínají husarské kabátce (viz napY. obrázek <a href="http://www.indexcz.cz/obrazek.php?id=22&id_dokumentu=37"tragt="_self"><b>ZDE</b></a>). PYi reprezentativních gastronomických akcích a sout~ích jsou ozdobené vyznamenáními svého nositele a výaivkami se znaky sout~ních týmo, národních asociací, akol, známých hotelo i restaurací apod.<br><br><span class=novy>ROSOL, HUSPENINA, ASPIK / a. ASPIK, GEL, JELLY /n. ASPIK, GALLERT, / f. ASPIC, GELLÉE BLANCHE / i. GELATINO / ap. GELATINA, JALEA / }ELE, ZALIVNOJE</span><br>- je vývar z ko~í nebo noh klikovatých ástí masa, který po vychladnutí ztuhne. Pro lepaí vzhled rosoly istíme, aby byly iré. Zalíváme jimi vaYená masa, kaaoviny, saláty, a pou~íváme jich k potírání studených pokrmo masitých i zeleninových nebo sekaným rosolem obkládáme studená masa. Rosol mo~eme pYipravovat také z balí ku komer ní ~elatiny podle návodu zde uvedeného. Rosol vyklápíme, kdy~ ponoYíme formu z rosolem na nkolik vteYin do nádoby s vlahou vodou po samý okraj. Pak polo~íme na formu mísu, obrátíme, zatYeseme, obsah se uvolní a vypadne na mísu. To co je vespod pYíjde nahoru. Mo~eme ji skladovat v chladu i nkolik dno, ale nesmí zmrznout.<br><br><span class=novy>ROSOL OVOCNÝ</span><br>- je irá prohledná hmota, která se pYipravuje vtainou v odaeavHova i nebo protla ováním a filtrováním ovocné smsi pYes tkaninu. Podle zna ení platného v celé EU se za rosoly pova~ují výrobky jen z isté ovocné aeávy a cukru. Jiné pYísady tam nepatYí.<br><br><span class=novy>ROSOLOVKA STXÍBRNÁ, STXÍBRNÉ HXÍBKY / WHITE FUNGUS</span><br>- je houba podobná naaemu kotr i. V asijské kuchyni se pou~ívají obdobn jako erné houby (jidáaovo ucho).<br><br><span class=novy>RO`TNKY - KOXENÍ / n. ROSTBRATEN / a. POTROAST</span><br>- bohatá sms sestávající z dvanácti druho mletého koYení. Obsahuje erný pepY, zázvor, kardamom, koriandr, rozmarýn, papriku, nové koYení, kmín, muakátový kvtu, skoYici, cibuli, esnek a sol (5 %). Dává duaeným masom vyvá~enou, nepYília ostrou chue, pYíjemnou voni a barvu. Pou~íváme je pYedevaím na duaené hovzí plátky a roatnky, apanlské ptá ky, ale mo~eme pYichutit i "sví kovou", guláa, také ro~nné a grilované minutky. Na 4 porce pou~íváme 2-3 l~i ky podle chuti i více.<br><br><span class=novy>ROTI MOUKA / ROTI FLOUR</span><br>- je smetanov zbarvená a jemn granulovaná. Je pou~ívána pro pYípravu nekynutého chleba, podobn jako indická mouka "atta".<br><br><span class=novy> ROLÁDA / ROULADE</span><br>- kousek masa, obvykle plát vepYového, skopového, který je naplnn nádivkou, srolován a pak duaený nebo vaYený v horké tekutin (teplota je udr~ována pod bodem varu). Roláda mo~e být také sladká nebo pikantní, pe ená na "swiss roll" plechu nebo je naplnna chueov kontrastní náplní a pak srolována.<a name="roxy"></a><br><br><span class=novy>ROXY</span><br>- bonbony tvrdé konzistence, vtaí, válcovité a na proYezu ornamentáln zdobené (tzv. "apalky"). Vyrábjí se sestavováním rozn zbarvené kanditové hmoty do válce, z nho~ se vyválí tenký provazec a nasekají rozn dlouhé ty inky.<a name=rozhuda></a><br><br><span class=novy>ROZHUDA</span><br>- je tvarohová pomazánka - sms mkkého tvarohu (500 g) s máslem (150 g), mlékem nebo smetanou (50-100 ml), jemn nakrájenými zelenými bylinkami (pa~itka 3-4 l~íce) a cibulkou (1 ks). PYídavek l~i ky cukru do této smsi velmi zjemní chue. Vyalehanou pomazánku podáváme na erstvém chlebu nebo i s brambory a zapíjíme pivem.<a name=rozinky></a><br><br><span class=novy>ROZINKY /a. CURRANT, RAISIN, SULTANA / ap. PASA </span><br>- nejznámnjaí a nejrozaíYenjaí suaené ovoce, se kterým se od pradávna setkáváme Jsou to suaené plody vinné révy. Na trh pYicházejí svtle~luté rozinky velké, tzv. "sultánky, které mají promr a~ dva centimetry a ernohndé rozinky malé "korintky". Zákazníci ob as váhají nad plody, u nich~ v usuaené du~nin zkrystalizoval cukr. Podle "Státní zemdlské a potravináYské inspekce" mohou být klidní, nejde o vadu jakosti (viz také <a href="lexirS.html"target="_self">suaené ovoce</a>). Rozinky "korintky" - jsou malé tmavé kuli ky vína bez jader, suaené vzduchem. Dová~ejí se hlavn z Xecka. Pou~ívají se pYedevaím do bábovek a vaude tam, kde ostatní rozinky. PYed ka~dým pou~itím je dokladn propereme v horké vod a necháme odkapat, pYípadn osuaíme kuchyHským papírem. Rozinky "sultánky" jsou vzduchem suaené kuli ky tmavého i svtlého vína. Vyrábjí se hlavn v Xecku, Turecku, Kalifornii a Austrálii. Stejn jako korintky je opereme pYed pou~itím v horké vod. Aby neklesaly bhem pe ení na dno pe iva, obalují se pYed pYidáním do pe iva v mouce.<a name=rozmaryn></a><br><br><span class=novy>ROZMARÝN LÉKATSKÝ / n. ROSMARIN, a. / ROSEMARY / l. ROSMARINUS OFFICINALIS</span><br>- je domácí rostlina v oblastech StYedozemního moYe, kde b~n roste v pYírod, ale dá se pstovat v teplých, slune ných a chránných polohách i u nás na zahrádce. Rozmarýn povzbuzuje vylu ování trávicích aeáv, stimuluje innost jater, omezuje rost bakterií. Dnes je rozmarýn jako koYení pou~íván pYedevaím v italské, francouzské a apanlské kuchyni, ale té~ v balkánské. Pou~ívá se i v Severní Americe, Mexiku a Anglii. Ve vtaích dávkách mo~e rozmarýn posobit opojn, proto musíme dávat pozor pYi dávkování (do pokrmo pro tyYi osoby sta í l~i ka). Rozmarýn se pYidává do polévek, k zelenin, koYení se jím saláty, dává se do tstí ek na sma~ení ryb, k pe eným rybám, jehn í a vepYové pe eni, do karbanátko a omá ek. Hodí se také k pYíprav bylinkového másla. Pokrmom dodává chue zvYiny.