ÿþ<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:cermak@kralupy.cz><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="Jura ermák"><META NAME=description CONTENT="KuchaYský lexikon - písmeno G"><META NAME=keywords CONTENT="galantina,galbanino,galgan,galanga_root,alpinia,galliano,ganache.gazpacho,gaspa o,garni,garnish,gardien,garde manger,garbýra,garbure,garam,grog,grogy, másala,garnát,garum,GÂTEAU,gaufrette,gelato,ghi,ghee,gherkin,gianduja,giardiniera,gardner,ginger_beer,ginkkgo,ginkgo_nut,gjetost_cheese,glace,glazed,glace_de_viande,glaze,glayva,glukosa,gluten,glutaman,glycerin,gnocchi,goat,golden_syrup,goma,sezame_seeds,gomashio,gordita,gorgonzola,gorp,gouda_cheese,gougere,gem_pan,gougere,goulash,gourd,gourmet,grahamova_mouka,grana,granátové_jablko,granola,grapefruit,grapeseed_oil,gratin, gratineé,gratinované,graveolens,gravlak,greque_alla,greek_cofee,green_godes_dressink,gemolata,grenadina,grigliata,garam_masala, grilování,broill,groviera,grundle,gruyere,guavas,guayaba,guláa,gulyas,gurmán,gruviera,gruyere_cheese,guacamole,guava,guma_arabská,guar_gum,gyros,gum_tragakanth,gourmet"><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:green;text-align:left;}.novy{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:purple}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>G</h2><span class=novy>GAJNATMA</span><br>- pikantní turkmenská skopová polévka s cibulí, raj aty, esnekem a velkým mno~stvím zelených natí.<br><br><span class=novy>GALANTINA / GALANTINE</span><br>- jídlo z rolovaného masa, naplnného ingrediencemi, uvaYené, stla ené, glazeované a pak podávané jako studené. PYipravuje se u drobe~e nebo pernaté zvYiny, kterou pYed pYípravou vykostíme. Vykostný plát vyplníme masovou fáaí, kterou pYipravíme obdobn jako paatiku napY. s jemn mletého vepYového masa soli vejce, koHaku. Do smsi po okoYenní paatikovým koYením jeat mo~eme vmíchát nakrájená drobe~í játra, ~ampiony, vaYený uzený jazyk, na kosti ky nakrájenou slaninu apod. Masovou sms zfromujeme do tvaru drobe~e, zaaijeme a vaYíme ve vývaru v plátném ubrousku nebo alobalu táhnutím. Po uvaYení vychladíme, odstraníme nit a krájíme pYí nými Yezy na slabé plátky. Typickým postupem je napY. recept: "<a href=../kur/kurr0014.html>"KuYecí galantina podle Ladislava Nodla"</a>.<br><br><span class=novy>GALBANINO</span><br>- je italský sýr vyrobený z kravského mléka s pYidáním syYidla, soli a ~ivých mlé ných fermento. Neobsahuje ~ádné konzerva ní látky. Galbanino je sýr pYipravený z jemné paYené sýYeniny, podobn jako mozzarella. DobYe se dlouhodob uschovává v lednici, proto~e jeho obal obsahuje vosk, který udr~uje dlouho jeho erstvost a chue. Na 300 g sýru galbanino se pYi výrob spotYebují 3 litry mléka. Je proto hodn vý~ivný, bohatý na vápník a proteiny. TYi plátky sýru obsahují 85 % denní potYeby vápníku a 55 % proteino. Je to jemný a chutný sýr, který svou chutí mo~e obohatit mnoho rozných jídel. Je výborný i jako pYedkrm se slanými suaenkami nebo opra~enou vekou. Mo~eme ho pou~ívat jak za studena k pYíprav chlebí ko, zeleninových a tstovinových saláto, tak za tepla k ochucení tstovin, masa a ryb. Sýr se za tepla rozpouatí (!), ale nevysuauje, ani nepYipaluje a je tedy vhodný k nejroznjaím tepelným úpravám. <br><br><span class=novy>GALETKY / fr. GALETTES</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny ozna ující malé pro placi ky, lívance a malé kolá e ("galette"). Mohou být sladké i slané (naae karbanátky), napY. karbanátky z mletého králi ího aj. masa.<a name=galgan></a><br><br><span class=novy>GALGAN OBECNÝ, GALGANT, KALKÁN, ALPÍNIA LÉ IVÁ, SIAMSKÝ ZÁZVOR, LAOS / a LESER GALANGAL; GALANGA ROOT; GALINGALE / f. LE GALANGA / n. GALGANT / lat. ALPINIA OFFICINARUM HAN.</span><br>- je koYení pYipravované z koYene rostliny pYíbuzné závoru. Pochází z Thajska, ale dnes se ji~ pstuje v celé v Jihovýchodní Asii, Japonsku, ín, Indii i v oblasti Antil. V minulosti byl znám v lidovém lékaYství; napY. arabatí lékaYi jej rozaíYili v Evrop v podob tzv. "galganového oleje". Tento olej podporuje trávení a posobí blahodárn na ~aludek a za~ívání. Má charakteristickou voni a atiplavou chue pYipomínající zázvor. Známe dva druhy "vtaí galgan" a galgan ozna ovaný "lesser" Vtaí galgan, který je také nazýván "laoský zázvor", "siamský zázvor" a "thajský zázvor", který je dobYe znám a více rozaíYen. Krémov blavá du~ina koYenu je asto pou~íván obdobn jako zázvor. Tento druh je také známý ve form práaku "laos", který má ji~ mén ostrou chue. Obecn se toto koYení pou~íváno hojn v thajské, indonéské a indické kuchyni, kde je témY nepostradatelné. Vtaí galgan mo~eme ji~ zakoupit v nkterých obchodech s asijským zbo~ím. Galgan "lesser" má oran~ovou du~inu a je mnohem ostYejaí, pálivjaí. Zakoupený koYen musí být pevný a bez kazo a trhlin. Nepokrájený nerozdrcený vydr~í v lednici 3 týdny. Déle ho mo~eme uchovat zmrazený zabalený do hliníkové fólie. Práakovou formu "laos" je nkdy mo~no koupit u nás. Mnohem leopaí jsou vaak kousky prodávané v lékárnách po názvem "Rhizoma galangae". V kuchyni jej lze vyu~ít k hovzí pe ínce, k ovonní bramborové polévky a zeleninových jídel. Také mo~e být pYidán do guláao, rý~e, omá ek, hub, saláto a rý~e. Mo~eme si jej pYidat do ochucovací stolní pasty po jeho rozetYení s citrónovou trávou, chilli papri kou, aalotkou a esnekem. VaYí se nej astji spolu s pokrmem a pYed podáváním ho odstraníme.<br><br><span class=novy>GALLIANO</span><br>- je sladký, ~lut zbarvený italský bylinný likér pocházející z 19. století. Nese název po italském hrdinovi. Obsahuje bylinky, rozli né kvty a koYení jako je anýz, lékoYice a vanilka, co~ mu poskytuje jedine nou chue. Výrobce likéru Arturo Vaccari uvedl na trh jeat dva druhy: "Sambuca di Galliano" a "Amaretto di Galliano".<br><br><span class=novy>GALSKÝ SALÁT</span><br>- bramborový salát, kde plátky brambor jsou smíchány s vaYeným celerem, sterilovanými nebo nakládanými houbami a majonézou. <br><br><span class=novy>GANACHE</span><br>- jsou ozna ovány rozmanité polevy, nápln do dezerto a mou níko i lesklé glazury.Ganache slou~í vaak také jako glazura obalující napY. mra~ené výrobky (nanuk). Najdeme ji i v plnných okoládách, okoládových cukrovinkách (napY. laný~e), v rozmanitém "dutém" pe ivu (trubi ky, koaí ky aj.) aj. Ganache jsou vtainou pYipravovány z kvalitní stYedn sladké okolády a z husté aleha ky. Jejich vznik a rozaíYení spadá do období kolem roku 1850, poté co byly vymyaleny ve `výcarsku a Francii. PYi její pYíprav horkou hustou aleha ku nalíváme do roztavené nebo na kousky nakrájené okolády za stálého míchání a~ je sms hladká.. Tuto sms necháme áste n ochladit a kdy~ je jeat vla~ná, avaak jeat dobYe tekutá, nalijeme ji pYes ~ádané pe ivo - polevu. asto bývá její von zvýrazDována pYídavkem rozných likéro. jako napY. u "Ganache soufflé"- je~ vylepaujeme pYídavkem rumu nebo koHaku. Kdy~ má ganache pokojovou teplotu naaleháme ji pYibli~n na dvojnásobek jejího povodního objemu a mo~eme ji nasnést na pe ivo. Konzistence a chue ganache závisí na druhu pou~ité okolády, pYípadn pou~itém likéru, na teplot pYi podávání a hlavn na pomru okolády ke smetan, který bývá rozn obmHován, tak abychom získali potYebnou konzistenci. Typický pomr okolády ke smetan je pro nápln mou níku je v pomru 2:1o pro polevy, glazury je okolády a~ tYikrát více.<br><a name="garamasala"</a><br><span class=novy>GARAM MASALA - KOXENÍ / n. GARAM MASALA / a. GARAM MASALA)</span><br>- velmi chutná a voHavá indická sms koYení, která je b~n k dostání v naaich obchodech nebo ji získáme objednáním pomocí <a href="http://www.koreni.cz"target="_blank">internetu</a>. Masala je indické ozna ení obecn o sms koYení. Obsahuje hlavn cumin (Yímský kmín), skoYici, koriandr, pískavici, mleté hoY i né semínko, hYebí ek, pepY, anýz, zázvor, kmín a dalaí byliny. Pou~ívá se tradi n do indických pokrmo jako pilaf, birini (birjuní), na grilovaná a ro~nná masa, na minutky, do mletých mas, na kuYata, ryby, k dochucení luatnin ( o ky a fazolí), do rý~ových a jogurtových pokrmo a do dalaích pokrmo orientální kuchyn. Doporu uje se je pYidávat a~ v kone né fázi pYípravy, kdy vytvoYí voHavý a pikantní povlak na pokrmu. PYíklad receptu na vlastní smsi: 6 l~ic erného pepYe, 5 l~ic kmínu, 1 a 3/4 l~íce skoYice, 1 a 1/2 l~ice hYebí ku, 1 l~íce muakátového kvtu, 2 a 1/2 l~íce kardamomu, 6 l~ic koriandru, 2 l~ice drcených bobkových listo. Vae jemn umeleme nebo roztlu eme a vlo~íme do vzduchotsné nádoby.Originální slo~ení a návod k pYíprav od indicko-britské chefkuchaYky <a href="../kur/kurr0181.html#manjumalhi"target="_self">Manju Malhi (video)</a> najdeme v receptu DDK <a href="../kor/korr0017.html"target="_self"><b>ZDE</b></a><br><br><span class=novy>GARBÝRA / fr. GARBURE</span><br>- je velmi vydatná polévka z masa zeleniny, která musí být tak hustá, ~e by mohla být spíae ne~ za polévku, pova~ována za duaené maso nebo mísu duaeného masa a zeleniny se aeávou. Mla by být tak hustá, aby v ní nabra ka stála. Obvykle ji podáváme s toasty nebo topinkami. Garbure má rozli né varianty podle oblastí, ve kterých se pYipravuje. Obecn obsahuje kapustu, bílé fazole, brambory, boby, esnek a kousky vepYového masa, slaniny a zavaYené husí stehno. Maso z husího stehna pYed podáváním vyjmeme a pojídáme zvláae s okur i kami. Také mo~eme zde najít kaatany, ~emli, nebo chleba. Jídlo je populární zejména v Baskicku, ale její nejznámjaí verze pochází z Béarn ve Francii. NapY. "garbýra z Pau" obsahuje jeat aunkovou kost a zvláae se k ní podává nastrouhaný sýr "gruyére", "Garbýra z Hendaye", je doplHována navíc erstvou strouhanou zeleninou, anglickou slaninou a také strouhaným sýrem gruyérem. V Bearnsku zase pYidávají do polévky na talíYi sklenku erveného vína.<br><br><span class=novy>GARDE MANGER</span><br>- je francouzský termín pro chladné a velmi dobYe vtrané místo (obvykle v hotelech a velkých restauracích), kde jsou pYipravovány studené mísy a jiné na teplo choulostivjaí jídla ze surovin skladovaných v chladících boxech. V tomto míst se nej astji pYipravují saláty, pâté, oblo~ené chlebí ky a jiné dekorativní mísy. Hlavní osobou je zde "chef garde manger".<br><br><span class=novy>GARDIEN</span><br>- je zposob krájení zeleniny na tvere ky (na rozdíl od krájení na "julienne" (~ilien) tenké prou~ky.<br><br><span class=novy>GARGANELLI</span><br>- italské tstoviny ve tvaru trubi ek, které jsou svinuty do závitko.<br><br><span class=novy>GARNI, GARNISH, OBLOHA</span><br>- je francouzský termín ozna ující zdobení, zkráalení pokrmu napY. obkládat pokrm petr~elkou, zeleninou a pod. Slovo má význam adjektiva popisujícího potravu, napYíklad "steak garni" je steak ozdobený zeleninou a ope enými bramborkami. Slovo garnish je odvozeno ze starofrancouzského "guarnir" - opatYit nezbytnostmi.<br><br><span class=novy>GARNIR</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny znamenající oblo~it mísu, ozdobit a upravit pokrm. <br><br><span class=novy>GARNITURE</span><br>- francouzský gastronomický výraz pro "ozdobu"; má zde význam podstatného jména (viz rozdíl od "garni" - ozdobení). Také mo~e ozna ovat pYílohu, oblohu, vlo~ku do polévek, omá ek apod.<a name=garnat></a><br><br><span class=novy>GARNÁT OBECNÝ / fr. SQUILLE, CREVETE / an. PRAWN, SHRIMP / n. GARNEELE, GERNALE</span><br>- je malý moYský rak. Na bYezích Severního moYe sídlí hlavn garnát jedlý Palaemon squila") a garnát obecný ("Crangon vulgaris"), na bYezích moYe StYedozemního garnát skotský ("Nida edulis"). Nejsou-li garnáti erství, ztrácejí pYíjemnou chue a stávají se nepo~ivatelnými. VaYí se ve slané vod asi 1/4 hodiny. Házejí se do ní jeat ~iví a aby nabyli pkn ervené barvy, ponoYí se do vody k nim nkolikrát ~havé ~elezo. Pou~ívají se bu pYímo na ~emlích s máslem nebo se z nich pYípravují polévky, omá ky, saláty, paatiky pudinky aj. pokrmy. Kdo není zvyklý na tuto potravu, iní mu po~ívání takto vaYených garnáto nkdy potí~e, tak~e je tYeba si tomu navykat.