ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="Jura ermák"><META NAME=Content-Resource CONTENT=document <META NAME=description CONTENT="KuchaYský lexikon - písmeno I"><META NAME=keywords CONTENT=cozze,indivie,indus,invertní_cukr,involtini,irská_káva,italská_zmrzlina,italské_tstoviny,italský_chléb,italský_dresink,italské_uzeniny,ibiaek,dadalova_kuchaYka><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:green;text-align:left;}.novy{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:purple}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>I</h2><a name=ibisek></a><span class=novy>IBI`EK ROSELLA, IBI`EK KRVAVÝ, SORREL, RAMA / a. RED SORREL / f. LE RAMA L´IBISCUS / n. ROSELLA-EIBISCH / lat. HIBICUS SABDARIFFA L.</span><br> - povodní vlastí "ibiaku rosella" neboli "krvavého" je asi Afrika, pYípadn Indie. Je to jedno- i víceletá rostlina s ptidílnými listy z eled slézovitých. Po odkvtu vytváYejí za nkolik dní zdu~natlé, aeavnaté rud zbarvené kalichy a ty se postupn sklízejí. Obsahují barvivo "hibiscin", organické kyseliny, pektiny, tYísloviny, vitamín C aj. Jedlé listy i kalichy mají kyselou, osv~ivou chue a kalichy intenzivn erven barví. Vyu~ívají se k pYíprav ovocných ajo, limonád, k barvení ~elé, zmrzlin, okyselování pokrmo; suaeným ibiakem se sypou i napY. kebaby, ryby apod.<a name="igp"target="_self"><br><br><span class="novy">I.G.P. CERTIFIKÁT</span><br>- je ozna ením jakosti zemdlských i potravináYských produkto, které udluje EU výrobkom jejich~ jakost, dobré jméno i jiné vlastnosti závisí na zempisné oblasti povodu a k jejich~ výrob, pYemn nebo zpracování dochází v ur ité pYesn vyzna ené geografické zón. K tomu, aby mohl být výrobek zna kou ocenn, musí se alespoH jedna z výrobních fází uskute nit v ur ité oblasti, pYesn stanovené smluvními podmínkami. Srovnej také s <a href="lexird.html#dop"target="_self">"Certifikátem D.O.P."</a> <br><br><span class=novy>IL`SKÉ DORTÍ KY</span><br>- jsou kole ka z kYehkého mandlového tsta. Kole ka jsou potYena malinovou marmeládou a spojena s krou~ky se stejného tsta. Povrch je posypán práakovým cukrem.<br><br><a name=imambayildi></a><span class=novy>IMAM BAYILDI</span><br>- turecký pokrm který v pYekladu znamená "knz omdlel". Je pYipraven z bakla~áno plnných cibulí a raj aty a je tak chutný, ~e prý kdy~ jej okusil jeden muslimský duchovní, tak omdlel labu~nickou rozkoaí. Recept pokrmu najdeme v DDK <a href="../zele/zeler0098.html"target="_self">ZDE</a> <small><- klikni</small>.<br><br></a><span class=novy> IMUNOHISTOCHEMICKÉ POSTUPY</span><br>- jsou metody pro zjiaerování nádoro u lidí a pYidaných rostlinných bílkovin v masných výrobcích. U masných výrobko se pou~ívají zatím jen experimentáln. Zkouaejí je vdci na Veterinární a farmaceutické univerzit v Brn (VFU). Jejich testy pYitom mohou nazna it zad, výrobci nkdy poruaují normy, které omezují pou~ití rostlinných bílkovin v nkterých typech masných výrobko. Znát pYesné slo~ení potravin je dole~ité zvláat pro alergiky. Práv alergie na sóju a paeni nou mouku spolu se slepi ími vejci, kravským mlékem, araaídy, oYechy, rybami i plody moYe tvoYí dnes 80  90 % alergických reakcí na potraviny. Znalost slo~ení je zároveH ale také