<br><br><span class=novy>ROZMARÝNOVÉ VÍNO</span><br>-podle lidové medicíny pYispívá ke sní~ení tlaku. Víno vyrobíme tak, ~e do litru bílého suchého vína dáte 85 gramo rozmarýny a necháte osm dní vyluhovat. PYi potí~ích ('hypertenzi) podáváme jednorázov malou odlivku. Ke sní~ení tlaku pYispívá také esnek a odvar z kopYiv. Krevní obh podporuje zázvor, rozmarýna, majoránka a skoYice. Naopak s nízkým tlakem mívají také staYí lidé, u nich mo~ou dokonce být nkdy dosledkem pYília razantního sni~ování tlaku léky. HovoYí se o takzvané "ortostatické hypotenzi". Dochází k ní pYevá~n pYi zmn polohy, kdy se nemocný rychle zvedne z lo~ka nebo ze ~idle a jeho krevní obh není s to takovou zmnu vyrovnat. Mozek ke své práci potYebuje dostatek okysli ené krve, a kdy~ ji nemá, za nou se objevovat m~itky pYed o ima, hu ení v uaích, a~ doty ný ztratí vdomí a omdlí <br><br><span class=novy>ROUX</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny pro zásma~ku (jíaku).<br><br><span class=novy>ROYALE</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny ozna ující vaje nou sedlinu.<br><br><span class=novy>ROZMRAZOVÁNÍ MASA</span><br>- by mlo probíhat vtainou pYi nízkých teplotách (0 a~ +5 °C), tedy pomalu, zptné navázání vody bílkovinami masa je pak úplnjaí. I tak se ale pYi rozmrazování masa uvolHuje ur ité mno~ství masové aeávy "exsudátu". Na povrchu masa se pak snáze mno~í mikroorganismy, dochází k hmotnostním ztrátám a ztrácejí se nutri n i senzoricky cenné látky.<br><a name="rozvarky"></a><br><span class=novy>ROZVÁRKA, KLEVERA</span><br>- je výsledkem zposobu konzervace ovoce (napY. avestek, blum, mirabel aj.) tepelným zahuatním, tj. postupem stejným, jakým pYipravujeme <a href="lexirP.html#povidla"target="_self">povidla</a>. Zposob je ale sna~aí, neboe nezahuaeujeme ovocné drt tak hodn, a~ jsou témY pevné jako u povidel, proto~e i v této mén viskózní form se stejn dobYe hodí napY. v zim na vdolky, na kynuté knedlíky, lívance a pod. PYi jejich pYíprav mo~eme pou~ít opt podYadnjaí, ale isté ovoce (spadané, pYezrálé) bez plísn a hniloby. Ovoce umeleme nebo rozma káme na kaai zvanou "ml", pYidáme cukr (0,5-0,6 kg na 3kg mlu). Po pYidání cukru vaYíme dál a~ rozvárka pYimYen zhoustne. Pak pYidáme 125 ml rumu nebo 70 ml dobrého octa se na api ku no~e kys. bezoovou na konzervaci a zavá~eme do sklenic.<br><br><span class=novy>RUSKÝ CHLEBÍ EK</span><br>- je lehké hndé pe ivo pYipravované z bílko, práakového cukru a mouky, tvarované do podoby písmenek a íslic.<br><a name="rukola"></a><br><span class=novy>RUKOLA</span><br>- její eské jméno <a href="roketa">roketa</a> (viz vyae) si obchodníci jeat neosvojili. Na pYíbuzenský vztah s hoY icí ukazuje mj. ostrá oYechová chue, která ka~dému salátu, kde je pYítomná, dodá Yíz.<br><br><span class=novy>RUM</span><br>- je destilát, jeho~ základerm je cukr z cukrové tYtiny. Tento po~adavek vy~adovaný smrnicí EU zposobil výrobcom ostatních rumo (pou~ívající jiné plodiny) nemalé potí~e. Svt rumu se dnes dlí na hlavní dva tábory. Výrobco rumo tzv. "zemdlských" zpracovávají odpad, je~ vzniká pYi výrob cukrové tYiny. Technicky je to znova povaYená tzv. " erná melasa" . Odliané vastnosti obou typo jsou vaak výrazné, ~e je bezpe n sebe rozezná i laik. V oblasti kolem Karibského moYe, která se pova~uje za kolébku rumu a s jejími~ produkty se ostatní ásti svta srovnávají, je zjevné, ~e tyto zemdlské rumy se vyrábjí pYedevaím tam, kde se kdysi uplatHoval francouzský koloniální status, zatím co tradi ní rumy jsou z oblasti nkdejaí britské a apanlské koloniální nadvlády. Krom tohoto základního dlení je proces výroby napY. délka zrání, která se promítá do zposobu pití. Lehké a asto bílé rumy zaujímají spíae pozici jako báze pro míchané nápoje. Rumy tmavé se pijí spíae isté a ty velmi staré dokonce ze sklenek, v nich~ se podává brandy. Ty první jsou vtainou výskledkem kontinuální (nepYetr~ité) destilace a ty druhé se destilují zposobem pYeruaovaným (diskontinuálním). Výsledný produkt je pak zYídka nemíchaný a nemusí být povodem z jediného lihovaru. Vtaina rumo je paksmsi destiláto, je~ vznikly rozným technikami, zrály rozn dlouho a vypálily je nejen rozné místní lihovary, ale nkdy i lihovary rozných zemí. Je to dosledek trvalé vysoké poptávky po rumu, jen~ se stal jednim z nejúspanjaích alkoholickcých nápojo sou asnosti. V posledních letech se úspan rozvíjí katergorie rumo ochucených. Není to myalenak nová, napY, rum Malibu" s kokosovou pYíchutí se objevil snad ji~ v roce 1885. Svoje fenomenální ta~ení zahájil v osmsdesátých letech min. stol. a stejným smrem se vydala také Yada dalaích výrobco.<br><br><span class=novy>RUMTOPF</span><br>- rumový hrnec. Jde o nmecký název, v~itý na celém svt, pro hlinný hrnec s tsn pYiléhající poklicí, který pou~íváme k nakládání ovoce do lihoviny dle výbru (rum, koHak, vodka aj.). U nás pou~ijeme "kameHák" po babi ce.<a name=ruoti></a><br><br><span class=novy>RUOTI</span><br>- italské tstoviny ve tvaru kole ek o rozné velikosi; nejmenaí se nazývají "ruotini". Podávají se s raj atovou nebo bílou smetanovou omá kou nebo jako samostatný chod.<a name=rusk></a><br><br><span class=novy>RUSK</span><br>- je suchar, topinka i kYupavé pe ivo, Ve Francii je zámý jako "biscotte" a v Nmecku jako <a name="lexirZ.html#zwieback"target="_self"><i>"zwieback"</i></a>. Je to krají ek kynutého chleba, který je pe en tak, ~e je vysuaen a~ je kYupavý a zlat zbarvený. Nkteré chleby pro tyto ú ely jsou ji~ áste n upe eny pYedem do svtlé barvy, aby se mohl doma jeat dopéci. Je prodáván v supermarketech.