<br><br><span class=novy>GARUM</span><br>- je pikantní ochucovadlo pokrmo ji~ starých Xímano, kteYí pou~ívali "garum", asi jako my dnes pou~íváme stolní koYení nebo sol. Tato extremn atiplavá omá ka byla vyrábna fermentací ryb. Ryby byly nalo~eny do solného roztoku, ponechány na slunci (!) i po nkolik dní. Jist to byla síla a výsledek také stál za to, to si mo~eme pYedstavit: byla to slaná vazká kapalina, která byla jeat navíc kombinována s dalaími ingrediencemi a chutmi, jako napY. olejem, pepYem, vínem a koYením. <br><br><span class=novy>GARYN</span><br>- zposob konzervace masa turkmenského ko ovného kmene Tekinco. PYelo~eno jako "~aludkový", neboe o iatný beraní nebo kozlí ~aludek se nasolí, potYe paprikou a nacpe se a~ k prasknutí drobnými kousky masa a sádla. Po zaaití se suaí nkolik dní v rozpáleném písku, pYi em~ na noc se tato turkmenská "tla enka" vyhrabe z písku a povsí na kol. Touto úpravou získá maso zvláatní pYíjemnou chue a dlouhou dobu se nekazí.<a name=gaspaco></a><br><br><span class=novy>GASPA O, GAZPACHO</span><br>- je nevaYená zeleninová polévka (gaspa o). Je to vlastn osv~ující chladné zeleninové pyré plné vitamíno z rozmixované rozmanité erstvé zeleniny. Tato letní, hladká, erstvá polévka je astým jídlem v horké Andalusii na jihu `panlska, odkud pochází. Je pYipravována z vyzrálých raj at, paprik, cibule, celeru, okurek, a chlebových drobko nebo strouhanky, esneku, olivového oleje, vinného octa a k tomu pYidáme jeat nco málo citrónové aeávy podle chuti. Gaspa o mo~e hlavním jídlem, kdy~ do ji~ hotové smsi pYidáme dalaí nakrájenou erstvou zeleninu jako jsou plátky celeru, jarní cibulka, okurka a zelený pepY. Populární pYílohou jsou krutony a plátky natvrdo uvaYených vajec.<br><br><span class=novy>GASTRONOM BRAMBORY</span><br>- jsou brambory vykrájené na malé vále ky a následn osma~ené na másle. Nechají se vychládnout v masitém rosolu, kam jsou pYidány houby.<br><br><span class=novy>GASTRONOMIE / a. GASTRONOMY</span><br>- je umní a vda o dobrém jídle, která svoj název odvozuje z Yeckých slov "gaster" (~aludek) a "nomos" (zákon). Slovo pochází z názvu díla neznámého Yeckého autora, které dva tisísce let po svém vzniku, v roce 1801, inspirovalo francouzského básníka Berchouxe k napsání básn nazvané "Gastronomie". Termínem "gastrophile" je ozna ován lovk, který miluje svoj ~aludek. <a href="../kuchar/kuchr002.html"target="_self">Athelme Brillat Savarin</a> píae ve své slavné knize "La Physiologie du Goût" vydané v první tYetin 19. století (1825): »"Z Yeckého jazyka bylo znovu vzkYíaeno slovo "gastronomie" (labu~nictví); pro sluch Francouzo zní libozvu n a a koli se mu jen nedokonale rozumlo, sta ilo ji~ pouhé jeho vyslovení, aby vykouzlilo na vaech tváYích veselý úsmv. Po alo se kone n rozliaovat labu~nictví od ~ravosti a hýYivosti; pova~uje se za sklon, k nmu~ mo~no se pYiznati, za spole enskou ctnost, pYíjemnou hostiteli, u~ite nou hostu, prospanou vd, a labu~níci byly postaveni na roveH s ostatními znalci, mající jako oni zálibu pro ur itý obor"«.<br><br><span class=novy>GÂTEAU /a. CAKE</span><br>- je francouzský výraz pro kolá e, zákusky a dorty, které mohou být jednoduae nebo a~ pYepychov upraveny. Povodn se tak nazývalo jemné kYehké pe ivo mezi hlavními chody nebo dezert ur ený k okam~ité konzumaci.<br><br><span class=novy>GAUFRETTE</span><br>- je tenká, mírn sladká, na pánvi upe ená oplatka, obvykle servírovaná ke zmrzlin, mousse a s jinými dezerty. Je pe ena na speciální pánvi s mYí~kový reliéfem, asi podobn jak se pe ou waffle. Má také velmi podobný mYí~ovaný dezén. Jeat pYed jejím ochlazením je to plastická, ohebná placka "gaufrettes" která se zformuje do kornoutku. Podobné kornoutky známe dobYe napY. u zmrzlin a rozných chlazených mlsku.<br>- "Gaufrettes pommes de terre"- jsou suaenky, nebo bramborové mYí~e pYipravované s nastrouhaných brambor na delaí vlákna, které se na pánvi bez tuku sma~í; pYítomný akrob vlákna spojí v mYí~ku. Xíkáme tomu <a href=../bram/bramr0117.html target=self>"sma~ená bramborová sláma"</a> (viz recept - DDK). <a name=gefiltefis></a><br><br><span class=novy>GEFILTE FI`</span><br>- je ~idovské rybí jídlo povodem z Ruska. Jak jidia název napovídá, povodn alo o celou plnnou rybu. Dnes se pYipravuje z fáae masa bílých ryb, která se po zformování do tvaru podlouhlých noko uvaYí v silném rybím vývaru z hlavy a páteYe se zeleninou. Po vychladnutí se tyto rybí "noky" podávají jako pYedkrm s vlastním rosolem a spole n vaYenou zeleninou. Viz recept DDK <a href="../ryb/rybr0168.html"target="_self"><b>ZDE</b></a> <a name=gelato></a><br><br><span class=novy>GELATO</span><br>- je italský výraz pro zmrzlinu. "Italská zmrzlina" je velmi populární, ponvad~ neobsahuje tolik vzduchu jako jiné zmrzliny (napY. americké). je také viskóznjaí a proto lahodn krémovjaí. Italský zmrzlinový krém se nazývá "gelateria"<br><br><span class=novy>GEM PAN; MINI MUFFIN PAN</span><br>- je miniaturní více lenná forma pro pe ení 12 a~ 24 malých mafinek (vdole ko) o promru asi 7,5 cm najednou. Ozna ení "gem" je pYevzato od názvu starobylého, tradi ního malého nekynutého chleba nebo kolá e tohoto tvaru. K nakypYení se pou~ívá práaku do pe iva. Mafinkám je vnována v DDK samostatná kapitola <a href="hypsladkuch/maf /mafrh.html"target=_self>Muffinky - muffins</a>.<br><br><span class=novy>GEMELLI</span><br>- tento italský výraz ozna uje sioce "dvoj ata", ale v kulináYství pYedstavuje asi 4 cm krátké vzájemn zkroucené tstoviny, které se pro pYedstavu podobají dvma apagetám spojených zamotanými navzájem do sebe.<br><br><span class=novy>GENEVOISE SAUCE</span><br> - je klasická omá ka k ryb kombinovaná s duaeninou <a href="lexirM.html#mirepoix"target=_self>"mirepoix"</a> a hndou omá kou s erveným vínem a rybím vývarem "fumet", co~ je koncentrovaný vývar. Fumet je áste n pYipravovaný z ryb nebo ~ampióno a pYináaí do pokrmu voni a pYíchue, ale mén intensivn ne~ v pYípad pYímého pYídavku tchto ingredienci samotných. Tato sms je vaYena, objem redukován a tak chueov zvýraznn. Nakonec je jeat pYidána pasta z <a href="lexirA.html#ancovicka"target=_self>an ovi ek</a>, máslo a ~ampiony. <br><br><span class=novy>GENOESE, ALLA; GENOVESE, ALLA</span><br>- italský výraz pro pokrm pYipravený v "janovském" stylu. Janov je pYístav na severu Itálie. Prakticky to pYedstavuje pokrm s omá kou <a href="lexirP.html#pesto"target=_self>"pesto"</a>, která má svoj povod v Janov. <br><br><span class=novy>GÉNOISE</span><br>- je vydatný, ale lehký kolá  pYipravovaný z mouky, cukru, vají ek, másla a vanilky. Strukturou je podobný vlhkému kolá i z naalehaných bílko s citrónovou pYíchutí (bez práaku do pe iva), jako je piakot. Je povodem z Janova v Itálii, ale byl pYizposoben Francouzi a nyní je ji~ pYipravován labu~níky v celé Evrop a USA. Génoise patYí mezi velmi vaestranné kolá  a pou~ívaný pYi mnoha elegantních prezentacích.<br><br> <span class=novy>GERM</span><br>- tímto termínem jsou obecn na celém svt ozna ována jádra zrn obilnin (napY. paenice). Paeni ná jádra ("germ") jsou ve zdravé vý~iv velmi populární. Z hlediska nutri ního obsahují thiamin, vitamín E, ~elezo a riboflavin.<br><br></a><span class=novy>GER`TL, GEX`TL</span><br>- dYívjaí ozna ení druhu zahuatné krémové polévky. Její základ tvoYil zpravidla hovzí vývar, zahuatný kroupami, krupkami, krupicí, ~emlemi. Nakonec byla jeat polévka zjemnna ~loutkem. Za naaich babi ek to byl pokrm podávaný pYed slavnostní ve eYí a eský název pocházel z nmeckého "das Gerstel" - názvu pro strouhanku.<br><br> <a name=gervais></a><span class=novy>GERVAIS CHEESE, }ERVÉ</span><br>- je velmi známá zna ka sýru typu <a href="lexirP.html#petitsuisse"target=_self>"petit suisse"</a>, vyrábná v Normandii a pojmenovaná po vhlasném francouzském výrobci sýro Jules Gervaisovi. "Petit suisse"pYedstavuje krémový, nesolený a mkký francouzský sýr, který obsahuje mezi 60 a~ 75 % mlé ného tuku a podobá se máslovému krému, má delikátní a sladce pikantní chue. Vyrábí se ze sladké smetany. Liaí se od ostatních sýro tím, ~e není ule~elý, nýbr~ erstvý, proto je lehce stravitelný a mo~e slou~it lé ebné vý~iv. Pou~ívá se k pomazání pe iva, na pYípravu smsných pomazánek i sladkých, jako podkladu rozných oblo~ených chlebí ko a pod.<a name=ghee><a><br><br><span class=novy>GHÍ, GHEE / GHEEL / CLARIFIED BUTTER / PXEPU`TNÉ MÁSLO</span><br> - je indický výraz pro pY~epuatné máslo z kravského mléka.Povodn bylo pou~íváno isté buvolí máslo - tuk je pak bez pozostatko mléka. Má typické aroma dané lehce zkaramelizovaným mlé ným cukrem. Mo~e být zahYíváno na mnohem vyaaí teplotu ne~ oby ejné máslo. Mo~eme ho nahradit u nás obvyklým pYepuatným máslem, kterému naae babi ky Yíkaly <a href=lexirS.html#smolc>"amolc"</a>. Na pánvi ohYíváme máslo na co nejmírnjaím ohni asi polhodinu. Máslo nesmí bublat, ani se akvaYit. Pak ho procedíme velmi hustou jemnou látkou (muaelín) a ulo~íme do chladu a temna, nejlépe do chladni ky. Z roztaveného másla oddlíme odlitím vrchní ást. Pevné zbytky pocházející z mléka se usadí na dn nádoby. Tento zposob iatní másla v dalaím stupni pokra uje jeat povaYením, za ú elem odpaYení zbytkové vlhkosti. PYi tomto úkonu pevné sou ásti mléka za nou hndnout a poskytnou máslo s oYíakovou, jakoby karamelizovanou voní a chutí. Teplota rozkladu ("smoke point"), kdy se z tuku ji~ za íná kouYit u pYepuatného másla zna n vzroste, a~ na 190°C. Mo~e se proto pou~ívat na sma~ení masa pYed vlastním duaením a nebo dokonce pro samotné jeho sma~ení na pánvi. Pravé buvolí "ghee" pochází z Indie, kde se prodává hotové. V sou asné dob vaak k nejlepaím patYí komer ní výrobek z Holandska, který je tsn je kvalitou následován skandinávskými a australskými výrobky. PYi naaích pYípadných cestách je mo~no ghi získat na trzích na StYedním Východu, v Indii, a v labu~nických asijských prodejnách kdekoliv po celém "zglobalizovaném" svte. PYi domácí pYíprav mo~eme "ghee" ochutit napY. pYídavkem zázvoru, pepYe, nebo kumínu, nejlépe hned na za átku istícího procesu. DobYe zabalený "ghee" v chladni ce vydr~í 6 msíco a zmrazený a~ jeden rok.<br><br><span class=novy>GHERKIN</span><br>- je malá tmav zelená okurka, které Yíkáme <i>"okurka nakláda ka"</i>. Je specieln vyalechtná pro nakládání do lahví a konzerv. Tyto okurky jsou obvykle nakládány do solného a koYenného roztoku o rozném slo~ení. Francouzi Yíkají tmto chrupavým okur i kám "cornichors", stejn jako ostrým protlakom, které z nich a malých dyní vyrábí. Je to francouzská specialita - jakási verze dýHového protlaku. Mladé plody okurky mají roznou velikost. Ty opravdu zelené a jen o ur ité maximální délky se nakládají v domácnostech do láku, nej astji v octové smsi s koprem, bobkovým listem pepYem atd. Nkteré jsou uvedeny v jedné z kapitol DDK jako: <a href="../nakl/naklr0012"target=_self>"Nálevy pro nakládání okurek"</a>. Nalo~ené okurky ve sladkokyselém nálevu jsou výbornou pYílohou vaYených mas, vaYeného uzeného, pe ení, uzenin, anglické slaniny, uzeného laloku, klobásek, kuYecího masa aj., . . . co si budeme povídat.