indikátorem kvality i zámny surovin v masných výrobcích. Stanovení pYesného obsahu pYídavných slo~ek v potravinách je dole~ité zejména pro ochranu zdraví spotYebitele. Sou asná vyaetYení masných výrobko z b~né tr~ní sít za pomoci imunohistochemických metod prozatím nazna ují, ~e stále dochází k poruaování platné eské legislativy v této oblasti. Nej astji jde o bílkoviny z obilovin a sóji, v masných výrobcích se pou~ívá takzvaný sójový protein. Stanovení druhu a mno~ství rostlinných bílkovin v potravinách, které jsou potenciální alergeny, mohou mít nepYíznivý vliv na zdraví spotYebitele. To platí zvláat u osob s onemocnním zvaným celiakie, tedy silné alergie na lepek. Bílkovinné pYídavky na jedné stran zvyaují viskoelastické vlastnosti, barevnou stálost, pevnost, aeavnatost a vlhkost masného výrobku, na stran druhé ka~dá bílkovina by teoreticky mohla u pYecitlivlého konzumenta vyvolat ne~ádoucí imunitní odpov. Nov vyvíjená metoda nové metody by se vyu~ívala k namátkovým kontrolám masných výrobko, s deklarovanou vyaaí kvalitou, pyanícími se ozna ením Klasa. Nov navrhované metody spojují výhody klasických histologických metod s vysoce citlivými imunologickými metodami a jsou dokonce citlivjaí ne~ referen ní metoda ELISA, která se pou~ívá zatím nej astji. <br><br></a><span class=novy>IMPANACE / IMPANATION</span><br>- je kYeseanská doktrína tvrdící, ~e chléb posvcený a pozYený bhem svatého pYijímání se stává tlem Kristovým nebo se s nim pYinejmenaím spojuje. Z latinského "in" a "panis" (chléb).<br><br><a name=capati></a><span class=novy>IMPEPATA DI COZZE</span><br>- italský výraz pro muale otevYené pYi duaení pod pokli kou okoYenné citrónovou aeávou, petr~elkou a mletým pepYem ("impepare" = pepYiti, "cozze o mitili" = erné muale).<br><br><span class=novy>INDIVIE, ENDIVIE / an.ENDIVE / nm CHICORÉE / ap. CHICORIA / it. CICORIA / rus. CIKORIJ</span><br>- italsky <a href="lexirC.html#cekanka"target=_self> ekanka</a>, ekankové puky neboli "endivie"- ekanka. <br><br><span class=novy>INDUSE</span><br>- je ponoYení (immerse) bylinek, koYení a jiných ochucovadel do horké kapaliny za ú elem její ochucení. Kapalina musí být horká, ale nesmí vaYit.<br><br><span class=novy>INFUSION</span><br>- gastronomický výraz z francouzatiny pro nalití tekutiny na aromatickou ingredienci, aby tekutina získala aroma této ingredience (napY. pYíprava kávy, aje apod.).<br><br><span class=novy>INGERA PLACKY</span><br>- (indaera) jsou etiopské velké placky s nafouklými velkými puchýYi a vyrábjí se zde z obilniny zvané tef. Na tchto plackách se podává jídlo, poslou~í i jako pYíbor, který se dá závrem sníst. Sousto se jednoduae zabalí do kousku placky a prsty vlo~í do úst. V Etiopii je ka~dé sousto pekeln ostré. My je mo~eme je pYipravit ze smsi kukuYi né mouky (130 g), tmavé mouky (200 g) a svtlé mouy (340 g) po pYídavku suaeného dro~dí (1 l~i ka) a hotového kvásku (2 l~íce). Vae se smíchá asi v litru teplé vody. Tsto necháme kynout v teple nezakryté 12-14 hodin (vtainou do druhého dne). Pak je postupn pe eme na pánvi na prudkém ohni bhem 5-7 minut pod pokli kou, dokud se neutvoYí na placce velké puchýYe.