<a name=ruze></a> <br><br><span class=novy>Rn}E/ a. BUSSORA ROSE, DAMASK ROSE / f. ROSE DE DAMAS / n. DAMASZENER ROSE/ it. ROSA / lat. <a href="http://www-ang.kfunigraz.ac.at/~katzer/engl/generic_frame.html?Rosa_dam.html" target="_blank">ROSA DAMASCENA MILLER</a></span><br>- velký, ro~ový, pevný a velmi líbezn vonící druh ro~e z Damaaku. Promyslov se vyu~ívají její okvtní lístky tzv. ro~ové lupínky k výrob ro~ového oleje a ro~ové vody. Takéé v kuchyních se ro~e uplatní k pYíprav napY. kandovaných lupínko a poupat, marmelády z ro~í, sirupu nebo aje z lupínko. Ro~ový olej se vyu~ívá v kosmetice a ro~ová vody v kuchyních. Lístky ro~e samotné se pou~ívajím také napY. k ozdobení dezerto, jsou jedlé. Ro~ový olej se získává extrakcí (hexan, alkohol) nebo pYehánním essenciálních látek vodní parou. Ro~ová voda je vedlejaí produkt pYi získávání oleje z ro~e destilací vodní parou. Charakteristická von erstvých kvto pochází od 2-fenyl-ethanolu, který se bhem pYehánní vodní parou shroma~uje v ro~ové vod. Proto ro~ový olej a ro~ová voda nemají stejné slo~ení a jeden od druhého se liaí práv obsahem 2-fenyl-ethanolu. Ro~ový olej je velmi drahý a pou~ívá se jen v malých mno~ství v kosmetice, proto~e vykazuje velkou ú innost. Ze 100 kg ro~ových okvtních lístko lze získat 10 g ro~ového oleje (0.01%). Následnou redestilací vedlejaího produktu tj. ro~ové vody lze výt~ek oleje a~ ztrojnásobit, tak~e pYibli~n ze 3000 to 5000 kg erstvých ro~ových kvto je získáno 1 kg ro~ového oleje. Alternativní extrakcí rozpouatdlem (hexan) získáme polopevnou nazelenalou hmotu (concrete). Výt~ek je v tomto pYípad a~ 10 -krát vyaaí ne~ pYi destilaci navíc pYirozený obsah 2-fenylethanolu je zde zachován (60 % z celkového obsahu tkavých látek).<a name="ruzovavoda"></a> <br><br><span class=novy>Rn}OVÉ LUPÍNKY</span><br>- mohou obohatit chue jídel, pYinést po~itek a zpYíjemnit posezení u jídla. Nejvhodnjaí k tmto ú elom jsou lupínky z tmav ervených sametových ro~í. Na kandování lze pou~ít i jiné barvy voHavých ro~í. PYi kandování lupínky postupn namá íme v roztoku ~elatiny (i barevné) nebo v Yídkém snhu z vaje ných bílko. Obalené je klademe na papír posypaný vrstvou mou kového nebo krystalového cukru, pak obalíme z obou stran a velmi pomalu suaíme v teplé troub (asi jako jako pusinky). Uschováme je v krabicích. aj z lupínko pYipravíme zalitím usuaených lupínko vaYící vodou a zakryté je necháme vyluhovat 2-3 minuty. PYíprava marmelády a sirupu - viz oba <a href="../nakl/naklr0029.html"target=_self"><b>recepty v DDK</b></a>. <br><br><span class=novy>Rn}OVÁ VODA / ROSE WATER</span><br>- je vodný roztok obsahující zejména voHavý 2-fenyl-ethanol z okvtních listo ro~e (napY. "Rosa damascena"). Promyslov je získávána jako vedlejaí produkt pYi výrob ro~ového oleje destilací vodní parou z vodných smsí obsahující okvtní lístky ro~e. Ro~ová voda je pak vodný kondenzát tohoto procesu na jeho~ hladin je vrstva essenciálního ro~ového oleje. Ro~ová vody se pou~ívá v kuchyních pro ovonní pokrmo, zejména dezerto a pYi pYíprav váno ního pe iva. Její proces promyslové výroby je ponkud náro njaí, ale vlastní ro~ovou vodu si mo~eme pYipravit nkolika jednoduaaími zposoby: okvtní lísky ro~í smo íme v destilované vody v uzavYené nádob a vodu uvedeme do pomalého varu. Potom nádobu odstavíme a stále uzavYenou necháme ochladit. Pak lístky vy~dímáme a získanou kapalinu, ji~ ro~ovou vodu, pou~íváme. Mo~eme ji uchovávat v chladni ce maximáln 2 týdny. Tímto zposobem pYipravená ro~ová voda sice neobsahuje pYília komponent ro~ového oleje, není také pYipravena tak steriln jako promyslová ro~ová voda a také si do ní pravdpodobn nepYidáme konzerva ní látky. Prodlou~it ~ivotnost a zlepait kvalitu naaí domácí ro~ové vody mo~eme pYídavkem jedné nebo dvou kapek komer ního ro~ového oleje. V dalaím postupu je doporu eno pou~ít 1 aálek ro~ových lístko, 1/2 aálku alkoholu a 1 a 1/2 aálku vody. NejdYíve povaYíme 10 minut okvtní listky ve vod, pak odcedíme a vy~dímáme vodu. Do vody pYidáme alkohol (není nutné, ale posobí jako konzerva ní látka). Skladujeme v chladni ce 2 týdny za pYítomnosti alkoholu nebo jeden týden bez nho. Mo~eme ji pYipravit také vyluhováním rozdrcených nerozvinutých poupat v pYevaYené vod. Lze té~ pou~ít okvtních lístko krátce povaYených v oslazené vod. <br><br><span class=novy>RYBY - KOXENÍ / n. FISCH / a. FISH</span><br>- je sms mletého koYení vhodná na pe ené, sma~ené a grilované ryby. Obsahuje kmín, koriandr, papriku, esnek, zázvor, kurkumu, pepY, pískavici, tymián, bazalku, saturejku, sol (15 %) a dalaí. Je univerzáln pou~itelná, vhodná na sladkovodní i moYské ryby, ke koYenní rybích polévek a omá ek. Výborn chutná i na houbách (sma~enice) apod. Sms sypeme pYímo na ryby, nebo pYipravíme kaai ku z oleje, citrónové aeávy (sumahu) a smsi koYení, kterou ryby pol hodiny pYed úpravou potYeme.