<a name="ghrelin"></a><br><br><span class=novy>GHRELIN</span><br>- je hormon objevený v roce 1999 americkými vdci (Aaron Hsueh, Stanford University, USA). Je sou ástí podobného receptoru jako je rostový hormon. I kdy~ sám o sob není rostovým hormonem, má na rost lovka vliv tím, ~e povzbuzuje jeho chue k jídlu. Vzniká atpením ze základního genu "prohormonu" (117 aminokyselin), který se rozlomí na dva relativn menaí peptidy "ghrelin" (28 aminokyselin) a <a href="lexirO.html#obestatin"target="_self">"obestatin"</a> (23 aminokyselin). Obestatin, má zcela opa ný ú inek, naopak chue k jídlu potla uje. Název ghrelin je odvozeno z hindatiny od slova "rost", obestatin je odvozen z latiny od slov "obere" - hltat a "statin" nazna ující potla ení. Takto odatpený peptid ghrelin tvoYený krátkým Yetzem z 28 aminokyselin si vyslou~il pYezdívku "hormon hladu". Je jednou z mnoha látek, které v nás vyvolávají pocit hladu. Jeho hlavním zdrojem je epithel ~alude ní výstelky a sliznice pankreasu; malé mno~ství produkuje placenta, játra, hypofýza a hypothalamus ( ást mozku, která Yídí témY vaechny vegetativní funkce lidského organismu). Dalaí studie vdco objasnila mechanismus, který v lidském tle sni~uje tvorbu hormonu hladu ghrelinu a navozuje se pocit sytosti. PYed jídlem je hladina ghrelinu v naaem tle velmi vysoká a stimuluje mozkové buHky, které "nás vyzvou k tomu, ~e máme jíst. Po jídle hladina hormonu hladu klesne. Podle posledních poznatko nejvíce sni~ují tvorbu ghrelinu v lidském ~aludku bílkoviny, které navozují rychle pocit sytosti, a naopak uhlovodany a tuky snaze zhubnout neprospívají. Konzumace uhlovodano vede nejprve k silnému potla ení tvorby ghrelinu, ale následn dochází k prudkému nárostu a jeho hladina se dostává na podstatn vyaaí hodnoty ne~ pYedtím. To v praxi znamená, ~e potraviny s vysokým obsahem uhlovodano zposobují u lidí posléze pocit jeat vtaího hladu. Také zále~í i na ~ivotním stylu: napYíklad nevyspání hladinu "hladových hormono" zvyauje. Ghrelin není sice jediný co ovlivHuje naai chue k jídlu, takových látek jsou témY dva tucty, ale ghrelin je jednou z nejdole~itjaích. <br><br><span class=novy>GIANDUJA</span><br>- je hedvábn hladká okoláda s oYíakovým aroma pocházející ze `výcarska. V obchodech se objevuje v nkolika variantách - jednak má chue "mlé né" okolády a nebo "hoYké svtlé" okolády. Je dostupná v lahodkáYských obchodech.<br><br><span class=novy>GIARDINIERA, alla / GARDENER</span><br> - pochází z italského "giardiniere", "garde", co~ znamená z kulináYského hlediska pokrm servírovaný bohat ozdobený barevnou smsí z rozné i ozdobn nakrájené zeleniny<a name=zazvorpivo></a><br><br><span class=novy>GINGER BEER</span><br>  je alkoholické nebi i nealkoholické zázvorové pivo nasycené kysli níkem uhli itým. Ob formy mají silnou zázvorovou chue. Nealkoholický typ je sou ástí míchaného nápoje "Moscow mule"( 0 90 g vodky Smirnoff, vyma kaný citrón nebo citrónová aeáva a nahoru pYelijeme zázvorovým pivem ). DDK uvádím recept na domácí výrobu zázvorového piva podle <a href=../nakl/naklr0024.html#pivo>"starobylého anglického receptu"</a>, které jde snadno doma vyrobit a je velmi chutné.<br><br><span class=novy>GIN</span><br>- obilná pálenka s dominantní chutí jalovce. Gin se na rozdíl napY. od vodky, rumu i whisky se jen málokdy pije samotný, co~ ho ve statistikách znevýhodHuje, pYesto patYí mezi tYicet nejdynami tji se rozvíjející zna ky. Giny zaujímají dokonce dv místa v tzv. "Klubu milionáYo", tj. virtuálním spole enství zna ek, jich~ se prodá ro né více ne~ jeden miliom "kejso" (beden pYepo ítaných na obsah 9 litro). Ginu je zde dokonce aest: Gordon´s, Seagram´s, Beefeater, Tanqueray, Bombay Sappphire a Larios. Dokazem, ~e obliba ginu v sou asné dob vzrostá, je rozaiYující se paleta jeho nabídky. Po desetiletích se opt rehabilitoval Plymouth Gin a okouzlil zejména novou generaci barmano. Výrobci si pohrávají se akálou tzv. "botanicals" tj. smsi bylin a koYení, je~ doplHují jalov inky a tím se odliaují produkty jeden od druhého. Gin u~ dokonce nemusí být ani nezbarvý. NapY. "Saffron Gin" získává barvu od vzácného aafránu a "Seagram´s" se prezentuje slámov ~lutým odstínem vlivem jeho zrání v sudech. <br><br><span class=novy>GINKGO OXECHY / GINKGO NUT</span><br>- je ~lutohnd zbarvený, delikátn sladký "oYech". Není to vaak plod, ale semeno stromu "Ginkgo biloba" rostoucího v ín. Semeno je obaleno nepo~ivatelnou du~inou. Tvrdá slupka semena musí být odstranna pomocí louská ku a získaná jádra nabotnána v horké vod. Tak se nám podaYí odstranit slupku, kterou je semeno pokryto. Ginkgo oYechy jsou prodávány suaené a nalo~ené v solném roztoku. Konzervované oYechy musí být nejdYíve dobYe vymáchány k odstranní slanosti z konzerva ního roztoku. Jsou velmi populární v japonské kuchyni; bhem vaYení získavají ostYe zelenou barvu. Jsou také asto grilovány a pojídány malinko posolené. erstvé ginkgo oYíaky jsou dostupné kdy~ dozrávají na podzim a v zim. Ve svt je lze koupit v obchodech s asijským zbo~ím a v lahodkáYstvích.<br><br><span class=novy>GJETOST CHEESE</span><br>- norský sladký sýr, zbarvený karamelov. Jeho konzistence se pohybuje od konzistence polotuhé a~ k tuhé araaídové pomazánky. Je vyrábn ze smsi kozí a kravské syrovátky. Hndá barva a jeho sladkost jsou dosledkem pomalého zahYívání smsi bhem jeho výroby, kdy obsa~ené cukry karamelizují. Gjetost je pomrn dobYe roztíratelný, pou~ívá se jako pomazánka na tmavý chleb. Tzv. skandinávské "mysost sýry" (nebo také nazývané "primost") jsou pYipravovány výhradn z kravského mléka a stejným zposobem, tak~e chue mají témY identickou se sýrem gjetost.<a name=glace></a><br><br><span class=novy>GLACE</span><br> - francouzský výraz vaeobecn ozna ující vaechny masové výta~ky, které mají formu pevného ~elé a vznikají pYi pe ení nebo duaení masa. Výrazem "demi-glace" se ozna uje masový výta~ek ve form tekuté. Oba mohou být nahrazeny hotovými masovými výta~ky (napY. maggi, masox, liebig apod.). Proto se oby ejn zvláae nepYipravuje, nýbr~ pou~ívá se ten, který je po ruce, anebo promyslov vyrobený.<br>- francouzský výraz pro zmrzlinu.<br><br><span class=novy>GLACÉ / GLAZED</span><br> - francouzský výraz pro cukrové povlaky neboli glazury na pokrmech, jako napY. "Marrons glacés", co~ jsou kandované kaatany. Tento termín mo~e vztahovat na i ledové povlaky na kolá ích nebo na zmrzlých dezertech i nápojích.<br><br><span class=novy>GLACE DE VIANDE</span><br>- je pYipravováno redukcí ovocné aeávy odpaYením vody a~ na hustý sirup. Je pou~íván k dodáni von a barvy rozným omá kám.<br><br><span class=novy>GLACER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny ozna ující zposob duaení napY. zeleniny, dokud zredukovaná aeáva nevytvoYí na potravin glazuru ("glacé").<br><br><span class=novy>GLAZÉ</span><br> - sklovitý (cukrový) povlak na horkých i studených potravinách. NapYíklad ovocná aeáva je zredukována (odpaYena) a~ na hustou marmeládu nebo spía aspik. Sladká glazura mo~e mít také okoládovou konzistenci, nco mezi od roztavenou ~elatinou a polevou. Glazé je také povlak, který vytváYíme pYed ka~dým pe ením kolá o nebo buchet apod. tehdy, kdy~ jejich povrch natYeme rozalehaným vejcem. Chceme tím dosáhnout voHavosti, pkné barvy, hladkosti i lesku pe iva.<br><br><span class=novy>GLAYVA</span><br>- skotský likér, který je vyrábn ze skotské whisky, medu a pYídavkem bylinek - bohu~el pro nás utajeného slo~ení.<br><br><span class=novy>GLAZOVANÉ OVOCE</span><br>- je ovoce upravené cukrovým sirupem. Pou~íváme je pak hlavn na ozdobu i jako pYísadu do tsta, pYípadn do nápln. NapY. glazované tYean se prodávali v zelené, ~luté a ervené barv.<a name=glukan></a><br><br><span class=novy>GLUKAN BETA</a></span><br>- je pYírodní polysacharid slo~ený z mnoha jednotek glukózy. Glukan je obsa~en ve vtain rostlinných bunk. Glukany s nejvtaím biologickým ú inkem jsou beta glukany, které jsou izolovány z bun ných stn kvasinek (b~né pekaYské dro~dí), rozných druho exotických hub (napY. "Agaricus Blazei" nebo "Maitake") a obilí. Biologická aktivita beta-glukano závisí na rostlinném povodu, typu izolace, jeho velikosti a rozpustnosti. Jeho u~ívání posobí na zlepaení obranyschopnosti tla proti nejairaí akále onemocnní, a to od opakovaných nachlazení, a~ po rakovinu i AIDS. Má sou asn výrazné antioxida ní ú inky. Je velmi dobYe vstYebatelný, dobYe se snáaí s potravinami i lé ivy, kontraindikace nejsou známy. <a name=glukosa></a><br><br><span class=novy>GLUKOSA / GLUCOSE</span><br> - je bílý, krystalický, sladce chutnající monosacharid nazývaný akrobový cukr. Spolu s fruktosou je obsa~en v ovoci a medu a v malém no~ství v krvi. Je základním stavebním kamenem sacharosy, akrobu a celulosy, ze kterých se vyrábí posobením zYedných minerálních kyselin podle schematu: <br><center>akrob --> dextriny -->maltosa --> glukosa (dextrosa)</center>. Dextroglukosa je v pYirozené form ozna ována krátce jako dextrosa nebo také "corn sugar","grape sugar". Tato forma glukosy je získávána z mnoha zdrojo v etn pomeran ové aeávy, rozných rostlin a z medu. Je asi o polovinu mén sladká ne~ normální cukr. Ponvad~ nesnadno zkrystaluje pou~ívá se komer n na kandování, na ochlazované produkty, na pe ené zbo~í, soft drinky a jiné potraviny, kde je pozdjaí krystalizace cukru ne~ádoucí. "Corn syrup" je tedy forma glukosy, vyrobená z kukuYi ného akrobu. Glukosa - tento jednoduchý cukr je pro tlo ~ivotn dole~itý, zároveH vaak doká~e být smrtelným jedem (cukrovka). Udr~ování stálé hladiny glukózy v krvi je jeden z nejcitlivji Yízených mechanizmo v tle. Na glukózu a dalaí jednoduché cukry (galaktóza, fruktóza) jsou pYi trávením postupn rozkládány akrob a dalaí stravitelné polysacharidy. Tyto jsou vstYebány do krve dopraveny do jater, kde je galaktóza a fruktóza pYemnny na glukózu. Glukóza je v tle pYemHována bu rozkladem za sou asného získávání energie, nebo je z ní vytváYen <a href="#glykogen">glykogen</a>. V pYípad potYeby je glykogen zptn rozkládán na glukózu a tím je zajiatn rychlý pYísun jejího vtaího mno~ství. Normální hladina glukózy v krvi (tzv. "krevní cukr") je 80-100 mg ve 100 ml krve. Po po~ití jídla obsahujícího cukry mo~e vystoupit na 12-130 mg/100 ml krve. Za hladovní klesne na 60-70 mg/100 ml. PYi normálních koncentracích glukózy v krvi jsou hlavním dodavatelem játra. Odbouráváním glukózy v kosterním svalstvu a v ervených krvinkách vzniká "laktát". Ten je áste n vyu~íván jako zdroj energie pro mozek a srde ní sval, zbytek vrací krví do jater a ledvin, kde je opt pYemHován na glukózu. Podobn jsou v tle pYemHovány na glukózu nkteré aminokyseliny a propionát. PYi hladovní dochází k odbourávání svaloviny a aminokyselina alanin, uvolHovaná z bílkoviny svalo, je v játrech a ledvinách pYemnna na glukózu. K tomuto procesu dochází pYi intenzivní fyzické zát~i.<br><br><span class=novy>GLÜHWEIN - KOXENÍ / n. GLÜHWEIN / a. MULLED WINE SPICE</span><br>- hrub drcená nmecká sms koYení ur ená pYedevaím k pYíprav svaYeného vína (dávkujeme 1/2 - 1 l~íce na 1 litr erveného vína). KoYení obsahuje drcenou skoYici, citrónovou koru, hYebí ek a vonné bylinky.<a name=glutaman></a><br><br><span class=novy>GLUTAMAN, SODNÁ SnL KYSELINY GLUTAMOVÉ, MSG, GLUTASOL - KOXENÍ, ADITIVUM E621 / n. GLUTAMAT / a. MONOSODIUM GLUTAMATE / WEJ-SU, WEJ-TIN, WEIJING, MEY YEN, AKCENT, AJI-NO-MOTO apod.