<br><br><span class=novy>INGREDIENCE, PXÍSADA / a. INGREDIENT</span><br>- je název surovin potYebných v receptech pro pYípravu ~ádaného pokrmu. Slovo pYealo do angli tiny prostYednictvím francouzatiny jako "ingredient" (patYit do njakého pokrmu).<br><a name=inulin></a><br><span class=novy>INULIN</span><br>- je zásobním <a href="lexirP.html#polysacharid">polysacharidem</a> u rostlin "inulin". Je dobYe stravitelný a vyskytuje se pYedevaím v hlízách (cibuloviny, koYen ekanky a arty ok, topinambury aj.). Inulin je jemný bílý práaek bez chuti a bez zápachu. Chemicky je to homopolysacharid vytvoYený spojením dlouhé Yady molekul fruktózy (jednoduchého cukru podobného glukóze). Je pYívtivý diabetikom (ale nepleteme si ho s inzulínem). Inulin prochází trávicím ústrojím v podstat nezmnn, odolává agresivním ~alude ním kyselinám i trávicích enzymom a~ do tlustého stYeva. Zde vaak jeho úloha za íná. Inulin zde funguje jako zdroj ~ivin pro nkteré mikroorganismy - pYátelské bakterie (napY. "Lactobacillus biffidus", "probiotické ú inky"). Podporuje jejich rost a dlení, tím nepYímo brání ne~ádoucímu pomno~ení ostatních, nepYátelských bakterií. Pomáhá tak pYedcházet infek ním projmom. Tím zlepauje innost stYeva a posíluje imunitní systém. Inulin se nepYímo podílí na boji proti stYevním zántom i nádorovým onemocnním tra níku. <a name=invertni></a><br><br><span class=novy>INVERTNÍ CUKR / INVERT SUGAR</span><br>- vzniká chemickou pYemnou cukrového sirupu sacharosy posobením malého mno~stvím kyseliny (napY.i s tatarskou omá kou nebo citrónovou aeávou) a zahYátím. Vznikají dva stavbou odliané cukry. Tato pYemna je v chemii nazývána "kyselá hydrolýza" a pYi ní vzniká D(+)glukosa a D(-)fruktosa.Z gastronomického hlediska je dole~ité, ~e touto pYemnou se redukuje velikost krystalko povodní sacharosy, neboe invertní cukr poskytuje velmi jemné krystaly. Proto se pou~ívá v cukráYství pYi výrob do bonbóno a cukrovinek, jako jsou napY. <a href="lexirF.html#fondant"target=_self>fondantky</a> a sirupy. V procesu pYípravy d~emo a ~elé v domácnosti automaticky produkujeme invertní cukr posobením pYírodní kyseliny, pYítomné v ovoci na granulovaný cukre, který k nmu pYidáváme a jeat proces postr íme následným zahYátím. Invertní cukr je potom pYítomen v zavaYeninách, na ozdobách kolá o nabízených v obchodech aj.<a name="involtini"></a><br><br><span class=novy>INVOLTINI, ROLLATTINA</span><br>- italský výraz pro malé závitky z tence naklepaného masa pikantn okoYenného - viz <a href="lexirS.html#scallopini">scallopini</a>. Suroviny jako jsou: telecí maso, suché klobásky, ovoce, zelenina a ryby aj. jsou nakrájeny na tenké plátky a podávány po zabalení do roli ek. Tradi ním italským pokrmem tohoto druhu ("scallopine dish") jsou tenké plátky z masa nebo ryb, které jsou plnny strouhankou nebo malými kosti kami z bílého chleba, rozinkami, piniovými oYíaky, sýry a zeleninou. Smotané rolky bývají asto napíchnuté na vidlici a pYed podáváním grilované. <br><br><span class=novy>IONIZACE POTRAVIN</span><br>- je metoda ochrany potravin pYed mikroorganismy. Nápisem "ionizováno" na potravin i obalu je spotYebiteli oznámeno, ~e potravina byla oaetYena ioniza ním záYením. Pou~ívá se u choulostivých potravin a chrání je pYed zka~ením (napY. koYení, bylinné aje, instantní polévky aj). Ionizace ni í mikroorganismy zposobující hnilobu, potla uje napY. klí ivost brambor. Je to metoda pro konzumenty bezpe ná, neboe podmínky pro ozaYování jsou pYesn stanoveny a limitovány nejvýae pYípustnou dávkou. <br><br><span class=novy>IRBIS SWEET/span><br>- je umlé sladidl - náhra~ka cukeu, Je tp sms aspartam a mltodextrinu, tYikrát sladaí ne~ cukr. <br><br><span class=novy>IRSKÁ KÁVA / IRISH COFEE</span><br>- která ur it potaí ka~dému (alkoholikovi) srdí ko, neboe tato horká káva obsahuje notnou dávku irské whisky a s malým mno~stvím cukru. Obvykle je podávána ve sklenném hrne ku a nahoYe je v~dy fláknutý kus aleha ky.<br><br><span class=novy>ITALSKÉ TSTOVINY / it. PASTA</span><br> - tstoviny jsou dnes základní italskou potravou. Podávají se pYi jakékoliv pYíle~itosti. Promyslov je vyrábno více jak 300 druho tstovin. Italský výraz pasta zahrnuje vaechny tstoviny, ty co dlame doma, tak ty vyrábné komer n.<br> "Podle pou~itých surovin" - se tstoviny dlí na dv kategorie: <li>suché tstoviny ("pasta secca") - z mouky a vody vyrábné strojov, <li>vaje né tstoviny ("pasta all´uovo") - z mouky a vajec vtainou vyrábné ru n.<br> <i>Podle ú elu pou~ití</i> se dlí na: <li>"pasta in brodo" - jsou pro ur eny vaYení ve vývarech a jako vlo~ka do polévky <li>"pasta asciutta" - suché tstoviny, které nejsou vaYeny ve vývarech nebo neslou~í jako vlo~ky do polévek, ale jsou vaYeny zvláae a podávány s omá kou nebo plnné, i zapékané s jinými surovinami,<li>"pasta freca" - domácí erstvé tstoviny, které se konzumují ihned po dohotovení; tyto lze pova~ovat za samostanou kategorii. Mezi domácí tstoviny patYí napY.: canelloni (plnné závitky), farfalle (motýlek), fetuccine (airoké nudle), lasagne (airoké obdélníky), ravioli (plnné taati ky), torteliny (malé plnné polmsí ky). Mezi známjaí promyslov vyrábné patYí: pastina (abeceda), farfale (motýlek), fettuccine = tagliatelle (ploché airoké a dlouhé nudle), gemelli, lasagne (airoké obdélníky), macheroni (makarony, duté), orzo (tstovinová rý~e), spaghetti (dlouhé), spaghettini (dlouhé), vermicelli (dlouhé), penne (krátké duté) aj. <br><br><span class=novy> ISE EBI</span><br>- ja místní název pro japonského raka, který mYí okolo 35 cm, má vynikající chue a stojí celé jmní. Pou~ívá se na exkluzivní "saaimi" tj syrové maso (i rybí) ochucené pouze sójovou omá kou a kYenem wasabi) nebo se rozpolený griluje.<br><br><span class=novy> ITALSKÉ TSTOVINY KOXENÍ</span><br>- mírn pikantní sms koYení na pYípravu i k dochucení italských tstovin. Obsahuje esnek, cibuli, bazalku, oregano, tomatový práaek, mletou hoY ici, chilli, papriku, pepY, 16 % soli a nco málo glutamátu sodného. Sms lze pou~ít pYi pYíprav vaech typo tstovin, tstovinových saláto, pYi duaení zeleniny, na zeleninové saláty (sta í promíchat s 1 l~ící olivového oleje). Dále k dochucení rý~e, polévek, pYi grilování, pe ení a sma~ení masa a ryb, do mletých mas apod.<br><br><span class=novy>ITALSKÝ CHLÉB / ITALIAN BREAD</span><br>- je velmi podobný francouzské baget, ale liaí se tvarem; je krataí a baculatjaí. Na povrchu je asto posypán sezamovými semínky.