<br><br><span class=novy>RYBÍ MASO</span><br>- obsahuje obecn proti jiným masom velmi málo tuku, více vody a mén tuku ne~ maso savco. a ten se vyskytuje ve form tzv. polynenasycených kyselin. Tyto kyseliny jsou obsa~eny ve velké míYe v tu ných rybách, jako je losos, makrela kapr i tolstolobit. Vyaaí obsah mastných kyselin sni~uje hladinu  apatného cholesterolu (rozpouatí jej, pokud se usazuje v cévách), a tím sni~uje riziko ischemické choroby srde ní. Polynenasycené kyseliny se v rybím mase vyskytují jako omega-3 mastné kyseliny pomáhají pYi vývoji mozku, sni~ují naai tepovou frekvenci v klidu, sni~ují poakození srde ního svalu infarktem, mají protizántlivé ú inky, posobí proti depresi aj. Velkou výhodou je dobrá stravitelnost rybího masa, co~ je pYedur uje ke konzumaci i staraími lidmi, sportovci i dtmi. STravitelnost je dána strukturou masa, které má relativn krátká svalová vlákna (mén ne~ 20 mm) a malé mno~ství nestravitelného vaziva. Obsahuje ve 100 g okolo 40 mg cholesterolu, je bohatým zdrojem nkterých minerálo (Ca, P, moYské ryby I) a vitamíno (A, B, D, E). Je proto vhodné pro osoby s reduk ní dietou. Jediným, v poslední dob asto zmiHovaným, nebezpe ím mo~e být vyaaí obsah rtuti v rybách. Ten byl objeven pYedevaím ve velkých rybách (napY. losos), pocházejících zejména ze skandinávských zemí, ale mo~e jít také o nekalou konkurenci mezi dodavateli rybího masa z jiných zemí. Vaeobecn se doporu uje konzumovat dv porce ryb týdn a aspoH jednou za týden bychom si mli dopYát tu njaí rybu (napY. makrelu aj.) DYíve doporu ená spotYeba ryb pro obyvatele R (1990) inila 6 kg/osobu za rok, novjaí doporu ení (1995) hovoYí o 12 kg pro rok 2000. SpotYeba ryb se ve vysplých státech Evropy pohybuje mezi 10-20 kg/osobu za rok (nejvíce na Islandu = 26,7 kg/osobu za rok)<a name=rybiomac></a><br><br><span class=novy>RYBÍ OMÁ KA / thaj. NAM PLA / viet. NUOC NAM / jap. SHOTTSURU</span><br>- se pYipravuje z erstvých an ovi ek i sardelek a soli, které se nalo~í do dYevných sudo a nechají se fermentovat Yadu msíco. Potom se vystaví, asto po Yadu msíco, pYímému slunci. Fermentovaná kapalina sýrovité extrém atiplavé von se scedí. Rybí omá ka pYedstavuje pro kuchyH jihovýchodní Asie to, co sójová omá ka pro ínskou kuchyni. Pou~ívá se k dochucování polévek, mas, drobe~e, moYských ~ivo icho a zeleniny. Rybí omá ka "nam pla" - je populární v <a href="../narod/narodr005.html"target="_self">"thajské kuchyni"</a>. Je to hodn slaná fermentovana rybí omá ka s extremn atiplavou voní - "sol Asie". Je pou~ívána jako pYídavek do mnoha jídel, omá ek a zeleniny nebo se podává jako studená omá ka. U tchto omá ek s pronikavým ostrým aroma nás pYekvapí jejich jemn slaná chue. "Nam pla" je obecn populární po celé jihovýchodní Asii. Ve Vietnamu je známá jako "nuoc nam" a jako "shottsuru" v Japonsku. Starovcí Xímané pou~ívali vlastn "nam pla" jako pYílohu k jídlu a nazývali ji tehdy "garum" nebo "liquanem".<br>- suaené a mleté garnáty se pou~ívají také jako koYení. Jsou obzvláat chutné jako doplnk k dýHové polévce.<br>- sardelová nebo jiná hustá rybí omá ka je vtainou sms mletých an ovi ek a rybí omá ky. Není tak ostrá jako istá rybí omá ka a dokonale se pojí s kokosovým krémem.<br><br><span class=novy>RYBÍ POMAZÁNKA - KOXENÍ / n. FISCHAUFSTRICH / a. FISH PASTE</span><br>- sms jemn mletého koYení vhodná na rybí pokrmy. Obsahuje pepY bílý, cibuli, hoY ici, kmín, citrónovou koru a sol (10 %). Je vhodná k pYíprav rybi kové pomazánky z olejovek. Podáváme ji nejlépe s bílým pe ivem. Sms se hodí výborn i na pe ení a grilování ryb - sladkovodních i moYských.<a name=rybizcerny></a><br><br><span class=novy>RYBÍZ ERNÝ, MERUZALKA ERNÁ / RIBES NIGRE L.</span><br>- je ovocný keY, který rodí erné malé bobule s významn vysokým obsahem vitaminu C. Je zaYazen do rodu Ribes (rybízo) a Yazen do eledi srstkovitých (Grossulariaceae). Ze vaech rybízo je nejbohataí na minerální látky a patYí také mezi dole~ité zdroje vitamíno a minerálo. Má nízkou energetickou hodnotu, proto~e má nízký obsah sacharido a vysoký obsah organických kyselin, které mají baktericidní ú inky. Plody obsahují askorbovou kyselinu ( 3% tj. tYikrát vyaaí ne~ u erveného), vitamíny Yady B a P, anthokyany, fenolkarboxylové kyseliny, flavonoidy (isoquercitrin, myricetin, rutin), ovocné kyseliny, invertní cukr, pektiny a z minerálo draslík a ~elezo. Semena obsahují 30% gama-linolenové kyseliny. erný rybíz mo~eme uchovavat na zimu v medu. Rybíz omyjeme, zbavíme stopek, bobule nasypeme do sklenice a zalijeme a~ po okraj medem. Zachováme tak v ovoci vitamín C, který budeme potYebovat pozdji, zejména v chYipkovém období. Sbírají se také listy, které obsahují flavonoidy (astralagin, isoquercitrin, rutin), oligomerní proanthokyanidy, katechinové tYísloviny. Jsou to fenolické látky, rozpustné ve vod a srá~ející bílkoviny, alkaloidy a t~ké kovy. Mají svíravé, antibakteriální, protizántlivé, analgetické ú inky a silice. Jsou to zpravidla velice bohaté smsi nejroznjaích tkavých a obvykle vonných látek, z nich~ nej astjaí jsou terpeny. erný rybíz má proto pronikavou a specifickou voni, kterou zposobuje komplex aromatických éterických olejo a sirných silic s ú inkem fytocido. Suaený erný rybíz se pYidává do ajových smsí, pou~ívá se pYi nachlazení, kaali, erném kaali, revmatismu zántu mo ových cest aj. `eáva z plodo má vysoký obsah vitamíno, zvyauje pru~nost cév a odolnost organismu. Seávu z erného rybízu radji pYipravujeme za studena, aby se vaYením neni il vitamín C v nekovových nádobách, nejlépe nepoakozených smaltovaných. Listy i plody podporují látkovou výmnu. Suaené listy erného rybízu lze pou~ít na pYipravu lahodného aje. Na 1/2 litru vody dáme jen 3-4 suaené listy a necháme krátce pYejít varem. Pak popíjíme bhem celého dne. erný rybíz posobí mo opudn, protihnilobn, proti projmu, kurdjím a posiluje ~aludek. Doporu uje se odroda "Karlatejský dlouhohrozen". Tato odroda je domácí, samospraaná a tvoYí velmi airoké keYe a je velmi úrodná. Chue mají mírn nakyslou, ale pYíjemn aromatickou. Nevýhodou mo~e být zvýaená náro nost na stanoviat. I dnes platí staré poYekadlo, ~e po tyYicítce by ml pro rodinu zasadit, máli kam, alespoH jeden keY erného rybízu.