</span><br>- není vlastn koYení, ale aminokyselina vyrábná dnes synteticky, která se vaak b~n vyskytuje skoro ve vaech potravinách zvláat v potravinách s vysokým obsahem bílkovin, jako jsou mlé né výrobky, maso a mnoho druho zeleniny. Má zvláatní vlastnost zvýraznit typickou chue pYipraveného pokrmu tím podporuje chue k jídlu. Glutaman sodný toti~ dodává jídlu ten pravý amak. Nejen polévkám uvaYených z bujonu, pYípravek E621 se pou~ívá i v dalaích promyslov vyrábných potravinách a rovn~ v rozných dochucovadlech, kterých má vtaina hospodynk v kuchyni hned nkolik. Velké mno~ství je ho napYíklad v sójové omá ce. E621 dodává masitou chue guláaom i omá kám, zlepauje i chue vaYené zeleniny.V Japonsku se nazývá "aji-no-moto" v doslovném pYekladu "povod chuti". DYíve byl v ín a Japonsku získáván z rostlin napY. Yas "Laminaria japonica". Byl odedávna jednou ze sou ástí chuti ínských pokrmo, která se tak proslavila po celém svt. Jako aminokyselina ovlivHuje pYízniv i nervovou soustavu. Sodná sol kyseliny glutamové je pYirozená aminokyselina a tlu vlastní látka, která je ~ivotn dole~itá zejména pro metabolismus mozku, ale i pro zajiatní dalaích normálních funkcí zdravého organismu. Jako chemická látka neurotransmiter podporuje procesy u ení a pamatování. PYesto~e je glutaman asto spojován s tzv. "syndromem ínských restaurací" ("Kwokova nemoc") u citlivjaích jedinco pYi jeho astjaí konzumaci doprovázené pálením v krku, svíráním na prsou a buaením srdce, pocením, nevolností. Avaak ve studiích WHO a FAO nebyl jednozna n prokázán jeho akodlivý vliv na lidský organismus. Ani pozdjaí rozsáhlá studie pod záatitou Svtové zdravotnické organizace a Svtové organizace pro zemdlství v roce 1987 ~ádný negativní vliv glutamanu na lidské zdraví nepotvrdila.V posledních letech se pYísná pravidla pro pou~ívání glutamanu sodného zmk ují. I tak se jako bezproblémová hranice uvádí 120mg/kg hmotnosti lovka. V Evropské unii musí být pYítomnost glutamanu v potravinách ozna ena práv zna kou E621. PYesto radji ho pou~íváme v malých dávkách, nanejvýae pol ajové l~i ky na 1 litr nebo kilogram pokrmu a sna~íme se ho nepYedávkovat! Bezpe ná denní dávka pro dosplého lovka jsou maximáln tYi gramy, pro dít adekvátn mén. Nedoporu uje se dtem do 3 let, které mohou trpt alergií, projevující se zblednutím a pocením. Proto pYi pYíprav pokrmo pro malé dti ho radji vynecháme. Jinak glutaman sodný je sou ástí mnoha smsí koYení, kterým propoj uje své vlastnosti, zvýrazHuje osobitou chue pokrmu nazývanou také pátou chutí zvanou <a href="lexirU.html#umami"target="_self">"umami"</a>. V kuchyních se pou~ívá: do polévek, omá ek, omelet, v japonské a <a href="../narod/cinaondra/weijing.htm"target="_self"> ínské kuchyni</a>, vaude tam, kde pokrmu jeat "nco chybí" k dokonalosti. Jestli~e se MSG kombinuje s malým mno~stvím kuchyHské soli, je mo~né sní~it celkové mno~ství sodíku v receptuYe a~ na 20 - 40 % pYi zachování po~adované chut. <a NAME=gluten></a><br><br><span class=novy>GLUTEN, <a name="lexirL.html#lepek"target="_self">LEPEK</a></span><br>- bílkovina v mouce, která se uvolHuje pYi hntení tsta, kdy nabobtná a tsto je elastické. Paenice a i dalaí obilniny, ze kterých se mele mouka obsahují proteiny, z nich~ jsou významné "gliadin" a "glutenin". Glutenin je spíae známý jako "gluten" - "lepek". Samotný gluten je tuhá, elastická, hndá substance, konzistencí pYipomínající ~výkací gumu. Gluten umo~Huje zadlávat tsto hntením, neboe napomáhá spojení áste ek nabotnalé mouky v jednolitou hladkou hmotu a napomáhá udr~et v tst zamíchávané áste ky vzduchu, které pak spolu s kysli níkem uhli itým, vznikajícícm posobením kvasnic, zposobí známé <a href="lexirK.html#kvasnice"target=_self>kynutí</a> (napY. kynutého chleba nebo pe iva). Upe ením se nadýchaná pnová struktura pe iva stabilizuje. Rozné mouky obsahují rozné mno~ství glutenu, nkterým moukám naopak gluten chybí. Paeni ná chlebová mouka má vysoký obsah glutenu - lepku a je proto pro tyto ú ely nejvhodnjaí. Na druhé stran, mouka s nízkým obsahem proteino (glutenu - lepku) napY. mouka na kolá e a poskytuje mén elastickou texturu a poskytuje tím kolá om vtaí jemnost. Mouky, které gluten neobsahují (kukuYi ná, amarethová aj.)pou~íváme pro nekynuté a zejména dietní (bezlepkové) výrobky (placky aj.)<a name="glutin"></a><br><br><span class=novy>GLUTIN</span><br>- klihovitá hmota bílkovinné povahy z kostí a ko~í pYipravovaná z <a href="../lexirK.html#kolagen"target="self">kolagenu</a>. Je to prakticky istá <a href="../lexirZ.html#zelatina"target="self">~elatina</a> bez cizích pYimíaenin, bezbarvá, bez chuti a zápachu, která ve studené vod bobtná. V kuchyHské praxi vzniká za pYítomnosti vody dlouhodobým zahYíváním (4-6 hodin) nad 70°C tj. vaYením vláknitých bílkovin - zmínných kolageno (napY. výroba huspeniny z vepYových no~i ek, ko~í apod.) atd.).<br><br><span class=novy>GLYCERIN; GLYCERINE</span><br> - komer ní název pro trojsytný alkohol glycerol <small>HO.CH<sub>2</sub>.CH<sub>2</sub>0H.CH<sub>2</sub>.OH</small>. Je to bezbarvá, sirupovitá kapalina. Je ve form estero vázaná s mastnými kyselinami jako základní sou ást <a href="lexirT.html#tuky"target="_self">tuko</a> a olejo. Z tuko se také ve velkém získává hydrolytickým atpením esterové vazby (- COOR). V kuchyních se pou~ívá se k udr~ení vlhkosti a zvýaení sladkosti nkterých potravin. Umo~Huje sní~it obsah cukru a je prevencí pYed jeho krystalizací v potravinách tam, kde si to nepYejeme. Jinak je airoce pou~íván v kosmetice, k výrob inkoustu a nkterých lepidel a výbuanin aj.<a name=glyindex></a><br><br><span class=novy>GLYKEMICKÝ INDEX, GI POTRAVIN</span><br>- stanovuje mno~ství sacharido v potravin. ím je ni~aí, tím lépe; takové jídlo za~ene hlad a navíc nezvyauje riziko onemocnní. Bylo zjiatno, ~e nkteré sacharidy zvyaují hladinu krevního cukru více, jiné mén. ím více po jídle stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit inzulínu (hormonu, který produkuje slinivka bYianí). ím více inzulínu, tím vtaí je tendence k ukládání tuku v organismu. Lze tedy Yíci, ~e pokud budou dva lidé dr~et dietu o stejné energetické hodnot, zhubne více ten, který bude jíst potraviny s pYevá~n ni~aím glykemickým indexem. GI zale~í nejen na potravin, ale také na zposobu jeji pYípravy. GI udává schopnost sacharidové potraviny zvýait hladinu krevního cukru. PYi hodnocení se vychází z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. ím více se hodnota blí~í stovce, tím je pro obézní a diabetiky zákeYnjaí. Nkteré potraviny mohou hodnotu 100 i pYevyaovat. GI nkterých potravin: pivo 110; glukóza 100; rý~ová mouka 95; brambory pe ené v troub 95; sma~ené hranolky 95; bramborová kaae 90; pYedvaYená rý~e 90; med 90; vaYená mrkev 85, corn flakes 85; popcorn (bez cukru) 85; mouka paeni ná 85; bageta 85; chipsy 80, tykev 75; meloun vodní 75; sladké snídaHové obilniny 70; cukr (sacharóza) 70; brukev 70, maizena 70; kukuYice 70; pYedvaYená rý~e 70; coca cola 70; nudle, ravioly 70; celozrnný chléb 65; brambory ve slupce 65, krupice 65; zavaYenina 65; banán 65; pomeran ový d~us 65; hrozinky 65, bílá long-grain rý~e 60, slané suaenky 55; máslové suaenky 55; bílé tstoviny vaYeneé 55; kiwi 50; rý~e basmati 50; rý~e hndá natural 50; bulgur 45; apagety vaYené 45, chléb erný nmecký 40; erstvý hráaek 40; hroznové víno 40; aeáva z erstvého pomeran e 40; pYírodní jable ná aeáva 40; chléb ~itný celozrnný 40; tstoviny celozrnné 40; fazole ervené 40; indiánská rý~e 35; amarant 35; hrách suaený uvaYený 35; mrkev syrová 35; jogurt 35; jogurt light 35; pomeran  35; hruaka, fík 35; meruHky suaené 35; mléko (polotu né) 30; broskev 30; jablko 30 fazole bílé 30; fazole zelené 30; o ka hndá 30; cizrna vaYená 30; okoláda hoYká 70 % kakaa 22; tYean 22; avestka, grapefruit 22; fruktóza 20; sója vaYená) 20; burské oYíaky 20; meruHky erstvé 20; oYechy vlaaské 15; cibule 10; esnek 10; zelenina koYenová, saláty, houby, raj ata, lilky, paprika, zelí, brokolice apod. 10. dalaí tabulka v PDF <a href="http://www.ronnie.cz/_img/Mix/2005/GI.pdf"Target="_self"><b>ZDE</b> <a name=glykogen></a><br><br><span class=novy>GLYKOGEN, POLYGLUKAN</span><br>- je ~ivo ianým zásobním polysacharidem nazývaný také "~ivo ianý akrob". Má slo~itjaí a mén pravidelnou strukturou ne~ nacházíme u akrobu. Jde o <a href="http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/sacharid/polysach/glykogen.htm"target="_self">vysoce vtvený polymer</a> <a href="#glukosa"target="_self">glukosy</a> neboli polyglukan. V lidském tle je ulo~en pYedevaím jako "jaterní glykogen" a "svalový glykogen". V obou pYípadech tvoYí zásobárnu energie pro innost bunk. Je rezervní látkou, která se uvolHuje pYi nedostatku energie <a href="#glukosa">glukosu</a> (resp. glukosa-1-fosfát). Je té~ obsa~en v houbách a kvasinkách. Rychlost synthesy glykogenu ("glykogenese") a jeho odbourávání ("glykogenolysa") je Yízena hormony insulinem, adrenalinem a glukagonem. <a name=gnocchetti></a><br><br><span class=novy>GNOCCHETI</span><br>- jsou drobné italské tstoviny podobné nadýchaným oblá kom. Podávají a pYipravují se podobným zposobem jako tstovinové gnocchi a je to vlastn jejich zmenaená verze. Údajn nemají obsahovat brambory, ale v praxi v receptech tomu tak v~dy nebývá. V supermarketech je mo~eme najít zabalené do plastových sá ko od italského výrobce. Velmi se hodí k hustým omá kám a jsou oblíbené napY. se apenátem. <a name=gnocchi></a><br><br><span class=novy>GNOCCHI</span><br>- italský výraz pro "malé knedlí ky" pYipravované z vaYených brambor mouky nebo <a href="lexirF#farina"target=_self>fariny"</a> (tj. mouka z cereálních zrn) vají ka nebo sýru i raj at, v závislosti na oblasti. Nakonec mo~eme pYidat nasekaný apenát, který je velmi populárním pYídavkem pYi jejich pYíprav. Gnocchi jsou tvarovány do malých kuli ek, které jsou vaYeny ve vod a podávány s máslem a parmazánem nebo njakou jinou chutnou omá kou. Tsto pYipravené pro gnocchi mo~e být také ochlazeno, nakrájenou na plátky a upe eno na pánvi nebo fritováno. Obvykle jsou podávány jako vedlejaí jídlo nebo jako pYíkrm k masu nebo drobe~i. "Gnocchi alla romana" je Yímská specialita knedlí ko gnocchi, které z krupice a zapékané v kulaté form a s máslem a sýrem.<br><br> <span class=novy>GOAT, GOAT MEAT / KOZA, KOZÍ MASO/ nm. ZIEGEL, ZIEGEL FLEISH/ fr. CHÉVRE. CHEVRAU /ap. CABRA, CABRÍO / it. CAPRA, CAPRÍNO /rus. KOZLJATINA, KOZLJONOK</span><br>- <a href="lexirZ.html#koza"target=_self>kozí maso</a> je oblíbené v ji~ní Evrop, Latinské Americe a v mnoha stYedomoYských státech ji~ po celá staletí. U nás oblibu nikdy nenaalo, stejn jako napY. ve Spojených státech. Maso dosplých koz je toti~ extrémn tuhé a má ostrou a~ nepYíjemnou voní. Vtaina masa tohoto zvíYete proto pochází z mláat - kozlátek, které nejsou více jak aest msíco stará. Takové maso je velmi podobné masu mladé ove ky a také je pYipravujeme stejnými zposoby. U nás je k dostání u Yezníko jen velmi zYídka. Dosplé kozy vaak produkují vydatné mléko, které je zpracovává na výte né kozí sýry z nich~ je prý nejlepaí <i>"Chewre"</i>. erstvé kozí mléko mo~eme u nás ob as koupit ve specializovaných obchodech se zdravou vý~ivou, ale jinak ve svte je b~n k dostání v supermarketech.<br><br><span class=novy>GOHAN</span><br>- japonská vaYená bílá rý~e, která je pYedvaYena, promyta a namo ena k nabobtnání, aby se odstranilo ze zrnek co mo~ná nejvíce akrobu. Tento o zdlouhavý proces mo~e trvat a~ hodinu a výrazn zredukuje lepivost uvaYené rý~e.<br><br> <span class=novy>GOLDEN SYRUP / ZLATÝ SIRUP</span><br>- je populární v Anglii, kde je také znám jako "light treacle". Tato velmi sladká kapalina má viskózní konzistenci a ist zlatou barvu. Je vyrábn svaYením cukrové aeávy vyrobené z tYtiny a má bohatou pYíchue nesrovnatelnou s jinými sladkostmi. Nejznámjaí zna ka je "Lyle´s" , která je prodávána ve svt v supermarketech a v lahodkáYstvích. Jako náhrada mo~e být pou~it "corn syrup" pro vaYení i pe ení, tak i pro jiné výtvory po ínaje polevami na lívance, a~ po polevy na zmrzlinách.