<br><br><span class=novy> ITALSKÝ DRESING / ITALIAN DRESSING</span><br>- je jeden z mnoha italských dresinko na hlávkový salát ("lociku"). Obsahuje olivový olej, vinný ocet nebo citrónovou aeávu, a koYení jako: esnek, oregano, bazalku, kmín a fenykl.<br><br><span class=novy> ITALSKÉ SÝRY / ITALIAN CHEESES</span><br>- podrobnosti o nejznámjaích italských sýrech mozarella, calbanino, riccota, mascarpone, parmazán a gorgonzola najdeme na stránce DDK <a href="../syr/syrr002.html"target=_self>"Italské sýry"</a><br><br><span class=novy>ITALSKÁ UZENKA / ITALIAN SAUSAGE</span><br>- je asto nazývána jedna z etných italských uzenek, která je asto pou~ívána na topping na pizze. Je to nahrubo mletá vepYová uzenka asto prodávána v bufetech. Je koYenna esnekem a fenyklovým semínkem a anýzovým semínkem, známá ve dvou úpravách jako:<li>ostrá ("hot") - okoYenná pálivou ervenou paprikou,<li>sladká ("sweet")- bez tchto pálivých koYení. Musí být dobYe uvaYena pYed podáváním a je vhodná pro sma~ení, grilování nebo duaení.<br><br><span class=novy>ITALSKÉ UZENINY / ITALIAN SAUSAGES</span><br>- jsou etné, lokální i velmi aíYeji populární a hodn jich je známo i za hranicemi zem. Jsou to napY. "bologna copa" z vepYové hlavy, "cotechini" s vanilkou z Cremony, suaené uzenky z Monzy a Benátek, "mortadela" z BoloHska s petr~elkou, "bondilla" a "coppa" jsou kulaté salámy z libového masa z Piacenty a Parmy. Velmi mkký salám z Marche se roztírá na chléb a jeat se zmíníme milánském "salame" z okoYenného libového masa, nazývaný v Xím "corallino". Nakonec nezapomeneme pYipomenout pýchu modenského uzenáYství "zampone", která se dlá s pikantn okoYenného masa naplnného do vykostné vepYové no~i ky.<br><br><span class=novy>ITALSKÁ ZMRZLINA / ITALIAN ICE / it. GELATI</span><br>- je sms vody, cukru a voní obvykle z ovocných pyré a která je následn zmrazena. Nejpopulárnjaí jsou italské zmrzliny smetanové ("gelato di crema"), které obsahují smetanu (12% a 32%), pískový cukr, vejce s pYídavkem pYíchutí (vanilka, okoláda). Skute nou popularitu si zmrzlina získala a~ kolem roku 1990, kdy byl uveden do prodeje stroj na výrobu zmrzliny v domácnosti. První záznam o podávání zmrzliny je z doby kolem roku 1640. V roce 1660 si otevYel v PaYí~i jeden italský cukráY kavárnu, ve které podával italské ovocné ledy. Od po átku roku 1800 je zmrzlina vaeobecn známa a za ala dobývat svt.<br><br><span class=novy>IVAN AJ / a. ROSEBAY, WILLOWHERB/ n. WEIDENRÖSCHEN</span><br>- listy "vrbovky úzkolisté" ("Epilobium augustifolium"), které byly v Rusku u~ívány jako náhra~ka pravého aje. PYed bolaevickou revolucí to býval aj chudých a za bolaevika i "bohatých". Ivan aj je také výborná medonosná rostlina a med z ní byl pova~ován za jeden z nejlepaích na svt. Sbírá se hlavn v oblastech na východ SibiYe.<br><br><span class=novy>IWASHI, IWA`I</span><br>- sardinka japonská se vyu~ívá jako náhra~ka slane ka nebo soleného baltického sled, chutná výborn.<br><br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><a href="lexih.html"target=_top><b>Zpt do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 301. srpna 2010 / Po et hesel: 28 +</small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center><br> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>