<a name=rybizcervený></a><br><br><span class=novy>RYBÍZ ERVENÝ, MERUZALKA ERVENÁ / / a.GARDENCURRANT / n. ROTE JOHANNISBEERE / RIBES RUBRUM L.</span><br>- je hojn pstovaný keY a to témY po celé Evrop. Nejen~e obsahuje velké mno~ství vitamínu A a C, co~ pozitivn ovlivHuje náa imunitní systém, ale má i mnoho dalaích ú inko na organismus. Plody erveného rybízu jsou jedlé a dlá se z nich kompot, marmeláda, d~em, rosol, sirup a víno. Listy erveného rybízu se pou~ívají v lidovém lé itelství. aj z listo erveného rybízu se pou~ívá pYi lé b hore natých nemocí, nkterých stYevních chorobách, podporuje trávení a posobí mo opudn. Energetické údaje pro plody rybízu erveného (nebo bílého) kJ/100 g: 234, bílkoviny 1,40; tuky: 0,20; sacharidy: 13,80;; vláknina 0; cholesterol 0. PYed zmrazováním plody dokladn omyjeme a osuaíme. Bobulky ulo~íme na podnos v jedné vrstv, dáme je zmrazit a potom seypeme do mikroténového sá ku nebo do plastových nádobek. PoYádn je uzavYeme, aby se jednotlivé pachy nemíchaly. Dáváme do jedné dávky jen tolik ovoce, abychom zpracovali ji v~dy celou - nesmíme je znovu zmrazovat. PYed pou~itím necháme ovoce postupn rozmrznout pYi pokojové teplot; rychlé rozmrazení ovoce znehodnotí. V kuchyních se rybíz pou~ívá k pYíprav zavaYenin, kompoto, aeávy i vína. Výborn se hodí jako náplH do sladkých knedlíko, na kolá e nebo bublaniny. Nkdy ho pro jeho kyselost mícháme s malinami, jahodami i jiným sladaím ovocem. ervený rybíz pou~íváme na zdobení poháro a dorto, ale i slaných specialit.<br><br><span class=novy>RÝNSKÉ SMA}ENKY</span><br>- je rýnské tukové pe ivo mající tvar mandlí sma~ené v pokrmovém tuku pYípadn v sádle. Sma~enky jsou podáváné horké posypané cukrem.<br><br><span class=novy>RYZEC PRAVÝ / LACTARIUS DELICIOSUS</span><br>- patYí mezi nejcennjaí a nejhledanjaí jedlé houby. Roní mléko, které je oran~ové, na vzduchu netmavne, po delaí dob se zbarvuje aedozelen. Zamnit ho s jedovatými houbami nemo~eme. Mo~eme si ho vaak splést s nejedlými hoYkými nebo pal ivými druhy, zejména s ryzcem kravským ("Lactarius torminosus"), který má více podvinutý a na okraji chlupatý klobouk a hlavn roní bílé a pal ivé mléko. Pro kYehkost du~niny se ho témY výhradn pou~ívá k nalo~ení do octového nálevu, neboe v této úprav jeho koYenná a pikantní chue nejvíce vyniká. Mo~eme jej vaak upotYebit i v jiné úprav, napY. hodí se k pYíprav nakyslé houbové omá ky, nkolik plodni ek zpestYí chue houbové smsi, anebo zvláae je vhodný k pYíprav houbového extraktu. Na suaení a do polévek není vhodný. Bohu~el je stále mén hojný. <br><br><span class=novy>RYZEC SYROVINKA / LACTARIUS VOLEMUS</span><br>- je výborná jedlá houba a také jedna z mála hub, kterou lze jíst syrovou. Zvláae dobrá je upe ená nad ~havými uhlíky ohní ku nebo na plotn, anebo osolená a pe ená v pánvi na másle, ochucená drceným kmínem. Pro její typickou chue a tuhou du~ninu je mén vhodná pro jiné tepelné úpravy. V menaím mno~ství se vaak hodí do bramborovývh polévek, do omá ek a do houbové smsi na sma~ení. Syrovinka se osvd ila i suaená, neboe dodá polévce nebo omá ce znamenitou chue a voni. Na Morav ji Yíkají "kravi ka" neboe syrovinky na Yezu roní mléko. Z lidových názvo jeat vybíráme: bílá kravi ka, kravaYka, máselník, mlí Hák, panská houba, syrovátka, aiakovec i atdrovka. Roste v lét a na podzim v lesích vaeho druhu, zejména vaak v borovinách. Pojídání syrových hub není ovaem doporu ováno i kdy~ houbaYi vtainou sndí tuto pozoruhodnou houbu v lese ihned po jejím nalezení. <a name=basmati></a><br><br><span class=novy>RÝ}E BASMATI / RICE BASMATI</span><br>- je velmi populární v Indii a pou~ívá se pro pYípravu "biriyani". Je to nejrozaíYenjaí druh rý~e, má jemnou chue a voni s oYíakovou pYíchutí a zrno je velmi atíhlé a dlouhé (zejména po uvaYení). Nejjemnjaí odroda této rý~e pochází z úpatí Himalájí, kde roste na polích u bYehu Brahmaputry. Neopakovatelnou chue jí dodává voda, stékající z ohromné tající ledové masy. Dalaí oblastí pstování je severní Indie v Pand~abu, a áste n také v Pakistanu. Rý~e basmati je právem pokládaná za "královnu rý~í". Long-grain rý~e se pstuje krom Indie a Pakistánu také v Iránu, kde je ponechána stárnout v~dy jeden rok, aby se rozvinula její plná von. Tato rý~e jak hndá nebo bílá je také vysoce cenná práv pro zmínné oYíakové aroma a líbeznou chue. Rý~e "Texmati" je texaská odroda rý~e podobného charakteru jako je basmati. <a name=carnaroli></a><br><br><span class=novy>RÝ}E CARNAROLI / RICE CARNAROLI</span><br>- je dlouhozrnná rý~e se zrnem, které má dvojnásobnou délku ne~ obdobné druhy rý~e také ur ené pro rizoto tj. "Arborio" nebo "Vialone Nano". Tato vlastnost je na jedné stran nepYíjemná pYi sklizni, neboe musí být sebrána hned brzy jakmile uzraje, neboe její velká zrna jsou tak t~ká, ~e se stébla lámou a kloní k zemi. Na druhé stran zrnka carnaroli pYi vaYení zvtaí svoj objem a~ trojnásobn, neboe pojmou velké mno~ství kapaliny. Výsledkem je pak krásn krémovitá textura a pYitom rý~e zostává stále "al dente". Dalaí výhodou carnaroli je, ~e zrnka jsou bílá jako sníh, co~ velmi dobYe posobí pYi pYíprav rizota. Velká, dlouhá zrna jsou velmi vhodná na rý~ové saláty.