<br><br> <span class=novy>GOMA / SEZAME SEEDS</span><br>- japonský výraz pro "sezamové semínko". Rozeznáváme "shiro goma" - bílé sezamové semínko, "muki goma" - odstopkované bílé semínko a "kuro goma" - erné sezamové semínko. "Goma abura" je sezamový olej. Vaechny tyYi produkty jsou k dispozici v obchodech s asijským zbo~ím.<br><br><span class=novy>GOMASHIO</span><br>- je koYení slo~ené z moYské soli a opra~ených sezamových semínek Je dostupné v obchodech se zdravou vý~ivou a v nkterých obchodech z asijskými potravinami. Není problém si je doma utYít s ingrediencemi a pou~ívat jako stolní okoYennou sol.<br><br><span class=novy>GOMOLYA</span><br>- je maarský ov í sýr vyzna ující se pikantní chutí. Ov í mléko je nejdYíve procedno pYes plátno, pak po zahYátí sra~eno pYídavkem sýYidla "renninu". Tvaroh se oddlí od syrovátky bhem asi 30 minut a pak je v plátných bílých aátcích ponechán viset tyYi a~ pt dní na vzduchu k odstranní vlhkosti. `átky jsou ka~dý den vymnny. Na konci tohoto období získá povodn mkký tvaroh ji~ pevnou texturu a strukturu. Gomolya je pak ponechán zrát na slunci minimáln tYi týdny. Po tuto dobu skladování na dYevných prknech získává svoji typickou chue a voni.<br><br><span class=novy>GORDITA</span><br>- je apanlský výraz pro nco malého vydatného. Je to asi 6 mm tlustá tortila, která je upe ena z tsta <a href="lexirM.html#masa"target=_self>"masa"</a>, vepYového sádla a vody nebo vývaru a trochy rozma kaných brambor. Tyto ploché kolá e jsou nejprve áste n upe ené na obou stranách a suaeny na kulaté pánvi zvané "comal" a~ do okam~iku, ne~ "masa" ztuhne. Kdy~ je gordita dostate n chladná tak, aby se dala vzít do ruky, její okraje mírn ohnneme, aby se vytvoYil po obvodu asi 6 mm zvýaený okraj. Kolá  pak v podob plýtkého tácku osma~íme na pánvi s vtaí vrstvou oleje (12 mm). Osma~enou gorditu naplníme vepYovým masem nebo párky <a href="lexirCH.html#chorizo"target="_self">"chorizo"</a>, posypeme sýrem, ozdobíme listy salátu, cibule apod. `panlské "chorizo" jsou velmi koYenné vepYové párky z uzeného masa, esneku, chilli práaku a dalaího koYení.<br><br><span class=novy>GORGONZOLA / GORGONZOLA CHEESE</span><br>- je italský sýr pojmenovaný po mst v okolí Milána, kde byl povodn vyrábn. Gorgonzola patYí mezi tzv. "velké italské sýry". Má vnitYní hmotu jako ze slonoviny, která mo~e být více-mén prou~kovaná modrozelenými ~ilkami. Jde o plísHový sýr. Tento vý~ivný sýr z kravského mléka má smetanovou, ale mírn atiplavou pYíchue. Ve stáYí asi 6 msíco, jeho chue i von mo~e být ostYejaí a nkdy a~ páchnoucí. Tento sýr obvykle pYichází do obchodu ve fólii a nakrájený na stYedn velká kola. Gorgonzola je vhodný k jídlu s ovocem, jako jsou napY. hruaky, jablka, broskve a je výte ný s veselým jasn zbarveným erveným vínem. Je delikátní roztavený na bramborách nebo postrouhaný na zeleninových salátech. Dalaí podrobnosti najdeme na stránce <a href="../syr/syrr001.html#gorgonzola"target=_self>"Italské sýry"</a><br><br><span class=novy>GORP</span><br>- je suchá sms vhodná jako malé ob erstvení, která obsahuje sms rozn kombinovaných potravin. Jsou to obvykle oYíaky, rozná jedlá semena, rozinky a suché ovoce nebo ovesné vlo ky. Tato potrava je preferovaná turisty, zálesáky a sportovci k doplHování vydané energie.<br><br><span class=novy>GOUDA CHEESE</span><br>- je vhlasný holandský sýr s charakteristickou ~lutou vnitYní te kovanou hmotou s nkolika nevelkými dutinkami. Má jemnou, oYíakovou voni, která je velmi podobná eidamu. Jeho textura je vaak o nco krémovitjaí, díky vyaaímu obsahu tuku (okolo 48 % - eidam 40 %). Gouda mo~e být dlána z plnotu ného nebo áste n sebraného kravského mléka a zraje od nkolika týdno - a~ po více jak rok. Mladaí gouda má jemnjaí voni. Kdy~ zraje déle jak rok získá edarovou voni. Do prodeje pYichází ve velkých kolech o váze 4,5 a~ 5 kg, obvykle pokrytých ~lutým voskem.<br>"Baby gouda" - je dodávána) v kolech o váze ne vtaích jak 0,5 kg a má obvykle ervený voskový obal. Nkteré goudy jsou koYenny cuminem (Yímský kmín) nebo bylinkami. Gouda se vyrábí také USA a zde tento druh nezraje pYília dlouho a tak má jemnjaí chue. Holanané vyrábjí z goudy kolá  nazývaný "kaasdoop", a také je zde pou~íván k pYíprav fondy a nebo je podáván s bramborámi i se ~itným chlebem.<br><br><span class=novy>GOUGERE</span><br> - je sýr gruyére ochucený tzv. "chioux pastry", tj. tstem, které je sto eno do prstence a upe eno. Pe ivo mo~e být podáván horké nebo studené, jako pYedkrm nebo lehké jídlo.<br><b>"Chioux pastry"</i></b> je speciální pe ivo (podobné odpalovanému slanému tstu), které je pYipraveno tak, ~e do mouky s vaYící vodou a máslem jsou pYidána vejce. Ze smsi se za stálého míchání brzy stane velmi tuhá hmota, skoro pasta.<br><br><span class=novy>GOURD</span><br>- nepo~ivatelné ovoce z rozli ných rostlin s extremn tvrdou a tuhou skoYápkou. Kdy~ je ze skoYápky odstranna veakerá du~ina, skoYápka mo~e být vy iatna a pou~ívána jako nádoba tzv. "gourd" nebo zásobník na pokrm s dekorativním pYírodním dezénem.<br><br><span class=novy>GOURMET</span><br>- znalec jemného jídla a dobrých nápojo.<br>- pokrm který se vyzna uje s vysokou kvalitu, je perfektn pYipraven a taky umlecky presentován.<br>- restaurant, kde se tradi n pYipravují a výborn pYipravená jídla z vysoce kvalitních surovina jsou a mají stabiln vynikající chue.<br><br><span class=novy>GOUTER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny znamenající ochutnávat, obecn zkouaet chue a jakost pokrmo v kuchyni (degustovat).<br><br><span class=novy>GRAHAMOVA MOUKA / GRAHAM FLOUR</span><br>- je paeni ná mouka, která je hrubji mletá - ze arotu. Byla uvedena na svt reverendem Sylvesterem Grahamem. Tento knz z Connecticuty v USA byl jedním z prvních propagátoro zdravé vý~ivy. Pe ivo ozna ené jako "graham" je opodstatnné pouze tehdy, kdy~ pe ivo a chléb jsou pYipraveny podle pYedpisu tohoto amerického lékaYe.<a name="granmoravio"></a><br><br><span class=novy>GRAN MORAVIO</span><br>- je polotu ný, trvanlivý extra tvrdý pYírodní dlouhozrající sýr. PatYí k nejlepaím sýrovým specialitám s nejnáro njaí technologií výroby. Dlouhou dobou zrání (10 a~ 24 msíco) získává svoji typickou chue, konzistenci, vzhled a slo~ení. Gran Moravia se pou~ivá nejenom jako stolní sýr, ale i jako pYísada k dochucení mnoha pokrmo. Dle jeho výrobce <a href="http://www.orrero.cz/RenderTable.aspx"target="_blank">ORRERO a.s.</a>, Litovel-TYi Dvory</a>, s obsahem bílkovin (32%) je 100 g sýra ekvivalentem napYíklad 180 g hovzího nebo 190 g vepYového masa. Podíl tuku se pohybuje kolem 30%. Krom vysokého zastoupení vápníku a fosforu poskytuje Yadu dalaích dole~itých vitamíno (A, B1, B2, B6, B12) a minerálních solí. Sýr je vyrábn ru ním zposobem podle tradi ní italské receptury z mléka prvotYídní kvality od roku 1996. Koncem roku 2003 získal národní ocenní kvality <a href="http://www.eklasa.cz/pro-spotrebitele/o-nas/o-narodni-znacce-klasa.html"target="_blank">"KlasA"</a>, kterou propoj uje na tYi roky "Státní zemdlský interven ní fond" mimoYádn kvalitním výrobkom. Vtaina produkce putuje do Itálie, ale pYesto je dostupný v obchodních Yetzcích TESCO a tak jim mo~eme v receptech úspan nahrazovat mén dostupný a relativn dra~aí <a href="lexirP.html#parmazan"target="_self">parmazán</a>. V Yad naaich pizzerií ji~ je tato nahrada za pravý parmazán skute ností. <br><br> <span class=novy>GRANA</span><br>- italský výraz pro zrno ("grain"). jim~ se hodnotí textura tvrdých sýro se zrnitou  témY granulovanou hmotou. PatYí napY. mezi n sýr známý "Parmigiano Reggiano". Jsou to sýry vhodné na strouhání. Tato tvrdá textura je výsledkem dlouhodobého zrání, který bývá u tchto sýro od 2 a~ do 7 let a v nkterých vzácných pYípadech se blí~í i 20 letom.<br><br><span class=novy>GRANÁTOVÉ JABLKO / a. POMEGRANATE / f. LE GRENADE, LE GRENADIER / PUNICA GRANATUM L.</span><br>- kulaté tvrdé ovoce s ko~ovitou, ~lut- ervenou slupkou relativn nízkého subtropického stromu "granátovníku" neboli "marhaníku obecného". Pochází z jihozápadní a centrální Asie. Plod je asi 8-12 cm velká bobule, která obsahuje jedlá sladká jádra ulo~ená v tmav ervené du~in. Konzumujeme je jako ovoce a nebo pYidáváme do ovocných saláto nebo ovocných poháro. Ze aeávy je pYipravována grenadýna dále aerbety, vína, marmelády. PYidávají se do saláto, dezerto, zmrzlin, ~elé, pudinko. Suaená semena se pou~ívají do smsí indických koYení (napY. "chat masala" aj.) nebo i ke zdobení pokrmo. Mletá semena se nazývají "amardana" a jsou sou ástí indických pokrmo jako másal, chutney.<br><br><span class=novy>GRANDE DUCHESSE</span><br>- salát "velkokn~na" z uvaYených brambor, na drobné kostky nakrájených fazolových lusko a celeru, ke kterým se pYidá majonéza.<br><br><span class=novy>GRANOLA</span><br>- tak je ozna ována zvláae zdravá snídan skládající se z rozli ných kombinací zrn, zejména ovesných vlo ek, oYíako a suaeného ovoce. NkteYí výrobci je pYedem pra~í a jeat kombinují "granola" s oleji a medem. Tím dosahují jejich, sladkosti, glazé a zvyaují zna n jejich kalorickou hodnotu (napY. rozné typy muesli).<br><br><span class=novy>GRAPEFRUIT</span><br>- tropické citrusové ovoce stromu "Citrus paradis" rostoucího v Arizon, Californii, Florid, a Texasu a v Yad teplých krajin na celém svt. Ve `panlsku je znám jako "toronja" nebo "pomelo". Pochází z Barbadosu, a byl vyvinut kYí~ením jako hybrid druhu semen plodu pomelo ("Citrus maxima") se sladkým pomeran em ("Citrus sinensis") a pozdji dostal své samostané, výae ji~ zmínné jméno. Existují dv hlavní kategorie plodo: - se semeny a - bez semen. Lze je dlit také podle barvy du~iny na: bílou, na~loutlou, ro~ovou a~ erven rubínovou. Grapefruit je výborným zdrojem vitamínu C, pektinových vláken. Ro~ové a ervené du~iny obsahují velmi u~ite ný antioxidant lykopen; mají také vtaí obsah vitaminu A, ne~ druhy svtlejaí. Ovoce je u nás dostupné po celý rok. Je nutno si vybírat takové, které mají Yídkou jemnou texturu a ostYe zbarvenou koru. Mají být pevné, ale pYesto pru~né, kdy~ je stiskneme. Neskladujme je déle jak 2 týdny; kdy~ se cvrknou, tak je vyu~ijeme na salát. Grapefruit je vtainou pou~íván erstvý, rozpolený nebo rozdlen na jednotlivé díly a tak je pYidáván do saláto. Mo~e být také postYíkán i posypán hndým cukrem a grilován. <br><br><span class=novy>GRAPEFRUITOVÝ ESENCIÁLNÍ OLEJ / GRAPEFRUIT ESSENTIAL OIL</span><br> - se získává extrahováním grepových semen plodo "Citrus paradisi" (Citrus racemosa" a "Citrus maxima var. racemosa"). Citrus pochází z Asie, a nyní je pstován v USA, Brazilii a Israeli a prodáván napY. pod zna kou (<a href="http://www.biochemresearch.com/citricidal.htm"target="_blank">"Citricidal<sup><small>TM</small></sup>"</a>) jako esence. Extrakt neboli esence grapefruitového jadérka má vaestranné vyu~ití zvláat ve zdravotnictví. Najdeme ho proto i v lékárnách (<a href="http://www.nutribiotic.com/GSELiquid.htm"target="_blank">"NutriBiotic<sup><small>TM</small></sup>"</a>), neboe posobí úspan jako mnohostranný biologický lé ebný prostYedek - antibiotikum, antimykotikum a antiparazitikum. Jeho hlavní pole posobnosti je v úspaném lé ení vtainy známých vnitYních a zevních onemocnní zposobených neodbytnými plísnmi. Dále posobí jako pYírodní konzerva ní a hygienický prostYedek napY. pYi výrob kosmetických pYípravko (mýdel, koupelových pn, krémo apod.). Vlastnosti "Citricidalu<sup><small>TM</small></sup>" (60 % grapefruitového extraktu, 40% glycerinu)</a>: chemické slo~ení - komplex difenolhydroxybenzenu, skupenství - viskozní kapalina, barva - citrónov ~lutá; von - mírn voní po citrónech; specifická hmotnost 25°C - 1,110; pH - 2.0-3.0; bod vzplanutí °C - 292; viskozita cSt - 134.91, mol. hmotnost - 565, rozpustnost - voda, alkohol a organická rozpouatdla. Grapefruitový olej si nesmíme zamHovat za olej lisovaný z hroznových zrnek révy "Vitis vinifera", který se anglicky zdánliv podobn nazývá <a href="lexirO.html#olejhroznovy"target="_self">grapeseed oil"</a> nebo "grapeoil".