<a name=divoka></a><br><br><span class=novy>RÝ}E DIVOKÁ, INDIÁNSKÁ RÝ}E / RICE WILD, MAHNOOMIN (MANIMIN), /lat. ZIZANIA PALUSTRIS</span><br>- je povstná svoji oYíakovou chutí. Ve skute nosti to není rý~e v pravém slova smyslu, ale dlouhá semínka divoké vodní trávy rostoucí na severu Ameriky v Kanad (Saskatchewan) a v USA u Velkého jezera, kde je sklízena místními indiány (Siouxové) ru n s kanoí a to ji~ více jak 1000 let. Nyní se ji~ produkuje i komer n v Kalifornii a ve státech StYedního východu, v Austrálii (od 1992) aj. PYed kuchyHskou úpravou je dole~ité divokou rý~i pYebrat. Nejlepaím zposobem je vyplavení ne istot studenou vodou za míchání ve vtaí míse. V závislosti na zposobu vaYení, divoká rý~e potYebuje o nco delaí dobu vaYení, pYevaYením získáme dosti akrobovitý pokrm. asto se kombinuje s hndou rý~í nebo paenicí. Její nutri ní hodnota je vysoká; obsahuje vitamin B a draslík, je významným zdrojem vlákniny a obsahuje 65 cal/pol aálku (porci).<br><br><span class=novy>RÝ}E DLOUHOZRNNÁ / RICE LONG GRAIN / XIAN</span><br>- obecn je ro ka~dá rý~e se zrnem okolo 6 mm dlouhým a ponkud airaím. Prodává se hndá i bílá a z rozných pstitelských oblastí.<br><a name="ryzejas"></a><br><span class=novy> RÝ}E JASMÍNOVÁ / THAI FRAGRANT RICE</span><br>- její pYívlastek vychází z pYekladu thajského pojmu pro tento vysoce ualechtilý druh rý~e. Tato rý~e pYi vaYení vydává aroma podobné voni jasmínového kvtu. Je velmi cenna a je velmi populární v <a href="../narod/narodr005.html"target="_self">thajské kuchyni</a><br><br><span class=novy> RÝ}E HNDÁ / RICE BROWN</span><br>- obsahuje neupravovaná, zcela pYírodní zrna. Nej astji se vyskytuje typ "long-grain" nebo v Indii rostoucí "indica rice". PotYebuje delaí dobu k vaYení ne~ její bílá odroda.<br><br><span class=novy>RÝ}E INSTANTNÍ / RICE INSTANT</span><br>- je pYedvaYená a pak dehydratovaná rý~e.<br><br><span class=novy>RÝ}E JAPONICA / RICE JAPONICA, SHORT-GRAINED JAPONICA / GENG</span><br>- je krátkozrnná rý~e se zrny dlouhými okolo 5 mm a mnohem baculatjaími, ne~ má "long-grain" rý~e a je také sladaí ne~ analogická rý~e pstovaná v Indii. Pstuje se v Severní ín, Japonsku, Koreji a pYilehlých regionech. Prodává se hndá a bílá. Tato rý~e obsahuje vyaaí podíl amylopektinu ne~ dlouhozrnná a proto je více akrobovitá; zrnka po uavYení mkká a mají tendenci se bhem vaYení lepit. Je to ideální typ pro pYípravu suai ("sushi") a podobná japonská jídla. Podobný typ této rý~e nazývaný "Arborio rice" roste i v Itálii a u~ívá se pro pYípravu rizota. <br><br><span class=novy>RÝ}E LEPKAVÁ / GLUTINOUS RICE</span><br>- je známá také jako rý~e sladká ("sweet") nebo voskovitá ("wax"). Je jeat více lepkavá ne~ uvedená japonská krátkozrnná rý~e. Je oblíbená v kuchyních Jihovýchodní Asie, ponvad~ jakmile je uvaYená mo~e být snadno tvarována nebo rolována a tak je snadno uchopitelná do zde pou~ívaných jídelních ty inek. Bílá lepkavá rý~e, s tukem a opaleskujícím zrnem je vaeobecn pou~ívaným druhem. Mimo to existuje také erná lepkavá rý~e, která není zbavená slupky a má oYiakovou chue. Dalaím druhem je ro~ov ervená ("pinkish-red") lepkavá ry~e, která je pstována na bYezích Yeky Jang-tse. Také byla ji~ vyalechtna aarlatov erná varianta. Lepkavá rý~e má vysoký obsah cukru a je proto v Japonsku pou~ívána pro pYípravu rý~ových krekro "senbei" a "mochi", co~ je rý~ový kolá . Kone n je nutno zmínit ~e slou~í k výrob sladkého rý~ového vína. <br><br><span class=novy>RÝ}E STXEDNZRNNÁ / RICE MEDIUM GRAIN</span><br>- zrnka rý~e dlouhé pod 6 mm. Je prodávána hndá a bílá.<br><br><span class=novy>RÝ}E PARABOILED / RICE PARABOILED</span><br>- nejde o pYedvaYenou rý~i jak si vtainou chybn myslíme. Jde o patentovaný proces, který pomáhá zachovat mnoho vitamíno povodní rý~e pYed zpracovatelským procesem, spo ívající v tom ~e nutri ní slo~ky vsáknou do rý~ových zrnek jeat dYíve je vnjaí slupka odstranna. Podobný proces je praktikován v Indii ji~ po staletí a není patentovaný. Musíme ji vaYit déle ne~ normální rý~i. <br><br>RÝ}E PATNA / PATNA RICE</span>- získal své jméno od msta Patna (asi 1,8 mil. obyvatel, hlavní msrto státu Bihar) rozkládajícím se na ji~ním pobYe~í Yeky Gangu na severovýchod Indie. Jeden as vtaina dlouhozrtnné rý~e v Evrop pocházela z tohoto území a tento termín pak zobecnl pro ka~dou dlouhozrnnou rý~i. Tento termín stále pYetrvává u obchodníko v ásti Ameriky, ale jinde je ji~ mínna jen dlouhozrnná rý~e pocházející z provincie Bihar.<br><br><span class=novy>RÝ}E WHEANI / RICE WHEANI</span><br>- je kalifornský hybrid hndé rý~e její~ pYedek je indická basmati. Je erven zbarvená a vyzna uje se zYetelné oYíakovým aroma i voní.<br><br><span class=novy> RÝ}OVÉ VLO KY / RICE FLAKES</span><br>- rý~e pYizposobená pro rychlé uvaYení v hustých polévkách a omá kách.<br><br><span class=novy>RÝ}OVÁ MOUKA / RICE FLOUR</span><br>- je pYipravována z bílé rý~e s nízkým obsahem lepku, co~ umo~Huje ji vyu~ívat pro bezlepkové diety.<br><br><span class=novy>RÝ}OVÉ OCTY</span><br>- viz <a href=lexir.html#ocetryz>octy rý~ové.</a><a name=ryzovino></a><br><br><span class=novy>RÝ}OVÉ VÍNO, SHAO-XING</span><br>- ínské víno, které se svou chutí a zlatohndou barvou podobá sherry. Jako nápoj je podáváno horké v ajových konvicích a nalévá se do porcelánových kalíako. PYi kuchyHské pYíprav slou~í jako pYísada do mnoha pokrmo. Do nkterých jídel se pYidává také pálenka Mao-tchai. V ín se víno také pije jako aperitiv.<br><br><span class=novy> RÝ}OVÝ PAPÍR</span><br>- vyrábí se stejn jako <a href=lexirN.html#ryznudle>rý~ové nudle</a>, avaak tsto se tvaruje do teHounkých placek o promru 22 cm. Pou~ívá se k pYíprav plnných rolek masovou i zeleninovou smsí.<h2>X</h2> <span class=novy><a name=rasy></a>XASY MOXSKÉ viz také <a href="lexirM.html#morskerasy"target="_self">"MOXSKÉ XASY</a></span><br>- moYe je nejvtaí zásobárnou rostlinného materiálu na naaí planet pYedtavovaného obrovským mno~stvím <i>"moYských Yas"</i> - chaluh. Evropané je málo vyu~ívali jako potravu, vtainou jen jako lé ivé rostliny. NapY. chaluha bublinatá ("Fucus vesiculosus") byla pro svoj vysoký obsah jódu u~ívaná k preventivnímu lé ení atítné ~lázy a ke zmírnní revmatických potí~í. Naopak lidé v Orient a Asii ji odedávna pou~ívali jako potravinu, zeleninu s vynikající chutí a navíc s vysokým obsahem dole~itých minerálo (vápník, fosfor, sodík a ~elezo a stopové prvky), vitamíno a proteino. Dnes ji~ víme ~e moYské rostliny pYedstavují airoké spektrum chutí i pro naai potravu. Mo~eme je pou~ít do polévek, pYíloh, hlavních jídel a pYedkrmo. Tyto rostliny mo~eme pou~ívat v erstvém stavu - vaYené i syrové, ale z praktických dovodo se k nám StYedoevropanom moYské Yasy dostávají v suaené form z Asie (Japonsko, Korea, ína). Zdánliv se nám zdají tyto suroviny drahé, ale musíme si uvdomit, ~e témY 90% vyt~eného materiálu tvoYí voda, která se odpaYí pYi suaení. Bhem vaYení tyto rostliny opt vodu pYijmou - nabobtnají a podstatn zvtaí svoj objem. <a name=kombi></a>. Hlavními druhy dodávaných moYských Yas jsou: "wakame", "hijiki"> (nebo "hiziki"), "kombu" (také "konbu"), "nori" (nebo "laver"), "karagenský mech" a <a ref="lexirA.html"target="_self">"agar-agar"</i></a> a také viz pYísluaná hesla. MoYské Yasy jsou ji~ v R k dostání nejen ve speciálních prodejnách s asijským zbo~ím napY. napY. v prodejn >"Cash & Carry", mimo jiné taky s japonskými gastronomickými surovinami <a href="http://www.cipa-gastro.cz/index.html"target="_blank">C.I.P.A Gastro Praha</a>. Také jsem dostal balí ek plátko moYské Yasy "HANA SUSHI NORI" (20 g, 10 ks) dová~ené firmou Shin.s.r.o od z Ji~ní Koreje od firmy <a href="http://www.rheebros.com/about/profile.jsp"target="_self">Rhee Bros. Inc.</a>, pro snadnou pYípravu sushi. Sehnat moYské Yasy u nás ji~ není ~ádný problém.<br><br><span class=novy>XECKÉ SENO</span><br>- viz pískavice.<br><br><span class=novy>XEDKEV SETÁ / RAPHANUS SATIVUS var. MAJOR, RAPHANUS SATIVUS var. NIGRA</span><br>- je dvouletá rostlina, která druhým rokem vybíhá do kvtu. Plodem je struk. Byla ji~ pYed 1000 lety pstována v ín a japonsku. Ve starém Egypt byla spolu s cibulí a esnekem sou ástí pYídlu pro otroky a dlníky, kteYí stavli pyramidy. Od Egypeano se dostala k Xekom a Xímanom, kteYí ji zanesli a~ za Alpy mezi Germány a Slovany. Byla a je oceHována jako lé ivá rostlina, ponvad~ obsahuje silici "rafamol" která podporuje vylu ování ~lu e a trávicích aeáv. PYízniv ovlivHuje funkci ledvin a mo ového mchyYe. `eáva se vyu~ívá pYi kaali a reumatismu. Je mnoho odrod liaících se barvou slupky (nap~ fialová "Hild blauer Herbst und Winter", ervená, bílá, erná). Nejvtaí ze známých Yedkví pocházejí z Japonska a mohou dorostat délky a~ jednoho metru. Jemné odrody Yedkví jsou nejvhodnjaí do syrových zeleninových saláto. Tmavé odrody patYí vtainou k zimním Yedkvím se dobYe hodí pro uskladnní v zim, ale také k nakládání do octových nálevo.<br><br><span class=novy>XEPKA LISTOVÁ / BRASSICA NAPUS</span><br>-jednoletá salátová rostlina má svtle zelené listy jemné chuti a asto se pou~ívá jako náhrada hoY ice v balí cích hoY ice spolu s YeYichou do syrových saláto.<br><a name="repacervena"></a><br><span class=novy>XEPA ERVENÁ, XEPA SALÁTOVÁ / BETA VULGARIS L. var. CRASSA</span><br>- pochází ze StYedomoYí a atlantického pobYe~í. Ve starovku byly známy její ervené i bílé formy, které se pstovaly u~ tehdy jako zelenina. U nás není bohu~el zdaleka tak rozaíYená jako napY. v Polsku, na Ukrajin nebo v Rusku. V poslední dob se k ní obrací pozornost v zapadoevropských zemích, kde se také nejvíce vyu~ívá pYirozená variabilita tohoto druhu. Ji~ nevystupuje pod starým názvem " ervená Yepa", ale i v jiných barvách a pstitelských formách. Bulva ervené Yepy obsahuje 90 % vody, 7% cukro, posobí v organismu zásadit; díky vysokému obsahu minerálních látek ( sodík 250 mg/100 g, draslík 120 mg/1000g, vápník 40 mg/100 g dále obsahuje hoY ík a z mikroprvko rubidium a caesium). Dole~itý je obsah rostlinných barviv, antokyano, bránicích kYehkosti cév. Obsahuje vitamíny - vitamin C 8-15 mg/100 g a mnohem víc je ho v listech, vitamín B1, kyselinu listovou (vitamín B9) a dalaí. Velmi se cení obsah "betainu", který posobí proti kornatní cév a posobí kladn na innost jater. ervená Yepa posobí mo opudn, povzbuzuje innost ~aludku, stYev, jater a tvorbu ~lu i, sni~uje riziko vzniku nádoro. U nás se nejvíce zpracovává konzervárensky, v domácnostech se nakládá jako salát v octovém nálevu nebo s kYenem. Známé jsou polévky jako polský "barszc burakowy" nebo "ruský i <a href="../pol/polr0015.html"target="_self">ukrajinský bora "</a>. Bulvy se musí vaYit vcelku, loupou se a hlava se odYezává a~ po uvaYení, jinak se do vody vyluhují nejenom vitamíny, ale i ve vod rozpustný "betain" a barviva. Syrové se jedí pouze malé "mini" bulvi ky. V Indii je Yepa sou ástí ostrého pokrmu "chutney". Její barevnost a chueové kvality se uplatHují zejména v pYílohách, samostatných i smíaených salátech (/s hlávkový, s Yedkvi kami aj.). Zdravé erstvé listy mo~eme upravit jako apenát, neboe i listy obsahují beta-karoten, vápník a ~elezo. Na naaem jídelní ku by mla být velmi asto. <br><a name="repka"></a><br><span class=novy>XEPKA OLEJKA, XEPKA OLEJNÁ/ BRASSICA NAPUS L. var. NAPUS</span><br>- patYí do eledi brukvovitých a daYí se jí v celé oblasti mírného pásma. PatYí mezi deset nejvýznamnjaích plodin svta. Pstuje se ve dvou formách: jarní a ozimá. Na rozdíl od Kanady i Austrálie se v Evrop pstuje témY výlu n ozimá Yepka, která je asi o 30-40 % výnosnjaí ne~ Yepka jarní. První zmínky o Yepce na naaem území spadají do období 8.