<a name="grappa"></a><br><br><span class=novy>GRAPPA</span><br>- je italský destilát pomrn blízký brandy s tím rozdílem, ~e není vyrábn destilací vína, nýbr~ ze zbytko tzv. matoliny, které zostaly vinaYom po vylisování aeávy z vína. Jsou to rozdrcené slupky, v etn tYapin a zrní ek hrozno (tzv. "pomace"), které se zvlh í vodou, pYípadn se pYidá cukr a sms se nechá zkvasit. Po destilaci je jímaná lihovina uskladnna v dubových sudech, kde zraje nkolik msíco. Pak je pYeta~ena do originálních sklenic. Povodn matolina tvoYila sou ást naturálních pYíjmo severoitalských zemdlských dlníko pracujících na vinici. Ti si je pak nechali vypálit potulnými lihovarníky, kteYí putovali od vesnice k vesnici se svou "bagno maria" na kole kách tj, speciálním pojízdným aparátem, kde se teplo pYenáaelo vodní lázní, aby se pevné ásti matoliny nepYipálily. Za své slu~by nedostávali obvykle peníze, ale 10% z vypálené grappy. Ta se neukládala do sudo, proto~e se v probhu zimy vypila. Grappa se stala gastronomickým fenoménem koncem minulého století, kdy se její pití rozaíYilo z Italie do zbytku Evropy a do dalaích zemí. Na po átku se vaechny zbytky matoliny naházely na jednu hromadu a na její samovolné kvaaení se nedbalo. Na za átku sedmdesátých let m.st. pYiala rodina Nonino s nápadem zpracovávat zbytky po lísování oddlen a to podle odrody (typ monovignitigno). Kdy~ se k tomu pYidala pYísná výrobní disciplína a snaha dostat produkci od samého po átku pod kontrolu, bylo mo~no záhy oslovit nejen domácí zájemce. Ferrucio Gior, majitel lihovaru v Roveretu, velmi rychle pochopil výhody popsaného technologického pYístupu a orientoval se hlavn na "monovitigno typy grappy" (tj. z jednoho druhu matoliny). Sem zaYazujeme Muler Thurgau, dále Moscato, který patYil v~dy k severu Italie a matolina odrody Chardonnay a Stravecchia. Grapa typu Stravecchia, co~ znamená v italatin stará pYesnji ule~elá, má slámov ~lutou a~ svtle zlatavou barvu, která má povod v jejím zrání v soudku. Výrobci grappy se vaak nikdy neomezovali na jeden druh dYeva soudko. Dnes s chutí experimentují napY. se sudy z polských dubo, hruaek, mandlovníko, jalovce, ale nejradji sahají po slovinském i balkánském dubu. Grappa se pije z likérek na vyaaí no~ce. pYia em~ kaliaek bývá vynalézav tvarován. Podává se také vychlazená v malých sklenicích na víno se stopkou (tulipánech) avaak a~ na konci jídla. Obecn je grappa je prozra ná kapalina s vysokým obsahem alkoholu (a~ do 50%); je mén sladká ne~ brandy. Jedine ný zposob vyu~ítí pálenky je její smíchání s horkou kávou (<a href="../kvas/napojr0032.html"target="_self">Caffe alla Valdostana</a>). Vaechny recepty tohoto druhu se shodují v tom, ~e esspreso a pálenka "grappa" (v rozných pomrech) jsou klí ovými surovinami tohoto nápoje; nkteYí lidé pou~ívají italský likér nazývaný "Génépy" (Grand Marnier), cukr a dalaí koYení. Velmi ohYátá sms je po sejmutí z ohn scezena do nádoby <a href="#grolla">"grolla"</a>. Po jedné a~ dvou minutách se cukr rozpustí, nádoba je uzavYena ozdobným ví kem a nápoj postupn koluje mezi ú astníky spole nosti. N závr lze dodat ~e historie grappy sahá a~ do roku 1000 n.l., kdy lékaYská akola v <a href="http://www.sa.camcom.it"target="_blank">Salermu</a> kodifikovala pravidla pro koncentraci alkoholu po destilaci a pYedepsala pou~ití pálenky pro rozmanité choroby. Po mnoho století nebyl dlán ~ádný rozdíl mezi destiláty získávanými z hrozno nebo z jiného druhu ovoce. Za átkem 18. století, za al být destilát pova~ován za nevaední výrobek se svéráznou charakteristikou. Dnes je grappa prvotYídním italským vývozním výrobkem, který je chránný národními a EU zákony. V R je grappa k dostání v barech a také lze ji nakoupi pomocí internetového prodeje; viz napY. <a href="http://www.global-wines.cz/www/vyrobci.php3?id=58"target="_blank"><b>ZDE</b></a>. <br><br><span class=novy>GRASMERSKÁ ZÁZVORKA</span><br>- je vynikající mou ník z kYehkého tsta, vydatn koYenný zázvorem. Je pojmenovaný podle anglického mste ka Grasdmere. Jeden díl kYehkého tsta pevn pYimá kneme na plech a druhý díl rozdrobíme a posypeme jim syrové tsto na plechu.<br><br><span class=novy>GRATIN; GRATINÉE </span><br>- není jen mísa navraená sýrem nebo kousky chleba smíchanými s máslem a následn ohYátých v troub nebo pod grilem dohnda a kYupava. Termínem "au gratin" nebo "gratinée" ozna ujeme ka~dý talíY pYipravený uvedeným zposobem - zape ením. K tomu slou~í speciální kulaté nebo oválné gratinovací pánve a nebo ~áruvzdorné keramické a pomrn plýtké mísy. Pomrn velká plocha tchto nádob a nízká vrstva pokrmu na nm rozprostYeného zajiaeuje chrupavost ka~dé porce.<br><br><span class=novy>GRATINER</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny s významem gratinovat ili zapékat.<br><br><span class=novy>GRATINOVANÉ / AU GRATIN</span><br>- uvaYené jídlo je zalité omá kou, posypané strouhankou (není nutné) s pote kované kousky másla a následn zape ené dohnda v troub nebo nelépe pod grilem.<br><br><span class=novy>GRAVEOLENS</span><br>- jsou zralé plody rostliny z rodu "Umbelliferae" rostoucí v ji~ní Evrop. Semínka pou~ívaná jako koYení se získávají z nekultivovaného divoce rostoucího druhu. Mletá se pYidávají do soli ("celerová sol"), která je vhodná do saláto, dresinko, masitých smsí a nádivek. Musíme vaak koYenit obezYetn (!), proto~e vtaí mno~ství mo~e zposobit hoYkost pokrmu. Mo~eme sol také sypat do polévky a i bez celeru získáme jeho typickou pYíchue. V Itálii se dává do raj atových omá ek a pizzy.<br><br><span class=novy>GRAVLAX</span><br>- je avédská specialita pYipravovaná ze surového lososa konzervovaného ve smsi soli, cukru a kopru, Takto pYipravená je cenná na celé svt. Papírov tenké Yezy ryby na tmavém chlebu jsou opúravdu chueovkou, a to jako na zposob oblo~ených chlebí ko apod., také sou asn s hoY i no-koprovou omá kou. Gravlas je obvykle mo~no zakoupit v lahodkáYství nebo ve speciálních rybích prodejnách. Mo~e být skladován pevn zabalený v lednici asi týden.<br><br><span class=novy>GRAVY</span><br>- je hustá v britské kuchyni hndá omá ka, kterou se polévá maso. Prodává se v granulích v Yad pYíchutí.<br><br><span class=novy>GRECQUE, á la</span><br>  francouzský termín ozna ující jídlo pYipravené "na Yecký styl", co~ oby ejn znamená pokrm ze zeleniny jako jsou napY. arty oky, houby (napY. ~ampiony)a bylinky nebo rajská jablí ka, esnek, erné olivy, petr~elka a to vae je vaYeno v olivovém oleji a citrónové aeáv. Pak je pokrm servírován jako chueovka nebo pYedkrm.<br><br><span class=novy>GREEK COFFEE </span><br> - je intensivní kávový nápoj vyrobený vaYením jemn mleté kávy s vodou spolu v otevYené nej astji mosazné nebo mdné nádob zvané zde ibrik (známe od Turko jako d~ezvu). Do základu kávy jsou asto dávány cukr a koYení a to jeat pYed za átkem varu. Xeckou kávu v~dy pYivedeme k varu v okam~iku ne~ ji podáváme. Máme na to tYi minuty. Káva je pak naléváme do stYedn velkých aálko ("demitas") tak, aby ka~dý dostal stejný podíl jemných kávových ingrediencí. Host pak nechá chvilku kávu v klidu, aby se áste ky usadily na dn a vypije ji.<br><br><span class=novy>GREEN GODDESS DRESSING </span><br>- dresink, který byl vytvoYen v roce 1920 aéfem hotelu "Palace Hotel" v San Francisku na po est umlce George Arlisse. Klasický dresink, který v pYekladu znamená "zelená bohyn" byl vytvoYen z majonézy, estragonového octa, an ovi ek, estragonových lístko, aalotky a esneku. Salát s tímto dresinkem se stále podává jako omá ka k rybám nebo ústYicím.<br><br><span class=novy>GREMOLATA; GREMOLADA </span><br>- je ozdoba pYipravena ze smsi nasekané petr~elky, citrónové kory a esneku. Touto smsí jsou posypaná jídla jako je napY. "osso buco" aj., proto~e jim dodá jarní sv~est i voni.<br><br><span class=novy>GRENADINE</span><br>- je kapalina ze sladkého erveného sirupu s pomeran ovou voní. Pou~ívá se ke barvení a ochucení nápojo a dezerto. V jedné dob byla grenadina vyrábna z granátových jablek na ostrov Grenada v Karibském moYi. Nyní se u~ívá i jiného ovoce, ne~ koncentrátu s pomeran o. Je pou~ívána k výrob sirupo. Grenadina obsahuje v~dy nco alkoholu.<br><br><span class=novy>GRENADINS</span><br>- gastronomický výraz z francouatiny pro malé, ale silné Yízky ("escalopes"), protýkané, duaené a glazírované. <br><br><span class=novy>GRIGLIATA</span><br>- je italský název pro zeleninu ope enou na grilu a je to oblíbený pokrm po celé Itálii. Podává se jako pYedkrm nebo jako pYíloha. PYi jeho pYíprav pou~íváme olivový olej. Zeleninu (bakla~ány, papriky, cukety) nakrájíme, osolíme, opepYíme a dáme péci na rozpálenou mYí~ku grilu. Surovinu ope eme po obou stranách a podáváme. <a name="gril"</a><br><br><span class=novy>GRIL</span><br>- zaYízení pYizposobené k prudkému opekání a prope ení pokrmo horkým vzduchem. Mo~e být vyhYíván roz~haveným dYevným uhlím (nejstarai klasické grily), elektrickým proudem, plynem. Tyto energie mohou být vyu~ity ve speciálních konstrukcích jako je tzv. RBS ("radian burner system") gril nebo rozné domácí vertikální i horizontální grilovací zaYízení. Gril se má vy istit ihned, kdy~ oheH vyhasne, aby se v nm usazené ne istoty postupn nezapékaly. Hrubé ne istoty odstraHujeme speciální akrabkou nebo kartá em. Mo~eme také pou~ít istící prostYedky ur ené pro gril nebo troubu, ty jsou nezávadné a nezanechávají po opláchnutí ~ádné chemické stopy. Pokud si chceme uleh it práci mo~eme na dno vlo~it alobal a teprve na nho polo~it uhlí nebo brikety. Pokud pou~íváme plynové zaYízení s lávou je nutno nechat kameny nakonec vypálit asi po dobu deseti minut. Tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které mohou pYi grilování vznikat jsou nebezpe né z hlediska mo~nosti vzniku nádorových onemocnní. Nejzávadnjaí z nich je benzopyren, který vzniká rozkladem ~ivo ianých tuko skapávajících na ro~havené uhlí. Odtud se odpaYuje se do vzduchu, který pak vdechujeme a navíc se dostává s dalaími akodlivinami i do grilované potraviny. ím víc je v surovin tuku, tím více vzniká pYi grilování PAU. Nebezpe ná je pYíprava potraviny pYímo v plamenech (!), proto~e se vytvoYí akodliviny pYímo na povrchu o~ehnutého masa a maso je jeat k tomu uvnitY neprope ené. Jenom ohoYí, ani~ by se upeklo uvnitY, neboe k tomu je nutno dosáhnout uvnitY masa minimáln 70°C. PYi grilování dáváme také velký pozor, aby nevznikl po~ár nebo nebyly popáleny osoby. Ku pomoci pou~íváme obrace ky, kleat, chHapky, apízy, dále si mo~eme grilování usnadnit dmýchadlem, roatm na ryby oboustranným sevYením zamezujícím rozpadání masa, dále atetec k potírání a kartá  uleh ující iatní po dokon ení. <br><br><span class=novy>GRIL DOMÁCÍ</span><br>- jsou elektrické, konstrukce jak horizontální, tak vertikální, s pánví, mYí~kou nebo ploténkou. Dají se pohodln polo~it na stol nebo za lenit do kuchyHské sestavy. Vhodné jsou zejména na apízy, opékání zeleniny nebo je lze pou~ít na sma~ení potravin - dokonce v tstí ku. Do nkterých vertikálních i horizontálních otá ivých grilo lze vlo~it celé kuYe. Roznými typy grilo bývá dnes vybavena vtaina moderních elektrických sporáko. "Výhody": odpovídají zásadám zdravé vý~ivy, pYesná regulace teploty, snadná údr~ba. "Nevýhody": pokrm nevoní po dYev jako u klasických grilo na dYevné uhlí, vysoká spotYeba elektYiny, chybí atmosféra zahradního grilování. <br><br><span class=novy>GRIL NA DXEVNÉ UHLÍ</span><br>- je nejstaraí, klasický typ grilu datující se jeat pYed rokem 1952, vlastn je znám od pravku. Dneaní typy grilu jsou plechové nebo litinové. Ve vyhYívacím prostoru zapálíme kvalitní dYevné uhlí nebo brikety, obsahující málo popela a vlhkosti. Zapalíme je pomocí speciálních podpalova o kapalných, tuhých nebo gelových. Dno radji vylo~íme alobalem, na nj polo~íme pár tYísek a zapálíme je podle návodu podpalova em a po rozhoYení pYidáme uhlík. Potraviny grilujeme a~ jsou uhlíky na povrchu aedavé, bez plamene, jen s ervenými ~havými ~ilkami, Vyrábí se i pYístroje pro náro né, které mají oddlené ásti pro palivo a potraviny. "Výhody": nízká cena, specifické chue a von díky dYevnému uhlí, velký výbr typo zaYízení na trhu ve velkém cenovém rozptí. "Nevýhody": skapávání tuku do uhlíko (vznik karcinogenních akodlivin), obt~ování okolí kouYem, delaí pYíprava uhlíko pYed samotným grilováním a horaí íatní zaYízení. <br><br><span class=novy>GRIL ELEKTRICKÝ</span><br>- funguje podobn jako teflonová pánev. Po zapnutí je elektricky rozehYívána teflonová plotýnka nebo spirála, nad kterou je polo~ená mYí~ka pro potraviny. Elektricky lze vyhYívat i lávové kameny. Zdrojem tepla je sálavý horký vzduch, bez kouYe a tak je gril vhodný i do interiéro; musíme mít blízko pYívod elektrického proudu i prodlu~ova ku. "Výhoda": zdravjaí varianta, ohYev bhem nkolika minut, snadná regulace teploty, jednoduchá údr~ba. "Nevýhody": pokrm nevoní po dYev, nedá se pou~ít ve volné pYírod (nutná blízkost el. pYípojky), zna ná spotYeba elektrické energie.<br><br><span class=novy>GRIL LÁVOVÝ</span><br>- se stále více prosazuje, pYedevaím v restauracích. Lávový kámen velmi snadno absorbuje teplo. Samotné grilování probíhá tak, ~e kameny umístné v grilu na spodním palivovém roatu nad plynovým hoYákem jsou zahYívány na vysokou teplotu. Díky poréznímu povrchu lávových kameno, které vstYebávají velké mno~ství odkapávajícího tuku, se tak pYedejde ne~ádoucímu vzplanutí. Nkdy se místo lávových kameno dají pou~ít kvalitnjaí keramické brikety. Tento zposob úpravy je relativn zdravjaí. NkteYí labu~níci ale postrádají onu charakteristickou pYíchue vzniklou o nco "nezdravjaí" úpravou na dYevném uhlí. <br><br><span class=novy>GRIL NA PLYN</span><br>- má velkou výhodou v bezpe nosti, istota a rychlost. U plynových grilo výrobci vyu~ívají nejnovjaích technologií, ty umo~Hují dobré a rovnomrné teploty po celé ploae grilovacího roatu. Jsou asto kombinovány s lávou nebo keramickými briketami V grilovacím prostoru jsou na mYí~ce polo~eny lávové kameny nebo keramické brikety, které jsou zespoda rozehYívány plynovými hoYáky. Lávové kameny dodavají pokrmu pYíjemnou voni, keramické brikety se zase snadnji istí; sta í je jen okartá ovat. Nad nimi je umístna dalaí mYí~ka, na kterou se pokládají potraviny. Lávové kameny vymHujeme jednou za sezónu, nebo kdy~ se za nou drolit. Zásobníkem paliva je propanbutanová bomba. "Výhody": vzniká podstatn mén akodlivin, pokrm získá charakteristické aroma témY jako na uhlí, dobrá regulace teploty a snadné iatní. "Nevýhody": vyaaí poYizovací cena, velké rozmry, nutnost propanbutanové bomby a její ob asné výmny. <br><br><span class=novy>GRIL RBS</span><br>- neboli "radiant burner system" je pomrn novinkou. Pracuje podobn jako plynový gril s lávovými kameny. Na dn grilovacího prostoru je vaak umístna voda, která vzduch ochlazuje, a teplota je rovnomrnjaí. HoYáky nejsou pod dnem, ale vystupují z bo ních stn zaYízení. Vzduch rovnomrn rozehYívá grilovací prostor a také lávové kameny polo~ené na spodní mYí~ce. Po uzavYení zaYízení víkem se jídlo vlastn upravuje jako v troub. "Výhody": zdravý zposob grilování - tuk odkapává do vody a nepYepaluje se, dobrá regulace teploty, dosta ující kapacita i pro vtaí po et strávníku. <a name="grilování"</a><br><br><span class=novy>GRILOVÁNÍ / BROILL, GRILL</span><br>- je tepelné zpracování potravin pYímo nad sálavým teplem na tzv. <a href="#gril">grilech</a> s roatem, na otá ivým zaYízením (ro~ni) nebo na rozehYáté láv i keramice. PYi grilování jde o rychlou a pYímou tepelnou úprava na horkém ohni, na rozdíl od barbecue,co~ je pomalá a nepYímá úprava na velmi mírném a~ kouYícím ohni. Grilování je vnována na internetu specializovaná <a href="http://grilovani.org"target=_blank>"Svtová barbecue kuchaYka"</a>. <a name="grilias"></a><br><br><span class=novy>GRILIÁ`</span><br> cukráYská hmota jejím~ základem jsou nasekané oYíaky pYidané do roztaveného zkaramelizovaného cukru. Podle výrobního postupu a pYidaných pYímsí (kondenzovaného mléka, akrobového sirupu, druhu oYíako apod.) získává griliáa rozné vlastnosti. Mo~e být mkký, tvrdý i tzv. lístkový. Bývá náplní okoládových bonbóno, posypových hmot nebo je podlo~kou cukráYských výrobko napY. francouzkého svatebního dekora ního dezertu <i>croquembouche</i> aj. <br><br> <span class=novy>GRILOVACÍ - KOXENÍ / n. GRILL-GEWÜRZ / a. SPICES FOR GRILLING</span><br>- sms mletého koYení ur ená pro grilování, pe ení a sma~ení kuYat a ostatních druho mas. Je slo~ena ze sladké papriky, chilli, cibule, pepYe, esneku, oregana, nového koYení, koriandru, hoY ice, aalvje, kmínu a soli (15 %). Obsahuje i nco málo glutamanu. PYed grilováním smícháme 1 - 3 l~i ky smsi s 1 - 2 l~ícemi oleje a maso (zhruba o hmotnosti 1 kg) potíráme. PYi pe ení se vytváYí zlatohndá korka. Sms je vhodná té~ na masové rolády, do sekané i na pe ené a grilované ryby. Mo~eme jí dochutit duaená masa, zapékané pokrmy z masa, zeleniny s rý~í i brambory. <br><br><span class=novy>GRITS, KRUPKY</span><br>- oblíbený pokrm zejména na jihu Spojených státo. Jsou surovinou pro pYípravu vedlejaího jídla nebo teplých cereálních snídaní. PYedstavují drcené zrna o menaí velikosti; nco jako naae krupky (lámanka). Jsou vyrábny z kukuYice, rý~e nebo ovsa. Zrnka jsou pak vaYena ve vod nebo v mléce na hrubaí kaai. Grits jsou asto zamHována za "groats", co~ jsou vaak zrna podstatn hrubjaí; nco jako jsou naae kroupy. Obecn Ye eno "groats" jsou drceny nahrubo, zatímco "grits" jsou stYedn a~ jemn rozdrcená zrna (a~ nkdy do velikosti naaí krupice). Název "grits" je také nkde pou~íváno pro ozna ení kukuYi né kaae. <a name=grog></a><br><br> <span class=novy>GROG</span><br>- nápoj ze smsi tvrdého alkoholu s vodou. Za své jméno vd í britskému admirálovi Edwardu Vernonovi, který ml pYezdívku Old Grog, proto~e stále nosil pláae z hrubé tkaniny - "grogénu" (grogén je hrubá tkanina, její~ název je odvozen z francouzského "gros grain", co~ znamená "hrubé zrno). V roce 1740 zavedl zvyk pYidávat námoYníkom do ka~dodenního pYídlu rumu vodu. NaYedný rum neboli "grog", který ml na lodi uchránit námoYníky pYed riziky spojenými s opilstvím; pádu pYes palubu, ztrát kotvy aj. Moc se mu to nepodaYilo, neboe stejn byli po vypití svého pYídlu nadále nachmelení tj. v máto~ném stavu, neboli "grogy".<a name=grolla></a><br><br><span class=novy>GROLLA</span><br>- je speciální nádoba na horké alkoholické nápoje s nkolika sacími náustky po obvodu. Je snad neviditelnjaím symbolem alpské oblasti Valle d'Aosta. Svou povahou má prý nabo~enské koYeny (jméno je snad odvozeno od "Svatého Grálu"), ale dnes pYeva~uje její význam spole enský. Umo~Huje pYi slavnostních pYíle~itostech pYátelom spole n konzumovat nápoje, nej astji kávu zostYenou pálenkou <a href=#grappa>"grappa"</a> (<a href="../kvas/napojr0032.html"target="_self">"Caffe alla Valdostana"</a> neboli "valdonstanská káva"). Tento "hrne ek pYátelství" ("coppa dell'amicizia"), jak je grolla nazývána, je vyrábn ze dYeva nebo keramiky. NahoYe je opatYen velmi dekorativním ví kem, nej astji se stylizovaným hroznovým vínem, srdí ky apod. Po obvodu je nkolik sacích otvoro - naústko. Po naplnní nápojem nádoba koluje a ka~dá pYítomná osoba pou~ije k napití v~dy následující hubi ku. Tak probíhá popíjení, a~ je nádoba prázdná. Bhem této doby co je nádoba v obhu vaichni zo astnní pYátele se njak cítí spYíznni. PYesto se dnes pro ty, kteYí jsou mén rozveselení nebo se z hygienických dovodo obávají spole ného nasávání z jedné nádoby, vyrábí hrne ek s jedním naústkem. Na doplnní lze jeat dodat, ~e puristé nikdy nemyjí svoj grolla, pouze ho pe liv vytYou vlhkou utrkou. <a name=grundle></a><br><br><span class=novy>GRUNDLE, AN OVI KY</span><br>- jsou malé rybky se atíhlým válcovitým tlem jako napY. mYenky, hrouzci aj., které se kdysi prodávaly v podolských a branických restauracích, hlavn v lét a na podzim. V sou asné dob jsou grundle dostupné celoro n v mrazících boxech naaich samoobsluh dodávané firmou Nowaco. DYíve se podávali se strouhaným kYenem a chlebem. V návodu na obalu koupených mra~ených rybek je doporu ováno podávat je se zeleninovým salátem, nebo njakou pikantní studenou omá kou a pe ivem. Dalaí podrobnjaí informace jsou v DDK u pYedpisu <a href="../ryb/rybr0033.html"target=_self>"Sma~ené staropra~ské grundle"</a>.<a name=cruviera></a><br><br><span class=novy>GRUVIERA CHEESE; GROVIERA</span><br> je italská verze avýcarského "gruyére", aalotky a esneku má sladkou oYíakovou chue, která je velmi podobná avýcarskému originálu, za který mo~e být v mnoha pYípadech velmi dobYe nahrazen.<a name=gruyere></a><br><br><span class=novy>GRUYERE SÝR / a. GRUYERE CHEESE</span><br>- je avýcarský sýr pojmenovaný po stejnojmenného mste ka v kantonu Fribourgu. Po vyrobení zraje obvykle 10 12 msíco v tamních jeskyních. Má zlatohndou korku a pevnou, svtlo~lutou vnitYní hmotu s dobYe vytváYenými stYedn velkými dutinami. Je vyrábn ve 45 kg kolá ích, které jsou krájeny v obchodech na klíny. Je také vyrábn ve Francii i v nkterých jiných zemích, nkdy bývá zabalen do folie bnakrájený na klíny, co~ vaak správné není. Svou chutí pYipomíná ementál, ale je více kompaktní. ím déle zraje, tento stYedn tu ný sýr z kravského mléka, tím má intenzivnjaí a komplexnjaí chue - od ovocné a~ pozdji po zemní a oYíakovou, která je vysoce cenna pro stolní podávání (dezert) i pro mo~nosti dalaí tepelné kuchyHské úpravy. UplatHuje zejména ve "fondue", dále v sýrových omá kách a kolá ích, proto~e se teplem netaví a "netáhne za sebou nit"..<a name=guacamole></a><br><br><span class=novy>GUACAMOLE</span><br> populární mexická specialita z rozma kaného avokáda smíaeného s citrónem nebo s citrónovou aeávou a rozným koYením (oby ejn s chilli práakem a nebo erveným pepYem). K tomu jsou pYidány: jemn nasekaná raj ata, zelená cibulka a nkdy i skoYice. Guacamole "hrubé" i "jemné" mo~e být vyu~ito jako dip-omá ka, poleva, topping nebo samostaný vedlejaí pokrm. Bhem skladování musí být sms dobYe uzavYena, aby neztratila barvu oxida ním posobením kyslíku. Dalaí podrobnosti najdeme v <a href="../salde/salder0035.html"targe=_self>základním receptu</a> na guacamole v DDK. <br><br><span class=novy>GUANCIALE</span><br> je druh italského nakládaného vepYového masa z prorostlého podbradku, která je asto pova~ována za slaninu. Vyslovujeme název "gwan- a-lí", a nacházíme ji asto v tstovinových jídlech, které vy~aduje kousky tu njaího, dozlatova a kYupava osmahnutého masa, které navíc pYedá pokrmu svou voni. Jinou podobnou italskou surovinou je "pancetta", která mo~e guanciale nkdy nahradit, pokud se tato zdá pro pokrm pYília tuhá. <br><br><span class=novy>GUAR GUM, GUARAN</span><br>- je gumovitá látka získávaná z luskovitých rostlin z rodu "Fabaceae", resp. extrakcí semen z uzavYených lusko keYe "Cyamopsis tetragonoloba", které rostlin slou~í jako zásobárna vý~ivy a vody. V praxi se pou~ívá jako promyslové zahuaeovalo a stabilizátor. PYijímá velmi rychle i studenou vodu a poskytuje vysoce pseudoplastický" roztok s vtaí viskozitou, ne~ mají jiné porovnávané hydrokoloidní systémy. Ú inkem stYi~ného naptí (napY. zatYepáním) jeho viskozita rychle klesne (jako tYeba u ke upu - tzv. thixotropie).