- 10. století, pYi em~ povodní uplatnní jako zeleniny pYerostlo ve stYedovku do oblasti výroby olejo na svícení a mazaní, nebo pro mydláYství. Dnes je Yepka nejvíce vyu~ívána jako potravináYská surovina, kde je cenna pro kvalitní polovysychavý olej a jako významný zdroj bílkovin. Obsahuje zhruba 42 % tuku, 22 % bílkovin, 8 % vody a 12 % vlákniny a ligninu, 18 % ostatní. Byly vyalechtny jakostní odrody s minimálním obsahem kyseliny erukové (obsah klesl z 50 a~ na 2 procenta), tak~e Yepkový olej ztratil dYívjaí  pachue a slo~ení se pYiblí~ilo olivovému oleji. Dále byl sní~en obsah  hoY i ných silic , tzv. glukosinoláto, které omezují plnohodnotné uplatnní druhé slo~ky zásobních látek Yepky - bílkovin. Xíká se jí proto sója severu. Xepka olejka se pstuje pYedevaím jako olejnina pro svá semena obsahující 44  47% oleje vysoké kalorické hodnoty. Olej ze semen se získává lisováním a pou~ívá mejen k potravináYským, ale i technickým ú elom (mýdla, bionafta). Zbylé výlisky se vyu~ívají jako krmivo pro hospodáYská zvíYata. Je významnou medonosnou a krajinotvornou rostlinou. Xepka olejka se v R pstuje na cca 270 tis. ha zemdlské pody (druhá nejpstovanjaí olejnina mák má osevní plochy pouhých 44 tis. ha) a je spole n s chmelem a sladem nejvýznamnjaím rostlinným vývozním artiklem zem. Svtová produkce Yepky v roce 2005 inila 46 mil. tun/rok, co~ znamená zdvojnásobení výroby za posledních 15 let.<a name=rericha></a><br><br><span class=novy> XEXICHA ZAHRADNÍ / a. CRESS, PEPPER CRESS, PEPPERGRASSALAT / n. KRESSE / it. NASTURTZIO / ap. BERRA, MASTUERZO / r. KLOPOVNIK / lat. LEPIDIDUM SATIVUM L.</span><br>- je to jednoletá salátová bylina dlouhého dne, pstovaná jako zelenina ji~ ve starém Egypt. Ve stYedovku byla sou ástí královských tabulí. V sou asnosti je její pstování rozaíYeno zejména v Anglii, Francii, a Dánsku. Pochází ze severní Afriky a západní Asie. Je to rostlina s rychlým vývojem a krátkou vegetací. Známe dv formy - "úzkolistou" a "airokolistou". Pstujeme ji pro dlo~ní lístky, které konzumujeme syrové. Po zasetí klí í bhem nkolika dno, a proto se asto pstuje pouze ve vlhké vat v miskách z PVC, nebo alobalu, nebo ve smsi zeminy s pískem v bedni kách (8-10 g/m2). Z hlediska vyu~ití jsou výhodné postupné výsevy, kdy postupn dorostající nae seYezáváme no~kami nebo no~em. PYi pokojové teplot, napYíklad doma za oknem, klí í ji~ druhý den a do sklizHové zralosti (60 - 80 mm) dorostá za sedm dní. Po zasetí je nutno udr~ovat podu vlhkou a po vyklí ení je také vhodná pravidelná závlaha. Za týden rostlinky vyrostou do výaky a~ 6 cm, jsou-li pstovány pYi pokojové teplot a to i tYeba v zimním období. XeYicha setá, je lidov zvaná "za anka", "re~ucha", "~erucha" se v kuchyních v~dy vyu~ívala hlavn v erstvém stavu. Má pYíjemnou atiplavou chue a voni, kterou zposobují glykosidy, pYipomínající Yedkvi ky nebo kYen. Je proto vhodnou pYísadou pomazánek, zeleninových a bramborových saláto, tvarohových pomazánek, bývá astou ozdobou oblo~ených chlebí ko a snad u~ ka~dý si nkdy pochutnal na chlébu namazaném máslem a posypaném erstv naYezanou YeYichu. Mo~eme ji pojídat i samotnou jako salát s octem a pepYem, solí a olejem. XeYicha obsahuje vitamíny a dalaí dole~ité látky, její konzumace zlepauje krevní obraz. Semena a nae se v antice pou~ívala proti kurdjom, tj. onemocnní zposobené nedostatkem vitamínu C. Je ú inná pYi ledvinových potí~ích, pYi zántu mo ového mchýYe a vhodná jako prostYedek na pro iatní dýchacích cest a na podporu trávení. V Iraku a Maroku se její semena pou~ívají dokonce jako afrodiziakum.<br>"XeYichový test" - slou~í k testovaní toxicity substráto, komposto, nebo ploch oaetYených herbicidy. Po ur ité dob hodnotíme klí ivost semen vysetých do zkouaeného materiálu.<a name=rerisnice></a><br><br><span class=novy>XEXI`NICE ZAHRADNÍ / a. INDIAN CRESS, MEXICAN CRESS, PERUAN CRESS, NASTURTIUM / <a href="http://botanika.wendys.cz/kytky/K377.php"target="_self">TROPAEOLUM MAJUS</a></span><br>- je jedna z nejrozaíYenjaích a velmi známá salátová rostlina s jedlými kvty. Je pstována témY po celém svt, jednak jako okrasná zahradní kvtina a také pro kuchyHské vyu~ití. Její ostYe ~luté, oran~ové, nebo ervené kvty s peprnou pYíchutí ji pYedur uje k pou~ití do saláto. Kvty mo~eme nasekáné pou~ít k ochucení másla, krémového sýru a octa; pupeny rostliny a tobolky se semeny mo~eme nalo~it do octa a pou~ívat stejn jako kapary. V Andách roste druh YeYianice její~ hlíza je vyu~ívána jako zelenina.<br><br><span class=novy>XI ICE</span><br>- velké do~ínkové jiho eské kolá e zdobené figurkami. <br><br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><a href="lexih.html"target=_top><b>Zpt do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 6. února 2001 / Po et hesel: 75</small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center><br> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>