<br><br><span class=novy>GUARANA, ELIXÍR DLOUHOVKOSTI / PAULLINIA CUPANA</span><br>- je keY nebo malý strom z rodu "Sapindaceae", povodem z Venezuely a severní Brazílie. Semena guarany jsou stimulantem centrální nervové soustavy. Guarana hraje dole~itou roli v kulturách brazilských kmeno Tupi a Guaraní. Název  guaraná je odvozen ze slova "wara'ná" a je také nkdy nazývána jako "druhý kokain". Doká~e lovka nabudit, zlepaí náladu a navíc pomáhá s hubnutím. Oproti nebezpe né droze ale tato rostlina nabízí své pozitivní ú inky, ani~ by vá~n ohro~ovala zdraví i úsudek. Semena guarany se skládají vtainou z na ervenalých rostlinných vláken a pryskyYice s malým mno~ství oleje a vody. Obsahují i stimulanty theobromin a theofylin a dalaí alkaloidy, jako je kofein. Rostlinka tak pomáhá s detoxikací a pro iatním tla. Lidé trpící zácpou mohou vyu~ít jejích vlastností, ani~ by se vystavovali rizikom chemických pYípravko. Dále guarana napomáhá pYi spalování pYebyte ných tuko. Jihoameri tí indiáni po staletí oceHují i její afrodiziakální ú inky. Na rozdíl od kávy aj pYipravený z guarany a jeho u~ívání nevznikají, na rozdíl od kávy, tak snadno ~alude ní nebo srde ní potí~e, ani nervozita, pYedrá~dnost i poruchy spánku. Posobí jemn a celistvou silou. Z jedné kávové l~i ky guarany si lze uvaYit 1 litr aje. Ten obsahuje pYibli~n 50 miligramo kofeinu, ale organismu nabízí rovnomrnjaí pYísun povzbuzující látky. Ú inky guarany na lidský organismus jsou velice individuální. Z tohoto dovodu neexistuje ani pYedepsané mno~ství, které by se mlo denn zkonzumovat. Obecn je ale nutné po ítat s opo~dným nástupem pozitivního efektu rostliny. "Ae ji vezmete hned ráno po probuzení nebo nasypanou do snídaHového müsli, aktivuje duaevní i tlesné síly pro úspané ráno s oddalovací fází asi 60 a~ 90 minut," upozorHuje W. Lübeck ve své knize. Dlouhodob se nedoporu uje u~ívat "velké" dávky guarany. Tlo by si mohlo vytvoYit odolnost a následn by bylo nutné zvýait denn konzumované mno~ství. Zpravidla se proto doporu uje u~ívat radji menaí dávky a jen ve výjime ných pYípadech, jako je nutnost velkého soustYední, u~ít vtaí mno~ství plodiny najednou. <br><br><span class=novy>GUAVA</span><br> - sladké, tropické, vonné ovoce rostoucí v Ji~ní Americe, v Kalifornii, na Florid a Hawaji. Existuje v mnoha variantách druho, které se liaí velikostí - od malého vají ka a po velikost stYedního jablka. Má typický oválný tvar, asi 2,5 cm v promru, se slupkou barvami od ~luté do ervené nebo a~ do tmav purpurové. Bled~lutá a~ jasn ervená du~ina je dobrým zdrojem vitamínu A a C. Guavas je bohu~el oby ejn k dispozici jen v regionu, ve kterém roste. Naatstí se z tohoto ovoce dlají výborné d~emy a dá se dobYe zavaYovat i ve vlastní aeáv. V této konzervované form, jako ovocné aeávy a ~elé, je pak ovoce prodáváno u nás v supermarketech.<br><br><span class=novy>GUAVA / GUAYABA, GUAVA</span><br>- plod stromu "Psidium guajava" s vysokým obsahem vitamínu C. Jsou dva druhy ovoce foneticky znjící "guava", jeden je oválný, mírn vtaí ne~ hruaka, s krémov zbarvenou korou a druhý kulatý a zelený. Ten je oblíben v mexické kuchyni. Odstraníme semena a du~inu pou~ijeme syrovou jako ovoce a nebo ji pYidáme do ovocných saláto.<br><br><span class=novy>GUGLHUPF</span><br>- rakouský výraz pro bábovku. <a name="gulas"</a><br><br><span class=novy>GULÁ` / GULYAS</span><br> - maarský populární pokrm z hovzího masa cibule a papriky, zahuaený rozavYenou cibulí a chlebem. Liaí se od perkeltu tím, ~e má mnoho Yídké atávy. Elek Magyar maarský mistr kuchaY ("Labu~ník", Pannonia Budapeae, 1969) píae, ~e rozdíl mezi guláaem a perkeltem je tento: perkelt podléváme bhem duaení co nejmén, kde~to guláa Yedíme hodn vodou z brambor, vaYených zvláae pro guláa. Jinak jej pYipravujeme stejným zposobem jako perkelt. U nás se slovem guláa ozna uje Yada pokrmo z rozných duaených mas, a asto se spía jedná o rago. Podrobnosti o zásadách pYípravy maarského kuláae guláae najdeme v kapitole DDK <a href="../hov/hovr0002.html"target=_self>"O guláai obecn"</a>. Slovem gulyás byl povodn ozna ován pouze pastevec (pastýY) , ale bhem asu se jejich jídlo stalo  gulyáshús (guláaové maso), co~ znamená pokrm z masa, který je pYipravován pastýYi. Dnes gulyás má význam pastýYe i polévky. Ve stYedovku, a~ do témY do 19. století byla  puszta domovem velkých stád dobytka (skotu). Ty byly pohánny v po tu desítek a~ po tisíce kuso na nejvtaích dobyt í trhy na Morav, Vídn, Norimberku a Benátek. A pastýYi mli jednu jistotu: mohli slabaí kusy bhem dlouhé cesty zabít a jejich maso vyu~ít na vynikající gulyáshút. Toto netrvalo a~ do konce 19. Století. Bhem období bur~oazní národní revoluce se guláa pYesthoval z pastýYských kotlíko do kuchyHských hrnco bohatých lidí. Maarské pocieování vlastní kulturní identity bylo ohro~ováno dalekosáhlými reformami císaYe Svaté Yímské Yíae a maarského krále Josefa II., který zavádl po smrti své matky (1780). Výsledkem bylo, ~e, neuznával ~ádné národní cítní. Stal se nesmiYitelný vo i ochran maarského jazyka (nm ina se stala národním jazykem) a potla il tradi ní maarské tance i lidové kroje. MaaYi chtli uplatnit svoji nezávislost a svoj národní charakter vaude dokonce ve své gastronomii, a guláa se stal velice módní. S dYevnou l~íce ve spole ném kotlíku byl nyní podáván na záme cích na elegantním stolech vyzdobených porcelánem a zlatými pYíbory. A odtud se pYesthoval k prostému lidu nejza~aí velké planiny, kde se kone n stal obecným vlastnictvím vaech. Guláaová je vpodstat polévka, která mo~e být pYipravena na mnoho zposobo. A ka~dý mám svoji vlastní zanícené pYíznivce. Avaak vaichni souhlasí , ~e musí vycházet z dvojice masa a brambor. Není nutné aby k zahuatní polévky byla pou~ita mouka. Jestli~e polévka , která je docela hustá a je málo pYília Yídká, jedna nebo dv l~íce raj atového protlaku lze pYidat. Avaak jen s mírou, aby polévka se nestala pYília kyselá. Mletá paprika , která je v~dy pYidávána v hojném mno~ství, mo~e také pomoci zlepait konzistenci polévky. <br><br><span class=novy>GUERIDON</span><br>- ("keridón") je francouzký název malého servírovacího stolku pou~ívaného pYi francouzském servisu, který na rozdíl od tzv. "nmého slu~ebníka", nmecky zvaného "Stumme Diener", co~ je malý pojízdný servírovací vozík, je stabilní. Tento malý stolek je zpravidla ni~aí ne~ jídelní stol. Pou~ívá se pro odkládání nádobí, pYi flambování nebo dranaírování jídel.<br><br><span class=novy>GUINESS</span><br>- je irské pivo povstné svou sladovou chutí a jemnou krémovou pnou. Po napití cítíme i výrazné kávové tóny a pYíjemnou hoYkost v pozadí. Guiness se vyrábí ze tyY hlavních surovin, kterými jsou je men (upravuje se tYemi zposoby - sladováním, vlo kováním a pra~ením), chmel, kvasinky a voda. <br><br><span class=novy>GURMÁN</span><br>- lovk, kterému jde hlavn o mno~ství jídla (~rout), na rozdíl od gurmeta, je~ vychutnává kvalitu a rafinovanost pokrmu (labu~ník).<br><br><span class=novy>GURMÁN KOXENÍ / n. FEINSCHMECKER / a. GOURMET</span><br> - sms koYení ur ená hlavn k dochucení hotových pokrmo. Lze ji pou~ít i pYi pe ení a grilování masa (vepYové, kuYecí, krotí), do vajec, pYi obalování Yízko a zeleniny na sma~ení, do saláto, pomazánek, studených omá ek, na topinky, vaje né pokrmy, na oblo~ené chlebí ky. Hodí se i pYi pYíprav rychlých pokrmo ínského typu. Dávkujeme dle chuti a s ohledem na 50 % obsah soli. Sms obsahuje papriku sladkou a pálivou, cibuli, muakátový oYech, esnek, koriandr, glutaman a sol.<br><br><a name=arabguma></a><span class=novy>GUMA ARABSKÁ / GUM ARABIC</span><br> je pYírodní aditivum získávané z kory jistých druho akátových stromo. Je bezbarvá, bez chuti a bez zápachu a proto komer n vyu~ívána ke zlepaení stability potravinových emulzí, jako jsou candy, zmrzliny, a sladké sirupy.<br><br> <span class=novy>GUM TRAGACANTH</span><br>  je látka získaná z asijského keYe "Astragalus gummife" a je vyu~ívána stejn jako <a href=#arabguma>"guma arabská"</a><br><br><span class=novy>GUMBO</span><br>- kreolská specialita pocházející z New Orleánské kuchyn. Je to bohatá mísa, která mo~e obsahovat mnoho pochoutek a ingrediencí, v etn zeleniny jako jsou: okra, raj ata, a cibule a nkterá z mnoha mas nebo korýao, napY. kuYecí maso, párky, aunku, langusty, kraby nebo ústYice. Základní charakteristikou vaech "gumbo" je tmavá zásma~ka, která mu pYidává neomylnou a nenapodobiteln bohatou pYíchue. PYítomná okra udr~uje hustotu smsi a nezbytné tzv. <a href=lexirF.html#filepowder target=_self>"filé powder"</a>. KoYení musí být vmícháno tsn a~ pYed podáváním, jakmile je hrnec sejmut z plotny.<br>Famózní "gumbo z´herbes" s bylinkami bylo tradi ním pokrmem na Velký pátek a obsahuje sedm zelených bylin pro atstí  apenát, zelenou hoY ici a jiné. Jméno "gumbo" je odvozeno z afrického ozna ení pro <a href="lexirO.html#okra"target=_self>okru"</a>.<br><br><span class=novy>GURMET / GOURMET</span><br>- lovk který vychutnává kvalitu a rafinovanost pokrmu (labu~ník), na rozdíl od gurmána, kterému jde o mno~ství jídla (~rout).<br><br><span class=novy>GUZANOS</span><br>- jsou pro nás ponkud zvláatní mexickou lahodkou. Jsou to 6 a~ 8 cm dlouhé a asi jako prst silné housenky, ~ijící na rostlinách "maguey" (Agave sp.). Upra~í se na plotn z pálené hlíny "comalu", osolí a pYikusují se k nápojom, jako je napY. <a href=lexirP.html#pulque>"pulque"</a> nebo "tequila". Chutnají podobn jako sma~ené bramborky a témY jako "Bohemia chips". <br><br><span class=novy>GYOKU</span><br>- japonský název pro vaje nou omeletu, která je pYed podáváním spíae rolovaná; nikoliv pYekládaná. <br><a name="gyros"></a><br><span class=novy>GYROS / a. GYRO, GYROS (yee-rohs)</span><br>- je Yeckou sendvi ovou specialitou, oblíbenou v zemi jako rychlé jídlo tzv. "do ruky". Je te v oblib ji~ na celém svt, v etn nás. V Xecku je gyros ponkud jiný ne~ u nás. Správný Yecký gyros je toti~ zabalený v pit a krom masa v ní nechybí raj ata, hranolky a tzatziki. Maso je postupn odYezávané z velkého ku~ele sestaveného z hodn koYenného masa jehn ího nebo smsi jehn ího s hovzím. Maso je upevnno na pomalu otá ejícím se vertikálním ro~ni-jehle nazývaném "gyro". Název pochází od podoby velkému rotujícímu setrva níku (gyroskopu). Prodava  odkrajuje tenké prou~ky upe eného horkého masa a pYipravuje z nho sendvi : tj. na horkou placku pita, nahYátou nad grilem nebo na pánvi nalo~í horké prou~ky masa, pokape omá kou a obvykle ozdobí jeat listem salátu a rajským jablí kem. Gyros je nej astjaím apatn vyslovovaným názvem pokrmu. Vtaina jeho pYíznivco vyslovuje název nesprávn, bu jako "d~i-rohs", "d~ai-rohs," i "gí-rohs,". Správná Yecká výslovnost vaak je "jí-rohs."<br><br><span class=novy>GYROS - KOXENÍ / N. GYROS / A. GYROS</span><br> - Yecká sms drceného koYení na maso pro gyros. Obsahuje hlavn vlo ky sladkých i pálivých paprik, rozmarýn, bazalku, cibuli, esnek, petr~el, chilli, krystalky moYské soli atd. Je ur ena k nakládání mas na ro~nní (gyros), ale má airoké pou~ití: do mletých mas, na skopové, kuYe, králíka, na minutky. Zvláae chutná v salátech z erstvé zeleniny (pekingské zelí, raj ata), v le u a podobných zeleninových smsích, také se pou~ívá do omá ek, na apagety, na pizzu apod. Na 500 g masa dáváme 1 l~íci smsi.<br><br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><a href="lexih.html"target=_top><b>Zpt do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 27. února 2010 / Po et hesel: 139</small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center><br> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>